Evropská rada přijala v květnu 2018 revizi čtyř směrnic v oblasti odpadového hospodářství. Revize směrnice o odpadech a směrnice o skládkách odpadů nastoluje nové cíle a požadavky v oblasti tříděného sběru, recyklace a omezení ukládání komunálního odpadu na skládky.

Evropská rada přijala 22. května legislativní návrhy z takzvaného balíčku oběhového hospodářství, které předtím schválil Evropský parlament. Tím byl dokončen legislativní proces návrhů v oblasti odpadového hospodářství, se kterými přišla v prosinci roku 2015 Evropská komise. Nyní se již jen čeká na jejich oficiální vydání v Úředním věstníku EU.

Rozsáhlý soubor legislativy zahrnuje čtyři směrnice, které upravují odpadové hospodářství od komunálního odpadu přes obaly až po autovraky nebo odpadní elektronické přístroje. Na směrnice má do roku 2019 navázat také řada prováděcích předpisů Komise.

Dále se zaměřím na problematiku komunálního odpadu, kde přináší balíček podstatné změny a formuluje řadu konkrétních cílů a požadavků. Podstatné změny začínají již sjednocením definice komunálního odpadu ve směrnici o odpadech.

Členské státy dnes v praxi používají různé definice a v důsledku toho jsou statistiky nakládání s komunálním odpadem v různých zemích v podstatě neporovnatelné, respektive jejich srovnání je zavádějící.

Nová definice je indiferentní k tomu, zda s odpadem nakládají veřejné nebo soukromé subjekty. Do komunálního odpadu by měl být nově zařazen i tzv. živnostenský odpad, a měly by tak skončit spory mezi Českým statistickým úřadem a Ministerstvem životního prostředí. Česká republika se snad konečně dočká jednotné statistiky nakládání s komunálním odpadem.

Základní doktrínou revidované směrnice o odpadech je tříděný sběr. Směrnice požaduje, aby členské státy zavedly tříděný sběr přinejmenším pro papír, kov, plast a sklo. Do 31. prosince 2023 mají členské státy zajistit, aby byl biologický odpad buď tříděn a recyklován u zdroje, nebo podléhal tříděnému sběru a nebyl směšován s ostatními druhy odpadů.

Biologickým odpadem se ve směrnici o odpadech rozumí biologicky rozložitelné odpady ze zahrad a parků, potravinářské a kuchyňské odpady z domácností, kanceláří, restaurací, velkoobchodu, jídelen, stravovacích a maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad ze zařízení potravinářského průmyslu.

Od 1. ledna 2025 bude třeba zavést tříděný sběr také pro textil a nebezpečný odpad pocházející z domácností, aby se zajistilo, že je zpracován v souladu s požadavky směrnice a nekontaminuje jiné toky komunálního odpadu.

Ambice zvyšování podílu recyklovaného komunálního odpadu byla oproti návrhu Komise nakonec v legislativním procesu snížena, směrnice o odpadech však podstatně zpřísňuje stanovení hmotnosti recyklovaného komunálního odpadu.

Ta je měřena až v okamžiku, kdy odpad skutečně vstupuje do recyklace po odstranění nežádoucích příměsí. Případně může být měřena na výstupu z třídění, pokud je tento výstup následně recyklován a hmotnost materiálů nebo látek, které jsou odstraněny dalšími postupy předcházejícími recyklaci a nejsou následně recyklovány, není zahrnuta do hmotnosti odpadu vykazovaného jako recyklovaný.

Množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu, který vstupuje do aerobního nebo anaerobního zpracování, bude možné započítat jako recyklovaný odpad, pokud při takovémto zpracování vzniká kompost, digestát či jiný výstup, který obsahuje srovnatelné množství recyklovaného obsahu ve vztahu ke vstupu a který se použije jako recyklovaný výrobek, materiál nebo látka.

Pokud bude tento výstup aplikován na půdu, budou jej členské státy moci započítat jako recyklovaný odpad pouze tehdy, pokud bude mít jeho použití přínos v oblasti zemědělství nebo povede k ekologickému zlepšení.

Od 1. ledna 2027 navíc budou členské státy moci započítat komunální biologický odpad, který vstupuje do aerobního nebo anaerobního zpracování, jako recyklovaný odpad pouze v případě, že byl sebrán odděleně nebo vytříděn u zdroje.

Zařízení pro mechanicko-biologickou úpravu směsného komunálního odpadu budou od roku 2027 schopna vykázat jako v podstatě jediný výstup pro recyklaci vytříděné kovy. Stejnou možnost budou mít ovšem nově i zařízení na energetické využití odpadu. Členské státy budou moci započítat recyklaci kovů vytříděných po spálení komunálního odpadu, pokud tyto kovy splní stanovená kvalitativní kritéria.

Z pohledu plnění cílů recyklace komunálního odpadu tedy nebude nevládními organizacemi doposud silně preferovaná mechanicko-biologická úprava směsného komunálního odpadu přinášet oproti jeho přímému energetickému využití žádnou výhodu.

V rámci revize směrnice o skládkách odpadů byly zachovány cíle v oblasti omezování skládkování biologicky rozložitelných odpadů, které bohužel Česká republika dlouhodobě neplní, a zavedeny nové požadavky na omezení skládkování. Na skládky bude například nově zakázáno ukládat odpad, který byl sbírán odděleně pro přípravu k opětovnému použití a recyklaci, s výjimkou odpadu vzniklého z následného zpracování odděleně sebraného odpadu, u něhož skládkování vede k nejlepšímu výsledku z hlediska životního prostředí.

Požadavek, aby členské státy snížily množství skládkovaného komunálního odpadu na 10 % (hmotnostních) celkového množství vzniklého komunálního odpadu, byl v revizi směrnice o skládkách odpadů nakonec odložen na rok 2035. Současně však byla podstatně zpřesněna pravidla, jak bude jeho plnění vyhodnocováno.

Do hmotnosti komunálního odpadu, který bude vykazován jako uložený na skládku, bude například zahrnuta hmotnost odpadu vzniklého při jeho mechanicko biologické úpravě.

Pokud bude Česká republika chtít cíl omezení skládkování splnit, bude muset zamezit vzniku takzvaných jednoduchých třídicích zařízení a podporovat přímé energetické využití zbytkového komunálního odpadu, případně kvalitní zařízení pro mechanicko-biologickou úpravu odpadů s nízkým podílem výstupu ukládaného na skládku.

Členské státy by podle směrnice o skládkách odpadů měly přijmout opatření nezbytná k zajištění toho, aby od roku 2030 nebyl přijímán na skládku žádný odpad vhodný k recyklaci nebo jinému využití, zejména komunální odpad, s výjimkou odpadu, u něhož skládkování vede k nejlepšímu výsledku z hlediska životního prostředí.

Skládková lobby se sice snaží obracet pozornost veřejnosti k dříve zmíněnému cíli omezení skládkování platnému k roku 2035, ovšem v kontextu zákazuskládkování směsného komunálního odpadu a recyklovatelných a využitelných odpadů, který je v ČR obsažen v § 21 odst. 7 platného zákona o odpadech, je relevantní právě výše uvedený požadavek k roku 2030.

Kromě zákazu energetického využití odpadu z tříděného sběru určeného pro přípravu k opětovnému použití a recyklaci směrnice žádné omezení energetického využití odpadu neobsahují. Jeho budoucí rozsah bude dán na jedné straně cíli v oblasti recyklace odpadu a na druhé straně omezením skládkování.

Je ovšem třeba upozornit, že oba cíle jsou stanoveny relativně k celkovému množství komunálního odpadu. Ukazuje se, že oddělený sběr bioodpadu vede v praxi k nárůstu celkového množství komunálního odpadu, protože se do statistiky dostává část odpadu, který dříve nebyl nijak evidován.

Množství komunálního odpadu má také tendenci růst s růstem ekonomiky. Navíc došlo k významným úpravám samotné definice komunálního odpadu a do cíle recyklace se budou započítávat také kovy vytříděné po spalování odpadu. To vše je třeba v úvahách o potřebné budoucí kapacitě pro energetické využití odpadu zohlednit.

Téma předcházení vzniku odpadu bylo v rámci balíčku značně upozaděno. Členské státy budou mít sice povinnost monitorovat a vyhodnocovat implementaci opatření pro prevenci vzniku odpadu a pro tento účel mají využívat indikátory a cíle zejména ohledně množství odpadu, který byl vytvořen. Na druhé straně ve směrnici o odpadech nebyly v této oblasti stanoveny v podstatě žádné kvantifikované cíle a problematika byla odsunuta do poměrně vzdálené budoucnosti.

Později by měla Komise, ovšem až na sklonku svého mandátu v letech 2023 a 2024, podle směrnice tuto oblast přezkoumat a případně přijít s legislativními návrhy v oblasti prevence potravinového odpadu, závazných opatření pro prevenci odpadu nebo dokonce závazného cíle pro omezení vzniku odpadu.

Revize směrnice o odpadech a směrnice o skládkování odpadu směřují k omezení skládkování a lepšímu využití vyprodukovaného odpadu. Jde o požadavky, které by Česká republika měla plnit v první řadě kvůli vlastnímu životnímu prostředí a nikoliv proto, že nám to „nařizuje Brusel“.

Cíle evropských směrnic však nebude možné splnit bez toho, aby se poplatek za skládkování směsného komunálního odpadu přiblížil standardu ve vyspělých zemích. V souvislosti s transpozicí revize odpadové legislativy EU plánuje Ministerstvo životního prostředí předložit do konce letošního roku nový zákon o odpadech a zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností a o obalech.

Autor: Ing. Martin Hájek, Ph.D. (Teplárenské sdružení České republiky)

Zdroj: Odpadové fórum 6/2018

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na podporu, kterou Česká republika v letech 2011 až 2017 získala v rámci finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru a Norska. Peníze rozdělované z těchto mechanismů mají pomoci snižovat ekonomické rozdíly v Evropském hospodářském prostoru a mají také posilovat vztahy mezi zúčastněnými zeměmi. Koordinaci a finanční vztahy u těchto mechanismů má na starosti Ministerstvo financí. Česká republika v programovém období 2009 až 2014 získala v rámci této podpory více než 3,2 miliardy korun. Kontrola ukázala, že rozdělování této podpory funguje – ke konci roku 2017 se podařilo vyčerpat více než 90 % z připravených peněz. Systém spojený s rozdělováním peněz byl ale zbytečně složitý a administrativně náročný.

Peníze z finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru a Norska putovaly do celé řady oblastí a rozdělovaly se v rámci velkého množství 15 tematicky zaměřených programů. V praxi to znamenalo nutnost vytvářet, zpracovávat a ověřovat velké množství dokumentů nebo například nastavovat pro každý program zvlášť kontrolní mechanismy. Také samotná koordinace mezi velkým množstvím zapojených institucí a subjektů byla složitá.

Přitom více než 60 % z připravených peněz se rozdělovalo jen ve čtyřech programech. Mezi zbývajícími programy naopak byly i takové, které obsahovaly pouze jediný projekt – i takové programy je však třeba vést, spravovat, řešit odpovídající dokumentaci a plnit další povinnosti spojené s jejich administrací. Pokud by podpora nebyla takto roztříštěná a soustředila se do menšího množství programů, bylo by rozdělování podpory jednodušší a efektivnější.

NKÚ se dále zaměřil na cíle jednotlivých programů, které stanovují, čeho by se za rozdělené peníze mělo dosáhnout. Ukázalo se, že u 11 ze 14 prověřovaných programů na to nelze odpovědět – stanovené cíle byly pouze obecnými prohlášeními bez jasně měřitelných kritérií. Šlo například o cíl „spravedlivější a účinnější soudní systém“ a podobně. Co to přesně znamená a jak se pozná, že se takového cíle podařilo dosáhnout, to není jasné.

Na vzorku prověřených projektů NKÚ neodhalil větší nedostatky. Z prověřených přibližně 230 milionů korun našli kontroloři nedostatky ve výši dva a půl milionu korun.

Dokument ke stažení:

Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 17/25 (pdf, 1116 kB)

Státní fond životního prostředí ČR zveřejnil informaci o aktualizaci Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014-2020 (verze č. 17) s účinností od 12. 6. 2018.

Přehled provedených změn je uveden v úvodu dokumentu. Mezi nejpodstatnější změny patří upřesnění finančních oprav dle přílohy č. 2 k právnímu aktu za každou Zprávu o realizaci a Zprávu o udržitelnosti projektu nedodanou ve stanovené lhůtě 30 kalendářních dnů dle nastavení finančního plánu a dále aktualizace podkladů k žádosti o podporu a podkladů pro vydání právního aktu / změnového právního aktu.

Aktuální verze je dostupná na stránkách www.opzp.cz.

Ač se to třeba na první pohled nezdá, nakládání s chemickými látkami a směsmi má velký přesah do všech složek životního prostředí. Přímý vliv má zejména na nakládání s odpady (zařazování nebezpečných vlastností), ale zásadně se dotýká také ochrany vod, ovzduší nebo prevence závažných havárií.

Velmi významnou oblastí při nakládání s CHLaS je také BOZP a PO. V ní se specifikuje riziko práce, definují ochranné pomůcky, stanovují bezpečné procesy při pracovní činnosti a manipulaci s těmito materiály a v neposlední řadě také reakce na případné havarijní situace, které mohou při nakládání s CHLaS nastat.

Na to, jak zásadně ovlivňují CHLaS chod průmyslových podniků a co by zaměstnanci zodpovědní za ekologii a BOZP v podniku měli hlídat, jsme se zeptali řečníků panelu Nakládání s chemickými látkami a směsmi – povinnosti × přestupky chystaného na 3. ročník konference Povinnosti v podnikové ekologii, který se bude konat 20. listopadu v Praze.

Jaké předpisy jsou pro podnikové ekology stěžejní?

Ing. Hana Krejsová: Z pohledu chemické legislativy je to REACH (nařízení ES 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek) a CLP (nařízení ES 1272/2008 o klasifikaci, balení a označování chemických látek a směsí.

Kdy je u CHLaS povinný bezpečnostní list? Kdo a v jakém jazyce ho musí dodat?

Ing. Hana Krejsová: Bezpečnostní list je povinný ke všem látkám a směsím, které jsou klasifikovány jako nebezpečné, nebo mají nebezpečné vlastnosti, které klasifikaci nepodléhají PBT (perzistentní, bioakumulující a toxické) nebo vPvB (vysoce perzistentní a vysoce bioakumulující) nebo jsou z jiných důvodů látkami SVHC (látky vzbuzující velmi vážné obavy). Dále se BL vytavuje na směsi, které nejsou jako celek nebezpečné, ale obsahují nebezpečné složky nad povolené limity.

Bezpečnostní list poskytuje odběrateli dodavatel (výrobce, dovozce, následný uživatel nebo distributor)
BL se poskytuje v jazyku země, kde je látka nebo směs uváděna na trh.

Kdy jsou zapotřebí rozšířené BL resp. expoziční scénáře a na koho se tato povinnost vztahuje?

Ing. Hana Krejsová: Rozšířený bezpečnostní list, na čistou látku vydává registrant pro klasifikovanou látku, kterou registruje v množství vyšším jak 10 tun za kalendářní rok. Přílohou tohoto listu jsou expoziční scénáře na určená použití, pro něž registrant hodnotil rizika. I tento bezpečnostní list se předává v rámci dodavatelského řetězce. Následní uživatelé jsou povinni porovnat podmínky scénáře se svými provozními podmínkami ve firmě. 

Jaké jsou nejčastější potíže s používáním BL v praxi?

Ing. Jiří Nedbal: K BL na látky neposílají dodavatelé expoziční scénáře. BL mají chyby v klasifikaci a velmi obtížně se jakýkoli nedostatek v dodavatelském řetězci komunikuje. BL na směsi jsou sestavovány na výrobu směsi a nikoli na jejich používání, což způsobuje komplikace při stanovení opatření na ochranu před nebezpečnými účinky směsi - například při používání předepsaných ochranných pomůcek podle BL.

Jak si poradit, když k dané CHL/S bezpečnostní list (scénář expozice) obsahuje chyby nebo v něm některé položky chybí?

Ing. Jiří Nedbal: Dle nařízení jsou dvě cesty, prvá je komunikace se svým dodavatelem s cílem dosáhnout opravy nebo doplnění chybějících informací. V druhém případě lze informace v BL opravit nebo doplnit, ale jakmile odběratel podobný zásah provede, přebírá na sebe veškerou odpovědnost za opravený BL.

V případě, že nevyhovuje expoziční scénář, lze požádat dodavatele o zařazení konkrétních podmínek použití odběratele a přehodnocení daného scénáře.

Existuje souhrnná rada, co je nejdůležitější hlídat z pohledu bezpečnosti?

Ing. Jiří Nedbal: Oblast CHLaS je opravdu velmi rozsáhlá. Ve firmě vše začíná již nákupem těchto látek, látky jsou skladovány a používány a jsou velmi různorodé. Nejdůležitější je mít zajištěné a dostupné aktuální informace, na základě kterých je možné stanovit příslušná rizika a opatření pro jejich eliminaci. Je třeba aktivní, preventivní a praktický systém řízení provozních rizik a stanovené bezpečné procesy při pracovní činnosti a manipulaci s těmito látkami. K CHLaS je třeba přistupovat především s respektem a znalostmi, které je možné získat řádným proškolením a praxí.

Jaké bývají nejčastější chyby v bezpečnostních listech a na co si mají dát následní uživatelé pozor? 

RNDr.Oldřich Jarolím (ČIŽP): Nejčastěji identifikujeme chyby spočívající v tom, že nejsou vyplněny všechny povinné údaje v bezpečnostním listu. Obecně by bezpečnostní list měl poskytnout všechny důležité informace pro nakládání s chemickou látkou nebo směsí. Bezpečnostní listy by také měly být napsané srozumitelně a samozřejmě v českém jazyce.

Když zjistíte chybu v BL (ES) u následného uživatele, ale on se brání tím, že se u dodavatele dožadoval opravy, ale ten mu ji odmítl poskytnout nebo na výzvy vůbec nereagoval? Na čí hlavu padá zodpovědnost za správnost údajů?

RNDr. Oldřich Jarolím (ČIŽP): Za obsah bezpečnostního listu je odpovědný jeho dodavatel a po něm by inspektoři chtěli, aby bezpečnostní list dal do pořádku. Trochu problém může být s dodavateli látek nebo směsí z jiných států, ale i tyto situace se dají řešit.

Abychom se nebavili jen o BL, chystají se v tomto roce kontrolní projekty na další povinnosti následných uživatelů CHLaS? Jaké?

Mgr. Martin Marko (ČIŽP): V průběhu celého roku 2018 bude probíhat celoevropský kontrolní projekt REF-6, který je obecně zaměřen na posouzení klasifikace, značení a balení chemických směsí, zejména v souvislosti s informacemi uvedenými v bezpečnostním listu.

V hlavním modulu budou kontroly zaměřeny na klasifikaci a označování chemických směsí ve vazbě na oddíly č. 2, 3, 9, 11, 12 a 16 bezpečnostního listu (případně na další relevantní údaje, které se vztahují ke klasifikaci). V dalších volitelných modulech se inspektoři zaměří na výjimky týkající se označování chemických směsí v malých baleních a na výrobky s nevhodným tvarem nebo provedením pro označení, dále na pravidla balení a označování pracích kapslí v rozpustných obalech a v posledním modulu na klasifikaci a označování biocidních přípravků nebo ošetřených předmětů.

Více o chemických látkách, jejich návaznosti na ostatní složky ekologie a BOZP v podniku na III. ročníku konference Povinnosti v podnikové ekologii.

Kristýna Lanová
ENVIprofi.cz

Polovina veškerých zdrojů, které jsou na světě spotřebovány, jsou využívány jako stavební materiál. A budovy spotřebovávají asi 40 % celkové produkce energie. To už jsou velká čísla. Cirkulární ekonomika proto přináší způsob, jak budovy od teď navrhovat takovým způsobem, aby byly co nejméně energeticky i materiálově náročné. Při zvyšujícímu se tlaku na zdroje totiž musíme hledat cesty, které jsou udržitelnější alternativou dnešní produkce. Příklad praxe přináší budova CIRCL v Amsterdamu, za jejímž vznikem stojí nizozemská banka ABN AMBRO, která se zavázala k podpoře takových projektů, které podporují aplikaci cirkulární ekonomiky v praxi a ukazují, že je to skutečně směr, kterým se vydává celá společnost včetně finančního sektoru. Více ZDE

Zdroj: Zajimej.se

Ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner předal v sídle Senátu ve Valdštejnském paláci ceny a diplomy vítězům druhého ročníku celostátní soutěže Přeměna odpadů na zdroje. Soutěž, kterou pořádá Ministerstvo průmyslu a obchodu, byla letos rozšířena na sedm kategoriích a zapojilo se do ní 171 účastníků. To je o čtyři desítky více než v loňském roce. V rámci slavnostního vyhlášení vítězů byl rovněž představen Katalog vítězných projektů, který mapuje ty nejlepší nápady účastníků této ekologické soutěže.

„Chceme motivovat odbornou i laickou veřejnost ke kreativnímu přístupu k využívání odpadů, materiálů a výrobků, které ukončily svoji životnost. Jsem velmi rád, že se nám podařilo oslovit tolik podnikatelů, starostů, učitelů a především mladých lidí, kteří svými projekty a díly dokázali, že synergie techniky, kreativity a citu pro přírodu kolem nás přináší užitek, krásu a radost,“ uvedl ministr Tomáš Hüner. „Ověřit si pravdivost mých slov můžete v Katalogu soutěže, který nabízí spoustu vynikajících nápadů. Mé poděkování patří také podnikům a institucím, které pochopily význam soutěže a podpořily ji, protože vědí, že je to investice do budoucnosti naší země,“ dodal ministr Hüner.

Cílem soutěže je osvěta směrem k široké veřejnosti o účinném a udržitelném využívání surovinových zdrojů a o potřebě zapojit do procesu přechodu k oběhovému hospodářství všechny věkové kategorie občanů a nejrůznější profese, organizace a instituce.

 „Všichni účastníci jsou pro nás inspirací i zdrojem informací, co vše naše firmy, podnikatelé, obce a města, univerzity a školy v oblasti zdravého ekologického myšlení dokážou a čím se naše země může pochlubit. O naší soutěži se již v okolních státech ví a projevily o ni zájem firmy a školy ze Slovenska, Itálie, Holandska, Maďarska a Rumunska,“ uvedl náměstek pro řízení sekce průmyslu, podnikání a stavebnictví Eduard Muřický. „Věřím, že budete i nadále prosazovat myšlenky udržitelného využívání zdrojů a řídit se mottem této soutěže, které zní Dejme novou šanci druhotným surovinám,“ dodal náměstek Muřický.

Soutěž byla letos rozšířena na sedm kategoriích, zaměřených na výrobní podniky a stavební společnosti, obce a města, základní, střední a vysoké školy. Projekty v jednotlivých kategoriích hodnotila porota složená z odborníků z řad zástupců Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva školství, Ministerstva práce a sociálních věcí, vysokých škol, průmyslových a odborných asociací, organizací a svazů.
 

Diplomy a hodnotné ceny v celkové výši přibližně 700 tisíc korun získali:

Kategorie 1 - Podnikatelské subjekty výrobní- Nejlepší výrobek z druhotné suroviny nebo s obsahem druhotné suroviny

Kategorie 2 - Podnikatelské subjekty ve stavebnictví - Nejlepší projekt s využitím druhotných surovin ve stavebnictví

Kategorii 3 – Veřejná správa - Nejlepší projekt s využitím druhotných surovin v rámci veřejné zakázky

Kategorie 4 – Vysoké školy - Nejlepší projekt s využitím druhotných surovin studentů VŠ

Kategorie 5 – Střední školy - Nejlepší projekt s využitím druhotných surovin studentů SŠ

Kategorie 6 – Základní školy - Nejlepší výtvarné dílo s využitím druhotných surovin žáků ZŠ

Kategorie 7 – videoprojekty žáků ZŠ (6 - 15 let) - Nejlepší video – přeměna odpadu na nový výrobek

Kategorie 7 – videoprojekty studentů SŠ (15 – 18 let) - Nejlepší video – přeměna odpadu na nový výrobek

Od 15. června je možné podávat žádosti o podporu projektů, které pomohou pečovat o naši přírodu a krajinu, usnadňovat návštěvníkům její poznávání či zlepšovat vodní režim. Ministerstvo životního prostředí totiž vyhlašuje prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny ČR [1] čtyři nové výzvy z Operačního programu Životní prostředí [2].

Výzvy jsou otevřeny pro všechny čtyři specifické cíle prioritní osy 4, která je zaměřena na ochranu přírody a krajiny. Pro žadatele je připraveno celkem 780 milionů korun.

Na výzvy se vztahuje nově platná 17. verze Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP, v níž došlo ke zjednodušení předkládaných povinných příloh.

Na specifický cíl 4.1 je zaměřena výzva č. 106 – zde očekáváme především projekty, které cílí na zajišťování péče o národní kategorie zvláště chráněných území a území soustavy Natura 2000, včetně budování návštěvnické infrastruktury. Specifický cíl 4.2 a výzva č. 107 jsou zaměřeny na péči o cenná stanoviště a vzácné druhy, likvidaci invazních druhů rostlin a živočichů nebo nápravu a prevenci škod způsobených zvláště chráněnými druhy živočichů.

Výzva č. 108 cílí na zlepšování funkčnosti krajinných struktur a vodního režimu krajiny. Hradit lze vytváření prvků ÚSES, výsadbu a péči o dřeviny v krajině, revitalizace vodních toků a niv, vytváření a obnovu tůní, mokřadů a malých vodních nádrží, budování rybích přechodů nebo aktivity na zlepšování stavu lesů.

Poslední z vyhlášených výzev, výzva č. 109, směřuje podporu na zlepšení kvality prostředí v sídlech. Výzvy jsou průběžné a příjem žádostí do všech výzev trvá shodně od 15. června 2018 do 15. listopadu 2018.

Plánované záměry doporučujeme konzultovat na regionálních pracovištích AOPK ČR. Kontakty jsou zveřejněny na stránkách https://www.dotace.nature.cz/opzp-kontakty.html. Pro své dotazy mohou žadatelé též využít emailovou schránku dotazy-PO4@nature.cz.

Dokumenty ke stažení

• 106. výzva

• 107. výzva

• 108. výzva

• 109. výzva

Poznámky

[1] Agentura ochrany přírody a krajiny ČR je zprostředkujícím subjektem pro PO 4, odpovídajícím za příjem a hodnocení žádostí. Projekty doporučené k podpoře jsou pak dále administrovány Státním fondem životního prostředí ČR.

[2] Výzvy jsou umístěny na stránkách Operačního programu Životní prostředí

Novela zákona o vodách vychází ve Sbírce zákonů ČR pod číslem 113/2018 Sb. Mezi hlavní změny patří novelizace správy poplatků, implementace Rámcové směrnice o vodách, odpadních vod a další. Novela bude platná od prvního ledna 2019. Více o novele ZDE

Sdružení oboru vodovodu a kanalizací ČR, z.s., dlouhodobě upozorňuje na vysoké daňové zatížení vodného a stočného současnou 15% sazbou DPH a velice vítá uvažovaný návrh na snížení této sazby. Jedna ze základních životních potřeb – voda – by neměla být neúměrně „zatěžována“ vysokou sazbou DPH, která v konečném důsledku má přímý dopad na cenu této služby pro konečného spotřebitele.

Pokud se podíváme do historie sazby DPH v České republice, tak do roku 2007 činila 5 %, v letech 2008–2009 činila 9 %, v letech 2010–2011 10 %, v roce 2012 14 %, a konečně od roku 2013 je její výše stanovena na 15 %. Stát tak v minulosti během šesti let sazbu DPH ztrojnásobil. Při pohledu do zahraničí lze konstatovat, že velká většina států má sazbu DPH v úrovni do 10 %.

V této souvislosti je třeba připomenout, že dle benchmarkingu MZE ČR stále existuje mnoho, převážně středních a malých vodárenských společností, které potřebují finanční prostředky na obnovu majetku s cílem, aby se celý obor stal samofinancovatelným. Jakékoliv snížení sazby DPH otevírá tedy možnost, jak získat větší objem zdrojů na obnovu majetku, bez dopadu na konečného spotřebitele, při zachování současných cen vodného a stočného, tak u těch, které zodpovědně hospodaří ke snížení vodného a stočného.

Do budoucna SOVAK doporučuje zvážit i možnost snížení sazby DPH vodného a stočného na původní hodnotu 5 %.

Ing. Oldřich Vlasák

ředitel SOVAK ČR

Zdroj: SOVAK ČR

Evropská komise zahájila veřejnou konzultaci pro účely kontroly účelnosti směrnic EU o kvalitě vnějšího ovzduší a a dále veřejnou konzultaci týkající se hodnocení nařízení o ozonové vrstvě.

Veřejná konzultace pro účely kontroly účelnosti směrnic EU o kvalitě vnějšího ovzduší

Cíl konzultace: Tato veřejná konzultace tvoří součást kontroly účelnosti směrnic EU o kvalitě vnějšího ovzduší (2008/50/ES, 2004/107/ES), kterou provádí Evropská komise. Tyto směrnice stanoví kritéria pro sledování a posuzování kvality ovzduší, povinné informování veřejnosti, normy kvality ovzduší a opatření, pokud tyto normy nejsou splněny. Cílem této konzultace je získat názory na to, zda směrnice uvedené úkoly plní relevantním, účelným, účinným a soudržným způsobem a zda právní předpisy EU přinášejí jasnou přidanou hodnotu.

Cílem této konzultace je shromáždit názory zúčastněných stran na:

• úroveň informovanosti o problémech kvality ovzduší obecně a úroveň obeznámenosti s ustanoveními směrnice EU o kvalitě vnějšího ovzduší konkrétně

• to, zda a jak směrnice EU o kvalitě vnějšího ovzduší přispěly ke zlepšení kvality ovzduší v Evropě to, zda jsou ustanovení směrnice EU o kvalitě vnějšího ovzduší i nadále relevantní, účinné, efektivní a soudržné s ostatními politikami EU a členských států, jakož i to, co je přidanou hodnotu EU.

Další informace ZDE

Veřejná konzultace týkající se hodnocení nařízení o ozonové vrstvě

Cíle této konzultace jsou:

• zajistit, aby všechny dotčené nebo zainteresované strany měly možnost se konzultace zúčastnit

• dát zúčastněným stranám prostor k vyjádření jejich názoru na provádění nařízení o ozonové vrstvě

• shromáždit údaje a názory, na jejichž základě budeme moct určit, zda a proč různá opatření obsažená v nařízení vedla či nevedla k očekávaným výsledkům

• získat od dotčených zúčastněných stran informace o tom, jak zajistily plnění požadavků nařízení, jak tuto zkušenost hodnotí a zejména, jaké náklady a přínosy jim z toho plynuly doplnit shromážděné údaje o informace o alternativních látkách používaných v průmyslu v rámci výjimky (tj. použití jako technologické činidlo, kritické použití nebo laboratorní použití).

• Další informace ZDE

Členské státy budou povinny zvýšit opětovné použití a recyklaci komunálního odpadu a splnit přitom závazné cíle. Do 1. ledna 2025 budou muset členské státy zavést tříděný sběr textilu a nebezpečného odpadu domácností. Do 31. prosince 2023 bude biologický odpad buď tříděn odděleně nebo recyklován u zdroje (např. formou domácího kompostování). Balíček také obsahuje cíl pro snížení skládkování a stanoví minimální požadavky na všechny systémy rozšířené odpovědnosti výrobce. Právní předpisy vstoupí v platnost 20. dnem po vyhlášení v Úředním věstníku. Další informace ZDE

Dokumenty ke stažení:

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/849 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/850 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/852 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech

V pondělí 11. června 2018 se v Lucemburku uskutečnilo zasedání ministrů členských států Evropské unie zodpovědných za energetiku. Vedoucí české delegace byla zastupující náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Hana Rambousková. Hlavní pozornost byla věnována diskusi k politicky citlivému nastavení klimaticko-energetického rámce do r. 2030.

Prvním bodem jednání bylo přijetí obecného přístupu k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Agentura EU pro spolupráci energetických regulačních orgánů - ACER. Česká republika podpořila navržený kompromis, který při zvýšení pravomocí Rady regulátorů v určitých oblastech zachovává silnou roli ředitele agentury.

Dalším bodem debaty ministrů byly předpisy zimního balíčku projednávané v trialozích s Evropským parlamentem. Jedná se o návrh revize směrnic o energetické účinnosti, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o návrh nařízení o správě Energetické unie.

V rámci diskuse zazněly národní pozice k aktuálním zněním návrhů, které se zabývaly zejm. otázkami celkového cíle pro energetickou účinnost a podílu obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě do roku 2030. ČR se přiklonila k reálně dosažitelným cílům, které berou v potaz různorodost energetických sektorů jednotlivých členských států EU.
„Česká republika aktivně upozorňovala na nutnost stanovit si realistické, nákladově efektivní závazky, které budou brát v potaz ekonomická a geografická specifika jednotlivých členských států. Tento postoj je ale v kontextu momentálního rozložení sil v Radě udržitelný jen velmi obtížně“, uvedla Hana Rambousková, zastupující náměstkyně ministra průmyslu a obchodu.

Další část zasedání byla věnována prezentaci EK  k aktuálnímu vývoji vnějších vztahů EU v oblasti energetiky. Komise poskytla informace o spolupráci se západním Balkánem v kontextu rozšiřování EU, a také o událostech v Íránu v kontextu odstoupení Spojených států amerických od JCPoA (tzv. „jaderná dohoda“). V neposlední řadě se hovořilo o strategickém energetickém partnerství mezi EU a Ukrajinou, a to také v kontextu aktuálně projednávané směrnice o trhu se zemním plynem.

Dopolední blok zakončila rakouská delegace představením priorit svého nadcházejícího předsednictví v Radě EU, které se od 1. července 2018 zaměří na dokončení projednávání návrhů na uspořádání trhu s elektrickou energií, podporu inovativních technologií v energetice a prohlubování spolupráce napříč členskými státy a evropskými institucemi.

V rámci neformálního pracovního oběda proběhla diskuse k návrhům předpisů zimního balíčku, jejímž cílem bylo poskytnout předsednictví zpětnou vazbu ohledně možných kompromisů pro následující kolo trialogů.
 

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod v Hradci Králové uložili pokutu 120 tisíc korun společnosti Vodovody a kanalizace Pardubice, a.s. Provozovatel Biologické čistírny odpadních vod Pardubice vypouštěl nedostatečně vyčištěné odpadní vody do toku Velká strouha.

„V září a říjnu 2017 byly překročeny maximální limity zinku ve vypouštěných odpadních vodách dané platným povolením vydaným Krajským úřadem Pardubického kraje. Celkové roční vypouštěné množství této látky bylo o polovinu větší, než je limit. Společnost se tak dopustila porušení vodního zákona,“ uvedl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové. Doplnil, že úhyn ryb ani jiných živočichů v souvislosti s nadlimitním znečištěním inspektoři nezaznamenali.

Společnost Vodovody a kanalizace Pardubice se proti pokutě uložené inspektory ČIŽP neodvolala a rozhodnutí tak nabylo právní moci.

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod v Hradci Králové uložili pokutu sto tisíc korun společnosti MASO UZENINY POLIČKA, a.s. Masokombinát více než rok vypouštěl z čistírny odpadních vod svého závodu v Kamenci u Poličky nedostatečně vyčištěné odpadní vody do vod povrchových.
Od počátku ledna 2017 do konce ledna 2018 tak společnost porušovala podmínky integrovaného povolení, které jí vydal Krajský úřad Pardubického kraje.

„Například hodnoty nerozpuštěných látek překročily v roce 2017 limit až čtyřnásobně, v roce 2018 dokonce více než čtyřicetinásobně. Také hodnoty fosforu byly až třináctinásobně nad povoleným množstvím,“ uvedl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové. Nedostatečně vyčištěné odpadní vody se dostávaly do levostranného přítoku Černého potoka, úhyn ryb ani jiných živočichů ale v této souvislosti inspektoři nezaznamenali.

„Masokombinát už pracuje na opatřeních ke zlepšení účinnosti čištění odpadních vod, která by měla být realizována v průběhu letošního roku,“ doplnil Trávníček.
Společnost MASO UZENINY POLIČKA se proti pokutě uložené inspektory ČIŽP neodvolala a sankce tak nabyla právní moci.

Americký internetový prodejce Amazon ničí v Německu značné množství vraceného a dokonce i nového zboží, přestože je funkční. Denně tak v tamních logistických centrech vyhodí výrobky za desítky tisíc eur. Zjistila to německá veřejnoprávní televize ZDF.

Bývalí i současní zaměstnanci reportérům sdělili, že do odpadu jde široká škála výrobků včetně ledniček, praček, myček nádobí, mobilních telefonů, tabletů, matrací, nábytků i oděvů. Podle agentury AP se hodnota ničených výrobků denně pohybuje kolem 23.000 eur (590.000 Kč).

Zaměstnancům Amazonu se příčí, že společnost se zbavuje nejen nepoužitelného zboží, ale také výrobků v perfektním stavu a někdy i zcela nových. Amazon ničení zboží nepopírá, zdůrazňuje ale snahu nalézt řešení, jak zlepšit činnost, aby se muselo zničit co nejméně zboží. "Když výrobky nemohou být prodány, přeprodány nebo darovány, obracíme se na velkoobchod, který je může využít," uvedla firma.

Náměstek německé ministryně životního prostředí Jochen Flasbarth tuto praxi označil za obrovský skandál a od Amazonu požaduje vysvětlení. "Je to obrovský skandál, spotřebováváme tyto zdroje navzdory všem problémům světa. Tento přístup není v souladu s naší dobou," řekl. Ministr pevně věří, že mnoho spotřebitelů toto chování pohoršuje a že ho nebudou podporovat.

Amazon je v Německu největší internetový prodejce. Externím dealerům, kteří využívají jeho logistické služby, nabízí likvidaci neprodaných skladových zásob a tato služba je hojně využívána.

Zdroj: ČTK

V třídění odpadů, zvláště pak těch obalových, se obyvatelé ČR stále zlepšují. Aktuálně má možnost třídit své odpady 99 % obyvatel ČR a 73 % jich tak činí. K dispozici mají již více než 353 000 barevných kontejnerů a menších nádob.  Kde ale mají lidé  nejlepší podmínky a třídí ve všech směrech nejlépe? Na to i letos odpověděla celostátní soutěž obcí v třídění odpadů „O křišťálovou popelnici 2017“.  Jména těch nejlepších byla odtajněna tradičně na slavnostním večeru v Hradci Králové v rámci probíhající konference Odpady a obce 2018. Ceny předali zástupci Autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a.s., která je vyhlašovatelem soutěže.

Letošní, v pořadí již čtrnáctý, ročník soutěže „O křišťálovou popelnici“ doznal oproti minulým letům několika změn. Obce byly nově rozděleny do tří kategorií podle počtu obyvatel. Do užšího výběru postoupilo letos 65 nejlepších obcí a měst ČR a své zástupce měly všechny kraje.  Na slavnostním ceremoniálu v Hradci Králové byli oceněni 3 nejlepší z každé kategorie. Město Boží Dar ovládlo kategorii obcí do 1 000 obyvatel. Na prvenství v kategorii obcí od 1 001 do 10 000 obyvatel dosáhlo město Týniště nad Orlicí. Ve třetí kategorii, obce nad 10 000 obyvatel, byla na první příčce vyhlášena Litomyšl. Zástupci všech tří zmíněných vítězů převzali menší křišťálovou popelničku a šek na 100 tisíc korun jako příspěvek na další zlepšení nakládání s odpady. Do rodiště skladatele Bedřicha Smetany – Litomyšle - pak navíc zamířilo i putovní ocenění pro absolutního vítěze – velká Křišťálová popelnice! A Litomyšl je tak 14. jménem, které je na této putovní trofeji vyryto.

Co je hodnoceno?

Jako v minulých letech se hodnotila řada kritérií. V celorepublikovém klání byly obce hodnoceny podle dosažených výsledků a míry aktivity v oblasti nakládání s komunálním odpadem. Klíčovým kritériem pak byl tříděný sběr využitelných složek odpadů,  hustota sběrné sítě, poměr směsného komunálního odpadu a tříděného odpadu nebo další způsoby sběru. Hodnocení obcí se provádí především na základě údajů poskytovaných obcemi systému EKO-KOM v rámci jejich pravidelného výkaznictví. Soutěž byla určena všem obcím zapojeným v systému EKO-KOM, tedy aktuálně 6 123 obcím a městům.

Výsledky soutěže O křišťálovou popelnici:

Absolutní vítěz: Litomyšl

kategorie Obce do 1 000 obyvatel:
Boží Dar
Blatno
Podhradí nad Dyjí

kategorie Obce 1 001 – 10 000 obyvatel:
Týniště nad Orlicí
Štěnovice
Ždírec nad Doubravou

kategorie Obce nad 10 000 obyvatel:
Litomyšl
Písek
Bohumín