Končící předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš včera představil svou novou knížku Věda života. Kniha rozhovorů, které s ním vedl Jiří Padevět, ředitel nakladatelství Academia, přináší na 276 stranách cenné poselství o druhé polovině 20. století prožité v prostředí české vědy. Profesor Drahoš hovoří otevřeně o svém dětství v Jablunkově, o studiu chemie v Praze a o své vědecké kariéře, která vyvrcholila v posledních osmi letech funkcí předsedy Akademie věd České republiky. Srozumitelným způsobem představuje obor chemického inženýrství a rovněž fungování AV ČR.

Generální ředitel Konfederace evropského podnikání BusinessEurope Markus J. Beyrer vyzval dne 20. února na zasedání Rady pro konkurenceschopnost zástupce členských států k podpoře průmyslové politiky v EU. Podle Beyrera je důležité překonat rozdílné názory na podporu průmyslové politiky a zaměřit se na vytvoření budoucí strategie. Jedním z důvodů k těmto krokům je mimo jiné silná podpora průmyslové politiky ze strany hlavním světových konkurentů EU. Celý projev naleznete ZDE.

Zdroj: CEBRE

Ministerstvo pro místní rozvoj reaguje na potřeby vlastníků bytových domů, kteří chtějí využít evropské dotace na snížení energetické náročnosti budov. Od března letošního roku proto podpoří čerpání těchto peněz snížením počtu požadovaných dokumentů pro přiznání dotace a zároveň rozšíří systém bezplatné poradenské pomoci žadatelům.

Vzhledem k celkovému objemu možných dotací ve výši 3,5 miliardy korun připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v minulých týdnech řadu opatření, která mají čerpání těchto dotací zjednodušit a rozšířit. Od března letošního roku proto dojde ke snížení nároků na administraci žádosti i ke snížení počtu požadovaných dokumentů. Snahou MMR je také rozšířit množství technologií, u nichž lze žádat o dotaci (např. zdroje tepla, fotovoltaické systémy, jednotky pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny) a rozšíření příjemců dotace nově o bytová družstva.

Zároveň ministerstvo výrazně rozšíří bezplatnou poradenskou pomoc, kterou poskytuje žadatelům o dotace, tedy vlastníkům bytových domů.

Ministerstvo přitom upozorňuje, že nelze směšovat národní a evropské dotace, které mají zcela jiný systém hodnocení. Proto také nelze porovnávat dotace v rámci programu Nová zelená úsporám, kde stanoví pravidla české Ministerstvo životního prostředí, a pravidla programu „Energetické úspory v bytových domech“, která vycházejí z požadavků Evropské unie.

V programech „Energetické úspory v bytových domech I a II“ bylo podáno 661 žádostí o podporu ve výší 1, 138 miliardy korun, z nichž je schváleno 295 projektů v hodnotě 598 milionů Kč. Tento program nabízí dotaci ve výši 30 % až 40% celkové hodnoty projektu, přičemž srovnatelné národní dotace MŽP reálně nabízejí 20 - 25 % hodnoty projektu.

Rok poté, co Komise přijala balíček opatření týkajících se oběhového hospodářství, vydala dne 26. ledna 2017 zprávu o dosavadních výsledcích klíčových iniciativ, jež jsou součástí akčního plánu z roku 2015. Zpráva shrnuje uskutečněná opatření a jejich výsledky v oblastech plýtvání potravinami, ekodesign, organická hnojiva, záruky na spotřební zboží, inovace a investice. Oběhové hospodářství je implementováno do postupů v průmyslu, v zelených veřejných zakázkách, do využívání fondů politiky soudržnosti a nových iniciativ ve stavebnictví a vodním hospodářství. Zpráva v českém jazyce je dostupná - ZDE.

Aktuální Priorita přináší informace o nových výzvách vyhlášených z Operačního programu Životní prostředí. Žádosti o dotace přijímá Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, což znamená, že se jedná o výzvy podporující projekty zaměřené na ochranu a péči o přírodu a krajinu.

Podporovány tentokrát budou mimo jiné i projekty na efektivní udržení vody v krajině. Dotace může být až 100procentní.

Zajímavou výzvu nabízí Národní program Životní prostředí, a sice pro všechny inovativní projekty v oblasti životního prostředí. Šanci získat dotaci mají v tomto případě všichni průkopníci, kteří předloží projekty, jež využívají jiné než konvenční postupy a technologie.

Uprostřed Priority je k dispozici leták určený malým obcím, který shrnuje všechny aktuální výzvy z Národního programu Životní prostředí i stejnojmenného operačního programu, včetně právě připravovaných výzev.

V textu Libora Dorňáka z Ministerstva životního prostředí se čtenáři dočtou o integrovaných nástrojích v Operačním programu Životní prostředí. Součástí textu je i harmonogram výzev v této oblasti pro letošní rok.

Dokument ke stažení:

Priorita č. 2/2017

Zdroj: SFŽP

Předseda vlády Bohuslav Sobotka zahájil v úterý 21. února 2017 již 207. Žofínské fórum. Setkání v pražském paláci Žofín bylo zaměřeno na Státní energetickou koncepci, energetickou bezpečnost ČR, energetický systém EU v souvislosti se Zimním balíčkem Evropské komise a jeho ekonomické dopady.

Projev předsedy vlády Bohuslava Sobotky u příležitosti zahájení 207. Žofínského fóra

Vážené dámy, vážení pánové,
jsem rád, že mohu dnes vystoupit na Žofínském fóru. Jak už zde bylo řečeno, hlavním energetickým tématem posledních měsíců je nepochybně energetický balíček Evropské komise, který přirozeně významným způsobem ovlivní budoucnost energetiky v celé Evropské unii, a je tak logické, že to je téma dnešního Žofínského fóra.

Nepochybně podrobné hodnocení zimního balíčku přednese ministr průmyslu a přítomní experti. Nicméně bych se mu chtěl také věnovat, alespoň pokud jde o jeho podstatné aspekty. Tento balíček navrhuje změny v celém energetickém sektoru, klade důraz na snižování skleníkových plynů a je tedy jasnou reakcí na klimatickou Pařížskou dohodu.

Zimní balíček obsahuje tři hlavní pilíře:

• důraz na energetickou účinnost,
• zvyšování významu využití obnovitelných zdrojů,
• spravedlivý přístup k zákazníkům.

Cílem balíčku, který je deklarován, je, aby si Evropská unie udržela konkurenceschopnost v období, kdy dochází k zásadní proměně globálních energetických trhů. Konkrétním účelem balíčku pak má být, aby Evropská unie byla hnacím motorem přechodu na čistou energii. Balíček má ambici řešit nejen vnitřní záležitosti evropské energetiky, ale také posílit roli Evropské unie v rámci světové energetiky. Česká republika je připravena k tomuto návrhu přistupovat konstruktivně. Nepatříme mezi země, které by tento balíček odmítly, současně pokládáme za důležité, abychom k tomuto návrhu přistupovali realisticky. Musíme o balíčku aktivně vyjednávat a měli bychom uplatňovat naše návrhy na eliminaci jeho možných negativních dopadů. Zároveň musíme hledat možnosti, jak tento balíček vylepšit, zejména z pohledu udržení konkurenceschopnosti a nákladů, které naši energetiku čekají.

Vzhledem k tomu, že tento balíček skutečně může mít velký význam pro to, aby určil podobu evropské energetiky, vláda se podrobně zabývá mandáty, které směřují k tomu, jakým způsobem budeme postupovat a jakým způsobem jako Češi budeme ve vztahu k balíčku jednat.

Zimní balíček zahrnuje širokou problematiku od elektroenergetiky a nastavení nové podoby trhu s elektřinou, přes obnovitelné zdroje po energetickou účinnost. Právě oblast elektroenergetiky je velmi důležitá - legislativní návrhy v této oblasti mají reagovat na evropské problémy v oblasti trhu s elektřinou, kde existuje množství státních zásahů, a jsou problémy s investicemi do nových zdrojů.

ČR se tato diskuse velmi aktuálně týká mimo jiné s ohledem na připravované investice do nových jaderných zdrojů. Tyto investice by generovaly příjmy po desítky let, při aktuálním nastavení trhu jsou ale rizika těchto investic vysoká.

V rámci Evropské unie ČR i proto velmi konzistentně hájí důraz na obnovu efektivního trhu s elektřinou tak, aby bylo možné vyhodnotit návratnost investice do jaderné energetiky.

Rok 2017 tedy pro nás bude rokem jednání nad konkrétní podobou zimního energetického balíčku. ČR je na tato jednání připravena a bude na nich aktivně uplatňovat svá stanoviska a požadavky. Především doufáme, že projednávání zimního balíčku nebude uspěcháno, že vše podstatné bude detailně projednáno a bude dosaženo vyváženého řešení.

Považujeme za nutné, aby konečná podoba úprav evropské energetické legislativy řešila to, aby členské státy, které stále nesou odpovědnost za bezpečnost dodávek elektrické energie, měly současně plnou kontrolu nad potřebnými nástroji, a aby to byly členské státy, které i nadále budou mít právo volby energetického mixu. Určitě budeme nadále prosazovat, aby zimní balíček napomáhal zefektivnění fungování trhu s elektřinou.

Význam má, aby úpravy legislativy dle zimního balíčku respektovaly národní specifika a umožňovaly definovat rizika z pohledu národních podmínek, aby členské státy mohly bezpečně řídit své sítě a aby mohly garantovat bezpečnost dodávek elektrické energie.

Vláda 8. února schválila předběžnou pozici naší země k zimnímu balíčku. Tato pozice zahrnuje i výše uvedené požadavky, o kterých jsem vás chtěl informovat.

V současné době se připravují rámcové pozice k jednotlivým směrnicím a nařízením, které balíček obsahuje. I těmto pozicím chce vláda věnovat velmi vysokou míru pozornosti.

Tématem dnešní konference je Státní energetická politika, proto bych se chtěl kromě zimního balíčku zmínit také o dalších výzvách a o tom, co pro nás do budoucna znamenají. Domnívám se, že energetika se podobně jako průmysl nachází blízko bodu zlomu. Za tímto bodem převládnou nové technologie a energetika bude muset na změněné podmínky reagovat.

Trendy jako decentralizace, ukládání energie a další mohou velmi výrazně změnit celou podobu energetiky. Současná schémata by pak stále hůře stačila tomu, aby energetika pokrývala všechny naše potřeby, které v blízké budoucnosti budeme mít. Proto musíme už teď uvažovat o dalším rozvoji současného energetického konceptu a také přemýšlet o alternativním řešení. Pokud chceme přemýšlet o budoucnosti české energetiky v horizontu dalších 40 – 50 let a my musíme přemýšlet o takto dlouhodobém horizontu, nemůžeme zavírat oči před novými trendy, ale musíme se k nim umět realisticky postavit. Jinak se může stát, že promeškáme zásadní technologický moment a ocitneme se na periferii.

Vážené dámy, vážení pánové,
dalším mimořádně důležitým tématem je energetická bezpečnost. S tím úzce souvisí dvě témata, která bych chtěl ještě v rámci svého vystoupení zmínit. Těmi jsou jaderná energetika a zemní plyn. Jaderná energetika je v České republice jedním ze dvou hlavních zdrojů elektřiny a dlouhodobě se těší i podpoře veřejnosti. Podle platné energetické koncepce má být jádro jedním z hlavních pilířů naší energetiky i v dalším období, protože se jedná o stabilní a bezemisní zdroj. Klíčové pro tyto plány bude prodloužení životnosti stávajících jaderných zdrojů na maximální možnou míru, samozřejmě s ohledem na plnou bezpečnost jejich provozu.

Naše vláda v květnu 2015 schválila Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR, který byl připraven Ministerstvem průmyslu a obchodu. V tomto plánu jsou definovány kroky potřebné pro výstavbu nových jaderných zdrojů. Akční plán také ukládá pokračovat v procesu přípravy. Jako první musí proběhnout povolovací a přípravné procesy. Myslím, že je zřejmé, že vláda výstavbu nových jaderných bloků podporuje.

Bohužel je potřeba si uvědomit, že i tady narážíme na chronickou bolest České republiky, a tou je neúměrná délka povolovacích a přípravných procesů. Hledáme možnosti, jak tento zdlouhavý a neefektivní systém změnit. Jednou z možností, kterou jsme identifikovali, je úprava stavebního zákona tak, aby bylo možné provést územní řízení pro nové jaderné bloky před výběrem jejich dodavatele. Tato změna stavebního zákona se v současné době připravuje a projednává na půdě Poslanecké sněmovny. Kromě změn ve stavebním zákoně je zde další možnost, zkrácení výběrového řízení.

Vláda rozhodla o tom, že budeme žádat Evropskou komisi o sektorovou výjimku ze zákona o veřejných zakázkách, která by umožnila transparentní proces výběru dodavatele, avšak bez nutnosti vyhovět všem požadavkům zákona, který je na takto významné investice jen velmi obtížně aplikovatelný. Realisticky můžeme uvažovat se spuštěním nových jaderných zdrojů do roku 2035. Z důvodu zachování dukovanské lokality je pak logickou variantou přípravy a spuštění prvního nového bloku právě v Dukovanech.

Pokud jde o sektor plynárenství, musíme podle mého názoru v následujících letech setrvale klást důraz na zajišťování bezpečnosti dodávek. Už dnes máme zajištěnu díky rozhodnutí našich předchůdců základní diverzifikaci tras i zdrojů. Krokem, který může tuto diverzifikaci prohloubit, je i výstavba nového plynovodu Stork II, který je předmětem dohody mezi českou a polskou vládou a je i možnou součástí takzvaného severojižního koridoru, který by do budoucna mohl propojit námořní terminály na zkapalněný zemní plyn v Chorvatsku a Polsku. Na Stork II má navázat také plynovod Moravia vedoucí přes území České republiky. Je také plánováno v rámci strategických výhledů přímé propojení s Rakouskem. To má však alternativu ve stávajících plynovodech, které spojují Českou republiku a Rakousko přes území Slovenska. Jak už jsem řekl, z hlediska vysoké dovozní závislosti je pro nás důležitá diverzifikace dodavatelů a cest zemního plynu, ale vždy s ohledem na zájmy spotřebitelů i na to, jaké náklady zajištění této diverzifikace zdrojů a cest vyžaduje.

Vážené dámy, vážení pánové,
popsal jsem zde některé důležité otázky a důležitá témata, kterými se vláda zabývá a ještě bude zabývat ve zbytku svého mandátu. Chtěl bych také zmínit fakt, že bylo dosaženo změny zákona, který definuje strukturu Energetického regulačního úřadu. Tato vláda ještě v rámci svého mandátu bude muset splnit jeden důležitý úkol, a to zajistit jmenování členů nové Rady Energetického regulačního úřadu tak, jak to vládě ukládá zákon. Nová Rada Energetického regulačního úřadu by měla být jmenována nejpozději k 1. 8. 2017.

Vážené dámy, vážení pánové,
děkuji za vaši pozornost.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Ústí nad Labem uložili už třetí pokutu, tentokrát 150 tisíc korun, podnikateli, který nechal nelegálně navážet odpady do jámy po těžbě štěrkopísku. I když pozemek vlastnil, k nakládání s odpady na něm neměl povolení. Porušil tím zákon o odpadech.

„Podnikatel nechal do lokality navážet výkopovou zeminu, kamení i stavební sutě s příměsí rostlinných pletiv a plastů,“ uvedl Jaroslav Vacek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ústí nad Labem.

Za stejná porušení zákona o odpadech – tedy nelegální navážení odpadů do této lokality – přitom podnikatele inspektoři ČIŽP pokutovali už dvakrát. „V březnu roku 2012 od ČIŽP dostal pokutu 10 tisíc korun. V listopadu téhož roku to bylo 15 tisíc korun. Obě pokuty zaplatil. Třetí pokuta už byla výrazně vyšší, protože se jednalo o opakované porušení zákona, to sankcionujeme už mnohem přísněji,“ doplnil Vacek.

Po obdržení pokut od ČIŽP už podnikatel zažádal Krajský úřad Ústeckého kraje o povolení, aby odpady do lokality mohl navážet. Povolení sice dostal, ale odpady bude moci na místo navážet teprve až po případné změně územního plánu. Do té doby by to bylo opět nelegální.

„Pokud se vozí odpady z místa na místo bez povolení, není možné dostatečně efektivně kontrolovat, odkud odpady pocházejí, jaké je jejich složení, zda náhodou neobsahují příměsy, které jsou výrazně nebezpečné pro životní prostředí a podobně,“ vysvětlil některá z rizik nelegálního nakládání s odpady Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Hlavní město v posledních týdnech zažilo několik smogových situací, jejichž vyhlašování bude v souvislosti se změnou zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší častější než doposud. Praha však současné době nemá řádný regulační řád, na základě kterého by mohla být na území hlavního města zavedena opatření pro omezení provozu silničních motorových vozidel. Návrh regulačního řádu chce mít Praha do konce září.

Regulační řád má omezit hlavně prachové částice. "„Vzhledem k tomu, že nejvýznamnějším zdrojem znečištění v Praze je v současné době individuální automobilová doprava, považuji za nezbytné vytvořit regulační řád, který by v době smogových epizod tuto dopravu dokázal účinně regulovat. Bude to první regulační řád vztahující se k částicím PM10 , které nás v současné době nejvíc trápí. V dřívějším řádu se reguloval pouze oxid dusičitý, jehož hodnoty se již podařilo výrazně snížit,“ uvedla radní hl. m. Prahy Jana Plamínková.," uvedla radní pro životní prostředí a infrastrukturu Jana Plamínková (STAN/Trojkoalice).

Při přípravě regulačního řádu bude Praha vycházet ze srovnání s ostatními evropskými městy. Bude například zpracována recenze z ostatních evropských měst, která bude obsahovat souhrn opatření, která jsou v takovémto případě vydávána. Následovat bude studie proveditelnosti a další kroky, přičemž výsledný návrh by měl být připraven 30. září 2017. Poté přijde proces schvalování dotčenými subjekty, který se odhaduje na dva až tři měsíce.

Se smogem se hlavní město potýkalo od začátku roku několikrát. Vedení Prahy zvažovalo mimo jiné zavedení MHD zdarma v době, kdy meteorologové vyhlásí smogový stupeň regulace. Smogovou situaci, která ji předchází, meteorologové vyhlašují, pokud aspoň na polovině meteorologických stanic překročí průměr koncentrace prachu za 12 hodin 100 mikrogramů na metr krychlový a pro příštích 24 hodin neočekávají pokles. Regulace se vyhlašuje při 150 mikrogramech na metr krychlový.

Dnes je možné na území hlavního města regulovat pouze významné stacionární zdroje znečištění, jako jsou Agma, a.s. (slévárna Praha 9), Českomoravský cement a.s. (cementárna Radotín), Kámen Zbraslav, a.s. (lom Zbraslav) a Kamenolomy ČR s.r.o. (drcení kameniva Řeporyje) a Pražské služby a.s. (ZEVO Malešice).

Zdroj: hl.m. Praha, ČTK

Tuzemské domácnosti a firmy v loňském roce sebraly a předaly k recyklaci 726 tun světelných zdrojů. „To představuje téměř pět milionů kompaktních a lineárních zářivek, výbojek a LED světelných zdrojů,“ bilancuje loňské výsledky sběru Zuzana Adamcová, zástupkyně kolektivního systému EKOLAMP. Ten zajišťuje zpětný odběr a zpracování osvětlovacích zařízení.

V českých domácnostech je instalováno celkem 66,5 milionu světelných zdrojů. „Podíl úsporných zdrojů (46 %) stabilně roste, oproti předchozímu roku o 2 procentní body. V segmentu úsporných zdrojů převládají kompaktní zářivky (31 %) a následují LED žárovky,“ dodává Zuzana Adamcová.

• V českých domácnostech je instalováno 66,5 milionu světelných zdrojů.

• K recyklaci loni Češi odevzdali 726 tun zářivek a jiných zdrojů světla obsahujících zhruba 25 kilogramů toxické rtuti. Ta by teoreticky mohla ve volné přírodě znečistit vodu v objemu dvou slapských přehrad.

• Lidé jsou ochotni s vysloužilou zářivkou ujít do sběrného místa maximálně 617 metrů.

• Třetinu vyřazených úsporek lidé vyhodili do směsného odpadu.

V 726 tunách světelných zdrojů, které v loňském roce odevzdali Češi k recyklaci, je obsaženo zhruba 25 kilogramů toxické rtuti. Ta je uvnitř světelného zdroje neškodná a pro svícení nutná, ale právě rtuť je třeba ekologicky zpracovat. „Tak velké množství rtuti by teoreticky mohlo ve volné přírodě znečistit vodu v objemu téměř dvou slapských přehrad či 79 Máchových jezer,“ dodává Zuzana Adamcová.

O umístění sběrného místa mají povědomí dvě třetiny Čechů. Ideálně by Češi sběrné místo chtěli mít do 617 metrů od domova. „Pokud je sběrné místo vzdálenější, obvykle zářivky skončí v popelnici,“ dodává Zuzana Adamcová. Z jednotlivých míst zpětného odběru je nejčastěji využíván sběrný dvůr.

Nicméně i tak se daří Čechům dosahovat nadstandardní míry recyklace: „Již nyní plníme limity Evropské unie pro sběr světelných zdrojů, které se Česká republika teprve chystá zavést,“ dodává Zuzana Adamcová.

V Česku je nyní k dispozici přes 4400 sběrných míst. „Vysloužilé zářivky lze odevzdat ve sběrných dvorech, v obchodech s elektrem či u prodejců světelných zdrojů. Malé sběrné nádoby jsou také velmi často rozmístěny v supermarketech či nákupních centrech, na obecních a městských úřadech,“ shrnuje Zuzana Adamcová. Nejbližší sběrné místo je možné dohledat na www.ekolamp.cz.

Spotřebitelé mohou nově zjistit nejbližší sběrné místo také pomocí aplikace „Kam s ní?“, kterou si mohou zdarma stáhnout do mobilního telefonu nebo tabletu. Kromě mapy sběrných míst aplikace navíc obsahuje popis jednotlivých druhů světelných zdrojů a kvíz na procvičení znalostí. Aplikace je dostupná pro zařízení s operačním systémem Android a iOS.

V Úředním věstníku Evropské unie vyšlo dne 21. února 2017 Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/302 ze dne 15. února 2017, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro intenzivní chov drůbeže nebo prasat.

Tyto závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) se týkají následujících činností uvedených v oddílu 6.6 přílohy I směrnice 2010/75/EU, konkrétně „6.6 Intenzivní chov drůbeže nebo prasat“: s prostorem pro více než 40 000 kusů drůbeže; s prostorem pro více než 2 000 prasat na porážku (nad 30 kg); nebo s prostorem pro více než 750 prasnic.

Závěry o BAT se vztahují zejména na následující zemědělské postupy a činnosti: řízení výživy drůbeže a prasat; příprava krmiva (mletí, míchání a uskladnění); chov (umístění) drůbeže a prasat; sběr a uchovávání hnoje; zpracovávání hnoje; aplikace hnojiv na poli; uskladnění uhynulých zvířat.

Naopak závěry se nevztahují na likvidaci uhynulých zvířat. Na tyto činnost se mohou vztahovat závěry o BAT pro jatka a průmysl zpracovávající vedlejší živočišné produkty (SA).

Závěry o BAT se použijí jako reference při stanovení podmínek povolení pro zařízení, na která se vztahuje kapitola II směrnice 2010/75/EU, a příslušné orgány by měly stanovit mezní hodnoty emisí, které zajišťují, že za běžných provozních podmínek emise nepřekročí úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, jak jsou stanoveny v závěrech o BAT.

Dokument ke stažení:

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/302 ze dne 15. února 2017, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro intenzivní chov drůbeže nebo prasat (oznámeno pod číslem C(2017) 688)

V Česku vypukl spor o to, co dělat se směsným komunálním odpadem. Firmy tvrdí, že kvůli nové vyhlášce nemohou stavět třídicí linky, bez nichž bude odpad dál směřovat na skládky nebo do spaloven. Ministerstvo životního prostředí se brání, že se pomocí přísné politiky snaží odpadové společnosti dotlačit k větší recyklaci. Jádrem sporu je vyhláška o podmínkách ukládání odpadů na skládky. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Získávat uran ze slané vody je příliš nákladné. Vědci z americké Stanfordovy univerzity tvrdí, že objevili způsob, jak cenu snížit na polovinu. Jejich prototyp využívá hybridní vodivé vlákno, kde se uran se ze slané vody dostává prostřednictvím vláken a organické sloučeniny amidoximu. Efektivita v této oblasti závisí na třech proměnných: jak rychle se ionty uranylu podaří extrahovat, jak často se musí vlákna měnit a jakou mají životnost. Celkové množství pozitivně nabitých iontů uranylu ve světových oceánech je odhadováno na 4,5 miliardy tun. což představuje množství dostatečné na to, aby existující jaderné elektrárny udrželo v provozu po dobu následujících šesti tisíciletí.

Zdroj: EURO

Co nejvíce ohrožuje naše zdraví? Jaké jsou nejnovější poznatky o vlivu znečištěného ovzduší na populaci v exponovaných oblastech České republiky? Nejen tyto otázky se na sklonku loňského roku pokusil zodpovědět seminář Komise pro životní prostředí AV ČR, který představil výsledky výzkumu Dopady znečištění ovzduší na genom novorozenců. Vědci z Ústavu experimentální medicíny AV ČR a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze zkoumali, jak znečištěné ovzduší působí na zdraví novorozených dětí – kvalitu ovzduší porovnávali v Českých Budějovicích a v Karviné.

Dr. Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR přednášel o nových poznatcích o vlivu ovzduší na zdraví. V průběhu období 2010–2015 dochází na Ostravsku ke snížení koncentrací jemných prachových částic (PM2.5, < 2.5 mm), ale koncentrace prokázaného lidského karcinogenu benzo[a]pyrenu (B[a]P) se v Ostravě-Bartovicích nesnižuje. Dr. Šrám dále upozornil na negativní důsledky spalování biomasy. V průběhu posledních dvou let bylo publikováno několik prací, které prokazují vliv působení zvýšených koncentrací PM2.5 a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) na centrální nervový systém: expozice PAU v průběhu těhotenství snižuje objem bílé hmoty mozkové, důsledkem je ovlivnění kognitivních funkcí a chování v pozdějším vývoji dětí.

Studie z polského Krakova prokazuje vliv expozice PAU v průběhu těhotenství na snížení verbálního IQ ve věku 7–9 let. U dospělé populace byl popsán vliv znečištěného ovzduší na zvýšení výskytu depresivních onemocnění, demence a Parkinsonovy choroby. Důsledkem znečištění ovzduší v pánevních okresech Ústeckého kraje v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století je trvale snížená střední délka života mužů i žen, trvale zvýšená úmrtnost na srdečně-cévní onemocnění. U dětí narozených v tomto období je nutné v dospělosti očekávat zvýšený výskyt hypertenze, ischemické choroby srdeční, diabetu 2. stupně i ovlivnění kvality spermií; poškození genetického materiálu bude nepříznivě ovlivňovat i příští generace.

Mgr. Kateřina Hoňková (ÚEM) informovala o studii o vlivu znečištěného ovzduší na expresi genů u novorozenců. Zjistila významné ovlivnění biochemických drah ve vztahu k imunitě, drah, které ovlivňují metabolismus škodlivých látek v játrech a ovlivnění neurotrofinové dráhy, která působí na vývoj nervových buněk v mozku. Novým poznatkem je snížení exprese BDNF (brain-derived neurotrophin factor), který kóduje proteiny ovlivňující diferenciaci a růst neuronů. Podle současné literatury se snížená exprese BDNF spojuje s výskytem neurodegenerativních onemocnění. V návaznosti na testování naměřených koncentrací polutantů se zjistilo, že zvýšená koncentrace B[a]P týden před porodem snižuje expresi genu CHD8 (Homo sapiens chromodomain helicase DNA binding protein 8), který ovlivňuje vývoj nervových buněk a je spojován s rizikem autismu.

Dr. Miroslav Dostál (ÚEM) hodnotil nemocnost dětí do dvou let v okresech Karviná (121 dětí) a České Budějovice (179 dětí). Informace pocházely od 28 pediatrů z okresu Karviná a 48 z Českých Budějovic. U dětí žijících v Karviné byl zjištěn vyšší výskyt onemocnění urogenitálního systému, dermatitid, virových onemocnění, onemocnění gastrointestinálního systému a zejména onemocnění horních dýchacích cest. Lze předpokládat, že vyšší nemocnost u dětí z okresu Karviná při srovnání s dětmi z Českých Budějovic je důsledkem vlivu znečištěného ovzduší.

Prof. Jana Hajšlová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze využila pro hodnocení zátěže novorozenců nový přístup – analýzu lipidomu v plasmě, necílený metabolomický fingerprinting. Tento přístup umožňuje komplexní analýzu spektra lipidů v biologických systémech, identifikaci diferenčních markerů, identifikaci rozdílů v metabolomu populace ze zatížených oblastí ve vztahu k metabolickým drahám a studium vztahu k ovlivnění zdravotního stavu sledované populace. Překvapivým výsledkem bylo, že metabolom novorozenců z Karviné se liší od metabolomu novorozenců z Českých Budějovic.

Doc. Jana Pulkrabová (VŠCHT) přednášela o výsledcích stanovení biomarkerů expozice PAU u dětské populace a využití pro hodnocení rizik. V moči novorozenců byly analyzovány monohydroxylované metabolity PAU. V zimním období byly v Karviné vyšší cca 1,5krát než v létě, a 3,3krát vyšší než v zimním období v Českých Budějovicích. Mateřské PAU byly analyzovány rovněž v mateřském mléku. Vyšší koncentrace metabolitů PAU byly v obou lokalitách pozorovány v zimním období. Dále bylo zjišťováno, zda převažuje příjem PAU inhalací kontaminovaného ovzduší nebo zda je zdrojů strava. U novorozenců přispívá mateřské mléko 20–50 % celkovému příjmu PAU. Při analýze PAU ve stravě se podílí příjem PAU z diety v letních měsících na 60–90 %, v zimních je zejména v Karviné nejvýznamnější příjem PAU z ovzduší. Je třeba zdůraznit, že tento výzkum představuje první komplexní studii lidské expozice PAU v České republice.

Zdroj: AVČR, Odbor akademických médií SSČ AV ČR ve spolupráci s Radimem Šrámem

Místo normálního městského sběrného dvora má v Hranicích na Moravě do dvou let vyrůst stavba se sebevědomým názvem "Galerie odpadu”. Barevný areál má kromě svojí základní funkce sloužit jako "showroom", kde se každý bude moci názorně seznámit s tím, co všechno se kolem odpadu a jeho recyklace děje. Domů by si měli odnést to, že s produkcí odpadu je dobré se krotit, a že recyklace má smysl. I stavba sama bude z použitých materiálů, jako je recyklovaný beton, sklo nebo hliník, tedy de facto z toho, co lidé už jednou vyhodili. Kulatý tvar má svoji symboliku jako znázornění koloběhu recyklace.

Zdroj: Respekt