Nahrazení stávající vyhlášky č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných autovraků, o způsobu vedení jejich evidence a evidence odpadů vznikajících v zařízeních ke sběru a zpracování autovraků a o informačním systému sledování toků vybraných autovraků.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Důvodová zpráva

• Předkládací zpráva

• Srovnávací tabulka 1

• Srovnávací tabulka 2

• Rozdílová tabulka RIA

Společnost Tesco se zavázala k odstranění všech těžko recyklovatelných materiálů z obalů vlastní značky do konce roku 2020. Rok a půl od prohlášení odstranilo Tesco ve střední Evropě 454 tun těžko recyklovatelných plastů a je odhodláno pokračovat ve svém úsilí navzdory obtížným podmínkám způsobeným epidemií koronaviru.

Během posledních 18 měsíců společnost Tesco spolupracovala se svými dodavateli na přepracování obalů výrobků, tvořených materiály, které se považují za těžko recyklovatelné a zároveň k nim existují životaschopné alternativy. V důsledku úprav výrobních technologií se povedlo ve čtyřech zemích střední Evropy, kde společnost Tesco působí (Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko), odstranit 454 tun plastů nevhodných k recyklaci. To je více než 88 % všech těžko recyklovatelných materiálů identifikovaných ve vlastních značkových řadách. Jedná se o důležitý krok společnosti ke splnění vlastního cíle 100% recyklovatelných obalů do roku 2025.

Největší změnu lze zaznamenat na baleném ovoci a zelenině, kde Tesco a jeho dodavatelé nahradili těžko recyklovatelný polystyren a PVC široce recyklovanými materiály jako jsou PET, PP a polyethylen. Tato změna vedla k výměně více než 64 tun nerecyklovatelného materiálu ročně. Např. u energetických nápojů se změna PVC fólie na LDPE promítla do odstranění 5 tun materiálu, který by po použití jinak skončil v koši. Podobné změny byly provedeny v mlékárenských, pekárenských a cukrářských kategoriích. Celkem bylo nahrazeno 143 tun plastů, které se těžko recyklují.

“V roce 2019 jsme sestavili seznam materiálů běžně používaných v obalech výrobků a rozdělili jsme je do kategorií podle recyklovatelnosti a dostupných alternativ. Úzce jsme spolupracovali s dodavateli na odstranění všech materiálů, které se v místních podmínkách považují za těžko recyklovatelné tak, aby se zvýšila udržitelnost našich výrobků. Udělali jsme tak důležitý krok směrem k našemu závazku a se vstupem do roku 2021 očekáváme jeho splnění,” uvedl Matt Simister, generální ředitel společnosti Tesco pro střední Evropu.

V České republice Tesco odstranilo 130 tun těžko recyklovatelných materiálů, což je 82 % z celkového množství.

Vedle snazší recyklovatelnosti je Tesco odhodláno snížit váhu obalů výrobků vlastní značky na absolutní minimum. Mnoho z těchto výrobků nyní přichází na pulty obchodů v lehčích obalech nebo prochází novou výrobní technologií, která umožňuje odstranit nebo vyměnit vybrané části obalu. Snížení hmotnosti obalů má pozitivní dopad nejen na spotřebu materiálu, ale lehčí obaly také znamenají méně energie spotřebované na přepravu produktů, a tudíž méně emisí uhlíku. Celkově vedlo přepracování výrobků ke snížení hmotnosti použitého plastu o více než 64 tun.

Změny představené během posledních 18 měsíců jsou součástí závazku společnosti Tesco zvýšit udržitelnost obalů. Společnost konstatuje velkou spokojenost s dosavadním pokrokem, i s ohledem na obtížné okolnosti způsobené Covidem-19. Za dlouhodobý cíl si Tesco klade zajistit, aby všechny obaly výrobků vlastní značky byly do roku 2025 plně recyklovatelné nebo znovu použitelné.
 

Soudní dvůr Evropské unie dnes zveřejnil rozsudek, ve kterém odsoudil Itálii za porušování evropských pravidel proti znečištění ovzduší. Podle soudu v letech 2008 až 2017 na rozsáhlé části italského území byly soustavně a trvale překračovány povolené hodnoty koncentrace jemných částic PM10. Soud navíc konstatoval, že povolené hodnoty jsou překračovány i v současnosti. Více ZDE
 

Návrh novely vyhlášky reaguje na aktuálně projednávanou novelu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Dochází ke změně příslušných ustanovení vyhlášky, a to s ohledem na změny vodního zákona, v rámci nichž je navrženo, že zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod zahrnuje zejména zřízení, vedení a aktualizace evidence vodních toků a ostatních vodních linií povrchové nebo podzemní vody, které nejsou vodními toky, a objektů na nich, hydrologických povodí vodních toků, hydrologických rajonů a vodních nádrží.

Dokument ke stažení:

• Materiál 

• Důvodová zpráva

• Předkládací zpráva

• Platné znění

Návrh novely vyhlášky reaguje na aktuálně projednávanou novelu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Dochází ke změně příslušných ustanovení vyhlášky, a to s ohledem na změny vodního zákona, v rámci nichž se ve vodním zákoně upřesňují postupy při provádění technickobezpečnostního dohledu a při vedení evidence technickobezpečnostního dohledu u vodních děl I. až III. kategorie. Nově se také stanoví vedení evidence technickobezpečnostního dohledu u vodních děl IV. kategorie.

Dokument ke stažení:

Materiál

Důvodová zpráva

Předkládací zpráva

Platné znění

Evropská komise dnes vydala výsledky studie, která se zaměřuje na to, jak snížit spotřebu energie cloudových služeb a datových center. Studie uvádí, že momentálně se datová centra podílí 2,7 % na celkové spotřebě energie v EU, přičemž do roku 2030 by to mělo být již 3,2 %. Jako možnost, jak snížit environmentální dopad datových center studie uvádí např. zavedení účinnějších chladicích systémů, opětovné využití vyprodukovaného tepla, využívání obnovitelné energie nebo výstavbu datových center v regionech s chladnějším počasím. Kromě toho studie doporučuje, aby členské státy více využívaly tzv. zelené veřejné zakázky a vybíraly ekologické služby.

Future Now (FTRNW) je platforma zaměřená na budování inovativního ekosystému ve střední a východní Evropě, který pomáhá růstu začínajících startupů, jejich propojením s klíčovými investory, hráči z oboru, vládami, nevládními organizacemi a dalšími podnikateli. Nově navržený digitální program bude probíhat mezi 23. listopadem a 11. prosincem 2020. Přihlášené společnosti budou mít možnost pracovat s nejlepšími mentory, partnery a investory v regionu. Více ZDE

Prodej elektromobilů na českém trhu stoupl od ledna do konce října v meziročním srovnání na trojnásobných 1888 vozů. Počet prodaných hybridů se pak zvýšil o 43 procent na 9474 aut. Z toho množství tzv. plug-in hybridů do zásuvky narostlo, zejména díky vstupu Škody do segmentu, z 324 na 1337 vozů. Vyplývá to z aktuálních údajů Svazu dovozců aut. Celkový prodej aut za deset měsíců klesl o více než pětinu.

Nejprodávanější značkou elektromobilů byla Škoda se 732 vozy Citigo iV, následuje Tesla s prodejem 357 aut a Hyundai, která dodala 291 vozů na čistě elektrický pohon. Škoda již oznámila, že s produkcí Citigo iV končí, nahradí ho vůz Enyaq a další elektrické modely na nové platformě MEB.

Na trhu hybridů vede Toyota s 3170 prodanými vozy, následuje Ford s prodejem 1241 hybridních aut a třetí je Suzuki, která prodala o 92 vozů méně. Škoda prodala 620 hybridních Superbů a 38 Octavií.

"Aktuální čísla potvrzují, že se hybridy i elektrické vozy dostaly v ČR do širšího povědomí. To vše bez jakékoliv významné podpory státu. Nabízí je čím dál více značek a je tedy opravdu z čeho vybírat. Lidé začínají zjišťovat, že hybridy jsou velmi spolehlivé a přitom nabízí úsporný ekologický provoz, který není podmíněn nabíjením z externích zdrojů. Toyota v současnosti má hybridní variantu téměř u každého modelu vyjma užitkových vozů," uvedl generální ředitel značek Toyota a Lexus v ČR Martin Peleška. U Lexusu tvořily hybridy přes 90 procent prodaných aut.

Hybridy spolu s elektromobily již tvoří téměř sedm procent vozů prodávaných v ČR. Celkem se v ČR od ledna do října prodalo 165.154 osobních aut, což je o 22 procent méně než loni.

MPO hledá významné inovační projekty v oblasti vodíkových technologií, výroby, dopravy, distribuce a užití nízkoemisního vodíku, které pomohou snížit celkové emise skleníkových plynů v průmyslu, dopravě a dalších sektorech.

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje prostředí pro rozvoj a využití moderních vodíkových technologií pomocí intenzivní mezinárodní spolupráce v rámci tzv. Významných projektů společného evropského zájmu (IPCEI – Important Projects of Common European Interest).

Koncept Evropské komise IPCEI umožňuje podpořit vybrané projekty od aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací až po první průmyslové nasazení. Prvním průmyslovým nasazením se rozumí činnosti, které zahrnují přechod od pilotního provozu k provozu většího rozsahu, nikoli však sériová výroba. Dále lze podpořit infrastrukturní projekty v oblasti životního prostředí, energetiky a dopravy. Záměrem je posílit výzkumnou a výrobní spolupráci v rámci Evropské unie. Podpora je určena pro malé i velké podniky a její výše se vypočítává na základě tzv. mezery ve financování (Funding Gap), což je rozdíl v nákladech mezi stávající a novou technologií.

Tato výzva má identifikovat podniky a projekty, které se zabývají vodíkovým technologickým řetězcem. Může jít o projekty pokrývající výrobu, skladování, transport, distribuci, spotřebu vodíku konečnými uživateli, a dále výzkum, vývoj a výrobu zařízeni a komponent pro vodíkové technologie. Při posuzování podaných projektových přihlášek budeme sledovat, jak projekty plní kritérii IPCEI, nakolik jsou inovativní, o jak velkou podporu usilují a jakou měrou se zapojí do mezinárodní spolupráce. Úspěšné žadatele vyzveme, aby ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu připravili plné projektové žádosti v souladu s požadavky a pokyny Evropské komise. O schválení možnosti financování a maximální výši dotace rozhodne Evropská komise, která vyhodnotí každý projekt. Skutečná výše dotace může být nižší, v závislosti na celkovém rozpočtu vyčleněném pro všechny schválené projekty.

Během přípravy a schvalování IPCEI musí vybrané české společnosti spolupracovat s ostatními účastníky projektu na přípravě společného dokumentu, který bude popisovat kooperaci mezi jednotlivými účastníky a využití vzniklého know-how. Tento společný dokument podléhá schválení Evropské komise.

Výzva je otevřena pro společnosti se sídlem v České republice, které: 

• Nejsou v obtížích ve smyslu pokynů Evropské komise o státní podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (bod 2.2) v době, kdy je přijímáno rozhodnutí o podpoře. 
• Nepodléhají navrácení podpory považované za protiprávní a neslučitelnou v rozhodnutí Evropské komise. 
• Nebyl na něho vydán inkasní příkaz. 
• Dodržely povinnost zveřejnit účetní závěrku v příslušném rejstříku - tzv. “Veřejný rejstřík”. 

Projekt může získat finanční podporu za předpokladu, že předmět projektu splňuje kritéria stanovená v bodě 3 sdělení Evropské komise (EK 2014 / C 188/02). Jde především o tato kritéria: 

• Projekt musí být buď vysoce inovativní a jít nad rámec současných technologií nebo musí výrazně přispívat k naplňování strategie Unie v oblasti životního prostředí, energetiky či dopravy (viz bod odstavec 14, 15, 21, 22,23 sdělení EK). 
• Projekt musí být realizován ve spolupráci s minimálně jedním zahraničním partnerem, který se účastní stejného IPCEI (viz odstavec 13, 16 sdělení EK).  
• Projekt musí být spolufinancován žádající organizací. Projekt může být dále spolufinancován z jiných evropských nebo národních fondů (viz odstavec 18 sdělení EK). 
• Projekt musí mít velmi vysoké technologické nebo finanční riziko, které musí být podrobně vysvětleno (viz odstavec 24 sdělení EK). 
• Musí jít o projekt velkého rozsahu s rozpočtem projektu přes 10 000 000,- Kč (viz odstavec 24 sdělení EK).
• Žádající společnost se musí zavázat šířit znalosti získané díky přidělené podpoře nejen mezi svými zákazníky a partnery, ale i po celé Evropské unii. Chráněné duševní vlastnictví bude šířeno za spravedlivých, rozumných a nediskriminačních podmínek (viz odstavec 17 sdělení EK). 

Popis projektu a další navazující dokumenty jsou v angličtině. V angličtině mohou také probíhat následná jednání. Podniky se schválenými projekty mohou být vyzvány k účasti na koordinačních schůzkách, které se mohou konat v Bruselu nebo jiných městech Evropské unie. 

Podání projektu na základě této výzvy neznamená přístup k financování. V současné době se IPCEI v oblasti vodíkových technologiích na evropské úrovni teprve připravuje. Jeho vyhlášení se předpokládá na začátku roku 2021. Další postup bude rozhodnut na základě společného jednání členských zemí.

Máte zájem zapojit se?

Projektové přihlášky, skládající se z popisu projektu v níže uvedeném formuláři (Excel), a z krycího listu s podpisem osoby oprávněné jednat za společnost (pdf), zašlete elektronicky na emailovou adresu IPCEI-H2-prihlasky@mpo.cz do 24.11.2020 do 24:00.  Při vyplňování popisu projektu použijte pro každé pole maximálně 1000 znaků. Pro názvy souborů použijte následující strukturu:

NazevOrganizace_IPCEI-H2_Kryci_list.pdf

NazevOrganizace_IPCEI-H2_Popis_popis.xlsx 

Šablony dokumentů k vyplnění: 

• IPCEI-H2-Kryci-list
• IPCEI-H2-Popis-projektu

K problematice vodíkového IPCEI připravujeme informační videoseminář. O čase konání budete informováni na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu. 

Případné dotazy zasílejte na IPCEI-H2-dotazy@mpo.cz

Další dokumenty týkající se problematiky IPCEI (v angličtině):

• Non-paper on "Spillover effects"     
• Non-paper on Antitrust 
• Non paper on necessity & proportionality of aid 
• Non-paper on "RDI of Major Innovative nature"
• Non-paper on "Integrated project" 
• EU rules for Important Projects Of Common European Interest (IPCEI)

Časté dotazy na školeních, v e-mailech i při konzultacích nás opakovaně vedou k přesvědčení, že definice vedlejšího produktu, jeho vznik a použití, není stále jasná. Dokonce ani ve státní správě. Proto se zde pokusíme tuto problematiku vysvětlit.

Vedlejší produkt je definován v zákoně o odpadech č. 185/2001 Sb. § 3 odst. 5.
Pozn.: V novém zákoně se jeho definice zásadně nezmění.

Definice vedlejšího produktu:

Movitá věc, která vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem není výroba nebo získání této věci, se nestává odpadem, ale je vedlejším produktem, pokud

a) vzniká jako nedílná součást výroby,

b) její další využití je zajištěno,

c) její další využití je možné bez dalšího zpracování způsobem jiným, než je běžná výrobní praxe, a

d) její další využití je v souladu se zvláštními právními předpisy a nepovede k nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví.

První a zřejmě nejdůležitější část definice nás již v samotném ustanovení upozorňuje na to, že budeme-li chtít prohlásit materiál (potencionální odpad) vedlejším produktem, musí vzniknout při výrobě jako její nedílná součást. Tím rozumíme vznik při výrobě primárního výrobku, při kterém tento přebytečný materiál přímo vzniká. Jedná se tak vlastně o zbylou část materiálu ze zpracovávané vstupní suroviny (polotovaru), která již nelze použít pro výrobu primárního výrobku.

Další důležitou podmínkou je, že vedlejší produkt se nevytváří cíleně, tzn. je to vlastně nechtěná součást výroby.

Pro lepší pochopení uvedeme konkrétní příklad z praxe. Lze demolici nějakého objektu považovat za výrobu a vzniklé odpady za vedlejší produkt? Odpověď zní, že nikoliv, protože při takové činnosti nedochází přímo k výrobě. Při demolici tedy jednoznačně vznikají buď odpady, nebo materiály pro opětovné použití (cihly, traverzy, trámy, prkna, …).

Avšak pokud se již bude jednat o výstavbu např. rodinného domu, kdy mezi jednotlivé činnosti patří i výkopové práce pro zhotovení základové desky, pak vytěžená zemina, kamení, jíly a ostatní materiály můžeme považovat za vedlejší produkt, protože vznikají jako nedílná součást výroby. Rovněž ale musí být splněny další podmínky zákona, takové materiály nesmí být nebezpečné pro životní prostředí a zdraví lidí a stavebník musí mít dopředu zajištěno další využití bez nutnosti nestandardních úprav takového materiálu (např. dekontaminace).

Dalším příkladem může být kovovýroba nebo dřevovýroba, kde se nakupuje normovaný materiál. Zbytky z takového materiálu (např. odřezky) mohou být stejně jako materiály vzniklé při stavební činnosti prohlášeny za vedlejší produkt, pokud jsou samozřejmě zároveň splněny i další podmínky zákona.

Pro takové zbytky materiálů musí mít tedy výrobce dopředu smluvně zajištěný odbyt. Odběratel musí zároveň splnit podmínku, že takové materiály jím budou zpracovány způsobem stejným, jako je jeho běžná výrobní praxe – to znamená, jako by si koupil primární materiál do výroby. Neznamená to, že by mu z tohoto vedlejšího produktu již nevznikaly žádné odpady. To mohou, stejně jako u běžně nakoupených surovin, jen jejich část musí vést ke zpracování do výrobku, který je dále uváděn na trh.

Dále upozorňujeme na chybný výklad a použití institutu vedlejšího produktu. Tím nemůže být odpad v podobě druhotné suroviny, ze které vzniká přepracováním primární materiál. To není využití zbylého polotovaru jako alternativní náhrady za nakoupení primární suroviny pro výrobu.

Nakonec ještě nesmíme zapomenout na poslední důležitou podmínku. Další využití musí být v souladu se zvláštními právními předpisy. Asi nejsnadnějším vysvětlením je, že vedlejší produkt musí splňovat stejné parametry, jako primární surovina, neměl by mít negativní vliv na zdraví člověka, nebo na životní prostředí. Příkladem může být vyhláška č. 130/2019 Sb. o znovuzískané asfaltové směsi. I taková surovina, která slouží pro vznik původní suroviny je nazvána vedlejším produktem. Vznikne totiž při výrobě nové nebo opravené silnice. A nikoliv každá asfaltová směs, ale pouze ta, která se dostane zpět do procesu výroby a opětovného použití způsobem stejným, jako nakoupený výrobek a při splnění stanovených kvalitativních podmínek.

Protože vedlejší produkt „stojí“ mimo režim odpadů, nepodléhá povinnosti vedení průběžné evidence. Pro případné kontroly jí však doporučujeme vést, alespoň zjednodušenou formou (datum, množství, popis, partner, připojená dokumentace) a to včetně uzavřených smluvních vztahů s odběratelem.

Na závěr bychom doplnili informace k vedlejšímu produktu související se zněním připravovaného nového zákona o odpadech. V něm se podmínky a definice pro vedlejší produkt sice nezmění, ale vyhláškou bude možné stanovit kritéria k posouzení splnění podmínek a to pro konkrétní materiály včetně účelu jejich použití a postupu zpracování. Ke každému vedlejšímu produktu pak nově bude také muset existovat průvodní dokumentace.

 
Ing. Václav Kuncl, Petr Grusman a Ing. Markéta Miklasová
Kolektiv autorů INISOFT Consulting s.r.o.

Dne 11. listopadu 2020 pořádají odborníci z  www.Cyrkl.com - odpadového digitálního tržiště webinář na téma nebezpečných odpadů. Věnovat se budou tomu, jak se vlastně nebezpečné odpady kategorizují, kdo to může dělat a proč to je důležité. Proč zrovna tohle téma?

V posledním půl roce prošel tým Cyrklu řadu výrobních podniků, kde prostřednictvím Cirkulárních odpadových skenů optimalizoval nakládání s odpady - hledal úspory financí CO₂ a možnosti, jak se posunout na hierarchii nakládání s odpady. Nebezpečné odpady jsou jednou ze zajímavých oblastí, které se vždycky pečlivě věnují. Stává se, že některé odpady nemusí být vůbec jako nebezpečné zařazeny. Typicky se to týká třeba odpadních obalů od nebezpečných látek. U jiných byla zase provedena oficiální procedura hodnocení nebezpečných vlastností odpadu, ačkoli být vůbec provedena nemusela. A některé nebezpečné odpady sice nebezpečnými zůstaly, ale našlo se pro ně mnohem zajímavější využití.

O tomto a mnohé dalším se s Vámi chtějí podělit na příštím webináři na téma Nebezpečné odpady. Webinář už mají nachystaný a těší se na Vás. Stačí se zdarma registrovat na následujícím odkazu: https://bit.ly/nebezpecne-odpady

Průmysl již může předkládat do databáze SCIP agentury ECHA informace o látkách SVHC v předmětech. Cílem je zlepšit informovanost o nebezpečných chemických látkách ve výrobcích a zvýšit bezpečnost při recyklaci výrobků.

SCIP je databáze s informacemi o látkách vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC) v předmětech jako takových nebo ve složených předmětech (výrobcích) zřízená ve smyslu rámcové směrnice o odpadech (2008/98/ES). Cílem databáze je zajistit, aby informace o nebezpečných chemických látkách byly dostupné po celou dobu životnosti výrobků a materiálů, a to i ve fázi odpadu. SCIP přispívá k lepšímu oběhovému hospodářství, protože zpracovatelům odpadů pomáhá zajistit, aby se tyto látky nenacházely v recyklovaných materiálech. Při výrobě předmětů je podporována náhrada nebezpečných látek bezpečnějšími alternativami.

Databáze SCIP byla spuštěna a společnosti uvádějící předměty na trh EU již mohou podávat agentuře ECHA svá oznámení. Rámcová směrnice o odpadech vyžaduje předkládání požadovaných údajů od 5. ledna 2021. Spotřebitelé a subjekty zabývající se nakládáním s odpady mají k údajům přístup a mohou je využívat od února 2021.

Databáze byla vyvinuta ve spolupráci se zúčastněnými stranami a specializovanou skupinou uživatelů IT s více než 60 členy. Díky zpětné vazbě od průmyslu obsahuje SCIP mechanismy, které společnostem zjednoduší práci. Například funkce předložení system-to-system pomáhá společnostem podat oznámení automaticky. Umožní jim také spolupracovat, aby mohly oznámení předložit s odkazem na údaje, které již byly předloženy.

Na internetových stránkách ECHA jsou k dispozici podpůrné materiály a otázky a odpovědi s cílem pomoci společnostem pochopit databázi SCIP, je rovněž možné obrátit se na helpdesk ECHA.

19. listopadu 2020 se bude k databázi SCIP konat webinář s ukázkou nástrojů a nových funkcí.

Další informace:

• SCIP database

• SCIP databáze - co je třeba vědět [PDF] [cs]

• Nástroje pro přípravu a předložení oznámení do SCIP

• Webinář 19. 11. 2020

Evropská komise dnes vydala úvodní hodnocení dopadů týkající se čtyř legislativních návrhů, které chce přijmout příští rok a které se vztahují ke klimatickým cílům EU do roku 2030. Návrhy by měly přispět k dosažení snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 a přispět tak k cílům Zelené dohody pro Evropu. Hodnocení dopadů se týkají systému EU pro obchodování s uhlíkem, nařízení o sdílení úsilí, využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví, a CO2 standardů pro automobily. Zúčastněné strany mohou své připomínky k hodnocením dopadů podávat do 26. listopadu, příspěvky budou využity pro vytvoření legislativních návrhů.

Agentura pro podnikání a inovace (API), zprostředkující subjekt Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) zahájila v pátek 30. října 2020 příjem žádostí o dotace v poslední výzvě programu podpory „Spolupráce – Technologické platformy“. O dotace na rozvoj národních technologických platforem mohou žádat malé, střední i velké podniky. Celkem je pro ně připraveno 30 milionů korun.

Výzvu vyhlásilo 29. října 2020 ministerstvo průmyslu a obchodu, které je řídicím orgánem OP PIK. Žádosti bude API přijímat do 29. ledna 2021.

Cílem výzvy je podpořit rozvoj národních technologických platforem, které propojují veřejný a soukromý sektor v oblasti výzkumu, vývoje a inovací ve významných technologických odvětvích. „Žadatelé mohou získat dotační podporu na koordinační činnosti technologické platformy, a to například pro navázání hlubší spolupráce s evropskými technologickými platformami, evropskou asociací, či jiným subjektem, který hraje klíčovou roli v daném odvětví v rámci EU s důrazem na výzkum, vývoj a inovace. Případně na zapojování českých organizací pro výzkum a šíření znalostí do jejich činnosti nebo také na aktivity vedoucí k rozvoji jejich oboru, ke zlepšení inovačního prostředí v něm a odstraňování bariér jeho rozvoje,“ říká Lukáš Vymětal, generální ředitel Agentury pro podnikání a inovace a doplňuje: „Celkovým cílem je pak zintenzivnit spolupráci ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi podnikatelskými subjekty a výzkumnou sférou na regionální, nadregionální i mezinárodní úrovni“.

Žadatelé mohou v předložených projektech získat až 75 % způsobilých výdajů zpět formou dotace, minimálně je to 500 tisíc a maximálně 5 milionů korun. Podrobné informace o aktuální výzvě jsou dostupné na: https://www.agentura-api.org/cs/programy-podpory/spoluprace/spoluprace-technologicke-platformy-vyzva-iv/.

API má svá zastoupení ve všech krajských městech České republiky, zájemci o dotace z OP PIK zde mohou konzultovat své projekty. Informace je možné získat i telefonicky nebo e-mailem přes zelenou linku 800 800 777. Všechny služby poskytované API zájemcům o dotace jsou zdarma.

Institut odpovědného veřejného zadávání (OVZ) si vás dovoluje pozvat na on-line seminář "Optimalizace svozu odpadů ve veřejných zakázkách a příležitosti ke zpracování odpadů", který se uskuteční dne 5. listopadu od 9 hodin.

Seminář poskytne zadavatelům přehled možností, jak lze optimalizovat stávající systém nakládání s odpady ve městech a obcích. Zaměří se na jednotlivé kroky vedoucí k vyšší míře třídění a tím k snižování množství směsného komunálního odpadu, který již nelze zpracovat a končí na skládkách či v zařízeních pro energetické využití odpadů (ZEVO).

Seminář ukáže zadavatelům, na co se zaměřit na začátku, jaká data jsou potřebná k získání relevantních informací o současném stavu, která data budou získávána průběžně a jak se budou následně pravidelně vyhodnocovat. Na základě těchto dat zadavatel pozná, zda došlo ke zlepšení třídění, a jaké další kroky by měl provést. Seminář přinese také inspiraci, jak může zadavatel přímo ovlivnit způsob zpracování odpadu tak, aby byl dále využit. Součástí bude i prezentace příkladů dobré praxe z českých měst, která využila několik možností optimalizace systému nebo přispěla svými požadavky k optimalizaci vozového parku.

Na závěr bude prostor pro zodpovězení otázek a pro otevřenou diskusi o zkušenostech, ale také třeba o bariérách, které vnímají zadavatelé jako klíčové při uplatňování tohoto přístupu v praxi.

Včas před konáním semináře obdržíte e-mailem odkaz do online místnosti, kde bude probíhat přímý online přenos semináře.

Program:

• Aktuální situace odpadového hospodářství

• Získávání dat o odpadech

• Možnosti zpracování odpadů

• Příklady dobré praxe

„V současné době máme pocit, že je nadbytek potravin, protože samoobsluhy jsou plné a jídlo je v dnes nejlacinější za mnoho století,“ říká geolog Václav Cílek. V Leonardu Plus vysvětluje, jak se různé civilizace snažily zabránit erozi a jak se kvalita zemědělství projevovala na stavu společnosti.