Dne 14. června 2017 projednala a schválila vláda ČR svým usnesením č. 441 ze dne 14. června 2017 dokument s názvem „Surovinová politika České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů“. Tím byl završen proces aktualizace české státní surovinové politiky, probíhající průběžně od roku 2012, přičemž vlastní schvalovací proces trval téměř rok a půl.

Aktualizace dříve platné surovinové politiky z r. 1999 byla zpracována s ambicí vytvořit koherentní strategii pro období následujících 15 let, která vytyčí mantinely pro využívání nerostných surovin, jak z domácích, tak i zahraničních zdrojů. Jakkoliv byla předcházející státní surovinová politika na dobu svého vzniku moderní a progresivní, došlo od té doby k řadě změn.

Tou nejpodstatnější je velká proměna surovinového průmyslu, a to především co do spektra surovin, o které má moderní průmysl zájem. Velký posun je zejména k moderním high-tech surovinám, které jsou využívány v elektronice a dalších moderních odvětvích a o které před 20 lety nejevil nikdo zájem.

Do návrhu nové státní surovinové politiky byly implementovány principy evropské integrované strategie Raw Materials Initiative, která vznikla v návaznosti na nárůst důležitosti surovinové bezpečnosti členských států EU v celoevropském kontextu, a na jejíž přípravě se ČR aktivně podílela. Surovinová politika je aktualizována rovněž ve vazbě na přijetí nové Státní energetické koncepce v roce 2015 a vytváří předpoklady a surovinové zázemí pro její naplnění.

Dokument ke stažení:

• Surovinova politika ČR v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů - MPO 2017 [docx, 8268 kB]
• Usnesení vlády č. 441 [doc, 194 kB]

Zdroj: MPO

Bakterie uvolňují kovy z popela ze spaloven komunálního odpadu i ze strusky. Metodu, jak tímto způsobem vyrobit kov, vyvinuli vědci z Rakouského střediska průmyslových biotechnologií (ACIB) v Linci. Systém označovaný pojmem Bioleaching (biologické louhování), který už při laboratorních pokusech osvědčil jako ekologicky šetrná metoda, zbývá už jen rozvinout pro průmyslové využití. Více ZDE

Zdroj: EURO

Ministerstvo průmyslu vyjednalo s Evropskou komisí, aby velké podniky mohly místo 20 procent dostat až 60 procent z 20 miliard korun dotací na energetické úspory.

Velké české firmy by už od podzimu měly dosáhnout na výrazně více evropských peněz určených na energetické úspory. Až dosud si z celkového balíku 20 miliard korun v operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost vyčleněných na efektivní nakládání s energiemi mohly velké podniky ukrojit jen 20 procent. Ministerstvo průmyslu a obchodu dojednalo s Evropskou komisí, že se tento podíl zvedne na 60 procent.

„Navýšení limitu by komise měla formálně schválit v září. Bude se pak vztahovat už na nynější výzvu pro podávání žádostí o dotaci,“ říká Milan Kyselák z odboru implementace strukturálních fondů na MPO. V aktuální výzvě, která končí příští rok v březnu, je na úspory energií k dispozici 11 miliard korun.

Pro velké firmy, jejichž projekty dokážou v průměru ušetřit zhruba třikrát více energie než opatření menších podniků, je změna vítanou vzpruhou. „Omezení pro velké podniky byla velká překážka v čerpání peněz. Příprava velkých projektů trvá dlouho a firmy se do ní nechtěly pouštět, když neměly jistotu, že pro
ně v programu ještě budou k dispozici peníze,“ říká Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy. Průzkum svazu mezi členskými firmami ukázal, že velké podniky žádosti teprve připravují a chystají se je podávat až na podzim. Navýšení limitu by mohlo přimět více firem, aby začaly chystat energeticky úsporná opatření.

Přímé dotace na investice do úsporných opatření ale nebudou Česku stačit, aby splnilo cíle pro úspory energie do roku 2020, varuje Vladimír Sochor, ředitel
odboru energetické účinnosti a úspor na MPO. V příštích letech by proto měl vzniknout fond energetických úspor, z nichž by se financovaly například  výhodněné úvěry na úsporná opatření.

MPO spolu s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou program bezúročných půjček na energetické úspory. Celkem na půjčky z OP PIK ministerstvo
vyčlenilo dvě miliardy korun. Podniky mohou úvěr dostat i na opatření, která by v soutěži o dotace neměla šanci. Mohou přinést jen třetinovou úsporu  nergie, navíc firma dodavatele nemusí vybírat podle pravidel veřejných zakázek. „Výhodou je také rychlé vyřízení úvěru. Během pár týdnů firma ví, jestli s penězi může počítat. Půjčku dostane až na deset let s dvouletým odkladem splátek,“ dodává Ivo Škrabal, člen představenstva ČMZRB.

Zdroj: E15

Dne 16. června 2017 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn zákon č. 170/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní, jenž nabude účinnosti dnem 1. července 2017. Součástí tohoto zákona je i novela zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místních poplatcích“), jíž dochází mimo jiné ke změně úpravy místního poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace (dále také jen „poplatek“).

Změna úpravy spočívá v zavedení lhůty, ve které je obec oprávněna poplatek zavést. Nově je možno poplatek zavést nejpozději do konce kalendářního roku, ve kterém nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí příslušné stavby vodovodu nebo kanalizace, kterou došlo ke zhodnocení stavebních pozemků. Stanovením této lhůty pro vydání obecně závazné vyhlášky by měl být dostatečně zajištěn princip právní jistoty případných poplatníků.

Zákon o místních poplatcích ve znění účinném do 30. června 2017 neupravuje žádné bližší podrobnosti vztahující se k možnosti obce vydat obecně závaznou vyhlášku, tj. ze znění zákona nevyplývá, zda má být poplatek zaveden před samotným zhodnocením stavebního pozemku, nebo až v návaznosti na realizované zhodnocení, popř. v jakém termínu od zhodnocení. Obce tohoto nedostatku v zákoně zneužívaly a poplatek zaváděly s nepřiměřeným časovým odstupem i několika let po samotném zhodnocení stavebních pozemků, což v některých případech vedlo k narušení principu právní jistoty vlastníků zhodnocených stavebních pozemků.

Na tuto nesprávnou praxi reagoval Městský soud v Praze, který dne 13. prosince 2016 vydal rozsudek č. j. 7 Af 3/2012-49, ve věci žaloby proti rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, jímž bylo zamítnuto odvolání proti platebnímu výměru, jímž byl vyměřen místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace zavedený obecně závaznou vyhláškou několik let po kolaudaci stavby vodovodu.

Ministerstvo vnitra zastává názor, že poplatek je možno zavést pouze v souvislosti s konkrétním zhodnocením stavebních pozemků v obci, tj. v souvislosti s konkrétní kolaudací stavby vodovodu nebo kanalizace vybudovanou obcí, a proto akceptovalo, pokud byl poplatek zaveden ve lhůtě jednoho roku následně po kolaudaci stavby vodovodu nebo kanalizace, aby bylo zřejmé, ke kterému konkrétnímu zhodnocení stavebních pozemků se poplatek vztahuje a aby bylo možno ověřit, zda byla sazba poplatku stanovena v souladu s příslušnými právními předpisy.

Od 1. července 2017 lze tedy vydat obecně závaznou vyhlášku o místním poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace nejpozději v kalendářním roce, kdy nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí pro stavbu vodovodu nebo kanalizace.

Do 30. června 2017 bude Ministerstvo vnitra považovat za souladné se zákonem ty obecně závazné vyhlášky, které zavedly poplatek ve lhůtě do jednoho roku od momentu zhodnocení stavebních pozemků. V případě obecně závazných vyhlášek, které byly vydány s delším časovým odstupem od zhodnocení stavebních pozemků, vznikají pochybnosti o zákonnosti zavedení poplatku.

Dokument ke stažení:

Informace MV (530 kB)

Sdělení MF (474 kB)

Zdroj: SMOČR

Kolem fotovoltaiky existuje celá řada mýtů. Jedním z nich je například představa, že solární panely jsou nebezpečným odpadem a po skončení životnosti zůstanou ležet ladem na polích. Opak je totiž pravdou – studie ČVUT ukázala, že likvidace v Česku běžných křemíkových solárních modulů se zaplatí ze získaného hliníku, mědi, stříbra a řady dalších využitelných ušlechtilých kovů, které tyto panely obsahují.

„Recyklací krystalických a tenkovrstvých solárních modulů získáme mnoho materiálu pro následné zpracování a opětovné použití při výrobě fotovoltaických modulů nebo jiných výrobků. Mezi tyto materiály patří hliník, měď, sklo, plasty, křemík, vzácné kovy, jako jsou stříbro, indium, galium, germanium, molybden a další. Pro sklo platí, že recyklací lze získat až 95 % skleněného materiálu s čistotou 99,99 %. Pro hliník tato hodnota dosahuje téměř 100 % a nízká energetická náročnost procesu ušetří až 70 % energie nutné pro výrobu nového hliníku,“ říká Ladislava Černá z Laboratoře diagnostiky fotovoltaických systémů ČVUT v Praze.

Studie dále potvrdila, že celkový výnos z prodeje surovin získaných recyklací fotovoltaických panelů v České republice by se pohyboval ve výši 1,7 miliardy korun. Likvidace panelů si tedy v budoucnu vydělá sama na sebe. Na to si však budeme muset ještě počkat - životnost solárních panelů se totiž podle ředitelky Solární asociace Veroniky Hamáčkové odhaduje na více než 40 let. Druhým faktorem toho, proč se trh s recyklací panelů nerozvíjí, je nejasný přístup Energetického regulačního úřadu k výměnám panelů a komponent na solárních elektrárnách. Proto je třeba najít jednoznačné řešení pro odstranění legislativní nejasnosti bránící provozovatelům solárních elektráren měnit panely v obavě, že by jim mohlo hrozit riziko ztráty nároku na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů.

V České republice je ekologická likvidace panelů uvedených na trh před 1. lednem 2013 zajišťována kolektivními systémy, které díky příspěvkům vybraným od provozovatelů fotovoltaických elektráren zajistí recyklaci panelů po uplynutí jejich životnosti. Největším kolektivním systémem, který dnes zajišťuje recyklaci panelů po uplynutí jejich životnosti, je REsolar sdružující 23 výrobců a dovozců solárních panelů a více než 2,5 tisíce provozovatelů solárních elektráren. REsolar na trhu funguje od roku 2013 a je leaderem v oblasti ekologického zpracování odpadů z fotovoltaických modulů s téměř třetinovým podílem na trhu. Úspěšnost tohoto kolektivního systému ilustruje i to, že Radek Brychta, jeden z jeho zakladatelů a současný předseda dozorčí rady, byl nedávno vyhlášen v prestižní soutěži Manažerem roku 2016 v kategorii Energetika - obnovitelné zdroje.
 

Vláda byla včera seznámena se Zprávou o hospodaření Státního fondu životní prostředí ČR za rok 2016. Celkové příjmy Fondu v roce 2016 dosáhly výše 2,11 mld. Kč a výdaje 1,07 mld. Kč. Největší podíl peněz, téměř čtvrtina, šla na ochranu ovzduší. Zbytek pak například na zlepšování stavu přírody, zastavování poklesu biodiverzity, odpadového hospodářství nebo na ochranu vod.

Příjmy Fondu jsou tvořeny především z plateb za znečišťování nebo poškozování jednotlivých složek životního prostředí, ze splátek poskytnutých půjček a jejich úroků, z dotací ze státního rozpočtu SR na úhradu výdajů vynaložených z technické pomoci programů EU na jejich administraci. Příjmy netvoří součást SR.

Na celkových příjmech Fondu se podílely příjmy z poplatků za znečištění životního prostředí částkou 1 375,3 mil. Kč. Příjmy z pokut a finančních postihů dosáhly loni výše 65,2 mil. Kč. Níže uvádíme tabulku rozboru příjmů k 31.12.2016 v mil. Kč. Upozorňujeme, že tabulka neobsahuje všechny sloupce uvedené ve zprávě o hospodaření Fondu (Tab. č. 2). A dále tubulku skladby příjmů a výdajů podle složek životního prostředí v mil. Kč.

Celkové finanční výdaje dosáhly v roce 2016 výše 1 067,1 mil. Kč. Rozhodujícího podílu (22,8 %) ve skladbě celkových finančních výdajů dosáhly výdaje na realizaci akcí ochrany ovzduší v souhrnné výši 243,8 mil. Kč.

O použití finančních prostředků z Fondu rozhoduje dle zákona o Fondu ministr životního prostředí na základě doporučení Rady Fondu jako poradního orgánu (nejméně 17 stálých členů, Radu jmenuje ministr).

Veškeré podrobnosti najdete v níže uvedené zprávě o hospodaření SFŽP ČR za rok 2016.

Dokument ke stažení:

Zpráva o hosp_SFŽP ČR_2016.pdf (1339765)

Dokument zároveň slouží jako podklad pro připravovanou Strategii regionálního rozvoje ČR 2020+, která bude zároveň obsahovat detailní popis její implementace (včetně implementace v urbánním prostoru). Strategie regionálního rozvoje ČR 2020+ bude v části věnované urbánnímu rozvoji aktualizované Zásady urbánní politiky reflektovat. Platnost aktualizovaných Zásad urbánní politiky je do roku 2023, kdy se předpokládá další aktualizace, a to zejména v návaznosti na ukončení čerpání v rámci současného programového období EU.

Přístup k problematice rozvoje měst je v materiálu shrnut do pěti zásad:

• Zásada 1 Strategický a integrovaný přístup k rozvoji měst

• Zásada 2 Polycentrický rozvoj sídelní soustavy

• Zásada 3 Podpora rozvoje měst jako pólů rozvoje v území

• Zásada 4 Péče o městské životní prostředí

• Zásada 5 Zajištění implementace Nové městské agendy

Dokument ke stažení:

Materiál

Dalších 14 větrných turbín o celkovém instalovaném výkonu 35,4 MW získala na německém trhu Skupina ČEZ. Všechny stroje rozmístěné v jediné lokalitě Lettweiler Höhe poblíž Rehbornu na území spolkové země Porýní-Falc jsou již v provozu. Součástí kontraktu s prodávajícím, renomovaným subjektem v oblasti správy aktiv a investic do OZE, společností KGAL, je i získání provozní podpory ve formě garantovaného výkupního tarifu na 20 let.

„Další velkou akvizicí na německém trhu obnovitelných zdrojů energie pokračujeme v naplňování naší strategie s cílem navýšit provozní zisk před odpisy z obnovitelných zdrojů o dodatečné 3 mld. Kč. Naše větrné elektrárny v Německu vyrobí nyní více než 280 GWh elektřiny ročně, a pokryjí tak spotřebu 120 tisíc domácností. I nadále nás zajímají již vystavěné parky na pevnině, ale i ty na moři, stejně jako projekty ve fázi developmentu,“ uvedl Tomáš Pleskač, ředitel divize Nová energetika a distribuce.

Nejnovější akvizice zahrnuje 14 větrných turbín získaných od KGAL, renomovaného německého subjektu v oblasti aktiv a investic, specializovaného na investice do nemovitostí a obnovitelných zdrojů. Park byl dříve součástí portfolia fondu ESPF3. Stroje o celkovém instalovaném výkonu 35,4 MW postavila firma Juwi Energieprojekte, jeden z nejvýznamnější developerů v Německu. Větrný park, který je již kompletně v provozu, se nachází v jediné lokalitě na území spolkové země Porýní-Falc, severně od Kaiserslauternu. Součástí kontraktu je i získání provozní podpory ve formě garantovaného výkupního tarifu na 20 let. Díky poslední akvizici zvýšil ČEZ svou přítomnost na německém trhu obnovitelných zdrojů na téměř 135 MW instalovaného výkonu.

Již koncem loňského roku získala Skupina ČEZ na německém trhu devět větrných parků situovaných napříč celou zemí.

Skupina ČEZ získala v Německu i akvizice v oblasti nových technologií. Prostřednictvím svého investičního fondu INVEN CAPITAL dosud realizovala kvarteto investic do společností působících v oblasti nové decentralizované energetiky (sonnen, Sunfire, tado° a Cloud&Heat Technologies).

Kromě německého trhu sleduje ČEZ vhodné příležitosti v oblasti obnovitelných zdrojů také v ostatních evropských zemích s cílem vystavět stabilní portfolio aktiv v různých fázích životního cyklu a poskytovat navazující služby.

Pět tisíc metrických tun plastového odpadu se splaví denně řeky do světových oceánů. Víme to díky čerstvé studii holandské organizace Ocean Cleanup, která množství odpadu poprvé globálně kvantifikovala. Použila k tomu data ze 182 zemí a 40 760 řek ústících do oceánu. Studie Cleanup zjistila, že dvacet odpovědných za dvě třetiny celkového odpadu přinášeného do světových moří.  Dvěma nejhoršími znečišťovateli jsou čínská Jang c´-ťiang a indická Ganga. Ocean Cleanup má ambiciózní plán: do roku 2020 chce odstranit polovinu odpadků z tzv. velkého pacifického odpadkového pásu. Více ZDE

Zdroj: Reflex.cz

Na podporu třídění a recyklace použitých baterií projede Českou republiku od východu na západ speciální tým Recyklojízda 2017. A jak jinak než na kolech na baterky. Tříčlenná skupinka si dala za cíl na elektrokolech zdolat přes 700 kilometrů. Vyjíždí 5. září z Aše a končí 14. září v nejvýchodnější obci republiky Bukovec. Na cestě má 23 zastávek v českých a moravských městech. Navštěvovat bude především městské a obecní úřady a do některých škol zavítá se vzdělávacím programem Recyklace hrou. Potkávat s lidmi se bude na náměstích, v parcích i kdekoliv po trase. Akci organizuje nezisková společnost ECOBAT. Informace o projektu a přípravách jsou průběžně aktualizovány na FB profilu Recyklojízda 2017 a na www.ecobat.cz.

„Celou akci děláme především proto, že chceme jít mezi lidi, mluvit s nimi o tom, že i když se někomu mohou zdát baterky malé, do koše rozhodně nepatří. Je potřeba je odnášet na sběrná místa, odkud putují na recyklaci. Chráníme tím životní prostředí,“ říká Eva Gallatová, která je členkou týmu Recyklojízdy a zároveň zastupuje neziskovou společnost ECOBAT. Ta v České republice již 15 let zajišťuje zpětný odběr a recyklaci přenosných baterií. Projektem Recyklojízda také ECOBAT podporuje Evropský den recyklace baterií, který připadá na 9. září.

Recyklojízda se rozrůstá

Recyklojízda je koncipována jako otevřený projekt a zapojit se do něj může kdokoliv. Princip je jednoduchý. Kdekoliv po trase se mohou lidé připojovat a kus cesty s týmem Recyklojízdy zdolat. Vítáni jsou lidé nejen na elektrokolech, ale i na běžných kolech, koloběžkách nebo zdatní běžci. „Už v tuto chvíli máme potvrzeno, že s námi část cesty pojedou handicapovaní i zdraví sportovci pod hlavičkou projektů Cesta za snem, K4 Cyklo tým nebo cyklisté ze Senior Fitnes. Například na Lysou horu vyrazíme v doprovodu Jána Čupy, otužilce a nadšence, který den co den, v létě v zimě, zdolává vrchol většinou svlečený jen do půl těla a někdy i bos,“ říká Eva Gallatová a dodává: „Počet dobrovolníků se každým dnem rozšiřuje a my vítáme každého, kdo se chce připojit, ať už jde o jednotlivce, skupiny, školy, zájmové spolky nebo třeba firemní kolektivy.“

RECYKLOJÍZDA – základní info

• Startuje v úterý 5. září 2017 v Aši a končí 14. září 2017 v Bukovci

• 3členný základní tým Recyklojízdy stráví 10 dní v sedle elektrokola a zdolá přes 700 km

• Po cestě zavítá do 23 českých a moravských měst a obcí

• S programem Recyklace hrou bude na trase navštěvovat vybrané školy

Sledujte nás na Facebooku @Recyklojízda 2017 a na webu www.ecobat.cz

Podpora z měst a obcí

V městech a obcích, které jsou na trase Recyklojízdy, se uskuteční krátká setkání s obyvateli a také se zástupci vedení městských a obecních úřadů. Většina z nich ke spolupráci přistupuje aktivně. Například v Novém Jičíně nebo Nymburce zorganizují sběrové akce a vybrané baterie předají přímo týmu Recyklojízdy. V některých městech, jako třeba v Aši, Nymburce a Kralupech se k pelotonu Recyklojízdy připojují na kolech i starostové, místostarostové nebo další pracovníci úřadů.  

Zatím jen polovina baterií končí na recyklaci, pojďme to změnit!

Zatím jen necelá polovina baterií, které jsou v Česku dány do oběhu, končí na recyklaci. Mělo by jich být mnohem víc, protože každá baterie, která skončí ve směsném odpadu, škodí přírodě. A to je hlavní cíl Recyklojízdy – přesvědčit lidi, aby použité baterie odevzdávali na recyklaci. Když hodíte baterii do popelnice na směsný odpad, skončí na skládce nebo ve spalovně. V obou případech se z ní uvolňují škodlivé látky, včetně těžkých kovů, které znečisťují ovzduší, půdu, podzemní a povrchové vody. Když ale absolvujete pár kroků navíc k nejbližšímu sběrnému místu, pak nejenže přírodu neznečisťujete, ale navíc ji šetříte, protože díky recyklaci z použitých baterií získáváme druhotné suroviny, zejména kovy, které mohou sloužit k výrobě nových produktů.

Sběrných míst je v ČR už přes 20 tisíc. Asi nejznámější jsou červené venkovní kontejnery na třídění drobných elektrospotřebičů a baterií. Na popularitě získává odevzdávání baterií v obchodech. Kdykoli tedy půjdete nakoupit do supermarketu, můžete zde odevzdat i baterie. A pokud ještě nevíte, kde máte nejbližší sběrné místo, určitě ho najdete na vyhledavači mapa.ecobat.cz.

Velký dík patří firmě MOJEKOLO, která pro projekt Recyklojízda 2017 zdarma zapůjčila elektrokola pro zdolání celé trasy, a která provozuje síť prodejen s pobočkami v Praze 3, Brně, Ostravě, Pardubicích, Kobeřicích u Opavy a specializovanou prodejnu na elektrokola v Praze 10. Zásluhou společnosti Eurosat CS bude možné Recyklojízdu sledovat na recyklojizda.ecobat.cz takřka v přímém přenosu 24 hodin denně. A to díky jejich sytému AutoGPS – elektronické knize jízd určené k monitorování vozidel, osob, zboží a majetku pomocí systému GPS.

Dokument ke stažení:

Recyklojízda_2017_základní info.pdf (955589)

Čtěte také:

Díky recyklaci baterií získáme cenné kovonosné suroviny k dalšímu využití (12.6.2017)

Ministerstvo životního prostředí prodlužuje termín, do kterého bude možné žádat o dotace na průzkum, posílení a budování zdrojů pitné vody. Projekty se budou nově schvalovat průběžně. Dosud si o dotaci požádalo 150 obcí.

Ministerstvo životního prostředí vloni v červenci spustilo nový dotační program, jehož cílem je pomoci zajistit veřejné zdroje pitné vody v obcích a městech po celé ČR. Původně bylo možné čerpat prostředky už jen do konce června. „Pro zvýšený zájem o výzvu v posledních týdnech, ale i kvůli suchu, které opět trápí mnoho obcí v ČR, jsme se rozhodli ponechat program otevřený i přes původně konečný červnový termín. Obce tak mohou podávat žádosti na Státní fond životního prostředí ČR až do vyčerpání alokace 300 milionů korun,“ popisuje aktuální změnu v dotacích ministr životního prostředí Richard Brabec.

Další změnou zajímavou především pro obce a města, které se ocitly v kritické situaci a nedostatek pitné vody pro své občany musí řešit akutně, je urychlení procesu schvalování dotačních žádostí. Projekty se budou schvalovat průběžně.  V jeho průběhu půjdou žádosti, které budou kladně posouzeny Státním fondem životního prostředí ČR, ve zrychleném režimu přímo k podpisu ministru životního prostředí. Na Radu Fondu půjdou již schválené projekty pouze na vědomí. Díky tomu mohou obce začít s realizací projektů prakticky do několika týdnů. Díky tomu mohou obce začít s realizací projektů prakticky do několika týdnů.

O peníze přitom nemusí žádat pouze obce, ale také svazky obcí, společnosti vlastněné minimálně z 50 % obcemi, městy nebo veřejnoprávními subjekty a také příspěvkové organizace (u příspěvkových organizací územně samosprávných celků a obchodních společností je stanoveno, že musejí být vlastníky vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu). Získat mohou až 80% dotaci. Minimální výše finanční podpory na jeden projekt činí 100 000 korun, maximální výše 3 miliony korun.

„Největší zájem evidujeme o příspěvky na budování nových zdrojů vody,“ upřesňuje Petr Valdman a dodává, že se dotace vztahuje i na regeneraci a zkapacitnění stávajících podzemních zdrojů vody, včetně jejich napojení na rozvod pitné vody v obci. Podporu lze získat i na průzkumné vrty k novým centrálním zdrojům vody.

Dokumenty k 8. výzvě 2016

O této a dalších běžících výzvách zaměřených na boj se suchem se můžete informovat také na bezplatném semináři pro obce, kraje a zpracovatelské firmy, který pořádá SFŽP ČR aktuálně 23. června ve Zlíně a 27. června v Liberci – více informací najdete ZDE.

Vláda dnes schválila členy nově vznikající pětičlenné rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Rada v řízení úřadu nahradí od srpna Alenu Vitáskovou, které vyprší mandát na konci letošního července. Předsedou rady vláda zvolila současného místopředsedu ERÚ Vladimíra Outratu. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček.

Dosud jmenoval předsedu ERÚ prezident na návrh vlády, funkční období bylo šestileté. Nová rada bude mít pět členů s pětiletým funkčním obdobím. Předseda bude moci vést radu nejdéle tři roky. V prvních letech zavedení rady nebudou mít všichni členové mandát na celých pět let, a to proto, aby se rada obměňovala postupně. "Vybíral jsem z 19 kandidátů. Na ERÚ tak vzniká podobný model, který funguje na Českém telekomunikačním úřadu," uvedl Havlíček.

Outratu vláda jmenovala členem rady na čtyři roky. Dalším členem bude expert v oblasti teplárenství Vladimír Vlk, a to na pět let. Konzultant a vědecký pracovník Rostislav Krejcar byl jmenován na tři roky. Expert na obnovitelné zdroje a dříve i vedoucí sekce podporovaných zdrojů energie ERÚ Jan Pokorný bude členem rady dva roky. Právník Vratislav Košťál byl jmenován na jeden rok.

Zásadním úkolem rady bude podle Havlíčka příprava regulačního období od roku 2019. Jde o návrh zásad cenové regulace v energetických odvětvích, úřad jej přitom musí zveřejnit 16 měsíců před začátkem daného období. Letos radu ještě čeká vypracování cenových rozhodnutí pro rok 2018.

"Věříme, že nové obsazení klíčového regulatorního orgánu v energetice přinese tolik potřebnou stabilitu sektoru obnovitelných zdrojů a podpoří jeho další rozvoj bez dalších retroaktivních zásahů," uvedla výkonná ředitelka Solární asociace Veronika Hamáčková. Za stěžejní považuje nastavení pravidel pro licencování a provozování decentrálních zdrojů, akumulace energie a elektromobility. Dále za důležité považuje nastavení takové tarifní struktury, která nebude diskriminační k majitelům střešních solárních panelů.

ERÚ zčásti reguluje ceny elektřiny a plynu, zcela ceny tepla. Stanovuje výši dotací pro obnovitelné zdroje. Hlídá také, jak v energetice funguje soutěž nebo zda energetické firmy nepoškozují zákazníky. ERÚ se podílí i na přípravě zákonů.

Skupina Solar Global staví ve Zlínském kraji velkokapacitní bateriové úložiště energie. Solar Global tak bude teprve druhou tuzemskou firmou, která připojí do distribuční soustavy velkokapacitní baterii. Úložiště v obci Prakšice s využitelným výkonem 1 megawatt bude v plném provozu koncem letošního roku.

„Nové úložiště vyroste nedaleko Uherského Hradiště a bude se skládat z lithium-iontových baterií,“ uvedl Jan Fousek, ředitel Solar Global Energy.

„V akumulaci elektrické energie vidíme obrovský potenciál. Baterie budou v budoucnu hrát významnou roli ve všech elektrizačních soustavách, ve kterých budou dominovat obnovitelné zdroje elektrické energie,“ uvádí jeden z majitelů skupiny Vítězslav Skopal.

Vysokokapacitní bateriové systémy mají zrychlit v České republice rozvoj obnovitelných a alternativních zdrojů energie v domácnostech a firmách. „Instalace takových zdrojů totiž nebude limitována kapacitou páteřní nebo regionální přenosové soustavy. Akumulace naopak sníží její zatížení, eliminuje kritické stavy sítě a umožní efektivnější využití energie z nekonvenčních zdrojů,“ popisuje výhody Vítězslav Skopal.

Bateriový systém v Prakšicích bude dosahovat vysoké účinnosti se změnou střídavého proudu na stejnosměrný a naopak. Transformátor umožní přeměnu střídavého proudu z nízkého na vysoké napětí. Požadovaná doba životnosti bateriového systému je minimálně 5000 cyklů. Jeden cyklus znamená jedno plné nabití a vybití minimálně 80% z instalované kapacity. Náklady na výstavbu ve výši přibližně 20 milionů korun investuje Solar Global s podporou evropských fondů.

Od června můžete mít nepřetržitý přehled o novinkách z dílny Státního fondu životního prostředí ČR prostřednictvím sociálních sítí – Twitter, YouTube a LinkedIn. „Připojit se může každý, koho zajímá dění kolem dotací z Operačního programu Životní prostředí, Národního programu Životní prostředí,“ uvedl Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR. Sociální média doplňují stávající informační kanály –newsletter, samotný web a tištěný měsíčník Priorita.