Výstavbu největší fotovoltaické elektrárny chystá společnost Solar Reserve v americkém státě Nevada. Bude využívat solárně-termální technologii má stát pět miliard dolarů a dosáhne výkonu dvou gigawatt. Výstavba projektu by měla začít během následujících tří let a bude probíhat v několika fázích.

Solárně-termálních elektráren existuje několik druhů, všechny však sluneční záření proměňují nejdříve v teplo. Ta nevadská bude využívat systému takzvaných „solárních věží,“.

Celá elektrárna se bude sestávat z tisíců zrcadel (takzvaných heliostatů), která jsou rozmístěná kolem věže. Zrcadla odráží sluneční svit na vrchol solární věže, v něm se nachází nádrže s taveninou soli. Ta je schopná se pod žárem odražených sluneční paprsků ohřát na více než 500 stupňů Celsia. Rozžhavená sůl následně přetéká do zásobníku, kde si až deset hodin dokáže udržet teplotu potřebnou pro ohřátí vody a vznik páry v generátorech. Ty už pracují stejně jako v uhelných nebo jaderných elektrárnách.

Výstavba projektu by měla začít během následujících tří let a bude probíhat v několika fázích. Poslední část zařízení by se měla uvést do provozu sedm let po zahájení prací na elektrárně. Autoři projektu však musí také vyřešit jeho financování. Podle expertů ale není možné podobný projekt financovat bez dotací. Více ZDE

Zdroj: E15

Senátor ČSSD Zdeněk Škromach končí. Na Hodonínsku ho porazila kandidátka lidovců a starostka Ratíškovic Anna Hubáčková. Ta se celý život věnuje životnímu prostředí a teď by chtěla zkušenosti zúročit.

Nová senátorka Hubáčková chce prosadit zákony a opatření, která pomohou zastavit úbytek orné půdy a která pomohou krajině proti suchu. Podle ní je totiž potřeba pracovat s touto problematikou nejen zdola drobnými opatřeními, ale je nutné nastavit i legislativu, aby se obcím a zemědělcům vyplatilo s krajinou zacházet lépe.

Životnímu prostředí se Hubáčková věnuje celý život a teď by chtěla zkušenosti zúročit. "Voliče tato tématika oslovila. Mám radost a zároveň vnímám závazek. Sucho a klimatické změny zasahují naši krajinu výrazně. Nejde mi tak ani o zastavování a fragmentaci krajiny jako o hospodaření s půdou a vodou," uvedla Hubáčková.

Chce proto spolupracovat i s ministrem zemědělství a stranickým kolegou Marianem Jurečkou, jehož rezort pracuje na opatřeních, která mají dopady sucha zmírnit. "Je potřeba v krajině více mokřadů, remízků a větrolamů a méně lánů osetých monokulturami," řekla Hubáčková.

Anna Hubáčková (* 6. 9. 1957) je od roku 2014 zastupitelka a starostka obce Ratíškovice na Hodonínsku jako nestranička za KDU-ČSL. V minulosti působila jako vedoucí Odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje či výzkumná pracovnice Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM v Brně.  Za svou práci v roce 2005 dostala Cenu ministra životního prostředí. V roce 2008 ji ale ekologičtí aktivisté nominovali na anticenu Ropák za to, že souhlasila s vedením dálnice na Vídeň kolem Pohořelic.

Další úspěšní kandidáti:

Úspěšnou kandidátkou do se Senátu se stala i Renata Chmelová, ta kandidovala jako nestraník také za KDU-ČSL. Chmelová je vedoucí hnutí Arnika od roku 2015. Od roku 2014 je zastupitelkou na Praze 10. Jejím hlavním prioritám patří ochrana životního prostředí, transparentní veřejná správa a průhlednější hospodaření měst. Chmelová se specializuje na územní plánování, na tvorbu strategických městských plánů a na zapojování veřejnosti do rozhodování.

Do Senátu ve volebním obvodu Nový Jičín se dostal také vedoucí záchranné stanice v Bartošovicích a ekolog Petr Orel (Strana zelených). Živil se také jako agronom a dispečer v zemědělství. Ve stanici pracuje od roku 1992. V roce 1989 spolu zakládal Stranu zelených v Novém Jičíně, členem je ale až od roku 2006. V letech 1991-1998 a 2002-2014 byl zastupitelem města Nový Jičín. Několikrát neuspěl v krajských a sněmovních volbách.

Jaromíra Vítková (KDU-ČSL) strávila většinu svého profesního života ve veřejné správě. Byla vedoucí odboru životního prostředí boskovického městského úřadu a brněnského magistrátu a inspektorkou České inspekce životního prostředí. Od roku 2002 působí také jako místostarostka Boskovic, do zastupitelstva však byla zvolena už v roce 1998. Od roku 2012 je zastupitelkou Jihomoravského kraje a předsedkyní Komise pro sociální věc a rodinu. Pokoušela se také dostat do parlamentu.

V senátu také zasedne Jiří Cienciala zmocněnec vlády pro Moravskoslezský kraj a rektor soukromé vysoké školy. Nestraník Jiří Cienciala do politiky vstoupil, když mu designovaný premiér Jiří Rusnok nabídl post ministra průmyslu a obchodu ve své vládě. Od 13. srpna 2013 byl ministrem průmyslu v demisi, 29. ledna 2014 pak ve funkci definitivně skončil. Jako vládní zmocněnec Cienciala spolupracuje s příslušnými ministerstvy, krajskými samosprávami, představiteli měst a obcí, ale také zaměstnavatelskými svazy, odborovými svazy, regionálními tripartitami a pakty zaměstnanosti.

Na klimatické konferenci ve Rwandě se dnes zhruba 150 zemí dohodlo postupně omezit používání fluorovaných uhlovodíků (HFC), což je jedna z kategorií takzvaných skleníkových plynů, které přispívají k oteplování planety. Výsledek jednání, který podle agentury Reuters představuje další významný milník v boji proti globálním klimatickým změnám, dnes oznámil rwandský ministr přírodních zdrojů Vinncent Biruta. HFC se využívají například v ledničkách.

Dohoda, ke které se připojil i americký ministr zahraničí John Kerry, rozděluje země do tří skupin. Každá ze skupin pak má vytyčený vlastní termín pro splnění podmínek ujednání.

Rozvinuté země, jako jsou Spojené státy či většina Evropy, se zavázaly snížit používání průmyslově produkovaných HFC o deset procent do roku 2019. Rozvojové státy, které jsou rozděleny do dvou skupin, zmrazí užívání zmíněných plynů do roku 2024, respektive 2028, poté využívání HFC začnou postupně snižovat.

HFC se používají jako náhrada freonů například v ledničkách či klimatizacích. Tyto plyny sice podle vědců nepoškozují ozonovou vrstvu, ale přispívají k oteplování planety.

Evropská unie již přijala legislativu, kde je problematika snížení spotřeby a emisí látek HFC pokryta nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014, o fluorovaných skleníkových plynech, které je účinné od 1. ledna 2015 a platí přímo v členských státech EU.

Více informací o Montrealsakém protokolu najdete na webu Ministersva životního prostředí - ZDE.

Čtěte také:

Ledničky a klimatizace musí být ekologičtější. Dohodlo se na tom přes 150 států (15.10.2016)

Zdroj: ČTK, MŽP

Pět festivalových dní a 81 filmů z 23 zemí a 6 kontinentů vás čeká na festivalu Ekotopfilm 15. až 19. října v Hotelu Olšanka v Praze. Kromě vybraných českých i mezinárodních filmů je součástí festivalu i bohatý doprovodný program. Besedovat s diváky do Prahy přijede řada zahraničních filmových tvůrců i významných osobností jako ekonom Tomáš Sedláček nebo bývalý ředitel Microsoft Europe Jan Mühlfeit. Na Junior festivalu se nebudou nudit ani mladší návštěvníci. Vstup na všechny akce festivalu je ZDARMA, na přednášky je kvůli kapacitě nutné se předem zaregistrovat. Celý program festivalu dostupný na ZDE.

Případně ještě dnes můžete zavítat do Brna na mezinárodní filmový festival s tematikou životního prostředí EKOFILM - letos s tématem "Voda a sucho". Více informací o festivalu ZDE.

Městský soud v Praze zamítl žalobu kvůli znečištěnému ovzduší na Ostravsku. Na ministerstvo životního prostředí ji podalo sdružení Čisté nebe. Domáhalo se toho, aby soud zrušil Program zlepšení kvality ovzduší na Ostravsku a nahradil jej novým. Podle sdružení program nepovede k ochraně ovzduší a obyvatel, není dost konkrétní, neobsahuje dostatečná opatření ke snížení znečištění ani řádný časový plán. Žalobu na stát kvůli ovzduší v uplynulých měsících podali občané také na Ústecku (zóna Severozápad), v Brně a Praze. Městský soud v Praze se tedy bude muset vypořádat ještě s dalšími třemi případy. Povinnost vytvořit Programy zlepšování kvality ovzduší pro oblasti, kde znečištění přesahuje povolené limity, stanovuje zákon o ochraně ovzduší. Programy vznikaly od roku 2002.

Zdroj: ČT24

V Radě pro životní prostředí proběhne v pondělí 17. října politická rozprava o návrzích týkajících se snížení emisí v odvětvích mimo systém obchodování s emisemi. Rovněž se očekává, že ministři přijmou závěry o biologické rozmanitosti a o udržitelném hospodaření s vodou.

Klima: snížení emisí

V Radě proběhne politická rozprava o návrzích nařízení o sdílení úsilí a nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF), které vypracovala Komise. Nařízení o sdílení úsilí se vztahuje mimo jiné na odvětví dopravy a stavebnictví a stanoví cíle v oblasti snížení emisí pro jednotlivé členské státy. Nařízení o LULUCF se týká toho, jak využívání půdy a lesnictví přispívá k plnění cílů v oblasti snížení emisí.

Tyto právní předpisy představují spolu s přezkumem systému obchodování s emisemi hlavní nástroj pro splnění závazku EU v rámci Pařížské dohody o změně klimatu.

Voda

Rada rovněž přijme závěry o udržitelném hospodaření s vodou. Jejich účelem je přispět k širší diskusi o budoucí politice EU týkající se vody. Jsou v nich zohledněny výzvy v oblasti využívání půdy a změny klimatu, jakož i nový mezinárodní kontext, včetně Pařížské dohody a Agendy pro udržitelný rozvoj 2030.

Biologická rozmanitost

Vzhledem k zasedání smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti a jejích protokolů, které se bude konat ve dnech 4. až 17. prosince v mexickém Cancúnu, se také očekává přijetí závěrů Rady o biologické rozmanitosti. Z těchto závěrů bude vycházet vyjednávací postoj EU na výše uvedeném zasedání.

Výsledky - ZDE

Průmyslový odpad je celosvětový problém. Zatímco odborníci na nakládání s odpadem hledají optimální technologická řešení, designéři bojují svým důvtipem a kreativitou. Mezi nimi je firma Contiqua v čele s Jindřichem Fialkou. A právě tohoto bojovníka se nám podařilo získat na konferenci PVO 2016. Více ZDE

Nenechte si ujít:

Celkem 143 sběren kovů zkontrolovali minulý týden inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v rámci celorepublikové bezpečností akce Blue 24 zaměřené na kriminalitu v oblasti železniční dopravy. Pravidelné akce organizované Policií ČR se inspektoři ČIŽP účastnili už potřetí a jejich úkolem v rámci ní opět byla kontrola dodržování zákona o odpadech.

„Z celkem 143 kontrolovaných sběren se jich porušení zákona dopustilo 37, což je zhruba čtvrtina. Zjištěné prohřešky povedou s největší pravděpodobností k zahájení správních řízení o uložení pokuty,“ uvedl Lukáš Kůs, vedoucí oddělení odpadového hospodářství ČIŽP.

V rámci akce, do které bylo nasazeno 43 inspektorů po celé republice, byly zjištěny výkupy odpadů od fyzických osob, které je od nich zakázáno vykupovat. Šlo například o vrtule a svěrky k upevnění drážních kolejnic k pražcům - tedy o veřejně prospěšná zařízení, která sběrny od fyzických osob vykoupit nesmějí. Několikrát byl zaznamenán také výkup elektrozařízení v provozovnách, které nemají oprávnění ke zpětnému odběru těchto věcí.

Naopak zákaz výplaty hotovosti za kovové odpady inspektoři v žádné z kontrolovaných sběren nezjistili. „Ukazuje se, že opakování těchto kontrolních akcí prokazatelně pomáhá snižovat nezákonné jednání při sběru a výkupu kovů. Zatímco při první akci Blue 24, které se ČIŽP účastnila v březnu 2015, porušila zákon více než polovina kontrolovaných sběren, při této již třetí akci to byla čtvrtina. Naše kontroly mají jasné výsledky a budeme v nich pokračovat i dál,“ řekl Erik Geuss, ředitel ČIŽP

Česku dochází podzemní voda a stát chce zamezit jejímu plýtvání. Podle expertů je totiž nevyhnutelné, aby se rodinám, které mají abnormálně vysokou spotřebu pitné vody, takové plýtvání prodražilo. Řešením by mohly být vodoměry s dvojí sazbou. Kdo si v létě pravidelně vyměňuje vodu v bazénu, nezaplatí stovky korun jako dnes, ale tisíce. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Brně uložili pokutu 100 tisíc korun společnosti,  která bez povolení provozovala recyklační linku stavebních a demoličních odpadů. Dopustila se tak porušení zákona o ochraně ovzduší.

„Tato recyklační linka je stacionárním zdrojem znečišťování ovzduší, který musí mít ze zákona platné povolení k provozu. Produkuje emise tuhých znečišťujících látek s nemalým příspěvkem k imisní zátěži polétavým prachem v dané lokalitě,“ uvedl Jindřich Mikeš, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Při stanovování výše pokuty inspektoři přihlédli k tomu, že po upozornění ČIŽP společnost ihned požádala Krajský úřad Jihomoravského kraje o vydání povolení k provozu. Ten jí vyhověl. Nyní už firma může recyklační linku za stanovených podmínek provozovat.

Firma se proti pokutě, kterou ji inspektoři ČIŽP uložili, odvolala. Ministerstvo životního prostředí však odvolání zamítlo a rozhodnutí ČIŽP potvrdilo.

Konfederace evropského podnikání BusinessEurope vydala výsledky průzkumu, který se zabývá otázkou, jaký je efekt současných a budoucích cen uhlíku na investice firem v EU. Z výsledků průzkumu vyplývá, že v souvislosti s možností vyšších cen uhlíku hrozí značný odliv investic. Průzkum uvádí, že pokud se v rámci systému EU pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) zvýší cena povolenek, bude až 71 % firem zvažovat investice mimo EU. Přestože BusinessEurope podporuje nastavení smysluplných cen povolenek, je podle generálního ředitele Markuse J. Beyrera tomuto úniku zabránit. Celý průzkum naleznete ZDE

Zdroj: CEBRE

Ministerstvo životního prostředí schválilo dotace pro další úspěšné projekty ze čtyř výzev Operačního programu Životní prostředí. Peníze půjdou na dvě stovky projektů, především na ochranu proti povodním, které kvůli klimatické změně představují každoroční hrozbu pro Českou republiku. Dotaci získaly rovněž projekty na sanaci či zajištění svahových nestabilit. Úspěšní žadatelé si mezi sebe rozdělí téměř jednu miliardu korun.

MŽP schválilo celkem na dvě stovky projektů z Operačního programu Životní prostředí. Ve všech případech šlo o vodohospodářské projekty související s ochranou před povodněmi nebo před suchem [1].

„Tyto projekty jsou v tuto chvíli prioritní, protože dopady klimatické změny v posledních letech jsou stále výraznější. Projevují se extrémními výkyvy, konkrétně střídáním období dlouhodobého sucha a pak náhlých povodní či přívalových dešťů, které ohrožují lidská obydlí i životy. Proto posíláme do protipovodňové ochrany či přírodě blízkých opatření na optimalizaci vodního režimu v krajině z Operačního programu Životní prostředí miliardy korun. A právě projekty zaměřené na vodní problematiku hrají v našem komplexním přístupu k řešení dopadů klimatické změny stěžejní roli,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Ochrana proti povodním a zlepšení odtokových či retenčních poměrů

„Z balíku schválených projektů jsme dotací podpořili 23 projektových námětů, které řeší protipovodňovou ochranu, lepší hospodaření se srážkovými vodami nebo například na sanaci svahových nestabilit. Zde si příjemci dotace rozdělí bezmála půl miliardy korun z evropských fondů,“ dodává ministr Brabec. S finanční spoluúčastí žadatelů se výše celkové investice do této oblasti přiblíží bezmála 572 milionům korun.

Dotaci získají rovněž projekty zaměřené na zprůtočnění a zvýšení retenčního potenciálu koryt vodních toků a přilehlých niv, hospodaření se srážkovými vodami v intravilánu nebo obnovení, výstavbu a rekonstrukce, případně modernizace vodních děl sloužících k ochraně před povodněmi. Zájemci o dotaci mohli podávat žádosti i na projekty, které zajistí stabilizaci a svahových nestabilit ohrožujících zdraví, majetek a bezpečnost evidovaných v  Registru svahových nestabilit [2].

Další více než půl miliardy korun poputuje na 173 projektů zaměřených na analyzování odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření nebo na budování a rozšíření varovných, hlásných, předpovědních a výstražných systémů na lokální úrovni a také na vybudování digitálních povodňových plánů.

Vodovody, kanalizace a čističky

Finanční podpora poputuje také čtyřem projektům z 21. výzvy a 22. výzvy Operačního programu Životní prostředí. Jedná se o dostavbu vodovodu Srbín v obci Mukařov, odkanalizování obce Rostěnice-Zvonovice, odkanalizování lokality Šlog a  Základní školy v Dětmarovicích a výstavby čistírny odpadních vod Sluštice.

OPŽP 2014–2020: Skoro tři stovky schválených projektů na snižování rizika povodní za 1,3 mld. Kč

V současném Operačním programu Životní prostředí 2014–2020 MŽP spolu se Státním fondem životního prostředí ČR vyhlásily již 5 výzev zaměřených na snižování rizika povodní. Fond v nich obdržel 394 žádostí s požadavkem dotace z EU přes 1,8 miliardy korun. Z toho schváleno již bylo 283 projektů s dotací ve výši přes 1,3 miliardy korun.

Ředitel Státního fondu Životního prostředí ČR Petr Valdman pak apeluje na žadatele, aby s realizací projektů začali co nejdříve: „Rychle administrované žádosti o dotace i následná rychlá realizace projektů je cílem Fondu a měla by být i cílem žadatelů. Je v našem společném zájmu eliminovat jakákoli zbytečná zdržení při realizaci těchto důležitých projektů. Čím dříve budou zrealizované a začnou plnit svou funkci, tím větších přínosů může být dosaženo. Povodně mohou udeřit prakticky kdykoli, a proto je potřeba jednat rychle,“ vysvětluje ředitel Valdman.

Poznámky:

[1] Seznam schválených projektů: https://www.opzp.cz/dokumenty/download/357-8-20160916_Seznam%20projekt%C5%AF_podpis.pdf

[2] Registr svahových nestabilit spravuje Česká geologická služba. Registr je zpřístupněn formou mapové aplikace „Registr svahových nestabilit ČGS“: https://mapy.geology.cz/sesuvy_cgs/  a jednotlivé záznamy jsou přístupné též skrze vyhledávání v databázi svahových nestabilit České geologické služby: https://www.geology.cz/app/pasport/viewdbs.pl.

Jaroměř chce zjistit, zda jsou obyvatelé města schopni efektivněji třídit odpad. Od ledna proto ve vytipované lokalitě spustí pilotní projekt na zvýšení procenta vytříděných složek. Záměr radnice souvisí i s připravovanou novelou zákona o odpadech, podle které by lidé měli platit za nevytříděný odpad. Jaroměř si proto chce vše otestovat s dostatečným předstihem.

Do pilotního projektu na zvýšení procenta vytříděných složek se od ledna v Jaroměři zapojí 46 domácností. Ty dostanou popelnice na plast, papír a komunální odpad. Všechny nádoby budou vybaveny speciálním čipem. A když se přistaví nádoba k výsypu, tak je na autě rovněž zařízení k přečtení, takže bude zřejmé, kdy byla která nádoba vyvezena. A celá pilotní oblast se bude samostatně vážit ve všech komoditách. Podobný systém třídění odpadu funguje od dubna v Hradci Králové a je do něho zapojena zhruba čtvrtina obyvatel města. Audio ZDE

Zdroj: ČRo

Nenechte si ujít:

Evropská komise schválila Národní strategii pro inteligentní specializaci České republiky tzv. Národní RIS3 strategii. Cílem a smyslem strategie je efektivní zacílení evropských, národních, regionálních a soukromých zdrojů v celkovém objemu až 70 miliard korun do nejperspektivnějších odvětví českého hospodářství, resp. oblastí výzkumu a podnikání. Její schválení je také předběžnou podmínkou pro čerpání evropských fondů hned v několika národních operačních programech. Česká vláda dokument schválila na konci června tohoto roku a následně byl zaslán Evropské komisi.

Dílčím cílem Národní RIS3 strategie je také co nejúčelnější propojení akademického a podnikatelského sektoru, které dlouhodobě příliš nefunguje. Prioritní oblasti podpory v rámci strategie totiž společně určují zástupci firem, výzkumných institucí, vysokých škol, veřejné správy i neziskového sektoru.

Vybranými prioritními oblastmi jsou:

• Digitální technologie

• Elektrotechnika

• Dopravní prostředky pro 21. století

• Pokročilé stroje/ průmyslové technologie

• Péče o zdraví, pokročilá medicína

• Kulturní a kreativní průmysly

• Zemědělství a životní prostředí

• Společenské výzvy

Na tyto oblasti by měly být zaměřeny i výzvy z operačních programů Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) na Ministerstvu průmyslu a obchodu, Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) na Ministerstvu školství a z programu Praha – pól růstu. První výzvy s úzkou vazbou na RIS3 budou vyhlášeny na podzim 2016. Pod Národní RIS3 strategii jsou částečně zahrnuty i národní programy Ministerstva průmyslu a obchodu a Technologické agentury ČR.

Celý dokument je blíže k nahlédnutí a stažení zde.