Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Hradci Králové uložili pokutu 240 tisíc korun společnosti Telmont s.r.o. Firma navezla v průběhu srpna a září loňského roku celkem 11 079 tun odpadní zeminy na pozemek v obci Kočí na Chrudimsku. Pozemek však k nakládání s odpady nebyl určený a obviněný se tak dopustil porušení odpadového zákona.

Pomocí této odpadní zeminy společnost Telmont prováděla na svém pozemku terénní úpravy. Inspektoři při místním šetření zjistili, že část zeminy byla po pozemku rozhrnuta a část byla soustředěna v kupách. Mocnost navážky činila jeden až tři metry. „Společnost Telmont nebyla osobou oprávněnou k nakládání s odpady, takže odpadní zeminu nesměla převzít a nakládat s ní. Navíc v době, kdy zeminu na terén ukládala, neměla provedeny rozbory chemického složení a případného znečištění tohoto materiálu. Neznámá kvalita využitých odpadů přitom může způsobit ohrožení některých složek životního prostředí, zejména podzemních a povrchových vod,“ uvedl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.

Při stanovování výše pokuty inspektoři zohlednili zejména množství nelegálně navezeného odpadu, které hodnotí jako velmi velké. Jako polehčující okolnost posoudili, že se jednalo o první pochybení firmy v oblasti předpisů na ochranu životního prostředí. „Nicméně firma již od roku 1993 podniká v oblastní zemních prací a provádění staveb. Měla by tedy předpisy v oblasti nakládání s odpady bezpodmínečně znát,“ konstatoval Trávníček.

Společnost Telmont proti pokutě nepodala odvolání, sankce nabyla počátkem srpna právní moci.

Pokračující sucho a nedostatek srážek by v budoucnu mohlo ovlivnit pokles českého HDP až o 1,6 procenta. Vědci z Centra pro vodu, půdu a krajinu při České zemědělské univerzitě (ČZU) vyčíslili, že by pokles činil až 80 miliard korun. Další nezapočítané náklady sucha by představovaly dopady například na zdraví obyvatel, životní prostředí a vyplacené náhrady z pojištění. Výsledky dvou scénářů dopadů na českou ekonomiku, s nimiž vědci pracují, dnes představili na tiskové konferenci v Praze.

Pokud by se i nadále extrémní sucho opakovalo, lze podle vědců očekávat, že by se změnila i česká ekonomika a některá ekonomicky méně aktivní průmyslová odvětví závislá ve značné míře na dostatku vody by musela svou výrobu zmírnit. Jde například o výrobu papíru nebo textilní průmysl. Například pro výrobu jednoho kilogramu papíru je zapotřebí 300 litrů vody a pro jeden kilogram chleba až 1500 litrů.

K odhadu dopadu na ekonomiku použili vědci data z více než 150 průmyslových odvětví, jak ta nakládají s dešťovou, povrchovou a podzemní vodou. "My pracujeme s několika scénáři. Máme jeden scénář poklesu (dešťové, povrchové a podzemní vody) o 25 procent, druhý scénář poklesu o 50 procent. S tím, že co se týká pouze poklesu produkční schopnosti české ekonomiky, tak se bavíme o číslech 0,9 až 1,6 procenta HDP. V těchto číslech ale nejsou zahrnuty ostatní náklady jako sociální a škody na životním prostředí," uvedl ekonom z Centra pro vodu, půdu a krajinu Petr Procházka. Při zvýšeném odhadu by pak náklady sucha mohly podle něj dosáhnout až 4,8 procenta HDP.

Loni se Česko potýkalo s následky sucha i veder. Teploty se podle Českého hydrometeorologického ústavu držely po většinu měsíců nad dlouhodobým průměrem. Také úhrn srážek výrazně poklesl, po devět měsíců byl pod dlouhodobým normálem za roky 1981 až 2010. Sucho a horko působily potíže zemědělcům i obcím.

V jaké budoucnosti by k dnes prezentovaným odhadům mohlo dojít, vědci z ČZU nechtěli predikovat. Podle Procházky by extrémní sucho muselo i nadále pokračovat, musely by poklesnout zásoby povrchových i podzemních vod.

Rektor ČZU Petr Sklenička dnes řekl, že klimatické změny jsou zatím rychlejší než současná adaptační opatření, na nichž Česko pracuje. Od roku 2014 dosáhly celkové investice ministerstev životního prostředí a zemědělství do všech opatření spojených se suchem téměř 40 miliard Kč, uvedlo na dotaz ČTK tiskové oddělení MŽP. Stát by ale měl podle Skleničky investovat na zlepšení a udržení vody v krajině minimálně 25 mld Kč ročně.

Pitná voda by se podle Procházky měla používat jen na pití, nikoliv na zalévání zahrádek nebo do bazénů, otázka jejího použití je podle něj ale právně složitá. Myslí si, že by spotřeba vody měla být více zpoplatňována.

Vědci připomněli, že ČR disponuje jedněmi z nejmenších vodních zdrojů na obyvatele a zároveň má jeden z nejmenších podílů přítoků vody z okolních zemí, a to méně než pětiprocentní. Je tak závislá na srážkách. V budoucnu bude možná nesoběstačná, ohrožena jsou podle vědců zejména velká města.

Vědci se dnes odvolávali na zahraniční data. Například náklady sucha v EU za posledních 30 let přesáhly více než tři biliony korun a v některých oblastech Španělska v posledních letech kleslo HDP až o tři procenta.

Češi „světelný“ elektroodpad třídí ochotněji než dříve, do sběrného místa ujdou až 1078 metrů. Nejpilnější jsou lidé ze Středočeského kraje a z jihu Moravy i Čech. Mezi nejvíce preferovaná sběrná místa patří stanoviště kontejnerů na tříděný odpad, prodejny elektro a supermarkety. 33 procent domácností přiznalo, že vysloužilé žárovky vyhazuje do popelnice s ostatním odpadem.

Ochota Čechů třídit elektroodpad se zvyšuje.  Oproti předchozím letům urazí do sběrného místa podstatně delší vzdálenost. S vysloužilým světelným zdrojem, například úspornou žárovkou, jsou ochotni dojít až do vzdálenosti 1078 metrů, což je skoro o půl kilometru dále než v předešlých letech. Vyplývá to z průzkumu společnosti EKOLAMP, který proběhl mezi 1241 respondenty*.

„Akceptovatelná dochozí vzdálenost (viz graf) se podstatně prodloužila. Mezi nejvíce preferovaná sběrná místa patří stanoviště kontejnerů na tříděný odpad, prodejny elektro a supermarkety,“ shrnuje Zuzana Adamcová ze společnosti EKOLAMP, která se zabývá zpětným odběrem a recyklací vysloužilých světelných zdrojů a dalších elektrozařízení.

Domácnosti a firmy za poslední rok sebraly a k recyklaci předaly 719 tun světelných zdrojů, ve kterých je odhadem 24 kilogramů rtuti. „Právě kvůli rtuti je třeba úsporky odevzdávat k recyklaci. Zmíněné množství by teoreticky mohlo ve volné přírodě znečistit vodu v objemu téměř dvou slapských přehrad,“ dodává Zuzana Adamcová.

Přestože se bilance sběru světelného elektroodpadu dlouhodobě lepší, v nedávném průzkumu 33 procent domácností přiznalo, že vysloužilé kompaktní zářivky či LED žárovky vyhazuje do popelnice s ostatním odpadem.

Nejpilnější jsou Středočeši a lidé z jihu Čech a Moravy

Ekologické chování se v jednotlivých regionech zásadně liší. Nejpilnější jsou lidé ze Středočeského kraje, kde jsou ochotni urazit více než dva kilometry. Naopak jen téměř desetinu této vzdálenosti jsou ochotni překonat lidé v kraji Vysočina.

„Jih Čech a Moravy je na špičce hodnocení ekologického chování dlouhodobě. Naopak na chvostu se v posledních letech umístily kraje Karlovarský a Ústecký. Špatné umístění Vysočiny je pro nás překvapením, pro které nemáme rozumné vysvětlení. Tento kraj totiž vždy patřil spíše mezi ty ekologicky progresivní,“ konstatuje Zuzana Adamcová.

Sběrná místa jsou přístupná všem, je jich přes 4400

Předat světelné zdroje k recyklaci je možné prostřednictvím více než 4400 sběrných míst. „Vysloužilé kompaktní zářivky lze odevzdat ve sběrných dvorech, obchodech s elektrem či u prodejců světelných zdrojů. Malé sběrné nádoby jsou také rozmístěny velmi často v supermarketech i nákupních centrech, na obecních a městských úřadech,“ shrnuje Zuzana Adamcová. Nejbližší sběrné místo je možné dohledat na www.ekolamp.cz nebo pomocí mobilní aplikace „Kam s ní?“, která je dostupná pro platformy Apple (iOS) a Android.

S recyklací elektrozařízení pomáhá i nová mobilní hra Zrecykluj to! Jejím cílem je zábavnou formou širokému publiku vysvětlit, že elektroodpad nepatří do popelnice, ale na sběrné místo, odkud se dostane k recyklaci. Hra je nyní ke stažení zdarma pro platformy Apple (iOS) a Android.

Odkazy ke stažení: App store / Google play                            

POZNÁMKA: Výzkum pro společnost EKOLAMP provedla výzkumná agentura Markent formou interview mezi 1241 respondenty ve věku od 18 do 64 let z celé České republiky.

O celkem 120 milionů korun letos mohou obce požádat na rekonstrukce veřejného osvětlení díky programům Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu. Jednotlivé obce a města mohou získat až dva miliony korun podpory na energeticky úsporná řešení při rekonstrukci veřejného osvětlení, a tím snížit své účty za spotřebu energie a zároveň zlepšit kvalitu života v obci díky snížení světleného znečištění. Žádosti mohou být podávány od 1. září do 31. října 2019.

„Díky dotaci z první společné výzvy Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu vyhlášené v loňském roce rekonstruuje v roce 2019 veřejné osvětlení více než sto padesát obcí a menších měst. Problém světelného znečištění se ale stále týká mnoha obcí po celé české republice. Veřejné osvětlení má často špatnou barvu, která nepříznivě působí na lidský organismus. Světelný smog se negativně projevuje na zdraví lidí, ale i zvířat, protože narušuje biologické rytmy v nočních hodinách. Dalším problémem je pak energetická neefektivita takového osvětlení a tím pádem i vyšší výdaje na jeho provoz. Proto jsem rád, že můžeme i letos pokračovat ve společném programu a pomoci městům a obcím pořídit si moderní, energeticky úsporné a hlavně zdravější veřejné osvětlení,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Osvětlení, které nezpůsobuje světlený smog, musí splnit několik kritérií: bude svítit pouze do dolního poloprostoru, omezí podíl modré složky světla a sníží přesvětlování, tedy úroveň osvětlení nebo jasu komunikace, které nesmí překročit hodnoty požadované normou ČSN EN 13201 o více než 30 %.

Na další společné výzvě k podání žádostí o podporu se Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) podílí opět minimálně 90 miliony korun v rámci svého programu EFEKT a Ministerstvo životního prostředí (MŽP) přidává dalších 30 milionů pro obce do 100 000 obyvatel, jejichž katastrální území se alespoň částečně nachází v chráněné krajinné oblasti (CHKO). Ty žádají o podporu u Státního fondu životního prostředí ČR, ostatní obce ležící mimo CHKO u Ministerstva průmyslu a obchodu. U výzvy pro rok 2020 z programu EFEKT mohou být projekty zrealizovány do konce roku 2021, u projektů podpořených MŽP, respektive SFŽP, musí být práce hotové do konce roku 2022.

„Ministerstvo průmyslu a obchodu podporuje úspory energie u veřejného osvětlení dlouhodobě a na tuto aktivitu se jen v posledních třech letech podařilo z programu EFEKT vyčerpat více než 350 milionů korun dotací. Proto rádi pokračujeme ve společné výzvě i pro rok 2020, která stále klade hlavní důraz na snižování energetické náročnosti instalovaného osvětlení a kromě toho zohledňuje také snižování světelného znečištění,“ dodává ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Dotace směřují na několik druhů opatření, jako například na nákup a montáž osvětlovacích těles, na optimalizaci řídicího systému veřejného osvětlení v obcích (v případě, že proběhne společně s výměnou svítidel), na rekonstrukce rozvaděčů veřejného osvětlení (také při společné výměně svítidel) nebo na výměnu kabeláže u nově instalovaného svítidla. Dalších až 50 000 korun mohou obce získat i na projektovou dokumentaci nebo energetický audit. Maximální výše podpory nesmí překročit 50 % způsobilých výdajů.

V loňském roce v rámci první společné výzvy Státní fond životního prostředí ČR obdržel 34 žádostí s požadovanou podporou 39,9 milionů korun, dotaci získalo 32 projektů za celkem 36,2 mil. Kč. Mezi schválenými projekty je například rekonstrukce veřejného osvětlení v Malé Skále či Dolním Bousově, svítidla se vymění v Českém Krumlově nebo ve Strážnici a úsporné lampy se objeví i kolem silnice I/13 v Děčíně. Ministerstvo průmyslu a obchodu z celkem podaných 153 žádostí pro rok 2019 s požadovanou dotací 158 miliónů korun podpoří 123 projektů za celkem 121,5 miliónů korun.

Odkazy na dokumenty k výzvě MŽP: https://www.narodniprogramzp.cz/nabidka-dotaci/detail-vyzvy/?id=72

Odkazy na dokumenty k výzvě MPO: https://www.mpo-efekt.cz/cz/programy-podpory/54039

Program Expanze, který podporuje malé a střední podniky formou zvýhodněných úvěrů a záruk, se rozšíří. Nově z něj bude možné financovat také projekty, které souvisejí s materiálovým a energetickým využitím odpadů. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se na tom dohodlo s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB) a Ministerstvem životního prostředí.  

„Díky zvýhodněným úvěrům z programu Expanze budou moci malé a střední podniky postavit či zmodernizovat třídící a dotřiďovací linky, zařízení pro nakládání se zdravotnickými odpady nebo bioplynové stanice,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

„S Českomoravskou záruční a rozvojovou banku jsme hledali cestu, jak bychom mohli prostřednictvím finančních nástrojů podpořit podnikatele, kteří se zabývají zpracováním odpadů, a tím přispívají k dlouhodobě udržitelné ochraně životního prostředí. Jako nejefektivnější se jevilo domluvit se s Ministerstvem průmyslu a obchodu na rozšíření podmínek stávajícího a mezi podnikateli poptávaného programu EXPANZE,“ doplňuje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Z programu tak lze podpořit:

• zařízení na sběr, třídění a úpravu odpadů: typickými projekty jsou výstavba a modernizace (s navýšením kapacity) třídících a dotřiďovacích linek pro separaci komunálních odpadů, odpadů podobných komunálnímu odpadu a ostatních odpadů, výstavba (případně dovybavení) linek na sekundární dotřídění výstupů z třídících linek pro přípravu materiálů vhodných jako náhrada primárních surovin
• zařízení na materiálové využití odpadů, a to za účelem výstavby a modernizace zařízení pro materiálové využití ostatních odpadů
• zařízení na energetické využití odpadů: jde o bioplynové stanice; výrobu paliv z ostatních odpadů a termické zpracování ostatních odpadů; zařízení na energetické využití ostatních odpadů nevhodných k materiálovému využití; výstavbu/modernizaci zařízení na tepelné zpracování odpadních kalů z čistíren odpadních vod
• zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady, včetně odpadů zdravotnických

Podpora projektů z oblasti materiálového a energetického využití odpadů je zařazena mezi tzv. zvláštní podporované aktivity. To znamená, pokud podnikatel bude žádat u ČMZRB o podporu ve formě zvýhodněného úvěru, bude moci získat úvěr s úrokem 0 % v rozmezí 650 tisíc až 60 mil. Kč, a to až do výše 45 % způsobilých výdajů projektu. Minimálně na 20 % financování musí využít úvěr od spolupracující komerční banky či leasingové společnosti. Na něj ČMZRB poskytuje příspěvek na úhradu úroků až do výše 4 mil. Kč. Úvěr z programu EXPANZE u zvláštních podporovaných aktivit nabízí dobu splatnosti až 10 let včetně možnosti odkladu splátek až na 4 roky a je určen na realizaci projektů investičního charakteru.

„Pokud podnikatel nemá dostatečné zajištění, nabízíme mu podporu ve formě záruky. V případě projektů z oblasti odpadového hospodářství budeme ručit až do výše 80 % za provozní i investiční úvěry v rozmezí 1 až 40 mil. Kč a tuto záruku podnikatelům poskytneme na dobu až 12 let,“ přibližuje předseda představenstva a generální ředitel ČMZRB Jiří Jirásek zvýhodnění, která mohou podnikatelé získat u programu EXPANZE-záruky.

Program EXPANZE-úvěry byl spuštěn 1. června 2017. Doposud jím bylo podpořeno přes 540 projektů v objemu 3 miliard korun. Program EXPANZE-záruky odstartoval v polovině února 2019 a podporu získalo už přes 200 podnikatelů v objemu přes 2,2 mld. Kč. Program je financován ze strukturálních fondů EU v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a poběží až do konce roce 2023.

SEMINÁŘ JE URČEN PRO VŠECHNY AKUSTIKY ZAČÍNAJÍCÍ V OBORU, KTEŘÍ ZPRACOVÁVAJÍ PODKLADY PRO POSOUZENÍ ORGÁNY OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ (KRAJSKÉ HYGIENICKÉ STANICE), PRO PRACOVNÍKY KRAJSKÝCH A OBECNÍCH ÚŘADŮ V OBORU DOPRAVY A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, PRO ZAČÍNAJÍCÍ PRACOVNÍKY HYGIENICKÉ SLUŽBY, PRACOVNÍKY STAVEBNÍCH ÚŘADŮ A PROJEKČNÍCH KANCELÁŘÍ.
 
SEMINÁŘ JE POJAT JAKO ÚVODNÍ BLOK DO SLOŽITÉ PROBLEMATIKY HLUKU V MIMOPRACOVNÍM PROSTŘEDÍ A V PŘÍPADĚ ZÁJMU BUDE ROZŠÍŘEN O JARNÍ NAVAZUJÍCÍ BLOK (MĚŘENÍ A HODNOCENÍ) PODLE ZÁJMU A PŘÁNÍ ÚČASTNÍKŮ TOHOTO SEMINÁŘE V RÁMCI JEJICH CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ.

Termín: středa 27. listopadu 2019, přednášky 9:00 - 15:00 hodin

Místo konání: Praha, Konferenční centrum CITY, Na Strži 65/1702, 140 62 Praha 4 - Pankrác

Cena: 2290 Kč bez DPH     

Témata přednášek:

• ZÁKLADNÍ AKUSTICKÉ POJMY A VELIČINY používané v ochraně zdraví před hlukem v mimopracovním prostředí
• ZÁKLADNÍ PŘEHLED LEGISLATIVY - hlukové paragrafy zákona č. 258/2000 Sb.
• ZÁKLADNÍ PŘEHLED LEGISLATIVY - nařízení vlády č. 272/2011 Sb.
• HLUKOVÉ STUDIE V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ – POŽADAVKY NA JEJICH OBSAH, NEJČASTĚJŠÍ NEDOSTATKY

Dne 1. července 2017 nabyl účinnosti zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který naprosto změnil dosavadní úpravu správního trestání, kdy ji sjednotil pro fyzické osoby nepodnikající a podnikatele a správní delikty nově označil jako přestupky bez ohledu na osobu pachatele. Nadto, pro podnikající fyzické osoby a právnické osoby zavedl zcela novou úpravu, která zde dříve nebyla, a nové instituty, zejména definoval odpovědnost podnikající fyzické osoby a právnické osoby, zproštění odpovědnosti a principy ukládání trestů.
 
Nyní, po dvou letech účinnosti nové úpravy správního trestání, jsme již v situaci, kdy řízení podle předchozí úpravy postupně doběhla a máme již praxi s novou úpravou, včetně judikatury. Vznikly rovněž metodiky ústředních orgánů.

Změny se dotkly i vodního hospodářství a praxe osob podnikajících v oboru, kdy je v posledních letech snaha dávat důraz na prevenci a předcházení nedovolenému jednání nejen z finančních, ale rovněž z reputačních důvodů. Nicméně i při veškeré snaze se mohou objevit provozní situace, kdy dojde k porušení právních předpisů a je třeba se v přestupkové legislativě umět orientovat, ať již z pozice pachatele přestupku, tak správního orgánu.
Seminář bude zaměřen na praktickou aplikaci výše uvedeného s cílem vyjasnit orientaci v přestupkové legislativě. Důraz bude rovněž kladen na aktuální metodiky a judikaturu a jejich dopady do správně právní odpovědnosti a vedení sankčních řízení na úseku vodního hospodářství.

!!JE POŽÁDÁNO O AKREDITACI SEMINÁŘE PRO ÚŘEDNÍKY Z ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY!!

Témata přednášek:

• ZÁKLADNÍ PRINCIPY A ÚPRAVA ZÁKONA Č. 250/2016 SB., O ODPOVĚDNOSTI ZA PŘESTUPKY A ŘÍZENÍ O NICH
• METODIKY A JUDIKATURA V OBLASTI ODPOVĚDNOSTI ZA PŘESTUPKY
• METODIKY A JUDIKATURA V OBLASTI ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH

Seminář je určen pro:

• vodohospodáře
• vodoprávní úřady
• Českou inspekci životního prostředí
• vlastníky a provozovatele vodních děl
• pracovníky vodáren, vodních zdrojů, čistíren odpadních vod
• podnikové ekology a pracovníky firem odpovědné za sledování aktuální legislativy a její plnění v oblasti životního prostředí
• dotčené orgány státní správy (stavební úřady, orgány ochrany přírody, apod.) 

Další informace - OLOMOUC:

Termín: úterý 12. listopadu 2019, přednášky 9:00 - 15:00 hodin

Místo konání: Olomouc, BEA campus Olomouc

Cena: 1699 Kč bez DPH

Podrobnosti a přihláška: www.uzitecneseminare.cz ZDE

Ve Sbírce předpisů ČR vycházejí dvě novely týkající se odpadů. Jednak Vyhláška č. 199/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 94/2016 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů s účinností od 1. září 2019 (ekotoxicita) a dále Vyhláška č. 200/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů s účinností od 1. září 2019 (rtuť).

Společnost A S A P s.r.o. provozovala zařízení „Asanační podnik Věž“ v rozporu s podmínkami integrovaného povolení v částech „voda“ a „ovzduší“, včetně podmínek provozu zařízení stanovených v provozních řádech. Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Havlíčkově Brodě jí za to uložili pokutu 200 tisíc korun. 

Výše uvedená společnost odstraňuje nebo zpracovává vedlejších produkty živočišného původu a odpadů živočišného původu o kapacitě zpracování větší než deset tun za den. „Firma provozovala zařízení s neodstraněnými závadami na vzduchotechnickém potrubí k biofiltrům biologické části čistírny odpadních vod (ČOV). Konkrétně se jednalo o závady, při kterých docházelo k úniku odsávané vzdušiny z aktivace přímo do vnějšího ovzduší, kdy část odsávané vzdušiny ze vzduchotechnického potrubí k 4 biofiltrům aktivace unikala netěsnostmi na potrubí mimo biofiltry,“  řekl Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Havlíčkově Brodě.

Od ledna 2018 do února 2019 firma v deníku biofiltru uváděla pouze zápis „kontrola podtlaku“, ale nezaznamenávala výsledky měření odporu biofiltru, tj. konkrétní naměřené hodnoty v pascalech, podle kterých se má řídit provádění kypření, případně výměny náplně biofiltru. Nepředkládala také úřadu údaje požadované k ověření shody s integrovaným povolením a nevedla provozní evidenci vyjmenovaných zdrojů znečišťování. V neposlední řadě společnost A S A P s.r.o. násobně překročila stanovené limity z čistírny odpadních vod pro vypouštění odpadní vody do vod povrchových, jak bylo zjištěno z provedených rozborů. 

Společnost A S A P s.r.o. se proti rozhodnutí neodvolala a pokuta nabyla 25. 7. 2019 právní moci. Za provoz zařízení v rozporu s integrovaným povolením lze podle zákona uložit pokutu až deset milionů korun.

„Tento prohřešek výše uvedené firmy nebyl za poslední období jediný. V loňském roce jsme řešili rozsáhlé znečištění Perlového potoka způsobené vypouštěním rybníku uvnitř areálu, který slouží jako koncový stupeň čistírny odpadních vod. Tímto jednáním došlo k výraznému znečištění vodního toku. S podezřením na trestný čin proti životnímu prostředí jsme záležitost předali Policii ČR,“ řekl Panský.

Inspektoři z Oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Ostravě uložili společnosti Březovská zemědělská, a. s. dvě pokuty za porušení zákona o vodách. Přes 140 tisíc korun za odběr podzemních vod bez povolení a 65 tisíc korun za nakládání se závadnými látkami. Pokuty nabyly právní moci 2. srpna 2019.

„Březovská zemědělská, a.s. je vina tím, že od ledna 2017 do května 2019 odebrala podzemní vody z vrtu na pozemku v k. ú. Březová u Vítkova v areálu střediska živočišné výroby Březová v množství 2 025,1 m3 bez povolení vodoprávního úřadu. Tím porušila vodní zákon a dostala pokutu 141 757 korun,“ řekl Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ostravě.

Další pokutu 65 tisíc korun uložili inspektoři ČIŽP společnosti také za porušení vodního zákona. Firma nakládala se závadnou látkou - hnojůvkou v areálu střediska ŽV Březová v místě silážních žlabů, které využívala jako pevné hnojiště tak, že nezamezila jejímu úniku na nezpevněnou plochu vedle jímky silážních žlabů zachycující hnojůvku z hnoje skladovaného v silážním žlabu. V tekuté složce vzniklého podmoku bylo zjištěno znečištění a došlo tak k ohrožení kvality podzemních vod při jejím průniku půdními vrstvami. Firma také nakládala bez schváleného havarijního plánu se 107 tunami závadných látek – s tuhými průmyslovými hnojivy ve středisku mechanizace v Březové v objektu „Nové haly na mechanizaci“.

Podle průzkumu neziskové společnosti ECOBAT se v české populaci zvyšuje podíl lidí, kteří se chovají zodpovědně k životnímu prostředí. V posledních dvou letech je to patrné zejména ve spotřebě plastů – 41 % lidí začalo nově nebo důsledněji snižovat množství plastů, které spotřebují. Jde například o plastové sáčky, nádobí a láhve na jedno použití. Celkem 35 % lidí méně plýtvá potravinami. Češi se také zlepšují v třídění odpadů – 35 % tvrdí, že začali nově nebo aktivněji třídit odpad. Zvyšuje se i ochota sbírat a recyklovat dříve okrajové komodity. Například baterie v posledních dvou letech začalo nově nebo důsledněji třídit 28 % Čechů. V případě bio-odpadu jde o 25 % a u olejů o 23 % lidí.

Mezi další pozitivní počiny patří využívání tzv. re-use principu neboli co už lidé nepotřebuji, věnují nebo levně prodají (nově nebo aktivněji ho využívá 29 % lidí). Při nákupu nápojů s sebou stále více Čechů preferuje opakovaně použitelné kelímky a omezuje jízdy autem (shodně 28 %). Více lidí se také zapojuje do úklidů v přírodě, ať už individuálně, nebo v rámci úklidových akcí jako je například projekt Ukliďme Česko. Roste počet lidí, kteří bio-odpad kompostují ve vlastním venkovním či interiérovém kompostéru, nakupují v prodejnách „bez obalu“ nebo si vyrábí vlastní ekologické výrobky jako jsou mýdla či sáčky na zeleninu.

Zdroj: ECOBAT a IPSOS Instant Research

„Zájem o ochranu životního prostředí roste v Česku dlouhodobě a může nás těšit, že patříme k nejuvědomělejším zemím na světě," říká Petr Kratochvíl, jednatel společnost ECOBAT, která v České republice zajišťuje sběr a recyklaci baterií, a dodává: „Pokud mohu mluvit za baterie, tak za posledních 10 let se množství baterií, které každoročně odevzdáváme na recyklaci, zčtyřnásobilo. Ještě důležitější však je, že český národ zaměřuje svou pozornost nejen na třídění odpadů, ale stále více na prevenci jejich vzniku.“

Některé eko-aktivity mají dlouhou tradici, jiné se začínají rozvíjet

Mezi lidmi je nejvíce zažité, že se s potravinami nemá plýtvat, a toto pravidlo se snaží dodržovat 93 % z nás. Přes 87 % lidí pravidelně třídí odpad a 69 % omezuje spotřebu plastů. Podporu má také re-use princip, kdy lidé věnují nebo za symbolickou cenu prodají své použité věci, které už sami nevyužijí, ale jiným ještě mohou dobře posloužit. Celkem 68 % lidí se snaží omezovat jízdy autem a chodit místo toho pěšky nebo jezdit na kole. Potenciál pro větší využití má třídění bio-odpadu, kde 18 % respondentů, kteří ho zatím netřídí, plánuje, že ho třídit začne. V případě třídění olejů je to dokonce 24 %. Téměř třetina lidí se chystá začít využívat služeb obchodů, které prodávají výrobky bez obalu.

Zdroj: ECOBAT a IPSOS Instant Research

O průzkumu

Sběr dat pro průzkum „Jak Češi mění své návyky, aby byli ohleduplnější k životnímu prostředí“ byl realizován v srpnu 2019 prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos na reprezentativním vzorku 1 025 respondentů. Samotnému průzkumu předcházela anketa na sociálních sítích, která identifikovala hlavní aktivity, na které Češi ve vztahu k ochraně životního prostředí zaměřují svou pozornost. Tyto informace pak byly zohledněny při tvorbě průzkumu.

Nakládání s odpady ze zdravotnických zařízení je velmi specifickou oblastí s mnoha úskalími při jejich shromažďování, přepravě a odstraňování.

Co se týká legislativní oblasti, pak nakládání odpady, a to včetně odpadů ze zdravotnických a veterinárních zařízení, řeší zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a vyhláška č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady a také vyhláška č. 93/2016 Katalog odpadů. Nejvíce se pak odpady ze zdravotnictví zabývá vyhláška č. 306/2012 Sb. o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče.

Nesmíme zapomenout ani na metodiku, kterou vytvořil Státní zdravotní ústav (SZÚ) jako zpracovatel pro zadavatele Technologické agentury České republiky (TAČR). Garantem této metodiky bylo Ministerstvo životního prostředí a tento dokument vznikl v období duben – prosinec 2016 (https://www.mzp.cz/cz/nakladani_s_odpady_zdravotnictvi).

Kde takové odpady vznikají, je široké veřejnosti i profesionálům známé. Mohou to být nemocnice, polikliniky, ordinace praktických lékařů, ale také ústavy sociálních služeb, domovy pro seniory a hospice, různé ozdravovny a sanatoria.

Zařazování odpadů

Pro zařazování odpadů používáme vyhlášku č. 93/2016 Katalog odpadů. Pro ukázku uvedu některé nejpoužívanější odpady ze skupiny 18 01, tedy odpady z diagnostiky, z léčení nebo prevence nemocí lidí.

V praxi se bohužel často stává, že se odpady ze zdravotní péče zařazují do kategorie nebezpečný odpad a to i bez zjevných nebezpečných vlastností. Tím dochází v České republice ke vzniku většího množství nebezpečných odpadů ze zdravotnictví, než bývá obvyklé v jiných státech Evropské unie. Důvodem je opatrnost původců, kteří raději odpad zařadí jako nebezpečný, než aby nedošlo k názorovým rozporům a konfliktům např. s kontrolními orgány. Přitom se původci drží hesla: „Tím nic nezkazím“. Je to ale pravda? Domnívám se, že není. Uměle tím navyšuji produkci nebezpečných odpadů, ale také finanční objem prostředků na odstranění odpadů. Citlivě bychom měli zařazovat především inkontinentní pomůcky u neinfekčních pacientů, kde je možné zařazení pod katalogové číslo 18 01 04.

Skladování a shromažďování nebezpečných odpadů ze zdravotnictví

Legislativa stanoví, že nebezpečný odpad ze zdravotnictví 18 01 03* smí být shromažďován mimo chladící prostor max. 3 dny. Déle shromažďovat a to maximálně do doby jednoho měsíce lze pouze při teplotách pod 8 °C.

Svoz zdravotnických odpadů

Pokud nejsou odpady chlazené a konstantně udržované v prostředí pod 8 °C, je nutno zajistit vývoz v cyklech, nejlépe pondělí – středa – pátek. Toto časové schéma se jeví u malých a středně velkých zdravotních zařízení jako optimální a to z hlediska dodržení platné legislativy, optimalizace nákladů i logistiky vývozu. V případě jednoznačně udržitelné uvedené teploty shromažďovacího místa je možné logistiku odvozu zdravotnických odpadů jak objemově, tak časově navýšit.

Některé centrální nemocnice mají své zdravotní ambulance, střediska a polikliniky pod stejným IČO mimo areál, tedy v jiných částech města nebo v menších obcích. Od nich přebírají odpad do svých shromažďovacích míst v areálu nemocnice, kde vedou evidenci o tomto předání a převzetí. Odpad vykazují jako produkci na provozovnách svého IČO. Předání odpadů mezi provozovnami jednoho subjektu (jednoho IČO) je povolené a eviduje se s využitím kódů nakládání A00 – AN3 v evidenci provozovny původce (ambulance, střediska, polikliniky) a B00 – BN3 v evidenci příjemce (centrální nemocnice). Je ale důležité, aby ten, kdo přebírá nebezpečné odpady z jiných provozoven (v našem případě centrální nemocnice), měl vydaný souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady (do 100 t/rok od úřadu obce s rozšířenou působností, nad 100 t/rok od příslušného krajského úřadu).

Pokud by docházelo k úpravě přijatých odpadů, potom se již jedná o zařízení ve smyslu ustanovení §14 odst. 1 zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. Možné je také přijímání odpadů od jiného IČO, ale v tomto případě také platí, že se bude jednat o zařízení ve smyslu ustanovení §14 odst. 1 zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. K tomuto souhlasu se mohou vázat i další povolení a vyjádření.

Evidence, ohlašování

Protože provozovatelé zdravotnických zařízení produkují odpady, musí vést stejně jako ostatní původci průběžnou evidenci. Pokud přesáhnou zákonné limity v produkci a nakládání s odpady (100 kg nebezpečných nebo 100 t ostatních odpadů), musí podávat Roční hlášení do systému ISPOP, dnes již pouze elektronicky, a to v termínu do 15. 2. roku následujícího po roku, za který se ohlašuje.

Průběžná evidence se vede při každém naplnění sběrového prostředku a při každém předání odpadu oprávněné osobě, ale vyhláška připouští také variantu v sumě množství jednou měsíčně, pokud se jedná o stejný odpad předávaný od stejného původce stále stejné oprávněné osobě (nepřetržitý vznik).

Průběžnou evidenci odpadů v mnoha případech vede za praktické lékaře oprávněná osoba, která od původců odpad přebírá k přepravě i k odstranění. Pokud lékaři vznikne povinnost podat Roční hlášení o produkci a nakládání s odpady do ISPOP, potom i tuto povinnost v praxi často oprávněná osoba zajistí např. formou objednané služby.

Pokud Vás tento článek zaujal a potřebujete znát odpovědi na své otázky v oblasti nakládání se zdravotními a veterinárními odpady, přihlaste se na naše specializované školení: https://www.inisoft.cz/poradenstvi-a-skoleni/skoleni/nakladani-s-odpady-ze-zdravotnickych-zarizeni-z-pohledu-legislativy-i-praxe.

V případě, že potřebujete poradit v jiných oblastech odpadového hospodářství nebo složkách životního prostředí, kontaktujte nás, prosím: https://www.inisoft.cz/poradenstvi-a-skoleni/poradenstvi.

Mimo výše uvedené také nabízíme přímo ve Vaší společnosti strukturovaný audit, který svým obsahem prolíná praxi a prověření legislativní shody všech složek životního prostředí. Jsme také připraveni Vám pomoci se zavedením systému kvality (QMS) dle ČSN EN 9001:2016 a systému řízení environmentu (EMS) dle normy ČSN EN ISO 14001:2016 včetně vypracování dokumentace. Zároveň provádíme interní audity systému kvality a systému řízení environmentu a řešíme neshody, které případně vyplynou ze zprávy o posouzení systémů.

Ing. Michal Horník
INISOFT Consulting s.r.o.

Problémy se suchem, které umocňují vlny abnormálního vedra, by v Česku brzy mohly pomáhat zmenšit zelené střechy a stěny obchodních center a průmyslových továren a skladů. Jejich výstavbu chce motivovat ministerstvo životního prostředí. Více ZDE

Zdroj: Novinky.cz

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany ovzduší v Plzni uložili pokutu 250 tisíc korun společnosti Plzeňská teplárenská, a.s. za provoz teplárny v rozporu s integrovaným povolením a provozním řádem. Firma počátkem července 2018 nedodržela lhůty pro odstranění poruch zařízení a následně neplnila emisní limity oxidu siřičitého (SO2) a oxidu uhelnatého (CO).

„Limit pro oxid siřičitý, stanovený na 1200 mikrogramů na metr krychlový, byl překročen až téměř trojnásobně. Nejvyšší naměřená hodnota byla 3593 mg/m3. Další povolená hodnota pro oxid uhelnatý pak byla překročena dokonce více než pětinásobně. Limit byl 250 mikrogramů na metr krychlový a naměřeno bylo až 1323 mg/m3,“ uvedla Petra Horčicová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP Plzeň s tím, že společnost tak nedodržovala integrované povolení vydané Krajským úřadem Plzeňského kraje.

Plzeňská teplárenská se proti pokutě uložené inspektory ČIŽP neodvolala, sankce v červenci 2019 nabyla právní moci.

CENIA, česká informační agentura životního prostředí pořádá cyklus seminářů jako součást odborných aktivit v rámci institucionální podpory vědy, výzkumu a inovací. Hlavní ambicí seminářů je představit výsledky výzkumných aktivit agentury v širších souvislostech a vytvořit komunikační platformu mezi výzkumnými týmy v rámci agentury i mimo ni.

Semináře se budou konat pravidelně vždy třetí úterý v měsíci od 14:00 do 15:30 v zasedací místnosti Ministerstva životního prostředí č. 432. První seminář na téma „Geoengineering – spása, nebo ohrožení“ se uskuteční 20. srpna. Anotace semináře zde.

Semináře jsou otevřeny i zájemcům z řad širší veřejnosti. Z důvodů kapacity zasedací místnosti a umožnění vstupu do budovy je nutné potvrdit účast na emailovou adresu vit.ceza@cenia.cz, ze které Vám dojde potvrzení o účasti.

Cirkulární doprava, to je projekt, který by mohl změnit ekologický pohled na pohon městské hromadné dopravy u nás. Základní myšlenkou je využití biometanu vzniklého z biologicky rozložitelných odpadů jako palivo pro autobusy. První testování tzv. BioCNG pohonu proběhlo v Brně na podzim loňského roku ve spolupráci s Dopravním podnikem Brno a výsledky dopadly nad očekávání. Samotná myšlenka projektu i vliv na životní prostředí oslovilo také odbornou porotu soutěže E.ON Energy Globe, která poslala projekt s názvem Cirkulární doprava do finále. Tam o celkovém umístnění teď rozhodne široká veřejnost svým hlasováním.

Za projektem Cirkulární doprava stojí Institut cirkulární ekonomiky, jemuž byly inspirací země jako Holandsko nebo Finsko, které mají s cirkulární ekonomikou bohaté zkušenosti. Cílem pilotního projektu bylo ukázat, že řešení pro efektivní využití bioodpadu existuje a spolehlivě funguje. „Princip technologie spočívá v tom, že se pomocí bakterií vyrobí z prošlých potravin, zbytků jídel nebo z odpadní vody bioplyn, který se díky speciální technologii upraví na tzv. biometan, který je svými vlastnostmi identický se zemním plynem. Pro náš pilotní projekt byl biometan vyroben z čistírenských kalů v čistírně odpadních vod v Modřicích. Autobus poháněný biometanem bez jakýchkoliv problémů ujel v běžném provozu téměř 5 tisíc kilometrů,“ říká jeden z iniciátorů projektu Petr Novotný, projektový manažer Institutu cirkulární ekonomiky.

V čem je projekt výjimečný?

• První využití biometanu jako paliva pro autobus MHD v Česku.

• Komplexní technologický řetězec přeměny bioodpadu na palivo využitelné pro pohon dopravních prostředků.

• Unikátní česká technologie čištění biometanu.

• Data a poznatky z projektu poslouží k dalšímu vývoji technologie.

• Vzor pro další obce. 

Realizace pilotního projektu se jevila jako nejefektivnější cesta, jak představit v České republice příklady dobrého využití odpadu a jeho vrácení zpátky do oběhu jako další zdroj. Přípravy do spuštění pilotu trvaly asi 2 roky. Podařilo se dát k jednomu stolu představitele společnosti Brněnské vodárny a kanalizace, která poskytla projektu zázemí a zdroj bioplynu, společnosti Dopravní podnik města Brna, která vyčlenila 1 linkový autobus, který na biometan jezdil, a společnosti MemBrain, která zapůjčila do projektu svoji technologii na úpravu bioplynu. „Každé větší město může mít svůj zdroj biometanu. Bioodpady na skládky nebo do spalovny prostě nepatří! Lze je využít a mít z nich i další ekonomický přínos. A tento projekt je zdárným příkladem, že to jde a může to fungovat. A jsme velmi rádi, že to ocenila i porota soutěže E.ON Energy Globe,“ dodává Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární ekonomiky.

Pilotní testovací fáze projektu byla začátkem letošního roku vyhodnocena velmi pozitivně. Ukázalo se, že biometan je plnohodnotnou náhradou zemního plynu. DPMB proto projevil zájem, ve spolupráci s městem Brnem, najít vhodný stabilní zdroj biometanu pro své autobusy a změnit část své flotily na tzv. „cirkulární provoz“. „Dopravní podnik města Brna v minulosti vyměnil 160 dieselových autobusů za autobusy na CNG. Využitím biometanu vyrobeného z bioodpadu k pohonu těchto autobusů bychom rádi završili ekologizaci autobusové dopravy v Brně,“ vysvětluje Miloš Havránek, generální ředitel DPMB.

Pozitivním příkladem z Brna se inspirovalo i hlavní město Praha, které prostřednictvím náměstka primátora za životní prostředí Petra Hlubučka na jaře tohoto roku oznámilo záměr vystavět zařízení na využití bioodpadů, ze kterých by bylo vyráběno ekologické palivo pro vozidla Pražských služeb.

„Praha hodlá v souladu s principy cirkulární ekonomiky lépe recyklovat své odpady. Spousta biologicky rozložitelných odpadů nyní končí bez užitku ve spalovně nebo v případě gastroodpadů v kanalizaci, a zatěžují tak kanalizační síť i čistírnu odpadních vod. Hodláme postavit zařízení, ve kterém z těchto odpadů vyrobíme biometan pro vozidla městských služeb. Podobná zařízení fungují například v Rakousku, Německu, Norsku a dalších zemích západní Evropy,“ říká náměstek primátora Prahy za životní prostředí Petr Hlubuček.

Video představení projektu - https://youtu.be/3sz2Cpsmga0

Hlasování pro finalisty soutěže E.ON Energy Globe probíhá do 15. 9. 2019 na stránkách www.energyglobe.cz