ECHA vyzývá všechny zainteresované strany k zaslání připomínek k předloženým návrhům. Dne 1. 4. 2019 zahájila ECHA veřejnou konzultaci k návrhům harmonizované klasifikace a označování následujících chemických látek:

• 2,4,6-tri-tert-butylphenol (EC 211-989-5, CAS 732-26-3)

Tato chemická látka nemá harmonizovanou klasifikaci a označování v příloze VI nařízení CLP.

Látka se používá profesionálními pracovníky (ve formulacích nebo přebalování a v průmyslu jako meziprodukt) v palivech:

• ve vnitřních uzavřených systémech (např. chladící kapaliny v lednicích, v olejových elektrických ohřívačích) a
• venkovních systémech (např. hydraulické kapaliny v automobilových závěsech, lubrikanty v motorových olejích a brzdových kapalinách)
  Připomínky se očekávají k vybraným třídám nebezpečnosti: pro lidské zdraví

Další podrobnosti na: detaily o látce 2,4,6-tri-tert-butylphenol

• 1,4-dimethylnaphthalene (EC 209-335-9, CAS 571-58-4)

Tato chemická látka nemá harmonizovanou klasifikaci a označování v příloze VI nařízení CLP. Látka je účinnou látkou ve smyslu nařízení EP a Rady o  přípravcích na ochranu rostlin.

Připomínky se očekávají k vybraným třídám nebezpečnosti: fyzikálním, pro lidské zdraví a životní prostředí.

Další podrobnosti na: detaily o látce 1,4-dimethylnaphthalene

K  návrhu se lze vyjádřit prostřednictvím elektronického formuláře uvedeného na webových stránkách ECHA v  sekci veřejné konzultace/předchozí konzultace týkající se harmonizované klasifikace a označování – CLH konzultace

v termínu: do 31. května 2019 (do 23:59 helsinkého času)                                                                 

Připomínky budou následně publikovány na webových stránkách ECHA.

Zároveň žádáme české subjekty, které budou přispívat do veřejné konzultace, aby svá stanoviska zaslaly pro informaci MPO na adresu kozmikova@mpo.cz.

Zdroj: MPO

Využívání uhlí postupně končí. Cestou do budoucna je kombinace jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů. Na konferenci o solární energii a akumulaci v ČR to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec.

"Můžeme se hádat o tom, jestli podíl obnovitelných zdrojů v roce 2030 bude 20 procent nebo 24 procent. Někteří si určitě myslí, že by to mohlo být víc, někteří možná méně. Je ale nesporné, že energetický mix se mění a měnit se bude. Konec doby uhelné nastává," uvedl Brabec.

Náměstek ministryně průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla dodal, že kombinace jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů je pro ČR jediná možná cesta pro splnění cílů Evropské unie v energetice, týkající se například snižování emisí oxidu uhličitého (CO2). Brabec i Neděla také podpořili rozvoj malých fotovoltaických elektráren na střechách rodinných domů.

Neděla dál řekl, že ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v připravované legislativě nepočítá s velkými solárními zdroji. Nezařadilo je do připravovaných energetických aukcí, ve kterých mají po roce 2021 soutěžit výrobci energií z obnovitelných zdrojů o výši provozní podpory. Tento záměr MPO dlouhodobě kritizují Solární asociace a Svaz moderní energetiky.

V Česku od roku 2012 celkový instalovaný výkon solárních elektráren prakticky stagnuje. Podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) bylo na konci loňského roku v ČR instalováno asi 2050 MW zdrojů, které energii ze slunce vyrábějí. Během takzvaného solárního boomu na přelomu desetiletí se instalovaný objem solárních elektráren v ČR zvýšil za rok víc než čtyřnásobně, a to z 465 MW ke konci roku 2009 na 1959 MW v roce 2010.

Výkonná ředitelka Solární asociace Veronika Hamáčková dnes nicméně řekla, že podle údajů od distributorů bylo loni připojeno do sítě 2200 nových solárních elektráren o celkovém instalovaném výkonu 11 MW. "Což je téměř dvojnásobný nárůst proti roku 2017. V porovnání s ekonomickým potenciálem je však určitě stále co dohánět," uvedla. Poukázala přitom na loňskou studii, kterou pro asociaci zpracovala společnost EGÚ Brno. Podle ní by ČR mohla do roku 2030 mít solární elektrárny o celkovém výkonu nejméně 3,5 GW (3500 MW).

Podle předběžných dat ERÚ činila loni výroba elektřiny v ČR 88 terawatthodin, meziročně o 1,1 více. Nejvíce se na ní podílely uhelné elektrárny, které k produkci přispěly 45,1 TWh, meziročně o 0,8 procenta méně. Následovala výroba jaderných elektráren, která naopak proti předloňsku stoupla o 5,6 procenta na 29,9 TWh. Výroba z fotovoltaických elektráren vzrostla o 6,6 procenta na 2,3 TWh.

V nadcházejících letech a desetiletích má spotřeba elektřiny podle scénáře Státní energetické koncepce v Česku růst. Výroba se má pohybovat kolem 90 TWh za rok, změnit se ale má struktura. Podle nejreálnějšího scénáře má od druhé poloviny dvacátých let 21. století pocházet nejvíce elektřiny místo z uhlí z jaderných zdrojů.

Dne 13.4.2019 uspořádal Zvonečník návštěvu sporné skládky Berouna v CHKO Český kras. Vedle zpracovaných tří variant EIA lze uvažovat ještě o dalších možnostech. Překvapující je úroveň rozporů dosavadních poznatků o obsahu nebezpečných látek ve skládce a možnostech jejich prosakování v krasovém prostředí.

Skládka města Berouna začala vznikat mnohem dříve, než pan Šebela v roce 1985 zakoupil pozemky kus od ní. Na krajinný ráz a navážení odpadů na nezabezpečené skládky se tehdy nehledělo. Na přístupu města Berouna se ale nic neměnilo ani v první polovině 90. let, vrchovaté množství odpadu bylo navezeno i na soukromé pozemky proti vůli jejich majitele a s projevy arogance moci tehdejšího vedení města. Narostl význam peněz a objevují se informace i o údajném využívání skládky pro nebezpečné odpady z nemocnice, galvanizovny a z dalších podniků.

Spory v této kauze jsou dosud vedeny zejména majetkoprávní a s velkou rolí peněz. Faktory ochrany životního prostředí a veřejného zdraví bývají upozaďovány, nebo se omezují na odhady prokazatelného obsahu azbestového odpadu a nejlepší variantu se skládkou nehýbat. Je tu zájem lidí, kteří jsou spojení s působením ve vedení města Berouna a navážením odpadů v 90. letech. Vedle vlastní zodpovědnosti z minulosti jsou tu snahy strašit občany města Berouna nároky pro rozpočet města. Delší dobu se ale město Beroun odvolávalo na technické služby, které působily jako státní firma a na možnost řešení staré ekologické zátěže, případně přímo evropského projektu. V neposlední řadě jsou tu zájmy pana Šebely, který nechce své neprávem zavezené pozemky prostě prodat levně a navíc vlastní další pozemky dále v Židovské rokli. V případě velkého projektu s výhodným prodejem těchto pozemků kauza ještě může přinést obrat.

Spolek Zvonečník se seznámil se stanovisky dotčených úřadů, vedení města a postoji pana Šebely. Vyslovuje názor, že velkým problémem je zásadnější neřešení možnosti obsahu jiných nebezpečných odpadů ve skládce, než azbestu. V žádném podkladu není odkaz na rešerši množství navezeného zdokumentovaného (a zpoplatněného odpadu) – minimálně za posledních 5 let fungující skládky. Proto by tu mělo dojít k odběrům vzorků obsahu ze skládky a jejího okolního hlubinného prostředí zejména směrem k Berounce, rozborům na obsah nebezpečných látek a pan Šebela k tomuto projevuje vůli. Zhodnocena by měla být možnost průsaku také přímo do vápencového podloží skládky a podzemních vod - v minulosti se tu neřešily žádné zvláštní izolační vrstvy tělesa skládky a relativně nedaleká Berounka je přítokem Vltavy, tedy příležitostného zdroje pitné vody pro Prahu.

V krajině ČR se zřejmě nacházejí desítky podobně velkých, nezabezpečených skládek směsného průmyslového a komunálního odpadu. Každý rok zamoří ovzduší toxické zplodiny několika požárů nových skládek nebezpečného odpadu (platy, pneumatiky, textil, chemikálie). Doba skládková musí skončit! Současné generace přebírají nedobré dědictví generací předchozích na životním prostředí. Nebuďme lhostejní.

Zdroj: Zvonečník, z.s.

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany ovzduší v Hradci Králové uložili společnosti RONAL CR s.r.o. pokutu ve výši 170 tisíc korun za porušení zákona o integrované prevenci a zákona o ochraně ovzduší. Provozovatel se odvolal, ale odvolací orgán sankci potvrdil. Ta je od 10. 4. 2019 pravomocná.

„Společnost v roce 2017 provozovala slévárnu hliníku v Jičíně v rozporu s rozhodnutím Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. V provozovně za rok 2017 natavila přes 39 tisíc tun materiálu, a tím překročila roční projektovanou kapacitu slévárny povolenou integrovaným povolením. V roce 2016 a 2017 překročila celkovou projektovanou spotřebu práškových plastů v práškové lakovně,“ řekl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové. Překročení projektované kapacity nataveného kovu je zakázaným jednáním s negativním vlivem na kvalitu ovzduší.

Ve slévárně probíhá tavení hliníkových slitin a následné odlévání odlitků - automobilových kol. K tavení se používá slitina hliníku přesného chemického složení včetně návratu ze zmetkové výroby a třísek z obrábění vlastních odlitků. Roční projektovaná kapacita zařízení je v integrovaném povolení stanovena na 1,8 mil. kol při ročním množství taveného materiálu ve výši 30 tisíc tun.

Za překročení roční projektované kapacity slévárny v roce 2015 a 2016 byla provozovateli pravomocně uložena pokuta 60 tisíc korun.

„Při stanovení výše pokuty jsme přihlédli ke skutečnosti, že slévárna hliníku je významným zdrojem znečišťování ovzduší, který musí být provozován v režimu integrovaného povolení. Provozovna se také nachází v bezprostřední blízkosti obytné zóny, ve které může být kvalita ovzduší bezprostředně ovlivněna zvýšeným únikem emisí znečišťujících látek z obou stacionárních zdrojů,“ řekl Trávníček.

Firma zpracovávala kovový odpad bez povolení i o víkendu a státním svátku a překročila kapacitu zařízení. Dostala pokutu 100 tisíc

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení odpadového hospodářství v Ostravě uložili pokutu 100 tisíc korun společnosti SPV RECYCLING CZ a.s. Firma ve svém zařízení ke sběru, výkupu a zpracování kovových odpadů v Ostravě-Vítkovicích nerespektovala platný provozní řád schválený krajským úřadem. Překročila povolenou kapacitu zařízení a zpracovávala odpady i o sobotách a o státním svátku, což neměla povoleno.

Při kontrole v září 2018 inspektoři ČIŽP zjistili, že provozovatel zpracoval od začátku roku do data kontroly celkem 25 908 tun odpadu, povoleno však měl zpracovat pouze celkem 19 000 tun odpadu ročně. „Už v září tak byla celková roční kapacita zařízení překročena o bezmála 7000 tun, tedy o více než třetinu povoleného množství,“ uvedl Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Ostrava.

Podle provozního deníku inspektoři také zjistili, že zařízení bylo od února do září 2018 nelegálně provozováno o 13 sobotách a jednom státním svátku 1. 5. 2018. Krajský úřad však tomuto zařízení schválil provoz jen v pracovních dnech od pondělí do pátku. „Základní povinností provozovatele je respektovat schválený provozní řád. Ten slouží k tomu, aby se minimalizovalo riziko poškození životního prostředí,“ řekl Kozubek.

Společnost SPV RECYCLING CZ se proti uložené pokutě neodvolala. Sankce je od 29. března pravomocná.

Černé skládky, tedy nelegálně uložené odpady, nacházejí lesníci nejčastěji v porostech u měst a obcí a v létě také na odpočívadlech u hlavních silničních tahů. Loni jich Lesy České republiky odstranily na 25 hektarech 632. Náklady na likvidaci dosáhly téměř jednoho a půl milionu korun. Nejvíc jich bylo ve středních Čechách, celkem 120.

Pneumatiky, suť, plasty z autovraků, starý nábytek i láhve a další odpad… Od roku 2011 podnik zaplatil za likvidaci 5720 černých skládek na 165,4 hektarech státního lesa 16,4 milionů korun. „Založení skládky či odložení odpadu mimo vyhrazená místa je přestupkem. Fyzické osobě, která se ho dopustí, hrozí až padesátitisícová sankce a právnické osobě až milionová pokuta,“ řekl Pavel Krpata, správní ředitel Lesů ČR.

Největším rizikem je vždy kontaminace půd a vodních zdrojů. Založení rozsáhlé a pro životní prostředí nebezpečné skládky může být trestným činem. „Každou nepovolenou skládku vyfotíme, odhadneme množství a určíme druh odpadu. Podklady vždy předáme policii a odpad zlikvidují buď specializované firmy, nebo sami lesníci,“ vysvětlil ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů ČR Vladimír Krchov. Odhalený pachatel hradí likvidaci i pokutu. Černou skládku může objevit kdokoli, nejen lesník. Jak by měl postupovat? „Upozornit je třeba policii a jakýkoli obecní či městský úřad, na jehož území se odpad nachází,“ doporučil Pavel Krpata.

V posledních letech pomáhá s úklidem odpadu v lesích i veřejnost, zejména při jarní akci Ukliďme Česko: „Děkuji všem, kteří přiložili ruku k dílu a pomohli nám uklidit nepořádek z lesa v Kersku. Je až s podivem, co všechno jsou schopni lidi do lesa vyhodit,“ uvedl na svém Facebooku Miroslav Němeček, lesní správce z Nymburka.

Členské státy dnes potvrdily podobu přísnějších emisních norem pro osobní automobily a lehká užitková vozidla. Podle nařízení mají být od roku 2030 emise oxidu uhličitého u nových osobních aut v průměru o 37,5 procenta a u dodávek o 31 procent nižší, než budou v roce 2021.

V letech 2025 až 2029 se emise CO2 z osobních aut a dodávek musí snížit o 15 procent. Výrobcům automobilů, jejichž průměrné emise přesáhnou stanovené limity, má být vyměřen takzvaný poplatek za překročení emisí.

Evropská komise do roku 2023 zhodnotí, zda by tyto poplatky měly být využity k financování spravedlivého přechodu k mobilitě s nulovými emisemi a na podporu rozvoje dovedností pracovníků automobilového průmyslu.

Návrh má přispět k dosažení cílů pařížské klimatické dohody a snížit v celé EU do roku 2030 emise v odvětvích mimo systém obchodování s emisemi (ETS) o 30 procent oproti hodnotám z roku 2005.

Evropská komise s návrhem přišla v listopadu 2017, od té doby se o věci vyjednávalo. Europarlament kompromisní dohodu pravidel schválil koncem března.

Přelomový systém s vysokým podílem využití obnovitelných zdrojů energie má výrazně snížit spotřebu elektřiny a plní i ambiciózní kritéria hodnocení téměř nulové spotřeby energie budov.

Energetický systém kombinuje tepelné čerpadlo s fotovoltaickým systémem a sezónním akumulátorem vytvořeným pod základy rodinného domu. V praxi tepelné čerpadlo odborníci napojí na kombinovaný zásobník tepla pro vytápění a přípravu teplé vody a zároveň na zemní zásobník tepla v podloží domu prostřednictvím výměníku z plastových trubek. „V případě dostatečné produkce elektrické energie fotovoltaickým systémem přizpůsobuje mu tepelné čerpadlo svůj elektrický příkon. Podle potřeby odebírá teplo z okolního prostředí chladičem venkovního vzduchu a ohřívá kombinovaný vodní zásobník tepla nebo přebytečné teplo ukládá do zemního zásobníku, a to bez použití běžné elektrické sítě. Ta se využívá především v zimě, kdy čerpadlo odebírá nahromaděné teplo ze zemního zásobníku o výrazně vyšší teplotě, než je venku, a pracuje tak s mnohem vyšší efektivitou při vytápění budovy,“ vysvětlil fungování nového energetického systému Tomáš Matuška z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT v Praze.

Díky tomuto projektu se tak podařilo odborníkům vyvinout pokročilý energetický systém pro zásobování budov teplem, chladem a elektřinou s vysokou soběstačností a docílit standardu téměř nulové spotřeby energie budovy s ekonomickou návratností do deseti let při současných cenách energie. Pokročilý systém potvrdil také potenciál dosažení více než 80 procent pokrytí energie z obnovitelných zdrojů a snížení potřeby neobnovitelné primární energie pod 20 kWh/m2 za rok, což je zhruba třetinový nárok oproti českému požadavku na energetickou náročnost pasivních domů.

„Výborné výsledky projektu a jejich zavedení do stavební praxe přispějí nejen ke snižování energetické náročnosti budov, ale i ke zvyšování kvality života obyvatel a životního prostředí. Česká firma se může navíc s dostatečným předstihem připravit na poptávku budoucího trhu a případně expandovat na zahraniční trhy s ekonomicky efektivním energetickým systémem. Projekt se může okamžitě uplatnit v široké míře a navíc posílí výkonnost a růst konkurenceschopnosti firem, zabývajících se výstavbou budov a jejich vytápěním,“ dodal Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury ČR, která vývoj podpořila více než 8,2 miliony korun v rámci Programu ALFA.

Vývoj pokročilého energetického systému pro zásobování budov teplem, chladem a elektřinou s vysokými úsporami energie podpořila Technologická agentura ČR. Stojí za ním výzkumníci z ČVUT a odborníci na vytápění budov ze společnosti Regulus.

Letošní ročník má opětně za cíl představit TOP inspirující aktivity, které pomohou snižovat množství směsného komunálního odpadu. Konference se uskuteční 24. října 2019 v Praze, s tím, že letos mají města a obce, neziskové organizace, státní správa, školy účast zdarma. Proto neváhejte a již se registrujte ZDE, kde dále najdete další informace. Pokud disponujete zajímavým tématem, námětem či příkladem z praxe apod., tak se nám určitě ozvěte.

Jaguar hledá nová řešení jak zefektivnit výrobu nových automobilů. Minulý týden spustil výzkum druhé fáze programu na obnovu materiálů. Jaguar bude recyklovat hliník ze starých modelů a používat jej pro výrobu nových automobilů. V rámci „uzavřené smyčkové strategie, bude ze starého opotřebovaného materiálu vznikat nový kvalitní. Výhody jsou jasné. Jaguar bude používat méně surovin pro výrobu nových aut, což šetří peníze a životní prostředí a také to snižuje produkci oxidu uhličitého. Jaguar pracuje na recyklaci hliníku už několik let. Od roku 2013 dokázal recyklovat přibližně 300 000 tun hliníku a Jaguar XE z roku 2014 se stal prvním vozem, jehož karoserie byla ze 75 procent vyrobena z recyklovaného hliníku.

Zdroj: https://www.autoweb.cz

Nábytkářský řetězec Ikea se chce do roku 2030 proměnit z lineární společnosti v plně cirkulární, přestat používat původní fosilní materiály a navrhovat své výrobky tak, aby mohly být co nejdéle v oběhu. Ikea chce své výrobky nejen prodávat, ale také zákazníkům umožnit opětovně je použít. Více ZDE

Společnost TRADIA spol. s r.o. nesplnila ve stanovené lhůtě opatření pro zjednání nápravy uložené Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP), Oblastním inspektorátem Praha, oddělením odpadového hospodářství. To spočívalo ve vyklizení 1443 tun veškerého odpadu, dřevěných železničních pražců, z pozemku v k. ú. Vrapice, kam byl společností protiprávně navezen. TRADIA měla písemně informovat inspekci o splnění výše uvedeného opatření a o předání vyklizeného odpadu oprávněné osobě. To se však nestalo a inspektoři jí uložili pokutu 250 tisíc korun. Ta zatím nebyla uhrazena.

V květnu 2017 obdržela ČIŽP podnět, že na pozemku v k.ú. Vrapice jsou protiprávně uskladněny odpadní dřevěné železniční pražce. Inspektoři zde už dříve protiprávní uskladnění odpadů šetřili a uložili společnosti Tradia pokutu 300 tisíc korun. Mimo jiné za to, že od září roku 2013 postupně neoprávněně převzala od společnosti Zeteon s.r.o., a následně na pozemku uskladnila 1443 tun odpadních dřevěných železničních pražců. K zahájenému správnímu řízení se ve stanovené lhůtě nikdo nevyjádřil, proti následnému rozhodnutí inspekce se nikdo neodvolal a pokuta nabyla v lednu 2015 právní moci. Pokuta uhrazena nebyla a je vymáhána místně příslušným celním úřadem. Společnost TRADIA měla zjednat nápravu nejpozději do 5. 7. 2018.

„V den naší kontroly 5. 12. 2018 se opět žádný zástupce společnosti nedostavil a kontroloři zjistili, že žádná náprava zjednána nebyla. K zahájenému přestupkovému řízení se ve stanovené lhůtě nikdo nevyjádřil, proti následnému rozhodnutí inspekce se nikdo neodvolal a pokuta 250 tisíc korun tak nabyla 23. března 2019 právní moci,“ řekl Václav Beroušek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Praze.

Jednání obviněného bylo a doposud je, v rozporu se základním cílem zákona o odpadech, kterým je prevence ohrožení životního prostředí při nakládání s odpady. „Ze strany společnosti Tradia nebyla zaznamenána ani nejmenší snaha o zjednání nápravy. Tento přístup posuzujeme jako dlouhodobé protiprávní jednání, které trvalo několik let. Jako společensky velmi nebezpečné hodnotíme obcházení zákonů na ochranu životního prostředí a nerespektování až ignorování výkonu veřejné správy,“ komentoval případ Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Zákonodárce zákonem o odpadech nastavil podmínky pro nakládání s odpady tak, aby preventivně chránil životní prostředí a zdraví lidí. Vzhledem k tomu, že jednalo se o nebezpečné odpady (odpadní železniční pražce nejčastěji obsahují organické chemické látky na bázi dehtových olejů tj. škodlivé polycyklické aromatické uhlovodíky), je zřejmé, že k ohrožení místní lokality těmito odpady mohlo a může docházet.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP), Oblastního inspektorátu v Hradci Králové, uložili pokutu 125 tisíc korun právnické osobě – společnost SETRA, spol. s r.o. Ta, coby provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu a využívání odpadů, včetně kompostování, neoprávněně zpracovala dokument „Program použití čistírenských kalů na zemědělskou půdu“ pro kaly, které převzala od vodárenské společnosti, provozovatele čistírny odpadních vod. Takto neupravených 641 tun čistírenských kalů předala uživateli k přímé aplikaci na zemědělskou půdu.

Podkladem pro zahájení řízení byly inspektorům ČIŽP výsledky kontroly společnosti SETRA, spol. s r.o. v listopadu 2018. Šetřen byl zápach v obci Vlčice při obhospodařování polností. Podkladem byly i informace a doklady poskytnuté vodárenskou společností, která byla původcem kalů. „SETRA, přestože neprováděla žádnou úpravu převzatých kalů, zpracovala v roce 2018 pro svého odběratele dokument „Program použití kalů na zemědělskou půdu“. Na základě toho je v období srpen – říjen 2018 předala fyzické osobě, která ale nebyla oprávněná k jejich převzetí, k přímé aplikaci na zemědělskou půdu. Kaly byly umístěny volně na orné půdě bez jakéhokoliv zabezpečení vůči úniku do životního prostředí,“ řekl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.

Přitěžující okolností při stanovení pokuty byla pro inspektory skutečnost, že společnost SETRA spáchala už v minulostipřestupky v oblasti nakládání s čistírenskými kaly. Naposledy v roce 2018, kdy byla inspekcí uložena pravomocná pokuta 70 tisíc korun.

Společnost SETRA, spol. s r.o. se proti rozhodnutí ČIŽP neodvolala. Sankce 125 tisíc korun nabyla právní moci 19. 3. 2019.

Drastické dopady na život v regionu, nesmyslnost záměru a neexistence srovnatelného zařízení v Evropě – to jsou hlavní výhrady Horního Benešova, ve kterém má stát velkokapacitní závod na plazmové zplyňování odpadů. Záměr odmítá také město Bruntál a další obce i občanské iniciativy.

Lokalita skládky, kde má být továrna postavena, se nachází v rekreačně zaměřené oblasti Nízkého Jeseníku, jen 5 km od vodní nádrže Slezská Harta a 17 km od CHKO Jeseníky. „Dopady jsou pro nás nepředstavitelné a mohou znamenat konec normálního života v našem městě i regionu. Má to být sice moderní technologie, ale nikde v Evropě v tak velkém rozsahu nefunguje. Argumenty zájemce jsou naprosto nedostatečné. Kdo bude investorem, nevíme. Odmítáme být pokusnými králíky,“ shrnul výhrady Pavel König, starosta Horního Benešova.

Takto velké zařízení by bylo svého druhu prvním na světě. Jak sám předkladatel uvádí, největší podobné zařízení bylo postaveno v Japonsku (dnes už zavřené kvůli nedostatku odpadů) a v Číně. Jediný evropský závod – ve Velké Británii – má technické problémy a zatím nebyl zprovozněn.

Představitelé měst a obcí se obávají také obrovského zvýšení nákladní dopravy a s tím souvisejícího prachu a hluku. „Ve srovnání se stávajícím provozem skládky se jedná o zhruba desetinásobné navýšení přiváženého množství odpadů a ostatních surovin a to nepočítáme odvoz vzniklých produktů. Továrna by celkově mohla mít nevratné devastační účinky na rozvojový potenciál území,“ doplnil Petr Rys, starosta Bruntálu.

Plánovaná kapacita závodu, přezdívaného „magaspalovna“, vzbuzuje obavy z dovozu odpadů z jiných krajů a možná i ze zahraničí. Směsných komunálních odpadů ukládaných na skládky, které chce provozovatel především zpracovávat, vzniká v MS kraji zhruba 300 tisíc tun ročně (podle dostupných krajských statistik). Za předpokladu dodržení povinnosti zvýšit recyklaci komunálních odpadů, případně dalšího využití, by mohlo být toto množství v dalších letech méně než poloviční. Nabízí se otázka, odkud a čím provozovatel potřebné množství doplní, resp. proč chce na Bruntálsku stavět tak velkou kapacitu.

Další hrozbou by mohl být hluk a zápach z technologie, které nebyly zatím dostatečně popsány, stejně jako emise, jež oznamovatel uvedl pouze v teoretických hodnotách. „Předložené dokumenty nepostihují všechny dopady na životní prostředí a krajinu, například ovlivnění spodních i povrchových vod a nedaleké Slezské Harty a Kružberku, ani rizika projektu, např. rizika havárií, neprodejnost vyrobených materiálů, nutnost budování meziskladů apod. V neposlední řadě musíme počítat s možným snížením hodnoty zdejších nemovitostí a snížením rekreačního potenciálu regionu,“ uvedl předseda spolku Za zdravý život Hornobenešovska Leopold Benda.

Záměr postavit v Horním Benešově závod na zpracování a využití komunálního odpadu a dalších druhů odpadu, včetně nebezpečného, o kapacitě 360 tisíc tun odpadu ročně oznámil koncem února provozovatel zdejší skládky – třinecká firma SMOLO. Hodlá využít zejména komunální odpady z Moravskoslezského a části Olomouckého kraje. Jeho hlavní součástí bude jeden velký plazmový reaktor nebo 4 menší a mimo jiné dva 50 metrové komíny. K odpadu se bude přidávat ještě vápenec a koks. Podle oznamovatele bude závod produkovat denně přibližně 223 m3 ethanolu, 225 tun vitrifikátu (sklovitá struska) a 25 tun kovů.

Nesouhlasná stanoviska a připomínky podalo do procesu EIA celkem 15 subjektů. Kromě Horního Benešova a Bruntálu také další obce, MS kraj, státní instituce a odborné útvary Ministerstva životního prostředí. Na základě připomínek ministerstvo začátkem dubna rozhodlo, že oznamovatel musí v procesu posuzování vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví (EIA) doplnit další dokumenty či studie a všechny připomínky vypořádat a zohlednit.

Foto: TEES VALLEY, UK (prezentace PGP Terminal)