Evropská unie pravděpodobně v červnu vyhlásí ve svém Věstníku finální znění již schváleného balíčku směrnic oběhového hospodářství. Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) dlouhodobě podporuje změny, které nové směrnice přinášejí. Podporujeme zároveň nové evropské odpadové cíle. Ty jsou zaměřeny zejména na předcházení vzniku odpadů, co největší třídění, následné zpracování a recyklaci. Odpady chce Evropa nově vnímat především jako zdroje surovin pro další výrobu. To je pozitivní a vítáme to. ČAOH také dlouhodobě prosazuje legislativní změny, které by podpořily skutečnou recyklaci a přitom nedopadaly zbytečně zatěžujícím způsobem na obce (a občany), neboť ty jsou našimi dlouholetými zákazníky. Mezi hlavní nástroje, které zajistí vyšší procenta finální recyklace, patří:

• daňové zvýhodnění recyklovaných výrobků, recyklátů, apod. (např. ve formě snížené DPH),

• snížení zdanění práce v recyklačním průmyslu,

• a také závazek státu, aby ve veřejných zakázkách preferoval z určitého procenta recyklované výrobky

Tato opatření by jednoznačně vedla k navýšení zpracovatelských a recyklačních kapacit. Vedla by také ke zvýšení zájmu o výstupy z třídících a dotřiďovacích linek. ČAOH tyto a další pozitivní a motivační nástroje prosazuje dlouhodobě. Shrnuty jsou např. také v Desateru moderního odpadového hospodářství, které ČAOH a další oborové svazy prezentovaly jako vhodnou strategii k naplnění evropských cílů v ČR již na začátku tohoto roku. Inspirací k výše uvedeným nástrojům jsou jak zkušenosti členských firem ČAOH, tak doprovodné texty evropského balíčku oběhového hospodářství, kde jsou podobná opatření rovněž doporučována.

Další společností, která se chce v rámci ČAOH aktivně zapojit do prosazování třídění, recyklace a podpory nových evropských cílů, je společnost PLASTIC UNION a.s.

PLASTIC UNION a.s. je skupina firem zaměřených na komplexní zpracování plastových odpadů, jak průmyslových, tak komunálních a výrobu regranulátů s požadovanými technickými parametry. Námi upravené druhotné suroviny pak mohou být kvalitním vstupem pro výrobu konkrétních věcí určených pro spotřebitele. „V recyklaci odpadů vidíme smysl, potenciál a příležitost. Vstupem do ČAOH chceme po boku dalších členských společností podpořit jejich dosavadní snahy a přispět k prosazení rozumných a v praxi funkčních konceptů budoucího odpadového hospodářství,“ říká Robert Antoš ze společnosti PLASTIC UNION.

Ke zpracování plastových odpadů používá skupina PLASTIC UNION níže uvedené vlastní moderní technologie od renomovaných zahraničních výrobců:

• Drtící linky v konfiguraci shredder, rychloběžný mlýn

• Prací linky s flotační vanou, která odděluje plovoucí a neplovoucí frakci

• Zařízení na barevnou a druhovou separaci materiálů – optická a na základě rozdílného statického náboje

• Homogenizační sila až 10 m3

• Regranulační linky s vodokružní granulací a kontinuální filtrací taveniny

• Regranulační – compoundační linky s podvodní granulací a kontinuální filtrací taveniny s možností přesného dávkování aditiv, případně dalších přísad

• pro dosažení optimálních vlastností dodávaných regranulátů

• Moderní laboratorní vybavení

Společnost se v České republice zabývá následujícími službami, které dále postupně rozvíjí. Jedná se např. o:

• výrobu regranulátu

• regranulaci drtě či zbytků z výroby dodaných zákazníky

• barevnou či druhovou separaci materiálů dodaných zákazníky ( po vyspecifikování požadavků na optimální velikost frakce potřebnou pro jednotlivé technologie )

• výkup plastových odpadů z výroby

• výkup předtříděných odpadních plastů

Součástí skupiny PLASTIC UNION a.s. jsou tyto společnosti:

FOR PLASTIC a.s. – obchodní a vývojová firma v Ostravě

ANTAKA a.s. – pilotní výrobní firma v Hranicích na Moravě, ve které se ověřuje funkčnost, a zdokonalují se technologie pro zpracování plastu. 

PLASTIC ONE a.s. – výrobní firma v Ostravě

PLASTIC TWO a.s. – výrobní firma v Mostě

PLASTIC THREE a.s. – výrobní firma v Krupce, vybavená technologiemi na druhové třídění dutých obalů (PET, HDPE)

Bližší informace naleznete také na webu https://www.plasticunion.cz/.

Zdroj: Ing. Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství (www.caoh.cz)

V české politice začal převládat názor, že zelené aktivity brzdí pokrok, srovnává současnost s devadesátými léty exministr životního prostředí Bedřich Moldan. První porevoluční ministr životního prostředí současným českým politikům nejvíce vyčítá, že preferují krátkodobá a krátkozraká řešení. "Stále ještě u nás není schválen zásadnější vládní dokument, který by se zabýval politikou klimatu," tvrdí. Celý rozhovor čtěte ZDE

Letošní podtitul konference je Společenská odpovědnost a kvalita ve veřejných zakázkách, který tak avizuje zaměření debaty na tři klíčová témata – kvalitu nastavení procesů a řízení zadávání veřejných zakázek, hodnocení kvality zejména z hlediska společenské odpovědnosti a v neposlední řadě zajištění férových dodavatelských vztahů. Konference se uskuteční ve čtvrtek 20. září 2018 v Kongresovém centru České národní banky v Praze. Přihlašování a podrobnosti o programu a tématech konference ZDE, účast je zdarma.

V návrhu nového zákona o výrobcích s ukončenou životností, který připravilo ministerstvo životního prostředí (MŽP), bude jasně zakázáno, aby kolektivní systémy starající se o sběr zároveň vlastnily recyklační linky. Opatření, které je zakotvené i v chystané evropské směrnici, má zamezit zneužívání dominantního postavení na trhu, nepřiměřenému růstu cen za sběr a snadnému falšování dat. Uvedli to dnes při diskusi o elektroodpadu zástupci kolektivních systémů a MŽP. Pro toto opatření se vžil název čínská zeď.

Podle Ladislava Trylče z oddělení zpětného odběru MŽP současný stav umožňuje různé nešvary, například chybějící nebo nedostatečnou kontrolu kolektivních systémů. "Mnohdy není možné dopátrat, co se s elektrospotřebiči stalo," uvedl Trylč. Kolektivní systémy, které své povinnosti řádně plní, mají podle něj vyšší náklady než ty, které povinnosti plní jen na papíře a ve skutečnosti parazitují na poctivých systémech. "Není možné, aby tento stav fungoval donekonečna," řekl Trylč. Výsledkem současného nastavení je podle něj to, že kolektivní systémy zvyšují ceny obcím nebo jim vypovídají smlouvy.

Podporu čínské zdi vyjádřila také Hospodářská komora (HK ČR). Bez ní by podle zástupců komory mohlo zmizet mnoho menších zpracovatelů a následně by se zpracování prodražilo. Podle Jana Mračka z HK ČR čínská zeď funguje úspěšně ve Francii a na Slovensku. Kladně toto opatření hodnotí také Svaz průmyslu druhotných surovin.

Dosud se v Česku muselo vybrat zpět 45 procent elektrovýrobků uvedených na trh, což se dařilo plnit. Podle chystané směrnice se tento cíl zvýší na 65 procent. Podle Trylče by za to měly nést odpovědnost i kolektivní systémy, které k tomu podle dosavadního zákona z roku 2005 nic nenutí.

Návrhy nových zákonů, o odpadech a o výrobcích s ukončenou životností, jsou podle Trylče připravené od ledna 2017, nově ale musely reagovat na chystané směrnice EU pro tuto oblast. Příští rok by návrhy zákonů měly projít meziresortním připomínkovým řízením. Budou řešit i dozor nad zpětným odběrem, ve kterém bude muset být zapojen "alespoň jeden subjekt nezávislý na soukromých zájmech".

Kolektivní systémy jsou společnosti, které přebírají povinnost výrobců elektra postarat se o vyprodukované spotřebiče po skončení jejich životnosti. Výrobci jim za to platí. Kolektivní systémy mohou být ziskové i neziskové, podle toho, jaký odpad sbírají a jak se jim daří najít zpracovatele, kteří by ho odebírali. Výrobci se o zpětný odběr mohou starat i sami, v Česku to dělá kolem 50 firem. Vybírají kolem 630 tun elektroodpadu ročně, celkový odběr v ČR je přes 90.000 tun za rok.

Zdroj: ČTK

Česká republika bude moci z nové podoby evropských fondů v rámci politiky soudržnosti v příštím finančním období mezi roky 2021 až 2027 získat až 17,8 miliardy eur (asi 454 miliard korun). Uvedla to Evropská komise, jejíž zástupci ve Štrasburku představili odsouhlasenou podobu modernizované politiky soudržnosti pro příští víceleté finanční období. Česko v této oblasti získá přibližně o čtvrtinu méně prostředků než ve stávajícím období. Převážná část investic z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti má být podle záměru Komise určena na inovace, podporu malých firem, digitální technologie a modernizaci průmyslu. Podpořit by měla také přechod na nízkouhlíkovou a oběhovou ekonomiku a boj proti klimatickým změnám.

Zdroj: ČT24

Aliance Šance pro budovy uspořádala 29. května 2018 výroční tiskovou konferenci k vývoji trhu v oblasti energeticky úsporného stavebnictví. Z ní vyplynulo, že český trh se postupně stabilizoval a ve střední a východní Evropě patříme v tomto odvětví k lídrům. Důležité však bude nezaspat s přípravou zvýhodněného financování v období po roce 2020.

V roce 2017 požádalo o podporu z programu Nová zelená úsporám 481 stavebníků novostaveb rodinných domů v pasivním standardu. To je v meziročním srovnání o 30 % více než v předešlém roce. Za devítileté období trvání dotačního titulu tak v Česku bylo podpořeno téměř 3 400 těchto budov. Pokud k nim odvodíme srovnatelné domy postavené výhradně z prostředků jejich vlastníků, dostáváme se k hranici 5 000 pasivních rodinných domů. Podle odhadů německého Passivhaus Institutu tak s 8,3 % světovým podílem patříme k předním hráčům ve střední a východní Evropě.

V oblasti projektů energetických úspor se zárukou (ang. EPC, Energy Performance Contacting) bylo předáno celkem 9 nových projektů s 39 objekty po celé republice za celkovou investici 248 679 793 Kč. Projekty přinesou roční garantované úspory energie ve výši 17 019 797 kWh a související finanční úspory 38 754 442 Kč.

Mezi nejvýznamnější z nich patří Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, která byla také oceněna jako nejlepší energeticky úsporný projekt roku 2017. V letech 1994 až 2017 bylo odhadem uspořeno 3,3 mld. Kč.

Environmentálně certifikovaných budov v loňském roce přibylo 21. Nově se začaly certifikovat také bytové projekty – Botanica K v Jinonicích a Modřanka Tower v Modřanech byly oceněné certifikátem BREEAM. „U certifikovaných budov došlo v roce 2017 k poklesu. Jde o důsledek zdlouhavého a složitého povolovacího procesu, jenž se dotýká i výstavby administrativních objektů, které oblasti certifikací dlouhodobě vévodí. Nyní však dochází opět k mírnému vzestupu, což je dáno postupným dokončováním staveb dosahujících na některé z hodnocení udržitelnosti budov v podobě certifikací BREEAM či LEED. Vedle těchto dnes již etablovaných systémů se pomalu začíná prosazovat certifikace WELL,“ uvádí Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy. Ta vznikla v roce 2014 v USA a zaměřuje se na kvalitu vnitřního prostředí a jeho dopadů na samotné uživatele. Hodnotí celkem sedm kritérií: vzduch, světlo, vodu, stravu, tělesnou kondici, duševní zdraví a pohodlí lidí, kteří v budově pracují nebo žijí. V České republice jsou zatím první tři kancelářské projekty, které na tuto certifikaci aspirují (projekty Visionary a Praga Studios od společnosti Skanska a projekt HB Reavis ve Vinohradské ulici).

Spotřeba pěnového polystyrenu zaznamenala meziroční nárůst. Loni ho v Česku bylo využito 60 100 tun, což je o 3,8 % více než v roce 2016. Po propadu v roce 2016 tak jeho spotřeba znovu vzrostla, zejména díky využití polystyrenu jako tepelného izolantu fasád. Za uvedeným nárůstem spotřeby stojí stále sílící snaha o snížení energetické náročnosti domů a rozpohybování podpory z IROPu.

Boom v Česku zažívají také zelené střechy, kterých v loňském roce vyrostlo o polovinu víc než v roce 2016. Konkrétně to bylo 195 000 m2, což je plocha odpovídající přibližně 18 fotbalovým hřištím. Zelené střechy a fasády byly dlouho vnímány především jako estetický a nikoli funkční prvek, to se však v souvislosti s klimatickými změnami začíná měnit, protože účinně ochlazují a zvlhčují své okolí. Díky speciální minerální izolaci by v budoucnu mohlo zazelenat daleko více budov na našem území, včetně panelových domů.

Důležitým faktorem pro stabilizaci energeticky úsporného stavebnictví doposud byly podpůrné programy. Ty přinášejí již nyní do stavebnictví až 30 mld. Kč celkových investic ročně, jejich potenciál je však ještě 2,5 násobně vyšší. Aktuálně české programy na jednu vynaloženou korunu z veřejných rozpočtů vybudí 3 koruny celkové investice, v Německu je tento podíl 1 ku 18. Postupně se k této hodnotě můžeme blížit. „Hospodářství České republiky vykazuje rychlý růst, proto lze očekávat,

že v rámci kohezní politiky již v příštím víceletém období nebudeme disponovat tak štědrou alokací jako doposud,“ sdělil Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy. „Proto je třeba koncentrovat stávající programy podpory a začít připravovat jejich doplnění tzv. finančními nástroji, tedy zvýhodněným financováním. S jeho přípravou je však zapotřebí začít již nyní, aby po roce 2020 nevznikl výpadek,“ doplnil závěrem.

Doporučujeme:

Miliardová zateplovací mánie pokračuje, chytrá řešení v konkurenci s polystyrenem prohrávají (ČT24, 29.5.2018)

Zdroj: CZGBC

Výkup lahví by mohl kromě těch skleněných zahrnovat i plastové nápojové obaly. Možnosti zavedení zálohového systému na PET lahve, který funguje už v několika evropských zemích, analyzuje Institut cirkulární ekonomiky. Podle jeho ředitelky Soni Jonášové má Česko dostatečné kapacity na zpracování plastových obalů, část výrobců už projevila zájem takový systém prosazovat. Otázkou ale zůstává mimo jiné samotná výše zálohy. “Mluví se o třech až pěti korunách,” uvedla v rozhovoru pro deník E15 Jonášová. Více ZDE

Napříč celou Evropou se každoročně od 30. května do 5. června konají tisíce různých akcí: konference, výstavy, workshopy, semináře, filmová promítání,komunitní setkání, dny otevřených dveří a mnohé další aktivity. Rozmanitost pořádaných akcí je veliká, cíl jediný: dát najevo, že nám záleží na budoucnosti světa, v němž žijeme. Seznam akcí najdete na ZDE

Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil většinu programu zlepšování kvality ovzduší v brněnské aglomeraci. Byl vypracovaný jen velmi obecně. Vydalo jej ministerstvo životního prostředí v roce 2016. Soud o dnešním rozhodnutí informoval v tiskové zprávě.

Program měl zajistit snížení znečištění v Brně pod zákonné imisní limity do konce roku 2020. Hlavním zdrojem znečištění ovzduší v Brně je automobilová doprava. Návrh na zrušení programu podali dva obyvatelé Brna a spolek Brnění. Společně poukazovali na zásah do práva na příznivé životní prostředí, ochranu soukromého a rodinného života, ochranu zdraví, ale i do vlastnického práva.

Soud podle mluvčí Sylvy Dostálové postupoval podobně jako u dříve zrušených programů zlepšování kvality ovzduší pro aglomeraci Ostrava, Karviná a Frýdek-Místek a oblast Severozápad. I nyní dospěl k závěru, že ministerstvo má sice zákonem velmi omezené možnosti, jak programem dosáhnout zlepšení kvality ovzduší, nicméně ani tyto možnosti nebyly řádně využity.

Ministerstvo podle soudu uvedlo v programu v podstatě veškerá myslitelná opatření, nicméně ve značně obecné rovině. Soud upozornil na nutnost vyčíslit očekávaný přínos jednotlivých opatření ke zlepšení kvality ovzduší a formulovat časový plán jejich provádění. Jedině tak je prý možné se zaměřit na ta nejdůležitější opatření a průběžně kontrolovat jejich plnění. V programu ale priority nebyly uvedeny, opatření se měla plnit "průběžně".

"Harmonogram jednotlivých opatření by měl zahrnovat přinejmenším termíny pro dokončení hlavních fází realizace jednotlivých opatření - například, do kdy by měla být získána práva k pozemkům a dokončen povolovací proces pro určitou dopravní stavbu, do kdy by měla být stavba zahájena v terénu a do kdy by měla být stavebně dokončena, aby mohla být k cílovému datu programu uvedena do provozu," popsal předseda senátu Petr Mikeš.
"Realizované záměry proto musí být rozvrženy v čase tak, aby je bylo možné průběžně hodnotit a posoudit jejich přínos a případně v souladu se zákonem o ochraně ovzduší program operativně aktualizovat," doplnil Mikeš.

NSS se vzhledem ke zrušení programu pro neurčitost už nezabýval konkrétními námitkami, které poukazovaly na neuskutečnitelnost některých opatření do konce roku 2020. Šlo například o výstavbu obchvatů Tuřan, Bosonoh a Slatiny. Soud nicméně přesto naznačil, že i ministerstvo nejspíš po konkretizaci jednotlivých opatření dospěje k závěru, že provedení všech opatření do roku 2020 je nereálné.

Zdroj: ČTK

Novela vodního zákona byla znovu projednána v dolní komoře Parlamentu ČR, poté co jí zamítl Senát v polovině května. Vládní novela vodního zákona upravuje především následující ustanovení týkající se: novelizace správy poplatků, implementace rámcové směrnice o vodách, upřesnění definice odpadní vody aj. Poslanci dříve také odhlasovali posunutí termínu odkdy budou muset lidé dokládat odvoz splašků ze žump do čistíren odpadních vod, tedy až od roku 2021. Pro se vyslovilo 121 poslanců, prot byloi 17. Tento návrh byl přijat přijat.

Čtěte také:

Senát zamítl novelu vodního zákona (17.5.2018)

Poslanci projednali ve třetím čtení novelu vodního zákona (11.4.2018)

Při příležitosti Světového dne životního prostředí se v úterý 5. června koná od 10:00 hod. do 18:00 hod. Den otevřených dveří Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka (VÚV TGM). Záštitu nad touto akcí převzal ministr životního prostředí Richard Brabec.

Prohlídky odborných pracovišť VÚV TGM budou začínat vždy v celou hodinu. Návštěvníci uvidí např. hydraulické modely plavebního stupně Děčín nebo vodního díla Hněvkovice a Trojské kotliny, Českou kalibrační stanici vodoměrných vrtulí, laboratoře VÚV TGM nebo pracoviště odboru aplikované ekologie s živými rybami a úhoři.

K sídlu VÚV TGM je možné dojet MHD: autobusy č. 107 a 147 od stanice metra Dejvická do zastávky Hydrologický ústav a také přívozem P2 z Podhoří do zastávky V Podbabě (poté 5 až 10 minut pěšky proti proudu).

VÚV TGM je veřejná výzkumná instituce, která funguje jako příspěvková organizace MŽP. Zabývá se výzkumem stavu, užívání a změn vodních ekosystémů a jejich vazeb v krajině a souvisejících enviromentálních rizik, dále hospodařením s odpady a obaly, odbornou podporou ochrany vod i protipovodňovou prevencí.

Více informací:

• www.vuv.cz

• www.vodazakladzivota.cz

Zúčastnění odborníci z Polské a České republiky se shodli na následujících společných závěrech z konference (více informací o konferenci ZDE) v souvislosti s požadavky EU a výzvami cirkulární ekonomiky, a to:

I. Zvyšování organické recyklace, včetně valorizace a certifikace kompostu.

II. Zvyšování úrovně recyklace i s využitím automatizace procesů a minimalizace ukládání odpadu na skládky.

III. Přizpůsobení požadavků na zařízení v oblasti BAT (nejlepších dostupných technologií, BAT - Best Available Technology).

Hlavními závěry konference pro českou stranu po diskusi v plénu účastníků jsou:

I. Potřebnost nové jednoduché a předvídatelné legislativy, která nebude omezovat jednotlivé způsoby a technologie nakládání s odpady ani tržní principy.

II. Vytvoření sítě automatizovaných třídících zařízení pro nakládání s BRKO (biologicky rozložitelně komunální odpady), výstavba zařízení pro energetické využívání odpadů.

III. Odpady upravovat do podoby prodejných surovin s uplatněním automatického třídění a úpravy. Dosáhnout výroby kvalitního kompostu s uplatněním na půdu.

IV. Ve větší míře, než doposud, využívat veřejné finance (nejen Evropské fondy a SFŽP – Státní fond životního prostředí) pro dovybavení území České republiky technologickými zařízeními pro úpravu, třídění, materiálovou recyklaci i případné termické využití k tomu vhodných upravených odpadů.

V. Aplikací principů oběhového hospodářství vyřešit využití vedlejších energetických produktů z termického využití odpadů (jde především o strusku, popel, odprašky) ve stavebnictví včetně průmyslu stavebních hmot.

On-line služba Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) a Evropské komise - Index kvality ovzduší v Evropě, umožňuje uživatelům sledovat aktuální kvalitu ovzduší v evropských městech a regionech na základě měření z více než 2 000 stanic monitorujících kvalitu ovzduší. Jedná se o interaktivní mapu, která ukazuje stav kvality ovzduší na úrovni jednotlivých stanic, a to na základě pěti základních znečišťujících látek, které negativně ovlivňují lidské zdraví a životní prostředí: suspendované částice (PM2,5 a PM10), přízemní ozon (O3), oxid dusičitý (NO2) a oxid siřičitý (SO2).

Uživatelé mohou použít funkci přiblížení nebo vyhledat libovolné město či region v Evropě a zjistit tak celkovou kvalitu ovzduší a naměřené hodnoty základních znečišťujících látek. Index ukazuje celkové hodnocení pro každou monitorovací stanici označenou barevným bodem na mapě. Barva bodu odpovídá celkovému nejhoršímu hodnocení jedné z pěti znečišťujících látek.

Podívejte se na krátkou animaci o znečištění ovzduší zde.

Zdroj: CENIA (EEA)

Protože množství škodlivého plastového odpadu v oceánech a mořích se stále zvyšuje, navrhla Evropská komise nová unijní pravidla pro deset druhů jednorázových plastových výrobků, které nejčastěji končí na evropských plážích a v mořích, a také pro ztracená a opuštěná lovná zařízení.

Tyto předměty dohromady tvoří 70 % všech odpadků v mořích. Na různé výrobky se proto budou uplatňovat rozdílná opatření. Pokud existují dostupné a cenově přijatelné alternativy, bude prodej plastových výrobků na jedno použití zakázán. U produktů, které nelze snadno nahradit, se návrh zaměřuje na jejich omezení prostřednictvím snižování spotřeby v jednotlivých státech, požadavků na design a označování a povinností výrobců ohledně nakládání s odpady / odklízení odpadků.

Frans Timmermans, první místopředseda Komise odpovědný za udržitelný rozvoj, prohlásil: „Tato Komise slíbila, že bude ambiciózní v důležitých věcech a ostatní ponechá na členských státech. Plastový odpad takovou důležitou věcí nepochybně je a Evropané musí na řešení tohoto problému pracovat společně, protože plastový odpad se nakonec dostává do našeho ovzduší, půdy a oceánů i do našich potravin. Dnešní návrhy prostřednictvím řady opatření omezí plasty na jedno použití v našich obchodech. Některé z těchto produktů zakážeme, a nahradíme je ekologičtějšími alternativami, aby lidé o své oblíbené výrobky nepřišli.“

Jyrki Katainen, místopředseda Komise odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost, doplnil: „Plasty mohou být skvělá věc, ale musíme je používat odpovědněji. Plasty na jedno použití nejsou ekonomicky ani ekologicky ideální a dnešní návrhy pomohou podnikům i spotřebitelům přeorientovat se na jejich udržitelné alternativy. Evropa se tak může dostat do čela tohoto úsilí, vytvářet produkty, po nichž bude ve světě v příštích desetiletích poptávka, a získávat z vzácných a omezených zdrojů, které máme k dispozici, vyšší hospodářskou hodnotu. Náš cíl pro sběr plastových lahví kromě toho přispěje k vytvoření potřebného objemu pro prosperující odvětví recyklace plastů.“

Plasty tvoří celosvětově 85 % odpadků v mořích. A ve formě mikroplastů, jejichž účinky na lidské zdraví jsou zatím neznámé, se ve vzduchu, vodě a potravinách dostávají až do našich plic a na náš stůl. Řešení tohoto problému je nezbytné a může navíc přinést nové příležitosti pro inovace, konkurenceschopnost a vytváření pracovních příležitostí.

Podniky získají konkurenční výhodu: Když bude pro celý unijní trh platit jeden soubor pravidel, dá to evropským firmám možnost dosáhnout úspor z rozsahu a zvýší to jejich konkurenceschopnost na prudce se rozvíjejícím globálním trhu udržitelných výrobků. Zavedením systémů pro opětovné používání (např. systémů vratných záloh) si mohou podniky zajistit stabilní přísun kvalitního materiálu. Díky tomu, že budou motivovány nacházet udržitelnější řešení, pak mohou získat technologický náskok před konkurenty na světovém trhu.

Různá opatření pro různé výrobky

Poté, co byla v roce 2015 přijata opatření týkající se plastových tašek, uvedlo 72 % Evropanů, že používání plastových tašek omezili (Eurobarometr). Nyní EU obrací pozornost k deseti druhům plastových výrobků na jedno použití a lovným zařízením, které společně představují 70 % odpadků v evropských mořích. Nová pravidla zahrnují tato opatření:

• Zákaz některých plastových výrobků: Pokud existují dostupné a cenově přijatelné alternativy, bude prodej plastových výrobků na jedno použití zakázán. Zákaz se bude vztahovat na plastové vatové tyčinky, příbory, talíře, brčka, míchátka a tyčky k balonkům, které budou muset být vyrobeny výlučně z udržitelnějších materiálů. Nápojové obaly na jedno použití obsahující plasty budou na trhu povoleny pouze v případě, že jejich uzávěry a víčka zůstanou připevněny k nádobě.

• Cíle snížení spotřeby: Členské státy budou muset omezit používání plastových nádob na potraviny a nápojových kelímků. Mohou například stanovit vnitrostátní cíle pro snižování spotřeby, poskytovat v místě prodeje alternativní produkty nebo zajistit, aby plastové výrobky na jedno použití nebyly nabízeny bezplatně.

• Povinnosti pro výrobce: Výrobci se budou podílet na nákladech spojených s nakládáním s odpady a úklidem a také s osvětovými opatřeními, pokud jde o nádoby na potraviny, sáčky a obaly (např. od bramborových lupínků a cukrovinek), nápojové obaly a kelímky, tabákové výrobky s filtry (např. cigaretové nedopalky), vlhčené ubrousky, balonky a lehké plastové tašky. Dostanou také pobídky k vývoji méně znečišťujících alternativ k těmto produktům.

• Cíle v oblasti sběru: Členské státy budou povinny do roku 2025 zajistit sběr 90 % jednorázových plastových lahví od nápojů, například prostřednictvím systémů vratných záloh.

• Požadavky na označování: Některé produkty budou muset mít jasné a standardizované označení, které obsahuje informace o tom, jak se má odpad odstraňovat, o negativním dopadu výrobků na životní prostředí a o přítomnosti plastů v nich. Jedná se o hygienické vložky, vlhčené ubrousky a balonky.

• Osvětová opatření: Členské státy budou povinny zvyšovat informovanost spotřebitelů o negativních dopadech vyhazování plastů na jedno použití a rybolovných zařízení a také o dostupných systémech pro opětovné použití a možnostech nakládání s odpady ze všech těchto výrobků.

Pokud jde o lovná zařízení, která tvoří 27 % všech odpadků na plážích, hodlá Komise doplnit stávající rámec politiky zavedením systémů odpovědnosti pro výrobce lovných zařízení, která obsahují plasty. Výrobci těchto zařízení budou povinni hradit náklady na sběr odpadu z přístavních zařízení pro příjem odpadu, jeho přepravu a zpracování. Ponesou rovněž náklady na osvětová opatření. Informace o nových pravidlech pro lovná zařízení naleznete zde.

Další kroky

Návrhy Komise budou nyní předloženy k přijetí Evropskému parlamentu a Radě. Komise ostatní orgány vyzývá, aby se tímto tématem zabývaly prioritně a zajistily pro evropské občany hmatatelné výsledky ještě před volbami v květnu 2019.

U příležitosti Světového dne životního prostředí dne 5. června Komise rovněž zahájí celoevropskou informační kampaň, kterou chce upozornit na možnosti volby pro spotřebitele a zdůraznit úlohu jednotlivců v boji proti znečištění plasty a odpadkům v moři.

Řešení problému odpadků pocházejících z EU ovšem představuje pouze jednu část širší celosvětové problematiky. Avšak díky tomu, že se Evropská unie postaví do čela, bude mít dobrou pozici k podpoře změn na globální úrovni – působením v rámci skupin G7 a G20 a prováděním cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.

Souvislosti

Dnešní iniciativou se uskutečňuje závazek obsažený v evropské strategii pro plasty, totiž řešit problematiku nehospodárného a škodlivého plastového odpadu prostřednictvím legislativních opatření, který byl příznivě přijat Evropským parlamentem a Radou i občany a zainteresovanými stranami. Navrhovaná opatření přispějí k přechodu Evropy na oběhové hospodářství a k dosažení cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje i závazků EU v oblasti klimatu a cílů její průmyslové politiky.

Dnešní směrnice vychází ze stávajících pravidel, jako jsou rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí a směrnice o odpadech, a doplňuje další opatření proti znečišťování moří, například v rámci směrnice o přístavních zařízeních pro příjem odpadu, a navrhovaná omezení mikroplastů a oxo-rozložitelných plastů. Využívá podobný přístup jako úspěšná směrnice o plastových taškách z roku 2015, která se dočkala kladného přijetí a vedla k rychlé změně chování spotřebitelů.

Navrhovaná směrnice bude znamenat přínos z hlediska životního prostředí i hospodářství. Nová opatření například:

• zamezí emisím 3,4 milionu tun ekvivalentu CO₂,
• zabrání škodám na životním prostředí, které by do roku 2030 představovaly ekvivalent 22 miliard eur,

• podle odhadů ušetří spotřebitelům 6,5 miliardy eur.

Spolu s novými pravidly a cíli EU v oblasti odpadu, které byly přijaty tento měsíc, zajistí nové předpisy jasnost, právní jistotu a úspory z rozsahu, které podniky v Unii potřebují, aby mohly zaujmout vedoucí úlohu na nových trzích s alternativními výrobky pro vícenásobné použití, novými materiály a lépe navrženými produkty.

V souladu s požadavky na zlepšování právní úpravy proběhly v rámci přípravy dnešního návrhu konzultace se zúčastněnými stranami, otevřená veřejná konzultace a důkladná posouzení dopadů. V rámci veřejné konzultace od prosince 2017 do února 2018 souhlasilo 95 % respondentů s tím, že je nezbytné a naléhavé přijmout opatření v otázce plastů na jedno použití, a 79 % se domnívalo, že tato opatření by měla být přijata na úrovni EU, aby byla účinná. Také 70 % výrobců a 80 % značek odpovědělo, že opatření jsou nezbytná a naléhavá. 72 % uvedlo, že omezili používání plastových tašek, a 38 % tak učinilo v uplynulém roce.

Další informace

• Otázky a odpovědi: nová pravidla EU pro plasty na jedno použití

• Informativní přehled

• Návrh směrnice o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí a příloha

• Posouzení dopadů a souhrn

Komise dnes navrhuje nová pravidla na stimulaci a usnadnění opětovného využívání vody v EU k zemědělskému zavlažování. Nová pravidla pomohou zemědělcům využívat vyčištěnou odpadní vodu, zmírní nedostatek vody, sníží environmentální zátěž a zaručí přitom bezpečnost spotřebitelům.

Co Komise navrhuje?

Minimální požadavky na podmínky při opětovném používání vyčištěné odpadní vody z městských čistíren. Konkrétně se jedná o sledování mikrobiologické nezávadnosti (například množství bakterií E. coli) a požadavky na monitorování kvality. Stanovením minimálních požadavků se zaručí, že voda recyklovaná v souladu s novými pravidly bude bezpečná k zavlažování.

Řízení rizik, které zaručí, že se zohlední veškerá rizika, aby byla opětovně využívaná voda nezávadná.

Větší transparentnost: Veřejnost bude mít online přístup k informacím o tom, jak se recyklovaná voda v jejich členském státě používá.

Recyklace vody se v EU v současné době zdaleka nevyužívá tak, jak by mohla, přestože snižuje dopad na životní prostředí a přináší významné úspory energie, kterou je jinak třeba vynakládat na získávání a přepravu sladké vody. Třetina území EU navíc bojuje po celý rok s nedostatkem vody a tento problém zůstává aktuální pro řadu členských států EU. Nepředvídatelné počasí a dopady klimatických změn, jako jsou výrazná období sucha, budou mít pravděpodobně negativní dopad na objem a kvalitu sladkovodních zdrojů. Cílem nových pravidel je zaručit, že budeme moci optimálně využívat vyčištěnou vodu z městských čistíren odpadních vod, a získáme tak spolehlivý alternativní zdroj vody. Zavedením pravidel k zužitkování vyčištěné odpadní vody se také přispěje ke snížení hospodářských a environmentálních nákladů, které jsou se zajišťováním nových zdrojů vody spojeny.

Souvislosti

Návrhem nařízení Komise přispívá ke zmírnění nedostatku vody v EU v souvislosti s přizpůsobováním se změně klimatu. Návrh pomůže zajistit, aby vyčištěná odpadní voda určená k zemědělskému zavlažování byla bezpečná a bylo ochráněno jak zdraví občanů, tak životní prostředí.

Návrh je součástí pracovního programu Komise na rok 2018 v rámci provádění akčního plánu oběhového hospodářství a doplňuje stávající právní rámec EU týkající se vody a potravin.

Doplňuje probíhající modernizaci evropského hospodářství, opatření společné zemědělské politiky a úsilí v oblasti změny klimatu a přispívá v EU k dosažení cílů udržitelného rozvoje stanovených OSN (zejména cíle 6: Voda a hygienická zařízení). Zapadá i do opatření realizovaných v rámci přechodu na oběhové hospodářství, který je důležitým cílem Evropské komise.

Další informace

• Otázky a odpovědi

• Návrh nařízení o minimálních požadavcích pro opětovné využívání vody a příloha

• Posouzení dopadů a souhrn posouzení dopadů

AVÍZO Žijeme ve světě plastů, které jsou určeny k téměř okamžitému vyhození. Plasty ale jen tak nezmizí - plní se jimi skládky, lesy, pouště i oceány. Ptáci, ryby i velryby umírají kvůli plastovým brčkům, pytlíkům a dalším obalům, které si pletou s potravou. Plastové částečky najdeme i v pitné vodě, a tudíž je polykáme. Plasty sice třídíme, ale co s nimi? Čína je už nechce a zpracovatelské kapacity v Evropě chybí. Pomůže připravovaná Strategie pro plasty, podle které by měly být do roku 2030 v Evropské unii všechny plasty recyklovatelné? Dnes 90´ ČT24 na téma „EU řeší hromadící se plasty“ s Tomášem Cajthamlem z Mikrobiologického ústavu AV ČR.