Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) uložili pokutu 150 tisíc korun firmě, která znečišťovala ovzduší výpary z výroby lisovaných dřevěných konstrukčních desek.

„Provoz lisu v rozporu s platným integrovaným povolením jsme zjistili při kontrole na konci června 2016. Z poškozených světlíků na střeše výrobní haly unikaly do ovzduší výpary a prach z výroby. Firma měla tento nevyhovující stav okamžitě odstranit. To však neudělala a znečišťující látky nechala unikat poškozenými světlíky více než měsíc dál. Potvrdila to i naše další kontrola na začátku srpna 2016. Provozovatel se choval nezodpovědně a porušil své zákonné povinnosti. Za standardního provozu je odsávaný vzduch z výroby čištěn ve vodní pračce. Jeho vypouštění napřímo do ovzduší je nepřípustné,“ uvedl Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Havlíčkově Brodě.

Proti pokutě uložené inspektory ČIŽP se odvolala. Ministerstvo životního prostředí však odvolání zamítlo a sankci potvrdilo.

Teprve po kontrole na začátku srpna 2016 firma provedla technická opatření, aby k dalšímu úniku znečištění nedocházelo.

Dne prvního ledna 2017 vstoupila v účinnost novela zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších - zákon č. 369/2016 Sb. Novelou bylo zahrnuto mezi správní akty podle zákona o ochraně ovzduší, nahrazované integrovaným povolením, i závazné stanovisko k provedení a užívání stavby podle § 11 odst. 3 uvedeného zákona.

Aktuální textace § 40 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší je následující:

Závazné stanovisko podle § 11 odst. 2 písm. c), povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm. d) a závazné stanovisko k provedení a užívání stavby podle § 11 odst. 3 se nevydá podle tohoto zákona, pokud je jeho vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle jiného právního předpisu. Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.

Aktuální textace § 11 odst. 2 písm. c) zákona o ochraně ovzduší je následující:

c) rozhodnutí o kvalifikaci typu stacionárního zdroje využívajícího technologii, která doposud nebyla na území České republiky provozována; toto rozhodnutí nenahrazuje závazné stanovisko a povolení podle odstavce  2 písm. b) až d) a stanoví se jím, zda jde o stacionární zdroj, jehož provozovatel je povinen plnit stejné povinnosti, jaké jsou tímto zákonem stanoveny provozovateli stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Ministerstvo v rozhodnutí stanoví,

1. zda má být pro daný typ stacionárního zdroje vyžadována rozptylová studie podle odstavce  9, případně pro jaké znečišťující látky,

2. zda mají být u daného typu stacionárního zdroje vyžadována kompenzační opatření podle odstavce  5,

3. zda má být pro daný typ stacionárního zdroje vyžadován provozní řád jako součást povolení provozu podle odstavce  2 písm.  d),

4. emisní limity, podmínky provozu a způsob zjišťování úrovně znečišťování pro daný typ zdroje.

Zdroj: MŽP (web IPPC)

Severozápadní Rusko plánuje investovat v blízké budoucnosti do ochrany životního prostředí nemalé částky – jen do roku 2020 hodlá vybudovat nové spalovny pevného odpadu s kapacitou až 1,5 milionu tun ročně a rekonstruovat většinu čistíren odpadních vod v regionu. Současně je prezidentem RF tento rok vyhlášen rokem ekologie.

Ve dnech 5. - 7. dubna 2017 se koná v Petrohradě významný veletrh Ecology of Big City 2017, využít můžete podporu v rámci České oficiální účasti. Ze velmi výhodných podmínek získáte možnost porfesionální prezentace na jednom z nejvýznamnějších veletrhů v oboru. Výstavní program zahrnuje odpadové hospodářství, technologie odpadních vod, dodávky pro údržbu vodních zdrojů, ekologickou sanaci znečištěného území, monitoring kvality životního prostředí nebo environmentální technologie používané ve stavebnictví. Více na Svazu průmyslu a dopravy ČR - ZDE.

Zdroj: SPČR

Počátkem roku byla zpřístupněna nová webová aplikace OZNÁMENÍ starého důlního díla nebo jeho účinků na povrch, informovala včera Česká geologická služba. Aplikace umožňuje ohlašovat on-line zjištěné nebezpečné projevy starých důlních děl, které jsou následně evidovány Českou geologickou službou. Oznamovací povinnost je všeobecná a vyplývá ze z § 35, odst. 4 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).

Zdroj: Česká geologická služba

Obce, které loni uspěly v soutěži Vesnice roku, mohou od Ministerstva životního prostředí získat dotace na zlepšení zeleně, obnovu či budování cest nebo na podporu udržitelného rozvoje v těchto obcích. Zájemci o finanční příspěvek z řad obcí oceněných Zelenou stuhou za péči o zeleň a  prostředí, včetně celorepublikového vítěze Zelené stuhy ČR, si mezi sebou rozdělí celkem 5,5 milionu korun. Žádosti mohou podávat na Státní fond životního prostředí ČR od 9. ledna do 31. prosince roku 2017.

„Maximální výše podpory na jeden projekt  a obec oceněnou titulem Zelená stuha činí 400 tisíc korun. Držitel hlavní ceny pak může získat až 700 tisíc korun,“ upřesňuje náměstek Jan Kříž.

Podporu mohou obce získat na projekty, jako je např. obnova ploch a prvků zeleně v obci, přičemž součástí realizace může být i přeměna vodou nepropustných povrchů na propustné či polopropustné. Dotace jsou určené i na revitalizace vodních toků a vodních ploch, demolici stávajících funkčně a esteticky neodpovídajících zařízení na veřejných prostranstvích a následná revitalizace těchto ploch v souladu s rázem dané obce. Příspěvek je možné získat rovněž na environmentální vzdělávání a výchovu. V tomto případě je podmínkou, aby projekty přispěly k zapojení dětí, mládeže i ostatních občanů do ekologických aktivit, případně k péči o zeleň a přírodní prvky.

„Primárně budeme podporovat projekty na zastavěném a zastavitelném území obcí. Za předpokladu, že budou plnit funkci veřejné zeleně i funkci rekreační, osvětovou či ekostabilizační, podpoříme i projekty na opatření mimo zastavěné území obcí,“ dodal náměstek Jan Kříž s tím, že navrhovaná opatření musí být v souladu s daným venkovským prostředím a realizace těchto opatření a projektů musí vést k celkovému zlepšení stavu veřejných prostranství a přírodních prvků zeleně v obci tak, aby byl zachován či obnoven celkový ráz venkova.

V loňském, 22. ročníku soutěže Vesnice roku soutěžilo celkem 251 obcí ze 13 krajů České republiky. Vítězem a držitelem titulu Vesnice roku 2016 se stala valašská obec Kašava. V celostátním kole o Zelenou stuhu ČR zvítězila středočeská obec Kostelní Lhota. Na druhém místě skončilo město Skalná z Karlovarského kraje, třetí příčku obsadila obec Osíčko ze Zlínského kraje.

Další informace: Dokumenty k výzvě

V posledním čísle měsíčníku Vodní hospodářství vyšel rozsáhlý komentář ředitele Sdružení vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) Oldřicha Vlasáka zejména k záměrům novely vodního zákona. Určitě si všichni pamatují, že kolem novely vodního zákona předložené Ministerstvem životního prostředí se rozpoutala vášnivá diskuze a to zejména v části poplatků za odběr podzemní vody. Nakonec dne 5. 10. 2016 pak vláda schválila upravenou novelu vodního zákona, která reaguje na proces implementace evropského práva a zpřesňuje současný stav zákona. Pojďme si tedy připomenout, jaké změny tolik probíraná původní poplatková novela vodního zákona vlastně nachystala. Více ZDE

Zdroj: Vodní hospodářství

Na konci roku 2016 bylo na světě v provozu celkem 447 energetických reaktorů s celkovou kapacitou 391,4 GWe, přičemž dalších 60 reaktorů o celkové kapacitě 64,5 GWe je ve výstavbě. Celosvětový instalovaný výkon jaderných elektráren tak v minulém roce mírně vzrostl. Pro porovnání na konci roku 2015 bylo na světě v provozu 439 reaktorů s celkovou kapacitou 382,6 GWe. V roce 2016 bylo zprovozněno deset nových jaderných reaktorů s celkovou kapacitou 9 479 MWe z toho 5 v Číně. Během minulého roku začala výstavba tří velkých jaderných projektů, zatímco tři jaderné bloky byly vyřazeny z provozu. Kromě toho v minulém roce Čína začala realizovat projekt plovoucí jaderné elektrárny o výkonu 60 MWe. Závěr vyplývá z dat asociace World Nuclear Association. Podrobnosti ZDE

Zdroj: Atominfo.cz

Na francouzském pobřeží byl otevřen nový terminál na zkapalněný plyn. Nový terminál ve městě Dunkerque je schopen přečerpat 13 miliard metrů krychlových plynu ročně. Tento objem představuje asi 20 procent roční poptávky po plynu ve Francii a Belgii. Pro Francii jde už o čtvrtý LNG terminál. K České republice je nejblíž LNG terminál v polském Svinoústí, který dokáže přečerpat asi 5 miliard metrů krychlových ročně. Připlouvají do něj lodě s plynem třeba z Íránu, Kataru či Saúdské Arábie.

Zdroj: EURO

Státní energetická inspekce odhalila při kontrolách více než 300 solárních elektráren, které vykazovaly vyšší produkci elektřiny, než je podle fyzikálních zákonů možné. Jejich majitelé tak neoprávněně dostali zaplaceno za vyšší množství dotované elektřiny, než kolik mohli vyrobit.

Inspekce za to rozdala pokuty v celkové výši téměř pět milionů korun. Většina pokutovaných jsou majitelé nejmenších elektráren, často instalovaných na střechách rodinných domů. Způsobená škoda, a tedy i sankce byly proto relativně nízké. Přes sto tisíc korun muselo uhradit jen osm výrobců, většina ostatních vyvázla s pokutou do deseti tisíc.

I když se řada majitelů pokoušela navýšit výrobu instalací dodatečných nelicencovaných panelů, inspekce připouští, že ne ve všech případech muselo jít o záměrný podvod.

Většina případů měla mnohem jednodušší vysvětlení. Oblíbeným trikem je instalace více panelů, než na kolik má elektrárna licencovaný výkon, eventuálně panelů s vyšším nominálním výkonem. V řadě případů provozovatelé elektráren také pouze chybně přepsali údaje z elektroměru. Nemálo problémů pokutovaným také způsobily nekvalitní elektroměry.

Inspekce vycházela z metodiky Českého vysokého učení technického (ČVUT). Ta stanovila, kolik je schopná elektrárna na daném území republiky podle míry slunečního záření vyrobit elektřiny.

Zdroj: MF DNES

S Novým rokem přicházejí i novoroční předsevzetí, která nemusejí zlepšit pouze náš osobní život, ale i život v našem okolí.  Agentura STEM/MARK se rozhodla zjistit, jestli Češi třídí odpad, případně který více a který méně, identifikovat bariéry, které nám v třídění odpadu brání, a stupeň (ne)znalosti správných způsobů třídění. Přemýšlíme vůbec o tom, jak ve svém každodenním životě ovlivňujeme životní prostředí?

Z výsledků výzkumu agentury STEM/MARK vyplývá, že více než tři čtvrtiny internetové populace (78 %) přemýšlejí, jak ovlivňují životní prostředí a zároveň věří, že způsob, jakým nakládají s odpadem, má nějaký smysl. Mladí lidé do 30 let přemýšlejí častěji o tom, jak svým působením ovlivňují životní prostředí. Naopak starší generace (45-60 let) častěji věří, že způsob, jakým nakládají s odpadem, má nějaký význam. To znamená, že zatímco mladí o třídění více přemýšlejí, ti starší to častěji rovnou vykonají. Tendence k „zelenému myšlení“ je častěji patrná u vysokoškolsky vzdělaných lidí z větších měst.

Většina lidí třídí tři základní typy odpadu (plast, papír a sklo), méně než polovina pak nápojové kartony a jedna třetina ještě kov a rostlinný odpad. Polovina lidí se domnívá, že třídění odpadu znesnadňují přeplněné kontejnery, jejich nízký počet či dostupnost od bydliště. Další bariéry shledávají v lenosti či bezohlednosti lidí a nízké informovanosti o správném třídění odpadu. Ženy zmiňují i problém s nedostatkem místa a považují za neestetické mít v domácnosti více košů na tříděný odpad.

Výzkum agentury STEM/MARK porovnával i deklarovanou a skutečnou znalost – jakým způsobem správně třídit odpad. Nejčastěji lidé svou znalost hodnotili jako střední (57 %) nebo vysokou (35 %). I skutečná znalost, kde lidé rozeznávali barvy jednotlivých základních kontejnerů (plast, sklo a papír) je vysoká (79 % lidí označilo správně všechny tři barvy).

Znalost ale není všechno – důležitá je i ochota. Polovina lidí uvedla, že je ochotna ujít se tříděným odpadem ke kontejneru vzdálenost do sta metrů. Méně než polovina pak vzdálenost do 500 metrů. Delší vzdálenost než 500 metrů už jen necelá desetina lidí. Ochota či motivace klesá také kvůli nedůvěře k dalšímu nakládání s tříděným odpadem. K tomu jeden ilustrující citát: „Nakonec stejně přijede auto a vysype vše dohromady, takže si kolikrát říkám, že to opravdu nemá cenu třídit.“

Z výpovědí internetové populace je cítit určitá apatie. Na otázku – jak zlepšit situaci nakládání s odpadem, nepřišla více než polovina lidí s žádným nápadem. Necelá jedna pětina se pak domnívá, že je třeba větší množství specifických kontejnerů a častější vyvážení. Pouze jedna třetina lidí se totiž domnívá, že počet kontejnerů je plně dostačující. Část lidí (14 %) se domnívá, že zlepšení situace může spíše napomoci větší informovanost a finanční motivace lidí, kteří třídí odpad poctivě.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 512 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 59 let.

Zdroj: agenturyaSTEM/MARK

Principy regulace pro V. regulační období budou účinné od roku 2019. Podle zákonných lhůt by měl Energetický regulační úřad (ERÚ) zahájit veřejný konzultační proces k pravidlům nejpozději v září tohoto roku. ERÚ však potřebnou diskusi odstartoval už nyní.

„Pravidla pro V. regulační období ovlivní vývoj české energetiky, ať už se na to díváme z pohledu spotřebitelů, výrobců, distributorů nebo činnosti samotného regulátora. Předjednat podobu takto důležitého dokumentu proto považuji nejen za žádoucí, ale přímo za nutné,“ uvedla předsedkyně ERÚ Alena Vitásková, která se dnes nad tímto tématem sešla se zástupci Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČSRES) a Českého plynárenského svazu (ČPS).

Hlavní novinkou, kterou pro V. regulační období ERÚ připravuje, je publikace nákladů, které regulátor povolí zahrnout do regulovaných cen. „Spotřebitelé mají právo vědět, za co v regulovaných složkách cen energií platí. V obecné rovině se zveřejněním nákladů souhlasí i regulované společnosti, potřeba bude dojednat formu a podrobnosti, včetně případných legislativních změn. Transparentnost je základem pro vzájemnou důvěru,“ vysvětluje Alena Vitásková.

Mezi ryze praktické důvody, proč začaly konzultace v předstihu, patří i změna organizační struktury ERÚ. V srpnu letošního roku končí mandát současné předsedkyni úřadu a podle novely energetického zákona nastoupí do čela pětičlenná rada. „Věřím, že její členové ocení kvalitně připravené materiály. Dělám všechno pro to, abych zachovala kontinuitu jednání ERÚ, přechod pod radu byl co nejjednodušší, nenarušil fungování úřadu a stabilitu energetického sektoru,“ říká Alena Vitásková.

Ustanoveny byly dvě pracovní skupiny – jedna pro elektřinu a druhá pro plyn. Zástupci regulovaných subjektů a regulátora v nich zasednou už v průběhu ledna.

Ministr životního prostředí Richard Brabec se dnes na jednání s astronomy shodl, že je potřeba se zabývat problémy s takzvaným světelným smogem na území Česka. O řešeních chce do léta informovat vládu. Měla by se seznámit s aktuálním stavem a návrhy, na nichž se bude podílet několik resortů, řekl Brabec novinářům. Světelné znečištění nejen zásadním způsobem zhoršuje podmínky pro pozorování vesmíru, ale negativně ovlivňuje i život lidí, přírodu a ekonomiku. Legislativní řešení bude podle Brabce ale úkolem až pro příští Sněmovnu.

MŽP s vědci a ve spolupráci mimo jiné s ministerstvem průmyslu i zdravotnictví připraví v první fázi nelegislativní materiál pro vládu, co vlastně světelné znečištění v ČR obnáší a jaké důsledky by mohly být, pokud by se nijak neregulovalo. Česká astronomická společnost bude na přípravě návrhu řešení spolupracovat i se Svazem měst a obcí. "Určitě takový materiál může vzniknout do konce června," řekl Brabec.

Čestný předseda České astronomické společnosti Jiří Grygar dodal, že bude nejtěžší zkoordinovat meziresortní úsilí, protože se problém týká až pěti ministerstev. Zasahuje do oblasti bezpečnosti například v dopravě a negativně ovlivňuje lidské zdraví, živočichy a rostliny. "Regulace může být taková, že se zaprvé musí svítit dolů, a ne nahoru, to je první základní problém. Druhý je oslnění, to je problém dopravy," vyjmenoval.

Právě astronomové zjišťují světelné znečištění velmi citlivými detektory, které používají k měření jasnosti jednotlivých hvězd. Podle nich se takzvaný světelný smog nad územím ČR za posledních 50 let výrazně zhoršil. Ve světlem znečištěném prostředí žije až 80 procent světové populace, uvedla také v nedávné studii Mezinárodní asociace pro tmavou oblohu (IDA). Potýká se s ním i Česko, nejvyšší koncentrace světelného smogu jsou v Praze, Brně, Ostravě a Liberci. Naopak nejméně jsou světelně znečištěny lokality na Šumavě, v Beskydech, Jizerských horách, Podyjí nebo v Českém Švýcarsku. Další oblast tmavé oblohy vzniká v příhraničním pásmu NP Podyjí, a to i díky menšímu osídlení.

Problematika světelného znečištění není ani na evropské úrovni dostatečně právně vyřešena, přestože EU reguluje řadu jiných oblastí. Brabec k tomu uvedl, že téma chce ministerstvo využít i pro nadcházející mezinárodní konferenci o krajině, kterou letos bude pořádat ČR. Zatím se na regulaci členské státy osmadvacítky neshodly. Podle Brabce jen asi čtyři evropské státy světelné znečištění nějak řeší, například Itálie, Francie a Slovinsko, nikoliv země visegrádské čtyřky nebo Německo.

Dobré zkušenosti s regulací světelného smogu má například Opava. V praxi se ale podle Martina Petráska z opavských Technických služeb ukazuje, že komunální sféra nemá návod, jak problém řešit.

Čtěte také:

Světelný smog trápí 80 % světové populace (20.12.2016)

Zdroj: ČTK

EU řeší reformu svého trhu pro obchodování s emisemi. Kvůli britskému referendu ale návrh málem přišel o svého parlamentního zpravodaje. „Uplynulý rok nás naučil očekávat neočekávané,“ komentuje loňské dění obchodník s emisními povolenkami společnosti Vertis Daniel Ošťádal. Co se okolo EU ETS dělo v roce 2016, shrnuje přehledně právě obchodník s povolenkami Daniel Ošťádal. Více ZDE

Zdroj: EurActic.cz

V loňském roce investovaly teplárenské společnosti do lepšího čištění spalin ve svých provozech nebo změny paliva 2,8 miliardy korun. Od roku 2013 spolkly modernizační investice v teplárenství již 19 miliard korun a budou pokračovat i v dalších letech. Směrnice EU z roku 2015 nově nařizuje do prosince roku 2018 významně snížit emise i menším teplárnám. Jejich provozovatelé však netrpělivě čekají na prováděcí vyhlášku MŽP, uvedlo dnes Teplárenské sdružení ČR v tiskové zprávě.

Velké teplárenské společnosti dokončily v loňském roce většinu projektů zaměřených na ochranu ovzduší. Zásadního snížení emisí a zkvalitnění ovzduší se tak již dočkali obyvatelé ve většině krajských měst s uhelnými teplárnami, ale i v Bruntále, Chomutově, Karviné, Lovosicích, Mělníce, Ostrově nad Ohří, Otrokovicích, Plané nad Lužnicí, Sokolově, Strakonicích, Třinci či Žatci.

„Většina zásadních modernizačních projektů v teplárenství je dokončena. Celkové investice teplárenských společností do ochrany ovzduší od roku 2013 již dosáhly 19 miliard korun,“ řekl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek a dodal: „V příštích letech ještě proběhne několik významných investic ve velkých teplárnách a bude nabíhat vlna modernizace středních a menších zdrojů. Do roku 2022 bude potřeba v teplárenství investovat dalších nejméně 5 miliard korun.“

V porovnání s rokem 1990 dnes při výrobě 1 GJ tepla vypustí komíny tepláren do ovzduší méně než desetinu původního množství emisí síry, dusíku, oxidu uhličitého a prachu. Za uplynulé čtvrtstoletí tak klesla ekologická emisní zátěž dálkového zásobování teplem při vytápění domácností z tepláren i díky výrazným úsporám tepla při vytápění a ohřevu vody v domácnostech dokonce skoro dvacetkrát.

„Díky masivním investicím se v posledních 4 letech podařilo zásadně snížit podíl velkých zdrojů znečišťování na celkových emisích, rozhodujícími znečišťovateli jsou dnes v ČR doprava a lokální topeniště,“ upozornil ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek a dodal: „Jeden rodinný domek se starým kotlem na pevná paliva vypustí do ovzduší stejně prachu jako modernizovaná teplárna při výrobě tepla pro tři sta bytů.“

Požadavky na emise pro menší a střední teplárny s příkonem od 1 do 50 MW výrazně zpřísňuje Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2193 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení, která byla vydána na konci roku 2015 a zdroje se jí mají přizpůsobit do prosince roku 2018. Směrnice byla již v základu zahrnuta do novely zákona o ochraně ovzduší, která nabyla účinnosti 1. ledna letošního roku. Ministerstvo životního prostředí však zatím nevydalo novelu příslušné prováděcí vyhlášky. Subjekty, které nejsou členy Teplárenského sdružení České republiky, navíc o zpřísnění emisních limitů často ani neví. Směrnice se v České republice týká několika tisíc menších zdrojů.

„Bohužel, Ministerstvo životního prostředí stále otálí s novelizací příslušné prováděcí vyhlášky, která by měla nastavit konkrétní emisní limity a další podmínky pro střední zdroje znečištění. Provozovatelé těchto zdrojů se tak zbytečně dostávají do časového presu, aby stihli modernizace včas provést,“ postěžoval si Martin Hájek.

Rozdíl emisí v případě výroby tepla v teplárnách a lokálních kotlích na pevná paliva je obrovský. S ekologickým přínosem tepláren tak ostře kontrastuje jejich stále se prohlubující ekonomická diskriminace v rámci nejrůznějších „ekologických“ daní a poplatků, od nichž jsou lokální topeniště většinou paradoxně osvobozena, zatímco „čistší“ teplárny, tedy jejich odběratelé, je platit musí.

Zatímco na začátku 90. let 20. století bylo u nás vypuštěno při výrobě 1 GJ tepla v uhelných teplárnách kolem 2,6 kg emisí prachu, SO₂, NO_x a CO₂, po první vlně ekologizace v roce 1999 to již bylo jen 0,75 kg emisí. Po ukončení současné vlny modernizací to už bude jen 0,25 kg emisí, tedy pokles o více než 90 %. Největší pokles v letech 1990 až 2018 zaznamenají emise prachu – poklesnout zhruba o 95 %, emise SO₂ se sníží o 90 % a emise NO_x o 66 %.

Statistiky a porovnání:

V roce 2007 vypustily velké a střední zdroje znečištění (REZZO 1 + 2) do ovzduší celkem 17 997 tun prachu – tedy skoro jen polovinu toho, co malé zdroje a lokální topeniště (REZZO 3) s 33 087 tunami. Do roku 2015 se emise prachu u elektráren, tepláren a kotelen snížily podle předběžných údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) o polovinu (49,4 %) na 9100 tun, zatímco emise malých zdrojů, převážně domovních kotlů, klesly pouze o 14,5 % (na 28 300 tun).

V meziročním porovnání let 2014 a 2015 podle předběžných dat ČHMÚ klesly emise prachu u sledovaných zdrojů REZZO 1 + 2 o 4,21 %, tedy o 400 tun, zatímco u lokálních topenišť (REZZO 3) stouply o 4,18 % (nárůst 1135 tun). Podobné je to i s emisemi oxidů síry a dusíku, jejichž vypouštění do ovzduší zdroje REZZO 1 + 2 snížily o 6,7 %, respektive 5,5 %, zatímco z lokálních topenišť (REZZO 3) se emise síry a dusíky meziročně zvýšily o 23,5 %, respektive 9 %. S dokončením řady ekologizačních projektů došlo v roce 2016 k dalšímu výraznému snížení emisí zdrojů REZZO 1 + 2.

Poznámka:

REZZO 1 + 2 – velké a střední stacionární zdroje znečišťování o tepelném příkonu vyšším než 0,3 MW. Jedná se hlavně o elektrárny, teplárny, závodní energetiky, spalovny a další bodové zdroje, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření. Sledují se jednotlivě.

REZZO 3 – malé/lokální stacionární zdroje znečišťování, zařízení ke spalování paliv o tepelném příkonu nižším než 0,3 MW. Jedná se hlavně o plošné zdroje, sledují se hromadně. Emise z domácích topenišť jsou odhadovány díky informacím poskytnutým regionálními energetickými závody.

Zdroj: Tiskový zpráva TSČR