Celosvětový objem emisí oxidu uhličitého souvisejících s produkcí energie loni po dvou letech růstu zůstal beze změny zhruba na 33 miliardách tun. Oznámila to dnes Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Upozornila, že růst se zastavil navzdory pokračující expanzi světové ekonomiky.

Růst globálních emisí se podle IEA zastavil zejména díky poklesu emisí při výrobě elektřiny ve vyspělých zemích, za kterým stojí rostoucí úloha obnovitelných zdrojů, přechod od uhlí k zemnímu plynu a vyšší produkce jaderných elektráren.

"Musíme tvrdě pracovat, abychom zajistili, že rok 2019 zůstane v paměti jako definitivní vrchol globálních emisí, a nikoli pouze jako přestávka v růstu," uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol. "Máme k tomu potřebné energetické technologie a musíme je všechny využít," dodal.

Výrazný pokles emisí ve vyspělých ekonomikách v loňském roce podle IEA kompenzoval pokračující růst v jiných částech světa. Za ním stály zejména asijské země, které zvyšují výrobu elektřiny z uhlí.

Emise v energetickém sektoru ve vyspělých zemích sestoupily zpět na úrovně z konce 80. let, kdy byla spotřeba elektřiny zhruba o třetinu nižší než v současnosti, upozorňuje IEA. Ve Spojených státech emise klesly o 140 milionů tun, což odpovídá téměř třem procentům. V Evropské unii se snížily o 160 milionů tun, což je o pět procent.

Dlouhodobé fungování oběhového hospodářství musí být pro firmy ziskové. Problematický je pro ně především náročný přechod na nový způsob s nevyzkoušenými obchodními modely. Kromě bank nebo fondů rizikového kapitálu se neobejdou ani bez podpory státu. Více ZDE

EP podpořil Zelenou dohodu pro Evropu a žádá ještě ambicióznější cíle, Rada chce více prosazovat v rámci diplomacie ochranu klimatu.

EP podpořil Zelenou dohodu pro Evropu a žádá ještě ambicióznější cíle

Poslanci vyzývají ke zvýšení cíle týkajícího se snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 na 55 %. EP podporuje ambiciózní plán udržitelných investic. Zemědělství, obchod, správa ekonomických záležitostí a další oblasti politik EU mají být vnímány a analyzovány v kontextu Zelené dohody.

EP 16. 1. 2020 přijal poměrem hlasů 482:136:95 nelegislativní usnesení týkající se Zelené dohody pro Evropu, kterou EP představila během mimořádného prosincového plenárního zasedání předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Poslanci vítají Zelenou dohodu pro Evropu a podporují ambiciózní plán udržitelných investic, které by měly pomoci financovat přechod na uhlíkově neutrální hospodářství. Zároveň však poukazují na nutnost zajistit adekvátní prostředky pro mechanismus pro spravedlivou transformaci. EP požaduje, aby se unijní cíl redukce skleníkových plynů do roku 2030, aktuálně stanovený na 40 % úrovně roku 1990, zvýšil na 55 %.

Komise avizovala záměr navrhnout zvýšení stanoveného cíle snižování emisí na 50 – 55 %. Poslanci také prosazují zavedení dalšího přechodného cíle, a to pro rok 2040, který by měl EU pomoci dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Tyto cíle by podle poslanců měly být schváleny v dostatečném časovém předstihu před konferencí OSN o změně klimatu COP26 v listopadu 2020. EP zároveň ve snaze zohlednit odlišné ambice třetích zemí v oblasti klimatu vyzval k přijetí mechanismu kompenzačních opatření na hranicích EU, která by v souladu s pravidly WTO zabraňovala úniku uhlíku.

Poslanci se zavázali pozměnit všechny legislativní návrhy tak, aby byly v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu. Komise by podle poslanců měla předložit návrhy na změnu právních předpisů v oblasti klimatu a energetiky nejpozději do června 2021. Jejich součástí by mělo být zvýšení cílů v oblasti energetické účinnosti, jakož i zavedení závazných vnitrostátních cílů a zvýšení unijních cílů v oblasti obnovitelné energie, uvádí schválený text.

Rada chce více prosazovat v rámci diplomacie ochranu klimatu

Pro úspěch při řešení změny klimatu má podle Rady zásadní význam posílená a pokračující mezinárodní angažovanost. Rada zdůrazňuje, že při spolupráci se třetími zeměmi je důležité uplatňovat individualizované přístupy a zároveň zohlednit nezbytnost spravedlivé a sociálně vyvážené transformace, která realizaci opatření v oblasti klimatu umožní.

Rada 20. 1. 2020 přijala závěry o diplomatické činnosti v oblasti klimatu a znovu potvrdila politický význam opatřením v oblasti klimatu. V roce 2020 bude klima jednou z priorit také vnější politiky EU. Rada v závěrech připomíná, že změna klimatu představuje ve všech zemích a regionech existenciální hrozbu pro lidstvo i biologickou rozmanitost a vyžaduje rychlou kolektivní reakci.

Pro zvýšení úrovně celosvětových ambicí v oblasti klimatu má klíčový význam vedoucí úloha EU spočívající v tom, že jde sama příkladem. EU si je vědoma toho, že změna klimatu znásobuje hrozby pro mezinárodní stabilitu a bezpečnost a dotýká se zejména těch, kteří jsou nejvíce ohroženi a nejvíce zranitelní, že zesiluje environmentální tlaky a riziko katastrof, přispívá ke ztrátě zdrojů obživy a nutí obyvatelstvo k přesídlení.

Rada zdůrazňuje, že EU musí naléhavě vybízet třetí země, aby spolu s ní zintenzivnily své úsilí, a v tomto úsilí je podporovat prostřednictvím všech nástrojů vnější politiky EU. V závěrech je rovněž zdůrazněno, že ve věci opatření v oblasti klimatu je třeba zintenzivnit informační činnosti zaměřené na partnerské země a regionální organizace. Rada vyzvala vysokého představitele, Komisi a členské státy, aby do června 2020 společně vypracovali strategický přístup k diplomatické činnosti v oblasti klimatu, v němž budou stanoveny konkrétní operativní návrhy, jak dále postupovat. Tento úkol má být podporován sítí zelené diplomacie EU, což by mělo zajistit plnou součinnost s diplomatickou činností EU v oblasti energetiky.

CENIA zpracovala pro MŽP další ročník tzv. krajských zpráv (zpráv o životním prostředí v krajích ČR 2018). Tyto zprávy jsou počínaje rokem 2015 (tedy počínaje zprávami o životním prostředí v krajích ČR za rok 2014) každoročně zpracovávány na základě zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Krajské zprávy jsou společně se Zprávou o životním prostředí ČR předkládány pro informaci vládě a dále k projednání Parlamentu ČR.

Krajské zprávy se zabývají charakteristikou stavu a vývoje životního prostředí v jednotlivých krajích ČR, jejich aktuálními problémy a aktivitami. Představují významný podklad informací pro politické činitele, odborné pracovníky veřejné správy, i pro širokou veřejnost na národní a regionální úrovni.

Krajské zprávy tvoří společně se Zprávou o životním prostředí ČR a Statistickou ročenkou životního prostředí ČR hodnotící celek, kdy každá dílčí publikace představuje jiný detail a jiný podklad pro veřejnou správu. Na přípravě krajských zpráv spolupracují i jednotlivé krajské úřady, které se ke zprávám mají možnost také vyjádřit.

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Oblastního inspektorátu v Havlíčkově Brodě uložili pokutu 160 tisíc korun firmě KRONOSPAN OSB, spol. s r.o. za to, že provozovala zařízení „KRONOSPAN – Výroba OSB desek“ v rozporu s podmínkami integrovaného povolení. Firma v letech 2017 až 2019 v rámci své průmyslové výroby v Jihlavě porušila integrované povolení a provozní řády u některých svých zařízení. 

„Nedodržováním stanovených podmínek docházelo k únikům emisních látek, které znečistily životní prostředí. Firma dále vypouštěla v rozporu s vydaným povolením chladicí vody do vnitropodnikové kanalizace, neprokázala likvidaci (odvoz) odpadních vod, neplnila podmínku pro nakládání s nebezpečnými odpady a neohlásila plánované změny svých zařízení na příslušný krajský úřad,“ řekl Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Havlíčkově Brodě. 

Při kontrole v červnu 2019 inspektoři zjistili, že při provozu lisu OSB dochází k únikům odpadní vzdušniny. Ta byla vypouštěna díky několika otvorům z haly lisu volně do vnějšího ovzduší, aniž by byla jakkoliv upravena či vyčištěna, což mělo za následek znečištění okolního ovzduší množstvím látek, které nepříjemně zapáchají. Společnost také neaktualizovala svůj provozní řád, ve kterém neuvedla užívání látkového filtru používaného pro čištění dopravní vzdušiny. Kvůli tomu nebylo možné stanovit podmínky provozu pro toto zařízení, stanovit závazné emisní limity a povinnost měřit emise, které tak nebyly zjišťovány. 

Při provozu tkaninových filtračních zařízení firma v období od ledna 2018 do března 2019 nedbala doporučení výrobce a vzniklé nedostatky a poruchy neodstranila v nejkratším možném termínu. To mělo za následek mimo jiné únik tlakového vzduchu i riziko zvýšené kondenzace uvnitř filtru.

Další pochybení prokázali inspektoři u chladicích vod používaných pro chlazení hydrauliky lisu OSB. V roce 2017 a 2018 byly vypouštěny chladicí vody do splaškové vnitropodnikové kanalizace, což ale podmínky integrovaného povolení neumožňují. „Problém jsme zjistili také u průmyslových technologických odpadních vod, které obsahují například složky lepidel s příměsí nebezpečných závadných látek. Povinností firmy je takové vody akumulovat v zabezpečených jímkách a následně je odvážet k dalšímu využití nebo k likvidaci oprávněnými subjekty. V opačném případě může být ohrožena jakost povrchových nebo podzemních vod. Nebyla doložena likvidace zhruba 40 m3 odpadních vod,“ dodal Panský. 

Společnost se proti rozhodnutí neodvolala, sankce 15. ledna 2020 nabyla právní moci.

Ministerstvo životního prostředí podpoří rozvoj ekologické dopravy ve veřejné správě a již počtvrté za sebou nabídne prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR 100 milionů korun na pořízení vozidel s nízkými nebo nulovými emisemi. Spolu s nimi přispěje i na dobíjecí stanice pro elektromobily.

O dotace z Národního programu Životní prostředí mohou od 17. února až do 31. října 2020 žádat samosprávy, příspěvkové organizace, výzkumné instituce a nově i veřejné vysoké školy. Podpora alternativních způsobů dopravy je součástí celkové koncepce Ministerstva životního prostředí v oblasti čisté mobility a zlepšování kvality ovzduší.

Od loňska díky dotaci rozšířila radnice v Chomutově svůj vozový park o dva elektromobily. „Pořízení těchto elektromobilů, jejichž provoz je lokálně bezemisní, velmi tichý a levný, plně zapadá do našeho ekologického programu,“ uvádí primátor města Chomutova Marek Hrabáč. Do budoucna dokonce uvažuje o pořízení užitkových elektromobilů. „Malé tiché náklaďáčky bychom mohli využít například při čištění městských komunikací, údržbě zeleně, během prací na městském hřbitově, ale také v rámci provozu Zooparku a Kamencového jezera,“ doplňuje primátor.

Příspěvek lze získat na čtyři základní typy alternativních pohonů – vozidla na elektropohon, na stlačený zemní plyn (CNG), vozy s plně hybridním pohonem vybavené elektromotorem (hybridy) a plug-in hybridy, tedy vozy s více pohonnými jednotkami, které mají elektrický pohon a lze jej dobíjet z externího zdroje. Dotace lze uplatnit jak na nákup nových vozidel, tak na pronájem vozidel formou operativního leasingu. Spolu s nákupem podpoří rezort i pořízení chytrých dobíjecích stanic pro elektricky poháněná vozidla, tzv. smart wallboxy.

Prostředky rozdělované v dotační výzvě číslo 11/2019 z Národního programu Životní prostředí jsou primárně určeny pro potřeby územně samosprávných celků. O dotaci mohou požádat ale i státní příspěvkové organizace a veřejné výzkumné organizace a zcela nově i veřejné vysoké školy. Žádosti přijímá Státní fond životního prostředí ČR v jednokolové nesoutěžní výzvě od 17. února do 31. října 2020 nebo do vyčerpání alokace. Vozidla pak musí být pořízena nejpozději do konce roku 2021.

Další informace:

Odkaz na výzvu 11/2019 zde

Přehled dotací v tabulce (PDF, 104 kB)

Další veřejná konzultace k návrhům harmonizované klasifikace a označování (CLH) v termínu do 3. dubna 2020. ECHA vyzývá k veřejné konzultaci k návrhům harmonizované klasifikace a označování pro následující chemické látky:

• methyl N-(isopropoxycarbonyl)-L-valyl-(3RS)-3-(4-chlorophenyl)-β-alaninate, valifenalate (EC -, CAS 283159-90-0), návrh předložilo Maďarsko;

• triethylamine (EC 204-469-4, CAS 121-44-8), návrh předložilo Rakousko;

• di-n-butylamine (EC 203-921-8; CAS 111-92-2), návrh předložilo Rakousko.

Komentáře k  návrhům mohou zainteresované subjekty předkládat do 3. dubna 2020 v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce CLH konzultace na stránkách ECHA.

Zároveň žádáme české subjekty, které budou přispívat do veřejné konzultace, aby svá stanoviska zaslaly pro informaci MPO na adresu kozmikova@mpo.cz.

Zdroj: MPO

Co je Integrovaný registr znečišťování (IRZ)? Jedná se o veřejně přístupnou online databázi (www.irz.cz) obsahující informace o znečištění životního prostředí konkrétní provozovnou, která překročí ohlašovací práh té které látky.

Kdo je povinným ohlašovatelem?

1. Provozovatel (E-PRTR činností) uvedený v nařízení EP č. 166/2006 (tj. provozovatel každé provozovny, která vykonává nejméně jednu z činností uvedených v příloze I nařízení nad příslušné prahové hodnoty stanovené v této příloze pro danou kapacitu).
2. Provozovatel činností uvedených v příloze zákona č. 25/2008 Sb., kterým je podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba s provozovnou, kterou tvoří nejméně jedna stacionární technická jednotka v jedné lokalitě, v níž je prováděna činnost uvedená v příloze k zákonu se stanovenou prahovou hodnotou pro danou kapacitu.

Co se ohlašuje?

1. Úniky a přenosy znečišťujících látek podle nařízení EP č. 166/2006, tj.

1. úniky jakékoliv znečišťující látky uvedené v příloze II nařízení do ovzduší, vody a půdy, u které byla překročena příslušná prahová hodnota,
2. přenosy nebezpečných odpadů překračující 2 tuny za rok nebo ostatních odpadů překračující 2000 tun za rok mimo lokalitu,
3. přenosy jakékoliv znečišťující látky uvedené v příloze II nařízení a obsažené v odpadních vodách určených k čištění mimo lokalitu, u které byla překročena prahová hodnota stanovená v příloze II nařízení, sloupci 1b.

2. Úniky znečišťujících látek při překročení jejich prahových hodnot podle přílohy č. 1 NV č. 145/2008 Sb.
3. Přenosy znečišťujících látek, při překročení jejich prahových hodnot, v odpadech mimo provozovnu, které vznikají přímo nebo v přímé souvislosti s činností provozovaných zařízení, podle přílohy č. 2 NV č. 145/2008 Sb.

Termín a způsob ohlašování.

Provozovatel ohlašuje požadované údaje nejpozději k 31. březnu následujícího kalendářního roku za předchozí kalendářní rok. Hlášení do IRZ se podává v elektronické podobě prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP).

Pro mnohé ekology nebo pracovníky, v jejichž kompetenci jsou povinnosti spojené s ohlašováním v agendě ochrany životního prostředí za IRZ provozovnu, existuje dosud mnoho neznámých, často převládá nepochopení toho co a za koho (jakou provozovnu) se má podávat hlášení. Jak to tedy je?

Základem jsou dva registry - IRZ a E-PRTR.

Ten důležitější z nich je evropský E-PRTR - přímo závazný evropský předpis č. 166/2006. Z něj vyplývají ohlašovací povinnosti, limity a původní zařazení. A protože se v rámci národní legislativy ČR (zákon č. 25/2008 Sb.) převzala pouze část evropského předpisu, bylo z toho na počátku mnoho nejasností. V evropském předpise je v příloze č. I uveden seznam výrobních činností i s omezením limitními hodnotami pro identifikaci ohlašovací povinnosti. Z něj vyplývá jaké firmy a jejich výrobní procesy mají při překročení ohlašovacích prahů povinnost ohlašovat (pozor výjimkou jsou zařízení pro zpracování vod (ČOV) a „odpadářská“ zařízení (zařízení oprávněných osob), těch se ohlašování vůbec netýká. V legislativě národní však taková příloha chyběla, a proto ty nejasnosti, kdy podniky ohlašovaly pouze přenos odpadů mimo provozovnu. To také bylo nejčastějším důvodem pro podání hlášení do IRZ.

Až se změnou zákona (zákon č. 255/2016 Sb.) byla zmíněná příloha doplněna, a to včetně limitních hodnot pro výrobní činnosti, přičemž povinnost ohlašovat za IRZ se ještě snížila. Proto počet ohlašujících v roce 2017 (ohlašování za r. 2016) výrazně poklesl.

Řekl bych ale, že pochyby o tom, zda hlásit za příslušnou provozovnu přetrvávají dodnes. Stále platí, že ti co ohlašují, nevědí zcela jistě, zda ohlašují vše, co ohlašovat mají. A je další řada těch, kteří by ohlašovat měli, ovšem neohlašují, protože si tyto povinnosti vůbec neuvědomují.

MŽP vydalo před několika lety „Příručku pro ohlašování“ (77 stran), ve které lze nalézt vysvětlení legislativy, pojmů i praktické příklady. Jde o velmi kvalitní avšak obsáhlý dokument.

Na základě mých lektorských zkušeností a řadě seminářů, které jsme k této problematice v minulých letech pořádali, jsem přesvědčen, že po absolvování našeho školení k IRZ je pro účastníky vše snadněji pochopitelné. Rozhodně budete umět snadno a rychle rozklíčovat každý typ provozovny.  

Vzdělávejte se s námi!

I letos v březnu jsme pro Vás uspořádali školení s názvem Integrovaný registr znečišťování – IRZ, vznik ohlašovací povinnosti za rok 2019. Jeho absolvováním tedy určitě získáte přehled o výčtu činností u osob povinných ohlašovat ať již podle výpisu z OR nebo podle skutečně provozované činnosti. Dozvíte se co je provozovna a zda je pro každé IČP/IČZ jiná nebo zda se počítají dohromady. Po absolvování semináře budete zajisté schopni jednoduše identifikovat, zda vám vznikla zákonná povinnost k ohlášení i z pohledu nových povinností dle IRZ.

Zároveň účastníkům našeho školení poskytneme návod, jak pracovat s nástroji, které jsou pro ohlašování za rok 2019 k dispozici, a představíme novinky, které ISPOP pro letošní ohlašování přichystal. Poukážeme na nejčastější nedostatky v ročním hlášení a vysvětlíme základní principy členění v ohlašovacím formuláři. V případě zájmu najdete pozvánku na této internetové adrese: https://www.inisoft.cz/poradenstvi-a-skoleni/skoleni/integrovany-registr-znecistovani-irz-vznik-ohlasovaci-povinnosti-za-r-2019.

Ing. Václav Kuncl
INISOFT Consulting s.r.o.

Už jen měsíc máte příležitost se přihlásit do 2. ročníku akceleračního programu Impact Hub Climate Challenge, jehož cílem je podpořit v rozvoji projekty, které přispívají ke zmírnění klimatické krize. Finalisty 1. ročníku jsou: Cyrkl, Ebuu, Forsage, Green-Cat, Kokoza, Swap Prague. Vyhlášení můžete sledovat přes livestream 6. února od 19:30 zde.

Podmínky účasti:

• Projekt má (první) uživatele či zákazníky a pozitivní dopad na klima, kvalitu vody, ovzduší, recyklaci, zero waste, environmentální vzdělávání…

• Tým je z ČR nebo SK, skládá se z min. 3 osob, a alespoň jeden z nich se aktivitě věnuje naplno.

Organizátoři programu uvítají vyšší míru zapojení studentských iniciativ, univerzitní spinn-offy, projekty samospráv. Hlásit se mohou též startupy, neziskové organizace, i firemní angažované skupiny. 

Obsah programu:

• 1 profesionálního mentora - pomůže odhalit věci, které brzdí v rozvoji

• 190+ expertů ke konzultaci -  rozlouskne s vámi jakékoliv odborné téma, ať už to jsou finance, marketing, právo či cokoli dalšího

• 6 workshopů a 6 mastermind setkání - pro nové know-how, dovednosti a inspiraci

• 30 000 Kč - na osobní rozvoj leaderů pro vybrané projekty ve finální fázi akcelerace

• pro vítěze navíc - 100 000 Kč, propojení na investory a mediální podporu

• 12 měsíců zdarma v Impact Hub Alumni Club - ať můžete zůstat s Impact Hubem v kontaktu

To vše pro zefektivnění fungování projektů a zvýšení jejich pozitivní dopadu na životní prostředí. 

Cena programu:

• Dvoudenní bootcamp, ke stanovení vize, mise a vypilování storytellingu je pro všechny zdarma.

• Cena pro 14 projektů, které postoupí do 2. fáze akcelerace, činí 5 000 Kč vč. DPH. Také je potřeba počítat s dávkou motivace, energie a času, který programu - rozvoji a vzdělání projekt chce věnovat. 

Následující kroky:

• Můžete si prohlédnout detaily programu na www.climatechallenge.impacthub.cz nebo se rovnou přihlásit, připomínáme - uzávěrka je 6/3/2020. 

• Máte dotazy? Pište, volejte, nebo si domluvte osobní schůzku s koordinátorkou programu na e-mailu climatechallenge@impacthub.cz

• S koordinátorkou programu se můžete potkat na diskuzním setkání 20. února v Impact Hub Praha na téma: Jak přežít klimatickou krizi. 

PS: Připomínáme, že projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energie je možné přihlásit do 15. března zároveň i do soutěže Energy Globe.

Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM spouští krizový scénář kvůli nízké ceně papíru. Ministr Brabec se na tom dohodl s vedením společnosti. Z rezervního fondu uvolní EKO-KOM mimořádné finanční prostředky, které poputují do třídíren odpadů. Těm vykompenzují klesající cenu a přebytek vytříděného papíru na trhu. Spuštění intervenčního mechanismu kvituje Svaz měst a obcí ČR.

V posledních měsících rapidně klesla na globálním trhu cena vytříděného papíru, týká se to zejména směsného papíru, lepenek a kartonů. Důvodů pro klesající cenu papíru je několik: především nízký odbyt papíru na čínském trhu, málo zpracovatelských kapacit v Evropě, levné dřevo na trhu, kterého přebývá kvůli kůrovcové kalamitě, což způsobuje, že se papír vyplácí vyrábět rovnou z primárních surovin.   Ministr životního prostředí Richard Brabec v posledních týdnech jednal s autorizovanou obalovou společností EKO-KOM, která zajišťuje mezi obcemi, recyklačními linkami i zpracovateli systém vytřídění, zpracování a odbytu sesbíraných obalových odpadů, a dohodl se na spuštění tzv. intervenčního mechanismu. Ten spočívá v uvolnění finančních rezerv na kompenzaci propadu cen vytříděných komodit na trhu, které EKO-KOM vytváří na základě zkušeností z předchozí krize roku 2008.

„Z obcí i měst jsme měli v posledních týdnech signály, že svozové firmy a recyklační linky nechtějí papír odebírat. Nebo že obcím chtějí odběr vytříděného papíru přímo naúčtovat. To samozřejmě znamená pro obce citelný zásah do rozpočtů, s ohledem na to, že lidé více třídí, ale také více produkují. S EKO-KOMEM jsme začali okamžitě jednat o řešení a překlenutí doby, kdy cena papíru je na minimu,“ uvedl dnes ministr životního prostředí Richard Brabec. Trh s druhotnými surovinami je poměrně proměnlivý a k výkyvům v odbytu dochází cyklicky. Podobný negativní vývoj na trhu druhotných surovin Česká republika již v minulosti řešila například v roce 2008, kdy bylo potřeba spustit finanční intervenci k zajištění fungování systému třídění a využití obalových odpadů i přes probíhající hospodářskou krizi.

„Na základě našeho vyhodnocení i výhledu pro následujících 12 měsíců se zpětnou účinností od počátku roku zvyšujeme naše platby třídicím linkám. Za tunu převzatého a upraveného obalového papíru předaného k recyklaci nyní dostanou 420 Kč. Náklady této intervence pokrýváme z rezervního fondu k tomuto účelu zřízenému a prozatím také nepředpokládáme zvýšení plateb výrobců za obaly uvedené na trh,“ uvedl generální ředitel EKO-KOM Zbyněk Kozel. „AOS EKO-KOM je odpovědná pouze za obaly, a proto může intervenovat pouze vůči té části tříděného odpadu, která pochází z obalů. Nemůže tedy kompenzovat negativní vývoj trhu s papírem v celém rozsahu, protože více než polovina papíru jsou tiskoviny. Přesto by měly, díky této intervenci, třídičky přebírat vytříděný papír od svozových společností bez problémů, a za stabilních cenových podmínek. Naše intervence by měla udržet třídění papírových odpadů v chodu, tak jako se nám to podařilo v době krize v letech 2008 a 2009. Vývoj cen papíru budeme samozřejmě sledovat a přizpůsobovat mu naše sazby,“ pokračuje Kozel.

Spuštění intervenčního mechanismu vítá i Svaz měst a obcí ČR: „Rozhodnutí AOS EKO-KOM, která v dohodě s MŽP přistoupila ke zvýšení platby třídičkám za tunu dotříděného sběrového papíru, rozhodně vítáme. Naše aktivita směrem k MŽP padla na úrodnou půdu. Obce a města, která svědomitě třídí odpad, nesmí doplácet na své zodpovědné chování,“ uvedl dnes František Lukl, předseda SMOČR. „Zhruba do roka by měly vzniknout nové zpracovatelské kapacity papíru u nás i v Německu. Očekáváme, že poté se situace zlepší a cena vykupovaného papíru půjde zase nahoru,“ uzavírá situaci ministr životního prostředí Brabec.

Uzitecneseminare.cz si vás dovolují pozvat na seminář VODNÍ PRÁVO - AKTUÁLNÍ STAV A ZMĚNY, který se uskuteční 21. dubna v Praze a následně 28. dubna v Olomouci.

Vodoprávní praxe je v posledních letech ovlivněna stále častějšími změnami podnebí a s tím souvisejícími střídajícími se obdobími sucha a povodní. A vodoprávní legislativa se na to snaží reagovat.
V současné době je v politickém projednávání návrh ústavního zákona na ochranu vody, který si klade za cíl zakotvit ochranu vody na ústavní úrovni.

V projednávání v Poslanecké sněmovně je vládní novela vodního zákona, tzv. „suchá“ novela, jejímž cílem je zvládání sucha a souvisejícího nedostatku vody pomocí koncepčních a operativních nástrojů.

U toho to však nekončí a v Poslanecké sněmovně jsou dále projednávány krátké poslanecké novely vodního zákona mající za cíl zlepšení hospodaření s vodou a její znovu využívání.

K 1. únoru 2020 je dále účinná novela stavebního a vodního zákona č. 312/2019 Sb., která zjednodušuje povolovací procesy pro vodní nádrže a terénní úpravy sloužící k zadržování vody v krajině do plochy 20000 m2.

A velké změny i ve vodním hospodářství jsou očekávány v souvislosti s rekodifikací veřejného stavebního práva s novým stavebním zákonem, u něhož se předpokládá přijetí na konci roku 2020

Seminář tak bude věnován aktuálnímu znění vodního zákona a připravovaným legislativním změnám majícím dopad do jeho znění.

!!JE POŽÁDÁNO O AKREDITACI SEMINÁŘE PRO ÚŘEDNÍKY Z ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY!!

Témata přednášek:

• AKTUÁLNÍ ZNĚNÍ VODNÍHO ZÁKONA (VE ZNĚNÍ POSLEDNÍCH NOVEL ZEJMÉNA ZÁKONA Č. 312/2019 SB.)

• NÁVRH ÚSTAVNÍHO ZÁKONA NA OCHRANU VODY

• NÁVRH SUCHÉ NOVELA VODNÍHO ZÁKONA

• DALŠÍ PŘIPRAVOVANÉ NOVELY VODNÍHO ZÁKONA

• NÁVRH NOVÉHO STAVEBNÍHO ZÁKONA

Seminář je určen pro:

• vodohospodáře

• vodoprávní úřady

• vlastníky a provozovatele vodních děl

• pracovníky vodáren, vodních zdrojů, čistíren odpadních vod

• Českou inspekci životního prostředí

• podnikové ekology a pracovníky firem odpovědné za sledování aktuální legislativy a její plnění v oblasti životního prostředí

• pracovníky v investiční výstavbě

• dotčené orgány státní správy (stavební úřady, orgány ochrany přírody, apod.) 

Další informace:

Celkem 537 tun stavebních odpadů uložila v květnu 2019 firma SBS group s.r.o. ze Kdyně, na obecní pozemek v k. ú. Česká Kubice, aniž by znala jejich složení. Odpad vznikl při stavební činnosti společnosti v místě bývalé celnice - hraničního přechodu Folmava. Konkrétně se jednalo o návoz zeminy s kamením a příměsemi, které tvořily betonové bloky, velké železo-betonové bloky, kusy i celé díly zámkové dlažby, obrubníků a zatravňovacích dlaždic. Dále pak cihly, kousky izolace tvořené minerální vlnou, plasty, pařezy, větve a kořeny, malé kousky asfaltů a další. Společnost tak porušila zákon o odpadech a inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Plzni jí za to uložili pokutu sto tisíc korun.

„Firma uvedla, že původcem zeminy s příměsemi je obec Česká Kubice, jelikož vlastní pozemek. Vlastnictví ale není podle zákona rozhodné. Obec, která si nechala odpady ze stavby, dle dohody zeminu, od obviněného na pozemek navést, není k převzetí do svého vlastnictví oprávněna a není ani provozovatelem zařízení k využití nebo odstranění odpadu,“ řekla Petra Horčicová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP v Plzni.

Původce odpadů je podle zákona o odpadech zodpovědný za jím vzniklé odpady až do doby jejich převedení oprávněné osobě a je povinen zjistit, aby tato osoba byla k jejich převzetí oprávněna. Je také povinen nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze způsobem stanoveným zákonem, tedy pouze v zařízeních, která jsou k tomu určena. „Pokud by obviněný nakládal s předmětným odpadem v souladu se zákonem, měl ho předat do zařízení k jeho využití či odstranění. Poplatek za uložení tuny zeminy a kamení bez příměsí činí v průměru cca 230 korun za tunu. V tomto případě se ale jedná o zeminu a kamení s příměsí, kde by za jednu tunu zaplatil  více jak 800 korun,“ uvedla Horčicová.

Firma SBS group s.r.o. se proti rozhodnutí o pokutě neodvolala, ta nabyla 4. ledna 2020 právní moci.

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Oblastního inspektorátu v Ostravě uložili firmě SEPETNÁ v. o. s., která provozuje restaurační a ubytovací zařízení v obci Ostravice v Moravskoslezském kraji pokutu 240 310 korun. Společnost v letech 2016 až 2018 odebrala ze studny celkem 3 433 m3 podzemních vod nad povolený limit. Tím porušila vodní zákon. 

Kontroloři ČIŽP se zaměřili na nakládání s vodami v rekreačním centru Sepetná, a to v hotelu, bungalovech a relax centrum, v penzionu Sluníčko a chatě Měsíček. „Společnost měla rozhodnutím Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí povoleno odebrat ze studny, která je umístěná na pozemku v katastrálním území Staré Hamry, maximálně 5 880 m3 podzemních vod ročně. V letech 2016, 2017 a 2018 tento roční limit překročila a za tříleté období tak odčerpala navíc 3 433 m3 podzemních vod,“ řekl Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ostravě. 

Při určení výše pokuty využili kontroloři zákonnou sazbu 70 korun za jeden metr krychlový. Přihlédli ke skutečnosti, že se společnost přestupku dopouštěla opakovaně. Nepovolené odběry podzemních vod sloužily k provozu rekreačního a ubytovacího zařízení, a tudíž k podnikatelské činnosti. 

Firma SEPETNÁ v. o. s. se proti rozhodnutí o pokutě odvolala, Ministerstvo životního prostředí však odvolání zamítlo a pokutu potvrdilo. Ta 15. ledna 2020 nabyla právní moci.

Podle nejnovějších výsledků zveřejněných Evropským statistickým úřadem Eurostat dosáhla v roce 2018 primární spotřeba energie v EU 1376 milionů tun ropného ekvivalentu, což je o 4,9 % více oproti cíli stanovenému do roku 2020 a o 22,0 % více, než stanovený cíl pro rok 2020. Konečná spotřeba energie dosáhla 990 milionů tun ropného ekvivalentu, což je o 3,2 % více, než stanovuje cíl do roku 2020. Oproti roku 2017 se v roce 2018 primární spotřeba energie nejvíce zvýšila v Estonsku (+9 %), Lotyšsku (+5 %) a Lucembursku (+4 %), konečná spotřeba pak na Maltě (+6 %), v Irsku (+5 %), Lotyšsku a Lucembursku (obě země +4 %).

Velká Dešťovka se vrací. Podle posledních odhadů meteorologů bude i rok 2020 patřit k suchým letům, které posledních pět let sužují ČR. Důvodem ke skepsi je letošní mírná zima se skoupou sněhovou nadílkou. Ministerstvo životního prostředí proto opět finančně pomáhá, aby zmírnilo dopady sucha a pomohlo obcím a městům lépe se adaptovat na změny klimatu. Z Operačního programu Životní prostředí nyní uvolňuje jednu miliardu korun na opatření, která v urbanizovaných částech měst a obcí zefektivní vsakování dešťových srážek a podpoří jejich zachytávání pro další využití.

Boj se suchem a adaptace na změnu klimatu je jednou z hlavních priorit Ministerstva životního prostředí, které se této problematice intenzivně věnuje šestým rokem a do řešení investuje nemalé prostředky z různých fondů. Na podporu zasakování a udržení vody jak ve volné krajině, tak na zastavěných územích měst a obcí rozdělil rezort od roku 2014 více než 10 miliard korun. Zájem o dotační podporu na boj se suchem v poslední době rapidně stoupá.

„Zájem o řešení sucha ze strany měst a obcí se rok od roku zvyšuje. Třeba na využití srážkových vod ve městech jen v loňském roce přišlo 108 žádostí v souhrnné výši za více než půl miliardy korun. To je několikanásobný nárůst oproti letům předchozím. Rekordní zájem jsme loni zaznamenali také o dotace na udržení vody ve volné krajině. Na vybudování tůní, mokřadů, travních pásů a jiných opatření proti suchu v krajině se loni sešlo 339 žádostí s požadavkem na téměř 2 miliardy korun,“ bilancuje zájem o adaptační opatření ministr životního prostředí Richard Brabec.

Na hospodaření s vodou putuje další miliarda

„Jsem rád, že starostové postupně zjišťují, že přírodní zdroj, jakým je dešťová voda, je ideální alternativou pitné vody a nabízí obrovské rezervy. Pro letošek jsme proto nachystali jednu miliardu korun, díky ní budou moci starostové efektivněji využívat vodu srážkovou, přispějí k řešení problému sucha a zároveň uspoří energie i finance z obecních rozpočtů,“ uvádí ministr Richard Brabec k čerstvě vyhlášené dotační výzvě z Operačního programu Životní prostředí.

Obce budou moci například zachytit dešťovou vodu do podzemních nádrží a použít ji k zavlažování obecní zeleně, k chlazení ulic v době letních veder nebo ke splachování ve školách, úřadech a jiných veřejných budovách. Místo odvedení veškeré dešťové vody do kanalizace bude pro obec také efektivnější nechat ji volně zasakovat do půdy, a tím dotovat zásoby podzemní vody. Vedle podzemních akumulačních nádrží a různých vsakovací zařízení se příspěvek vztahuje i na výstavbu zelených střech, výměnu nepropustných povrchů u parkovišť či jiných veřejných ploch za propustné. V neposlední řadě rezort podpoří výstavbu suchých a polosuchých poldrů, bezpečnostních přelivů hrází a jiná protipovodňová opatření.

„Vzhledem k tomu, že letošek je posledním rokem stávajícího programového období, jedná se o poslední prostředky z evropských fondů, které půjdou na podporu využívání srážkové vody v urbanizovaném území. Téma adaptace sídel na změnu klimatu však bude prioritou i v následujícím období 2021–2027, proto projekty mohou obce a města připravovat průběžně s reálným očekáváním finanční podpory i v budoucnosti,“ ujišťuje ministr.

„Částka, kterou lze z evropských fondů na projekty nad 200 tisíc korun získat, dosahuje až 85 procent z celkových výdajů. U projektů na zvýšení retenční kapacity řek a potoků a zlepšení přirozených rozlivů či například vybudování povodňového parku je spoluúčast žadatelů ještě nižší, dotace jim uhradí dokonce až 95 procent celkových způsobilých výdajů projektu,“ vypočítává ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman, jehož úřad dotační program administruje.

Své projekty mohou obce a města podávat do výzvy s číslem 144. Jedná se o výzvu nesoutěžní, dotaci tedy získají do vyčerpání alokace všechny projekty, které splní podmínky pro získání podpory. Přestože příjem žádostí běží od 3. února až do 11. ledna 2021, došlé projekty budou vyhodnocovány a schvalovány průběžně.

Odkaz na výzvu zde

ECHA brzy ověří velikost podniků MSP, které registrovaly látky podle nařízení REACH a využívaly snížené poplatky. Zkontrolujte, zda jste správně uvedli velikost svého podniku a nahráli dokumenty do systému REACH-IT.

Pokud jste své látky v letech 2016 – 2018 registrovali jako mikropodnik nebo malý a střední podnik (MSP), měli byste zkontrolovat, zda jste v době registrace nebo její aktualizace uvedli správně velikost podniku a zda jsou v systému REACH-IT nahrané požadované doklady o velikosti podniku.

Pokud se ukáže, že uvedená velikost podniku není správná, měla by o tom být ECHA informována do 11. února 2020 prostřednictvím e-mailu  sme-verification@echa.europa.eu a vaše informace by měly být aktualizovány v nástroji REACH-IT.

Deklarací a opravou velikosti ještě před tím, než ECHA zahájí kontrolu ověřením, budete moci využít úplného zproštění správního poplatku a zaplatit pouze částku zbývající do plné výše správného poplatku.

Pokud později během ověřování ECHA zjistí, že uvedená velikost není správná, budete muset zaplatit zůstatek správného poplatku a správní poplatek až do výše 19 900 EUR.

Postup k určení a deklarování správné velikosti společnosti je k dispozici na webových stránkách agentury ECHA.

Je rovněž důležité pravidelně kontrolovat, zda vaše účty v REACH-IT neobsahují zprávy a úkoly od ECHA, aktualizovat vaše kontaktní údaje a reagovat na požadavky ECHA.

Další informace:

• Malé a střední podniky (MSP)

• Poplatky pro MSP podle nařízení REACH a CLP

• Jak stanovit velikostní kategorii společnosti