Více času na podstatné

 


ODPADOVÉ FÓRUM

Aktuální číslo: Stavební a demoličníodpady

 

Malý Jiříkov proti Goliáši: Jak se obec ubránila odpadové mafii?
Redakce OF

Polemika: Odpad za hranou zákona: Jak zastavit a potírat nelegální činnost?
Redakce OF

Chráněná území nejsou jen národní parky
Lucie Záhorová

Druhá šance pro plastová okna s projektem REWINDOW
Marek Ryba

Lidl podporuje zálohování: Za dva roky bylo vráceno více než 820 tisíc nápojových obalů
Redakce OF

Cirkulární audity pomůžou s konkurenceschopností
Redakce OF

Jaké výzvy a příležitosti skýtá cirkulární ekonomika ve stavebnictví?
Redakce OF

Výseč pohledu POH na stavební a demoliční odpady
Redakce OF

Jak se od 1. 1. 2025 dotknou nové evidenční povinnosti nakládání se stavebními a demoličními odpady?
Markéta Miklasová

Recyklace stavebních a demoličních odpadů má budoucnost
Kateřina Březová

Z recyklace noční můra! Plánované zařízení ve vrábečské pískovně čelí odporu místních obyvatel
Michal Kocán

Probudí ukrajinská válka o vlastní zdroje kritických surovin i českou vládu?
Bohumil Beneš

Polemika: Kdy se dekonstrukce ve stavebnictví promění v nový standard?
Redakce OF

Možnosti využití upraveného recyklovaného obalového skla a dalších materiálů v cementových kompozitech nebo betonech
Zdeněk Prošek, Aleš Palička a Pavel Tesárek

Ekotoxikologické hodnocení stavebních a demoličních odpadů
Klára A. Mocová, Magdaléna Dibdiaková a Eliška Sochorová

Využití betonového a cihelného recyklátu jako náhrady kameniva v betonové směsi
René Čechmánek, Ivana Chromková a Lenka Vavrušková

Elektrárna Battersea: Technická dokonalost při revitalizaci ikonického brownfieldu
Redakce OF

 

PŘEDPLATNÉ / INZERCE / VÍCE O ČASOPISU

 


REKLAMA

 

 

KALENDÁŘ AKCÍ

 

  ZAŘADIT AKCI  
Duben    
30.4. iKURZ: Havarijní novela vodního zákona
Květen    
13.5. Zásadní změny povinností provozovatelů zdrojů znečišťování ovzduší v roce 2025
Opakování:
14.5.
13.5. Práce s IS ENVITA na PC - základy používání programu
14.5. SANAČNÍ TECHNOLOGIE XXVII
13.-14.5. Chemická legislativa pro průmysl a obchod
20.5. iKURZ: Biologicky rozložitelné odpady včetně kalů a specifika nakládání s nimi od 1. 1. 2025
20.5. Bioplyn a legislativa 2025
21.5. TEXWASTE 2025
19.-21.5. Vápno cement ekologie
22.5. Odpady v podnikové ekologii
26.5. iKURZ: Práce s modulem PIO/ ZPO v IS ENVITA ve vazbě na požadavky legislativy
27.5. Aktuální témata lesního hospodářství (OLOMOUC)
27.5. Povinnosti v podnikové ekologii v praxi
Opakování: 28.5.2025
29.5. iKURZ: Soustřeďování komunálního odpadu a jeho tříděných složek v souvislostech legislativních povinností platných od 1. 1. 2025
Červen    
2.-3.6. 29. ročník konference MĚŘENÍ EMISÍ A OCHRANY OVZDUŠÍ - kongresový hotel LUNA, Ledeč nad Sázavou
3.6. iKURZ: Provoz sběrného dvora v souladu s požadavky obecního systému a změny v průběžné evidenci odpadů od 1. 1. 2025 v souvislosti s koncem přechodných ustanovení zákona o odpadech
4.6. iKURZ: Práce s modulem OLPNO v IS ENVITA i z pohledu legislativních povinností
10.6. iKURZ: ekolog a BOZP a jejich součinnost při plnění požadavků legislativy ochrany životního prostředí v roce 2025
11.6. iKURZ: Vedení průběžné evidence odpadů od 1. 1. 2025 v souladu s aktuální legislativou - zaměřeno na provozovatele zařízení a obchodníky  
16.6. Konference pro praxi: Průmyslová ekologie 2025
17.6. iKURZ: Modul ILNO v IS ENVITA v legislativních souvislostech
18.6. iKURZ: Povinnosti při nakládání s chemickými látkami a směsmi (CHLaS)
Září    
2.9. Práce s IS ENVITA na PC - základy používání programu
Opakování: 3.9.
4.9. iKURZ: Stavební a demoliční odpady a nakládání s nimi po 1. 1. 2025 u původce i oprávněné osoby - evidence, využití, recyklace
8.-10.9. Membránové procesy pro udržitelný rozvoj“ – MEMPUR 2025
9.9. iKURZ: Obecní systémy a sběr dat a podkladů pro hlášení o obecním systému - metodika správného vedení evidence pro ohlašování za rok 2025
16.9. iKURZ: Změny v povinnostech při nakládání s odpady ze zdravotnictví v roce 2025
18.9. iKURZ: Obalová legislativa a její aplikace do praxe výrobního podniku
23.9. Práce s IS ENVITA na PC - pokročilé funkce programu
Opakování: 24.09., 25.11., 26.11., 27.11. 2025
30.9. iKURZ: Nakládání s asfalty – vyhláška č. 283/2023 Sb.
Říjen    
9.10. Aktuální témata lesního hospodářství (PRAHA)
 
  

 

Novinky

10.04.2017 09:02

EU: Rekapitulace za měsíc březen

Evropský parlament podpořil omezení znečišťování rtutí. Rtuť je vysoce toxická a je jednou z 10 nejškodlivějších přirozeně se vyskytujících látek na planetě. Pokud se dostane do ovzduší nebo do vody, dokáže překonat velké vzdálenosti, čímž vzniká globální problém. EP a Rada se dohodly na nové podobě energetických štítků.

Plénum EP 20. 3. 2017 přijalo v prvním čtení novou legislativu omezující používání rtuti, která je dlouho přetrvávající znečišťující látkou s neblahými dopady na životní prostředí a lidské zdraví. Návrh má za cíl uvést v soulad platné právní předpisy EU s Minamatskou úmluvou OSN o rtuti. Minamatská úmluva o rtuti byla přijata v roce 2013 s cílem ochrany lidského zdraví a životního prostředí před nepříznivými účinky rtuti. Přestože došlo v posledních desetiletích k výraznému poklesu používání rtuti, rtuť uvolněná do ovzduší, vody a půdy zůstává nadále vážnou hrozbou. Právní předpis nahradí nařízení o zákazu vývozu rtuti z roku 2008 a zároveň obsáhne i jeho ustanovení. Taktéž omezí dovoz rtuti, zakáže její používání v řemeslné a drobné těžbě zlata, a postupně ukončí její využití ve výrobních procesech. Cílem legislativy je také postupně ukončit používání rtuti v zubních plombách do roku 2030 a omezit maximální povolenou lhůtu na dočasné skladování odpadní rtuti na pět roků s možností prodloužení na tři roky. Komise bude mít 3 roky na vytvoření seznamu kontaminovaných lokalit na základě údajů poskytnutých členskými státy.

 

Energetické štítky

EP a Rada 21. 3. 2017 dosáhly dohody v rámci trialogu na podobě revize směrnice o označování energetické účinnosti štítky. Štítkování systémem od A+ do A+++ bude nahrazeno škálou A-G. Systém se bude v budoucnosti revidovat pokaždé, když bude 1/3 prodaných produktů spadat do nejlepší kategorie. Informace o energetické účinnosti by měly být zahrnuty i v propagačních materiálech výrobků.

V roce 2016 mělo dojít podle pracovního plánu Komise k předložení několika nových legislativních i nelegislativních iniciativ v oblasti budování energetické unie. V únoru 2016 se dostal do oběhu balík opatření týkajících se bezpečnosti dodávek plynu a efektivity v oblasti vytápění a chlazení.

V listopadu 2016 zveřejnila Komise balík návrhů s názvem Čistá energie pro všechny Evropany. Komise se zaměřila na energetickou účinnost, posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu v oblasti obnovitelných energií a na posílení postavení spotřebitelů na trzích s elektrickou energií. Podle tvrzení Komise by měla strategie přinést po roce 2021 177 mld. € nových soukromých i veřejných investic, zajistit v následující dekádě růst hrubého domácího produktu o 1 % a vytvořit až 900 000 nových pracovních míst.

Třemi hlavními prioritami balíku byly energetické úspory, globální vedoucí role EU v oblasti obnovitelných zdrojů a zajištění rovných podmínek pro spotřebitele. Právě v souvislosti s první prioritou efektivního využívání elektrické energie byl zveřejněn návrh revize směrnice o označování výrobků energetickými štítky.

Po 20 letech fungování by se měli energetické štítky dočkat zásadní změny fungování, která by do systému měla zapojit nové technologie. Štítky by tak nově mohly být vybaveny QR kódy navádějícími spotřebitele k dalším informacím o produktech.

Hlavním a nejviditelnějším bodem revize je změna dosud fungující škály pro hodnocení energetické účinnosti produktů od A+ do A+++. Tato škála by měla být nahrazena přehlednější stupnicí písmen od A po G. Aby bylo zajištěno, že škála štítků bude držet krok s pokrokem v energetické účinnosti, mělo by v budoucnosti dojít k revizi vždy, když 30 % produktů prodaných v EU bude spadat do kategorie A, nebo pokud 50 % produktů bude spadat do kategorií A a B.

Pro zajištění informovanosti zákazníků by měly být informace o produktu dostupné nejen na jeho obalu, ale rovněž v online podobě. Informace o třídě energetické účinnosti by měly být rovněž zahrnuty do propagačních materiálů.

Podle návrhu nařízení by měla Komise dále zajistit vytvoření online databáze produktů, která by obsahovala informace o energetické účinnosti a umožňovala porovnávání produktů tak, aby byla zajištěna maximální transparentnost.

Kompromisní podoba návrhu musí být nyní schválena na půdě Evropského parlamentu i Rady.

 

Nová pravidla o uzavírání dohod o plynu

EP 2. 3. 2017 odsouhlasil rozhodnutí zavádějícího mechanismus výměny informací o mezivládních dohodách a nezávazných nástrojích mezi členskými a třetími zeměmi v oblasti energetiky, jehož podobu dohodl EP a Rada 7. 12. 2016. Návrh nového rozhodnutí je součásti legislativního balíku zveřejněného Komisí 16. 2. 2016. Tento balík se zaměřuje na bezpečnost dodávek energie, a to především na dodávky plynu a ropy. Podle nových pravidel budou muset členská státy informovat Komisi o průběhu vyjednávání s třetími státy o dohodách týkajících se dodávek plynu a ropy. Členské státy nebudou moci dohodu uzavřít dříve, než se k ní Komise vyjádří, názor Komise by pak měly státy vzít v potaz. Komise bude rovněž ještě před uzavřením dohod posuzovat jejich kompatibilitu s evropským právem. Podle dosavadních pravidel byly státy povinny informovat Komisi až po uzavření dohod, tento model bude nadále platit pro mezistátní dohody o elektrické energii.

 

 

Zdroj: Odbor komunikace o evropských a institucionálních záležitostech (OEZ) Úřadu vlády České republiky

10.04.2017 08:03

Informace MŽP k nakládání s odpadním stavebním polystyrenem

Ministerstvo životního prostředí publikovalo informaci odboru odpadů o nakládání s polystyrenem po vydání nařízení Komise (EU) č. 2016/460 ze dne 30. března 2016, kterým se mění přílohy IV a V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách.

Odkládání odpadního stavebního polystyrenu do kontejnerů pro tříděný sběr komunálních odpadů (žlutých kontejnerů) je zakázáno zákonem o odpadech a může být sankcionováno až do výše 50 000 Kč. Na obalový polystyren nejsou z podstaty jeho funkce kladeny zvláštní požadavky z hlediska požární bezpečnosti. Zpomalovač hoření HBCDD tedy není používán. V pochybnostech o obsahu HBCDD je možné prostřednictvím rozboru v akreditované laboratoři prokázat koncentraci HBCDD v polystyrenu pod 1000 mg/kg. V případě, že se prokáže, že koncentrace je nižší než 1000 mg/kg je možné odpadní stavební polystyren předat k recyklaci nebo jinému způsobu nakládání s odpady. Výsledek rozboru je pak nutno přikládat při přejímce odpadů do zařízení.

 

V informaci MŽP uvádí následující:

Evropská komise (dále jen „EK“) podniká od roku 2008 významné kroky, které míří k zamezení výskytu a rozšíření látky hexabromcyklododekanu (dále jen „HBCDD“) v životním prostředí. V roce 2013 byl zařazen na seznam látek Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech a následně na to, byla tato změna implementována do EU legislativy prostřednictvím nařízení o POPs(1) a to dvěma nařízeními Komise (EU) 2016/293 a 2016/460(2). Vedle toho je látka uvedena v příloze XIV nařízení REACH(3), tj. je na seznamu látek podléhajícím povolení. HBCDD se tak řadí mezi tzv. perzistentní organické znečišťující látky (POP) a jedná se o látku škodlivou pro lidské zdraví a životní prostředí.

HBCDD je používán jako zpomalovač hoření. Nejvíce byl a je používán ve stavebním polystyrenu v deskách z expandovaného resp. extrudovaného polystyrenu (dále jen „EPS“ resp. „XPS“), s ohledem na požadavky, které musí tyto výrobky splňovat z hlediska protipožární ochrany. Látka je v polystyrenu vázána, problém s ní ale nastává ve chvíli, kdy se stávají polystyrenové desky s HBCDD nebo jejich části, odpadem a je tak třeba zabránit vstupu této látky do nových výrobků prostřednictvím recyklace a únikům látky do prostředí.

V současné době je uvádění na trh výrobků z XPS, které obsahují HBCDD, zakázáno a to od 22. června 2016, tento zákaz se však netýká desek z EPS. Na trhu tak stále mohou být EPS desky, které jako zpomalovač hoření HBCDD obsahují, ať už od evropských výrobců nebo případně dovezené ze států mimo EU. Takovéto používání HBCDD v EPS deskách evropských výrobců je již výrazně regulováno legislativou EU, která umožňuje používat HBCDD při výrobě EPS jen určitým autorizovaným výrobcům(4). Výše uvedené nařízení Komise 2016/293 od 22. března 2016 k tomu těmto výrobcům přidává povinnost označovat výrobky s HBCDD tak, aby byla přítomnost HBCDD ve výrobku rozpoznatelná během jeho celého životního cyklu. Povinnost označování je implementací opatření, které zavedla mezinárodní Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech, a znamená, že povinnost takového označení platí nejen v EU, ale rovněž v zemích, které jsou smluvními stranami a tzv. přistoupily na zařazení HBCDD do Úmluvy. U takto označeného polystyrenu je tak jisté, že látku obsahuje. Někteří výrobci v EU navíc přistoupili i na barevné odlišení EPS desek, které neobsahují HBCDD, což dále napomáhá při rozlišení vyráběných desek bez HBCDD od těch, dosavadně aplikovaných s HBCDD. Úplný zákaz pro uvádění EPS desek s HBCDD na trh (včetně dovezených) lze předpokládat v EU dříve, než na globální úrovni(5), a již po 21. únoru 2018 pravděpodobně nebude možné EPS desky s HBCDD uvádět na trh a používat. Toto datum souvisí s předpokládaným ukončením platnosti povolení pro použití HBCDD pro evropské výrobce 21. srpna 2017 (viz pozn. 4). Takovýto zákaz použití se nebude vztahovat na výrobky již zabudované do staveb.

Zmiňovaným nařízením Komise (EU) č. 2016/460 ze dne 30. března 2016 se mění od 30. září 2016 pravidla pro původce odpadů (firmy a obce) o nakládání s odpadním stavebním polystyrenem v budovách a při jejich výrobě. V případě, že obsah HBCDD v odpadním polystyrenu je v koncentracích větších než 1000 mg/kg, může být pouze energeticky využit (cementárny – v ČR 5 nebo zařízení pro energetické využití odpadů – v ČR 4), spálen (spalovny odpadů – v ČR 22) nebo upraven tak, aby se koncentrace HBCDD v odpadním polystyrenu snížila pod limit 1000 mg/kg.

Odpadní polystyren ze staveb může vznikat činností stavebních firem nebo svépomocnou výstavbou prováděnou občany. Zde je nutno upozornit na ustanovení § 16 odst. 1 písm. a) a e) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“), která stanoví že „Původce odpadů je povinen odpady zařazovat podle druhů a kategorií podle § 5 a 6 a shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií.“ Konkrétní doporučení pro naplňování tohoto ustanovení pro případ stavebních a demoličních odpadů, jsou uvedena v metodickém návodu odboru odpadů Ministerstva životního prostředí pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi.

Při vzniku odpadního polystyrenu ze stavby svépomocí může být polystyren sbírán v rámci obecního systému pro odpady např. ve sběrných dvorech v souladu s obecně závaznou vyhláškou obce, pokud má obec nastavený systém nakládání se stavebním odpadem, nebo prostřednictvím odpadových společností. V případě stavebních firem je odpadní polystyren předáván odpadovým společnostem. Vzhledem k životnosti stavebního polystyrenu, která se odhaduje na cca 30 až 50 let, lze přepokládat, že veškerý odpadní polystyren odstraňovaný v rámci rekonstrukcí ze staveb obsahuje HBCDD a musí s ním být nakládáno výše uvedenými způsoby. V pochybnostech o obsahu HBCDD je možné prostřednictvím rozboru v akreditované laboratoři prokázat koncentraci HBCDD v polystyrenu pod 1000 mg/kg. V případě, že se prokáže, že koncentrace je nižší než 1000 mg/kg je možné odpadní stavební polystyren předat k recyklaci nebo jinému způsobu nakládání s odpady. Výsledek rozboru je pak nutno přikládat při přejímce odpadů do zařízení (příl. č. 2 vyhlášky č. 383/2001 Sb.).

Odkládání odpadního stavebního polystyrenu do kontejnerů pro tříděný sběr komunálních odpadů (žlutých kontejnerů) je zakázáno zákonem o odpadech a může být sankcionováno podle § 47 odst. 1 písm. i) zákona č. 200/1990 Sb., přestupkového zákona až do výše 50 000 Kč. Přesto, zejména při svépomocné výstavbě, k tomuto jevu dochází. Stavební polystyren je pak společně s dalšími plastovými odpady odvezen na třídící linku. Pracovníci třídící linky vytřídí z proudu odpadu jednotlivé druhy plastů, tedy i polystyren. Zde je nutno rozlišovat mezi stavebním a obalovým polystyrenem. Na obalový polystyren nejsou z podstaty jeho funkce kladeny zvláštní požadavky z hlediska požární bezpečnosti. Zpomalovač hoření HBCDD tedy není používán. Vytříděný obalový polystyren je tedy možné předat k recyklaci. Odpadní stavební polystyren může být buď rovněž vytříděn, nebo zůstane ve výmětu ze třídící linky. Pokud dojde k jeho vytřídění, musí s ním být nakládáno pouze výše zmíněnými způsoby, nebo rozbory prokázat koncentraci HBCDD nižší než 1000 mg/kg. Ve druhém případě musí být s výmětem ze třídící linky v souladu s principem předběžné opatrnosti nakládáno jako s odpadem s nadlimitním obsahem HBCDD.

Často kladenou otázkou rovněž je, jestli je polystyren s obsahem HBCDD větším než 1000 mg/kg nebezpečným odpadem. Podle zákona o odpadech jsou původce a oprávněná osoba povinni pro účely nakládání s odpadem zařadit odpad do kategorie nebezpečný, pokud

a) vykazuje alespoň jednu z nebezpečných vlastností uvedených v příloze nařízení komise č. 1357/2014, kterým se nahrazuje příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic (dále jen „nařízení o nebezpečných vlastnostech odpadů“),

b) je uveden v Katalogu odpadů jako nebezpečný odpad, nebo

c) je smíšen nebo znečištěn některým z odpadů uvedených v Katalogu odpadů jako nebezpečný.

Relevantní je v tomto případě podmínka a). Podle Nařízení č. 1272/2008 o klasifikaci a označování látek a směsí (dále jen „nařízení CLP“) spadá HBCDD do třídy nebezpečnosti toxický pro reprodukci kategorie Repr. 2. Podle nařízení o nebezpečných vlastnostech odpadů se odpad stává nebezpečným, pokud koncentrace látky třídy a kategorie nebezpečnosti Repr. 2 dosáhne 3%. Obsah HBCDD v EPS resp. XPS je podle dostupných informací v rozmezí 0,5 – 0,7% resp. 0,8 – 2,5% 6. Rozmezí obsahu 0,5 – 2,5% odpovídá obsahu 5 000 až 25 000 mg/kg. Na takový polystyren se tedy vztahují výše uvedená pravidla pro překročení limitu podle nařízení o perzistentních organických znečišťujících látkách a při zařazování do kategorie „ostatní“ nebo „nebezpečný“ se postupuje standardně v souladu s § 6 zákona o odpadech.

 

Poznámky:

  • (1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách (POPs) a o změně směrnice 79/117/EHS
  • (2) Nařízení Komise (EU) 2016/293 ze dne 1. března 2016, kterým se mění příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a Nařízení Komise (EU) 2016/460 ze dne 30. března 2016, kterým se mění přílohy IV a V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách
  • (3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93,nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES
  • (4) Commission Implementing Decision of 8.1.2016 granting an authorisation for uses of hexabromocyclododecane (HBCDD) under Regulation (EC) No 1907/2006 of the European Parliament and of the Council
  • (5) Stockholmská úmluva má stanoven termín 26. listopad 2019 pro EPS a XPS v budovách, může být prodloužen max. o dalších 5 let.
10.04.2017 07:48

Návrh nařízení vlády o podpoře elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů energie

Cílovým stavem je legislativní cestou - nařízením vlády k provedení zákona č. 165/2012 Sb.,  o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) - stanovit postup Energetického regulačního úřadu a operátora trhu, a to pro zajištění zpětné výplaty podpory po získání kladného rozhodnutí Komise o slučitelnosti podpory s právem Evropské unie. Návrh postupu vychází ze skutečností, že právo na podporu vzniká oprávněnému subjektu účinností zákona. Praktická realizace práva je možná až po splnění „odkládací podmínky“, tj. získání kladného rozhodnutí Komise o slučitelnosti podpory s právem Evropské unie.

Nařízení vlády má umožnit Energetickému regulačnímu úřadu vypsat podporu v cenovém rozhodnutí zpětně (po kladném rozhodnutí Komise o slučitelnosti podpory s právem Evropské unie). Současně má nařízení vlády umožnit operátorovi trhu vyplatit podporu zpětně, po vydání cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.

Předkladatelem návrhu nařízení vlády je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Termín pro sdělení připomínek byl stanoven na 3. května 2017.

 

Dokument ke stažení:

Důvodovka.docx

Materiál.docx

Příloha.docx

10.04.2017 07:37

Drahoš: Skládkování je nejméně přijatelný způsob nakládání s odpady

Ve knize Věda života, Rozhovory s profesorem Jiřím Drahošem odpovídá bývalý předseda Akademie věd ČR na řadu velmi zajímavých otázek. Ty se týkají například pohledu na ekologické aktivisty, tvorby zákonů v oblasti životního prostředí nebo na oblast odpadového hospodářství. “Odpad je také cenným zdrojem energie, dnešní technologie používané ve spalovnách jsou na velmi vysoké úrovni, takže spalování některých typů odpadů je zcela na místě, “ uvádí Drahoš v jedné ze svých odpovědí. Skládkování spalitelných odpadů je proto podle něj nepřijatelné, ale před odvozem odpadů do spalovny je třeba vždy zvažovat i možnost jejich recyklace či kompostování, dodal Drahoš. Vybrané části rozhovoru uvádíme níže.


Jak hodnotíte společenský vývoj chemie? Hovořil jste o tom, že před rokem 1989 se na životní prostředí příliš nedbalo, teď je to výrazně lepší. Hraje v tom roli i společenské uspořádání, nebo je to jenom záležitost technologického posunu?

Technologický pokrok k tomu jednoznačně přispívá. ještě před pár desítkami let jsme neměli žádné účinné filtry zachytávající prachové částice, nemohli jsme využívat katalyzátory při čištění plynů, neexistovala spousta dalších technologií. Jak už jsem uvedl, kdysi obdivný pohled na kouřící komín továren jako na znamení pokroku byl už dávno vystřídán pohledem silně kritickým. Připouštím ale, že stav, kdy se z komínů nevalí žádné viditelné či přímo barevné dýmy, ještě neznamená, že je všechno v naprostém pořádku.

Jak pohlížíte na poměrně širokou škálu ekologických aktivistů?

V případě ekologů je to asi stejné jako v řadě jiných lidských činností, všude najdete určitě extrémy. ostatně jedním z nesmyslných, rádoby liberálních extrémů je i tvrzení, že technologický pokrok ve spojení s volným trhem vyřeší automaticky všechno, tedy i problém znečišťování životního prostředí. Zejména v poslední době mají ale podniky samy velký zájem na tom, aby nebyly vnímány jako instituce, které hledí jen na zisk za každou cenu. V tom vidím značný posun od “divokého kapitalismu” devadesátých let. Například v hutním a ocelářským průmyslu je zřejmá snaha aplikovat moderní technologie pro snížení prašnosti. Ty jsou ale docela nákladné, a kromě toho se v poslední době ukazuje, jak nebezpečné pro zdraví jsou právě ty nejmenší částice polétavého prachu, které standardně používané filtry nezachytí. Zmíněná zjištění jsou ale výsledkem velmi sofistikovaného základního výzkumu a cesta k praktickému řešení problému nebývá snadná ani rychlá. Je dobře, že se o věcech otevřeně hovoří, ale debata by měla být především kvalifikovaná a měla by brát v úvahu všechny klíčové aspekty. Je také určitě správné, že existuje viditelný společenský tlak na zachování životního prostředí a zvýšení kvality života, to zcela nutí podniky k daleko rychlejšímu řešení problémů se znečišťováním. K tomuto tlaku nesporně přispívají i mnohé nevládní ekologické iniciativy, byť ne všechny způsobem, který by se dal označit za vyvážený. Nemám rád fanatismus žádného druhu, ať už je zelený, modrý, nebo červený. Řekl bych ale, že se povědomí ochránců přírody o reálných možnostech využití moderních technologií výrazně zlepšilo. Pamatuji situaci v devadesátých letech, kdy mezi nejaktivnější zelené patřili zejména lidé s čistě biologickým vzděláním, bez jakéhokoliv ponětí o technických možnostech řešení problému. Říkali jsme jim trochu ironicky “broučkaři”.  Je určitě záslužné umožnit třeba zvěři přirozenou migraci přes dálnici, byť to stavbu o něco prodraží. Vadí mi ale, když není možné kvůli aktivistickým obstrukcím vybudovat obchvat města, a tisíce lidí tam kvůli tomu dlouhá léta trpí. Je nutné zvážit, zda je důležitější lidské zdraví, nebo lokální výskyt málokdy zcela unikátní a leckdy se vyskytuje i na jiném místě. Tlak na investory, kteří mají často snahu o co nejlevnější řešení, je jistě v pořádku, výsledkem ale vždy bude určitý kompromis. Dříve řada radikálních aktivistů nebyla na takový kompromis ochotna přistoupit z jakéhosi nesmyslného “zásadního principu¨, jejich pravda byla jediná správná, bez ohledu na všechno ostatní. Ale jak už jsem řekl, za poslední čtvrtstoletí se pohled na praktická řešení ochrany přírody a zdraví výrazně posunul dobrým směrem.

Obrátili se na vás někdy politici se žádostí o váš názor na tvorbu zákonů o životním prostředí?

Ne mě jako předsedu Akademie věd samozřejmě ano. Jsme totiž ze zákona připomínkovým místem k návrhům nových zákonů nebo jejich novelizací. Jedním z důležitých poradních orgánů Akademické rady je Komise pro životní prostředí. Ta vypracovává odborná stanoviska a připomínky k jednotlivým návrhům, které jsou zasílány zejména z Ministerstva životního prostředí. Více než třetina členů této komise pochází z institucí mimo Akademii věd a její odborné spektrum je opravdu široké. Musím také říci, že připomínkových řízení, které se týkají životního prostředí, přichází na AV ČR poměrně hodně, a  zmíněná komise je proto jedním z našich nejzaměstnanějším  poradních orgánů. Její vyjádření směrem k Ministerstvu životního prostředí nakonec podepisuji já a záleží ne ministerstvu, jak s našimi připomínkami naloží. Musím ale říci, že je úředníci berou většinou velmi vážně.

Skončí naše civilizace po krk v odpadcích?

Ta je také složitá problematika. Ideální by samozřejmě bylo používat jenom technologie, které neprodukují žádné odpady, případně odpady, které lze jednoduše recyklovat ne výchozí surovinu. Zrovna v případě plastů je to zatím spíše zbožné přání, podle statistik jich mizí někde ve světě zhruba třetina, takže ani naše technologie recyklace PET (pozn. redakce: využívání mikrovlnného a chemického rozkladu) to rozhodně nezachrání. Většina veřejnosti považuje PET lahve za zcela neekologické, často slýchám, že máme používat raději ty skleněné, které lze dobře recyklovat, navíc sklo je vlastně skoro přírodní materiál. Jenže věc není tak jednoduchá, tavení skla je energeticky velmi náročné, potřebnou energii nezískáváme většinou příliš ekologicky, kamionová přeprava výrazně těžších skleněných lahví s nápoji více zatěžuje životní prostředí, a to nechávám stranou naše vlastní pohodlí při tahání lahví v nákupních taškách. Ukazuje se, že výroba PET lahví, doprovázena jejich důsledným sběrem a následnou recyklací na čistý polyetylentereftalát, může být k životnímu prostředí šetrnější, než je tomu v případě skleněných obalů. Teš samozřejmě nemluvím o některých příslušnících druhu homo sapiens, kteří vyhodí cokoliv kamkoliv, třeba plastový pytel plný plastových lahví přímo do lesa u silnice. To je možné zčásti omezit zálohováním vratných PET obalů, ostatně v řadě zemí už k tomuto kroku přistoupily.

Jaké je vaše stanovisko ke skládkám odpadů?

Odpadům se můžeme zbavovat více způsoby. Skládkování patří k těm historicky nejstarším, ale v současné době je to nejméně přijatelný způsob nakládání s odpady, neúnosně zatěžuje životní prostředí a je vlastně velmi neekonomický, protože nijak nevyužívá energetické ani materiálové zdroje obsažené v odpadech. Přesto má stále silné zastánce, existují třeba firmy, které mají velmi dlouho nakoupené pozemky pro skládkování směsných komunálních odpadů, je to pro ně výhodný byznys. Odpad je také cenným zdrojem energie, dnešní technologie používané ve spalovnách jsou na velmi vysoké úrovni, takže spalování některých typů odpadů je zcela na místě. Skládkování spalitelných odpadů je proto nepřijatelné, ale před odvozem odpadů do spalovny je třeba vždy zvažovat i možnost jejich recyklace či kompostování. Když sleduji debatu kolem návrhu odpadového zákona s souvisejících vyhlášek, vždy si uvědomím naléhavost hesla “více vědy v politice a méně politiky ve vědě”. Termín věda v tomto případě zahrnuje i aplikovaný výzkum a znalosti technologií. zatím nad vědou bohužel docela vítězí prospěch různých průmyslových lobby a “kvalita” parlamentem přijímaných zákonů tomu často odpovídá.

Nicméně zvyšování spotřeby výrobků přináší také více odpadu.

Ano, je to tak a dlouhodobě to nelze řešit jen technologickým pokrokem. Žijeme v době obrovské nadprodukce některých druhů výrobků, například textilu, nebo třeba zcela absurdní distribuce nejrůznějších potravin po celém světě, to vše na úkor kvality životního prostředí. Zde neviditelná ruka trhu nic nevyřeší, budeme se muset sami rozhodnout, jestli je to trend únosný a dlouhodobě udržitelný.

Produkujeme stále větší množství nesmyslných věcí a nesmyslných myšlenek. Možná to zní trošku apokalypticky.

Myslím, že člověk člověk má věci pojmenovávat pravými jmény, ale především o nich musí něco vědět. jako technicky vzdělaný člověk jsem technologický optimista, nechci se tvářit a priori apokalypticky a říkat, že za dvacet let tady budeme zasypáni hromadami odpadů. Ale při veškerém respektu k technickému pokroku se musíme všichni snažit dělat pro zdravé životní prostředí maximum možného. A tady vidím důležitou roli vědců, kteří musejí nejen přicházet s novými nápady, ale také třeba vzdělávat politiky, aby přijímali rozumné zákony, které budou například tlačit firmy k rychlejšímu zavádění kvalitnějších, k životními prostředí šetrnějších, byť logicky většinou dražších, technologií. Volný trh prostě nemůže vyřešit všechno a firemní pohled je často diametrálně jiný než ten “veřejný”. Já se vůbec nedivím tomu, že stavební nebo vodohospodářské firmy propagují stavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe. Pro ně by to přece byl obrovský byznys na desítky let. Ale právě proto je důležité, aby zazněl hlas soudných a nezaujatých odborníků zejména  z oblasti životního prostředí, ale i specialistů na dopravu a její logistiku, ekonomů, energetiků a dalších. Bez kvalifikovaných a objektivních, lobbingem nezatížených podkladů jsou momentálních názory hlásané některými politiky jen důkazem jejich zbytnělého ega či politické servility

 

 

Zdroj: Kniha Věda života, Rozhovory s profesorem Jiřím Drahošem

09.04.2017 11:59

Čištění vody pomocí nanotechnologie

V ořadu Hyde Park Civilizace hovořil den 8. dubna 2017 Radek Zbořil, fyzikální chemik a generální ředitel Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů v Olomouci na téma budoucnosti nanomateriálů. Oblastí o které se také hovořilo bylo využití nanotechnologií v oblasti čištění vody (od 30:40 minuty). Záznam pořadu naleznete ZDE.

 

 

Zajímavé odkazy:

  • projekt NANOBIOWAT - Ekologicky šetrné nanotechnologie a biotechnologie pro čištění vod a půd
  • RCPTM - Regionální Centrum Pokročilých Technologií a Materiálů
07.04.2017 16:44

Lidovky: Kontroly kotlů v domácnostech mohou narazit u Ústavního soudu

Od ledna mohou úředníci kontrolovat, čím lidé doma topí. Umožňuje to novela zákona o ochraně ovzduší, kterou přijal na konci roku 2016 parlament. Prolomení nedotknutelnosti domovní svobody však přináší značné kontroverze. Úředníci totiž budou moci (byť až po opakovaných stížnostech) vstoupit do obydlí i bez souhlasu majitele a bez povolení soudu. Novelu může ještě smést ze stolu Ústavní soud, poslanci ODS a TOP 09 proti ní totiž podali ústavní stížnost. Ústavní soud v případech kolize práv používá při rozhodování takzvaný test proporcionality. Jeho smyslem je ve třech krocích posoudit, je-li omezení ústavně zaručeného práva přípustné. Více ZDE

 

Zdroj: Lidovky.cz

07.04.2017 09:49

Vodohospodářské novinky z EU

Ve vodohospodářství je řada kontroverzních témat, ovšem tím, které nejčastěji přitahuje pozornost tisku, jsou platby za vodné a stočné či platby a poplatky za využití vod. Platí je přeci většina z nás. SOVAK ČR zde opakovaně upozorňuje na to, že fixní podíl nákladů na zajištění služeb, spojených s výrobou, dodávkou, odkanalizováním a čištěním vod představuje nyní 70–85 % z nákladů celkových a je tedy na místě upravit stávající systém plateb (více ZDE).

V této souvislosti je velmi zajímavým nedávné rozhodnutí Evropského soudního dvora („ESD“), vedené pod číslem C 686/15. V něm ESD řeší oprávněnost volby členského státu (v tomto případě Chorvatsko) umožnit a návazně aplikovat dvousložkový systém cen pro vodné a stočné. Závěr rozhodnutí (zkrácený) je zcela jasný „..EU nebrání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví cenu za vodohospodářské služby v pohyblivé složce a pevné složce s tímto množstvím nesouvisející a ponechává takové rozhodnutí na členských státech“.

Vlastní rozhodnutí o konkrétní výši fixní složky má i svůj politický rozměr – posledním takovým příkladem budiž Slovensko, které od 1. 1. 2017 zavedlo dvousložkový systém cen pro vodné a stočné. Ovšem po odvolání předsedy regulačního orgánu ÚRSO a protestech spotřebitelů opět tento systém stáhlo a prozatím ponechalo nastavení původní. Mimo vodárenství je zase možno připomenout dramatickou diskuzi z minulého roku o změně fixní části plateb za elektrickou energii v České republice, kdy se z racionálního a věcného návrhu stala politická kauza bez reálného východiska.

 

Autor: Ing. Ondřej Beneš, Ph.D., MBA, LL.M.

Zdroj: SOVAK ČR

07.04.2017 09:13

Vláda se seznámí se stavem Programu předcházení vzniku odpadů

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) předloží v pondělí vládě pro informaci hodnotící zprávu Programu předcházení vzniku odpadů ČR. Podle zprávy jsou rozvíjeny činnosti zejména v oblastech sběru textilního odpadu, kompostování a potravinového odpadu. Celkové vyhodnocení Programu proběhne v roce 2020 včetně případného návrhu změn v kontextu s právě projednávaného balíčku k oběhovému hospodářství. K bodu uvádí MŽP následující:

Program předcházení vzniku odpadů ČR vláda schválila 27. 10. 2014 (usnesením vlády č. 869/2014). Tímto usnesením bylo rovněž uloženo ministru životního prostředí předložit vládě průběžné hodnocení plnění Programu.

Průběžná hodnotící zpráva Programu předcházení vzniku odpadů České republiky se věnuje dosavadnímu hodnocení plnění jednotlivých dílčích cílů Programu a zahrnuje vyhodnocení stávajících aktivit a opatření týkajících se předcházení vzniku odpadů v ČR.

Program obsahuje celkem 13 dílčích cílů a 26 opatření, pro plnění těchto cílů. Z hodnotící zprávy vyplývá, že 8 cílů je plněno a 5 cílů je plněno částečně, a je tedy možné konstatovat, Program Ministerstvo životního prostředí celkově plní.

Z hodnocení dále vyplývá, že se začínají v České republice rozvíjet aktivity související s předcházením vzniku odpadů v rámci aktivit obcí, podnikatelských subjektů, neziskových organizací a školských zařízení.

Podle zprávy jsou rozvíjeny činnosti zejména v oblastech:

  • předcházení vzniku textilního odpadu - v České republice se v současnosti nachází přes 6000 kontejnerů na textil, které přispívají k předcházení vzniku odpadů z textilních výrobků;
  • domácího kompostování byla podporována - v rámci OPŽP 2007 – 2013 bylo poskytnut příspěvek na nákup více než 60 000 domácích kompostérů;
  • předcházení vzniku potravinového odpadu – novela zákona o potravinách, dotace Potravinovým bankám, projekty nevládních organizací (Meníčka pro bezdomovce, Paběrkování) a některých obchodních řetězců („Křivá zelenina“).

Ministerstvo životního prostředí realizovalo v roce 2016 projekt zaměřený na prevenci vzniku odpadu a poskytování informačních podkladů pro různé cílové skupiny. MŽP připravilo speciální průvodce k předcházení vzniku odpadů v domácnostech, na komunální úrovni, v sektoru stravování a ve stavebnictví. K dispozici jsou i letáky, které informují o možnostech snižování potravinového odpadu, obalového odpadu, elektroodpadu a textilního odpadu. Výstupy projektu jsou volně k dispozici na stránkách MŽP - ZDE.

 

Mohlo by Vás zajímat: Prezentace a videa ze třetího ročník národní konference PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU ODPADŮ, která se uskutečnila ve dnech 24. až a 25. října 2016 v Praze s podtitulem „Na pomoc oběhovému hospodářství“. Více ZDE

 

Celkové vyhodnocení Programu předcházení vzniku odpadů proběhne v roce 2020 a bude předloženo vládě, včetně případného návrhu na úpravu Programu předcházení vzniku odpadů. Lze očekávat, že změny Programu předcházení vzniku odpadů budou vycházet z právě projednávaného tzv. Balíčku k oběhovému hospodářství (Circular Economy Package).

07.04.2017 09:00

Brabec: Novela vodního zákona se čištěním srážkových vod vůbec nezabývá

Novela vodního zákona, kterou Sněmovna v úterý podpořila v prvním kole projednávání, nezavede povinnost čistit dešťovou vodu před jejím vypouštěním. Uvedl to při poslaneckých interpelacích (6.4.2017) ve Sněmovně ministr životního prostředí Richard Brabec. Reagoval tak na vyjádření někdejšího ministra zemědělství Petra Bendla, podle něhož by takové nařízení neúměrně zatížilo obce i jejich obyvatele. Níže uvádíme celý text otázky a odpovědi ministra životního prostředí Richarda Brabce.

 

Poslanec Petr Bendl:

Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, nedostalo se mi odpovědi při projednávání zákona o vodách tady, tak zkusím využít prostoru v interpelaci.

V zákoně o vodách se snažíte odstranit výjimku z povinnosti čistit tzv. dešťovou vodu a musím připomenout, že Česká republika má počet obyvatel, řeknu to přesně, nebo podíl obyvatel bydlících v domech napojených na klasickou kanalizaci jenom 82,8 %. A jsou dva kraje, které jsou na tom hůř, nebo méně než 70 % obyvatel bydlících v těch krajích je napojeno na klasickou kanalizaci. V okamžiku, kdy jedním brnknutím, jednou změnou věty odstraníte tuto výjimku, dopadne toto rozhodnutí v podstatě na většinu obyvatel žijících v České republice. Ta povinnost se promítne pravděpodobně do nutnosti obcí začít investovat do nových čistíren, zvyšování kapacit případně budování nových čistíren odpadních vod, které doposud nejsou na to množství vody dimenzovány. Bude to znamenat obrovské investice. A ta změna je opravdu velká. Já chci vědět, zda existuje nějaká ekonomická analýza dopadů, jak se to projeví v povinnosti investovat. A protože logicky v okamžiku, kdy to bude povinností obce případně kraje, aby takovou investici udělal, tak to promítne do ceny vodného, stočného nebo do ceny vody obecně a zaplatí to všechno lidé.

Tak chci vědět, zdali jste si toho vědomi, kolik to bude znamenat a zdali máte takovou analýzu udělánu, protože to je opravdu téměř na velmi významnou debatu o tom, co to vlastně bude v rozpočtech jednotlivých rodin a firem dělat za brykule. Děkuji.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec

Děkuji za ten dotaz. To jsem zapomněl poděkovat i předchozím kolegům za ty dotazy, takže ještě zpětně jim děkuji za jejich dotazy.

My jsme si včera nerozuměli, pane kolego, vaším prostřednictvím, pane předsedající, a omlouvám se na to. Já jsem reagoval na jinou záležitost. Ale myslím, že vás můžu uklidnit a určitě ta debata bude rozhodně pokračovat. Konec konců nedošlo ke zkrácení termínu na projednání ve výborech, takže na to budou dva měsíce času a tam se k tomu ještě určitě vrátíme.

Chtěl bych zdůraznit, ještě jsem si to nechal zpracovat od kolegů, že současný vodní zákon ani jeho novela se čištěním srážkových vod vůbec nezabývá. Zrušení části § 38 odst. 2, tedy za odpadní vody se dále nepovažují srážkové vody z dešťových oddělovačů, souvisí s nadbytečností tohoto ustanovení, neboť srážkové vody mohou být vypouštěny pouze z oddílné srážkové kanalizace, v níž ale žádné odpadní vody netečou. Proto není třeba tento fakt dále zdůrazňovat. Srážkové vody jsou dle vodního zákona považovány za vody povrchové, proto se na jejich vypouštění nevztahuje povinnost povolení ani stanovení limitů, neexistují tedy ani sankce za nedodržení těchto limitů. Možnosti likvidace srážkových vod jsou nadále jak podle stavebního, tak vodního zákona jejich zasakování, tedy případně akumulace v místě vzniku, jednoznačně preferovaná metoda i z hlediska sucha. Dále odvádění oddílnou srážkovou kanalizací do toku bez jakýchkoli omezení a nutnosti povolení pro jejich vypouštění. Způsob je plně vyhovující pro kvalitu vody v toku a když to nejde jinak, vypouštění do jednotné kanalizace, tím se ovšem z nezávadné vody stane voda odpadní, kterou je pak potřeba čistit.

Naopak v jednotné kanalizaci jsou pouze odpadní vody, to je směsi splašků a srážkových vod a tyto vody by v souladu se směrnicí 91/271 EHS měly být kompletně čištěny na čistírně odpadních vod. Výjimku lze připustit při silných srážkách, kdy je odpadní voda v jednotné kanalizaci silně ředěna srážkovými vodami a může být za definovaných podmínek např. poměr ředení, vypuštěna dešťovým odlehčovačem bez čištění přímo do toku.

Tyto podmínky by měly být nastaveny a zatím nejsou v rámci novelizace prováděcí vyhlášky k zákonu o vodovodech a kanalizacích, který je v kompetenci Ministerstva zemědělství.

Protože odlehčované, tj. nečištěné odpadní vody mají silně negativní vliv na tok, je třeba vypouštění těchto vod minimalizovat, a to omezením vniku srážkových vod do kanalizace, což právě je zajištěno třeba oddílnými splaškovými kanalizacemi, odpojováním srážkových vod a jejich likvidace zasakováním, akumulací atd. nebo akumulací odpadních vod ve zdržích, odkud jsou v bezdeštném období zachycené odpadní vody čerpány na čistírnu odpadních vod a čištěny.

Chtěl bych závěrem zdůraznit, že za vypouštění srážkových vod do toku žádné sankce nehrozily, nehrozí, ani v souvislosti s novelou vodního zákona hrozit nebudou. Za vypouštění odpadních vod hrozí a budou i nadále hrozit sankce, pokud budou odpadní vody do toku vypouštěny bez povolení k vypouštění nebo v rozporu s ním, např. neplnění limitů, ale to už je dnes stávající stav. Takže vás chci opravdu ujistit, že vlastně tou novelou nedochází k zásadním změnám.

A to, v čem jsme si včera vlastně nerozuměli, za což se omlouvám. Já jsem to opravdu bral spíš jako záležitost, která se týká likvidací odpadních vod z jímek na vyvážení. A tam opravdu navrhované změny upřesňují stávající stav, kdy i dnes je požadována z pohledu vodního zákona nezávadná likvidace obsahu jímek, ale ta novela už upřesňuje, že likvidace musí probíhat vyvážením na čistírnu odpadních vod. Děkuji.

07.04.2017 08:43

Brabec: MŽP Nemá zájem a ani nebrání vzniku nových kolektivních systémů

V rámci poslaneckých interpelacích (dne 6.4.2017) ministr životního prostředí odpovídal na otázku poslance Michala Kučery o podezření na zneužívání monopolního postavení společnosti EKO-KOM a co vaše ministerstvo činí proto, aby nedošlo ke stejnému scénáři jako v Rakousku. Dále poslanec Kučera se dotazoval, jaký je názor ministra na aktuální uspořádání oblasti zajištění zpětného odběru obalů v České republice a zda chce i nadále podporovat a udržovat monopolní uspořádání? Níže uvádíme celý text otázky a odpovědi ministra životního prostředí Richarda Brabce.

 

Poslanec Michal Kučera:

Dobrý den. Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, jistě je vám známo rozhodnutí Evropské komise v případu zneužití dominantního postavení rakouské autorizované obalové společnosti, kdy Evropská komise přiznala konkurenční společnosti náhradu ve výši 6 milionů EUR. Shodou okolností stejná společnost v České republice v rámci autorizačního správního řízení neuspěla a dá se tedy předpokládat podání obdobné stížnosti k Evropské komisi, případně žaloby k soudu v České republice.

Vážený pane ministře, co si myslíte o podezření na zneužívání monopolního postavení společnosti EKO-KOM a co vaše ministerstvo činí proto, aby nedošlo ke stejnému scénáři jako v Rakousku? A chtěl bych se také zeptat, jaký máte názor na aktuální uspořádání oblasti zajištění zpětného odběru obalů v České republice a chcete i nadále podporovat a udržovat monopolní uspořádání?

Také bych chtěl připomenout, že v roce 2013 vydal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže stanovisko k fungování kolektivních systémů z pohledu hospodářské soutěže, ve kterém konstatoval vážné znepokojení nad stavem soutěžního prostředí v oblasti poskytování služeb kolektivního sběru. Ve stanovisku byly zároveň identifikovány tři konkrétní nedostatky, které Ministerstvo životního prostředí mělo odstranit.

1. Jedná se o nadbytečnou regulaci tam, kde již není nutná a potřeby společnosti může zcela uspokojit funkční hospodářská soutěž.

2. Je to závadná regulace tam, kde sice není možno ponechat uspokojení celospolečenského zájmu výhradně na volné soutěži, avšak neexistuje žádný objektivní důvod pro zamezení plurality a vzájemné hospodářské soutěže poskytovatelů a služeb.

Za třetí absence efektivních dozorů orgánů veřejné moci tam, kde dochází k cenotvorbě. Chtěl bych se zeptat. Jaká opatření a nápravné kroky Ministerstvo životního prostředí v průběhu tří a půl let od vydání stanoviska ÚHOS přijalo a jakým způsobem byly zmiňované nedostatky odstraněny? Děkuji za odpověď.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec

Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Jsem rád, že mě kolegyně a kolegové v tom nenechali samotného. Tak to asi půjde rychleji. Já asi na všechny otázky pana kolegy Kučery úplně neodpovím. My jsme se tady domluvili - vzhledem k tomu, že jsem neměl úplně k dispozici detail otázek - že to doplním písemně. Jenom bych možná pro zajímavost řekl pár informací ke kolektivním systémům v České republice.

Momentálně v České republice fungují kolektivní systémy v oblasti elektrospotřebičů včetně osvětlení. Tam je jich dokonce šestnáct, z nichž devět se zabývá pouze solárními panely. Ale jsou tam i další, které se zabývají daleko širším okruhem zpětného odběru elektrospotřebičů obecně. Což asi víte, kolektivní systém je systém založený výrobci, který namísto výrobců plní povinnosti vyplývající z evropských směrnic, kdy výrobci jsou podle příslušných směrnic odpovědní za výrobky uvedené na trh a to i po skončení jejich životnosti. Kolektivní systémy, které slouží jako nástroj pro plnění takzvané rozšířené odpovědnosti výrobců.

Kromě těchto elektrospotřebičů jsou tady dva kolektivní systémy v oblasti baterií a akumulátorů. Jeden kolektivní systém na pneumatiky a jeden kolektivní systém, na který se především pan kolega Kučera ptá, a to jsou obaly. Je tady tedy jeden kolektivní systém EKO-KOM.

Chci zdůraznit, že konkurence je už podle stávající legislativy možná. Umožňuje tedy vznik více kolektivních systémů v každé oblasti, kde je kolektivní plnění nastaveno a také je vidět, že v některých oblastech se to daří. A vždycky samozřejmě záleží na tom prostoru, který je na trhu vytvořen.

Chci zdůraznit, že Ministerstvo životního prostředí v žádném případě nemá zájem a ani nebrání vzniku nových kolektivních systémů. Všechny systémy ovšem musí splňovat podmínky dané legislativou. Ty podmínky nebyly jednoduché a právě proto jsme připravili novelu zákona a výrobcích s ukončenou životností. Oblast zákona o odpadech tedy dříve upravovala problematiku elektrospotřebičů včetně osvětlení, baterií a akumulátorů. Není jednotná a je třeba ji sjednotit a nastavit pro všechny kolektivní systémy stejná pravidla.

Toto bylo také jedním z hlavních cílů připravovaného nového zákona. My jsme ten zákon projednávali v rámci meziresortního připomínkového řízení a ještě dlouho před ním celý rok 2016. V současné době je připraven, ale tak, jak už jsem tady odpovídal na jinou interpelaci, rozhodli jsme se vzhledem ke krátké době, která zbývá do konce volebního období, že v této chvíli není šance, aby vláda a především Sněmovna, následně tedy Senát, tento zákon schválili a byl dokončen legislativní proces, protože je to velmi složitý zákon. Respektive jsou to dva zákony. Je to zákon o odpadech a zákon o výrobcích s ukončenou životností.

Na druhou stranu je ale třeba říci, a já to hned dokážu konkrétním tvrzením, že v oblasti obalových odpadů ten systém dosahuje poměrně vysoké míry recyklace. V roce 2015 bylo zrecyklováno 74 % obalů uvedených na trh. Dokonce v té úplně poslední zprávě, kdy dobré nastavení systému zpětného odběru a využití obalových odpadů dokazuje také jeho pozitivní hodnocení ze strany Evropské komise, která ve zprávě k přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí publikované v roce 2017 přímo uvádí: "Česká republika má dobře fungující program rozšířené odpovědnosti výrobců v oblasti obalů a příslušné cíle v tomto odvětví dokonce překračuje."

To znamená, že to není tak, že bychom měli ten systém nefungující a mimo jiné jenom pro informaci, občané mají dnes k dispozici více, než 270 tis. kontejnerů na tříděný odpad v 99 % obcí České republiky. Ale vůbec to neznamená, že bychom nepodporovali konkurenci a tedy další systém v oblasti, nebo nějakou další novou autorizovanou obalovou společnost. Už podle stávající legislativy, ale snazší to bude podle nové legislativy. Pokud to takhle stačí. Děkuji.

07.04.2017 08:16

Počet sběrných míst na použité baterie narostl na 20,5 tisíc

Počet sběrných míst, kde můžeme v Česku odevzdat baterie k recyklaci, už narostl na 20 546. Podle průzkumu společnosti Ecobat, nejdostupnější jsou pro většinu Čechů červené venkovní kontejnery na malé elektrospotřebiče a baterie. Na oblibě získávají sběrná místa v supermarketech, hobbymarketech a obchodech elektro.

Mnohá města a obce podporují recyklaci baterií umísťováním sběrných boxů přímo na úřadech, stejně tak jako některé firmy, které je pro své zaměstnance zřizují na pracovištích. Sběrné nádoby najdete i ve školách. Tradičně mohou lidé odevzdávat baterie ve sběrných dvorech. Zvyšující se dostupnost sběrných míst se pozitivně odráží v množství odevzdaných baterií.

„Pro většinu lidí je dnes velmi snadné odevzdat baterie na místech k tomu určených, což se pozitivně projevuje na sběrových statistikách. V roce 2016 se ve srovnání s rokem předchozím zvýšilo množství odevzdaných baterií o 32 procent,“ uvedl Petr Kratochvíl, jednatel neziskové společnosti ECOBAT.

V loňském roce jich bylo vytříděno 1 638 tun, což představuje 45 procent baterií dodaných na trh. Do červených venkovních kontejnerů bylo v roce 2016 odevzdáno 164,2 tuny baterií, což je o 81 procent více než v roce 2015. Vedle toho o 69 procent narost sběr baterií v obchodní síti.

Pokud by někdo přeci jen váhal, kde lze použité baterie odevzdat, pak pro nalezení nejbližšího sběrného místa může využít interaktivní vyhledavač na internetové adrese mapa.ecobat.cz.

 

Zdroj: Ecobat.cz

07.04.2017 07:56

K tomu, aby byla firma zelená, nestačí používat recyklovaný papír, říká Vladimír Kočí

Firmy by se měly snažit být "zelené" v té oblasti, ve které hlavně působí. Používat recyklovaný papír v kanceláři je sice dobré, ale je to málo. O tom, jak mohou firmy pracovat se svými dopady na životní prostředí, Ekolist.cz hovořil s docentem oboru Chemie a technologie ochrany životního prostředí Vladimírem Kočím. Rozhovor čtěte ZDE

 

 

Zdroj: Ekolist.cz / Foto: VŠCHT

06.04.2017 21:02

Komoře vadí, že do společného řízení nebyla zahrnuta vodní díla. Zelení chtějí v Senátu změnu

Hospodářská komora ČR či oborové svazy uvítaly schválení novely stavebního zákona Poslaneckou sněmovnou. Za zásadní nedostatek však komora považuje to, že do jednotného řízení, které má zrychlit povolování staveb, nejsou zahrnuta vodní díla. Značné výhrady má k novele naopak stavební firma Metrostav.

Novela umožní mimo jiné sloučit nyní oddělené územní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí (EIA), což má povolování staveb zjednodušit a zrychlit. "Jsme rádi, že se to schválilo tak rychle. I když nás mrzí, že neprošlo společné koordinované řízení s vodoprávním řízením. Myslíme si, že to je k neprospěchu věci. Ale naše pozměňovací návrhy byly přijaty, takže jsme s výsledkem docela spokojeni," uvedla viceprezidentka HK Irena Bartoňová Pálková. Schválení vodních děl, tedy i vodovodního řadu, zůstává v kompetenci ministerstva zemědělství.

Podle Bartoňové Pálkové bude třeba co nejrychleji začít pracovat na novém stavebním zákoně. "Až vstoupí novela v platnost, bude situace určitě lepší, než je teď. Ale pořád je to z nouze ctnost. Tohle není moderní stavební právo, kdy máte jistotu v termínech a jasné a jednoduché řízení. Předpokládám, že to bude trvat minimálně pět až sedm let," dodala.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák schválení novely považuje za nezbytné minimum pro zrychlení další výstavby. "Jsme rádi, že se alespoň malý krok udělal. Náš zásadní požadavek na jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí pro všechny povolovací procesy však stále trvá a nebyl naplněn. Bude to vyžadovat nové zákony," sdělil.

Podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR znamená novela první krok na cestě ke zlepšení stavebního řízení. Prezident svazu Václav Matyáš uvedl, že je spokojen. Také podle něj je ovšem nutná celková změna stavební legislativy doprovázená změnou kompetenčního zákona, který rozděluje pravomoci mezi resorty.

Za krok správným směrem považuje schválení novely analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Zákonodárci však podle něj měli být důslednější a nezastavit se v polovině, nebo dokonce ve čtvrtině cesty. "Bude třeba dalších zjednodušujících novel, jelikož nesmyslná legislativa stále výrazně zpomaluje, znepružňuje, komplikuje, a tedy i prodražuje výstavbu. To se projevuje třeba enormním růstem cen rezidenčních nemovitostí, který například v Praze začíná připomínat bublinu," uvedl Kovanda.

Podle mluvčího stavební firmy Metrostav Vojtěcha Kostihy schválená podoba novely neřeší žádné z podstatných problémů českého stavebnictví. "Jsme zklamáni. Nepodařilo se prosadit pozměňovací návrhy, které mohly situaci ve stavebnictví podstatně zlepšit a významně přispět například k výstavbě dopravní infrastruktury. Nepříjemnou situaci tedy už může změnit jen Senát nebo prezident," dodal. Skupina Metrostav se podílí na řadě rozsáhlých staveb v Česku i zahraničí, například stavbách dálnic, tunelů či metra. V roce 2015 její tržby činily 31,63 miliardy korun.

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO), která novelu předkládala, míní, že doba pro získání stavebního povolení by se mohla zkrátit zhruba na polovinu. Novela by podle ní také měla snížit byrokracii při získávání všech povolení, ať už u bytových domů nebo třeba dálnic.

Zelení chtějí v Senátu změnit stavební zákon

Strana zelených chce v Senátu zabránit přijetí stavebního zákona, který ve středu přijala Sněmovna. Zeleným vadí především pozměňovací návrh poslance Jaroslava Foldyny (ČSSD), který omezil účast veřejnosti na povolovacím řízení. Pokud by se to nepodařilo, strana by zvážila i přípravu podání k Ústavnímu soudu.



Zdroj: ČTK

06.04.2017 20:45

Vzestup fenoménu zero waste: Změní se přístup Čechů k produkci odpadu?

Jeho popularita roste také v České republice. Přibývá zero waste blogů, síť bezobalových obchodů se rozšiřuje. Stane se zero waste celospolečenským trendem, nebo se bude nadále týkat jen úzké skupiny obyvatel? V čem konkrétně je produkce odpadu problematická? A je život bez odpadků skutečně jedinou možností, jak na tuto krizi reagovat? Více ZDE

 

 

Zdroj: E15

Partneři portálu:

 

WASTE

FORUM

https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200002839-c5b7cc6b1e/VYSTAVBA_1.jpg
Vodní hospodářství https://biom.cz/img/biom-ikona.gif
https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200000917-3edaa3fd4d/esipa.jpg https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200002466-86159870f6/ikonka.jpg

 

Provozovatel webu: České ekologické manažerské centrum (CEMC) je sdružením českých podniků a podnikatelů. Bylo založeno v roce 1992 pro šíření znalostí o environmentálním managementu v českém průmyslu. Posláním CEMC je podílet se na snižování nebezpečí z průmyslové a jiných činností pro životní prostředí a zároveň přispívat ke zvyšování efektivity podnikání. Další informace ZDE.

 

Inzerce na webu - podrobné informace ZDE