V listopadu 2016 podepsalo téměř 200 zemí světa v Maroku dohodu COP22, podle které je boj s klimatickou změnou „urgentní povinností“. Nakolik závazky signatářských zemí v globálních dohodách korespondují s ochotou občanů životního prostředí chránit? A do jaké míry jsou občané ochotni sami nést část souvisejících finančních nákladů? Analýza výsledků Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) mezinárodního šetření mezi občany Česka, Polska a Velké Británie mimo jiné zjistila, že ochota občanů platit se v jednotlivých zemích výrazně liší. Češi jsou každý měsíc ochotni si za 40% až 80% snížení emisí skleníkových plynů v průměru připlácet 13 až 17 EUR. Jejich ochotu navíc ovlivňuje to, jak by se měly náklady mezi členskými státy EU dělit nebo jakými nástroji by se mělo snížení emisí dosáhnout. Více se dozvíte na semináři "Ochota Čechů podporovat ochranu klimatu: Mezinárodní srovnání preferencí Čechů, Britů a Poláků" 25. ledna v Praze. Pozvánka ke stažení ZDE

Vláda podpořila myšlenku věcného záměru zákona o zapojení obcí do výběru lokality hlubinného úložiště vysokoaktivních radioaktivních odpadů, ale uložila Ministerstvu průmyslu a obchodu, aby v nové verzi upravilo ta ustanovení, která by mohla být v rozporu s dalšími zákony nebo ústavním pořádkem. Vláda dále schválila národní akční plán adaptace na změnu klimatu (více ZDE), vzala na vědomí návrh na jmenování profesorky Evy Zažímalové do čela Akademie věd a podpořila novelu živnostenského zákona. Videozáznam z tiskové konference najdete na konci článku.

„Jsem rád, že vláda se shodla na potřebě připravit záměr zvláštního zákona. Do další legislativní práce počítám se zapojením zástupců nevládních institucí, které se výrazně podílely na přípravě první verze,“ uvedl dnes Jan Mládek.

Věcný záměr připravila pracovní skupina, která si kladla za cíl přispět k transparentnosti procesu výběru vhodné lokality pro hlubinné úložiště, a to s respektováním zájmu veřejnosti a posílenou aktivní spoluúčastí veřejnosti, respektive dotčených obcí v tomto procesu. Věcný záměr schválila Rada vlády pro energetickou a surovinovou strategii a doporučila ho k projednání vládě.

První verze byla do vlády po meziresortním připomínkovém řízení předložena s rozpory vznesenými Úřadem vlády ČR – místopředsedou pro legislativu, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem spravedlnosti, Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem pro místní rozvoj, Hospodářskou komorou ČR a Jihočeským krajem.

Rozpory se týkají zejména ústavního rozměru zapojení Senátu do procesu rozhodování o výběru lokality pro hlubinné úložiště, požadovaného rozsahu souhlasu dotčených obcí, vazby na správní řízení, jež musí proběhnout, jakož i na nový atomový zákon, požadavku na zpracování více variant řešení při posuzování dopadů RIA.

Vláda uložila ministrovi průmyslu a obchodu Janu Mládkovi ustanovit expertní pracovní skupinu, která posoudí náměty uvedené ve stanovisku Legislativní rady vlády a vypracuje nový návrh věcného záměru zákona, který by MPO předložilo vládě do 30. června 2018.

Čtěte také:

Spor o veto obcí u úložiště vyhořelého jaderného paliva rozdělil vládu (16.1.2017, iDNES.cz)

Obce by mohly ovlivnit, kde bude úložiště jaderného odpadu. Ministerstva jsou ale proti (16.1.2017, Rozhlas.cz)

Dokument ke stažení:

ma_KORNAFACZFEC.docx

zp_KORNAG8HUWWB.docx

Akční plán adaptace na změnu klimatu

Více než miliardu korun budou stát opatření, která mají připravit Česko na klimatické změny. Vláda dnes schválila národní akční plán adaptace na změny klimatu, uvedli ministři na tiskové konferenci po jednání kabinetu. Strategický dokument má pomoci Česku vypořádat se například se suchem, povodněmi i ochránit lesy a vodní zdroje. Zvláštní opatření se mají týkat i budov, aby se lépe přizpůsobily klimatickým změnám. Dokument připravilo ministerstvo životního prostředí.

Vláda tak určila na 50 prioritních opatření se 160 nejdůležitějšími úkoly. Aby byly úkoly splněny, bude podle plánu nutno přerozdělit peníze příslušných ministerstev, nebo je přidat ze státního rozpočtu. Na opatření s prioritou jedna, tedy ty zásadní, by mělo do roku 2020 jít až 834 milionů korun. Dalších zhruba 415 milionů Kč by připadlo na doplňková opatření již bez nároku na státní kasu.

Na přípravě dokumentu se podle předkládací zprávy podílelo více než 140 odborníků z veřejné, soukromé i akademické sféry. Meziresortním řízením prošel loni v listopadu, poslední týden podle Brabce MŽP vyřešilo i rozpory s ministerstvem zemědělství. Brabec si myslí, že materiál je komplexní, plán obsahuje i řadu krizových opatření jak pro životní prostředí, tak pro zemědělství, průmysl nebo život ve městech, například krizový plán na významnější výpadek dodávek pitné vody.

Podle poslance a experta TOP 09 na životní prostředí Michala Kučery měl akční plán klást větší důraz na energetické úspory a účinnost. "Podpora průmyslu by se tak přesunula od montoven založených na levné pracovní síle směrem k sofistikovanějším oborům a firmám, například v oblasti automatizace budov. Energetické úspory jsou navíc jedním z nejsnáze dosažitelných a nejúčinnějších opatření na ochranu klimatu," reagoval.

Plán se zabývá i tím, jak například lesy připravit na změny klimatu. V opatřeních je zmíněna redukce přemnožené spárkaté zvěře, která v některých oblastech ničí dřeviny tak, že se nemohou obnovovat. Doporučuje ale i omezit v lesích smrk a motivovat vlastníky lesů k menšímu holosečnému hospodaření a obnově mokřadů a přirozených vodních toků.

Vláda podpořila novelu živnostenského zákona

Vláda na dnešní schůzi schválila novelu živnostenského zákona. Novela odstraňuje povinnost podnikatelů oznamovat živnostenskému úřadu indentifikační údaje členů statutárního orgánu právnických osob a vedoucích odštěpného závodu zahraničních osob, zapisované do živnostenského rejstříku.

Společně s ohlášením živnosti nebo s podáním žádosti o koncesi na živnostenském úřadu bude moci podnikatel učinit rovněž podání obsahující údaje požadované v přihlášce k registraci k dani z příjmů nebo k dani silniční. Na stejném místě může podnikatel učinit i podání obsahující údaje požadované v oznámení o změnách registračních údajů vztahujících se k oběma typům daní.

Novela obsahuje úpravu zmocnění pro vydávání tržních řádů a nově sjednocuje překážky provozování živnosti, které navazují na sankční zrušení živnostenského oprávnění.

Ministerstvo novelou zákona vychází vstříc požadavkům podnikatelské i nepodnikatelské veřejnosti a zavádí možnost vydávat na žádost hromadné soubory (sestavy) s aktuálními veřejně dostupnými údaji podnikatelů.

Nabytí účinnosti zákona, kterým dojde ke sladění terminologie živnostenského zákona a dalších právních předpisů, je navrženo – s přihlédnutím k principu jednotné doby nabytí účinnosti právních předpisů vztahujících se na podnikatele – dnem 1. července letošního roku.

Vláda vzala na vědomí návrh na jmenování profesorky Evy Zažímalové do čela Akademie věd

Vláda na svém dnešním jednání vzala na vědomí návrh na jmenování předsedkyně Akademie věd České republiky (AV ČR) pro funkční období let 2017 až 2021. Na tento post byla navržena prof. Eva Zažímalová, kterou v prosinci 2016 jednomyslně schválili delegáti Akademického sněmu AV ČR. Novou předsedkyni AV ČR jmenuje prezident republiky a své funkce by se měla ujmout v březnu. Po prof. Heleně Illnerové, která vedla AV ČR v letech 2001 – 2005, je prof. Zažímalová teprve druhou ženou v čele nejvýznamnější vědecké instituce v České republice.

Záznam z tiskové konference:

Stát plánuje, že do roku 2030 bude 10 procent aut v Česku jezdit na CNG. Vývoj českého trhu tomu ale vůbec neodpovídá. Podíl prodeje nových osobních aut na zemní plyn CNG loni klesl z předloňských 1,2 na 1,1 procenta. U elektromobilů šlo dokonce o propad z 0,12 na 0,08 procenta. Pokles je překvapením u obou kategorií. Výjimkou jsou v tomto směru hybridní vozy. Jejich prodeje o polovinu vzrostly. Jejich podíl je ale stále zanedbatelných 0,6 procenta. Informace vyplývají z dat Svazu dovozců automobilů. Jednoznačné vysvětlení pro to není. Svou roli mohla sehrát cena benzinu nebo očekávání toho, že stát zavede státní podporu.

Zdroj: iHNED.cz

Na pondělí schůzi vlády mají ministři na programu například odložený bod z minulého jednání - národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Dále by měla vláda projednat návrh věcného záměru zákona o zapojení obcí do výběru lokality hlubinného úložiště vysokoaktivních radioaktivních odpadů, návrh na jmenování Evy Zažímalové na předsedkyni Akademie věd České republiky (více ZDE) nebo vyrozumění veřejné ochránkyně práv o systémových nedostatcích Ministerstva pro místní rozvoj, kde ombudsmanka žádá vládu o nápravu nezákonné praxe v oblasti stavebního řádu - více jsme psali ZDE.

Národní akční plán adaptace na změnu klimatu - více ZDE

Národní akční plán adaptace na změnu klimatu je implementačním dokumentem Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, která byla schválena Usnesením vlády č. 861 ze dne 26. října 2015. Adaptační strategie identifikuje prioritní oblasti hospodářství, veřejné správy a životního prostředí ve vztahu k předpokládaným dopadům změny klimatu, určuje prioritní oblasti realizace a definuje vhodná adaptační opatření v návaznosti na předpokládané projevy změny klimatu.

Hlavním cílem Akčního plánu je v souladu s Adaptační strategií a Evropskou adaptační strategií prostřednictvím navrhovaných opatření a úkolů zvýšit připravenost ČR na změnu klimatu - tedy zmírnit dopady změny klimatu přizpůsobením se této změně v co největší míře, zachovat dobré životní podmínky a uchovat a případně vylepšit hospodářský potenciál pro příští generace. Akční plán rozpracovává opatření uvedená v Adaptační strategii do konkrétních úkolů, kterým přiřazuje garanty, termíny plnění, relevanci opatření k jednotlivým projevům změny klimatu, příslušnost k jednotlivým sektorům a zdroje financování. Akční plán také identifikuje vazby na opatření a úkoly již obsažené a plněné v rámci jiných schválených sektorových strategií.

Návrh Akčního plánu obsahuje soubor 51 prioritních adaptačních opatření (priorita 1), pod které náleží 161 úkolů, na něž by měla být zaměřena největší pozornost. Naplnění těchto opatření a úkolů je klíčové z hlediska adaptace na změnu klimatu v ČR. Dalších 69 opatření s prioritou 2 a k nim přiřazené úkoly je žádoucí plnit dle možností a kapacit jako podporu adaptace.

Novinář Jonty Bloom si ve svém textu publikovaném na webu zpravodajství BBC klade otázku: „Proč je dnes těžké cokoliv opravit nebo recyklovat?“ a při hledání odpovědi objevuje svět, který mu byl dosud neznámý. Novinář si také pokládá otázku jak je možné, že se spotřební zboží stalo natolik „spotřebním“, že jej skutečně musíme nahradit ihned poté, co uplyne jeho záruční doba? A není tohle všechno dohromady nakonec odpovědí na to, proč je kolem nás tolik odpadů? S odpovědí na Bloomovo zamyšlení přichází Margaret Batesová, profesorka Udržitelného využívání odpadů z Northamptonské univerzity. Ta tvrdí, že 85 % veškerého odpadu ze spotřebního zboží má svůj původ v designu výrobku. Více ZDE

Zdroj: Ekolist.cz

Legislativní rada vlády (LRV) ve čtvrtek nestihla projednat návrhy tří zákonů o odpadech a přerušila schůzi do příště. Opět se má sejít 26. ledna. LRV o nich jednala od začátku září už potřetí, k normám stále trvá až osm desítek zásadních rozporů z připomínkových míst.

Česko podle odborníků už několik let potřebuje novou odpadovou legislativu, aby se v mnohamiliardovém byznysu nastavila nová a jasná pravidla. Změnu také požaduje Evropská unie. Na to, aby zákony prošly do sněmovních voleb celým legislativním procesem, ale zbývá málo času. Připustil to na úterním odborném semináři ředitel odboru odpadů ministerstva Jaromír Manhart. Pokud by ale zákony přes LRV prošly, mohly by se podle něj do Sněmovny dostat koncem února.

Zákon o odpadech se na jednání vládní rady projednával ve čtvrtek od rána až do pozdních večerních hodin. Nakonec bylo jednání z časových důvodů přerušeno s ohledem na vysoký počet právních a formulačních nejasností. K jednání se vládní rada vrátí za 14 dní. To se týká i zákona o výrobcích s ukončenou životností, který ve čtvrtek kvůli nedostatku času odložila.

Zákon o odpadech má podle MŽP přinést zásadní změny v nakládání s odpady a jiná pravidla pro firmy, obce a občany. Jedním z cílů je připravit stát do roku 2024 na zákaz skládkování vybraných odpadů a vydat se cestou oběhového hospodářství. Zákon navrhuje zvýšit skládkovací poplatek.

Změnu odpadové legislativy požaduje EU, která členským zemím určila závazné cíle pro materiálové využití na rok 2020. Během přípravy zákonů však Brusel připravil nové směrnice, odborníci proto upozorňují na to, že návrhy by po přijetí mohly být v některých částech zastaralé.

Související článek:

Avízo: Legislativní rada vlády zítra projedná nové odpadové zákony (11.1.2017)

Jaká bude budoucnost odpadového hospodářství, pokud Česko nebudeme mít novou legislativu? (11.1.2017)

V návaznosti na aktuální legislativní změny Ministerstvo životního prostředí zpracovalo aktualizovaný seznam správních aktů nahrazovaných integrovaných povolení. Seznam nahrazovaných správních aktů byl vytvořen pro usnadnění přípravy žádostí o integrované povolení podle vyhlášky č. 288/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o integrované prevenci. Seznam je vytvořen z právních předpisů účinných k 01. 01. 2017.

Dokument ke stažení:

Seznam nahrazovaných aktů IPPC

Zdroj: MŽP

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod uložili pokutu 451 800 korun společnosti, která se zabývá především zemědělskou činností, více než půl roku bez povolení odebírala podzemní vodu z vrtu. Dopustila se tak porušení zákona na ochranu vod.

„Při kontrole jsme zjistili, že platnost povolení k odběru podzemních vod firmě vypršelo 1. ledna 2015. Poté vodu až do 12. srpna odebírala nelegálně. O prodloužení povolení nepožádala včas, respektive udělala to až v červnu 2015,“ uvedl Jindřich Mikeš, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Firma nelegálně odebranou vodu používala při vlastní podnikatelské činnosti k zásobování svého střediska živočišné výroby a také ji prodávala dál.

Společnost si již povolení k odběru podzemní vody opatřila a v současné době již odběr vody probíhá legálně. Pokuta tak vedla k nápravě nezákonného stavu.

HE3DA loni v prosinci uvedla do provozu v Praze novou linku na výrobu vlastních 3D nanobaterii. Předstihla tak americkou Teslu, která svoji novou továrnu teprve dokončuje v Nevadě. Jaké novinky chystá HE3DA pro letošní rok? Kdy bude uvedena do provozu nová velká linka na baterie na severní Moravě? Na výše uvedené otázky odpovídal pan Radomír Prus, který je jedním z hlavních představitelů HE3DA a také její hlavní investor. Rozhovor čtěte ZDE

Čtěte také:

Akumulátor pro energetiku budoucnosti se rodí v Letňanech (21.12.2016)

Český vědec vyrobil revoluční baterii. Číňané do ní investují 2,7 miliardy korun (11.3.2016)

Zdroj: Solarninovinky.cz

Státní podniky povodí mohou vyčerpat z Operačního programu Životní prostředí až sto milionů korun na projekty analýz odtokových poměrů, včetně možných protipovodňových opatření. Dotace získají i na zpracování podkladů pro stanovení záplavových území a map povodňového ohrožení.

Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí ČR dnes vyhlásily novou výzvu (46. výzva) z Operačního programu Životní prostředí, která podpoří protipovodňová opatření. O dotaci se mohou hlásit státní podniky povodí, pro něž je v nové výzvě připraveno celkem sto milionů korun. Žádat dotaci mohou na zpracování analýz odtokových poměrů a návrh vhodných protipovodňových opatření. Konkrétně se jedná o projekty zaměřené na zpracování podkladů pro stanovení záplavových území a map povodňového ohrožení. Příjem žádostí startuje 16. ledna a potrvá až do 5. ledna příštího roku. Výzva je průběžná s čtvrtletním cyklem vyhodnocení žádostí.

46. výzva je průběžnou nesoutěžní výzvou, ve které budou podpořeny všechny projekty, které splní kritéria přijatelnosti. „Úspěšní žadatelé mohou získat dotaci ve výši až 85 procent celkových způsobilých výdajů,“ upřesňuje Petr Valdman a dodává, že detailní informace o relevantnosti veřejné podpory jsou uvedeny v platné verzi Pravidel pro žadatele a příjemce podpory operačního programu.

Požadovaná minimální výše způsobilých realizačních výdajů činí 200 tisíc korun bez daně. Celkové způsobilé výdaje projektu jsou pak omezeny částkou 50 milionů eur včetně daně z přidané hodnoty.

V rámci Operačního programu Životní prostředí je vyčleněno z celkové alokace programu na preventivní protipovodňová opatření téměř 77 milionů euro.

Dokument ke stažení:

Dokumenty k 46. výzvě

Ve čtvrtek 12. ledna 2017 se v budově Úřadu vlády konalo zasedání Legislativní rady vlády (LRV) ČR. Rada měla na programu čtyři body - z toho: Přerušila projednávání návrhu zákona o odpadech a o změně některých zákonů (zákon o odpadech) a odložila z časových důvodů návrh zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností a o změně souvisejících zákonů (zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností) a návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností. Znova se k nim vrátí 26. ledna. Dále LRV vyjádřila nesouhla s návrhem vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 8/2016 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích.

Související článek:

Avízo: Legislativní rada vlády zítra projedná nové odpadové zákony (11.1.2017)

Jaká bude budoucnost odpadového hospodářství, pokud Česko nebudeme mít novou legislativu? (11.1.2017)

Výroba elektřiny ve vodních elektrárnách ČEZ činila za rok 2016 celkem 2,035 miliardy kWh. Ve srovnání s rokem 2015 se jedná o 3,8% nárůst. Největší porci vyrobené energie dodaly přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně I (716 milionů kWh) a Dalešice (454 mil. kWh) a největší vodní elektrárna v České republice - Orlík (277 mil. kWh). Produkce všech vodních elektráren ČEZ, a. s., by stačila k pokrytí roční spotřeby více než 800 tisíc českých domácností. Více než 1,2 miliardy kWh z celkového objemu výroby si zapsala trojice přečerpávacích vodních elektráren - Dlouhé Stráně I, Dalešice a Štěchovice II. Zvýšené využívání přečerpávacích zdrojů je dáno nutností stabilizace energetické soustavy ČR ze strany provozovatele přenosové soustavy, která je často zatěžována produkcí ze zahraničních i domácích obnovitelných zdrojů. Dopředu odhadnout jejich objem výroby je totiž velmi obtížné.

Ministerstvo životního prostředí schválilo dotaci 89 projektům z Operačního programu Životní prostředí, které si mezi sebou rozdělí více než 325 milionů korun. Zhruba polovina této částky půjde na zadržování vody v krajině, podporu získají i projekty monitorující kvalitu ovzduší.

V prioritní ose 4 zaměřené na ochranu a péči o přírodu a krajinu bylo schváleno celkem 79 projektů, které dohromady obdrží přes 200 milionů korun z Evropské unie. Většina této částky, více než 160 milionů, směřuje právě na zlepšování vodního režimu krajiny. Další peníze půjdou na liniové výsadby zeleně, obnovu historických cest s doprovodnou vegetací nebo opatření na zprůchodňování migračních bariér pro živočichy.

O podporu na obdobné projekty budou moci žadatelé žádat i v letošním roce, a to již od 1. února, kdy startují nové kolové výzvy pro všechny specifické cíle prioritní osy 4. Příjem žádostí bude ukončen 31. března 2017.

Podporu v souhrnné výši téměř 117 milionů korun obdrží i pět projektů zaměřených na sledování, hodnocení a předpovídání vývoje kvality ovzduší a počasí. Finanční příspěvek získá například Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, který obdrží dotaci z EU ve výši 51 milionů korun na modernizaci zařízení pro sledování kvality ovzduší.

Částkou sedm milionů bude podpořeno i pět projektů na celkové nebo dílčí renovace veřejných budov, zejména mateřských školek či obecních budov, které povedou k energetickým úsporám.

Dokument ke stažení:

Seznam schválených projektů

Zdroj: SFŽP

Vláda v pondělí 16. 1. projedná také žádost veřejné ochránkyně práv, aby Ministerstvo pro místní rozvoj odstranilo nezákonnou praxi a zajistilo náhradní výkon rozhodnutí stavebních úřadů vydaných ve veřejném zájmu. Neukázněné stavebníky by tím přiměla respektovat právo a rozhodnutí úřadů.

O napravení nezákonné praxe a skončení tolerance stavební nekázně usiluje veřejný ochránce práv už přinejmenším 12 let. Když vlastníci a stavebníci nerespektují rozhodnutí úřadu a např. neprovedou nařízené nezbytné zabezpečovací práce na objektu nebo nařízené odstranění stavby, stavební úřady nemají finanční prostředky na to, aby tato rozhodnutí vykonaly. Ani po mnoha letech upozorňování nedošlo k vytvoření systému, který by stavebním úřadům zajistil finanční prostředky na vykonání rozhodnutí ve veřejném zájmu, která stavebníci či vlastníci staveb nerespektují. Výsledkem je stav, kdy stát rezignoval na vymáhání práva a kdy se nerespektování práva vyplácí.

Všichni předchozí ombudsmani i jejich zástupci se snažili přimět Ministerstvo pro místní rozvoj k řešení, veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová o tom rovněž jednala s ministryní pro místní rozvoj, ale k žádnému posunu nedošlo. V prosinci loňského roku proto ochránkyně využila svého sankčního oprávnění a obrátila se na vládu, jako na nadřízený orgán ministerstva. Požádala vládu, aby uložila ministerstvu vytvořit program s pravidly poskytování finančních prostředků ze státního rozpočtu ke krytí nákladů na výkon rozhodnutí stavebních úřadů vydaných ve veřejném zájmu.

V pondělí 16. 1. vláda tuto žádost ochránkyně projedná.

Dokument ke stažení:

• Vyrozumění vlády

• Předkládací zpráva

• Návrh usnesení vlády

Další body jednání vlády - 16.1.2017:

• Národní akční plán adaptace na změnu klimatu - více ZDE

• Návrh věcného záměru zákona o zapojení obcí do výběru lokality hlubinného úložiště vysokoaktivních radioaktivních odpadů