Dne 2. 5. 2018 bude zahájen oficiální provoz Systému evidence přepravy nebezpečných odpadů. SEPNO je samostatným modulem Informačního systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP), který poskytuje služby za účelem příjmu a zpracování Ohlašovacích listů přepravy nebezpečných odpadů v elektronické podobě a jejich další zpřístupnění příslušným institucím veřejné správy. Ohlašování přepravy nebezpečných odpadů je připraveno v souladu s § 40 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, a zákona č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. Správcem SEPNO je Ministerstvo životního prostředí, provozovatelem systému je CENIA, česká informační agentura životního prostředí.

Systém je přístupný prostřednictvím portálu SEPNO na adrese www.sepno.cz. Služby systému jsou dostupné uživatelům registrovaným v registru  ISPOP. Na portále jsou zveřejněny manuály, návody a informace související s výkonem agendy a prací v systému SEPNO. V aplikaci po přihlášení nalezne uživatel veškerou funkcionalitu pro splnění povinnosti v souladu s legislativou. Přístupové údaje se shodují s přihlašovacím jménem a heslem do systému ISPOP. Přihlášený uživatel má v aplikaci k dispozici webový formulář – elektronickou formu Ohlašovacího listu (OL), a nástroje pro správu OL, tzn. vyplnění a odeslání OL včetně kontroly správnosti, zrušení ohlášené neuskutečněné přepravy, změnu nepotvrzené přepravy a potvrzení přepravy. Nad rámec legislativy systém umožňuje storno potvrzené přepravy. Systém SEPNO bude spuštěn 2. 5. 2018, ohlašovací listy je možné do systému zadávat již od 26. 4. 2018.

Provozní podpora
Provozní technická podpora je pro uživatele SEPNO zajištěna portálem EnviHELP (helpdesk.cenia.cz), který umožňuje zaslání dotazu v písemné formě. Dotazy mohou podávat jak registrovaní uživatelé (pro přihlášení je nutné využít přístupové údaje do ISPOP/SEPNO), tak neregistrovaní uživatelé. V provozu bude také rozšířená telefonická podpora na lince 267 125 267. Linka bude v květnu v provozu v úřední dny, tj. Po a St, v době  8.00 – 12.00 a 12.30 – 15.30 hod. Kapacita linky je omezená a jsou poskytovány pouze informace technického charakteru.

Zdroj: CENIA

Teplárenství může sehrát významnou úlohu při naplňování klimaticko-energetických cílů České republiky do roku 2030. Nachází se však v obtížné ekonomické situaci a současně od něj legislativa ochrany ovzduší vyžaduje značné investice. Účastníci čtyřiadvacátého ročníku konference Dny teplárenství a energetiky v Hradci Králové proto apelují na vládu, aby pokračovala v přidělování povolenek výměnou za čisté investice i po roce 2020 a pomohla tak s modernizací oboru a udržení cen tepla.

V Hradci Králové se ve dnech 24. a 25. dubna 2018 konala již po čtyřiadvacáté nejvýznamnější konference v oboru teplárenství v České republice Dny teplárenství a energetiky.

„Hlavní výstupy z Dnů teplárenství a energetiky“ obsahují konkrétní body, které chce Teplárenské sdružení České republiky prosazovat (viz příloha 1 na závěr tiskové zprávy).

Předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky Mirek Topolánek ve svém úvodním referátu upozornil na obtížnou ekonomickou situaci teplárenství a zásadní význam, který může v jeho ekonomické stabilizaci sehrát přidělování povolenek na výrobu elektřiny výměnou za modernizační investice po roce 2020. Pokud má teplárenství přežít, nelze z něj odčerpávat finanční prostředky, naopak je potřeba přidělováním povolenek motivovat provozovatele soustav zásobování teplem k investicím především do jejich modernizace a využití obnovitelných zdrojů energie.

S velkým ohlasem se setkala nově zavedená sekce „Využití akumulace energie v teplárenství“, kde se diskutovalo o reformě trhu s elektřinou, hrozbách a příležitostech, které z toho vyplývají, a o možnostech využití akumulace tepla a elektřiny v teplárnách. Účastníky zaujal příspěvek Ladislava Ochrany o rozšíření akumulačních schopností zdroje Červený mlýn v Brně.

Účastníky konference opět velmi zaujala sekce „Péče o zákazníky v teplárenství“, v níž se diskutovalo o možnostech zlepšení péče o zákazníky tepláren. Hana Zíková představila projekt partnerství mezi teplárnou IROMEZ, jejími zákazníky a městem Pelhřimov. Přihlášením do věrnostního programu teplárny ušetřila průměrná domácnost díky dlouhodobé smlouvě za rok až 2000 korun.

Místy bouřlivé výměny názorů byli svědky účastníci sekce „Odpady a jejich energetické využití“. Podle Jaromíra Manharta, ředitele odboru odpadů Ministerstva životního prostředí, je kritickým místem pro rozvoj oběhového hospodářství v České republice vysoká míra skládkování komunálních odpadů. Zákaz skládkování je proto nutné doplnit zvýšením skládkovacích poplatků a prosadit další opatření. Je nutné urychleně prosadit nový zákon o odpadech reálně posilující principy oběhového hospodářství a udržitelného nakládání s odpady.

„Velmi mě těší nebývale vysoká účast na letošní konferenci. Je vidět, že teplárenská obec nečeká se založenýma rukama, až za nás problémy někdo vyřeší, a velmi aktivně se zajímá o nové trendy v energetice a příležitosti pro rozvoj oboru,“ uvedl Mirek Topolánek, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky.

Konference byla tradičně koncipována jako odborné fórum pro zástupce tepláren, technologických firem, samospráv, bytových družstev i společenství vlastníků. S referáty vystoupili významní experti z ministerstev, asociací, vysokých škol i partnerských společností. Svou účast přislíbil také ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner, urgentní pracovní povinnosti však nakonec jeho vystoupení neumožnily.

Hlavní výstupy ze Dnů teplárenství a energetiky - Hradec Králové 24. a 25. 4. 2018

• Apelujeme na vládu České republiky, aby se zabývala obtížnou ekonomickou situací teplárenství, která v kombinaci s nerealistickými požadavky v oblasti snižování emisí může přerůst ve vážnou krizi a ohrožení energetické bezpečnosti již kolem roku 2021 a může mít i dopad na ceny tepla. Je potřeba nastavit podmínky podpory vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) pro další období a podporu odpovídajícím způsobem navýšit.

• Teplárenství by mělo ve IV. Obchodovacím období EU ETS získat odpovídající podíl bezplatné alokace emisních povolenek výměnou za investice. Prioritou jsou rekonstrukce tepelných sítí, přechod z páry na horkou vodu a využití obnovitelných zdrojů energie.

• Považujeme za nezbytné zapojit teplárny do konceptu smart grid, a to včetně přiměřené úhrady za služby, bez nichž se elektrické sítě neobejdou v důsledku narůstající decentrální výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a akumulace elektřiny.

• Očekáváme, že Ministerstvo průmyslu a obchodu bude věnovat maximální pozornost vyjednávání balíčku legislativy „Čistá energie pro všechny Evropany“ a zejména specifikům teplárenství a udržení jeho konkurenceschopnosti vymezeným ve schválených národních pozicích k jednotlivým legislativním návrhům. V návaznosti na schválení balíčku je pak nezbytné zahájit práce na novém energetickém zákonu.

• Jsme přesvědčeni, že teplárenství může hrát významnou roli při naplňování klimaticko-energetických cílů České republiky do roku 2030, je však zapotřebí připravit včas právní rámec a stabilní předvídatelné podmínky pro investory.

• V souladu se Státní energetickou koncepcí požadujeme srovnání ekonomických podmínek centralizovaných a decentralizovaných zdrojů tepla při úhradě emisí a dalších externalit. V rámci nastolení rovnováhy je třeba zavést uhlíkovou daň pro zařízení nezahrnutá do systému emisního obchodování a současně přesunout dodávky tepla do nižší sazby daně z přidané hodnoty (DPH).

• V oblasti věcného usměrňování ceny tepla požadujeme zajistit ve střednědobém výhledu zjednodušení celkového regulačního rámce a stanovit regulační periodu i pro teplárenství tak, aby se dala predikovat rentabilita legislativně vyvolaných modernizací výroben tepla a soustav zásobování tepelnou energií. V dlouhodobém horizontu zvážit přístup k systému fungování regulace v teplárenství.
   

Ve středu 18. dubna společnost FCC Česká republika slavnostně zahájila provoz nové třídicí linky ve Vratimově. Kapacita nového zařízení na zpracování druhotných surovin je 20 000 tun ročně. Moderní hala s třídicí linkou byla postavena v areálu bývalých Vratimovských papíren. Zde se FCC Česká republika věnuje zpracování druhotných surovin již od roku 2006. Na dosavadní třídicí lince bude nadále zpracován papír. A nová linka bude sloužit ke zpracování plastů, které jsou náročnější na třídění z hlediska počtu tříděných komodit, a tedy počtu třídicích míst a shozů. Linka je vybavena kabinou s celkem 14 shozy pro vytříděné komodity.

Foto:

V termínu 9. až 10.5. 2018 se uskuteční 18. ročník konference ODPADY 21, která se zaměří na klíčové problémy komunálního odpadového hospodářství. Letos bude probíhat panelová diskuze jak splnit cíle Plánu odpadového hospodářství obcí, především zákazu skládkování směsných komunálních odpadů od roku 2024. První den se mohou účastníci těšit na exkurzi ENET - Pyrolýzní jednotka. Podrobný program je k dipozici ke stažení níže. On-line přihlášku najdete ZDE

Dokument ke stažení:

Pozvánka a program konference

Zvažujete dotaci na domovní čistírny odpadních vod pro občany své obce? Pro usnadnění Státní fond životního prostředí ČR připravil novou stránku nejčastějších otázek a odpovědí k dotacím z aktuálně běžící výzvy č. 17/2017 Národního programu Životní prostředí. Dozvíte se například, zda může být žadatelem o dotaci také majitel nemovitosti – fyzická osoba, jestli lze v jedné žádosti řešit více částí obce, nebo kdo vlastně odpovídá za řádný provoz instalované domovní čistírny.

SFŽP poskytuje obcím až 80procentní dotaci na pořízení systému domovních čistíren odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel (EO). Tento systém čištění se uplatní zejména v lokalitách, kde není technicky možné napojení na společnou kanalizaci a čistírnu odpadních vod, nebo by standardní řešení bylo příliš finančně náročné. Fond vyčlenil ze svého rozpočtu na dotace v aktuální výzvě 200 milionů korun, žádosti je možné podávat až do 30. června 2019.

Odkaz:

Otázky a odpovědi k výzvě č. 17/2017 – Domovní čistírny odpadních vod

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany ovzduší v Českých Budějovicích uložili pokutu 290 tisíc korun společnosti DIAMO, státní podnik. Při sanaci odkaliště Mydlovary na Českobudějovicku firma nezajistila omezení prašnosti ukládaných rekultivačních materiálů.

„Při kontrole na odkališti v létě 2017 jsme zjistili, že prachové částice unikaly do ovzduší. Konkrétně šlo o materiál ze sádrokartonů a popílky. Provozovatel nezajistil omezení prašnosti a tím porušil podmínky povolení, které pro sanaci areálu odkaliště vydal Krajský úřad Jihočeského kraje,“ řekl Vladimír Jiráček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Českých Budějovicích.

Společnost DIAMO se proti pokutě uložené inspektory ČIŽP odvolala, Ministerstvo životního prostředí ale odvolání zamítlo a sankci v plné výši potvrdilo.

Ve Sbírce předpisů ČR vychází Vyhláška č. 70/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů. Novela vyhlášky zejména popisuje, jakým způsobem musí být nové povinnosti provozovatelů vodovodů, ale i orgánů ochrany veřejného zdraví, které jim jsou stanoveny novelou zákona o ochraně veřejného zdraví, naplňovány. Jedná se především o způsob zpracování tzv. monitorovacího programu a dále o postup vypracování posouzení rizik systému zásobování pitnou vodou výrobci pitné vody.

Dokument ke stažení:

ma_ALBSAXZJ5GEC.docx

Do připomínkového řízení je předkládán návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.

Novela vyhlášky má výhradně technický charakter. Návrh především opravuje chybu, k níž došlo při tisku v rámci přípravy poslední novely vyhlášky 415/2012 Sb. (vyhl. č. 452/2017 Sb.), kdy byl v tištěné verzi vypuštěn jeden řádek hodnot emisních limitů v tabulce 1.1.2. části II přílohy č. 2 vyhlášky, které však byly součástí elektronických verzí dokumentu v meziresortním připomínkovém řízení. Dvěma dalšími novelizačními body jsou pak opravovány chyby v psaní v příloze č. 8 vyhlášky 415/2012 Sb. Více ZDE

Demonstrační projekt technologie CCS Tomakomai na břehu japonského ostrova Hokkaido dosahuje slibných výsledků. Cílem projektu je mezi lety 2016 – 2020 uložit 300 000 tun CO2 do reservoárů nacházejících se v horninách pod mořským dnem. Komerční aplikace této technologie má být smysluplná, jakmile bude možné zachytávat a ukládat milion tun CO2 ročně. Více ZDE

Zdroj: https://oenergetice.cz

Teplárenské sdružení České republiky na Dnech teplárenství a energetiky ocenilo křišťálovými komíny pětici Projektů roku 2017: Náhradu parovodů horkovody v areálu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Komplexní ekologizaci, denitrifikaci a odsíření Teplárny Karviná, Akumulaci tepla v brněnské teplárně Červený mlýn; Připojení vojenské části pardubického letiště na soustavu zásobování teplem Elektráren Opatovice a Dlouhodobé partnerství se zákazníky pro rozvoj CZT v Pelhřimově.

Od roku 2002 získalo toto prestižní ocenění již 55 teplárenských projektů. Tradiční vyhlášení výsledků 16. ročníku Projektů roku proběhlo při slavnostním večeru Dnů teplárenství a energetiky v Hradci Králové. Do užší nominace bylo v 5 kategoriích vybráno 16 projektů, do nichž teplárenské společnosti investovaly přes 1,5 miliardy korun.

Ceny vítězným Projektům roku v pěti soutěžních kategoriích předal předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek, který uvedl: „Těší mne, že v teplárenství stále vznikají zajímavé projekty, které tento obor posouvají dopředu. Ale sebelepší technické dílo v našem oboru zůstane doslova chladné, pokud nebude dobře sloužit lidem. A to už není o technice, ale přístupu k zákazníkům, který se také vyvíjí. Proto letos dostala větší prostor sekce Péče o zákazníky v teplárenství, o kterou roste každoročně zájem. A přidali jsme ji i jako samostatnou kategorii do Projektů roku, abychom představili zajímavé nápady, jak zlepšit péči o zákazníky. Jsou to totiž právě zákazníci, kdo rozhoduje o tom, jestli se bude dálkové vytápění dále rozvíjet. Bez nich by všechny technické inovace a investice ztratily svůj smysl.“

Titul Projekt roku v soustavách zásobování teplem a chladem za rok 2017 získaly:

Teplárna České Budějovice, a.s. za projekt „Náhrada parovodů horkovody v areálu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích“ (kategorie Snížení tepelných ztrát, přechod na efektivnější horkovodní rozvody).

Hlavním cílem projektu bylo dosažení energetických úspor při rozvodu tepelné energie v lokalitě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Byly zrušeny stávající parní rozvody a nahrazeny novým horkovodním předizolovaným potrubím. Proti výchozímu stavu se snížily tepelné ztráty v potrubí o 78 %, což vedlo k úspoře primární energie ve výši 2539 GJ ročně. Vedle univerzity se projekt dotkl i Biologického centra Akademie věd ČR.

Veolia Energie ČR, a.s. za projekt „Komplexní ekologizace, denitrifikace a odsíření Teplárny Karviná“ (kategorie Snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší).

Ekologizace zdroje, který s Teplárnou ČSA zásobuje teplem 50 000 domácností, školy, nemocnice, úřady, obchodní střediska, průmyslové podniky a další objekty v Karviné a Havířově probíhala od roku 2013. Byla rozdělena na denitrifikaci a odsíření spalin všech kotlů. Díky investicím v objemu 650 mil. korun došlo k významnému snížení vypouštěných emisí oxidů síry o 75 % a oxidů dusíku i prachu o polovinu.

Teplárny Brno, a.s. za projekt Akumulace tepla v teplárně Červený mlýn (kategorie: Rozvoj a využití KVET, obnovitelných a druhotných zdrojů energie).

Původní beztlaký teplovodní akumulátor tepla o objemu 5500 m3 umožňoval uložit až 180 MWh tepelné energie. K němu bylo rozhodnuto udělat druhý akumulátor z nevyužívané nádrže lehkého topného oleje (5000 m³). Přestavbou vzniklo unikátní technické dílo, které dovolí přechodně uložit až 345 MWh tepelné energie (částečně z kogenerace a energetického využití odpadů). To je denní spotřeba tepla 17 000 bytů s téměř 50 000 obyvateli.

Elektrárny Opatovice, a.s. za projekt „Připojení vojenské části pardubického letiště na soustavu zásobování teplem“ (kategorie Rozvoj soustav zásobování teplem).

Připojení vojenských objektů pardubického letiště na soustavu zásobování teplem EOP bude mít pozitivní vliv na životní prostředí. Původní lokální kotelny v areálu byly na hraně životnosti a v budoucnu by nebyly schopny plnit emisní limity. Pro EOP se jedná o největší připojení za poslední roky s plánovanou dodávkou 20 000 GJ za rok. EOP jsou klíčovým dodavatelem tepla pro Hradec Králové, Pardubice a Chrudim, kde zásobují teplem na 60 tisíc domácností, nemocnice, průmyslové podniky a instituce veřejného života.

IROMEZ s.r.o. (skupina MVV Energie CZ.) za projekt „Dlouhodobé partnerství se zákazníky pro rozvoj CZT v Pelhřimově“ (kategorie Zlepšování služeb a péče o zákazníky).

Unikátní projekt věrnostního programu pro zákazníky dodavatele tepla, který úspěšně realizovala pelhřimovská teplárna IROMEZ, je postaven na konceptu vzájemnosti se zákazníky. Do programu se během roku 2017 zapojilo přes 87 % zákazníků teplárny z řad domácností i ostatních skupin zákazníků. Dlouhodobé partnerství díky stabilizaci zákaznické základny současně vytvořilo příhodné podmínky pro technickoekonomický rozvoj teplárny a pro zákazníky možnost čerpat za věrnost benefity.

Záměrem vyhodnocení nejlepších projektů je ocenit úspěšné realizace v oblasti dálkového vytápění a chlazení, které přispívají k rozvoji a modernizaci účinných ekonomických a k životnímu prostředí šetrných systémů zásobování teplem a k efektivnímu zajištění tepelné pohody bytů i energetických potřeb služeb a průmyslu. Od roku 2002 již bylo do této celostátní energetické soutěže nominováno celkem 157 teplárenských projektů.

Za dobu pořádání soutěže realizovalo celkem 60 teplárenských společností a firem ve spolupráci se 14 obcemi a 1 vysokou školou v 86 městech a obcích. Nejvíce jich do soutěže přihlásily společnosti skupiny Veolia Energie ČR (32), následované Teplárnami Brno (14 projektů), Plzeňskou teplárenskou (13 projektů), a skupinami MVV Energie CZ a ČEZ (po 12 projektech). Nejvíce nominovaných projektů bylo realizováno v Brně (16), v Plzni a Praze (12), v Ostravě (8) a v Českých Budějovicích (6).

Podrobnější informace o soutěži Projekty roku v soustavách zásobování teplem a chladem a obsáhlý archiv soutěže najdete na internetových stránkách Teplárenského sdružení České republiky: https://www.tscr.cz; v sekci Aktivity − Projekt roku.

Další nominované projekty za rok 2017:

Snížení tepelných ztrát, přechod na efektivnější horkovodní rozvody

EVČ s.r.o. (skupina ČEZ ESCO, a.s.): Modernizace zdroje a tepelných sítí v Lázních Luhačovice

Teplárny Brno, a.s.: Náhrada parovodů moderními horkovody v centru Brna

Snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší

CTZ s.r.o. (skupina MVV Energie CZ): Ekologizace kotelny v Uherském Hradišti

Pražská teplárenská a.s.: Nový nízkoemisní plynový horkovodní zdroj v Praze-Holešovicích

Rozvoj a využití KVET, obnovitelných a druhotných zdrojů energie

ČEZ Energo, s.r.o. (skupina ČEZ ESCO, a.s.):

Modernizace tepelného hospodářství v Prostějově s využitím kogeneračních jednotek 

Dukovanská teplárenská s.r.o.: Biokotelna a soustava zásobování teplem v Dukovanech – I. etapa

Rozvoj soustav zásobování teplem

ČEZ Teplárenská, a.s.: Náhrada tepelného čerpadla dodávkou tepla ze soustavy v Ústí nad Labem

Veolia Energie ČR, a.s.:  Připojení bytových domů v lokalitě Praha – Stodůlky na soustavu zásobování teplem

Veolia Energie ČR, a.s.: Připojení haly v průmyslové zóně CTPark Karviná na horkovodní síť

Zlepšování služeb a péče o zákazníky

Plzeňská teplárenská, a.s.:  Chytré teplo – nová služba pro zákazníky

Severočeská teplárenská, a.s.: Věrnostní program pro konečné spotřebitele tepla

Po několika odkladech se má od května rozběhnout elektronické ohlašování přepravy nebezpečných odpadů prostřednictvím ISPOP. Konkrétně přes samostatný modul ISPOPU nazvaný SEPNO (Systém evidence přepravy nebezpečných odpadů) – www.sepno.cz. Smyslem elektronizace má být celkové zefektivnění ohlašování a snížení dosavadní administrativní zátěže, ale na druhé straně také posílení možností kontroly ze strany orgánů veřejné správy (např. i křížová kontrola ročního hlášení a SEPNA). Více ZDE

Zdroj: ČAOH

Nová uhlíková stopa Mezinárodní energetické agentury (IEA) obsahuje mnoho překvapení: dobrých i špatných. Nejhorší: po třech letech konzistentních emisí CO2 se v roce 2017 poprvé zvýšily v celosvětovém měřítku objemy vypouštění škodlivého plynu do ovzduší. To znamená, že cíl Organizace spojených národů - udržet globální oteplování země v tomto století pod dvěma stupni Celsia - je ještě vzdálenější, než se jevilo na konferenci v Paříži. Více ZDE

Zdroj: iHned.cz

Pátého května se v Bratislavě uskuteční první celodenní konference o životě bez odpadu "Slovakia Going Zero Waste", která má za cíl nasměrovat Slovensko ke snížení množství vyprodukovaného odpadu a jeho lepšímu zhodnocování. Konference je určena pro širokou veřejnost, samosprávy i tvůrců legislativy o odpadech.

Pozvání na konferenci přijala hlavní tvář celosvětového zero waste hnutí Bea Johnson, autorka bestselleru "Domácnost bez odpadu", která už deset let netvoří téměř žádný odpad. Kromě ní vystoupí 12 řečníků ve třech tematických blocích (Bezodpadovosť v každodenním životě, Jak neplýtvají jídlem, Cirkulární ekonomika / zero waste v byznysu). Akci bude moderovat Slávka Halčáková.

Konference bude probíhat v Aule Ekonomické univerzity. Během přestávek mezi přednáškami je připraveno množství aktivit, včetně možnosti kompletních bezobalových nákupů a konzultační zóny, kde budou moci zájemci probrat své otázky ohledně bezodpadovosti s odborníky na dané téma.

Pro novináře je připravena tisková konference s Beou Johnson, která bude plně tlumočena.

Jak se v pozvánce ke konferenci vyjádřila Bea Johnson, "možná si myslíte, že na to, abyste dokázali zredukovat odpad, se budete muset omezovat, žít v lese jako hipisák nebo si myslíte, že to bude stát příliš mnoho času a peněz. Na akci Slovakia Going Zero Waste vyvrací všechny mylné představy, které lze o bezodpadovém životě máte."

Slovakia Going Zero Waste / Zuzana Jánošíková

Další informace: zero-waste.sk, info@zero-waste.sk, +421 914 128 143 (Silvia Yoder)

Jako každým rokem vyhlašuje Evropská komise výzvu k předkládání žádostí do programu LIFE. O finanční podporu pro tradiční, přípravné a integrované projekty mohou žádat také zájemci z řad českých podnikatelských subjektů, neziskových organizací, univerzit, vědeckých a výzkumných institucí i veřejné správy.

Kvalitně zpracovaný projektový návrh předložený do právě vyhlášené evropské výzvy je nezbytným krokem k získání podpory z programu LIFE pomocí něhož EU financuje aktivity či inovace související se životním prostředím a klimatem. Žádosti musí předkladatelé adresovat přímo Evropské komisi, která zajišťuje i jejich hodnocení.

“Letos došlo k významné změně v podprogramu Životní prostředí,“ uvedl ředitel odboru finančních a dobrovolných nástrojů MŽP Tomáš Kažmierski, Evropská komise zde upravila podávání žádostí do evropské výzvy. Nově dochází k dvoustupňovému přihlašování žádostí. V první etapě předloží žadatelé v podprogramu Životní prostředí koncept a teprve pokud se dostanou do druhé etapy, podají úplný návrh na základě přijatých připomínek z prvního kola. Brusel si od této změny slibuje, že dojde ke zjednodušení postupu pro předkládání projektů. U podprogramu Klima zůstává postup podání žádostí beze změn, žadatelé předloží úplné návrhy podle stávajících pravidel.

Pokud projekt uspěje, činí míra kofinancování projektů LIFE z EU 55 % způsobilých výdajů. Koncepty do podprogramu Životní prostředí se předkládají v první polovině června. Projektové návrhy do podprogramu Klima mohou žadatelé odevzdat do začátku září letošního roku. Na hodnocení podaných projektů má Evropská komise zhruba osm měsíců, vybrané podpořené projekty tedy budou známy na jaře 2019. Nejčastější doba realizace projektu činí 3 až 6 let a rozpočet typického projektu dosahuje až 3 milionů eur.

Další finanční podporu českým projektům nabízí i Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím národní výzvy. V letošním roce MŽP ze svého rozpočtu vyčlenilo celkem 53 milionů korun. Z této částky je alokováno 50 milionů na spolufinancování projektů, jestliže uspějí v konkurenci EU projektů a 3 miliony na přípravu projektové dokumentace v případě podání projektu do evropské výzvy. Nejvyšší míra spolufinancování činí maximálně 15 % z celkových způsobilých nákladů projektu a zároveň ne více než 10 milionů korun na jeden projekt.

Na pokrytí nákladů s přípravou projektu lze získat pro podprogram Životní prostředí max. 240 tisíc korun na jeden projekt. V podprogramu Klima mohou žadatelé obdržet max. 200 tisíc korun na jeden projekt. Národní výzva je pro žadatele v podprogramu Životní prostředí otevřena do 3. května 2018 a v podprogramu Klima do 22. června 2018.

Českým zájemcům o program LIFE poskytuje služby a konzultace při přípravě projektových návrhů Ministerstvo životního prostředí.

Další informace o programu jsou dostupné ZDE.

V Česku postupně roste množství baterií, které jsou odevzdány k recyklaci. V roce 2017 už to bylo přes 46 procent ze všech baterií, které se dostaly do oběhu. Rok od roku přibývá lidí, kteří baterie třídí. Ale rezervy tu samozřejmě jsou. My vás v tomto článku chceme přesvědčit, že třídění baterií má velký smysl a že si recyklační firmy s použitými bateriemi umí dobře poradit a získat z nich materiálové výstupy, které můžeme dále mnohostranně používat.

Cesta recyklace začíná na sběrném místě

Cesta recyklace začíná tím, že použité baterie odnesete na sběrná místa, kterých je po České republice už přes 20 000. Asi nejznámější jsou červené venkovní kontejnery na třídění drobných elektrospotřebičů a baterií. „Na popularitě získává odevzdávání baterií v obchodech. Ty mají dokonce ze zákona povinnost ve svých provozovnách sběrné boxy umísťovat. Kdykoli tedy půjdete nakoupit do supermarketu, můžete zde odevzdat i baterie,“ říká Petr Kratochvíl, jednatel neziskové společnosti ECOBAT, která v České republice zajišťuje sběr a recyklaci baterií. Sběrné nádoby najdete též na některých obecních a městských úřadech. V obcích léta také dobře fungují sběrné dvory. Značná část baterií putuje na recyklaci z firem. Hodně jich je z provozů, ale potěšující je, že v řadě firem již zaměstnavatelé zřizují pro své zaměstnance sběrná místa přímo na pracovištích. „Firmách, úřadům i dalším organizacím, které by se chtěly zapojit do sběru baterií k recyklaci rádi pomůžeme. Pokud se na nás obrátí, poskytneme jim sběrné nádoby, zajistíme svoz a pomůžeme s osvětou,“ dodává Petr Kratochvíl z ECOBATu.

A kdo nechce běhat na sběrné místo s každou použitou baterií, tomu může dobře posloužit box ECOCHEESE na domácí třídění v atraktivním designu, který si zájemci mohou zdarma objednat na www.ecocheese.cz.

Svoz a roztřídění na třídicí lince

Baterie ze sběrných míst sváží společnost ECOBAT na třídicí linku do středočeského Kladna. Putují sem svozy z měst, obchodů i škol. Kdo by však čekal velkou provozní halu, ten by se pletl. Linka připomíná spíše třídičku brambor a neobejde se bez obsluhy proškoleného personálu. Zde jsou baterie pečlivě roztříděny dle typu a chemického složení. Odtud již roztříděné baterie putují do firem, které se specializují na recyklaci a zpracování různých kovů. V Česku jde například o Kovohutě Příbram, kde se zpracovávají olověné baterie. Větší část vytříděných baterií však směřuje do zahraničí – například do Německa či Polska. K ekonomicky smysluplné recyklaci je totiž zapotřebí velké množství vstupního materiálu, v tomto případě vrácených použitých baterek.

Třídicí linka Kladno

Samotná recyklace je celkem věda

Pro zpracování běžných tužkových baterií se v zásadě používají dvě cesty: pyrometalurgické, nebo mechanické a chemické zpracování. Při pyrometalurgickém zpracování dochází k hutnickému zpracování baterií v obloukové peci za vysokých teplot bez předchozí mechanické úpravy. Získáváme při něm:

1. Slitinu železa, manganu a niklu. Využití má pro výrobu antikorozní oceli, například pro chirurgické nástroje nebo kuchyňské dřezy.
2. Oxid zinečnatý. Ten se využívá pro výrobu zinku a dále pro povrchovou úpravu kovů, například pro pozinkované popelnice.
3. Manganový silikát. Využívá se jako nízkoprocentní ruda v manganovém průmyslu. Mangan se obecně používá pro zlepšení mechanických vlastností, například ke zušlechťování konstrukční oceli.

Při mechanickém a chemickém zpracování dochází nejprve k drcení a separaci kovů, plastu a papíru a poté k loužení získané jemnozrnné černé hmoty. Jemnozrnná černá hmota je směs burelu (oxidu manganičitého), grafitu a elektrolytu (chlorid zinečnatý nebo hydroxid draselný), a dále železných kovů a kovového zinku. Následně se černá hmota zpracovává metalurgicky na zinek či oxid zinečnatý a manganovou strusku. Nebo také loužením na uhličitan zinečnatý, který se používá třeba v kosmetickém průmyslu nebo na výrobu některých krémů. Železné kovy a kovový zinek se také dále zpracovávají metalurgicky.

Černá hmota

Suma sumárum

Zdá se vám to složité? To zásadní, co je dobré vědět, je, že díky recyklačním procesům získáváme materiálové výstupy. Z jedné tuny tužkových baterií zhruba 167 kg oceli, 210 kg zinku, 205 kg manganu, 15 kg niklu a mědi. Z dalších typů baterií pak také olovo, kadmium, kobalt, a stříbro. Využitelnost takto získaných kovů je velmi široká od výroby turbín, kovových konstrukcí, akumulátorů, elektrických vodičů a chladičů, střešních okapů, popelnic, autobaterií, nástrojové oceli, dobíjecích i běžných baterií, sklokeramických varných desek, až po příbory, CD/DVD disky, mince, kosmetiku nebo šperky.

(pro zvětšení klikni na obrázek)

Buď, anebo!

Každý máme možnost volby. Chovat se zodpovědně a dát použitým bateriím šanci na „druhý život“, aby nám suroviny z nich po recyklaci znovu sloužily, nebo to prostě neřešit. Věříme, že jsme vás tímto článkem přesvědčili, že je potřeba TO ŘEŠIT a že třídění baterií má velký smysl.

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany ovzduší v Brně uložili pokutu 200 tisíc korun společnosti Slovácké strojírny, akciová společnost. Firma ve svém závodě v Uherském Brodu provozovala zdroje znečišťování ovzduší v rozporu s povolením Krajského úřadu Zlínského kraje. Dopustila se tak porušení zákona na ochranu ovzduší.

„Při kontrole v prosinci 2017 jsme zjistili, že společnost neměla v řádném provozním stavu filtrační systém v lakovně. Dále u dvou tryskacích zařízení nebyla v předepsaném rozsahu prováděna údržba hladinových odlučovačů. Nedostatky jsme přitom firmě vytkli už při předcházející kontrole v srpnu 2017 a vyzvali k nápravě. Do prosince se tak nestalo, proto jsme to při stanovování výše pokuty vyhodnotili jako přitěžující okolnost,“ řekla Jana Antonínová, zástupkyně ředitele Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Společnost Slovácké strojírny se proti pokutě neodvolala a sankce tak nabyla právní moci.