Dvě nové dotační výzvy z Operačního programu Životní prostředí vyhlašuje Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR. Obcím, městům, firmám a dalším zájemcům nabízí celkově 1,3 miliardy korun na projekty zaměřené na odpadové hospodářství, recyklaci a opětovné využití komunálního odpadu. Příjem žádostí v obou výzvách startuje 3. září.

Třídění, recyklace a opětovné vyžívání výrobků prospívá životnímu prostředí i ekonomice. Evropské peníze pomáhají městům a obcím zlepšit třídění a svoz komunálního odpadu, rozšířit sběrné dvory, pořídit či modernizovat třídicí linky a zařízení na energetické zpracování odpadu, například pomocí bioplynových stanic.

„Na tyto projekty máme vyčleněno 800 milionů korun. O odpadové výzvy je vždycky velký zájem, díky našim dotacím obce zásadně usnadňují svým občanům třeba třídění odpadů. Tím, že se zlepšuje kvalita primárního třídění, mohou obce s těmito selektovanými odpady lépe nakládat a získávat výhodnější podmínky pro jejich uplatnění,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.

I když Česká republika patří mezi evropskými zeměmi ke špičce ve třídění obalových materiálů, je nutné separované odpady v maximální míře také zhodnotit a využít. Právě dobře vytříděné druhy odpadů mohou být následně efektivněji materiálově využity a sloužit jako adekvátní náhrada primárních surovin. „Počítáme proto i s půl miliardou na projekty zaměřené na materiálové využití odpadů,“ dodává ministr Brabec.

Cílem finančních injekcí z rezortu životního prostředí je výrazně omezit množství odpadů končícího na skládkách. Z dotace lze spolufinancovat i výrobu paliv z odpadů či technologie na odvodnění a tepelné zpracování čistírenských kalů a nakládání s nebezpečnými odpady, včetně zdravotnických odpadů.

O podporu mohou požádat zejména kraje, města a obce, ale i původci odpadu a obchodní společnosti. U 104. výzvy zaměřené na sběrné dvory a separaci odpadu potrvá příjem žádostí do 28. února 2019. V případě 114. výzvy podporující výstavbu a zvýšení kapacity zařízení na recyklaci a materiálové využívání odpadu je doba na podání žádostí prodloužena až do 2. prosince 2019.

Podle ředitele Státního fondu životního prostředí ČR Petra Valdmana je o dotace na třídění a zpracování odpadu nejen mezi starosty tradičně velký zájem. „Jen v minulé dotační výzvě, která byla otevřena v druhé polovině loňského roku, přišlo na Státní fond životního prostředí ČR 530 žádostí s požadavkem na 2,67 miliardy korun, což více než dvojnásobně převýšilo vyhrazenou částku z rozpočtu OPŽP.“

K oblibě přispívá i fakt, že dotace pomůže žadatelům uhradit až 85 procent celkových způsobilých výdajů na projekt.

V současném Operačním programu Životní prostředí 2014–2020 byly vyhlášeny již 4 výzvy na zvýšení podílu materiálového a energetického využití odpadů, v nichž Státní fond životního prostředí ČR obdržel 1 899 žádostí s požadavkem na 7,4 miliardy korun. Do dnešního dne schválil 1 156 projektů za více jak 4 miliardy korun.

Dokument ke stažení:

Dokumenty k 104. výzvě

Dokumenty k 114. výzvě

Voda pokrývá přes 70 procent povrchu Země, takže vody je na světě přece spousta. No, je a není. Drtivou většinu z toho tvoří voda slaná. Sladké vody jsou tu jen tři procenta. A aby toho nebylo málo, 69 procent z toho je v ledovcích, dalších 30 procent v podzemí a jen necelé procento na povrchu a v atmosféře. Světová zdravotnická organizace předpovídá, že v roce 2025 bude polovina světové populace postižena nedostatkem pitné vody. O něco optimističtější OSN to očekává až o pět let později. Lidstvo musí přestat s vodou plýtvat a začít s ní nakládat chytře. Bez vody není život. Bez vody není v podstatě nic, co kolem sebe vidíme, ať už živé, nebo neživé. Ani váš smartphone. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

• Česko je skoro na suchu. Díky za to! (3.8.2018, Zajimej.se)

• Extrémy počasí se budou opakovat. Horší jsou ale lány řepky a mizení druhů, varuje biolog (3.8.2018, ČT)

• Česká suchá republika by měla zvlhnout. Vládní strategie slibuje zajistit vodu v řekách i pod zemí (3.8.2018, ČT)

Zdroj: https://www.forbes.cz

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil podporu výzkumu, vývoje a inovací v České republice v letech 2014 až 2016. Kontroloři se zaměřili na systém podpory – prověřovali například jeho nastavení, způsob rozdělování peněz, ale i to, jaký mají rozdělené peníze dopad na výzkum a inovace. Kontrola se zaměřila jak na instituce, pod které výzkum a vývoj spadají – Úřad vlády a vybrané resorty, tak i na příjemce podpory v podobě vybraných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí. Z kontroly vyplynulo, že stávající systém nevytváří vždy ideální podmínky, aby vznikaly výsledky uplatnitelné v praxi, a nepřispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti ČR. Zároveň se nedaří vyřešit některé dlouholeté problémy, které výzkum a inovace provázejí.

Přestože výdaje na výzkum a vývoj ve veřejném sektoru od roku 2010 celkově rostly, inovační výkonnost ČR klesala. V roce 2010 byly výdaje na výzkum a vývoj v ČR přibližně o pětinu nižší, než byl průměr v zemích Evropské unie. V roce 2015 bylo množství peněz investovaných do výzkumu a vývoje už o čtvrtinu nad evropským průměrem. Inovační výkonnost ČR přitom ale ve stejných letech klesala – v porovnání s evropským průměrem z 88 % na přibližně 84 %.

Navzdory rostoucímu množství peněz stále provází výzkum a vývoj dlouhodobé problémy, které se nedaří řešit. Jde například o nízký počet nově registrovaných patentů – problém známý už minimálně 15 let – což souvisí s malým množstvím výsledků uplatnitelných v praxi. V počtu patentů ČR nedosahuje ani třetiny průměrné hodnoty zemí Evropské unie.

Dalším problémem je také velmi slabá spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem, která je jedním ze základních předpokladů pro využití výsledků výzkumu v praxi. Na výzkum a vývoj dal podnikatelský sektor v roce 2016 sice přibližně 48 miliard korun, na spolupráci s veřejnými vysokými školami a vládním sektorem šly z této částky ale jen necelé tři miliardy korun.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zajišťuje překlady referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BREF angl. Reference Document on Best Available Techniques) pro příslušné kategorie průmyslových činností na základě povinnosti vyplývající z ustanovení § 30 zákona č. 72/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci).

Aktuálně byl ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu dokončen odborný překlad anglického originálu "Best Available Techniques (BAT) Reference Document for the Production of Wood-based Panels", český překlad "Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro výrobu desek na bázi dřeva" naleznete též v rámci webové prezentace v sekci Referenční dokumenty BREF.

Dokumenty BREF slouží jako porovnávací dokumenty používané příslušnými orgány členských států Evropské unie při vydávání integrovaných povolení.  Z tohoto hlediska se jeví požadavek zajištění vysoké odborné úrovně překladu jako velmi významný, neboť při stanovení závazných podmínek provozu se vychází z použití nejlepších dostupných technik (BAT), které jsou součástí dokumentů BREF.

Dokument ke stažení:

Vláda schválila změnu programové dokumentace programu ENERG na podporu dosažení úspor energie v konečné spotřebě v podnikatelském sektoru. Díky schváleným změnám by čerpání zvýhodněného úvěru mělo být dostupnější a podání žádosti jednodušší.

Změny umožní flexibilně reagovat na potřeby trhu, což bude mít zásadní vliv na efektivitu čerpání prostředků. Na základě provedených změn budou moct čerpat podporu nově i velké podniky provádějící svou podnikatelskou činnost na území Prahy. Změna programové dokumentace umožní snížit administrativní zátěž pro žadatele a rozšíření uznatelných nákladů na technickou přípravu projektu.

Program ENERG je jedním z pilotních programů využívající finančních nástrojů, konkrétně zvýhodněného úvěru s finančním příspěvkem, k financování energeticky úsporných projektů v podnikatelském sektoru na území hl. m. Prahy. Zvýhodněné úvěry poskytuje Českomoravská záruční a rozvojová banka prostřednictvím své regionální sítě poboček. Celková finanční alokace programu je ve výši 129 856 463 korun.

Schválené změny se promítnou v připravované výzvě, která bude vyhlášená v průběhu srpna 2018 Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou.

Platné znění programu naleznete níže. Aktuální výzvu je možné nalézt na stránkách: Českomoravské záruční a rozvojové banky.

Zdroj: MPO

Kategorizace prací je jedním ze tří základních pilířů současného pojetí bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Je jedním ze základních zdrojů požadavků na zajišťování BOZP na každém pracovišti. Proto je její řádné provedení značně důležité. Je součástí managementu rizik při práci, jenž zahrnuje vyhledání a vyhodnocení rizik při práci a stanovení opatření k odstranění rizik nebo alespoň k snížení úrovně jejich závažnosti. Více ZDE

Mohlo by Vás zajímat:

Směrnice a místní provozní bezpečnostní předpis. Jaký je v tom rozdíl?

Úmluvy Mezinárodní organizace práce ratifikované Českou republikou

Zdroj: www.bozpinfo.cz

Obce se mohou pustit do stavby nových vodovodů, sběrných dvorů, třídicích linek, pasivních budov, výsadby zeleně nebo zateplení školek. Ministerstvo životního prostředí schválilo dotace více než čtyřem stovkám projektů ze 17 výzev OPŽP. Významná finanční pomoc půjde i na snížení prašnosti průmyslových podniků nebo na úpravu kvality pitné vody. Mezi žadatele bylo rozděleno celkem 4,8 miliardy korun.

Největší částku, dvě miliardy korun, si rozdělí 51 tuzemských obcí a vodohospodářů na výstavbu a modernizaci úpraven vody, přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody včetně souvisejících objektů. Jde o prakticky poslední evropské peníze, které na tyto projekty z OPŽP v tomto programovém období půjdou.

"Na kvalitní pitnou vodu má právo každý občan. Tím spíše, že kvalitu i množství vod v Česku nyní výrazně ovlivňuje pokračující sucho. Schválené dotace tak vnímám jako nezbytnou pomoc pro obce a města, bez které by se do výstavby nových vodovodů nebo posílení vodních zdrojů nemohly vůbec pustit,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

Práce na výstavbě nového vodovodu se rozeběhnou například ve středočeských obcích Pětihosty a Příčovy či v místních částech obce Chlístovice. Rozšíření stávajícího vodovodu plánují Hranice na Karlovarsku a do výstavby vodovodu se s dotací 25 milionů korun již brzy pustí i Hlušovice v Olomouckém kraji. Finanční podpora nemíří jen na zlepšení distribuce pitné vody, ale také na zvýšení její kvality.

Se svým projektem uspěla Úpravna vody Želivka, která zásobuje pitnou vodou drtivou část Prahy, oblasti Středočeského kraje a Vysočiny a je tak největší úpravnou vody v České republice. Z operačního programu získá 753 milionů korun na modernizaci stávající technologie, která bude doplněna o koncový stupeň čištění pomocí filtrů s aktivním granulovaným uhlím, což se významně projeví na zvýšení kvality pitné vody.

„Díky nové technologii filtrace přes granulované aktivní uhlí, která pomůže s odstraňováním nežádoucích látek v pitné vodě, bude možné zabezpečit dodávky kvalitní pitné vody pro více než 1 300 000 lidí v České republice. Tato akce tedy pozitivně ovlivní každého osmého občana naší republiky. Jsem moc rád, že se podařilo celou akci připravit až do fáze získání podpory během tří let,“ říká předseda představenstva Úpravny vody Želivka, a.s. Mark Rieder.

365 milionů na zadržení vody v krajině

Výstavba či revitalizace tůní, mokřadů, rybníků, vytváření poldrů - to jsou příklady projektů, které přispějí k přirozenému zadržování a návratu vody do krajiny. A na které dostanou desítky samospráv dotace ve výši 365 milionů korun. Nové tůně a mokřady, které patří mezi klíčová opatření v rámci boje MŽP se suchem vzniknou například v Milovicích, v obci Lipolec v Jižních Čechách nebo v Ratišovicích u Znojma. Do obnovy rybníků se pustí v Přibyslavicích v Jihomoravském kraji či v Dřevohosticích u Přerova.

Méně odpadu na skládkách

Snížit objem komunálního odpadu končícího na skládkách má 241 nových projektů, kterým rezort MŽP aktuálně přidělil dotace v souhrnné výši přes jednu miliardu korun.

„Největší objem prostředků, tedy více jak 200 milionů korun, putuje obcím a městům, aby mohly ušetřit náklady za povinnost zajišťovat třídění odpadů. Navíc vzhledem k tomu, že Češi jsou dlouhodobě přeborníky v třídění ve srovnání s Evropou a ročně vytřídí přes 45 kg, hlásí řada lokalit naprosto nedostačující kapacitu sběrných nádob. Dotace má přispět městům i k navýšení kapacity a počtu svozových míst, třídění odpadu bude tedy dostupnější ještě více domácnostem,“ informuje ministr Brabec.

Další početnou skupinu, která ukrojí z celkového dotačního rozpočtu na 300 milionů korun, tvoří projekty na stavbu a modernizaci sběrných dvorů. Peníze zamíří celkem do 67 lokalit. Nový sběrný dvůr brzy vyroste například v Krásné Lípě, Cerhenicích nebo Podbořanech. Stranou nezůstanou ale ani provozovatelé bioplynových stanic a zpracovatelé odpadu. Evropské peníze přispějí především na modernizaci a výstavbu provozů.

„Z desítek kvalitních projektů bych rád zmínil především stavbu bioplynové stanice Energetického centra Horní Suchá v Moravskoslezském kraji, který získá 242 milionů korun. Díky dotaci vznikne nová fermentační stanice, která bude sloužit k výrobě biomethanu a koncentrovaného hnojiva. Biomethan bude následně dodáván do CNG stanic a hnojivo využijí místní zemědělci,“ informuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Miliarda na čistší vzduch ve městech

Průmyslové podniky jsou vedle dopravy a lokálních topenišť dalším významným producentem škodlivých emisí do ovzduší. Vedle úspěšných kotlíkových dotací, proto rezort životního prostředí nabízí i dotace na náhradu, rekonstrukci nebo pořízení dodatečných zařízení na spalovací a ostatní stacionární zdroje znečišťování. Zájem o ně je tradičně velký. Aktuálně si mezi sebe rozdělí deset projektů jednu miliardu korun. Zelenou dostaly takové projekty, které nejlépe splnily hlavní sledované indikátory, zejména snížení množství emisí jemných prachových částic, dalších více jak 150 projektů bylo zařazeno do tzv. zásobníku. „Jde opravdu o kvalitní projekty se zásadním přínosem pro ovzduší ve městech, a proto se budeme snažit najít další peníze, abychom jich mohli podpořit co nejvíce,“ uvádí ministr Richard Brabec.

Nové pasivní budovy, zateplené školy, úřady, sportovní centra

Renovace se v nejbližší době dočkají také budovy obecních úřadů, mateřských a základních škol, sportovní haly i kulturní střediska. Schválené projekty přinesou starostům úsporu prostředků z obecních rozpočtů i nižší spotřebu energie, a tedy i čistší životní prostředí.

„Ve většině případů půjde o kompletní či částečné zateplení fasád, výměnu střech, oken i dveří. Stále více si však vlastníci budov uvědomují výhody dalších technických opatření a doplňují rekonstrukce o systém nuceného větrání s rekuperací, solární panely, často vyměňují starý zdroj vytápění za jiné, ekologičtější a úspornější zařízení,“ uvádí ředitel Valdman a dodává, že z celkové dotace 112 milionů korun určené na energetické úspory půjde 90 milionů přímo na pasivní výstavbu. Novou školu v pasivním standardu budou mít ve středočeské Jesenici a v Holešově na jižní Moravě se pustí do výstavby nové hasičské zbrojnice.

Dokument ke stažení:

Seznam schválených projektů

Zcela zkreslené informace v médiích o jakémsi znárodňování studní zcela důrazně odmítáme. V tuto chvíli ještě nedokončený návrh novely tzv. vodního zákona, který připravuje Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, v žádném případě s podobnými postupy a přístupy nepočítá.

Pracovní znění navrhuje vytvoření komisí v jednotlivých krajích, které mohou vyhlašovat „stav nedostatku vody“ a uplatnit určitá omezení pro například užívání vody, zejména pro zalévání, napouštění bazénů a mytí vozidel - tedy užívání, které nemůže významně ovlivňovat kvalitu života obyvatel. Majitelé soukromých studní mohou být omezeni maximálně ve využívání pitné vody pro účely zalévání, napouštění bazénů apod.

Nicméně každý bude povinen poskytnout informace, které mohou mít vliv na zvládání nedostatku vody, např. technické kapacity vodohospodářských zařízení. Vstup vodoprávního orgánu nebo zástupců komise pro sucho na soukromý pozemek je umožněn až po vyhlášení nedostatku vody, a to zejména kvůli kontrole dodržování zmíněných omezujících opatření.

Možnost pokuty se, samozřejmě, váže na nedodržení nařízených opatření, mezi které určitě nepatří neposkytnutí vody ze soukromých zdrojů jiným subjektům.

Související článek:

Lidé i firmy se budou muset dělit o své studny nebo rybníky s celou obcí (2.8.2018)

Jedná se o strategický dokument nelegislativní povahy, jehož cílem je šíření povědomí o CSR, která je organizacemi aplikována nad rámec jejich zákonných povinností. Hlavní záměry Národního akčního plánu CSR v ČR 2019 - 2023 jsou: Posílení porozumění a důvěryhodnosti konceptu společenské odpovědnosti ve společnosti, podpora rozvoje společenské odpovědnosti v organizacích, sdílení zkušeností a přenos mezinárodního know-how, podpora udržitelného rozvoje v ČR.

Dokument ke stažení:

Materiál

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení odpadového hospodářství uložili dvě pokuty - 250 a 40 tisíc korun - potravinářskému řetězci NORMA k.s. za opakované netřídění odpadů vzniklých na prodejnách v Plzni a Ústí nad Labem a nevedení evidence o odpadech v rozsahu stanoveném zákonem.

Při kontrole v srpnu 2017 na prodejně NORMA v Gerské ulici v Plzni inspektoři zjistili, že v 1 100 litrovém kontejneru určeném pouze na směsný komunální odpad, který už nelze dále vytřídit, byly odpady, které třídit lze. „Jednalo se především o už dále neprodejné ovoce, zeleninu a nebalené pekařské výrobky, které mají být tříděny jako biologicky rozložitelné odpady. V kontejneru na komunální odpad byly zbytečně také plastové podložky od ovoce, které lze jako plast třídit samostatně. Odděleně mají být shromažďovány také prošlé balené potraviny a poškozené zboží, což se ale nedělo. Vše bylo vhozeno v jednom kontejneru na směsný komunální odpad,“ uvedla Petra Horčicová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP Plzeň.

Inspektoři dále zjistili, že biologicky rozložitelné odpady a prošlé balené potraviny a poškozené zboží nebyly předávány k likvidaci oprávněným osobám, jak stanovuje zákon. „Je zřejmé, že se nejednalo o náhodné pochybení pracovníků společnosti, ale o špatný systém nakládání s odpady vzniklými na prodejnách NORMA. Za netřídění a nedostatečnou evidenci odpadů jsme uložili pokutu 250 tisíc korun,“ řekla Horčicová.

Přitom biologicky rozložitelné odpady vzniklé na prodejně mohly být dále využity ve zpracovatelských zařízeních, jako jsou například bioplynové stanice nebo kompostárny. Po vhození do kontejneru na komunální odpad ale končí ve spalovně odpadů nebo na skládce, kde navíc ohrožují životní prostředí. „Při skládkování biologicky rozložitelných odpadů dochází k řadě velmi těžko popsatelných chemických reakcí. Uvolňují se uhlovodíky do atmosféry, dochází k uvolňování průsakových vod s toxickými výluhy do zemské kůry a posléze do podzemních vod,“ popsala důsledky netřídění Horčicová.

Není to však zdaleka první pokuta pro tento potravinářský řetězec. Například po kontrole v roce 2016 inspektoři ČIŽP uložili společnosti NORMA pokutu 40 tisíc korun opět za netřídění odpadů tentokrát vzniklých na provozovně v Krušnohorské ulici v Ústí nad Labem. „V jednom kontejneru inspektoři našli plasty, sklo i papír. Zákon o odpadech požaduje důsledné třídění z důvodů dalšího materiálové využití. Společné shromažďování tříditelných odpadů to znemožňuje,“ doplnil Jaroslav Vacek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Ústí nad Labem.

Z poslední kontroly ČIŽP uskutečněné 2. srpna 2018 vyplývá, že pravidelné kontroly ČIŽP přiměly vedení prodejny v Gerské ulici v Plzni pořídit kontejner na třídění biologicky rozložitelných odpadů, které jsou do nich také shromažďovány a poté předávány k likvidaci oprávněným osobám, jak stanovuje zákon.

Pokud máte nebo chystáte projekt na energetické úspory budov z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), zbystřete. Na spolufinancování si můžete výhodně půjčit od Státního fondu životního prostředí ČR - nově za výhodnějších podmínek a na širší škálu výdajů. Aktualizovány byly i ostatní výzvy na zvýhodněné půjčky.

Půjčku od Státního fondu životního prostředí ČR (Fond) je možné čerpat spolu s dotací OPŽP na energeticky úsporné renovace veřejných budov (výzva č. 3/2016 PU). Zcela nově se ale půjčka vztahuje i na projekty využívající metodu energy performance contracting (EPC). Realizací projektu řešeného metodou EPC se rozumí poskytnutí komplexních služeb v oblasti spotřeby energie, a to především efektivním hledáním na straně její úspory.

Tím ale novinky nekončí. Půjčku je možné nově poskytnout i na takzvané věcně způsobilé nadlimitní výdaje projektu, a to do výše rozdílu věcně způsobilých výdajů a limitů pro stanovení dotace, popřípadě i k pokrytí navýšených věcně způsobilých výdajů projektu po výběrovém řízení na dodavatele. Zároveň se prodloužil termín pro příjem žádostí až do konce roku 2019.

Výhodné půjčky i pro lepší nakládání s odpady

Výhodné půjčky nejsou ale záležitostí jen energetických úspor, čerpat je lze i na výstavbu a modernizaci zařízení na sběr, třídění úpravu odpadů a zařízení na materiálové využití odpadů. Výzva č. 1/2016 PU je otevřena také pro soukromé žadatele, a to do konce roku 2018 nebo do vyčerpání alokace.

Půjčku si už naopak není možné brát na vodohospodářské projekty typu výstaveb vodovodů, úpraven vod, kanalizací, čistíren odpadních vod ad. (výzva č. 2/2016 PU). Z důvodu vyčerpání alokace byl příjem žádostí o půjčku ukončen.

Aktualizované texty výzev

Výzva č. 1/2016 PU
Výzva č. 2/2016 PU
Výzva č. 3/2016 PU

Málokterá část mezinárodního obchodu vyvolává takové vášně jako obchod s odpady, jež jsou exportovány z bohatých zemí do třetího světa. K největším vývozcům odpadu patří Evropská unie, Spojené státy a Japonsko. Více ZDE

Zdroj: EURO

K překročení pomyslné hranice spotřeby jedné planety Země došlo v druhé polovině minulého století a od té doby se ekologický deficit raketovým tempem stále prohlubuje. To znamená, že vypočtené datum se posouvá stále blíže k 1. lednu. Dochází k ničení a vyčerpávání ekologických zdrojů, aniž by probíhala jejich obnova. Celosvětově připadá reál­ně na každého člověka spotřeba několikrát vyšší, než je 1,8 gha (globální hektar). Pokud vezmete v úvahu celé lidstvo, žijeme na dluh od 1. srpna 2018. Lidstvo tak potřebuje ke svému životu zhruba 1,7× větší plochu, než má k dispozici. Uvážíme-li pouze obyvatelstvo České republiky, pak je tím dnem v roce 2018 dokonce 20. duben. Kdyby tedy všichni žili jako my, lidstvo by ke svému životu potřebovalo víc než tři planety. Více ZDE

Zdroj: dTEST.cz

Dne 29. prosince 2014 byl ve Sbírce zákonů ČR v částce 131 vyhlášen zákon č. 331/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tímto zákonem byla do stávajícího zákona o spotřebních daních vložena nová část sedmá, která upravuje nakládání se zvláštními minerálními oleji. Tím se doplnily a srovnaly podmínky stanovené pro syntetické oleje a další ropné látky.

Stejně jako v původních, tak i v nových ustanoveních je mimo jiné uložena osobě nakládající se zvláštními minerálními oleji povinnost vést elektronicky evidenci minerálních olejů, a to ve formátu a struktuře stanovené správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tuto evidenci a doklady, na jejichž základě byly zápisy do evidence provedeny, je subjekt povinen uchovávat po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byly tyto doklady vystaveny. 

Struktura evidence ve formátu xls. je zveřejněna na webových stránkách Celní správy ČR, která je v této věci také kontrolním úřadem. Evidenci lze vést elektronicky i v jiné podobě a formátu za předpokladu, že osoba nakládající se zvláštními minerálními oleji bude schopna, prostřednictvím jí užívaného systému (např. vnitropodnikový software), bezodkladně vyhotovit požadovaný výstup, se shodnými údaji a obsahem v elektronické podobě (ve formátech xls, xlsx, ods). Plnění zvláštních minerálních olejů do balení nepřesahujících 20 litrů je považováno za spotřebu a bude jako spotřeba evidováno.

Tolik na úvod.

V poslední době stále častěji zodpovídáme dotazy na téma jak vyřešit požadavky celní správy při dokladování nakládání s ropnými látkami, často s oleji.

Pokusím se tedy tuto problematiku trochu objasnit.

Většina z Vás je primárně překvapena, že celní správa vůbec takovou činnost vykonává, většina z Vás se ptá, co po nás celní správa vlastně chce. Vždyť jsme zaolejovanou vodu, olej z lapáků nečistot apod. předali oprávněné osobě, a tak je to přece správně.

Ano, v principu takový původce odpadů postupuje správně, ale pouze z pohledu zákona o odpadech. Odpady v případě ropných látek, v tomto případě oleje, jsou předány oprávněné osobě a vyfakturovány včetně DPH. Faktura může být kladná i záporná ve smyslu buď Vy zaplatíte oprávněné osobě (za vody, kaly apod.) nebo ona zaplatí za ten který typ oleje Vám. Pokud však tento odpad nevyužíváte jako konečný spotřebitel, neplatíte spotřební daň, protože tu jste zaplatili již při nákupu oleje jako výrobku.

Co po Vás kontrola celní správy tedy chce? Pokusím se to vysvětlit zcela jednoduše a bez použití paragrafových znění nebo citací příslušných předpisů. Celní správa chce zkontrolovat, kdo a jak nakládá s níže uvedenými vybranými výrobky a zda mu vznikla či nevznikla povinnost odvést spotřební daň. Dále pak kontroluje množství a druh předávaného odpadu, zda jste si obstarali povolení s oleji nakládat a zda také řádně vedete jeho evidenci. Proč? Protože v minulosti se v režimu odpadů s oleji prováděly různé nekalé praktiky, přičemž některé firmy stát okrádaly právě na spotřební dani.

Celní správa se řídí zákonem č. 353/2003 Sb. O spotřebních daních, ze kterého vyplývají následující povinnosti:

1. odvést spotřební daň za vybrané výrobky

• obecně se jedná o vybrané výrobky, které jsou v ustanovení § 45 nomenklaturně vedeny pod čísly 2710 11 až 2710 99 (oleje, LTO, TTO, benzíny až po odpadní oleje)

2. disponovat při předávání těchto vybraných výrobků potvrzením Celní správy, pokud se jedná o původce, kteří mají odpadu nad 10 tun.

Vysvětlím na příkladu. Mám 1 tunu odpadního oleje, jsem pod limitem 10 tun, tedy nežádám o „povolení k přijímání a používání vybraných výrobků osvobozených od daně“. Dále v kalendářním roce odkalím jímku a budu mít 3 tuny zaolejovaných kalů = součtem 4 tuny vybraného výrobku celkem, stále jsem pod limitem deseti tun a nemám povinnost dokladovat povolení. Na konci roku vyvezu jímku zaolejovaných vod, kde jsem uvedl 8 tun odpadu v podobě vybraného výrobku. Překročil jsem hodnotu 10 tun ročně a musím si požádat o povolení.

3. v případě, že jste oprávněnou osobou, musíte mít jedno společné potvrzení Celní správy na původce s celkovou roční produkcí předání nebo prodeje pod 10 tun a potvrzení na každého samostatného původce s roční produkcí předání, prodeje nad 10 tun.

Opět příklad. Přijede sto různých původců, třeba i opakovaně a předá jako odpad olej, zaolejovanou vodu, kaly apod., Každý z nich má toho svého odpadu (vybraný výrobek) v roční produkci pod 10 tun. Pro tyto všechny Vám stačí jedno povolení od Celní správy. Pokud ale v průběhu roku překročí hmotností jejich předání 10 tun, nebo předá-li někdo z nich jednorázově více jak 10 tun, potom musíte disponovat souhlasem Celní správy za každý jednotlivý případ.

4. vést v případě uživatele (uživatelem vybraných výrobků osvobozených od daně (dále jen "uživatel") je právnická nebo fyzická osoba, která přijímá a užívá, případně podle § 52a nebo 53 prodává dalšímu uživateli, vybrané výrobky osvobozené od daně; uživatelé mají postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat) evidenci o přijatých výrobcích podle stanoveného předpisu (viz ustanovení § 37 zákona)

Co tedy musím splnit, abych dostál povinností vyplývajících ze zákona?

Jestliže jsem původce a budu předávat odpad, ve kterém je vybraný výrobek – olej apod., bude jeho množství (odpadu) považováno za tento výrobek. Jinak řečeno, 10 tun zaolejované vody, kde je 1 % oleje (vybraného výrobku) se bude brát jako překročení limitu 10 tun a vy musíte mít „povolení“ Celní správy.

Oprávněná osoba, jako držitel „povolení“ předkládá periodicky Celní správě seznam svých dodavatelů (původců). Pokud spadám, jako původce, do kategorie nad 10 tun, musím mít souhlas od Celní správy, který lze, v podobě žádosti stáhnout na webových stránkách Celní správy:

• https://www.celnisprava.cz/cz/form/Stranky/default.aspx
• https://forms.celnisprava.cz/webfiller/formservice/filler.open?DocID=610219966

Zde je možné stáhnout, vyplnit a pomocí datové schránky poslat žádost o „povolení k přijímání a používání vybraných výrobků osvobozených od daně“. Jedná se o prodej bez daně – příloha VI.

Jako oprávněná osoba musím mít „povolení k příjmu a užívání, případně k provozu daňového skladu“, jako oprávněná osoba (příjemce) volím pro variantu příjmu nebo užívání přílohy č. I – IV. Mohou být i další možnosti.

Pokud jsem původce olejů v množství nad 10 tun, nebo příjemcem nad 10 tun, mám rovněž povinnost vést evidenci.

Přístup Celní správy se v různých krajích liší. Mnohdy se stane, že obdrží soupis původců a místo očekávaného oleje ovzorkují jímku plnou kalu, nebo vody s minimem oleje apod. Potom je jasné, že oleje bylo než limitní množství a původce, který svou povinnost neznal, neuměl své jednání doložit povolením.

Pokud potřebujete znát odpovědi na otázky, které aktuálně řešíte a my jsme je zde neuvedli, neváhejte využít služeb poradenství, které Vám společnost INISOFT nabízí pro řádné plnění legislativních povinností v oblasti jednotlivých složek životního prostředí.

Chcete vědět ještě více? Vzdělávejte se spolu s námi. Připravili jsme pro Vás nabídku legislativních seminářů zaměřených na výklady jednotlivých složkových zákonů životního prostředí a prováděcích vyhlášek k nim s aplikací do praxe https://www.inisoft.cz/skoleni.

Ing. Václav Kuncl
INISOFT s.r.o.