SLEDUJEME Senát právě schválil novelou zákona o ochraně ovzduší, kterou Poslanecká sněmovna schválila ve znění přijatých pozměňovacích návrhů začátkem září. Schválení zákona doporučil jak ústavně-právní výbor i výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Novela, která bude po podpisu prezidenta platná od 1. ledna 2017, se tematicky týká ponížení emisního limitu PM2,5, pachů, vyhlašování a ukončování smogových situací, uznávání emisních plaket, přímé kontroly domácích topenišť.

Senát také dnes schválil novelu zákona o pozemních komunikacích, která má obcím usnadnit pokládání inženýrských sítí. V roce 2015 došlo chybnou novelizací zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ke zrušení možnosti ukládání vodovodů a kanalizací jako inženýrských sítí v obcích a městech mimo místní komunikace. Tento krok vedl k zastavení řady připravených vodohospodářských investičních akcí v řádech stovek milionů korun a ohrožoval naplnění rozšiřování či obnovy inženýrských sítí investovaných obcemi a městy často v rámci dotačních projektů tak, jak na to v červnu toho roku upozorňoval i SOVAK ČR.

Ochrana ovzduší

Poslanci schválili pozměňovací návrhy, které se týkají například pachů - ministerstvo životního prostředí tak bude stanovovat specifické emisní limity pro látky obtěžující zápachem, záložních zdrojů z pohledu zjišťování a vyhodnocení úrovně znečišťování (úprava počtu hodin), vyhlašování smogových situacích, vydávání závazných stanovisek ČIŽP, povinného připojování na soustavy pro zásobování teplem (nově energetický posudek k prokázání ekonomické přijatelnosti), přílohy č. 10 (nadpisy) a biopalivům.

Novela zákona zavádí povinnost provozovatelů spalovacích zdrojů v domácnostech umožnit osobám pověřeným obecním úřadem obce s rozšířenou působností přístup ke zdroji, k jeho příslušenství a používaným palivům ke kontrole dodržování povinností podle zákona o ochraně ovzduší. Podmínkou je opakované podezření úřadu, že tepelný zdroj provozuje daná domácnost v rozporu s povinnostmi stanovenými zákonem o ochraně ovzduší. V případě prvního podezření úřad provozovatele písemně upozorní na podezření z porušování povinností, poučí jej o povinnostech spojených s provozem spalovacího zdroje a o důsledcích opakovaného podezření možností provedení přímé kontroly u zdroje. Při druhém důvodném podezření bude mít úředník oprávnění provést kontrolu. Při ní bude postupovat podle jasných pravidel daných kontrolním řádem a zákonem o ochraně ovzduší. Vypuštění přímé kontroly domácích topenišť poslanci nechválili. TOP 09 a ODS vzápětí oznámily, že normu napadnou u Ústavního soudu. Předpis prosazený vládní koalicí podle nich protiústavně narušuje domovní svobodu.

Nový návrh také upravuje podmínky pro vyhlašování a odhlašování smogové situace a regulace. Cílem je jejich včasné vyhlašování a ukončování tak, aby byly brány v potaz lokální a krátkodobé nárůsty koncentrací. Pro částice PM10 bude vyhlašování smogových situací a regulací posuzováno na základě 12hodinových klouzavých průměrů, které mají zajistit co nejmenší prodlevu mezi vyhlášenou situací a naměřenou koncentrací.

Zásadní řešením pro zajištění dostatečného množství surové vody nezbytné pro výrobu pitné vody a následné zásobování obyvatel České republiky pitnou vodou jsou opatření vedoucí k zadržení vody v krajině ve stávajících nádržích, výstavbě nových nádrží a také budování a propojování nadregionálních vodárenských soustav s více zdroji vody. Opatření individuálního hospodaření s vodou, snížení podílu zpevněných nepropustných ploch, retence a recyklace vody je určitě podpůrnou aktivitou, ovšem pro vlastní posílení vodních zdrojů zdaleka nestačí.

Hlavním problémem zůstává současné hospodaření s dešťovou vodou, která je v naprosté většině případů během dešťových srážek odváděna buď přímo oddílnou kanalizací do vodních útvarů či jednotnou kanalizací na místní čistírnu odpadních vod a následně do vodotečí. Tento způsob hospodaření s dešťovou vodou je dlouhodobě neudržitelný, neboť přispívá k rychlému odvádění srážek mimo území ČR a v případě menších vodních toků tak dochází k pravidelným hydraulickým stresům, které poškozují koryta řek a vodní společenstva. Z těchto důvodů je nutné více využívat retenci a zasakování dešťových vod přímo v místě jejich dopadu. Pokud jsou srážkové vody odváděny kanalizací pro veřejnou potřebu, podléhají obecně zpoplatnění, a to ve výši stočného, které je platné v příslušné lokalitě. Za subjekty nemající povinnost dle zákona o vodovodech a kanalizacích platit za odvádění srážkových vod (vlastníci dálnic, silnic, místních a účelových komunikací veřejně přístupných, ploch drah celostátních a regionálních, ploch nemovitostí určených k trvalému bydlení a domácností) ovšem platí v konečném důsledku poplatky za čištění dešťových vod občané a podnikatelé napojení kanalizací na čistírny odpadních vod v cenách stočného, přestože žádné srážkové vody do kanalizace nevypouštějí nebo dokonce v případě podnikatelů za srážkové vody platí. Bilančně je objem čištěné odpadní vody v ČR dvakrát vyšší než objem fakturovaného stočného a spotřebitelé tak platí za jiné znečišťovatele. Odstranění výjimek umožní změnu chování zpoplatněných subjektů, které přikročí k  výstavbě retenčních nádrží a vsakovacích míst, s budováním oddílné kanalizace. Dešťové vody poté neskončí na čistírnách odpadních vod a dojde sekundárně i k posílení zdrojů vody.

Dvousložková cena vody, kdy dnes v některých regionech spotřebitel ročně platí od několika korun až po zhruba tisíc korun za vodné a stočné (podle průtoku vodoměru) jako pevnou část a podstatně vyšší část podle skutečné spotřeby, je skutečně spravedlivým vyjádřením podílu na nákladech spojených s údržbou a obnovou vodárenského majetku. Jako příklad lze uvést náklady spojené s připojením, dodávkami vody, jejím měřením a údržbou do srovnatelných objektů, které jsou stejné, je-li spotřeba vody v jednom z nich desetkrát nižší než v druhém.  SOVAK ČR má za to, že v blízké budoucnosti se neobejdeme bez podstatné změny v poměru pevné a variabilní částky za vodné a stočné ve prospěch podílu složky pevné a to zejména vzhledem k tomu, že podíl fixních nákladů již představuje v ceně běžně 70 % z úplných vlastních nákladů! Tato skutečnost je dána řadou skutečností, mezi které patří např. zvyšování prostředků na opravy a obnovu majetku vodovodů a kanalizací. Základní bariéru tomuto kroku však představuje současná zákonná limitace stropu alokace fixní složky 15 %.

S hrozícím suchem a tím spojeným nedostatkem surové vody pro výrobu vody pitné se ale objevuje řada mnohdy populistických a neodborných návrhů na řešení zásobování obyvatel pitnou vodou. Jedním z návrhů je šetření pitnou vodou a zpoplatnění větších odběrů. SOVAK ČR musí konstatovat, že tento návrh je neodborný a laický. Výrobci a dodavatelé pitné vody by naopak měli zvýhodňovat velké odběry vodárenských služeb, což jsou dodávky pitné vody a její následné odkanalizování. Vodovodní a kanalizační sítě a technologie jsou totiž v optimálním stavu při jejich běžném využívání, to jest při dostatečném průtoku pitné nebo odpadní vody. Při malých průtocích a kolísání se snižuje využitelnost sítí, zvyšuje se jejich poruchovost a např. u vodovodní sítě i nutnost častějších proplachů z důvodů dodržení požadavků na kvalitu pitné vody, u kanalizace naopak dochází k hromadění nerozpuštěných látek v kanalizacích a přetěžování čistíren odpadních vod organickým zatížením tak, jak jsme tomu byli svědkem např. v letošním létě.

Nechceme se přece připravit o dnes samozřejmé pohodlí mít dostatek kvalitní pitné vody z kohoutku, kdykoliv ji potřebujeme. To přece není nutné, musíme jen zajistit dostatek surové vody pro její výrobu. Spotřeba pitné vody je pouze zapůjčením vody z kohoutku a její návrat kanalizací na čistírnu odpadních vod. Nic se neztrácí, naopak. Vodárenské společnosti berou surovou povrchovou a podzemní vodu k výrobě pitné vody v přírodě, a té ji také navrací. Téměř v dvojnásobném množství, protože vyčištěných odpadních vod je díky čištěným dešťovým vodám protékajícím čistírnami dvakrát více než množství vyrobené pitné vody.

Vody, surové vody, především povrchové je u nás dost. Špatně s ní hospodaříme, nedovolíme jí, aby se vsákla, neumíme ji na našem území zadržet v přehradách a nádržích. Hledáme, vymýšlíme a navrhujeme drobná zlepšení. Tím zásadním, zadržet vodu v krajině se nezabýváme.

Autor: Ing. František Barák, předseda představenstva SOVAK ČR

Zatímco Češi stále drtivou většinu komunálního odpadu zahrabávají pod sebe, západní sousedé z něho čistě vyrábějí teplo, světlo a nové věci.

Neskládkují vůbec nebo jen minimálně, a navíc za obří poplatky. Na semináři k zákonu o odpadech, který má být vládě předložen na podzim, to uvedl ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí (MŽP) Jaromír Manhart.

„Skládky jsou tikající bombou v zemi. Sanace havarovaných skládek a prevence stojí desítky miliónů ročně. Téměř každý půlrok některá ze skládek zahoří,“ zdůraznil Manhart.

V Česku je 180 skládek. Loni jsme podle MŽP vyprodukovali 37 miliónů tun komunálního odpadu, zatímco v roce 2013 to bylo třicet miliónů tun. Při přepočtu na hlavu tak Češi minulý rok vyhodili už 500 kg domovního odpadu na hlavu a rok. Jsme v Evropě zhruba uprostřed.

Jenže pouze jedenáct procent odpadku se v roce 2015 energeticky využilo, což je hluboko pod průměrem Evropy, kde se na teplo a světlo proměňuje bezmála 30 procent odpadků.

Navíc až 350 Kč na osobu a rok
„Cílem zákona není propagovat spalovny, ale zkrátka omezit zahrabávání odpadů do země čili skládkování a zaměřit se na oběhové využívání. V roce 2024 by měl platit úplný zákaz skládkování. To není jen na úrovni ČR, ale celé Unie,“ konstatoval Manhart.

Motivací má podle něho být postupné zdražování poplatku za skládkování. Základní cena za komunální odpad je dnes 500 Kč za tunu. Podle představ ministerstva by měl růst postupně na 900 korun za tunu v roce 2018 až k 1800 korunám za tunu v roce 2024.

Ministerstvo si nechalo spočítat, že pokud bude obec stále odpadky jen vozit na skládky, v průměru jeden občan za to doplatí 43 korun v prvním roce zdražení. V šestém roce by navýšení poplatku za skládkování znamenalo pro peněženku jednotlivce v průměru 256 korun. Svaz měst a obcí odhaduje, že by to bylo až 350 korun navíc.

„Poplatky za skládkování rostou všude v okolních zemích. V Polsku už činí 900 korun za tunu a budou se dál zvyšovat,“ dodal Manhart. Domovní odpad neskládkují například Německo (pouze jedno procento odpadu), Nizozemsko či Švýcarsko.

„Cíle recyklací jsou v některých obcích nesplnitelné. Pořád nám část využitelných odpadů končí v kamnech domácností. Uvidíme, co s tím udělají kotlíkové dotace. Není nám také úplně jasné, jak se bude prokazovat, že recyklují to, co se požaduje. Češi sice třídí, ale na recyklaci nejsou dostatečné kapacity. A potíž je také v tom, že v komunálním odpadu je stále velké množství popela, což pak brání jeho energetickému využití. Na moderní systémy využívání odpadu mají němečtí sousedé rovněž více peněz,“ glosoval situaci výkonný ředitel Svazu měst a obcí Č R Dan Jiránek.

Skládky i po roce 2024
„Odpady třídí již přes 70 procent Čechů. I když si lidé, kteří odpad třídí, myslí, že jsou v menšině, nejsou,“ doplnil Lukáš Grolmus ze systému EKOKOM. I kdyby se ale skutečně realizovaly všechny ambiciózní cíle měst a státu v oblasti modernizace a rozšíření již existujících spaloven a došlo by i k výraznému navýšení podílu recyklace, tak nám v roce 2024 budou podle manažera ČEZ Dalibora Roika stále chybět kapacity na využití 600 až 800 tisíc tun komunálního odpadu.

Názor, že i po roce 2024 se navzdory zákazu v legislativě u nás bude muset část odpadu skládkovat, zastává i ředitel České asociace odpadového hospodářství ČR Petr Havelka. „Česko bude muset jít cestou větší recyklace a energetického využívání odpadu. Zákaz skládkování není problém, ale ponese to nějaké náklady. Komise legislativní rady vlády konstatovala, že ministerstvo musí dopracovat argumenty k novému zákonu o odpadech, protože to má nemalý dopad na obyvatelstvo. A je také otázka, jak zákon dopadne, když se kvapem blíží parlamentní volby, zda se před nimi za něj bude politická strana drát,“ dodal Havelka.

Společnost ČEZ na semináři informovala, že připravuje plány na výstavbu zařízení pro energetické využití odpadu, jak se dnes moderním spalovnám říká, v areálu elektrárny Mělník. ČEZ očekává, že narazí na silný odpor ekologů, protože o těchto zařízeních kolují domněnky, že zamořují životní prostředí.
„V Kodani se staví spalovna 400 metrů od královského paláce. Ohňostroj v Londýně na oslavu milénia vyprodukoval stejné množství dioxinů jako zařízení pro energetické využívání odpadu za sto let. Spalovny kromě energie produkují například škváru do silnic,“ argumentoval Dalibor Roik z divize strategie ČEZ.

Čtěte také:

VIDEO ze semináře: Co přinese plánovaný zákaz skládkování v roce 2024? (17.10.2016)

Nenechte si ujít:

Evropská agentura pro životní prostředí vydala report "Trends and projections in the EU ETS in 2016". Zpráva poskytuje analýzu minulých, současných i budoucích trendů emisí v rámci EU ETS a to na základě nejnovějších dostupných údajů a informací z Evropské komise a členských států. Dále analyzuje rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou povolenek na trhu.

Dokument ke stažení:

Trends and projections in the EU ETS in 2016.pdf (4.3 MB)

Stlačený zemní plyn (CNG) jako dostupná a ekologická alternativa pro pohon motorových vozidel se stal ústředním tématem odborného semináře, který včera v pražském Florentinu uspořádala Hospodářská komora ČR a energetická skupina innogy.

Akci, které se zúčastnilo na třicet diskutujících, moderoval vedoucí pracovní skupiny obnovitelné zdroje Hospodářské komory Jan Habart, o problematice Národního akčního plánu čisté mobility hovořil náměstek sekce průmyslu z MPO Eduard Muřický. Vedoucí oddělení politiky a strategií životního prostředí Anna Pasková z MŽP poté představila aktivity MŽP v oblasti podpory zavádění alternativních paliv v dopravě. První blok semináře pak ukončil koordinátor vnějších vztahů ŠKODA AUTO Lukáš Folbrecht se svým příspěvkem Současnost a budoucnost CNG z pohledu automobilky.

O praktické zkušenosti ve využívání stlačeného zemního plynu se diskutující podělili v druhém bloku semináře. Ten zahájil Zdeněk Kaplan z innogy Energo, o dlouhodobé perspektivě využití alternativních paliv v dopravě pak hovořil také Michal Ostatnický z innogy Česká republika.

Mezi největší společnosti využívající ekologické palivo CNG v tuzemsku patří tradičně Česká pošta. Od roku 2012, kdy řidiči České pošty začali CNG vozidla využívat, se vozový park těchto vozů u státního podniku rozrostl na více než tisícovku vozidel, potvrdil mimo jiné také vedoucí odboru dopravy Jan Kubásek z České pošty. O další zkušenosti z praxe se podělil i vedoucí dopravního útvaru Karlovarského dopravního podniku Jiří Tluchoř a také Tomáš Kadeřábek ze společnosti Arval, který přiblížil využití CNG v operativním leasingu.

Dokument ke stažení:

• 1_Muřický

• 2_Pasková

• 3_Folbrecht

• 4_Kaplan

• 5_Ostatnický

• 6_Kubásek_Česká pošta

• 7_Tluchoř

• 8_Kadeřábek

Ministerstvo zemědělství (MZe) vyhlásilo druhou výzvu v rámci dotační programu 129 290 „Podpora opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích“. Cílem programu je výrazné zlepšení technického stavu drobných vodních toků a malých vodních nádrží, které podpoří odtokový režim krajiny, posílí retenci vody v krajině a zvětší bezpečnost při zvýšených průtocích. Opatření přispějí ke zvýšené schopnosti zadržení vody v krajině v dané lokalitě, případně ke zlepšení bezpečného odtoku z kritických míst, a tím ke zvýšení protipovodňové ochrany v případě povodní. Podklady a další informace najdete ZDE

NOVÉ DOTACE Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo dne 17.10. výzvu k předkládání žádostí o poskytnutí dotací (s možností víceletého financování) z programu „Podpora územně plánovacích činností obcí“ pro rok 2017 na dotační titul „Územní plán“. Pro žadatele je připraveno dvacet milionů korun. Žadatelé mohou žádosti o podporu podávat od 17. října 2016 do 30. prosince 2016.

Dotace je zaměřena na zpracování územních plánů obcí. Mezi uznatelné náklady patří zpracování návrhu územního plánu pro společné jednání a zpracování návrhu územního plánu pro veřejné projednání (včetně případného posouzení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud bude požadováno).

Možnými žadateli jsou obce na území ČR (mimo obce s rozšířenou působností, hl. město Prahu a mimo obce, které pořídily/pořizují územní plán a byly/jsou příjemcem dotace na pořízení návrhu územního plánu z Integrovaného operačního programu nebo z Programu rozvoje venkova).

Výše dotace na jeden územní plán je stanovena ve výši max. 80 % skutečně vynaložených uznatelných nákladů, maximálně však 400 000 Kč. Tato dotace může být poskytnuta obcím, které nemají žádný územní plán, nebo mají územní plán obce nebo územní plán sídelního útvaru a jeho platnost skončí do 31. 12. 2020 (tj. územní plán schválený před 1. 1. 2007).

Více informací k výzvě a způsobu podávání žádostí včetně textu podprogramu, hodnotících kritérií a metodického pokynu k výzvě najdete zde.

Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Globální rada pro větrnou energii GWEC. Vítr by se tak do roku 2030 mohl na celosvětové výrobě elektřiny podílet až z 20 procent. K výstavbě nových větrných elektráren totiž přispívá prudký pokles nákladů i příslib jednotlivých zemí omezit klimatické změny.

Pokud loňská klimatická dohoda z Paříže povede k celosvětovému závazku dekarbonizace sektoru výroby elektřiny, celková kapacita větrných elektráren by do roku 2030 mohla dosáhnout 2110 gigawattů (GW). To je téměř pětinásobek současné úrovně. Takovýto růst by znamenal roční investice 200 miliard eur (5,4 bilionu Kč) a rovněž pokles emisí oxidu uhličitého o více než 3,3 miliardy tun ročně.

Celková kapacita větrných elektráren v Číně by měla dosáhnout 666,5 GW. To je více než čtyřnásobek současné kapacity.

Celkový instalovaný výkon větrných elektráren do konce loňského roku činil 433 GW. Proti předchozímu roku se zvýšil o 17 procent a letos se má zvýšit o zhruba 60 GW, uvedla agentura Reuters. Hlavní podíl na růstu měla Čína, kde instalovaná kapacita na konci loňského roku činila 145,4 GW. Na celkové instalované kapacitě tak má Čína třetinový podíl.

GWEC ale varovala, že tempo výstavby nových větrných elektráren v Číně by letos mohlo zpomalit. Země má stále problémy s tím, aby našla dostatek přenosové kapacity pro množství nových větrných elektráren, které staví. Čínský energetický regulátor v červenci oznámil, že asi 21 procent veškeré elektřiny vyrobené z větru zůstalo v prvním pololetí nevyužito. Důvodem je i slabší růst poptávky po elektřině a dokončení nových uhelných elektráren, kvůli kterým je pro větrné projekty těžší získat přístup do sítě.

Zdroj: ČTK

Za posledních pět let investovalo 50 největších členů Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) do obnovy a oprav vodohospodářské infrastruktury v ČR více než 13 miliard korun. Vyplývá to z šetření SOVAK ČR mezi svými členy. Podíl nákladů, jakož i absolutní částky určené na opravu a obnovu vodohospodářské infrastruktury, přitom rok od roku roste. Více ZDE

Čtěte také:

SOVAK ČR: Vodárny v ČR dlouhodobě snižují ztráty v trubní síti (18.10.2016)

Od roku 2024 nebude možné v České republice odvážet na skládky odpad, který je možné zužitkovat jinak. Nařizuje to Evropská unie. Kolik odpadu se nyní v ČR na skládky ukládá, však není jasné, jiná čísla nabízí Ministerstvo životního prostředí a jiná Český statistický úřad.

Čeští úředníci mají problém se zástupci Evropské unie. Čísla, která zaměstnanci Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP) a Českého statistického úřadu (ČSÚ) reportují o odpadech se neshodují. Ve čtvrtek by proto měli být v centrále EU, belgickém Bruselu, na „koberečku“ a vysvětlovat, proč obě evidence odpadu dávají rozdílné výsledky. Kvůli rozdílnosti je  obtížné posuzovat, jak Česká republika své závazky vůči EU plní a hlavně, jak je plnit bude. Po čtvrteční schůzce by se  mělo rozhodnout, jakou ze dvou evidencí bude naše odpadové hospodářství nadále využívat. Jednání se zúčastní zástupci ČSÚ, MŽP, DG Enviroment (generální direktoriát životního rostředí Evropské komise), DG Regio (generální ředitelství pro regionální politiku) a DG Eurostatu (Evropského statistického úřadu).

Pokud by se nepodařilo dojít k dohodě, mohlo by to znamenat nutnost zcela přehodnotit v ČR dosud platné plány odpadového hospodářství (POH) na všech úrovních. Tyto plány mimo jiné přitom do značné míry určují, kde budou jaké skládky, spalovny a jak se bude v praxi s odpady na daném území zacházet. Odpadové plány jsou také nepominutelnou podmínkou pro čerpání evropských dotací na mnohé projekty v oblasti životního prostředí.

Řešení je na cestě?

Několik dní před bruselskou schůzkou se do dlouhodobého sporu mezi ČSÚ a MŽP vložil také Úřad vlády. Výsledkem je ujednání, které by mohlo být v Bruselu akceptováno. Statistický úřad je například připraven v horizontu několika měsíců v souladu s evropským statistickým systémem zajistit ve svých informačních výstupech ze statistiky odpadů požadované údaje a MŽP přehodnotí svou metodu výpočtu produkce komunálního odpadu. Tím by mělo být zamezeno duplicitnímu započítávání odpadů v různých statistikách a do značné míry by se odstranily rozdíly mezi čísly obou institucí.

Toto ujednání, které by mohlo Evropskou komisi uspokojit, podepsali ministr životního prostředí Richard Brabec, předsedkyně Českého statistického úřadu Iva Ritschelová a ředitel odboru poradců a poradkyň předsedy vlády Vladimír Špidla.

Problém ovšem je, že úplný soulad v datech kolem českého odpadového hospodářství by měl přinést až nový zákon o odpadech, který, pokud bude schválen, vstoupí v platnost až od počátku roku 2018.

Nenechte si ujít:

Autor/Zdroj: Miloš Cihelka, Ekonomický deník

Od 1. října 2016 nabyl účinnosti nový zákon o zadávání veřejných zakázek. Jeho cílem by mělo být zefektivnění a zjednodušení zadávacích řízení a snížení administrativní zátěže. Otázkou však je, zda přijatý zákon snahou o snížení administrativy nezpůsobí spíše rozvolnění již fungujících pravidel a nebude znamenat libovůli na straně zadavatelů. Více čtěte na webu České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) - ZDE

Čtěte také:

• MMR vydalo metodiky k novému zákonu o zakázkách (5.10.2016)

Zdroj: ČAOH

Připravit nový stavební zákon požadoval dnes na jednání tripartity (132. zasedání Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody) Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) a další zaměstnavatelské organizace. Vláda sice 21. září odsouhlasila novelu stavebního zákona a souvisejících zákonů, podle SP ČR však nenaplnila očekávání zjednodušit a zrychlit povolovací řízení.

„S touto novelou nejsme spokojeni, práce na ní trvala více než dva roky, ale výsledky jsou nedostatečné. Požadujeme, aby vláda do konce volebního období připravila novou koncepci stavební legislativy u nás.“ uvedl dnes na jednání tripartity prezident SP ČR Jaroslav Hanák.

Novela přináší sice některá zjednodušení, ovšem zkušenosti členů SP ČR a diskuse s investory potvrzují, že povolovací procesy jsou v ČR jednou z kritických bariér investičního prostředí. Podle Zprávy Doing Business 2016 je ČR v rychlosti povolovacích řízení až na 127. místě ze 189 sledovaných zemích. Oprávněný je proto požadavek SP ČR urychlit povolování staveb a v maximální míře ho propojovat a koncentrovat na jednom stavebním úřadu.

Vládou schválená novela nepodpořila například povolování vodních staveb jedním stavebním úřadem, a to v rámci společného územního a stavebního řízení. Problémem je složitá struktura stavebního zákona a množství na něj navazujících předpisů. Zásadní změnou podle SP ČR musí projít úrovně povolování staveb, tedy nejen stavební řízení, ale i územní plánování. Významným blokačním mechanismem, který se v rámci projednávání novely stavebního zákona projevil v plném rozsahu, je neochota všech resortů směřovat k vytyčenému cíli, zejména pak tehdy, pokud se byť jen trochu dotýká jejich kompetencí.

SP ČR volá po novém stavebním zákonu z toho důvodu, aby se zásadně urychlila výstavba dopravní infrastruktury. Stavebnictví se přitom celý letošní rok potýká s propadem výroby. Za prvních osm měsíců oproti stejnému období z loňského roku dosahuje stavební výroba méně 89,8 %. Z toho pozemní stavitelství je meziročně na 92,3 %. Trvale také klesá počet pracovníků ve stavebnictví, ve 2Q roku 2016 to bylo 357 tisíc osob, oproti předkrizovému roku 2008 s více jak 413 tisíci pracovníky.

Ministr Richard Brabec dnes na jednání Rady ministrů životního prostředí evropské osmadvacítky diskutoval o snižování emisí skleníkových plynů ze sektorů, které nejsou součástí evropského systému obchodování s emisemi (EU ETS). Mezi další témata jednání patřily biologická rozmanitost a udržitelné vodní hospodářství

Balík návrhů pro sektory mimo EU ETS Evropská komise zveřejnila v červenci tohoto roku. Obsahuje dva legislativní návrhy – nařízení ke sdílení úsilí (ESR) [1] a nařízení k LULUCF [2]. Česká republika považuje oba tyto návrhy, které mají za cíl snižování emisí skleníkových plynů a zvyšování ukládání uhlíku do půdy a lesů, za dobrý základ pro další konstruktivní debatu. „Návrh nařízení ke sdílení úsilí v sektorech mimo EU ETS považuji za vyvážený. I když by měl podle našeho názoru více ocenit dosavadní úsilí členských států – mezi něž patří i ČR, které měly možnost navýšit emise do roku 2020, a přesto již nyní dosahují významného snížení oproti roku 2005,“ řekl k prvnímu z navrhovaných opatření ministr Richard Brabec. U návrhu nařízení k LULUCF je pak podle něj z pohledu ČR potřeba především dojednat zásadní detaily ohledně započítávání emisí a propadů z kategorie obhospodařované lesní půdy.

Ministři životního prostředí zemí EU na jednání dále schválili závěry Rady, které stanovují pozici EU na 13. zasedání smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD), která v prosinci 2016 proběhne v mexickém Cancúnu. Podle ČR jsou závěry vyvážené, zohledňují aktuální pozici členských států EU k jednotlivým agendám o biologické rozmanitosti a zároveň dávají Evropské unii dostatečný prostor pro nadcházející mezinárodní diskusi.

Ministři podpořili i závěry k problematice udržitelného vodního hospodářství. Ministr Brabec zařazení tohoto bodu na program Rady uvítal: „Oblast vodního hospodářství je pro ČR v současné době s ohledem na pokračující sucho i jeho následky velmi důležité téma. Česká vláda i MŽP tuto problematiku aktivně řeší jak legislativními opatřeními pro boj se suchem, tak i dotačně. Například před několika dny jsme podpořili realizaci dvou stovek důležitých vodohospodářských projektů za 1 miliardu korun, které se zaměří na ochranu před povodněmi, ale i před suchem a na zlepšení retenčních a odtokových poměrů v krajině [3]. Celkem pak na boj se suchem i povodněmi dáme z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020 7 miliard korun,“ uvedl ministr Brabec.

Evropská komise na setkání ministrů dále mimo jiné informovala o 17. zasedání Konference smluvních stran CITES [4], které se 24. 9. – 5. 10. 2016 uskutečnilo v Johannesburgu a na němž zástupci 152 států z celého světa přijali řadu opatření na zlepšení ochrany ohrožených druhů [5]. Komise shrnula také výstupy 39. Shromáždění ICAO [6] (Montreal, Kanada, 27. září – 7. října 2016), kde byl přijat systém tržních opatření ke snížení emisí v mezinárodní letecké dopravě. ČR je přesvědčena, že právě implementace tržního mechanismu s globální působností je efektivním způsobem, jak regulovat emise v této oblasti.

18. října 2016 naváže na jednání Rady pro životní prostředí jednání ministrů životního prostředí EU a zemí Východního partnerství. Součástí bude i přijetí deklarace o vzájemné spolupráci v oblasti životního prostředí a změny klimatu.

Poznámky:

[1] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 (též Effort Sharing Regulation).

[2] Návrh nařízení o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (Land Use, Land-Use Change and Forestry - LULUCF).

[3] Více informací na tomto odkazu.

[4] Convention on International Trade in Endangered Species – Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

[5] Více informací ke konferenci v JAR najdete na tomto odkazu.

[6] International Civil Aviation Organization – Mezinárodní organizace pro civilní letectví

Další informace z jednání Rady - ZDE

Přesně za týden proběhne již třetí ročník národní konference k problematice předcházení vzniku odpadů. Třetí ročník se uskuteční 24. (pondělí) a 25. (úterý) října 2016 v Praze v prostorách Autoklubu ČR v Opletalově ulici (naproti Hlavnímu nádraží). Podtitul letošního ročníku konference je „Na pomoc oběhovému hospodářství“. Konference je určena zainteresovaným odborníkům jak z řad veřejné správy, tak z podnikatelské sféry. Brožuru s programem a anotacemi ve formátu PDF si můžete stáhnout níže. Další informace ke konferenci najdete ZDE

Čtěte také:

• Designem proti odpadu

• IKEA dává nábytku druhou šanci

• Nejlepší odpad je žádný odpad

Dokument ke stažení:

Brožura _PVO_program_anotace.pdf