Česko zažívá nejsušší jaro za posledních 50 let. Prognózy hovoří o prohlubování sucha a zhoršování situace, což se velice negativně promítá do stavu podzemních a povrchových vod. Odborníci i úřady upozorňují na nutnost šetřit s draze vyčištěnou a leckde už hůře dostupnou pitnou vodou, varují před napouštěním bazénů, a volají po řešeních, která k závlaze zahrad, parků anebo splachování využívají srážkovou vodu.

Právě na takové systémy přispívá jak domácnostem, tak i městům a obcím Ministerstvo životního prostředí. Pro majitele rodinných a bytových domů je určený dotační program Dešťovka. Městům a obcím posílá rezort na tzv. „velkou Dešťovku“ 1,8 miliardy z Operačního programu Životní prostředí.

Pilotní program na využívání srážkové a odpadní vody spustilo Ministerstvo životního prostředí v dubnu loňského roku. Majitelé rodinných a bytových domů si dotace v celkové výši 110 milionů korun rozebrali doslova během několika hodin. S ohledem na nebývalý zájem spustil Státní fond životního prostředí ČR, který Dešťovku s MŽP připravil a administruje, ještě v září téhož roku druhé kolo a nabídl v něm dvojnásobné množství peněz. Polovinu vyhradil do lokalit dlouhodobě postižených suchem.

„Příjem žádostí o dotace z druhého kola programu Dešťovka stále probíhá. Kdo nemá v době sucha čím zalévat a zároveň chce ušetřit, neměl by váhat. V posledních týdnech evidujeme nárůst odeslaných i rozpracovaných žádostí a vyhrazené finance tak postupně ubývají. V současnosti zbývá dočerpat zhruba 130 milionů korun,“ komentuje aktuální stav ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Dotační program Dešťovka podporuje tři základní systémy – nádrž na srážkovou vodu na zalévání zahrady, nádrž na srážkovou vodu k zalévání i splachování v domácnosti a systém na recyklaci odpadní vody z domácnosti. Dešťovka pokryje domácnosti až polovinu výdajů na zavedení systému využívající srážkovou či odpadní vodu, což může být podle zvolené varianty až 105 tisíc korun.

Podání žádostí lze provést jednoduše: elektronicky přes formulář na webových stránkách programu www.dotacedestovka.cz, kde jsou také k dispozici vzory všech základních dokumentů, a poté žádost písemně do 30 dnů doložit spolu s jednoduchým odborným posudkem na jakémkoli pracovišti Státního fondu životního prostředí ČR.

V druhém kole Dešťovky bylo dosud přijato 2 297 žádostí za 110 milionů korun a dalších 547 žádostí za 25 milionů je v systému rozpracováno. Schváleno je 1 672 žádostí za 79 milionů korun, z toho 79 žádostí za 2,2 milionů již bylo vyplaceno. Největší zájem je o dotované systémy na srážkovou vodu určenou pro splachování a současně zalévání zahrady, o které mohou žádat lidé z celé České republiky nikoli jen z oblastí postižených suchem. Z celkového počtu přijatých žádostí tvoří tyto žádosti zhruba 85 procent. Nejvíce žádostí chodí ze Středočeského, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje.

Nejen domácnosti ale také obce, školy, nemocnice, úřady, příspěvkové a neziskové organizace mohou získat příspěvek na systém zachytávající srážkovou vodu a využívat ji například na zalévání či jako vodu užitkovou ve veřejných budovách. Peníze jim poskytuje ministerstvo z Operačního programu Životní prostředí, kde je k dispozici na tzv. „velkou Dešťovku“ vyhrazeno 1,8 miliardy korun. O dotaci mohou organizace a úřady požádat až do 7. ledna 2019.

Ve velké Dešťovce jsou podporovány různé systémy určené k hospodaření s vodou ve veřejných zařízeních, např. podzemní nádrže a jímky na shromažďování srážkové vody využívané pro veřejnou potřebu, zelené střechy u veřejných budov, vodou propustné povrchy, zasakovací pásy u parkovišť nebo úpravu koryt vodních toků protékajících obcí či různé vodní prvky protipovodňové ochrany jako bezpečnostní přelivy hrází, suché a polosuché poldry, nebo vsakovací či retenční nádrže.

Dotace může žadateli pokrýt až 85 procent výdajů na projekt, s výjimkou výměny nepropustných zpevněných povrchů za propustné povrchy, kde dotační podpora může dosáhnout nejvýše 50 % celkových způsobilých výdajů.

V dosavadních výzvách si o dotaci na systémy hospodaření s pitnou požádalo 66 žadatelů z řad obcí, měst a dalších subjektů, kteří si řekli o příspěvek v celkové výši 405 milionů korun. Třetina z nich už má dotaci schválenou a může začít připravovat realizaci svých projektů.

Dokument ke stažení:

• Leták – (malá) Dešťovka pro majitele rodinných a bytových domů

• Leták – (velká) Dešťovka pro obce

• Dokumenty k 113. výzvě OPŽP

Koalice zelených neziskových organizací a zástupců průmyslu v oblasti recyklování, chemického průmyslu, lesnictví a bio ekonomiky napsala minulý týden dopis politickým činitelům EU. V dopise na ně naléhají, aby spalování odpadu přestalo být bráno jako obnovitelná energie. Informoval o tom portál Euractiv. Víéce ZDE

Zdroj: https://oenergetice.cz

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení odpadového hospodářství v Ostravě uložili dvě pokuty v celkové výši 380 tisíc korun společnost ESET, spol. s r.o. Firma provozovala zařízení k biodegradaci odpadů „Dekontaminační plochy Butovice“ ve Studénce v rozporu s povolením Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a neplnila ohlašovací povinnosti dle zákona o odpadech.

„Při kontrole v lednu 2017 jsme zjistili, že společnost neověřovala kvalitu přijímaných odpadů a nevedla řádně provozní deník. Dalším závažným skutkem bylo nedostatečné ověřování kvality výstupních upravených odpadů, aby bylo jasné, že nemohou ohrozit, případně poškodit životní prostředí,“ uvedl Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ostravě. Provozovatel zařízení také nevedl úplné a pravdivé údaje v průběžné evidenci o přijatých odpadech. Za uvedená pochybení byla firmě uložena pokuta 300 tisíc korun.

Zároveň inspektoři zjistili, že firma také za rok 2015 neplnila ohlašovací povinnosti, vedla nepravdivé údaje o nebezpečných odpadech a nedostatečně označovala místa pro nakládání s nimi. Za tato pochybení jí byla uložena další pokuta ve výši 80 tisíc korun.

Ani proti jedné z pokut se společnost ESET neodvolala a obě sankce tak nabyly právní moci.

Vláda na svém zasedání dne 11. dubna 2018 schválila Memorandum o dlouhodobé spolupráci s plynárenskými společnostmi v oblasti vozidel na zemní plyn pro období do roku 2025 a stanovila podmínky pro vývoj spotřební daně pro stlačený zemní plyn tak, aby jeho cena zůstala konkurenceschopná oproti konvenčním palivům i po roce 2020. Dokument vznikl ze společných jednání Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva financí, Ministerstva dopravy, Ministerstva životního prostředí, Českého plynárenského svazu a Sdružení automobilového průmyslu.

Cílem Memoranda je stanovení přiměřených podmínek pro další rozvoj užití zemního plynu v dopravě, aniž by v budoucnu byla ohrožena stabilita veřejných rozpočtů a zároveň byla plynárenským firmám poskytnuta určitá záruka podmínek, za kterých budou investovat a podnikat. Deklaruje potřebu zvýšení podílu vozidel na alternativní pohon a snižování emisí v dopravě také s přihlédnutím k dokumentům Evropské unie. Memorandum bude uzavřeno na dobu určitou na období do 31. 12. 2025.

Memorandum obsahuje závazky plynárenských společností, které se týkají výstavby sítě CNG plnících stanic, realizace marketingové podpory za účelem širšího využití zemního plynu v dopravě, přípravných kroků k rozvoji vozidel na zkapalněný zemní plyn a využití biomethanu v dopravě a budování infrastruktury. Stát se zavazuje podporovat rozvoj využití zemního plynu v dopravě odpovídající daňovou politikou a v rámci relevantních dotačních programů, s ohledem na disponibilní zdroje, řízení programu a rozhodnutí řídících subjektů.

Emise z dopravy se na celkovém znečištění ovzduší v ČR podílejí přibližně z jedné pětiny. V současné době jezdí po tuzemských silnicích zhruba 17 500 vozidel na CNG a jejich počet stále roste. Výrazně by k tomu měly přispět také orgány veřejné správy, které mají dle Národního akčního plánu čisté mobility v roce 2020 mít ve svých vozových parcích minimálně čtvrtinu aut s alternativním pohonem. To by mohlo představovat až 5 000 nových CNG vozů. Dle středně optimistického scénáře by v tomto roce mělo být v provozu přibližně 50 000 vozidel na CNG a jeho spotřeba přesáhnout 130 mil. m3.

V současné době je v České republice téměř 600 bioplynových stanic. V roce 2016 vyrobily přes 1,159 mld. m3 bioplynu, který byl využit zejména k výrobě elektřiny a tepla. Právě možnost využít bioplyn pro dopravu by výrazně napomohla tuzemským dodavatelům paliv splnit cíle pro rok 2020 z hlediska povinného podílu obnovitelných zdrojů energie v dopravě a zároveň České republice redukovat závislost na dovozu zemního plynu.

Dokument ke stažení:

Memorandum o dlouhodobé spolupráci v oblasti rozvoje vozidel na zemní plyn pro období do roku 2025 [pdf, 116 kB]

Zdroj: MPO

Kompost je důležitým hnojivem, které se vyrábí z biologicky rozložitelných odpadů.  Jeho prostřednictvím je možné dodat do půdy významné množství organické hmoty a živin za současného zlepšení retenčních schopností půdy. Kompostování zároveň zajišťuje, aby biologicky rozložitelný odpad nekončil na skládkách. Proč tedy kompostovat?

Kompost má pozitivní vliv na různé funkce půdy: 

1) Kompost zvyšuje schopnost půdy absorbovat vodu a udržet ji i v suchém období déle než u půdy, kde kompost aplikován nebyl. Toto je významné zejména ve vztahu k vývoji počasí, kdy sucho ovlivňuje pěstování a produkci polních plodin. Aplikací kompostu tak uspoříme vodu, která je potřeba k provedení zálivky.

2) Kompostem jsou doplňovány živiny pro výživu rostlin, organická hmota způsobuje lepší využití živin, které byly dodány minerálními hnojivy, a jejich absorpci v půdním komplexu.

3) Kompost navrací organickou hmotu do půdy a podporuje rozvoj půdní mikroflóry a drobných živočichů.

4) Zvýšením podílu organické hmoty v půdě dochází ke snížení negativních jevů jako je eroze a utužení půd. 

5) Při aplikaci kompostu je ukládán uhlík do půdy, která pak plní funkci „uhlíkové banky“. Uhlík tak není uvolňován do atmosféry v podobě CO2.

Kompostování zároveň zajišťuje, aby biologicky rozložitelný odpad nekončil na skládkách, nezatěžoval ovzduší skleníkovými plyny nebo neohrožoval podzemní vody látkami vznikajícími při jeho neřízeném rozkladu.

Problémem je u nás ale stále velké množství biologicky rozložitelného odpadu, který končí v černých popelnicích, a tím pádem na skládkách. Vytříděním biologicky rozložitelných složek můžeme snížit množství směsného komunálního odpadu až o 40  %.  Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vyhláškou už v roce 2015 zavedlo povinnost třídit biologicky rozložitelné odpady v obcích v době od dubna do října a předávat je k využití. V roce 2016 tak bylo vytříděno 623 000 tun biologicky rozložitelných odpadů, což je o cca 300 000 tun více než v roce 2014, kdy tato povinnost neplatila.

V současné době pracuje MŽP na novele původní vyhlášky, která obcím nově uloží povinnost třídit biologicky rozložitelné odpady celoročně. Odpovídající čistotu materiálu by obce měly zajistit hlavně osvětou mezi občany.

V České republice jsou vybudovány v každém kraji kompostárny s dostatečnou kapacitou na zpracování biologicky rozložitelných odpadů. Jejich výstavbu a vybavení podpořilo MŽP v rámci  Operačního programu Životní prostředí. Podporu odbytu kompostů zajišťuje ve svých dotačních programech Ministerstvo zemědělství, stejně tak podporuje i koupi rozmetadel pro aplikaci kompostu.

První týden v květnu patří už tradičně Mezinárodnímu týdnu propagace kompostu (International Compost Awareness Week - ICAW). Po celém světě se na začátku května konají akce zaměřené na podporu výroby a používání kompostu, a to v obcích, podnicích, školách i v organizacích, které se kompostováním zabývají. Historie Mezinárodního týdne propagace kompostu odstartovala v roce 1995 v Kanadě.

Energetický regulační úřad (ERÚ) vydal Výkladové stanovisko k postupu aplikace bodu 3.7 cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 2 /2017 ze dne 29. března 2017, kterým se mění cenové rozhodnutí ERÚ č. 5/2016, kterým se stanovuje podpora pro podporované zdroje energie, ve znění cenového rozhodnutí ERÚ č. 9/2016 a č. 11/2016 . Výkladové stanovisko ke stažení ZDE

Dnešní systém, který je čtyřicet let starý, neodpovídá současnému složení odpadů ani potřebě jejich materiálového a energetického využití, uvedl v rozhovoru generální ředitel SUEZ Využití zdrojů a.s. Zdeněk Horsák. Více ZDE

Evropský statistický úřad Eurostat a Evropská investiční banka vydaly praktickou příručku o statistickém zpracování smluv o energetické náročnosti (Energy Performace Contracts – EPC). Příručka navazuje na pokyny ohledně smluv o energetické náročnosti vydané Eurostatem v loňském roce a vysvětluje jejich využití v praxi a potenciální dopad na vládní finance. To by mělo pomoci členským státům pochopit dopady různých opatření v rámci EPC a přispět k rozhodování při připravování a zadávání EPC.

Novele vodního zákona, která má mimo jiné zpřísnit požadavky na odvoz odpadní vody z bezodtokových jímek u rodinných domů, hrozí v Senátu zamítnutí. Doporučil to dnes poměrně těsnou většinou senátní ústavně-právní výbor na návrh svého předsedy Miroslava Antla (za ČSSD). Horní komora se bude novelou zabývat příští týden.

Antl zdůvodnil zamítnutí mimo jiné poukazem na to, že ministerstvo životního prostředí chystá další novelu, která by měla nedostatky zákona napravit. Senátorka KDU-ČSL Anna Hubáčková požadovala projednávanou novelu upravit sérií změn, z nichž některé se týkaly právě jímek.

Novela počítá s tím, že lidé by museli dokládat odvoz obsahu svých žump do čistírny odpadních vod. Tato povinnost by ale po zásahu Sněmovny měla platit až od roku 2021. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) to požadoval zavést už od začátku příštího roku.

Do budoucna by tak lidé měli doložit vodoprávnímu úřadu nebo České inspekci životního prostředí (ČIŽP) likvidaci odpadu z jímek za poslední dva kalendářní roky. Potvrzení by měli lidem vydávat provozovatelé fekálních vozů. Mělo by v něm být mimo jiné uvedeno, o jako jímku šlo, množství odpadních vod a do které čistírny je odvezl. Odvážet odpad z jímek budou smět jen čistírny odpadních vod nebo podnikatelé podle živnostenského zákona.

Novela má naopak umožnit zřizovat stanové tábory v záplavových územích. Zákon nyní zakazuje v těchto zónách zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení. Součástí novely se stalo také ustanovení, které umožní bezplatné čerpání povrchových vod také pro lesní školky, nejen pro zemědělce.

Novela nemění poplatky za odběr podzemní vody nebo za vypouštěné odpadní vody. Spravovat poplatky bude nově Státní fond životního prostředí místo ČIŽP.

Sněmovna odmítla návrhy, aby až desetinu výnosu z poplatků za odběr podzemní vody mohly získat obce. Nyní je výnos z poplatků rozdělen rovnoměrně mezi kraje a Státní fond životního prostředí. Piráti neuspěli se snahou odstranit ze zákona pasáž, která brání občanským sdružením připomínkovat vodní stavby.

Čtěte také:

Poslanci projednali ve třetím čtení novelu vodního zákona (11.4.2018)

 

Ministerstvo životního prostředí vydalo Metodický návod odboru odpadů Ministerstva životního prostředí k plnění ohlašovací povinnosti ohlašování přepravy nebezpečných odpadů pro subjekt bez přiděleného identifikačního čísla osoby v Systému evidence přepravy nebezpečných odpadů (SEPNO). Metodický návod je k dispozici ZDE.

Evropská komise plánuje říjnovou misi v oblasti oběhového hospodářství do Japonska a Indonésie. Podnikatelé se budou moci zúčastnit Světového fóra oběhového hospodářství (WCEF2018) v Japonsku (22-24. října), podnikatelského dialogu EU-Indonésie v Jakartě (26. října) a setkat se se zástupci japonských a indonéských veřejných orgánů a podnikatelů v této oblasti. Cílem mise je propagovat koncept oběhového hospodářství, podpořit evropské firmy při jejich přístupu na zahraniční trhy, podpořit navazování kontaktů evropských firem se svými protějšky v Japonsku a Indonésii. Dotčenými sektory jsou – odpadové hospodářství, plasty (vč. mořského odpadu) a chemikálie. Registrace ZDE.

Zdroj: CEBRE

Zvolte vítěze Cen SDGs, prestižního ocenění za udržitelnost a společenskou odpovědnost, které se již druhým rokem uděluje v Česku. Cílem je rozšířit povědomí o Cílech udržitelného rozvoje (SDGs) od OSN a ocenit firmy, neziskové organizace, veřejnou správu, které začleňují udržitelnosti do každodenního života. Do druhého ročníku se přihlásilo více než 150 projektů. V druhé polovině dubna vybrala odborná porota pět projektů z kategorie byznys (JRK Česká republika Pro méně odpadu, MIWA (Minimum Waste), NAFIGATE Hydal PHA, Tesco Stores ČR Žádné jídlo nazmar, Vodafone Czech Republic Internet věcí) a pět projektů z kategorie veřejná sféra, pro které může široká veřejnost hlasovat na webových stránkách www.globalnicile.cz. Veřejné hlasování bude probíhat do pátku 1. června 2018.

Mohlo by vás zajímat:

Cenu Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj (CBCSD) Inovace pro udržitelný rozvoj získal dne 19. dubna 2018 Český ostrovní dům a projekt Hydal od Nafigate. Projekt Český ostrovní dům vznikl v roce 2016 s cílem vytvořit unikátní know-how hub technologií a odborníků směřujících k soběstačnosti nebo alespoň dílčí soběstačnosti budov (primárně elektrická energie, voda, teplo). Cílem projektu je prezentovat veřejnosti plně funkční, pokroková a důmyslná řešení v krásných, co nejvíce soběstačných a vysoce šetrných budovách za užití chytrých metod nakládání s přírodními zdroji a architekturou. Misí projektu Český ostrovní dům je akcelerace nástupu udržitelnějších technologií do běžných domácností a budov a disrupce trhu směrem k environmentálně šetrnějším způsobům nakládání se zdroji. Druhým z oceněných projektů je biotechnologie Hydal společnosti Nafigate, průlomová inovace v globálním měřítku. Jde o koncept, v rámci kterého je biopolymer PHA, který slouží pro výrobu bioplastů a náhradu mikroplastů, vyroben z odpadu – použitého oleje. Díky využití plně biologicky odbouratelného a biokompatibilního polymeru Hydal PHA se eliminuje poškození životního prostředí mikroplasty a plasty. Technologie je tzv. Zero Waste s o 50% nižší spotřebou energie než výroba PE.

V úřední Věstníku Evropské unie dne 4.5.2018 (L 115) vyšlo Nařízení Komise (EU) 2018/669 ze dne 16. dubna 2018, kterým se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí. Nařízení je k dispozici ke stažení ZDE

Svazu měst a obcí České republiky připravil vzorový dokument vnitřního předpisu (směrnice) pro práci s osobními údaji vytvořený zejména pro „malé obce“. Dokument obsahuje i dvě přílohy: 1. Seznam a popis agend obsahujících osobní údaje a 2. Protokol (dohoda) o předání osobních údajů. Dále Svaz vypracoval  seznam dokumentů, které by obce měly mít připraveny k 25. květnu 2018, kdy bude účinné obecné nařízení k ochraně osobních údajů (GDPR). Další informace a dokumenty ke stažení najdete na webu SMOČR v části VĚNOVANÉ GDPR ZDE.

Za třicet let bude podle odhadů OSN žít na planetě 10 miliard lidí, o tři miliardy víc než dnes. Zemědělské půdy bude z různých důvodů ubývat a vyspělý svět začíná řešit, jak budoucí lidskou populaci uživit. Rychlejší a intenzivnější změny na Zemi jsou výzvou zejména pro zemědělství a potravinářský průmysl. Přitom třetina vyprodukovaných potravin se k zákazníkům vůbec nedostane nebo skončí v koši. Je to 1,3 miliardy tun potravy, která by nasytila tři miliardy lidí po celý rok. Hladomor přitom sužuje 800 milionů obyvatel planety, hlavně v rozvojových zemích. Více ZDE

Jak neplýtvat jídlem v domácnosti?

1) vytvořte si seznam vyhozených jídel (co, množství, důvody a náklady)

2) plánujte jídelníček i nákupy

3) používejte minimalistické myšlení při nakupování, skladování, vaření a spotřebovávejte potraviny včas

4) správně potraviny skladujte

5) nezapomínejte na osvětu

Zdroj: iDNES.cz

Ekologové z organizace Arnika a zástupci spolku Ekozahrada pod věží budou v následujících dnech sbírat podpisy pod petici proti mělnické spalovně. Dosud ji podepsalo 3430 lidí. Mají obavy, že chystané zařízení pro energetické využití odpadů by neúměrně zatížilo dopravu a zhoršilo znečištění prostředí na Mělnicku. Oznámila to Arnika v tiskové zprávě.

Zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) chystá skupina ČEZ a má vzniknout v komplexu elektrárny Mělník. Podle ekologů zvýší o třetinu až polovinu emise těžkých kovů, zejména rtuti, a dále také toxických organických látek. "Po spálení odpadů třetina zbude v podobě strusky a toxického popílku, které se budou stejně muset uložit na skládku," uvádí petice. Zmiňuje také to, že do ZEVO Mělník by mířily odpady z velké části Středočeského kraje, což by neúměrně zatížilo dopravu.

Jak již dříve řekl předseda Arniky Jindřich Petrlík, materiály předložené společností ČEZ neobsahují konkrétní technologie, jaké by zařízení využívalo. Podle něj proto není jasné, jakých hodnot emise skutečně dosáhnou.

Část mělnické elektrárny nyní spaluje hnědé uhlí. Podle zástupců společnosti Energotrans, která elektrárnu provozuje, končí hnědouhelným blokům životnost. Spalováním odpadů, které by je nahradilo, se ušetří až 3000 vagonů uhlí ročně. Podle vyjádření firmy by zprovoznění ZEVO mělo také pozitivní dopad na zaměstnanost v regionu.

"Pod peticí se zatím sešlo 3430 podpisů a jsem si jistá, že další budou přibývat," uvedla Hana Beranová ze spolku Ekozahrada pod věží sídlícího v Horních Počaplech. Beranová je členkou petičního výboru.

Petice vznikla v únoru, následující měsíc ji petiční výbor představil premiérovi v demisi Andreji Babišovi (ANO) při jeho návštěvě na Mělnicku. Premiér tehdy uvedl, že pokud se ČEZ nedohodne s obcemi, spalovna na tomto místě nebude. Projekt nyní prochází posuzováním vlivů na životní prostředí EIA. Očekává se, že rozhodnutí padne v červenci. Plánovaná kapacita ZEVO je 400.000 tun odpadu ročně. Fungovat by podle plánů ČEZ měla nejpozději v roce 2024.

Zajímavost: Pěti lidem, kteří v roce 2016 s ekologickou organizací Greenpeace protestovali proti prodloužení provozu elektrárny Chvaletice, policie zaslala obvinění z poškození cizí věci a z poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení. Aktivisté vylezli na chladicí věž, navrtali do ní 120 děr a později na ni vyvěsili dva transparenty. Podle obvinění škoda dosáhla více než milionu korun, elektrárna původně škodu odhadovala na 600.000 korun. Předloni 3. října obsadilo chladicí věž 11 aktivistů Greenpeace, opustili ji 5. října. Vlastník elektrárny společnost Severní energetická tehdy označil nesouhlas Greenpeace za absurdní, neboť modernizace sníží emise škodlivých látek i prachu.

Čtěte také:

Dalibor Roik: Cíle cirkulární ekonomiky bude bez přispění energetického využití odpadů opravdu obtížné naplnit. (Zajimej.se, 21.1.2018)

Zdroj: ČTK

Třídílná studie sleduje na základě aktuálních poznatků environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů. Základní myšlenka nakládání s dřevním odpadem vychází z teorie zachování funkčních lesních ekosystémů, kdy je důležité zachovat národní přírodní zdroje a recyklovat surovinu, protože separace odpadního dřeva a jeho recyklace má smysl a šetří peníze. První část se zaměříme na analýzu environmentálních dopadů recyklace dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů a na analýzu výhodnosti zpracování odpadního dřeva do dalších výrobků oproti energetickému využití spalování. Více čtěte ZDE

Zdroj: TZB-info.cz

„To, že se máme zatím velmi dobře a na konkrétních příkladech nevnímáme, že nám docházejí zdroje, je jednou z bariér k prosazení cirkulární ekonomiky v Česku,“ uvedla Soňa Jonášová z Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) v rozhovoru pro Material Times. V rozsáhlém rozhovoru najdete její pohled na odpady, design, partnerství, ale také na politiku. Rozhovor čtěte ZDE

Zdroj: Material Times