Pro snadnější orientaci povolujících úřadů a provozovatelů v jejich budoucích povinnostech Ministerstvo životního prostředí zpracovalo dokument s konkrétními údaji k přezkumům integrovaných povolení a revizí referenčních dokumentů o BAT (BREF) a závěrů o BAT, který doplňuje dříve zveřejněnou metodiku k tzv. výjimkám z BAT. Tato verze je aktualizací zohledňující skutečný stav, provozovatele zařízení a také průběžný vývoj na evropské úrovni. S ohledem na nutnost v některých případech vyhodnotit individuálně aplikovatelnost závěrů o BAT na konkrétní zařízení je dokument chápán jako indikativní.

Dokument ke stažení:

Harmonogram přezkumů aktualizace PUB.pdf (937.20 kb)

D

Environmental pressures caused by heavy metal emissions from Europe's large industrial facilities decreased from 2010 to 2016, according to new data from the European Pollutant Release and Transfer Register (E-PRTR), released by the European Environment Agency (EEA). A small fraction of facilities was responsible for more than half of the environmental pressures linked to heavy metal pollution in 2016. Více ZDE

V současnosti dochází i v České republice k zásadním změnám ve fungování celého energetického trhu. Decentrální energetika výrazně roste díky technologickému pokroku a zájmu zákazníků a tzv. velkou energetiku v řadě míst vhodně doplňuje. Rozvoj obnovitelných zdrojů a decentrálních energetických systémů klade zvýšené nároky i na skladování energie, které se postupně uplatní ve všech oblastech elektroenergetiky – ve výrobě, přenosu a distribuci i ve spotřebě. V rámci nabídky inovativních řešení už Skupina ČEZ v minulosti nabídla na českém trhu např. úložné energetické systémy fungující v kombinaci se střešními fotovoltaickými systémy.

Robustnější bateriové systémy se mohou v budoucnu stát jedním z nástrojů při řízení celé energetické soustavy. Tento nástroj je ve světě využíván zejména díky rychlé reakční době a neustále rostoucí kapacitě i zvyšování životnosti baterií. Jeho čas přichází především ve dnech s nízkou úrovní spotřeby a současně vysokým podílem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

 „Máme dlouholeté zkušenosti s poskytováním jednotlivých typů podpůrných služeb, například v podání vodních elektráren. Souběžně s rozšiřováním okruhu nových technologií poskytujících tyto služby musíme ověřovat jejich vlastnosti, spolehlivost a vliv na stabilitu provozu v rámci české energetické soustavy. Spouštíme proto v Tušimicích pilotní projekt 3MW Li-Ion baterie, která by měla poskytovat tento druh služeb provozovateli české přenosové soustavy,“ říká Tomáš Pleskač, místopředseda představenstva a ředitel divize nová energetika a distribuce ČEZ.

„Posláním společnosti ČEPS je zajistit bezpečný a spolehlivý provoz elektroenergetické soustavy. Jsme aktivní v procesu vytváření vnitřního evropského trhu s elektřinou a adaptaci na principiální změny energetického sektoru vnímáme jako nezbytnou. Využití bateriových systémů a jejich postupnou integraci do soustavy podporujeme. Při vědomí důležitosti spolehlivé dodávky elektřiny a zajištění celkové energetické bezpečnosti ČR vítáme tuto iniciativu, která umožní prohloubit naše dosavadní poznatky o integraci bateriových systémů do energetické soustavy s ohledem na poskytování podpůrných služeb,“ uvedl Svatopluk Vnouček, místopředseda představenstva ČEPS zodpovědný za strategii, rozvoj a technickou koncepci přenosových sítí.

Podpůrné služby slouží k tomu, aby byla v každém okamžiku zajištěna rovnováha mezi spotřebou a výrobou elektřiny. Aby kdykoliv otočí zákazník vypínačem, bylo v síti dostatek elektřiny o příslušné kvalitě. Proto musí mít provozovatel soustavy ČEPS vždy k dispozici pohotovostní zdroje. Zvláště ty, které nejen pomohou vykrýt zvýšenou spotřebu, ale poskytují řešení i pro nenadálá snížení odběru.

ČEZ je výhradním investorem projektu, ČEPS bude hradit náklady na službu regulace frekvence v pilotním režimu v souladu s metodikou regulace stanovenou Energetickým regulačním úřadem. Baterie s cca 10letou životností bude zapojena v bloku se stávajícím turbogenerátorem certifikovaným pro poskytování primární regulace.

Projekt bateriového úložiště spadá také do programu budoucího využití stávajících elektrárenských lokalit. V Tušimicích např. v současnosti vzniká centralizované datové úložiště s kapacitou provozních úložišť 2 PB a projektované pro celou Skupinu ČEZ, které nahradí stávající firemní datová centra.

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany ovzduší v Brně uložili pokutu 250 tisíc korun společnosti Ernst Leopold s.r.o. provozující slévárnu v Blansku. Ta byla ve dnech 28. 11. 2017 a 7. 12. 2017 provozována v rozporu s integrovaným povolením, které vydal Krajský úřad Jihomoravského kraje.

Při kontrole ve slévárně šedé litiny a ocelolitiny společnosti Ernst Leopold inspektoři zjistili porušování závazných podmínek provozu mokrých hladinových odlučovačů a filtračních zařízení pro omezování emisí tuhých znečišťujících látek. „Nejzávažnější pochybení bylo shledáno na tavícím zařízení šedé litiny (kuplovny), kde jsme objevili značné zanesení vzduchotechnického odsávání kupolové pece v oblasti chladiče spalin. V tomto případě docházelo k přímým emisím tuhých znečišťujících látek do ovzduší bez jejich omezování na filtračním zařízení. Společnost nezajistila pravidelný servis, údržbu a revize tohoto zařízení, jak jí stanovovalo integrované povolení,“ přiblížila výsledky kontroly zástupkyně ředitele Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně Jana Antonínová.

Nevyhovující stav byl zjištěn i na odsávání elektrických obloukových tavících pecí při výrobě ocelolitiny. „Obsluha zařízení nezapnula vzduchotechniku odsávání. Ta je nedílnou součástí tohoto zdroje znečišťování ovzduší a provoz zařízení bez ní je nepřípustný,“ konstatovala Antonínová.

Protiprávní stav byl zjištěn ke konci minulého roku. Provozovateli slévárny tedy ČIŽP uložila pokutu ve výši 250 tisíc korun.

Energetický regulační úřad zveřejnil Roční zprávu o provozu elektrizační soustavy ČR, Roční zprávu o provozu plynárenské soustavy ČR a Roční zprávu o provozu teplárenských soustav ČR. Zprávy zahrnují komplexní statistiky o energetice za celý minulý rok.

Statistiky elektroenergetiky za rok 2017 prezentují nejvyšší spotřebu elektřiny přinejmenším od roku 1981, od kdy má ERÚ k dispozici údaje. Tuzemská (brutto) spotřeba dosáhla 73,8 TWh, což je o 1,9 % víc než v předchozím roce.

„Téměř dvouprocentní nárůst ve spotřebě odráží především vývoj ekonomiky. Důležité je i to, že se zastavil pokles ve výrobě elektrické energie patrný v předchozích letech," komentuje data Petr Kusý, ředitel Odboru statistického a bezpečnosti dodávek ERÚ.

Celková (brutto) výroba elektřiny dosáhla hodnoty 87 TWh, o 4,5 % víc než v roce 2016. K nárůstu nejvíc přispěly jaderné elektrárny (+ 17,6 %), největší propad byl naopak patrný u černouhelných elektráren (- 22 %). Již několik let si obnovitelné zdroje drží svůj 13 % podíl na brutto spotřebě elektřiny a současně v loňském roce pokryly 11 % výroby elektřiny brutto. Kombinovaná výroba elektřiny a tepla se v roce 2017 podílela 11,8 % na výrobě elektřiny a 66 % na výrobě tepla.

Také v plynárenství spotřeba meziročně vzrostla, a to o 3,3 %, na 8,53 mld. m3. Celkově bylo do České republiky dovezeno 35 mld. m3 zemního plynu, přičemž 99 % z tohoto objemu bylo fyzicky dovezeno přes sousední Německo.

„Za rostoucí spotřebou zemního plynu hledejme dva faktory. Jistě ji ovlivnil chladnější průběh počasí, ale také to, že byl zemní plyn více využívaný pro výrobu elektrické energie. Loni se výroba elektřiny podílela na spotřebě plynu víc než 6 %," dodává Petr Kusý.

Roční zpráva o provozu teplárenských soustav v ČR je novinkou, ERÚ ji vydává historicky poprvé. V Česku bylo loni vyrobeno téměř 170 PJ tepla (brutto), primárně z hnědého uhlí (42 %) a zemního plynu (19 %).  Prvenství ve výrobě tepla měl Moravskoslezský kraj (19 %), následovaný Středočeským krajem (18 %) a Ústeckým krajem (17 %).

„Zajímavý je i podíl obnovitelných zdrojů v teplárenství. Ať už šlo o biomasu, bioplyn nebo jiné, dodaly 14 % z celkového objemu tepla. Obnovitelné zdroje tak zdaleka nemají místo jen ve výrobě elektřiny," říká Petr Kusý.

Veškeré roční zprávy naleznete na webu www.eru.cz, kde je mj. k dispozici jejich historie. Na stejném webu jsou dostupné i průběžné čtvrtletní zprávy z energetiky.

Dokument ke stažení:

Roční zprávy o provozu elektrizační soustavy ČR

Na skládkách končí ročně 2,5 milionů tun odpadů, tedy polovina odpadů, které obyvatelé České republiky vyprodukují. Cílem je snížit množství skládkovaného komunálního odpadu na 10 % po roce 2024. Podle odborníků, zabývajících se nakládáním s komunálními odpady, k tomu však nejsou v České republice podmínky – chybí legislativa i motivace a stabilní prostředí pro investice. Ve srovnání se sousedním Polskem tak zaostáváme v budování infrastruktury pro třídění i recyklaci o několik let. Energetické využití je zatím v začátcích v obou zemích. Vyplynulo to z příspěvků a debat na mezinárodní česko-polské konferenci „Výzvy v nakládání s komunálními odpady“.

„Na konferenci jednoznačně zaznělo, že firmy jsou připravené a zájem investovat a aktivně se připravit na budoucí cíle mají i města a obce. V ČR však chybí dlouhodobá strategie a legislativní jistota v oblasti nakládání s odpady,“ uvedl Michal Kříž ze společnosti Aquatest, která konferenci organizovala. Jedná se o velké investice s dlouhodobou návratností a rizika jsou zatím příliš velká, protože nastavení pravidel nakládání s odpady není jasné a chybí nový zákon o odpadech.

Odborníci a významné subjekty v odpadovém hospodářství se shodli na tom, že dobře nastartovaný systém třídění a recyklace se v ČR prakticky zastavil v roce 2009. Ekonomické nástroje státu namířené ve prospěch životního prostředí a vycházející z principů dobrého hospodáře se zabrzdily. Investice se nevyplácí, odpadové hospodářství proto stagnuje. Základní nástroj - zákonem stanovený poplatek za skládkování se od roku 2009 nezvýšil a neodpovídá realitě. „V Polsku se poplatek postupně zvyšuje a aktuálně činí v přepočtu 800 Kč za tunu, předpokládá se růst na 1600 Kč. Na skládkách tak končí méně komunálních odpadů, jsou více využívány v kompostárnách, recyklačních procesech apod. Rozvoj infrastruktury odpadových technologií v Polsku má také své problémy, ale je na vyšší úrovni než v ČR,“ doplnil Andrzej Krzyśków z polské firmy ProGeo.

V ČR je stále 500 Kč za tunu. Důsledkem je, že infrastruktura není vybudovaná, chybí kapacita jak v třídění, tak v recyklaci i energetickém využití. „V Polsku mají v současné době například běžně automatizované třídící linky s optickým tříděním, zatímco v ČR stále používáme jednoduché ruční třídění a dotřiďování. Skládkování je nejlevnějším způsobem likvidace odpadů, což nemotivuje k jiným směrům a nerozvíjí se tak moderní technologie a infrastruktura ve využívání odpadů,“ vysvětlil Petr Bielan, technický náměstek společnosti OZO Ostrava. Na konferenci vystoupily i další významné subjekty v odpadovém hospodářství a energetice, včetně společnosti Veolia Energie ČR, EKO-KOM, INGEA, SGS ČR nebo GASCONTROL.

Zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Ministerstva životního prostředí (MŽP) potvrdili, že zaostáváme za průměrem EU jak v materiálovém tak v energetickém využití komunálního odpadu a na skládkách končí zbytečně hodně komunálních odpadů. „Materiálové využití je na úrovni 38% a energetické jen na úrovni 12%. Víme, že omezit skládkování a splnit cíl ve zvýšení recyklování ze současných 36 % na 55 % v roce 2025, nebude snadné, proto zavádíme nástroje, které by tomu měly napomoci a rozbíhá se příprava národní strategie oběhového hospodářství ČR – Cirkulární Česko 2040,“ řekl na konferenci Jan Maršák z MŽP.

Pavlína Kulhánková z MPO zdůraznila, že energetický potenciál směsných komunálních odpadů je jednoznačně prokázaný, jeho využití je v souladu se Státní energetickou koncepcí a mohl by z části nahradit potřebu uhlí v energetice. Vzhledem k velkým investicím se však tento směr teprve začíná rozvíjet v ČR i v Polsku. Průkopníkem energetického využití komunálních odpadů v ČR je skupina Veolia. Aktuálně plánuje vybudovat ve svých teplárnách Karviné a v Přerově multipalivové kotle, které budou umět využít k výrobě tepla a elektřiny kromě uhlí také biomasu a tuhá alternativní paliva, vyrobená z vytříděných komunálních odpadů.

Na konferenci se diskutovalo také o dotacích na moderní technologie. Při porovnání dotačních programů v oblasti technologií pro nakládání s odpady v ČR a v Polsku je však evidentní, že dotační možnosti mají obce i firmy v Polsku větší. „Podmínky v programech v ČR mají celou řadu omezení a podmínek, které v praxi nelze splnit a odrazují firmy,“ potvrdil mezi jinými i Václav Zyder z Technických služeb Havířov.

Hlavním závěrem konference je potřebnost nové jednoduché a předvídatelné legislativy, který nebude omezovat jednotlivé způsoby a technologie nakládání s odpady ani tržní principy. Česká republika totiž potřebuje v nejbližších letech vybudovat síť automatizovaných třídících zařízení a technologií pro nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem a postavit zařízení pro energetické využívání odpadů. Výstupy musí být uplatnitelné na trhu, aby byly nové technologie ekonomicky smysluplné a firmy i obce neměly obavy pouštět se do moderních technologií.

Odborníci se shodli na tom, že nejvhodnější cestou je postupný nárůst poplatku za skládkování, který funguje v okolních zemích, aby měly města a firmy čas na přípravu a vybudovaní potřebných technologií. Je totiž nutné počítat také s dlouhým legislativním procesem v ČR při budování nových technologií a někdy i s odporem místních obyvatel nebo některých ekologických iniciativ.

Cílem konference byla především výměna zkušeností a dobrých praktik při řešení problematiky nakládání s komunálními odpady, a to i s ohledem na naplňování cílů EU. Součástí konference byly ve druhém dni exkurze v Polsku a České republice, zaměřené na moderní zařízení pro nakládání s komunálními odpady, jako jsou linky s optickým tříděním, zejména druhotných surovin, technologie na výrobu alternativního paliva (TAP) nebo bioplynová stanice na zpracovávání bioodpadů s výrobou elektrické energie v Horní Suché.
 

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo na základě usnesení vlády č. 505 ze dne 10. července 2017 ve spolupráci s ostatními ministerstvy a ostatními úřady státní správy materiál, který obsahuje informaci o snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2017 (dále jen "materiál").

Vláda tímto usnesením uložila ústředním orgánům státní správy pokračovat v plnění opatření na snižování administrativní zátěže podnikatelů, zaměřit pozornost na nejvíce zatěžující oblasti (placení daní, podmínky podnikání, vstup do podnikání, statistika) včetně vybraných opatření. Dlouhodobým cílem pro všechny orgány státní správy je pak snížení zátěže při podnikání prostřednictvím 40 opatření do konce roku 2020 a další přeměření administrativní zátěže podnikatelů uskutečnit v roce 2021.

Ministerstvu průmyslu a obchodu bylo uloženo předložit vládě do 30. června 2018 informaci o snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2017 a koordinovat realizaci plnění uvedených úkolů.

Materiál podává přehled o snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2017 a přináší návrh dalšího postupu v nadcházejícím období. Informuje o činnosti Expertní skupiny pro snižování administrativní zátěže podnikatelů a o dalším mezinárodním srovnání přístupů k regulaci a snižování administrativní zátěže.

V roce 2017 byla problematika doplněna jako jeden z indikátorů do dokumentu Strategický rámec Česká republika 2030. Tento dokument stanovuje dlouhodobé priority rozvoje České republiky pro zvýšení kvality života v ČR pro současné i budoucí generace.

Problematice administrativní zátěže podnikatelů věnuje řadu let velkou pozornost také Evropská komise, která pracuje s právními předpisy vydávanými na úrovni EU, s odkazem na tzv. program REFIT (Regulatory Fitness and Performance). V roce 2015 Evropská komise rozhodla o vytvoření platformy REFIT jako součást balíčku k problematice zlepšování právní úpravy EU. Účelem platformy REFIT je usnadnit dialog s členskými státy a zúčastněnými stranami v otázkách snižování regulatorní zátěže u právních předpisů EU.

Do 30. června 2019 bude vláda ČR informována o pokračování snižování administrativní zátěže podnikatelů v roce 2018.

Obsah materiálu
Materiál obsahuje přehled o snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2017 a přináší informace o dalších plánovaných krocích a návrzích na zlepšování regulace v ČR v následujících letech.

Materiál je zaměřen na zhodnocení stavu plnění 28 opatření v průběhu roku 2017, jejichž realizaci měly orgány státní správy naplánovanou a zůstaly k realizaci z předchozího období let 2013 až 2016. Jedno opatření není dlouhodobě realizováno z důvodu nedoporučení Ministerstva financí zavádět "režim hotovostního účetnictví" (Opatření č. 53), druhé z důvodů zastavení legislativního procesu novely vyhlášky pro udělování licencí pro podnikání v energetice v gesci Energetického regulačního úřadu (Opatření č. 4.16). Tato opatření budou ze sledování od roku 2018 vyřazena.

V průběhu roku 2017 pracovaly orgány státní správy na plnění 28 opatření, jejichž realizace byla naplánovaná z předchozích období. Nad rámec těchto opatření navrhly ústřední orgány státní správy během roku dalších 9 opatření, čímž se počet sledovaných opatření rozšířil na 37. Z naplánovaných 28 opatření se podařilo zrealizovat 13 opatření a z nově navržených opatření bylo splněno 5 opatření. Do konce roku 2017 bylo tedy úspěšně splněno 18 opatření. V současné době se řeší po aktualizaci 19 opatření.

Materiál také přináší informaci o činnosti Expertní skupiny pro snižování administrativní zátěže podnikatelů (dále jen "Expertní skupina"), jejíž zřízení je zakotveno usnesením vlády č. 543 ze dne 9. července 2014. Hlavním úkolem Expertní skupiny je posuzování a práce s návrhy s pozitivními dopady na podnikatelské prostředí, zejména v oblasti redukce administrativy.

V materiálu jsou rovněž popsány výsledky z dalšího srovnání přístupu k agendě snižování administrativní zátěže při podnikání, zejména v zemích v rámci EU.

V závěru materiálu je uveden závěrečný souhrn a návrh postupu na následující období, tj.  pokračovat ve sledování snižování administrativní zátěže podnikatelů prostřednictvím opatření. K dosažení stanoveného cíle do roku 2020 zbývá zrealizovat 22 opatření.

Dokument ke stažení:

Materiál

Lhůty pro revize domácích kotlů se prodlouží ze dvou na tři roky, cenové rozpětí za revizi bude vymezeno vyhláškou ministerstva životního prostředí. Schválila to včera Sněmovna v rámci novely o ochraně ovzduší, která zvýhodní přimíchávání některých biopaliv do benzinu a do nafty.

Novela, kterou nyní dostane k projednání Senát, má dát obcím také pravomoc zakázat vyhláškou spalování určitých paliv v zastaralých domácích kotlích, a to už dřív než v září 2022, kdy začne ze zákona platit zákaz provozu těchto neekologických kotlů. Zákaz by se podle poslankyně ANO Evy Fialové mohl vztahovat například i na hnědé uhlí; spalování uhelných kalů či lignitu je zakázáno už nyní. Zákaz se podle ministerstva životního prostředí týká jen kotlů 1. a 2. emisní třídy, nikoli kotlů vyšších tříd. Nevztahoval by se na kotle pro teplovodní ústřední topení, které splňují zákonem požadované emisní požadavky.

Prodloužení lhůty pro revize kotlů souvisí se snahou stanovit horní limit ceny těchto kontrol, které se nyní liší podle regionů a pohybují se až do několika tisíc korun. Lidé si budou moci vyhledat školeného odborníka v databázi ministerstva životního prostředí, kam informace budou dodávat výrobci kotlů.

Poslanci naopak odmítli schválit návrh Jana Zahradníka (ODS), který měl zpřísnit podmínky pro úřední kontrolu kotlů přímo v domácnostech. Zahradník chtěl, aby úřad musel majitele domu na prověrku předem písemně upozornit. Nyní vlastníkovi hrozí postih za to, že kontrolujícímu úředníkovi přístup ke kotli neumožní.

Neúspěšná byla také Dana Balcarová (Piráti) s návrhem, aby výjimky z vypouštění emisních limitů pro velké znečišťovatele skončily nejpozději do konce roku 2025. Podle kritiků by to mohlo ohrozit energetickou soběstačnost země.

Novela v návaznosti na předpisy EU předpokládá, že dodavatelé benzinu a nafty by mohli započítávat do povinného minimálního podílu biopaliv dvojnásobně biopaliva, která byla vyrobena z použitých kuchyňských olejů a kafilerních tuků. Platilo by to i pro biopaliva, která se vyrábějí z odpadů a nepotravinářské biomasy, například z řas, slámy nebo glycerolu. Pokud však dodavatelé minimální podíl biopaliv ve své produkci nesplní, bude jim hrozit přísnější pokuta. V benzinu nyní musí být nejméně 4,1 procenta biopaliv, v naftě šest procent. Podíly předloha nemění.

Novinka by měla snížit náklady dodavatelů benzinu na splnění povinného minimálního podílu biopaliv. Dodavatelé si podle novely navíc budou moci započíst do snížení emisí skleníkových plynů zemní plyn nebo zkapalněný ropný plyn, vysokoprocentní biopaliva, elektřinu či vodík, které pro dopravní účely dodali.

Zdroj: ČTK

Navázání spolupráce s partnery z Polska a Lucemburska na projektech zaměřených na mobilitu a na nízkouhlíkovou ekonomiku je možné v rámci 4. výzvy programu INTERREG EUROPE, Program pokrývá celé území EU a dále Švýcarsko a Norsko.

Zdroj: CEBRE

Členské státy budou povinny zvýšit opětovné použití a recyklaci komunálního odpadu a splnit přitom závazné cíle. Rada dnes přijala balíček předpisů o odpadech, v němž jsou stanovena nová pravidla pro nakládání s odpady a právně závazné cíle pro recyklaci. Do 1. ledna 2025 budou muset členské státy zavést tříděný sběr textilu a nebezpečného odpadu domácností. Do 31. prosince 2023 bude biologický odpad buď tříděn odděleně nebo recyklován u zdroje (např. formou domácího kompostování). Balíček také obsahuje cíl pro snížení skládkování a stanoví minimální požadavky na všechny systémy rozšířené odpovědnosti výrobce. Právní předpisy vstoupí v platnost 20. dnem po vyhlášení v Úředním věstníku.

Cíle pro recyklaci komunálního odpadu:

Nové cíle pro recyklaci obalového odpadu:

Tříděný sběr

V návaznosti na stávající povinnost tříděného sběru papíru a lepenky, skla, kovů a plastů zvýší nová pravidla pro tříděný sběr kvalitu druhotných surovin a jejich využívání: nebezpečný odpad z domácností bude muset začít být sbírán do roku 2022 odděleně, u biologického odpadu to bude do roku 2023 a u textilu do roku 2025.

Postupné ustupování od ukládání na skládky

Ukládání odpadů na skládky postrádá v oběhovém hospodářství smysl a může vést ke znečištění vody, půdy a vzduchu. Do roku 2035 musí být množství komunálního odpadu ukládaného na skládky sníženo na 10 % celkového množství vzniklého komunálního odpadu či méně.

Pobídky

Nové právní předpisy předpokládají větší využívání účinných ekonomických nástrojů a dalších opatření na podporu hierarchie způsobů nakládání s odpady. Důležitou roli v tomto procesu transformace mají výrobci, kteří jsou odpovědní za své výrobky, když se stanou odpadem. Nové požadavky na systémy rozšířené odpovědnosti výrobce povedou ke zlepšení výkonnosti a správy. Kromě toho musí být povinné systémy rozšířené odpovědnosti výrobce do roku 2024 zavedeny pro všechny obaly.

Předcházení vzniku odpadů

Nové právní předpisy se zaměří především na předcházení vzniku odpadů a budou zavedeny důležité cíle týkající se problematiky plýtvání potravinami v EU a omezení množství odpadu v mořích za účelem dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN v těchto oblastech.

Během dvou posledních desetiletí řada členských států postupně zlepšila své nakládání s odpady, a to v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady v EU. V roce 1995 bylo v EU ukládáno na skládky průměrně 64 % komunálního odpadu. V roce 2000 byl průměr snížen na 55 %, přičemž průměrná míra recyklace činila 25 %. V roce 2016 se ukládání odpadu z domácností na skládky v EU jako celku snížilo na 24 % a míra recyklace se zvýšila na 46 %. Výzvy a velké rozdíly mezi jednotlivými členskými státy EU nadále přetrvávají. V roce 2016 deset členských států stále ukládalo na skládku více než 50 % odpadu z domácností a šest z nich 40 % nebo více spalovalo.

Kontroloři z Oblastního inspektorátu (OI) České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Hradci Králové uložili pokutu 180 tisíc korun společnosti Hradecké služby a.s., která nejednala v souladu se schváleným provozním řádem při provozu zařízení „Překládací stanice komunálního odpadu Temešvár “.

„Společnost nezabezpečila odpady, konkrétně plastové obaly, směsné stavební a demoliční odpady a směs komunálních odpadů přijatých do  zařízení před jejich smísením. Množství odpadů, které bylo vzájemně smícháno, činilo cca deset procent z celkového množství 290 tun zde soustředěných odpadů,“ řekl Lukáš Trávníček, ředitel OI ČIŽP v Hradci Králové.

Společnost Hradecké služby a.s. podle něj také přijímala odpady do zařízení nebo z něj odpady předávala mimo provozní dobu stanovenou ve schváleném provozním řádu. „V době mimo provozní dobu bylo do zařízení přijato celkem 85,6 tun odpadů a ze zařízení odvezeno celkem 132,6 tun odpadů,“ doplnil Trávníček. Společnost zároveň postupovala v rozporu se zákonem o odpadech, když nepodala pravdivé a úplně hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2015.

Společnost Hradecké služby a.s. se vůči rozhodnutí ČIŽP odvolala, odvolací orgán (MŽP)však rozhodnutí ČIŽP potvrdil a pokuta nabyla právní moci.

Zástupci plynárenských firem se dohodli s vládou na zachování snížené spotřební daně z plynu pro automobily do roku 2025. Stěžejním závazkem podepsaného memoranda je, že daň za megawatthodinu nepřekročí 290 korun. Cílem opatření je přispět ke snižování emisí v dopravě, uvedla po dnešním podpisu ministryně financí v demisi Alena Schillerová.

Po českých silnicích jezdí zhruba 20.700 vozidel na stlačený zemní plyn (CNG) a jejich počet roste. Podle Národního akčního plánu čisté mobility by orgány veřejné správy v roce 2020 měly mít ve vozových parcích minimálně čtvrtinu aut s alternativním pohonem. To by mohlo znamenat až 5000 nových vozů na CNG. Podle středně optimistického scénáře by v tomto roce mělo být v provozu přibližně 50.000 vozidel na CNG a spotřeba CNG by měla přesáhnout 130 milionů metrů krychlových.

Od letoška je spotřební daň na metr krychlový CNG jako automobilového paliva 1,44 Kč proti 12,84 Kč za litr benzinu. Do roku 2020 se má daň na CNG postupně zvýšit na 2,80 Kč na metr krychlový.

"Stěžejním závazkem je, že do roku 2025 sazba daně pro zemní plyn určený pro pohon motorů nepřekročí hranici 290 Kč za megawatthodinu. Jako ministryně financí zodpovědná za státní pokladnu vítám, že memorandum pamatuje i na situace, při kterých by ke zvýšení dojít mohlo. To je důkazem, že jde o odpovědnou deklaraci, která nebyla ušita horkou jehlou," uvedla Schillerová.

Na celkovém znečištění ovzduší v ČR se přibližně z jedné pětiny podílejí emise z dopravy. "V oblasti CNG plnicích stanic pro osobní vozidla je na tom již Česká republika poměrně dobře, postrádáme však více CNG stanic, které by umožňovaly rovněž plnění vozidel nákladní dopravy. Tento stav by však měl díky dotačním programům do několika let zlepšit," dodal ministr dopravy v demisi Dan Ťok. V současnosti je v Česku v provozu 165 plnicích stanic. Do roku 2021 vzniknou další dvě desítky pro vozidla osobní i nákladní dopravy.

Za stát memorandum o spolupráci do roku 2025 podepsali místopředseda vlády a ministr životního prostředí Richard Brabec, ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner, ministryně financí Alena Schillerová, ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová a náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček. Plynárenské společnosti zastoupili předseda představenstva innogy Česká republika Martin Friedrich Herrmann, předseda představenstva Pražské plynárenské Pavel Janeček, předseda Rady Českého plynárenského svazu Jan Valenta a CEO E.ON Distribuce Zdeněk Bauer.

Dnes proběhla první odborná konference určená pro odbornou i laickou veřejnost Zálohujme? s podtitulem Inspirace a zkušenosti se zálohovými systémy ze zahraničí. Jejím hlavním cílem bylo načerpat co nejvíce zkušeností se zálohovými systémy, které již teď úspěšně fungují v zahraničí. Konference se zúčastnili expertka na zavádění zálohových systémů na nápojové obaly v EU a zakladatelka organizace Reloop Platform Clarissa Morawski, ředitel společnosti řídící zálohový systém v Estonsku Rauno Raal, zástupkyně Evropské komise pro ČR Magdalena Frouzová, ředitelka INCIEN Soňa Jonášová a generální ředitel Karlovarských minerálních vod, a.s. Alessandro Pasquale.  Na konferenci také zazněly první výsledky analýzy materiálového toku PET lahví a byl také představen nový ekodesign lahve Mattoni, která je vyrobená z 50 % z recyklovatelného plastu.

Odborná konference byla pořádána společnou výzkumnou skupinou Zálohujme, která analyzuje současný stav nakládání s odpady z PET lahví, reálnou míru recyklace a možnosti zavedení zálohového systému PET lahví v České republice. Skupina vznikla v lednu letošního roku, kdy Karlovarské minerální vody a.s. oznámily spolupráci s Institutem Cirkulární Ekonomiky (INCIEN) a Fakultou technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha s cílem vytvořit studii vedoucí k doporučení, jak by se v České republice mohlo zpět do oběhu vrátit co nejvíce PET lahví.

Po analýze dostupných studií a dat, hloubkových rozhovorech s hlavními zúčastněnými stranami a sběru dat v terénu došla skupina Zálohujme k prvním předběžným výsledkům. „Překvapujícím zjištěním byl fakt, že největší bariérou v šetření je nedostatečná evidence PET nápojových obalů v rámci celkové evidence PET obalů. Studie, které již proběhly, jsou přes 10 let staré a pro nás těžko použitelné. Největší přehled o stavu PET má jednoznačně EKO-KOM, od kterého jsme také čerpali řadu podkladů, ale velká část dat není stále dostupná, neboť se tyto materiálové toky tak podrobně neevidují,“ vysvětluje Soňa Jonášová, ředitelka INCIEN.

Z analýzy vyplývá, že z cca 59 tisíc tun PET nápojových obalů uvedených ročně na trh vytřídíme do žlutých kontejnerů asi 39 tisíc tun (znamená to, že je vytříděno 6,6 z každých 10 PET lahví). K recyklaci se však dostane jen 54 % PET, které je možné použít jako kvalitní PET druhotnou surovinu pro výrobu nových produktů. Materiálové ztráty jsou tedy cca 27 tisíc tun/rok a tyto materiály končí na skládkách, spalovnách či v přírodě.

„Z pohledu cirkulární ekonomiky je skvělou zprávou, že Česká republika má dostatečnou recyklační kapacitu na vločkování PET lahví, tzv. “PET flakes”. Existují zde 4 hlavní zařízení na vločkování, která jsou ročně schopna zpracovat kolem 70 tisíc tun. Recyklace PET na lokální úrovni je nejlepší volbou z pohledu ekologie i ekonomiky. Zároveň se tak vytváří nové pracovní příležitosti a posiluje se naše materiálová soběstačnost,“ dodala Soňa Jonášová, ředitelka INCIEN. Skupina Zálohujme bude nadále pokračovat ve společné práci a v nejbližším období se bude zaměřovat především na ekonomické důsledky pro producenty, retail, zákazníky, ale i obce.

Cíle Karlovarských minerálních vod a.s. (KMV) shrnul generální ředitel Alessandro Pasquale: „Pro nás je zásadní, abychom se dlouhodobě postarali o životní prostředí a budoucnost naší planety. To se nám v průběhu let daří a iniciativa k zavedení zálohového systému je náš další významný krok stejným směrem. PET jako materiál je zatím vnímán převážně tak, že po spotřebování výrobku, který je v něm zabalen, zdánlivě ztrácí svou hodnotu. My chceme, aby si svou hodnotu zachoval a každý spotřebitel byl motivován a byl schopen si tuto hodnotu uvědomit.“

Alessandro Pasquale na konferenci zároveň představil plány KMV na využití recyklátu z PET lahví: „Opakované plnění PET lahví (tzv. REF PET) není vhodné řešení z hygienických důvodů, ale i kvůli nedostatečné záruce zachované odolnosti u lahví poté, co opakovaně absolvují cestu mezi stáčírnou a spotřebitelem. Zaměřujeme se na získání čistšího a kvalitnějšího recyklátu, z něhož je možné vyrábět nové PET lahve, což mnohem více naplňuje principy cirkulární ekonomiky. Konkrétním krokem KMV je nová lahev s minimálním obsahem 25 % recyklovaného PET (rPET), kterou v příštích měsících uvedeme na trh.“

Jak naznačila Magdalena Frouzová, zástupkyně Evropské komise pro ČR, pro Českou republiku je už nyní jasné, že kvůli legislativě EU budeme muset dosáhnout vyšší míry recyklace plastových obalů. „Vizí EU je do roku 2030 docílit, aby všechny plastové obaly v EU byly recyklovatelné, dále snížit plasty na jedno použití a úplně zakázat úmyslné používání mikroplastů. A to se samozřejmě bude týkat i České republiky. Znamená to pro nás, že musíme zabrat a prakticky ideální cesta, jak toho dosáhnout, je právě zálohový systém a vrácení plastového materiálu zpět do oběhu.“

Na své zkušenosti s nakládáním s odpady z PET lahví upozornil Rauno Raal, ředitel společnosti řídící zálohový systém v Estonsku. „Náš systém od svého založení vykazuje skvělé výsledky, jen v roce 2017 se v Estonsku vytřídilo 88 % všech PET lahví. Vše ale začalo právě iniciativou průmyslu, bez jehož spolupráce by čísla nebyla tak vysoká,“ zdůraznil Raal.

Clarissa Morawski, expertka na zavádění zálohových systémů na nápojové obaly v rámci celé EU a zakladatelka a ředitelka organizace Reloop Platform*, zmínila, že zálohový systém má v EU až 80% podporu veřejnosti. „Na cestě k zálohovému systému PET lahví je teď oficiálně Anglie a vážně o ní uvažuje také Francie a další státy EU. V zemích EU, které již nyní zálohový systém na PET lahve mají, dosahuje míra návratnosti až 90 %, což je opravdu skvělé,“ dodává Clarissa Morawski.

Poznámka:
* Reloop Platform je široká platforma pro firmy a instituce, které sdílejí společnou vizi pro cirkulární ekonomiku – více viz https://reloopplatform.eu/
 

Praktiky „šmejdů" se v poslední době dramaticky rozmáhají i při získávání klientů pro odběr elektřiny a plynu. LED žárovky jako dárek, za který zákazník nakonec zaplatí několik tisíc. Závazné přihlášky do aukcí, kde je vítěz předem známý, a pokud zákazník „vítěznou" smlouvu nepodepíše, čeká na něj pokuta. Na tyto a podobné nekalé praktiky narážejí spotřebitelé bohužel stále častěji. Za řadou potíží přitom nestojí dodavatelé, ale zprostředkovatelé, kteří obcházejí domácnosti nebo je obvolávají po telefonu. MPO chce proti takovým praktikám bojovat a zasadit se o lepší ochranu spotřebitelů ve spolupráci s Českou obchodní inspekcí (ČOI) a Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Dnes společně představily plán, jak se kromě kontrol chtějí s nekalými obchodními praktikami vypořádat.

„Pokud má trh fungovat a spotřebitelé mají být chráněni před tzv. šmejdy v energetice, musí státní správa spolupracovat. Dnes různé subjekty často působí na hraně kompetencí ČOI a ERÚ a zneužívají toho, že většina lidí neví, na koho se v případě problému se službami v energetice obrátit.  Snažíme se situaci změnit. Jednak pomáháme zvýšit informovanost a rovněž chceme najít vhodné legislativní řešení - upravit energetický zákon a zavést tzv. spotřebitelský kodex," říká ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner.

Rozdíl mezi dodavatelem a zprostředkovatelem se v praxi často stírá, někteří podomní prodejci se dokonce za dodavatele vydávají. I proto je pro veřejnost důležité, aby věděla, kdy a na koho se má obrátit. Zjednodušeně se to má tak, že ERÚ může spotřebitelům pomoct tehdy, pokud řeší spor s dodavatelem. Typicky jde o smlouvy o sdružených službách dodávky energie. Kupní nebo zprostředkovatelskou smlouvu, která byla podepsána se zprostředkovatelem, zase zpravidla řeší ČOI.

„Po podrobném posouzení několika smluv, které má nyní Česká obchodní inspekce k dispozici, vedeme pro podezření na nekalou obchodní praktiku několik správních řízení se zprostředkovateli, další desítky jsou ve fázi probíhajících kontrol," říká Mojmír Bezecný, ústřední ředitel ČOI.
I průběžné kontroly dodavatelů odhalují nekalé obchodní praktiky, což potvrzuje Vladimír Outrata, předseda Rady ERÚ: „Právě v těchto dnech jsme udělili za nekalé obchodní praktiky pokutu dva miliony korun. Prozatím je to rekordní částka a budou následovat další. ERÚ aktuálně zacílil kontroly na dva problémy – pochybné plné moci k převodu mezi dodavateli a LED žárovky, které mohou sloužit jako skryté sankce.”

Intenzivní spolupráce Ministerstva průmyslu a obchodu, ČOI a ERÚ by měla mimo jiné vést k dříve zmiňované úpravě energetického zákona. Nad zprostředkovateli by mohl být nově obdobný dohled, jako je tomu při sjednávání úvěrů. Také by měli mít jasně definovanou odpovědnost, a pokud by poškodili klienta, nesli by za to následky. Jedním z podnětů na úpravu energetického zákona je také úplný zákaz podomního prodeje. Kromě toho MPO připravuje nový zákon o ochraně spotřebitele, tzv. spotřebitelský kodex. Ten by měl zvýšit ochranu spotřebitelů, zejména co se týče uzavírání smluv po telefonu. Nově by měly být smlouvy pro spotřebitele závazné teprve, až je podepíše. Daný právní předpis má být vládě předložen do 30. června 2019.

Ministr Hüner chce, aby nově v kontextu se spotřebitelskými smlouvami v energetice mimo jiné platilo:

• Konkrétní datum konce fixace ve smlouvě

• Sdělení data konce fixace kdykoli na požádání klienta

• Omezení maximální výše smluvní pokuty

• Oznámení nových podmínek minimálně 30 dnů před vypršením smlouvy na dobu určitou

• Součinnost stávajícího a nového dodavatele při změně

• Možnost odstoupit od smlouvy do 14 dnů od podpisu
   

Novela zákona o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb. platná od 1. 11. 2017, uložila výrobcům a dodavatelům pitné vody pro veřejné zásobování novou povinnost, a to zpracovat tzv. posouzení rizik (rizikovou analýzu systému zásobování, v zahraničí více známou pod názvem „water safety plans“ – plány pro zajištění bezpečného zásobování pitnou vodou). Posouzení rizik je přílohou k provoznímu řádu a jeho závěry se do provozního řádu a monitorovacího programu promítají.

Podrobnosti ke struktuře, obsahu a způsobu zpracování posouzení rizik uvádí prováděcí vyhláška č. 252/2004 Sb. (ve znění pozdějších předpisů, především poslední novely č. 70/2018 Sb. platné od 27. 4. 2018), konkrétně § 3a a příloha 7. Státní zdravotní ústav, Národní referenční centrum pro pitnou vodu připravilo ke zpracování posouzení rizik metodický návod, který na zmíněnou legislativu navazuje. Metodický návod může být ze strany zpracovatelů podle nových poznatků a zkušeností průběžně doplňován a aktualizován.

Metodický návod je k dispozici ZDE

Zdroj: SOVAK ČR

Maloobchodní řetězec oznámil své výsledky v oblasti potravinového odpadu ve střední Evropě za finanční rok 2017/18. Dle letošní zprávy společnost Tesco ČR ve srovnání s předešlým rokem snížila svůj potravinový odpad o 27 % a celkem darovala 869 tun potravin lidem v nouzi v České republice.

V současnosti společnost pracuje na snižování objemu potravinového odpadu ve svých obchodech i distribučních centrech. Pokud chce tento odpad minimalizovat, musí přesně vědět, kolik potravin z vlastního provozu jde do odpadu a kde se tomu tak děje. Proto Tesko ČR jako první a dosud jediný maloobchodní řetězec ve střední Evropě začal od loňského roku uveřejňovat svá každoroční data o potravinovém odpadu. Dle letošní zprávy udělala společnost velký pokrok: ve srovnání s předešlým rokem snížila svůj potravinový odpad o 27 % a celkem darovala 869 tun potravin lidem v nouzi v České republice.

V uplynulém finančním roce 2017/18 prodalo Tesco v České republice 651 575 tun potravin, z čehož 13 245 tun nebylo prodáno spotřebitelům a bylo evidováno jako potravinový přebytek. Toto množství zahrnuje potraviny, které nejsou bezpečné pro lidskou spotřebu, stejně tak i potraviny vhodné ke konzumaci a darované lidem v nouzi nebo krmivo pro zvířata a poškozené potraviny. V porovnání s předchozím rokem bylo celkové množství potravinového odpadu (veškeré potravinové přebytky mínus darované potraviny a krmivo pro zvířata) v České republice sníženo o 27 %, z celkových 13 925 tun na 10 227 tun. Zároveň Tesco v České republice dokázalo navýšit objem darovaných potravin o 156 %. Ze 7 020 tun potravin vhodných pro lidskou spotřebu bylo 3 016 tun darováno potravinovým bankám či jako krmivo pro zvířata, což znamená, že se v České republice celkově darovalo 23 % potravinových přebytků.

„Věříme, že žádná potravina vhodná pro lidskou spotřebu by neměla přijít nazmar, dokud jsou mezi námi lidé, kteří nemají dostatek jídla každý den. Ačkoliv jsme už učinili skvělý pokrok v boji s potravinovým odpadem v našem provozu, pořád toho můžeme udělat více. Jsme nesmírně vděční všem našim kolegům, bez jejichž pečlivé práce bychom nedosáhli tak pozoruhodných výsledků. I nadále budeme tvrdě pracovat na dosažení našich závazků a doufáme, že i ostatní obchodní řetězce a společnosti se k nám přidají v transparentním boji s potravinovým odpadem,“ uvádí Martin Kuruc, výkonný ředitel Tesco pro ČR.

Od minulého roku Tesco změnilo své interní procesy při objednávání zboží, tím snížilo objem objednávaných potravin, které mají označení minimálního data trvanlivosti, a navýšilo objem darovaný potravin lokálním potravinovým bankám. Díky tomuto přístupu a velkému úsilí všech kolegů napříč střední Evropou se podařilo snížit celkový potravinový odpad společnosti z 54 102 tun v roce 2016/17 na 38 054 tun v roce 2017/18, což je celkové snížení o 30 % za uplynulý rok. Společnost Tesco celkově darovala 10 639 tun potravin na českém, maďarském, polském a slovenském trhu prostřednictvím místních potravinových bank a charitativních organizací, což odpovídá více než 25 milionům porcí jídla pro lidi v nouzi.

Vedle optimalizace procesu objednávání Tesco bojuje proti potravinovému odpadu i svým vlastním programem na darování potravin. V současné době existuje více než 600 obchodů Tesco ve střední Evropě, které nabízejí potravinové přebytky partnerským potravinovým bankám a místním charitám. Více než 154 obchodů v Česku poskytuje lidem v nouzi potravinové přebytky za pomoci České Federace potravinových bank. Cílem společnosti Tesco je, aby do roku 2020 všechny její prodejny ve střední Evropě byly připraveny darovat potravinové přebytky lokálním potravinovým bankám.

V loňském roce společnost Tesco také zahájila prodej tzv. křivé zeleniny a ovoce pod názvem Perfectly Imperfect. Tím pomáhá svým dodavatelům tím, že od nich odebírá ovoce a zeleninu nestandardních tvarů a velikostí, které by se jinak nedostaly do běžné prodejní sítě a skončily by jako odpad. Když je pak bohatá úroda, Tesco spolupracuje také se svými dodavateli na efektivním rozdělování potravinových přebytků. Navíc společnost nedávno spustila tzv. Food waste Hotline ve střední Evropě, ta umožní dodavatelům upozornit na to, zda mají potenciální potravinové přebytky z dodavatelského řetězce, které může Tesco využít ve svých aktivitách.

Podrobné informace a přehled detailních údajů o plýtvání potravinami společnosti Tesco naleznete ZDE