Ministerstvo průmyslu a obchodu nařídilo na sklonku roku 2014 stovkám tisíc lidí v bytových domech, že musí měřit spotřebu. Dva roky poté se ukazuje, že namísto slibované úspory peněz za teplo část obyvatel platí sice méně, ale úspory nevyrovnají náklady na instalaci měřáků a jejich provoz. Vyplývá to z analýzy Českého vysokého učení technického (ČVUT). Problém je v tom, jak se evropská směrnice převedla do českého práva. Ta mluví i o tom, že použití měřičů musí být ekonomicky efektivní. MPO už chystá novelizaci vyhlášky, která má reagovat především na závěry analýzy. Více ZDE

Mohlo by Vás zajímat:

Češi doma topí příliš. Oproti západním zemím mají v interiéru o 4 stupně víc (LN, 26.1.2017)

Zdroj: iDNES.cz

Rok poté, co Komise přijala balíček opatření týkajících se oběhového hospodářství, vydává zprávu o dosavadních výsledcích klíčových iniciativ, jež jsou součástí akčního plánu z roku 2015. Kromě zveřejnění své zprávy včera Komise podnikla další kroky a spolu s Evropskou investiční bankou (EIB). Jednak založila platformu pro finanční podporu oběhového hospodářství, která bude sdružovat investory a inovátory, vydala doporučení členským státům o přeměně odpadu na energii a navrhla konkrétní změny právních předpisů o některých nebezpečných látkách v elektrických a elektronických zařízeních.

„Abychom tento přechod zrychlili, budeme i nadále nabízet poradenství a budeme více investovat nejen do inovativních podnikatelských modelů oběhového hospodářství a nových technologií, ale i do tradičnějších projektů věnujících se efektivnímu využívání zdrojů.  Nová platforma pro finanční podporu oběhového hospodářství bude základním nástrojem pro zvyšování povědomí o oběhovém hospodářství a pro financování s ním souvisejících projektů,“ uvedl viceprezident EIB Jonathan Taylor, který odpovídá za financování opatření v oblasti životního prostředí, změny klimatu a oběhového hospodářství.

Platforma pro financování oběhového hospodářství využije úspěchů investičního plánu pro Evropu, díky kterému bylo do konce roku 2016 uvolněno 164 miliard eur investic, a v návaznosti na něj prohloubí propojení současných nástrojů, jako jsou Evropský fond pro strategické investice (EFSI) a program InnovFin (finanční prostředky EU pro inovátory, iniciativa v rámci programu Horizont 2020), a možná i vytvoří nové finanční nástroje přímo pro projekty oběhového hospodářství. Platforma bude společným prostorem Komise, EIB, národních podpůrných bank, institucionálních investorů a dalších zainteresovaných subjektů a náplní její činnosti bude informovat o investičních příležitostech v sektoru oběhového hospodářství a seznamovat potenciální předkladatele projektů s osvědčenou praxí, provádět analýzy projektů a jejich finančních potřeb a poskytovat poradenství ohledně strukturování a financovatelnosti projektů.

Sdělení o úloze procesů výroby energie z odpadů v oběhovém hospodářství, které dnes Komise vydala, uvádí způsoby, jak přínosy této malé, nicméně inovativní součásti národního energetického mixu maximalizovat. Obsahuje pokyny pro členské státy, jak v kontextu nakládání s odpady správně vyvážit kapacitu výroby energie z odpadů, a zdůrazňuje roli hierarchie způsobů nakládání s odpady podle udržitelnosti, v níž nejvyšší příčku zaujímá předcházení vzniku odpadu a recyklace. Zároveň státům radí, jak optimalizovat svůj podíl na energetické unii a využívat příležitostí k přeshraničním partnerstvím – tedy je-li to přiměřené a v souladu s environmentálními cíli Unie.

Součástí balíčku, který dnes Komise přijala, je také návrh aktualizovat legislativu tak, aby se omezilo používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (tzv. směrnice RoHS). Podle návrhu by se měly nahradit používané nebezpečné materiály a tím zefektivnit recyklace součástí elektrických a elektronických zařízení. Změny mají také usnadnit operace na sekundárním trhu (tedy další prodej) a opravy zařízení. Podle odhadů by navrhovaná opatření snížila produkci nebezpečného odpadu v EU o více než 3 000 tun ročně a ušetřila energii a suroviny. Jen ve zdravotnictví by se na nákladech mohlo ušetřit zhruba 170 milionů eur.

V neposlední řadě Komise ve své zprávě o pokroku učiněném za uplynulý rok zmiňuje zásadní opatření, která podnikla a která se dotkla oblastí, jako je odpad, ekodesign, plýtvání potravinami, organická hnojiva, záruky za spotřební zboží, inovace a investice. Principy oběhového hospodářství se postupně integrovaly do osvědčených postupů v průmyslu, zelených veřejných zakázek, využívání fondů politiky soudržnosti i do nových iniciativ ve stavebnictví a vodohospodářství. Aby se přechod na oběhové hospodářství uskutečnil co nejdříve, Komise vyzvala Evropský parlament a Radu, aby v souladu se společným prohlášením o legislativních prioritách EU na rok 2017 pokročily ve schvalování příslušné legislativy. V plnění akčního plánu pro oběhové hospodářství bude Komise pokračovat i v průběhu nadcházejícího roku, kdy hodlá předložit strategii pro plasty, rámec dohledu pro oběhové hospodářství a návrh týkající se recyklace vody.

Souvislosti

Dne 2. prosince 2015 Evropská komise přijala ambiciózní balíček opatření týkajících se oběhového hospodářství, který obsahuje akční plán EU s řadou opatření, jež se dotýkají celého životního cyklu výrobků: od návrhu, zajištění zdrojů, výroby a spotřeby až po nakládání s odpady a trh s druhotnými surovinami.

Přechod na intenzívnější oběhové hospodářství znamená pro Evropu i její občany řadu příležitostí. Je důležitou součástí naší snahy modernizovat a transformovat evropskou ekonomiku tak, aby se do budoucna ubírala lépe udržitelným směrem. Transformace má silné ekonomické opodstatnění, pro podniky znamená značný ekonomický zisk a větší konkurenceschopnost. Přináší výrazné úspory energií a přínosy pro životní prostředí. Vytváří pracovní místa na lokální úrovni a příležitosti k sociální integraci. Úzce souvisí s klíčovými prioritami EU v oblasti tvorby pracovních míst a růstu, investic, v sociální agendě a inovacích v průmyslu.

Své nejvýznamnější dosavadní výsledky Komise spolu s Evropským hospodářským a sociálním výborem představí na konferenci o oběhovém hospodářství, která se bude konat ve dnech 9.–10. března 2017. Na programu bude i diskuze se zainteresovanými subjekty o dalších krocích, jež by se měly podniknout v budoucnu. U příležitosti konference bude také oznámeno zřízení účastnické platformy pro oběhové hospodářství.

Další informace:

• ZPRÁVA: otázky a odpovědi

• Akční plán EU pro oběhové hospodářství

• Zpráva o provádění

• Sdělení o výrobě energie z odpadů

• Směrnice RoHS

• Balíček pro čistou energii

• Sdělení o pracovním plánu pro ekodesign na období let 2016–2019

• Protokol o recyklaci stavebního a demoličního odpadu

• Návrh nařízení, kterým se stanoví pravidla dodávání hnojivých výrobků na trh

• Zelené veřejné zakázky

• EIB a oběhové hospodářství

Skupina Evropské investiční banky (EIB) loni v Česku zvýšila meziročně objem financování o třetinu, když poskytla 619 milionů eur (16,7 miliardy Kč) formou nových úvěrů, záruk a vlastního kapitálu. Z toho 526 milionů eur poskytla EIB a 93 milionů eur její dceřiná společnost Evropský investiční fond (EIF). Letos banka očekává v ČR objem financování 700 až 900 milionů eur.

Operace skupiny EIB zahrnovaly pět transakcí uskutečněných v rámci Evropského fondu pro strategické investice, který tvoří základ investičního plánu pro Evropu. Jen těchto pět transakcí umožnilo investice v celkovém objemu téměř dvou miliard eur (54 miliardy Kč), což je 1,06 procenta HDP Česka.

EIB například poskytla provozovateli přenosové soustavy ČEPS tři miliardy korun (111 milionů eur) na posílení a modernizace energetické přenosové soustavy. Projekt pomáhá realizaci investičního programu ČEPS na období 2016 až 2020, který zahrnuje 25 projektů přenosové soustavy včetně systémů informačních a komunikačních technologií.

EIB také podepsala pět smluv o poskytnutí zprostředkovaných úvěrů 392,5 milionu eur s českými finančními institucemi. Tito zprostředkovatelé - Česká spořitelna, ČSOB, ČSOB Leasing, Komerční banka a SG Equipment Finance - používají peníze od EIB mimo jiné na financování projektů malých a středních podniků, obcí v oblasti místní infrastruktury, ochrany životního prostředí či výzkumu a vývoje.

"Cílem našich investic bylo snížit rozdíly v regionálním rozvoji, posílit hospodářskou konkurenceschopnost a zvýšit životní úroveň lidí, a to s využitím inovativních způsobů financování," uvedl Hudák.

Evropská investiční banka je institucí Evropské unie, která se specializuje na poskytování dlouhodobých úvěrů. Jejími akcionáři jsou členské státy EU. Dává k dispozici dlouhodobé finanční prostředky na životaschopné projekty a přispívá tím k dosažení politických cílů EU.

Zdroj: ČTK

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) takto ve spolupráci s členskými státy identifikovala 162 nových látek, které budou podrobeny dalšímu hodnocení. Celkově bylo identifikováno již 893 látek z nichž bylo 581 dále posuzováno, více ZDE. V souvislosti s nedávno aktualizovanými "Pokyny pro identifikaci a pojmenovávání látek podle nařízení REACH a CLP", vydala Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) nová doporučení pro alternativní zkoušky, tedy metody bez použití zvířat, více ZDE.

Evropská komise, potažmo Generální ředitelství pro Růst, žádá o kandidatury na členství v platformě Evropské inovační partnerství pro suroviny. Tato platforma pro stakeholdery pokrývá neenergetické a nezemědělské suroviny jako kovy, minerály, či biotické materiály získané recyklací. Termín pro zaslání přihlášek je 31. ledna. Více informací o platformě naleznete ZDE.

Třídit odpad, nakupovat věci z recyklovaného materiálu nebo jen nevyhazovat staré oblečení do popelnice. Zkrátka nemít věci na jedno použití. Možností, jak chránit přírodu a zmenšovat naši ekologickou stopu je velmi mnoho. V zahraničí si můžete pořídit hrnek vyrobený ze žvýkaček, nebo dokonce bio urnu. Mezi nejoblíbenější v Česku patří například umisťování oblečení nebo módních doplňků do různých ekobazarů.

O tom, že recyklovat už lze prakticky cokoliv, přesvědčuje svět Angličanka Anna Bullus. Z recyklovaných žvýkaček, které se v přírodě běžně rozkládají celých 50 let, vyrábí pravítka, hřebeny, přenosné boxy na jídlo, termohrnky nebo frisbee. Smyslem jejího projektu je očistit města od odhozených žvýkaček a ty proměnit na nový produkt. Pro shromažďování žvýkaček jsou speciálně vyráběny malé růžové nádoby, které lidé najdou například na zastávkách městské hromadné dopravy. Jakmile je nádoba plná, recykluje se spolu se žvýkačkami a vznikne z ní nová. Firma rozvíjí koncept sběru žvýkaček stále dál, nyní je k dostání už i osobní „sběrna“ Gumdrop On-the-go, kterou můžete mít neustále při sobě a žvýkačky do ní odkládat.

Novinkou potvrzující, že recyklace materiálů už zasáhla prakticky vše, je i takzvaná Bio urna. Což v praxi znamená biologicky rozložitelnou urnu, která popel zesnulého promění na strom. Vyrábí se ze 100% rozložitelných materiálů, jako je rašelina, kokosové skořápky a celulóza. Urna se skládá ze dvou částí – vrchní kapsle umožňuje klíčení semen, spodní slouží k umístění popela.

Nevytváření odpadu jako životní styl

Minimalizace odpadu nebo snaha o jeho opakované využití se pro mnoho lidí stává životním stylem. Jednou ze světových propagátorek takzvaného Zero Waste Life je Američanka Bea Johnson. Spolu se svojí rodinou vyprodukuje ročně minimum odpadu, které se údajně vejde do skleničky od jogurtu. „Minimalizujeme množství věcí, které si kupujeme. Všechny jednorázové věci jsme nahradili za ty, které se dají používat vícekrát, a když už si něco potřebujeme koupit, kupujeme věci z druhé ruky. Pak recyklujeme jenom to, co nemůžeme odmítnout nebo použít znovu. A nakonec necháme zbytek zkompostovat. Je to těchto pět jednoduchých pravidel – odmítat, minimalizovat, použít věci víckrát, recyklovat a kompostovat,“ řekla v rozhovoru pro Ecofuture Bea Johnson.

Mezinárodně uznávaná soutěž Energy Globe Award každoročně oceňuje nejlepší ekologické projekty z celého světa. V minulém roce byla soutěž rozšířena o kategorii Udržitelné plasty, která zahrnuje projekty s cílem opětovného využívání plastů. Vítěz kategorie, Mbezi Recycling z Tanzanie, používá plastový odpad jako zdroj k výrobě odolného oplocení šetrného k přírodě. Sloupky jsou 100% recyklovatelné a slouží jako náhrada dřeva k oplocení, což snižuje odlesňování a řeší velký přebytek komunálního odpadu v afrických zemích. Plastové sloupky mohou být také použity jako nosníky pro rodinné domy, kůlny nebo garáže. „Hledání nových cest v ekologickém zacházení s přírodou a využívání alternativních obnovitelných zdrojů podporuje i soutěž v České republice. Ročně evidujeme přes 300 přihlášených projektů v pěti kategoriích,“ dodává Vladimíra Glaserová z organizačního týmu soutěže E.ON Energy Globe.

Změnit šatník lze levně a ekologicky díky bazarům

Vůbec nejrozšířenější projekty v České republice zaměřující se na opakované využití věcí se orientují na vyřazené oblečení. V oblibě jsou jednorázové bazárky, second handy nebo sběrná místa, která podporují různé neziskové organizace. „Hadrárna je pravidelný blešák, na kterém každý měsíc zhruba 25 zájemců dostane možnost prodávat především oblečení, které jim z nějakého důvodu leží nevyužité ve skříni. Pokud chcete mít v šatníku každý měsíc pět nových kousků, můžete si je, namísto utrácení v módním řetězci, vybrat v klidu s nápojem v ruce na Hadrárně a za měsíc je zase poslat dál do světa,“ říká zakladatelka projektu Michaela Lysková.

Kromě oblíbených způsobů, jak se šetrně zbavovat starého šatstva dnešní móda také ráda recykluje materiály na výrobu něčeho nového. Příkladem jsou mexické kabelky Candy Handbags. Ručně pletené tašky, kabelky a psaníčka různých barev a tvarů vznikají z obalů od sladkostí. Sběrem něčeho tak běžného, jako je spodní prádlo, zase můžete přispět k tvorbě recyklovaného stavebního materiálu. Nejedna módní značka dělá čas od času na svých pobočkách sbírky starých podprsenek, ze kterých dále vznikají třeba izolační materiály nebo panely, které absorbují hluk. Stačí sledovat akce oblíbených obchodních řetězců.

Vědecko-výzkumné projekty bude možné v následujícím období opět financovat z různých evropských a národních programů. Například program SME Instrument nabídne proměnit inovativní myšlenku v konkrétní produkt nebo službu a posunout ji tak blíže komerčnímu využití. Ucelený přehled najdete na webu Enterprise Europe Network, kde můžete využít i nabídku pro vyhledání projektového partnera nebo zapojení do mezinárodního konsorcia. Více ZDE

Ministerstvo financí ČR vydalo sdělení, které doplňuje Metodické stanovisko Ministerstva financí ve věci místního poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace. MF ČR uvádí, že při aplikaci příslušných ustanovení zákona o místních poplatcích je v současné době nutno vzít v úvahu novou právní úpravu v oblasti oceňování majetku uskutečněnou v roce 2013. Ve sdělení MF obcím doporučuje, které hodlají zavést tento poplatek, aby ke zjištění ceny zhodnoceného stavebního pozemku pro účely místního poplatku využily služby příslušných znalců.

Dokument ke stažení:

Sdeleni.pdf

Legislativní rada vlády (LRV) dnes pokračovala v projednávání návrhu zákona o odpadech, zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností a zákona návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností. LRV nakonec doporučila vládě návrhy zákonů vrátit Ministerstvu životního prostředí k dopracování podle svých připomínek.

"LRV nyní vypracuje stanovisko ke všem 3 návrhům, připraví je s připomínkami, které na včerejším jednání zazněly a zařadí je na jednání vlády. Podle doporučení Legislativní rady vlády má MŽP oba odpadové zákony vč. RIA dopracovat dle jejích připomínek ještě před projednáním v PSP ČR. Je však zřejmé, že na to, aby zákony prošly do sněmovních voleb celým legislativním procesem, zbývá již málo času," uvedla Dominika Pospíšilová z tiskového odboru MŽP.

Již několik tazatelů se obrátilo na Ministerstvo životního prostředí o vyjasnění principu prahových hodnot pro kapacitu v zákoně č. 25/2008 Sb. o IRZ. Ministerstvo ve své informaci uvádí, že lze natrefit na čtyři základní varianty vymezení kapacit.

Vzhledem k tomu, že při přípravě novely zákona o IRZ (konkrétně přílohy k tomuto zákonu) bylo nutné zohlednit i prahové kapacity pro činnosti uvedené v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek (nařízení o E-PRTR), a to takovým způsobem, aby činnosti v příloze k zákonu o IRZ nebyly v rozporu (resp. aby nedocházelo ke vzájemnému překryvu) s činnostmi z přílohy I nařízení o E-PRTR. Lze konstatovat, že ve sloupci s kapacitou činnosti lze natrefit na čtyři základní varianty vymezení těchto kapacit.

První variantou je činnost, u které je uvedeno, že "není stanovena" (v případě přílohy I nařízení o E-PRTR je uveden znak hvězdičky – „*“, přičemž význam je naprosto shodný). Jestliže existuje taková činnost v rámci provozovny, týká se jí ohlašovací povinnost bez ohledu na její kapacitu.

Druhým případem je činnost, u které je uvedena dolní prahová hodnota (např. „o výrobní kapacitě větší než 20 tun denně“). Taková činnost nemá odpovídající činnost v příloze I nařízení o E-PRTR, tudíž neexistuje horní omezení. Ohlašovací povinnost se v tomto případě týká takové provozovny, v které je provozována předmětná činnost a zároveň je překročena příslušná prahová hodnota. Pokud je vybraná činnost v provozovně provozována, ale projektovaná kapacita je nižší než prahová hodnota, nemusí se taková provozovna problematikou IRZ vůbec zabývat. V této souvislosti podotýkáme, že je potřeba vyhodnotit v provozovně všechny provozované činnosti.

Třetím případem je činnost, u které je uvedena jak dolní prahová hodnota pro kapacitu, tak i horní prahová hodnota pro kapacitu. Důvodem je již výše uvedené možné překrývání s jednou či více činnostmi z přílohy I nařízení o E-PRTR. Kapacita je vymezena tak, aby na ni plynule navázala kapacita odpovídající činnosti v příloze I nařízení o E-PRTR. Prakticky vzato se tedy ohlašovací povinnost týká té provozovny, u které je vyšší projektovaná kapacita, než je uvedena dolní prahová hodnota pro příslušnou činnost. V intervalu spodní a horní kapacity se jedná o provozovnu spadající pod přílohu k zákonu o IRZ, nad horní kapacitu by se již mělo jednat o provozovnu s činností z přílohy I nařízení o E-PRTR.

Posledním případem je skupina potravinářských činností. Zde je uvedena pouze horní prahová hodnota (tj. v příloze k zákonu o IRZ). Na tuto horní prahovou hodnotu plynule navazuje prahová hodnota pro činnosti, které spadají pod režim E-PRTR (tj. činnosti z přílohy I nařízení o E-PRTR – konkrétně se jedná o kategorii 8.). Vzhledem k tomu, že u těchto činností není uvedena spodní prahová hodnota, zabývat se zákonem o IRZ (částí týkající se IRZ) budou všichni provozovatelé s touto činností bez ohledu na projektovanou kapacitu (pouze na základě projektované hodnoty vyhodnotí, zda se jedná o provozovnu E-PRTR či nikoliv a podle toho provedou nebo upraví registraci v Integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí – ISPOP).

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí

Může vláda zabránit dalším akutním smogovým situacím? Podle ekologů by pomohl antifosilní zákon, proč ho ministr životního prostředí odložil? A vede senátní verze zákona o ochraně přírody ke zničení národních parků nebo jen adekvátně hájí zájmy obcí, jak tvrdí prezident Zeman? Také o tom bude ve Dvaceti minutách Radiožurnálu mluvit Karolína Koubová s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem.

Mohlo by Vás zajímat:

• 90´ČT24 „Česko dusí smog“ s vedoucím observatoře Tušimice ČHMÚ Josefem Kederem (25.1.)

• Reakce vlády na smog: elektromobily a kotlíkové dotace (25.1.)

• Jaké jsou hlavní příčiny vzniku smogu a jak se jim bránit? speciál Radiožurnálu o smogu ze dne 24.1. - ZDE

Pracoviště České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Karlových Varech mění svou adresu. Od 1. února bude přestěhováno z původního působiště na Drahomířině nábřeží 197/16, Karlovy Vary na novou adresu Závodní 152, 360 18 Karlovy Vary-Tašovice.

Pokud by se v době stěhování vyskytly problémy s telefonickými hovory na stávající čísla pevných linek, případně se zasíláním emailů, lze se s podněty a neodkladnými záležitostmi obracet na Oblastní inspektorát ČIŽP v Ústí nad Labem, pod který i karlovarské pracoviště inspekce spadá. Přechodně je také možné obracet se na Oblastní inspektorát ČIŽP v Plzni. 

Kontakty na Oblastní inspektorát ČIŽP v Ústí nad Labem najdete ZDE, na Oblastní inspektorát v Plzni pak ZDE.

Telefonní čísla mobilních telefonů pracovníků karlovarského pracoviště ČIŽP by měla být plně v provozu.

Zdroj: ČIŽP

Češi mají v porovnání s Brity a Poláky více informací o příčinách a důsledcích klimatických změn. Přestože se ale většina oslovených ze všech tří zemí ztotožňuje s cíli Evropské unie na snížení emisí skleníkových plynů, Češi jsou nejskeptičtější v názoru, zda se jich podaří skutečně dosáhnout. Vyplývá to z aktuální studie o ochraně klimatu, kterou dnes na semináři představil think-tank IDEA z Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR. Češi by podle ní byli ochotni i přijmout vyšší náklady pro domácnosti – na rozdíl od Poláků. Více ZDE

Zdroj: ČT24

V těchto chvílích probíhá v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR seminář Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj k novele stavebního zákona. Ministryně Karla Šlechtová na něm podrobně seznamuje poslance s navrhovanými změnami ve stavebnictví. „Novela stavebního zákona by neměla směřovat a přispívat k dalšímu roztříštění kompetencí v rámci rozhodování o stavbách. Nemohu tak souhlasit s prosazováním dílčích radikálních řešení, která jsou obsažena v některých pozměňovacích návrzích. Problémy se mají řešit systémově,“ uvedla ministryně Karla Šlechtová. Celé její úvodní slovo, kde mj. Šlechtová uvedla, že doposud bylo podáno na 340 pozměňovacích návrhů, uvádíme níže.

Související:

Šlechtová je připravena stáhnout novelu stavebního zákona (17.1.2017)

Úvodní slovo paní ministryně K. Šlechtové:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky v současné době v 2. čtení projednává vládní návrh zákona, kterým se mění stavební zákon a další související zákony, konkrétně 43 souvisejících zákonů.

Návrh zákona Ministerstvo pro místní rozvoj připravovalo se snahou přispět ke zjednodušení ve všech etapách přípravy a realizace staveb, tj. příprava  území pro výstavbu – umisťování – povolování – kolaudace. V oblasti územního rozhodování a stavebního řádu je prioritní zavedení společného řízení v novém pojetí, které umožní investorovi posouzení umístění i povolení stavby v jednom řízení a získání jednoho povolení na stavbu či soubor staveb také v  případech, kdy tomu v současnosti brání rozdílná příslušnost stavebních úřadů. Navíc bude možné souběžně provést také posouzení vlivů na životní prostředí, tzv. EIA, je-li vyžadováno, a to buď v rámci územního řízení, nebo společného řízení, pokud si investor tuto formu sám zvolí. Navrženou úpravu společného řízení považuji za maximum, kterého bylo možné dosáhnout při zachování současné organizace veřejné správy a v rámci formátu novely, nikoli návrhu nového zákona.

Ráda bych zdůraznila, že novela stavebního zákona žádným způsobem nezasahuje do počtu existujících obecných stavebních úřadů; do budoucna se pouze  předpokládá upřesnění jejich správních obvodů prováděcí vyhláškou. Novela rovněž nic nemění na závaznosti územně plánovací dokumentace pro  rozhodování o změnách v území. Podle současné platné i navrhované právní úpravy se územně plánovací dokumentace vydává jako opatření obecné povahy, které je závazné pro

rozhodování všech stavebních úřadů, obecných, speciálních i vojenských a jiných. Je pochopitelné, že všeobecná kritika zdlouhavé přípravy staveb se  soustředí na stavební zákon, který z pohledu investora představuje konečnou fázi přípravné etapy stavebního záměru před vlastní realizací. Vedle  stavebního zákona, jako obecného předpisu, je však řada dalších zvláštních zákonů, které upravují povolování speciálních staveb, ochranu jednotlivých  veřejných zájmů nebo mají další vazbu na stavební zákon.

Prostřednictvím výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, jako výboru garančních, a výboru hospodářského, bylo doposud podáno na 340  pozměňovacích návrhů. V dosud podaných pozměňovacích návrzích lze spatřovat snahu změnit ty zákony, které ukládají stavebníkům povinnosti získat samostatné povolení, různé výjimky, nebo opatřit závazná stanoviska. Tomu rozumím, protože v poslední době čelilo Ministerstvo pro místní rozvoj kritice v souvislosti se zveřejněním publikace „Doing Business“, Světové banky, kde se Česká republika v indikátoru „vyřízení stavebního povolení“ umístila na 127. místě ze 189 posuzovaných zemí. Je ale nutné dodat, že toto umístění bylo z toho důvodu, že podle publikace musí investor v České republice pro realizaci  stavebního záměru učinit 21. Kroků. Z toho podle stavebního zákona však pouze 3 – získat územní rozhodnutí, stavební povolení a stavbu zkolaudovat. No a v rámci projednávané novely spojujeme 2 kroky v jeden, neboť bude možné vést společné řízení o umístění i povolení.

Přeregulovanost stavebního práva vyvolává potřebu radikálních řešení. Jsou podávány návrhy na prosazení speciální úpravy pro určitou skupinu staveb a to  včetně změny kompetencí posuzujícího stavebního úřadu, nebo zavedení institutů, které náš právní řád nezná (např. předběžná držba v podobě, která v obecné úpravě občanského zákoníku absentuje).

Návrh zákona se bohužel nepodařilo zachovat v jeho původní podobě, jak byl připraven a projednán, vláda o některých zásadních otázkách rozhodla jinak, než byly představy Ministerstva pro místní rozvoj.

Příkladem je problematika vodních děl a jejich možné začlenění do společného územního a stavebního řízení. Vládou byla odhlasována varianta, spočívající v tom, že povolení k nakládání s vodami bude podkladem pro společné řízení, což zcela nepřispívá k racionalizaci a zefektivnění povolovacích procesů. V případě souboru staveb, kde stavbou vedlejší bude stavba vodního díla, která vyžaduje povolení k nakládání s vodami, bude vedeno společné řízení o všech stavbách, včetně vodního díla, tzn., že i takové vodní dílo bude v rámci společného řízení jak umístěno, tak i povoleno. Povolení k nakládání s vodami ve smyslu vodního zákona si však bude muset investor obstarat před podáním žádosti o vydání společného povolení. Ministerstvo pro místní rozvoj preferovalo variantu, kdy součástí společného povolení by bylo i povolení k nakládání s vodami, a to na základě závazného stanoviska vodoprávního úřadu.

Jak již bylo zmíněno v úvodu, v souvislosti s novelou stavebního zákona bylo novelizováno celkem 43 dalších zákonů. Změny v těchto zákonech byly vyvolány především zavedením společného územního a stavebního řízení ve stavebním zákoně a nutností sesouladění právní úpravy. Další úpravy byly
vyvolány změnou zákona č. 416/2006 Sb., o urychlení dopravní, vodní a energetické infrastruktury a to v souvislosti s povolováním projektů společného zájmu dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. 4. 2014, kterým se stanoví hlavní směry transevropské sítě.

Ze zákonů, které na úseku ochrany životního prostředí bych ráda zmínila zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, kdy změny v tomto zákoně navazují na změnu stavebního zákona, dále zjednodušuje a zkracuje se proces EIA (změna institutu posudku, který by měl sloužit především jako podklad pro rozhodování příslušného úřadu, zajišťující odborné a objektivní oponentní posouzení dokumentace EIA, a změny veřejného projednání, které bude možno nařídit pouze v případě nestavebních záměrů (v případě stavebních záměrů lze nařídit veřejné ústní jednání podle stavebního zákona). Za účelem posílení kvality dokumentace dále dochází k úpravě podmínek udělování a odnímání autorizace pro zpracování dokumentů podle zákona o  posuzování vlivů na životní prostředí.

Pokud jde o zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, za významnou změnu lze považovat změnu formy povolení ke kácení dřevin rostoucích  mimo les z rozhodnutí na závazné stanovisko orgánu ochrany přírody a krajiny. Závazné stanovisko bude podkladem pro povolující stavební úřad. Z podaných pozměňovacích návrhů je zřejmá snaha o výraznější změnu celého veřejného stavebního práva, nejenom stavebního zákona. Ty pozměňovací návrhy, které precizují text stavebního zákona, ministerstvo pro místní rozvoj vnímá jako pozitivní zpětnou vazbu a takové návrhy vítá. Velké množství pozměňovacích návrhů směřuje ke změně dalších zákonů, a ty, které míří přímo do stavebního zákona, se často netýkají pouze novelizovaných ustanovení,  ale požadují další úpravy nebo zavedení zcela nových institutů.

Za podařené pozměňovací návrhy do stavebního zákona považuji např.:
1. Soulad územně plánovací dokumentace nižšího stupně s územně plánovací dokumentací vyššího stupně a s politikou územního rozvoje bude nezbytné  ajistit vždy, nikoliv pouze s následně vydanou nadřazenou územně plánovací dokumentací nebo politikou územního rozvoje

2. Je navrhováno, aby stavební úřad mohl povolit změnu územního rozhodnutí nejen v případě, že se změnila územně plánovací dokumentace, ale i v  případě, že se změnily nějaké jiné další podklady pro vydání původního územního rozhodnutí (např. došlo k úpravám v dokumentaci k vydání územního rozhodnutí, došlo ke změnám v žádosti o vydání územního rozhodnutí, změnily se podklady ze strany dotčeného orgánu apod.) nebo že se změnily podmínky v území a žadatel sám chce tomuto přizpůsobit svůj záměr.

Naopak za nepodařené pozměňovací návrhy do stavebního zákona, ke kterým Ministerstvo pro místní rozvoj uplatňuje nesouhlasné stanovisko, považuji např.:
1. Návrh na posunutí termínu pro ukončení platnosti starých územních plánů z 31. 12. 2020 na 31.12. 2031
2. Návrh na zavedení regulace umístění náboženských staveb pro ty skupiny, které nejsou registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, včetně definování pojmu náboženská stavba stavebním zákonem a nutnosti uspořádání místního referenda k této problematice a závaznosti jeho výsledku pro pořizovatele regulačního plánu.
3. Je navrhováno, aby kterýkoliv občan obce již nemohl podat návrh na pořízení územního plánu. Důvodem je požadavek na výhradní ochranu vlastnického práva k pozemku, k jehož omezení dle návrhu dochází v důsledku změny územního plánu vždy, a to proto, že přímo určuje způsob a míru využití tohoto území.
4. Je navrhováno zavést do stavebního zákona novou osobu – tzv. experta statika, jako osobu oprávněnou k expertnímu posouzení dokumentace pro provedení stavby nebo dokumentace pro stavební povolení a k posouzení podmínek výroby a montáže výrobků a konstrukcí stavby s rozhodujícím vlivem na mechanickou odolnost a stabilitu stavby u staveb se zvýšeným rizikem rozsáhlých škod na životě, zdraví a majetku v důsledku statických poruch.

Pokud jde o pozměňovací návrhy k dalším zákonům, pak bych uvedla pouze některé.

Pozměňovací návrhy k zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
1. Úprava kompenzačních opatření při vzniku významného negativního vlivu na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti ve vztahu k realizaci záměru. Prokazování funkčnosti kompenzačních opatření.

2. Požadavek na přenesení příslušnosti o povolování výjimek dle zákona o ochraně přírody a krajiny z orgánů životního prostředí na stavební úřady.

3. Zúžení práva účasti občanských sdružení (spolků) ve správních řízeních na řízení vedená pouze dle zákona o ochraně přírody a krajiny.

Pozměňovací návrhy k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)

1. Odejmutí možnosti dotčené veřejnosti podávat odvolání a správní žalobu bez předchozí účasti v řízení.
2. Stanovení povinnosti doložení úředně ověřených podpisů v případě osob uvedených na podporující podpisové listině.

Pozměňovací návrhy k zákonu č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury
1. Zavedení definice vybraných staveb dopravní infrastruktury. Dopravní infrastrukturou dnes jsou stavby dálnic nebo silnic I. třídy nebo stavby s nimi související, nebo stavby dopravní infrastruktury nebo stavby s nimi související umisťované v plochách nebo koridorech vymezených v PÚR, nebo v ÚDP vymezené veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury nebo stavby s nimi související. Pozměňovací návrh rozšiřuje pojem dopravní infrastruktury o další stavby. Je požadována odlišná právní úprava pro tuto skupinu staveb.

2. Požadavek na přesun kompetencí vyvlastňovacího úřadu pro stavby dopravní infrastruktury na krajské úřady.
3. Požadavek na umísťování elektroenergetického vedení o napěťové hladině 220 kV a vyšší nad zem, s možností povolení výjimky z tohoto ustanovení.
4. Požadavek na vyloučení odkladného účinku u žaloby podané proti rozhodnutí podle zákona o vyvlastnění a vyloučení jeho přiznaní soudem.
5. Zavedení zákonné stavební uzávěry pro stavby vybrané stavby dopravní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury.
6. Požadavek na zavedení nového institutu předběžného uvedení v držbu v rámci vyvlastňovacího řízení pro stavby vybrané stavby dopravní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové;
závěrem chci zdůraznit, že novela stavebního zákona a dalších souvisejících zákonů byla připravována v souladu s programovým prohlášením vlády s cílem zjednodušit a zrychlit povolování staveb. Proto Vás chci ubezpečit, že ty pozměňovací návrhy, které nejsou připraveny v souladu s cílem novely, nepodpořím, stejně jako ty, které ještě více znepřehledňují kompetence jednotlivých orgánů veřejné správy. Novela stavebního zákona by ve svých důsledcích neměla směřovat a přispívat k dalšímu roztříštění kompetencí v rámci rozhodování o stavbách. Nemohu souhlasit s prosazováním dílčích radikálních řešení. Problémy se mají řešit systémově. To bude úkolem budoucí reorganizace veřejného stavebního práva.

A nyní mi dovolte, abych vás společně se svými kolegy z ministerstva provedla formou prezentace vládním návrhem novely stavebního zákona a seznámila vás s těmi nejpodstatnějšími  ozměňovacími návrhy, z hlediska Ministerstva pro místní rozvoj jak pozitivními, tak negativními. O představení změn¨zákonů, které jsou v gesci Ministerstva životního prostředí, poprosím spolupředkladatele vládního návrhu zákona, kolegy z tohoto ministerstva.

Děkuji za pozornost.