Francie jako první na světě letos v říjnu zavedla normu o cirkulární ekonomice, která má bránit plýtvání a motivovat k recyklaci výrobků. V zemi existuje ministerstvo ekologické proměny, na jaře příštího roku je v plánu rozsáhlá legislativa k cirkulární ekonomice a mnohé francouzské firmy se vydaly tímto směrem. Tématu se věnuje také kulatý stůl s názvem Cirkulární ekonomika: cesta k efektivnímu a udržitelnému byznys modelu, jež v rámci Týdne Francie organizuje Francouzsko-česká obchodní komora s cílem ukázat, jaké příležitosti přináší cirkulární ekonomika a představit inspirativní projekty firem, které se tímto směrem vydaly. Pozvánka ZDE

Recyklace vysloužilých chladicích zařízení obsahujících rozmanitou skladbu cenných materiálů představuje z pohledu cirkulární ekonomiky a ochrany životního prostředí významnou a nelehkou úlohu. Navíc ji ztěžuje chladicí médium. Pojďme se podívat na moderní linku, která funguje u Havlíčkova Brodu.

Chladicí zařízení spadají do režimu zpětného odběru a naštěstí je již za námi doba, kdy lidé odkládali vysloužilé lednice vedle nádob na odpad. Spotřebitelé hradí náklady na pozdější likvidaci již v ceně nového spotřebiče a nepotřebný spotřebič buď sami odstaví do kontejneru na velkoobjemový odpad, odvezou na sběrný dvůr, nebo jej nechají odvézt prodejce nového zařízení. Za rok 2017 se dle výroční zprávy společnosti Elektrowin a.s. k recyklaci dostalo téměř 16 tis. chladicích zařízení.

V souvislosti s přechodem na cirkulární model ekonomiky je důležité uzavírat materiálové toky, tedy již při návrhu nového výrobku počítat i s koncem jeho životnosti. Výrobek je tedy nutné navrhovat a konstruovat s požadavkem na snadnou demontáž a maximální využitelnost použitých materiálů. Chladicízařízení se skládají z mnoha rozmanitých materiálů – skleněné poličky, kovové součásti, plasty, elektrické kabely, guma a také chladicí a nadouvací médium. Recyklace těchto zařízení je tedy komplikovanou záležitostí vyžadující moderní inovativní technologie.

Moderní závod na recyklaci chladicích zařízení v Havlíčkově Brodě letos otevřela společnost Rumpold-RCHZ s.r.o. Kapacitně linka pracující ve dvou stupních dokáže zpracovat celkově 300 tis. kusů chladicích zařízení (průmyslových i z domácností) za rok, přičemž se zpět získá více jak 90 % materiálů. Jde o směs cenných surovin, jako je železo, neželezné kovy, plasty a polyuretanový prášek z izolace, které najdou další uplatnění. Skleněné desky a kabely se následně dále recyklují, oleje se zpracovávají rafinací na nový olej, amoniak podstupuje chemicko-fyzikální zpracování. Chladicí médium (VFC/VHC) se ekologicky likviduje.

Technologie recyklační linky

Chladicí zařízení jsou dovezena v kontejnerech nebo návěsech a následně vykládána na pásový dopravník. Celý systém je pod dohledem od vstupu až po výstup. Do I. stupně zpracovatelské linky se lednice transportují pomocí válečkového dopravníku.

Všechny dodané elektroodpady charakteru chladicích zařízení jsou automaticky váženy na pásové váze pro bilancování hmotnosti. Pro zajištění dokonalého odsátí oleje, který může být především v zimním období ztuhlý, slouží indukční ohřev, který během několika desítek sekund zahřeje olej obsažený v kompresoru. Tím se sníží viskozita oleje a zvýší tlak v chladicím systému.

Stupeň I: Odstraňování chladiva

Hlavním účelem prvého stupně je vakuové odsátí chladiva (freony nebo izobutan) a chladicího oleje zařízením SEG do uzavřeného podtlakového systému. K tomuto účelu slouží speciální odsávací kleště. Úkon se provádí ručně, a to v nejnižším místě chladicího systému. Při odsávání je chladicí zařízení zdvihnuto z dopravníku pomocí zvedacího rámu s vakuovým přísavným talířem.

Podívejme se podrobněji na vpich. Okolo potrubí okruhu chladicího prostředku se nasazované ústí kleští zafixuje překlopením těsnící páky potrubí pomocí vysunuté těsnící matice. Propíchnutí se provede vytlačením děrovací páky vpřed. Děrovací razník přitom pronikne do potrubí. Po zatažení děrovací páky zpět je chladicí systém otevřený a směs chladicího prostředku se odsaje podtlakem, vytvořeným v systému. Po ukončení odsávání se těsnící matice opět uvolní z potrubí překlopením těsnící páky.

Jedna lednice obsahuje přibližně 115 g freonů a zhruba 80 g oleje. Chladivo je následně zkapalňováno vysokotlakým kompresorem do tlakových lahví. Olej oddělený od chladiva se shromažďuje v nádržích, ze kterých je plněn do sudů. Celý systém je automatizován a řízen elektronicky. Poslední operací v I. stupni je demontáž některých dílů (kompresoru, kondenzátoru, rtuťového spínače a odstřihnutí přívodního kabelu). Zbytek korpusu putuje do II. stupně zpracování. Všechny demontované části, jak bylo popsáno výše, se materiálově využívají.

Stupeň II: Drcení korpusů

Druhý stupeň zařízení SEG představuje technologii určenou k rozdrcení korpusů, separaci materiálů tvořících skříně chladicích zařízení a k maximálně účinné rekuperaci pohonných médií (nadouvadel) CFC a cyklopentanu z izolačních pěn. I po úpravě v I. stupni totiž korpusy obsahují skleníkové plyny, které sloužily jako nadouvadlo izolační pěny. Z tohoto důvodu další operace probíhají v plynotěsném prostředí.

Do drticího prostoru vstupují celé korpusy chladicích zařízení, které se drtí na velikost cca 35 mm v drticí věži. Následuje pneumatické třídění drti. První pneumatické třídění oddělí polyuretanové vločky a přepraví je do zásobníku PUR. Druhé pneumatické třídění slouží ke zlepšení třídicího procesu (separace PUR) a přivádí materiál pro pneumatickou separaci zpět před první stupeň pneumatické separace.

Z mezizásobníku PUR se vločky přivádějí do dvou ventilátorových mlýnů, které pracují v cirkulačním režimu. V těchto mlýnech se vločky PUR rozemelou až na velikost buňky, přičemž dojde k uvolnění pěnicího prostředku obsaženého v buňce. Rozemletý PUR materiál se z mletí dostává pomocí uzavřeného dopravního šneku do optimalizátoru, kde se rozemletý materiál PUR průběžně zahřívá a přitom se ze směsi rozemletého materiálu uvolňují pěnicí prostředky freon a pentan. Po tomto pracovním kroku se rozemletá PUR pěna rovněž odstraní ze zařízení a plní se do velkých BIG pytlů.

Odstraňování zbytkových železných a neželezných kovů a plastů se provádí pomocí pěchovacího šneku, který systém uzavírá směrem ven. Směs látek ocel, plasty a neželezné kovy se přepraví na dopravní pás, na kterém se ocel pomocí magnetického separátoru oddělí od plastů a neželezných kovů. Následně se provede oddělení neželezných kovů a plastů pomocí integrace vířivého odlučovače.

Aby bylo zařízení jištěno protiexplozi, je koncentrace kyslíku v celém vnitřním prostoru zařízení udržována pod hranicí 10,6 % prostřednictvím přivádění dusíku (98 %).

Zpětné získávání a zkapalňování freonu a pentanu se provádí desorbcí z aktivního uhlí pomocí třístupňového kompresorového zařízení s následně zařazeným dvojstupňovým chlazením. Zkapalněné pěnicí prostředky se pro kvantifikaci shromažďují ve skleněné nádrži a po volumetrické a váhové evidenci přivádějí do tlakové nádrže.

Zkapalněný freon se buď odváží k termickému zneškodnění do spaloven, nebo je vyvážen do Německa, kde se z něj vyrábí kyselina fluorovodíková. Vytříděné železné i neželezné kovy se prodávají, směs plastů lze předat i do Mettlachu (sídlo SEG), kde je jednodruhově roztříděna na čistý regranulát polystyrolu a vytříděny jsou i zbytky Fe, Al, Cu.

Historie

Recyklací starých chladicích zařízení se společnost RUMPOLD s.r.o. začala zabývat v roce 2000, kdy zahájila svou spolupráci se sárskou společností SEG Umwelt-Service GmbH. Z jednotlivých krajů a jejich sběrných dvorů byly staré lednice shromažďovány do provozovny v jihočeském Týně nad Vltavou a moravském Starém Městě, kde se zpracovávaly pomocí mobilního zařízení.

Od roku 2017 došlo k navýšení objemu recyklovaných lednic o cca 60 %. Aby bylo možné vyhovět potřebám nárůstu počtu lednic a zároveň celý recyklační proces zjednodušit, rozhodla se společnost RUMPOLD vystavět nový závod se stacionárním zařízením, kde budou lednice zpracovávány ve výše popsaných stupních a to kontinuálně. Nový závod postavily společně společnosti RUMPOLD s.r.o. a SEG Umwelt-Service GmbH a za tímto účelem založily novou společnost Rumpold-RCHZ s.r.o.

Zdroj: Odpadové fórum 11/2018

Autor: Ing. Jiří Študent

K cirkulární ekonomice a efektivnější spotřebě zdrojů se musíme hlásit již nyní, uvádí pro nové číslo časopisu Odpadové fórum místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička. V následném příspěvku upozorňujeme na fakt, že budovy se stávají cennými bankami materiálů a také představujeme platformu pro druhotné suroviny. V polemice se tentokrát ptáme, co lze považovat za nejzásadnější hybnou sílu, která by pomyslné cirkulární kolo stabilně a udržitelně roztočila, dále se podíváme na moderní recyklační linku chladících zařízení nebo naopak na martyrium s povolením provozu recyklace. V zahraniční rubrice tentokrát navštěvujeme Slovensko.

Obsah čísla:

• K cirkulární ekonomice a efektivnější spotřebě zdrojů se musíme hlásit již nyní (Pavel Telička)

• Budovy se stávají cennými bankami materiálů. A tak je třeba je i stavět, díl II (Soňa Jonášová, Jiří Študent ml.)

• Ekonomické zpomalení na obzoru. Jako záchranný kruh může posloužit cirkulární ekonomika (Cyril Klepek)

• ETV aneb cirkulární klenot vašeho podnikání (Jiří Študent)

• Bezodpadová kancelář aneb tisk jako služba a elektronizace dat (Kristýna Kutilová)

• Cirkulární kavárny jako cesta za minimalizací vzniku odpadu (Barbora Kebová)

• Moderní recyklační linka mění chladicí zařízení na zdroje (Jiří Študent, ml.)

• POLEMIKA - Roztočení „cirkulárního kola“ (Jiří Študent, ml.)

• Martyrium s povolením provozu recyklace (Jan Skolil, Marie Kačírková)

• Olomoucký kraj vytváří plán, který zatočí s odpadem (Josef Veselský)

• Brno se stalo prvním městem v ČR, kde vyjel do ulic autobus poháněný biometanem (Petr Novotný)

• Podíl třídičů odpadu se za 15 let v ČR zvýšil o 10 procentních bodů. Třídí už 73 % lidí! (Lucie Müllerová)

• Mechanická předúprava a následné třídění odpadů (Tomáš Hamšík)

• Recyklace  odpadních polystyrenových  plastů (František Vörös)

• Odpady z metalurgie III. (Zdeněk Čížek)

• Řešení kontaminace těžkými kovy pomocí pokročilé reduktivní technologie (Ivo Hlásenský, Jaroslava Šimoniková, Petra Najmanová)

• Metoda čištění odpadních vzdušin s obsahem emisí amoniaku pomocí technologie plazmatu na principu klouzavého výboje (Radim Žebrák, Luboš Zápotocký, Pavel Sťahel, Lubomír Prokeš)

• Zkušenosti s aktualizací BREF - Povrchové úpravy využívající organická rozpouštědla (Jiří Podlipný)

• Protierozní ochrana půdy

• Rozum do hrsti (Michael Barchánek)

• Slovensko a jeho cesta k znižovaniu odpadov (Petra Csefalvayová)

Plasty vyrobené z obnovitelných zdrojů jsou drahé. Pěstování surovin pro ně zabírá ornou půdu a spotřebovává i další cenné zdroje, jako je voda. Přitom pokud skončí v oceánu, škodí prostředí stejně jako plasty z ropy. V budoucnu tak plasty na bázi ropy určitě nezmizí. Musíme je však důsledně recyklovat. Myslí si to Manuel Asali, viceprezident konzultační společnosti Nexant. V Praze se před nedávnem zúčastnil mezinárodní konference Reactions. Více ZDE

Zdroj: https://www.denik.cz

V Evropské unii začíná vyjednávání o konečné podobě směrnice o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí. Průmysl už pracuje na způsobech, jak používání jednorázových plastů omezit. Zdaleka ne všechny návrhy jsou ale přiměřené a pro firmy spravedlivé. Na řešení problému se musí podílet všichni.

Průmysl si je dostatečně vědom, že je potřeba řešit vznikající problém plastového odpadu a vnímá potřebu zabránit tomu, aby plastový odpad, nebo jakýkoli odpad, končil na ulicích, v přírodě, řekách a oceánech. Mnoho společností sdílí tento cíl a pokračuje v hledání a podpoře řešení tohoto závažného problému. „Spolupracujeme například v rámci hodnotového řetězce v navrhování takových produktů, které jsou co možná nejvhodnější pro následnou recyklaci. Spolupracujeme také se státní správou a zpracovateli odpadů s cílem zlepšit předcházení vzniku odpadů a zlepšování systémů nakládání s odpady,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR. 

Směrnice se týká deseti druhů jednorázových plastových výrobků, které nejčastěji končí na evropských plážích a v mořích, a také ztracených a opuštěných lovných zařízení. Omezit se má používání nádob na potraviny, sáčků a obalů, nápojových obalů a kelímků, tabákových výrobků s filtry, vlhčených ubrousků, balonků a lehkých plastových tašek.

Pokud evropské instituce a národní představitelé nebudou reflektovat argumentaci byznysu, nevyřeší se ani problém hromadění odpadu do budoucna. Faktem totiž je, že plastový odpad často končí v životním prostředí kvůli nezodpovědnému chování spotřebitelů nebo nedostatečné infrastruktuře pro nakládání s odpady, která jde převážně za hranice možností kontroly ze strany výrobců plastů.

Podle návrhu směrnice se výrobci jednorázových plastových výrobků budou podílet na nákladech spojených s likvidací těchto odpadů a úklidem a také s osvětovými opatřeními. „Plné přenesení finanční zátěže na vyčištění na ty, kteří za vzniklou situaci nemají výhradní odpovědnost, skutečně není řešením. Naopak je řešením motivace, prevence, tedy určitá forma společného úsilí mezi příslušnými orgány státní správy, výrobci a spotřebiteli,“ dodává Bohuslav Čížek. Jinými slovy, náklady na vyčištění by měly být sdíleny a korporace jsou připraveny napomáhat řešení problému.

Řada firem se v posledních letech intenzivně zapojuje do dobrovolných schémat zpětného odběru s cílem v dohledné době recyklovat až 100 % plastových lahví. Na druhou ve světle všech „rozjetých“ dobrovolných závazků považujeme některé současné návrhy za nespravedlivé a nepřiměřené a spatřujeme v nich nepřijatelné riziko ohrožení výrobců plastů a zároveň vysoce nejisté a neřešitelné praktické důsledky pro členské státy. Zákaz některých výrobků může být i kontraproduktivní, protože některé jednorázové plastové obaly jsou zavedeny k zajištění ochrany zdraví, hygieny a bezpečnosti zákazníků.

Evropský parlament přijal 24. října 2018 pozici k návrhu směrnice. O své pozici následně 31. října 2018 rozhodly také členské státy. Finální podoba směrnice bude nyní dojednána Komisí, Parlamentem a Radou v rámci trialogu, přičemž první trojstranné jednání je plánováno již na 6. listopadu 2018.

Praktické důsledky a nejistota plynoucí z vývoje aktuálně probíhajícího legislativního procesu jsou hluboce znepokojující. Například vnímáme jako velmi nejisté, jak budou čističe odpadů rozlišovat mezi něčím, co je v návrhu navrženo jako plast na jedno použití, a víceúčelovými plasty nebo neplastovými výrobky, které nejsou pokryty navrhovanou směrnicí. Další problém vidíme v nejasnosti definice dotčených výrobků, např. u kompositních materiálů. Jaký podíl plastů musí být v daném výrobku, aby patřil do omezovaných produktů.

Stručně řečeno, průmysl plně rozumí své roli ve společnosti při řešení problémů s odpady z plastů a bude i přes tento znepokojující vývoj nadále pokračovat ve vyvíjení environmentálně šetrnějších výrobků, výrobků s vyšší recyklovanou složkou, edukaci spotřebitelů i dalších výše popsaných aktivitách. Domníváme se však, že stále existuje šance na dosažení spravedlivé dohody.

Oceány za poslední čtvrtstoletí absorbovaly o 60 procent tepla více, než vědci dosud předpokládali. Tvrdí to nová americká studie zveřejněná v magazínu Nature, která tak upozorňuje, že Země je vůči klimatickým změnám mnohem citlivější, což ochranu klimatu zkomplikuje. Oceány pokrývají třetinu planety a pro udržitelnost života mají nezastupitelný význam.

Globální oteplování, které výrazně mění klimatické podmínky na planetě, se státy zavázaly zpomalit v roce 2015 v pařížské dohodě, která si za cíl klade udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC) tento měsíc varoval, že situace je natolik vážná, že naplnit cíle klimatické dohody lze již jen pomocí rychlých a dalekosáhlých změn.

Aktuální propočty IPCC uvádějí, že oceány vstřebaly 90 procent tepla, za kterým stojí uhlíkové emise způsobené lidskou činností. Nový výzkum, jehož výsledky shrnuje Nature, se ale opírá o novou metodu měření teploty oceánských vod. Vědci tak zjistili, že v posledních 25 letech každý rok oceány absorbovaly tepelnou energii odpovídající 150násobku elektrické energie, kterou lidstvo ročně vyrobí. To je o 60 procent více, než dosavadní studie uváděly.

Předchozí vědecké práce vycházely z určování tepelných přebytků vznikajících lidskou činností emisemi skleníkových plynů, tým vědců ve Spojených státech se zaměřil na plyny přirozeně se vyskytujících v atmosféře, a to na kyslík a oxid uhličitý.

Oba plyny jsou rozpustné ve vodě, ale míra rozpustnosti závisí na teplotě. S rostoucí teplotou je dokáže voda absorbovat méně. Vědci uvádějí, že každoroční měření kyslíku a oxidu uhličitého v atmosféře podle výše zmíněného postupu přinesla mnohem přesnější data o tom, kolik tepla oceány pohltily.

"Představte si, že by oceán byl hluboký pouze 30 stop (deset metrů)," řekla podle agentury AFP Laure Resplandyová z Princetonské univerzity, která výzkumníky vedla. "Z našich dat vyplývá, že by se každých deset let od roku 1991 oteplil o 6,5 stupně Celsia," dodala.

Resplandyová na základě výsledků tvrdí, že lidstvo musí znovu přehodnotit svou uhlíkovou stopu tak, aby se emise snížily o 25 procent vůči původním odhadům.

Lidstvo navíc musí počítat s tím, že když se mu bude dařit atmosféru ochlazovat, teplo nahromaděné v oceánu se začne zpět do ovzduší uvolňovat. O to více bude podle Resplandyové obtížnější udržet teplotu na povrchu planety ve stanovených mezích. Poznamenala, že uvolňování tepla z oceánu bude otázkou nadcházejících století.

Inspektoři z oddělení ochrany ovzduší České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Brně uložili v říjnu 2016 pokutu 150 tisíc korun společnosti HAJDIK a.s., se sídlem v Jablůnce.  Jedná se o lakovnu dílů převážně pro automobilový průmysl a železniční dopravu, která je vyjmenovaným stacionárním zdrojem znečišťování ovzduší.

Firma porušila zákon o ochraně ovzduší, když nedodržela každoroční interval pro měření emisí těkavých organických látek na vzduchotechnických výstupech u jednotlivých lakovacích pracovišť.

„Celkově se jednalo o nedodržení měření u šesti lakovacích boxů. Společnost HAJDIK také nedodržela interval pro měření emisí NOx (oxidy dusíku) a CO (oxid uhelnatý) na spalovacím zařízení pro ohřev lakovací kabiny,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

K uložené pokutě se provozovatel odvolal, ale MŽP ji v říjnu 2018 potvrdilo v plné výši.

Za nedostatečné čistění zařízení lakovny uložili inspektoři ČIŽP firmě CUBESPACE pokutu 120 tisíc korun

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany ovzduší v Brně uložili pokutu 120 tisíc korun společnosti CUBESPACE s.r.o. Firma ve své lakovně obytných kontejnerů v obci Veselá na Zlínsku porušila provozní řád zařízení schválený krajským úřadem.

„Pochybení, která jsme zjistili, bylo hned několik. Provozovatel nezajistil dostatečné a pravidelné čistění zařízení lakovny, nedodržel technologický postup při lakování ani technické podmínky lakovny. Prováděl také přebrušování kontejnerů mimo schválený prostor a nevedl provozní evidenci. Porušil tak zákon o ochraně ovzduší,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Pokutovaný subjekt se proti pokutě uložené inspektory ČIŽP neodvolal, pokuta tak nabyla právní moci.

Je to už druhá sankce pro společnost CUBESPACE za porušení zákona o ochraně ovzduší. V roce 2017 jí inspektoři dali pokutu 50 tisíc korun za nedodržení roční projektované spotřeby těkavých organických látek v této veselské lakovně.

Publikace Ministerstva zemědělství prezentuje vývoj oboru vodovodů a kanalizací a přináší údaje převážně ekonomického charakteru včetně vlivu rozsahu infrastrukturního majetku provozovaného jedním provozovatelem na efektivitu provozování.

Dokument ke stažení:

Vodovody a kanalizace České republiky 2017 (PDF, 4 MB)

Vědci z Univerzity v Kapském Městě představili první cihly, které jsou vyrobené z lidské moči. Hlavní smysl nové technologie spočívá v tom, že zbavuje svět odpadu a současně produkuje kvalitní stavební materiál – aniž by přispívala k oteplování planety. Experti tím chtějí ukázat, že i ten nejběžnější odpad se může stát prakticky využitelnou surovinou. Zatímco normální cihly se vypalují při teplotách kolem 1400 stupňů Celsia, což vede k masivní produkci oxidu uhličitého, tyto biocihly se nemusí vypalovat vůbec. O jejich ztuhnutí se postará biologická reakce. Při výrobě biocihel se dá získávat jednak dusík, ale také draslík – tedy zásadní složky průmyslových hnojiv. Více ZDE

Další informace:

World-first: Bio-bricks from urine

Podle dostupných informací MPO na počátku prosince vypíše již 4. výzvu na podporu elektromobility. Výzva je již téměř připravená a ladí se poslední detaily. Plánovaná alokace je 200 mil. Kč. Bude-li zájem o dotace větší, než dostupná alokace, je možné očekávat budoucí snahu MPO projekty nad rámec alokace také podpořit. Aktuálně je totiž čerpání prostředků z programu OPPIK ve skluzu a každý smysluplný a dobře připravený projekt je vítaný. Více ZDE

Ministerstvo zemědělství poslalo do připomínkového řízení Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Termín připomínek je stanoven na 29.11.2018. Předkládaný návrh zákona novelizuje čtyři právní předpisy, a to

• zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů,

• zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů,

• zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a

• zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů.

Hlavním cílem návrhu novely zákona č. 254/2001 Sb. je

• definovat pojmy sucha a stavu nedostatku vody,

• uložit povinnost zpracování plánů pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody a jejich obsah a projednání,

• stanovit hierarchii priorit způsobů užití vody pro účely sestavení plánu pro sucho,

• ustanovit orgány pro sucho a jejich složení,

• upravit vyhlášení mimořádného stavu (stav nedostatku vody) a kompetence při něm,

• zavést sankce za porušení povinností.

Návrh změny zákona č. 240/2000 Sb. souvisí s potřebou jasného rozdělení kompetencí orgánů pro sucho a krizových orgánů v případě, kdy za stavu nedostatku vody dojde k vyhlášení krizového stavu.

Cílem návrhu novely zákona č. 274/2001 Sb. je umožnit provozovateli vodovodu reagovat na vyhlášení stavu nedostatku vody podle vodního zákona. Navrhováno je také zmocnění pro nahlížení do registru obyvatel pro příslušný správní orgán, a to pro potřeby řízení vedených podle zákona o vodovodech a kanalizacích.

Navrhovaná změna zákona č. 97/1993 Sb. upravuje podmínky poskytnutí a použití státních hmotných rezerv pro řešení mimořádných událostí v souvislosti s vyhlášením stavu nedostatku vody

Z hlediska nároků na veřejné rozpočty lze předpokládat dopad na rozpočty územních samosprávných celků při pořizování plánů pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody.

Dokumenty ke stažení:

ma_KORNB5ZDUQCE.docx

pz_KORNB5ZDUQCE.doc

zd_KORNB5ZDUQCE.doc

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) si Vás dovoluje pozvat na XIX. zasedání Fóra pro výměnu informací o nejlepších dostupných technikách, dále jen Fórum, které pořádá ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP), Ministerstvem zemědělství (MZe), Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP) a CENIA, českou informační agenturou životního prostředí.

Smyslem Fóra je seznamovat širokou odbornou veřejnost s novinkami v oblasti nejlepších dostupných technik (BAT- Best Available Techniques), a zjišťovat zpětnou vazbu z průmyslu, zemědělství a dalších zainteresovaných orgánů a organizací. Na Fóru se každoročně scházejí odborníci zabývající se problematikou integrované prevence z dotčených státních orgánů, krajských úřadů vykonávající státní správu v přenesené působnosti a členové národních technických pracovních skupin.

Letošní XIX. zasedání Fóra, se uskuteční ve středu 28. listopadu 2018 v budově Ministerstva průmyslu a obchodu (Na Františku 32, 110 15 Praha 1).

Organizační pokyny:

• Vyplněnou přihlášku odešlete nejpozději do 16. listopadu 2018 na adresu: kralt@mpo.cz nebo se registrujte telefonicky na čísle: 224 853 566.

• Akce se koná 28. listopadu 2018 v budově MPO (Na Františku 32, 110 15, Praha 1- Staré Město) jednací síň č. 239, I. patro.

• Registrace účastníků od 8:30 hod do 9:30 hod, oficiální zahájení od 9:30 hod, předpokládaný konec akce do 13:00 hod.

• Vložné na akci není požadováno.

• Účast na akci nepotvrzujeme, zprávu Vám zašleme pouze v případě, že Vaši přihlášku nebudeme moci akceptovat.

Státy Evropské unie se dohodly na zákazu plastových výrobků na jedno použití. Dnes to podle agentury APA oznámila rakouská ministryně životního prostředí Elisabeth Köstingerová, jejíž země unii předsedá. Zákaz vybraných jednorázových plastových výrobků tento měsíc podpořil Evropský parlament, což spolu s dnešním souhlasem zemí EU otevírá cestu ke konečné dohodě na tom, jak v unii plastový odpad omezit.

Köstingerová doplnila, že země EU se dnes na diplomatické úrovni dohodly potřebnou dvoutřetinovou většinou. Rakouská ministryně rozhodnutí označila za významný krok k budoucnosti bez plastů.

Předpokládá se, že zákaz se po budoucím kompromisu mezi EK, europarlamentem a státy bude týkat plastového nádobí, příborů, brček, tyčinek do uší nebo tyček k balonkům. U těchto předmětů chce Evropská komise od roku 2021 zabránit tomu, aby se dostaly na trh, neboť se domnívá, že pro ně existují cenově přijatelné alternativy v ekologičtějším provedení.

V souladu s metodikou Eurostatu bylo dle tohoto šetření v roce 2017 v ČR vyprodukováno celkem 25 mil. tun odpadu. Oproti předchozímu roku se vyprodukovalo o 832 tis. tun méně, což představuje snížení celkové produkce odpadu o 3,2 %. Téměř o 1 mil. tun poklesla produkce odpadu v kategorii ostatních odpadů, naopak mírné navýšení bylo zaznamenáno u produkce nebezpečných odpadů a to z 1 095 tis. tun v roce 2016 na 1 180 tis. tun v roce 2017. Podíl nebezpečného odpadu na celkové produkci odpadů činil v roce 2017 4,7 %. Podrobnosti ZDE

Z aktualizovaných dat a informací zveřejněných Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) vyplývá, že i přes pomalé zlepšování kvality ovzduší jsou i nadále překračovány imisní limity a doporučení Evropské unie a Světové zdravotnické organizace. Znečištění ovzduší stále představuje nebezpečí pro lidské zdraví i životní prostředí.

Podle zprávy agentury EEA nazvané „Kvalita ovzduší v Evropě – zpráva z roku 2018en“ je jedním z hlavních zdrojů znečištění ovzduší v Evropě silniční doprava, zejména pokud jde o nebezpečné znečišťující látky, jako je oxid dusičitý a suspendované částice. Na znečištění ovzduší se podílejí také emise ze zemědělství, energetiky, průmyslu a domácností. Zpráva uvádí nejnovější oficiální data o kvalitě ovzduší hlášené v roce 2016 z více než 2 500 monitorovacích stanic z celé Evropy.

Významné dopady znečištění ovzduší na zdraví

Lidské zdraví poškozují nejvíce suspendované částice (PM), oxid dusičitý (NO2) a přízemní ozon (O3). Vysoké koncentrace látek znečišťujících ovzduší mají i nadále negativní dopad na Evropany, zejména na obyvatele měst. Znečištění ovzduší má také značné ekonomické dopady: má negativní vliv na délku života, zvyšuje náklady na zdravotní péči a snižuje produktivitu ve všech hospodářských odvětvích kvůli zvýšení pracovní neschopnosti. Znečištění ovzduší také negativně ovlivňuje ekosystémy, poškozuje půdu, lesy, jezera a řeky a snižuje zemědělské výnosy.

Opatření uplatňované v minulosti i dnes a technologický pokrok vedou k pomalému, avšak dlouhodobému pokroku při snižování těchto negativních dopadů. Aktualizované odhady uvedené ve zprávě naznačují, že koncentrace jemných suspendovaných částic (PM2,5) byly v roce 2015 odpovědné za přibližně 422 000 předčasných úmrtí v 41 evropských zemích, přičemž k 391 000 z nich došlo v 28 členských státech EU. Z širšího hodnocení zahrnutého ve zprávě z letošního roku vyplývá, že od roku 1990 došlo ke snížení počtu předčasných úmrtí způsobených PM2,5 přibližně o půl milionu. Vděčíme za to uplatňování evropských politik v oblasti kvality ovzduší a zavedení opatření na národní i regionální úrovni, která vedla například k čistším automobilům, čistšímu průmyslu a čistší výrobě energie.

„Znečištění ovzduší je neviditelný zabiják. Je nutné, abychom zintenzivnili naše úsilí a řešili jeho příčiny. Pokud jde o znečištění ovzduší, emise ze silniční dopravy jsou často mnohem škodlivější než emise z jiných zdrojů, protože vznikají v přízemní vrstvě a ve městech, tedy v těsné blízkosti lidí. Proto je tak důležité, aby Evropa zdvojnásobila své úsilí o snížení emisí způsobených dopravou, energetikou a zemědělstvím a investovala do toho, aby tato odvětví byla čistší a udržitelnější,“ uvedl výkonný ředitel agentury EEA Hans Bruyninckx. „Integrovaná řešení zaměřená na tato odvětví mohou znamenat jasný přínos jak pro kvalitu ovzduší, tak pro klima a přispějí ke zlepšení našeho zdraví a pohody.“

Další klíčová zjištění

Suspendované částice: V roce 2016 bylo 6 % městské populace EU28 vystaveno působení koncentrace PM2,5 (částice o průměru menším nebo rovno 2,5 mikrometru), což je pokles ze 7 % zaznamenaných v předchozím roce. Přibližně 74 % městské populace v EU však bylo vystaveno koncentracím přesahujícím přísnější doporučení Světové zdravotnické organizace. Odhaduje se, že vystavení jemným suspendovaným částicím (PM2,5) způsobilo v roce 2015 předčasné úmrtí 422 000 osob ve 41 zemích.

Oxid dusičitý: Roční limitní hodnota pro NO2 je v Evropě nadále často překračována. V roce 2016 žilo v oblastech s koncentracemi překračujícími roční limitní hodnotu EU i doporučení Světové zdravotnické organizace 7 % městské populace zemí osmadvacítky, což je pokles z hodnoty 9 % v roce 2015. Odhaduje se, že vystavení NO2 způsobilo v roce 2015 předčasné úmrtí 79 000 osob ve 41 evropských zemích.

Přízemní ozon: Přibližně 12 % městské populace zemí EU28 bylo v roce 2016 vystaveno úrovním O3 překračujícím cílovou hodnotu EU, což je znatelný pokles oproti roku 2015 (30 %). Toto procento je však stále vyšší než hodnota 7 % zaznamenaná v roce 2014. Přibližně 98 % obyvatelstva bylo vystaveno znečištění přesahujícímu přísnější doporučení Světové zdravotnické organizace. Odhaduje se, že expozice přízemnímu ozonu způsobilo v roce 2015 předčasné úmrtí 17 700 osob ve 41 evropských zemích.

Nové informační sdělení agentury EEA, které vysvětluje hodnocení zdravotních rizik

Dnes rovněž zveřejněné informační sdělení s názvem „Hodnocení zdravotních rizik znečištění ovzduší prováděná agenturou EEAen“ podrobně popisuje, jak agentura EEA počítá své roční odhady vlivu kvality ovzduší na zdraví, které kvantifikují dopady znečištění ovzduší na zdraví obyvatelstva.

Dopady vlivu znečištěného ovzduší na lidské zdraví jsou různé, od zánětu plic až po předčasné úmrtí. U hodnocení zdravotních rizik prováděných agenturou EEA je úmrtnost zvolena jako kvantifikovaný dopad na zdraví, a to z důvodu dostupných podrobných podkladů. Úmrtnost způsobená expozicí znečištěnému ovzduší se odhaduje z hlediska „předčasných úmrtí“ a „ztracených let života“. Pod odhadovanými dopady na zdraví se ve zprávě agentury EEA o kvalitě ovzduší rozumí dopady, které lze přičíst vystavení jemným suspendovaným částicím (PM2,5), NO2 a O3 v Evropě v roce 2015. Tyto odhady vycházejí z informací o znečištění ovzduší, z demografických dat a ze vztahu mezi vystavením koncentracím znečišťujících látek a konkrétními daty o zdraví. Odhady představují měřítko obecného dopadu znečištění ovzduší na danou populaci a nelze je například spojovat s konkrétními osobami žijícími v určité zeměpisné oblasti.

Poznámka k odhadům počtu předčasných úmrtí

Odhadované dopady pro různé znečišťující látky nelze jednoduše sečíst a stanovit tak odhadovaný celkový dopad na zdraví, který lze přičíst expozici. Například jelikož koncentrace jemných suspendovaných částic (PM2,5) a NO2 spolu (někdy výrazně) souvisejí, nelze odhadované dopady obou faktorů jednoduše sečíst. Mohlo by to vést ke dvojímu započítání.

Další informace: Air quality in Europe — 2018 report

Ministestvo životního prostředí poslalo do připomínkového řízení Návrh vyhlášky, kterou se stanoví kritéria, při jejichž splnění je znovuzískaná asfaltová směs vedlejším produktem nebo přestává být odpadem, a kritéria, při jejichž splnění asfaltová směs vyrobená z odpadní znovuzískané asfaltové směsi přestává být odpadem. Účinnost vyhlášky je je navrhována na 1. května 2019. Termín připomínek je 20. listopadu 2018.

Dokument ke stažení:

zd_KORNB62ADDNG.docx

ma_KORNB62ADDNG.docx

ria_KORNB62ADDNG.docx

Evropský úřad pro IPPC (EIPPCB, z angl. European Integrated Pollution Prevention and Control Bureau) uveřejnil na svých webových stránkách konečnou verzi revidovaného referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro zpracování odpadu (WT, z angl. Waste Treatments Industries). Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro zpracování odpadu: BREF WT (2018) [pdf, 24199 kB]

Zdroj: MPO

Největší světoví výrobci obalů, jakož i zvučná jména ve výrobě spotřebního zboží zavázali odstranit ze své výroby plasty na jedno použití a zbytečné plasty a produkci inovovat tak, aby veškerý obalový materiál mohl být recyklován. Signatáři nového globálního závazku v oblasti hospodaření s plasty jsou podle serveru GreenBiz zodpovědní za 20 procent plastových obalů vyráběných ve světě. K výzvě se připojila také řada vlád a nevládních organizací.

"Víme, že vyčištění našich pláží a oceánů od plastů je životně důležité, ale to nezastaví příliv plastu, který se do oceánů každoročně dostává. Musíme jít ke zdroji," prohlásila Ellen MacArthurová, jejíž nadace Ellen MacArthur Foundation stojí spolu s Programem OSN pro životní prostředí (UNEP) za touto iniciativou. Cíle signatářů nového závazku budou pravidelně revidovány a aktualizovány s cílem podchytit dynamiku procesu.

UNEP odhaduje, že pokud by znečišťování pokračovalo stávajícím tempem, v roce 2050 bude v mořích víc plastů než ryb. Každý rok se do oceánů dostane na osm milionů tun plastových lahví a dalšího odpadu, který zabíjí mořský život a vstupuje do potravinového řetězce.

Výkonný ředitel UNEP Erik Solheim nynější závazek označil za "nejambicióznější soubor cílů, které jsme dosud v boji proti znečištění plasty viděli".

Evropský parlament minulý týden hlasoval pro úplný zákaz plastových předmětů na jedno použití, včetně brček a příborů.

Tři z 250 signatářů nového závazku, firmy Coca-Cola, PepsiCo a Nestlé, byli před nedávnem označeni za největší znečišťovatele světa co se týče plastů. V Severní Americe činí podíl jejich odpadu v této kategorii 64 procent, napsal Reuters.

Další informace:

‘A line in the sand’ – Global Commitment to eliminate plastic pollution at the source