Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení odpadového hospodářství v Olomouci uložili pokutu 350 tisíc korun společnosti SKI AREÁL HLUBOČKY, spol. s r.o. Provozovatel lyžařského střediska z Olomoucka prováděl při prodlužování sjezdové tratě terénní úpravy i na pozemku, na kterém to nebylo stavebním úřadem povoleno. Dopustil se tak porušení zákona o odpadech.

K terénním úpravám na nepovoleném pozemku použil provozovatel ski areálu přes 35 tisíc tun stavebních a demoličních odpadů. Inspektoři také zjistili, že k dalším povoleným terénním úpravám na přilehlých pozemcích společnost SKI AREÁL HLUBOČKY přijala odpady, které svým složením neodpovídaly podmínkám stavebního povolení. „Tyto odpady kromě povoleného betonu, cihel, zeminy a kamení obsahovaly také cizorodé příměsi jako linoleum, plastové trubky nebo kabely. Firma SKI AREÁL HLUBOČKY přitom jako realizátor terénních úprav plně odpovídala za to, že práce budou probíhat v souladu se stavebním povolením,“ uvedl Radek Pallós, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Olomouci.

Při stanovení výše sankce inspektoři vycházeli z toho, že provozovatel ski areálu několik měsíců nelegálně nakládal se stavebními odpady na pozemku, který je veden jako trvalý travní porost, čímž bezesporu ohrozil jeho ekosystém. Navíc se jednalo o poměrně významné množství odpadů – přes 35 tisíc tun.

Společnost SKI AREÁL HLUBOČKY se proti pokutě odvolala, Ministerstvo životního prostředí však odvolání zamítlo a sankci potvrdilo. Inspektoři ČIŽP nyní firmě ještě uloží opatření k nápravě, které bude spočívat v odstranění odpadů z nepovoleného pozemku.

Do 12. února je možné se zúčasnit Veřejné konzultace týkající se výběru metod pro stanovení seznamu odvětví a pododvětví, u nichž hrozí značné riziko uhlíku v období 2021-2030 (odkaz ZDE). Do 21. února probýhá veřejná konzultace týkající se přítomnosti léčivých přípravků v životním prostředí. Účelem konzultace je shromáždit názory na možná opatření k řešení rizik plynoucích z přítomnosti léčiv v životním prostředí. Dále získat informace a názory na rozvoj strategického přístupu Komise k přítomnosti léčivých přípravků v životním prostředí. Prvního března končí Veřejná konzultace týkající se hodnocení strategie EU k přizpůsobení se změně klimatu (odkaz ZDE).

Materiál navazuje na předchozí materiál z července 2017, který měl za úkol informovat Vládu ČR o existenci problematiky světelného znečištění a jeho dopadů na různé složky lidského života - lidské zdraví, doprava, energetika – i životní prostředí. Tento předchozí materiál shrnul nejvýznamnější dopady světelného znečištění na uvedené oblasti a konstatoval, že v České republice v současnosti neexistuje žádný právní předpis, který by se touto problematikou komplexně zabýval a nabízel by možnosti její efektivní regulace.

Po předložení tohoto materiálu pokračovala mezirezortní pracovní skupina pro problematiku světelného znečištění ve své práci, jejímž výsledkem je nyní předkládaný materiál. Ten již identifikuje konkrétní možnosti pro hledání způsobů regulace problematiky a obsahuje úkoly pro každé ministerstvo, které je členem pracovní skupiny. K těmto úkolům se ministerstva v rámci svých kompetencí zavázala s cílem předejít negativním dopadům světelného znečištění na uvedené oblasti v co největší míře a poskytnout právní ochranu před světelným znečištěním dotčeným občanům.

Výhled dalších aktivit:

• Jako jedna z možností řešení problematiky světelného znečištění na místní (lokální) úrovni byla identifikována možnost obcí regulovat světelné znečištění na svém území obecně závaznou vyhláškou. Ministerstvo vnitra se jako gestor této problematiky přiklání k názoru, že účinnější než vydat novou obecně závaznou vyhlášku může být rozšíření interpretace stávající vyhlášky o rušení nočního klidu. Ačkoli v zákoně není definováno, čím je noční klid rušen, vykládá se způsob jeho rušení obvykle jako hluk. Ministerstvo vnitra se tedy zavázalo explicitně uvést do Metodického doporučení k činnosti ÚSC – Úprava místních záležitostí veřejného pořádku informaci, že rušení nočního klidu se nevztahuje pouze k rušení hlukem, ale že i světlo může být takovým rušivým elementem.

• Ministerstvo zdravotnictví se zavázalo k informování o škodlivosti modré složky světla na lidské zdraví, zejména na cirkadiální rytmy, v rámci osvětových akcí a osvětové kampaně pro veřejnost. Ministerstvo zdravotnictví (resp. hygienické stanice jako jemu podřízené organizace) se také nabízí jako dotčený orgán pro vydávání závazných stanovisek ohledně vlivu světelného znečištění na lidské zdraví při správních úkonech, jako např. stavební řízení, bude-li jejich příslušná kompetence stanovena právním předpisem.

• Pro Ministerstvo pro místní rozvoj jako gestora stavebního práva a zároveň organizace zastřešující stavební úřady se nabízí varianta umožnit těmto úřadům stanovovat podmínky správného osvětlování při povolovacích procesech pro nové stavby a nově i v kolaudačním řízení. Kompetence stavebních úřadů pro zahrnutí technických podmínek pro osvětlování v povolovacích procesech v současnosti v zákoně zakotvená není, nicméně při rekodifikaci veřejného stavebního práva zahrne Ministerstvo pro místní rozvoj technické požadavky pro správné osvětlování do vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, respektive do vyhlášky, kterou bude nahrazena.

• Ministerstvo dopravy se zavázalo na základě analýz objednaných u Centra dopravního výzkumu vyhodnotit, na kterých místech je světelná zátěž způsobená dopravní infrastrukturou nejzávažnější, a návazně navrhnout preventivní technická a organizační opatření. Do budoucna také Ministerstvo dopravy plánuje připravit návrh Metodického pokynu pro projektanty i zadavatele projektů dopravní infrastruktury, který bude obsahovat požadované parametry pro osvětlení, maximálně zamezující světelnému znečištění.

• Svaz průmyslu a obchodu se zavázal šířit osvětu mezi členy Svazu o správném způsobu osvětlování zejména průmyslových podniků a staveb.

• Ministerstvo průmyslu a obchodu jako gestor dotačního programu EFEKT se zavázalo spolupracovat s Ministerstvem životního prostředí při přípravě dotačních výzev od roku 2018, které se týkají výměny veřejného osvětlení v obcích. Tato aktivita již podporována z EFEKTu je a soustředí se zejména na dosažení co největších energetických úspor výměnou svítidel veřejného osvětlení. Na základě dohody Ministerstva životního prostředí s Ministerstvem průmyslu a obchodu dojde k úpravě výzvy tak, aby kromě energetických úspor obsahovala i technické požadavky na instalaci takových svítidel, která snižují světelné znečištění. Zároveň budou výzvy obou ministerstev na výměnu veřejného osvětlení v roce 2018 kompatibilní a budou se vzájemně doplňovat. Ministerstvo průmyslu a obchodu zastřešuje také činnost ÚNMZ (Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví), prostřednictvím něhož je zkoumána možnost úpravy již existujících norem definujících osvětlení ve veřejných prostorech tak, aby zohledňovaly parametry pro snížení světelného znečištění svítidly v těchto prostorech. Ministerstvo průmyslu a obchodu bude také prostřednictvím ÚNMZ průběžně sledovat normotvornou činnost na mezinárodní a evropské úrovni, identifikovat a aktivně rozvíjet příležitosti k zahrnutí těchto parametrů do nově vznikajících norem. Pověřený zástupce Ministerstva životního prostředí se stal členem příslušné technické normalizační komise.

• Ministerstvo životního prostředí, které má v gesci proces posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., prověří možnost vydání metodického pokynu pro autorizované osoby podle tohoto zákona. Tento pokyn by obsahoval vliv záměrů na přírodu světelným znečištěním. Pro záměry, které nepodléhají hodnocení podle tohoto zákona, ale hodnocení podle §67 zákona č. 114/1992 Sb., by mělo hodnocení podle zmíněného zákona sloužit jako nástroj plošné ochrany krajiny před vlivy světelného znečištění. Dále Ministerstvo životního prostředí připraví zadání výzkumného projektu z programu Beta TA ČR řešícího vliv světelného znečištění na druhy, společenstva a ekosystémy, a na základě výsledků tohoto projektu prověří možnost rozšíření §16 písm. j) zákona č. 114/1992 Sb., nově obsaženého díky novelizaci v roce 2017, který zakazuje umisťovat zdroje světelného znečištění na území národních parků, také na území chráněných krajinných oblastí. Zároveň prověří možnost zahrnutí požadavku na svícení vhodnou teplotou chromatičnosti, která zamezuje světelnému znečištění, na těchto územích, do tohoto ustanovení.

Dokument ke stažení:

Předkládací zpráva

Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) vyvíjelo nové funkce aplikace Protierozní kalkulačka. Na konci roku 2017 došlo tak k zásadním aktualizacím aplikace, které značně rozšiřují stávající funkcionalitu. Autoři budou vděčni za zpětnou vazbu a další náměty na novou funkcionalitu, kontaktní email je: geoportal[at]vumop.cz.

Přehled nových funkcí:

• Úprava komponenty aplikace pracující s RÚIAN (ČÚZK) pro vyhledávání parcel s rozdělením na pozemkové (evidována v některém druhu pozemku v rámci zemědělské půdy nebo druhu pozemku "vodní plocha" nebo "ostatní plocha") a stavební (evidovaná v druhu pozemku „zastavěné plochy a nádvoří“).

• Sjednocení roztříštěných komponent pro vyhledávání dle území, KN a DPB do jedné komponenty v Panelu nástrojů.

• Optimalizace komponenty spravující Skupiny DPB, doplnění možnosti skupiny přejmenovávat a měnit jejich pořadí.

• Optimalizace komponenty umožňující za určitých podmínek práv internetového prohlížeče geolokalizaci uživatele pracujícího s aplikací při současném přiblížení mapového okna.

• Optimalizace komponenty ovládající Panel vrstev spočívající v rozšíření možností řazení vrstev a napojení vybraných vrstev na metadatový katalog.

• Optimalizace komponenty ovládající Mapový panel přidávající interaktivní popisky v mapě ke všem vektorovým komponentám reprezentujícím DPB/EUC/EP.

• Optimalizace editačních nástrojů Panelu nástrojů včetně vytvoření nového nástroje na kreslení a editaci DPB, EP, EUC s možností přichytávání k vertexům a liniím existujících prvků.

• Napojení na službu MZe - LPI_GDP01A, která vrací seznam dílů půdních bloků na základě vstupních parametrů. Odpověď obsahuje základní informace o jednotlivých dílech půdních bloků (DPB). Dále zajištění pravidelné aktualizace prvků DPB vedených v LPIS pomocí veřejného exportu dat ve formátu XML. Zajištění možnosti využití těchto služeb na úrovni uživatele i správce aplikace.

• Rozšíření komponenty aplikace importující geometrii tak, aby byla schopná importovat shapefile i data ve formátu XML včetně informace o druhu kultury a to do uživatelem zvolené Skupiny DPB. Při importu je nutné mít možnost prvky načíst a případně odebrat a neimportovat. Optimalizace exportu prvků.

• Optimalizace komponenty Panel lokalizace, konkrétně rutiny počítající mediánovou hodnotu Maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření Cp.Pp včetně doplňujícího pravidla pro návrh DZES 5 a to včetně možnosti toto pravidlo v případě neschválení či pozdržení účinnosti návrhu DZES 5 na pokyn objednatele vypnout.

Interaktivní nástroj je dostupný na adrese: https://kalkulacka.vumop.cz

Nově si můžete otestovat, nakolik se vaše firma chová odpovědně ke svým zaměstnancům, obchodním partnerům i okolí. Odborníci ze tří pražských univerzit (ČZU, VŠE, FHS UK) vyvinuli webovou aplikaci, která umožňuje firmám a dalším organizacím, aby si samy prověřily, nakolik se v jednotlivých oblastech chovají v souladu se zásadami udržitelnosti a společenské odpovědnosti organizací (CSR).

Ke společenské odpovědnosti nebo k odpovědnému podnikání se postupně hlásí celá řada malých a středních firem, které cítí přirozenou potřebu vracet společnosti něco zpět nebo pečovat o své nejbližší okolí, komunitu, která je neodmyslitelným celkem jejich podnikání. Mnohdy je k tomu vedou silné osobní hodnoty majitele, rodinná tradice nebo chuť dělat něco dobrého a nemyslet jen na maximalizaci zisku a po cestě ničit, co se dá.

Být společensky odpovědný se vyplatí. Podle průzkumu, který realizovala společnost Ipsos, Češi vnímají odpovědné firmy jako dvakrát atraktivnější zaměstnavatele. V tom případě jsou dokonce 3,5x ochotnější koupit si její produkt nebo službu. Stejně tak při současné nízké míře nezaměstnanosti, může být společenská odpovědnost zaměstnavatele pro výběr zaměstnání u řady lidí mnohdy stěžejním kritériem. Mladí lidé chtějí pracovat pro firmu, která má pozitivní společenský dopad, a upřednostňují zaměstnání, jež je naplňuje.

Informovat o uplatnění CSR ve firmách je od letošního roku povinné pro všechny velké společnosti s více než 500 zaměstnanci. Pro ostatní je tato součást tzv. nefinančního reportingu nepovinná, nicméně je chápána jako konkurenční výhoda.

Dotazník byl vytvořen na základě mnohaletých zkušeností a vychází z mezinárodních standardů, které tým odborníků upravil pro tuzemské podmínky, a výslednou metodiku certifikovala Česká společnost pro jakost. Společenská odpovědnost je sledována v pěti oblastech ekonomické, zaměstnanecké, environmentální, sociální a v řízení organizace. Dotazník, ze kterého poté vzniká report CSR, tvoří celkem 33 otázek.

Ke každému aspektu CSR uvádí charakteristiky jednotlivých úrovní a nabízí uživateli možnost doplnit příklady vlastní dobré praxe. Díky tomu lze po vyplnění snadno vygenerovat informačně zajímavý report, včetně grafického vyjádření v jakých oblastech se firmě daří a v jakých tolik ne.

Zároveň mohou být anonymizovaná data využita i pro výzkum uplatnění CSR v tuzemských organizacích. Z výzkumného pohledu bude tak důležitým přínosem možnost dlouhodobě sledovat trendy rozvoje CSR v jednotlivých regionech a v jednotlivých oblastech CSR.

Celý článek, který vyšel v časopise Odpadové fórum, čtěte ZDE

Až dvě miliardy korun chce Ministerstvo životního prostředí (MŽP) převést z dotací původně určených na prevenci povodní do oblasti vodovodů a kanalizací, informuje portál Naše-voda.cz. Uvedl to na včerejší konferenci Financování vodárenské infrastruktury náměstek ministra pro řízení sekce fondů EU Jan Kříž.

Důvodem je výrazný převis poptávky po podporách týkajících se odkanalizování (výzva č. 71) a zdrojů pitné vody (výzva č. 73). V současné době probíhá vyhodnocování již podaných žádostí, požadavky na podporu v rámci výzvy 71 však činí 7, 340 miliardy korun, zatímco MŽP má na tyto účely jen 2, 050 miliardy. Obdobně zažádali zájemci o dotace v rámci výzvy 73 o podpory ve výši 2,546 miliardy korun, ministerstvo ale počítalo s celkovou podporou ve výši 1,6 miliardy korun.

O možném převodu peněz bude podle svých slov Kříž jednat ještě tento týden s Evropskou Komisí. Podle něj „lze očekávat, že projdou projekty celkem asi z 5 miliard korun“. O tom, které by to mohly být, by mělo být podle harmonogramu administrace projektů z uvedených výzev jasno do poloviny letošního roku, v průběhu července by pak měli být jednotliví žadatelů o úspěšnosti svých projektů oficiálně vyrozuměni.

V rámci Prioritní osy 1 – Čistota vody, by mělo být z již schválených projektů vybudováno například 115 nových čistíren odpadních vod (ČOV) a 47 ČOV rekonstruováno, kromě toho by mělo být vybudováno či rekonstruováno 29 úpraven pitné vody, 62 nových zdrojů pitné vody a vybudováno 6 nových záchytných nádrží.

Čtěte také z konference:

• Sazba DPH na vodné a stočné je v ČR jedna z nejvyšších (Naše-voda.cz, 8.2.2018)

• Mýty o izraelském vodohospodářství – voda je tam více než dvojnásobně dražší (Naše-voda.cz, 8.2.2018)

• Komunální řízení vodohospodářských společností představuje rizika (Naše-voda.cz, 8.2.2018)

Zdroj: Naše-voda.cz

Radnice stotisícového Hradce Králové připravila další projekt, který má zvýšit třídění odpadu. Lidem ve vybraných čtvrtích s bytovými domy město rozdá speciální tašky na třídění papíru, plastů a skla. Nynějším krokem město navazuje na předloni zavedený systém třídění, kdy lidé z rodinných domů dostali možnost třídit plasty a papír přímo doma do zvláštních popelnic.

Speciální barevné tašky na recyklovatelný odpad se během příštího týdne dostanou mezi obyvatele bytů ve vybraných ulicích Labské Kotliny a Pražského Předměstí. Ty by měly v budoucnu přispět ke zvýšení podílu vytříděného odpadu v bytové zástavbě na hradeckých sídlištích. Před necelými dvěma lety Hradec Králové vybavil rodinné domy popelnicemi na papír a plasty a podíl nevytříděného komunálního odpadu v dotčených částech města klesl až na polovinu. Nyní chce hradecká radnice v třídění odpadu podpořit i obyvatele bytů.

„Chceme tak postupně snižovat množství nevyužitelného odpadu, který je jinak nutné ukládat na skládkách. Tyto kroky je nutné zavést také s ohledem na zákonem stanovený termín zákazu ukládání využitelných odpadů na skládky v roce 2024,“ řekl náměstek primátora Jindřich Vedlich, do jehož gesce oblast odpadového hospodářství spadá.

První etapa pilotního projektu v městských částech s bytovou zástavbou je vymezena od křížení ulice Veverkova a Jugmannova ve vazbě na ul. Baarova a oblast Labská Kotlina I. „V této oblasti projektu bude zvýšeno i množství nádob na tříděný odpad. Pilotní projekt potrvá minimálně jeden kalendářní rok. Pak ho vyhodnotíme  a rozhodneme o jeho dalším rozšíření na území města,“ dodal Vedlich.

Ekologům z organizace Arnika vadí nedostatečná legislativa pro výrobky z recyklovaných materiálů. V současnosti je možné, aby se do nich dostaly jedy a látky nebezpečné pro zdraví. Ekologové nyní zveřejnili výzvu pro politiky, ve které chtějí přísnější a jednoznačná pravidla. Nebezpečné látky se podle Arniky objevují ve stavebním materiálu, v kobercích, nádobí, kadeřnických pomůckách nebo hračkách pro malé děti. Výzvu i další informace o toxických látkách zveřejnila Arnika na webových stránkách kampaně Recykluj bez jedů.

Evropský parlament dnes odsouhlasil složení zvláštního výboru, který se bude zabývat registračním procesem EU pro pesticidy. Zvláštní výbor je reakcí na obavy z rizika, které představuje herbicidní látka glyfosát. Tržní licence pro herbicid byla loni v listopadu obnovena o dalších pět let. Mezi 30 členy výboru jsou i čeští poslanci, například poslanec Pavel Poc.

Městský soud v Praze musí opět řešit žalobu spolků kvůli potenciálnímu rozšíření Temelína. Nejvyšší správní soud (NSS) podruhé vyhověl kasační stížnosti Jihočeských matek, Občanské iniciativy pro ochranu životního prostředí a sdružení Calla.

Městský soud žalobu spolků nejprve v roce 2015 odmítl z procesních důvodů, loni ji pak zamítl pro nedůvodnost. NSS zrušil první a nyní i druhý verdikt, plné znění svého nového rozsudku ale zatím nezveřejnil, má na to měsíční lhůtu.

Původní žaloba spolků konkrétně směřovala proti rozhodnutí, jímž Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) povolil umístění zvažovaného třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny Temelín. "V ní jsme napadli jak procesní chyby SÚJB při vydání zmíněného povolení, tak i nepřevzetí podmínek stanoviska EIA a vady procesu EIA," uvedl předseda sdružení Calla Edvard Sequens.

Ekologičtí aktivisté upozorňovali například na nedostatky ve variantním posouzení záměru nebo podle nich neúplné posouzení kumulativních a synergických vlivů.

Ministerstvo životního prostředí se podle žaloby také náležitě nevypořádalo s námitkami nevládních organizací. Žaloba ovšem formálně směřovala až proti následnému rozhodnutí SÚJB, její dřívější podání předpisy neumožňovaly. Taktéž postup SÚJB považovali ekologičtí aktivisté podle dřívějšího vyjádření za netransparentní.

Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR počítá se stavbou jednoho jaderného bloku v Dukovanech a jednoho v Temelíně s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách. Přednost má podle dlouhodobých vyjádření vládních představitelů stavba bloku v Dukovanech.

ČEZ už v minulosti vypsal tendr na dostavbu dvou bloků v Temelíně, ovšem zase jej zrušil. Hlavním důvodem bylo, že stát neposkytl na stavbu garance a že kvůli podmínkám na trhu s elektřinou klesla rentabilita projektu. Odhady nákladů na dostavbu se pohybovaly mezi 200 a 300 miliardami korun.

Zdroj: ČTK

Ve druhé polovině února 2018 začíná série třinácti regionálních seminářů zaměřených na problematiku GDPR, které realizuje Ministerstvo průmyslu a obchodu s partnery. První regionální seminář k problematice GDPR se uskuteční v Karlových Varech dne 21. února 2018. Další únorové semináře se budou konat 22. února v Jihlavě a 28. února v Brně. Pro registraci na bezplatné semináře lze využít webové stránky Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Průběžné informace o seminářích jsou k dispozici na webových stránkách MPO v sekci Podnikání/Ochrana osobních údajů (GDPR)/Semináře a konference, základní přehled a informace k Nařízení GDPR v sekci Podnikání/Ochrana osobních údajů (GDPR).

Ministerstvo životního prostředí vypisuje výběrové na obsazení místa ředitel/ředitelka CENIA, české informační agentury životního prostředí. Místem výkonu práce je Praha. Činnosti na místě budou vykonávány v pracovním poměru na dobu neurčitou. Předpokládaným dnem nástupu je 1. duben 2018. Nabídky s uvedenými náležitostmi je potřeba doručit ve lhůtě do 21. února 2018. Podrobnosti jsou uvedeny ZDE.

V únorovém vydání Priority se dočtete o čtyřech nových dotačních výzvách. Stovky milionů korun jsou připraveny v OPŽP na ochranu přírody a také třeba na zeleň ve městech a obcích. O miliony korun na čistší vodu požádali stovky žadatelů. Ve hře byly zřejmě poslední evropské peníze na čistírny odpadních vod a kanalizaci. V Prioritě si můžete kromě jiného také přečíst, že Ministerstvo životního prostředí bude shánět další peníze, aby podpořilo všechny kvalitní projekty.

Dokument ke stažení:

Priorita 2/2018

Ministerstvo životního prostředí níže reaguje na některé body z dopisu České asociace odpadového hospodářství, Spolku veřejně prospěšných služeb a Sdružení komunálních služeb, který se týkal „neveřejně připravované účelové změny zákona o odpadech, která má být nesystémově schválena, nikoliv jako vládní návrh, ale jako poslanecký pozměňovací návrh zákona o odpadech“.

Připravovaná odpadová legislativa ze strany MŽP v roce 2018
MŽP v současnosti připravilo novelu zákona o odpadech, která adaptuje zákon o odpadech na nové evropské předpisy přijaté v roce 2017 (nařízení o rtuti, nařízení o ekotoxicitě). Návrh úpravy zákona o odpadech prochází systémově standardním legislativním procesem (je po meziresortním připomínkovém řízení) s následnou diskuzí.

MŽP nehodlá ani neplánuje předložit k této tzv. euronovele zákona o odpadech žádné další úpravy, které by měly být jakýmkoliv rizikem pro odpadové hospodářství ČR.

MŽP rovněž v letech 2015 - 2017 intenzivně projednávalo dva nové zákony týkající se oblasti nakládání s odpady (zákon o odpadech a zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností). Oba komplexní návrhy byly řádně projednány a zástupci všech zainteresovaných stran v odpadovém hospodářství měli možnost k návrhům se vyjádřit, včetně signatářů společného dopisu. Zákony jsou nyní připravené pro novou vládu. S ohledem na právě dokončovaný proces schvalování významných změn evropské odpadové legislativy tzv. oběhovým balíčkem zatím nepadlo rozhodnutí, kdy zákony předložíme vládě. Každopádně termín vyplývající z legislativního plánu vlády je nejpozději konec roku 2018.

Pokud bude předložena novela zákona prostřednictvím poslanecké iniciativy (nejedná se o totéž jako poslanecký pozměňovací návrh), tak se k ní MŽP vyjádří a zaujme jasné stanovisko. Je nutné rovněž upozornit, že poslanecká iniciativa je ústavou zaručené právo poslanců předkládat změny zákonů a jedná se o standardní postup, který stanovuje právní řád ČR.

Zdražení skládkovacích poplatků – odmítnuto ve sněmovně i ve vládě?
Ministerstvo životního prostředí v návrhu nového zákona o odpadech navrhlo v roce 2016 postupné zvyšování tzv. skládkovacího poplatku (nejedná se o poplatek za komunální odpad od obyvatel obci). K návrhu této úpravy byla předložena ekonomická studie dopadů, analýza dopadů vlastní regulace a detailní popis, proč k tomu kroku MŽP přistoupilo. Nízký poplatek za ukládání odpadů na skládky České republice např. dlouhodobě od roku 2012 vyčítá Evropská komise a požaduje jeho navýšení z důvodu extrémně vysokého skládkování alespoň na úroveň 40 EUR za tunu, jeho výše totiž přímo ovlivňuje výši recyklace. Jsou to prověřené zkušenosti z okolních evropských států (státy s vysokým skládkovacím poplatkem mají nejvyšší míru recyklace). Jinými slovy pokud zvýšíme poplatek za skládkování, zvýšíme tak i recyklaci, třídění a zároveň snížíme signatářům dopisu jejich zisky ze skládkování odpadu. O tom už ale není v dopise ani zmínka. Stejně tak je zcela v omyl uváděn každý adresát dopisu, který nevěděl, že v ČR je omezení skládkování k roku 2024 vztahující se na směsný komunální odpad, odpady využitelné a recyklovatelné již v platném zákoně o odpadech, a to od roku 2014. Proti tomu opět nebyl nikdo jiný, než sami skládkaři, zastoupeni svými asociacemi a svazy, upevňující si bohužel své pozice skládkování na úkor rozvoje třídění, recyklace a zpracovatelské odpadového trhu v Česku.

Nárůst skládkovacího poplatku, jak MŽP navrhlo v roce 2016, by měl být postupný v letech, aby nezatížil ani obce, ani občany. Tuna skládkování recyklovatelného a využitelného odpadu by měla z dnešních 500 Kč vzrůst na 1850 Kč až v roce 2023 (nikoli tedy skokově), tak, aby bylo zvýšení dostatečně motivační k vyšší recyklaci. Zároveň se nejedná o plošné zvýšení všech odpadů, ale zvýšení pouze u odpadů, které je možné využívat (například energeticky) a recyklovat a dále využít v souladu s oběhovým hospodářstvím. U těch chce MŽP zabránit jejich skládkování. Skládkování je nejhorší způsob nakládání s odpady podle evropské i české odpadové hierarchie a i Evropská komise jej chce eliminovat s výhledem do roku 2035 na úroveň pouze 10 % skládkovaných komunálních odpadů. Zde je třeba důrazně upozornit na stav k roku 2016, kdy Česká republika zahrabala do těles skládek 44,95 % komunálních odpadů v množství cca 2 523 000 tun.

Současně jsou obcím nabízeny různé recyklační slevy. Tzn. budou-li obce recyklovat na určitou úroveň (ta se postupně také bude zvyšovat v letech), zvýšení skládkovacího poplatku vůbec nepocítí. Navíc silné dotační projekty ministerstva administrované prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí rozvíjí od roku 2009 třídění komunálního odpadu do barevných kontejnerů, biodpadu, podporují rozvoj sběru odpadů dům od domu, vážení odpadů u původce a důkladnou evidenci kontejnerů s cílem poskytnout původci odpadů, tedy obci, jasný přehled o množství všech odpadů vyprodukovaných v obci.

Autoři dopisu mystifikují starosty, pokud uvádějí, že zdražení poplatku bylo odmítnuto vládou. Návrh nového zákona o odpadech nebyl doposud vládou projednán.

Podporují ČAOH, SVPS, SKS omezení skládkování?

Organizace podepsané pod dopisem dlouhodobě odmítají snahy o změny v odpadovém hospodářství. Zamlčují to, že levné skládkování znemožňuje navyšování recyklace a znamená neodůvodněnou výhodu pro provozovatele skládek odpadů. V dopise a v přílohách je silná podpora skládkování těmito subjekty pouze schována pod pojmem technologická neutralita. Tržní a konkurenční prostředí je sice v dopisu signatáři podtrhováno, ale zároveň je všeobecně znám jejich extrémně kladný postoj k technologickému třídění SKO. To není ničím jiným, než mechanicko-biologickou úpravou směsného komunálního odpadu, která se v zahraničí zcela neosvědčila, byť s následnou výrobou paliv z odpadů, ale na neefektivních jednoduchých třídících zařízeních, kde navíc vzniká převážně podsítná frakce s cílem ji opět jen skládkovat. To vše má ještě posílit skládkařské lobby za legislativní vypuštění parametru výhřevnosti v sušině nebo jeho alespoň změnu na výhřevnost (nikoliv v sušině), aby se mohlo „vesele“ pokračovat ve skládkování dál. Tuto situaci však, kdy je nejméně vhodné nakládání s odpady takto zvýhodněno, chce MŽP změnit.

Skládkovací poplatek pro ostatní a komunální odpady nebyl od roku 2009 v ČR měněn a patří mezi velmi nízké v Evropě, a proto je i samotná recyklace na nízké úrovni. Odpadově neinformovaný adresát také může nabýt ze zkreslené, signatáři dopisu účelově vymodelované informace v příloze č. 3 o „Výhledu omezení skládkování k evropskému cíli v roce 2030 při zachování současného trendu“ pocit, že se jedná o výhled MŽP, nebo snad dokonce o oficiální data MŽP ve skládkování odpadů. Nikoliv! Je to výmysl skládkařské lobby a jen obraz toho, jak se snaží adresáty – obce, města, poslance a senátory - ovlivňovat k vlastnímu prospěchu.

„Druhá fotovoltaika“?

Pokud autoři dopisu uvádějí, že hrozí v oblasti odpadového hospodářství „druhá fotovoltaika“, pak je třeba uvést, že tuto situaci zažívají provozovatelé skládek dlouhodobě (tzn. extrémní zvýhodnění oproti ostatním způsobům nakládání s odpady) a je tedy zřejmé, že budou činit vše proto, aby se tato situace nezměnila. Nízké skládkovací poplatky nevytvoří odpadovou konkurenci ani tržní prostředí. Technologická neutralita tedy nemůže být a nebude. Bez zvýšeného poplatku za skládkování nedojde ke srovnání ceny za skládkování s třídícími, recyklačními a zpracovatelskými cenami v sofistikovaných zařízeních, natož v zařízeních pro energetické využití odpadů (kromě klasického ZEVO jsou to bioplynové stanice, pyrolýzy nebo plazmové zpracování). Skládkaři tak při zachování současného stavu budou nadále činit v Česku to, s čím je ze západních zemí již před lety vyprovodili. Bohužel skládkovat.
Kritickým místem pro rozvoj oběhového hospodářství v ČR je totiž levné skládkování a vysoká míra skládkování komunálních odpadů.

Nárůst poplatku pro obyvatele?
Poplatek za skládkování odpadu na skládce se nerovná poplatku za svoz odpadu, který účtují obce občanům každý rok nebo měsíc. To je naprosto zásadní a důležité rozlišovat. Současně neexistuje žádná přímá úměra mezi výší skládkovacího poplatku a poplatku pro občany.

Podle studií a analýz, které přípravu zákonů doprovázely, nepocítí zvýšení skládkovacího poplatku ani občané. Podmínkou je ale vždy navýšení recyklace a třídění, intenzivní odklon od přežitého skládkování a hlavně zájem starostek a starostů o odpadové hospodářství, které doprovází práci s občany, jak a proč třídit Vytříděné suroviny – sklo, plasty, kovy, tetrapack, papír i biodpad jsou pro obce přínosem na rozdíl od skládkování, které je významnou a nevratnou hrozbou pro životní prostředí. Stát ročně vynakládá desítky až stovky milionů korun na sanace starých skládek, protože jsme se bohužel v minulosti nepoučili a neřekli skládkování NE.

Návrh usnesení obce
Apelujeme na starosty obcí a měst, aby nepřijímali jakákoli usnesení navržená lobbistickými organizacemi bojujícími za zachování svých příjmů a zisků ze skládkování odpadů v naší zemi.

Čtěte také:

Svaz měst a obcí reaguje na dopis oborových svazů ze sektoru odpadového hospodářství (5.2.2018)

Dopis odpadového sektoru na obce a města (23.1.2018)

Po nabytí účinnosti novely stavebního zákona se množí dotazy týkající se kolaudace stavby rodinného domu. Novela stavebního zákona přináší prohloubení deregulace v oblasti kolaudace (povolování užívání) staveb. Nové pojetí kolaudace rozšiřuje skupinu staveb, které bude možné užívat po jejich dokončení bez kolaudace. Jedna z forem povolení užívání, tzv. „oznámení záměru započít s užíváním stavby“, byla zrušena a naopak bylo doplněno (navráceno) kolaudační řízení. Podrobnosti najdete v informaci MMR ZDE.

Proti umělému zasněžování brojí ochránci přírody, výhrady mají správci toků. Ministerstvo zemědělství připravuje změnu vodního zákona, zahrnovat by mohl i platbu za odběr vody pro umělé zasněžování. Není ale zcela jasné, kolik vody skiareály opravdu odčerpají.

Například Povodí Vltavy eviduje čtrnáct odběratelů s čerpáním nad 500 metrů krychlových za měsíc na výrobu sněhu. Loni evidovali téměř tři čtvrtě milionu odebraných kubíků vody.

Podle Jiřího Flouska z oddělení ochrany přírody Správy Krkonošského národního parku se ročně spotřebuje přes 40 milionů kubíků. S údajem zásadně nesouhlasí ředitel Asociace horských středisek Libor Knot. „Jde o absolutní nesmysl. Z 2100 hektarů českých areálů se zasněžuje asi 1470 hektarů,“ říká Knot. „Při takové spotřebě vody by na nich měla ležet sedmimetrová vrstva umělého sněhu. Areály spotřebují asi tři miliony kubíků za rok,“ argumentuje Knot. Na jeden metr čtvereční a vrstvu sněhu zhruba 35 centimetrů se podle něho spotřebuje asi 120 litrů vody.

Jenže ředitel CHKO Beskydy František Jaskula tvrdí, že z jednoho kubíku vody lze vytvořit dva metry krychlového sněhu, což je o padesát litrů vody na metr víc, než uvádí Knot. Obtížná je podle Jaskuly kontrola odběru vody. Nejrůznější umělé nádrže vody, které někteří mají, podle Jaskuly k výrobě technického sněhu nestačí.

„Když si spočítáte, kolik potřebujete vody na zastříkání sjezdovky kilometr dlouhé a padesát metrů široké a porovnáte s velikostí nádrží, zjistíte, že v Beskydech žádná taková není,“ říká Jaskula. Zbylou vodu berou majitelé sjezdovek z potoků a řek. „Naštěstí se najdou i uvědomělí provozovatelé, kteří v době, kdy je vody málo, nezasněžují,“ vysvětluje ředitel beskydské CHKO.

Josef Nistler z neziskové organizace Voda základ života souhlasí s názorem, že u nás nemáme dost údajů pro kvalifikovaný odhad skutečné spotřeby vody.„Orientovat se můžeme ale třeba podle sousedního Rakouska. Například ve spolkové zemi Salcbursko, v oblasti, kde jsou daleko lepší sněhové podmínky než u nás, se v průměru za sezonu spotřebuje 4000 kubíků vody na hektar sjezdovek,“ vysvětluje Hauptmann. To je ale čtyřikrát víc, než uvádějí čeští provozovatelé horských středisek.

Ředitel CHKO Beskydy František Jaskula upozorňuje i na to, že odebírání vody v době, kdy je v zimě v potoce nebo řece málo vody, by mohlo vést k tomu, že voda by promrzla až na dno. „Není to běžné, ale může to nastat, když je silný mráz,“ tvrdí ředitel CHKO. „To, co v potoce žije, dostane neskutečným způsobem na frak. Zahynou ryby. Naštěstí to nebývá standardní stav, většinou se zasněžuje v době, kdy je kolem nuly, ne minus deset patnáct,“ říká Jaskula.

Jak už bylo řečeno, neshody panují kolem skutečně odebíraného množství vody. „Určujícím momentem je platné povolení k odběru povrchových nebo podzemních vod. Každý odběr vody, včetně odběru pro výrobu sněhu, je povolován v rámci vodoprávního řízení, vedeného na základě podané žádosti, ve které se uvádí mimo jiné množství vody, jež hodlá žadatel využívat k výrobě sněhu,“ řekl deníku Metro tiskový mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán. „K takové žádosti je povinně přikládáno stanovisko správce povodí, vyjádření správce příslušného vodního toku a dále stanoviska, vyjádření či souhlasy dotčených orgánů.“

Jednou z omezujících podmínek pro povolení odběru povrchové vody je podle Roldána stanovení minimálního zůstatkového průtoku ve vodním toku pod místem odběru. Stanovení minimálního zůstatkového průtoku je nedílnou součástí rozhodnutí vodoprávního úřadu k povolení nakládání s povrchovými vodami – odběru povrchových vod z vodního toku za účelem výroby sněhu.

„Kontrolu dodržování podmínek daných v povolení k nakládání s vodami provádí příslušný vodoprávní úřad, v rámci vodoprávního dozoru, a dále Česká inspekce životního prostředí. Správce povodí neplní funkci kontrolního orgánu, může však být vyžádána jeho spolupráce při kontrolní činnosti. Správce vodního toku je dále oprávněn žádat o předložení povolení týkající se vodního toku a zjišťovat, zda jsou podmínky odběru dodržovány,“ říká Hugo Roldán z Povodí Vltavy.

Jak také uvedl ředitel Asociace horských středisek Libor Knot, měření vody se provádí u vstupu, kde se voda prvotně čerpá a to odpovídá povolení, které vydává vodoprávní úřad. „Každý odběratel má dané měsíční nebo sezonní limity a také zbytkový průtok. Údaje, které uvádí ministerstvo zemědělství ohledně spotřeby vody pro výrobu technického sněhu, vycházejí od všech pěti povodí, a to velmi přesně,“ říká Knot.

Tyto údaje zahrnují ovšem jen vodu „vytaženou“ z vodních toků. To, že do statistiky nespadají čísla ze zásobních nádrží, nevidí Knot jako problém. „Měření spotřebované vody z retenčních nádrží kvůli statistikám nedává žádný smysl. To už by bylo měření pro měření.“

Ministerstvo zemědělství připravuje v současnosti novelu vodního zákona řešící zejména problematiku sucha. Jedním z dalších podnětů k novele bude zřejmě i problematika plateb za odběr povrchové vody pro umělé zasněžování.

Novela zákona je ve fázi přípravy návrhu a jeho projednávání v meziresortní pracovní skupině. Plánovaný termín předložení vládě je listopad 2018.

Zdroj: deník Metro