Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravilo 4 workshopy zaměřené na problematiku přípravy registrační dokumentace podle nařízení REACH pro zájemce, kteří budou registrovat chemické látky v posledním registračním termínu, tj. do 31. 05. 2018. Tři workshopy se uskuteční v roce 2016 a jeden v roce 2017. Termíny prvních workshopů jsou 26. 5. 2016 a 21. 9. 2016.

Na workshopy budou navazovat konzultační dny, na kterých bude možné konzultovat specifické otázky související s registrací chemických látek. Přehled konzultačních dnů, vč. místa jejich konání a způsobu registrace MPO zveřejnění dodatečně.

Workshopy i konzultační dny jsou pro zájemce zajišťovány bezplatně. Odbornou stránku workshopů a konzultačních dnů zajišťuje společnost ReachSpektrum, s.r.o.

Kontaktní osoba za MPO: Ing. I. Fedyszynová (224 853 368, fedyszynova@mpo.cz), odbor ekologie

Dokument ke stažení:

Pozvánka na Workshopy

Aniž bychom si to uvědomovali, máme je všude. V telefonech, počítačích, tabletech, čtečkách, přehrávačích. Nemít je by znamenalo vzdát se téměř veškeré elektroniky, kterou můžeme opakovaně nabíjet. Řeč je o Li-ion bateriích, malém zázraku, který spatřil světlo světa začátkem dvacátého století. Vyhovují ovšem ještě dnešnímu trhu, nebo se s nimi výrobci brzy rozloučí?

Výroba lithium-ionových baterií je v posledních dvaceti letech jedno z nejrychleji rostoucích a nejslibnějších odvětví chemického průmyslu. Jelikož je lithium velmi lehký kov, má dobrý elektrochemický potenciál a vzhledem ke své váze poskytuje velké množství energie, není náhoda, že si jej vědci vybrali pro své pokusy.

Už v roce 1912 se jej snažili pro výrobu baterií využít, ale nakonec se to podařilo až v sedmdesátých letech. Tehdy se na pulty obchodů dostaly první lithiové baterie, které ovšem nemohly být znovu nabity. „Pokusy o nabíjecí lithiové baterie selhávaly zejména kvůli bezpečnosti. Začátkem devadesátých let ale vědci přišli na to, že pokud pro své pokusy použijí nemetalické lithiové baterie a využijí lithiové ionty, dostanou bezpečnou obdobu. Tu lze navíc opakovaně nabíjet,“ vysvětlil Radim Tlapák, ředitel internetového obchodu BatteryShop.cz. V roce 1991 tak společnost Sony Corporation uvedla na trh první verzi nabíjecích Li-ion baterií. Hned po ní se pak objevilo několik dalších firem, které tyto baterie uvedly na trh pod svými jmény.

Mohlo by vás zajímat: Od poloviny března na adrese mapa.ecobat.cz naleznete interaktivní mapu sběrných míst použitých baterií. Ta umožňuje vyhledávat nejbližší sběrný box či dvůr na běžné i speciální baterie. Autor, společnost Ecobat, která spravuje přes 90 % trhu s použitými bateriemi, eviduje již více než 20 tisíc sběrných míst.

Kromě nízké váhy a dobrého elektrochemického potenciálu mají Li-ionové baterie proti ostatním výhodu i ve své nenáročnosti na údržbu. „Navíc nemají paměť, takže nevadí, pokud člověk nenechává vybít například telefon do úplného vypnutí,“ doplnil Radim Tlapák. Některé typy baterií si totiž tuto skutečnost pamatují a člověk si tak nevědomky zmenšuje kapacitu baterie. Paměťovým efektem samovolného vybíjení trpěly zejména Ni-MH články, předchůdci lithiových baterií. Tyto články se používaly v akumulátorech od začátku 90. let 20. století. Ještě dnes jsou obsaženy u starších typů notebooků, videokamer a široké využití mají dosud v případě aku nářadí. Díky unikátním vlastnostem mají lithiové baterie až o 40 % delší životnost než zastaralé Ni-MH články.

Přesto mají Li-ion baterie i své nevýhody. Jednou z hlavních je jejich křehkost. Musejí být proto schované v kvalitních a pevných obalech, což zvyšuje váhu, a navíc snižuje jejich energetický potenciál. Nemají rády ani přílišné výkyvy teplot a stárnou. Ačkoliv na tento problém výrobci příliš často neupozorňují, Li-ion baterie podléhají stárnutí. Během roku se tak sníží výdrž baterie bez ohledu na to, jestli člověk telefon či tablet využívá denně, nebo jen jednou za měsíc.

Je ovšem nutno dodat, že jiné typy baterií stárnutí také podléhají, a Li-ion baterie vydrží i pět let. Obecně platí, že akumulátor má životnost až 500 nabíjecích cyklů. Stárnutí lze navíc zpomalit skladováním baterií v chladnějším místě. Vědci doporučují teplotu okolo patnácti stupňů. „U lithiových článků se doporučuje skladování při plném nabití, nebo alespoň na 80 procent jejich kapacity. Dlouhodobě skladované Li-ion baterie je nejlepší každých 6 měsíců plně nabít a vybít a poté znovu nabít na maximum kapacity akumulátoru,“ radí Radim Tlapák z internetového obchodu BatteryShop.cz, který nabízí širokou škálu baterií do mobilních zařízení.

Výrobci rovněž neustále zlepšují kombinace chemikálií v bateriích a na trh se tak každého půl roku dostávají poupravené a vylepšené Li-ion baterie. Zdá se proto, že nejenže Li-ion baterie ještě dlouho z pultů nevymizí, ale dokonce pomohou snížit spotřebu fosilních paliv. Výrobci automobilů se k nim totiž stále častěji uchylují a umisťují je do svých elektromobilů. Snahou do budoucna je pak zvýšit kapacitu baterií a snížit potřebu nabíjení.

V pátek 22. dubna ve 23:02 SEČ odstartuje z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně na nosné raketě Sojuz na oběžnou dráhu Země již čtvrtá družice z evropského programu Copernicus. Družici Sentinel 1B vyvinula Evropská kosmická agentura v rámci evropského programu pro monitoring životního prostředí a bezpečnosti. Veškerá data z družic Sentinel jsou poskytována bezplatně a otevřeně, což poskytuje uživatelům příležitost pro otevřený dálkový průzkum Země.

Pro Českou republiku je velmi cenné využití v oblasti krizového řízení, např. při povodních, dále při sledování deformací terénu (až s milimetrovou přesností). Důležité je rovněž mapování lesních porostů, monitorování zemědělských plodin, sledování rozsahu sněhové pokrývky či dopadu klimatické změny. Výhodou radarových snímků je, že umožňují snímkování i při vysoké oblačnosti. Předností je i četnost opakování snímkování ze stejné pozice.

Start další párové družice z řady Sentinel, tentokrát Sentinelu 2B se naplánuje ještě letos v létě.

Po dosažení oběžné dráhy ve výšce 693 km se připojí ke svému identickému dvojčeti – satelitu Sentinel 1A, který je již na oběžné dráze od 3. dubna 2014. Oba tyto satelity budou společně obíhat Zemi a zajistí tak v páru snímkování Země v časovém intervalu pro Evropu jeden až tři dny pro Evropu. Tím se zkrátí dosavadní dostupnost dat jednou za 10 dnů. Úkolem párových družic Sentinel 1A a 1B je za každého počasí, ve dne, v noci poskytovat radarová data a služby pro sledování pevniny a oceánů, zejména sledování pohybů zemského povrchu, vlhkosti půdy, zemědělských plodin, nežádoucích pohybů infrastruktur, ale i sledování výskytu mořského ledu a stavu polárních oblastí. Družice budou pořizovat data s prostorovým rozlišením od 5 do 40 metrů. Více informací o startu Sentinel 1B najdete na této internetové adrese.

Program Copernicus stojí v rámci evropských kosmických programů vedle známého navigačního programu Galileo. Copernicus však slouží především k pozorování povrchu Země a jeho hlavním cílem je poskytovat spolehlivá a včasná prostorová data především pro podporu ochrany životního prostředí a zajišťování civilní bezpečnosti. Program nabízí široké spektrum využití dat, která jsou poskytována na zcela otevřeně a bezplatně v oblastech monitoringu životního prostředí, zemědělství, dopravy, územního rozvoje, krizového řízení a bezpečnosti nejen na úrovni státní správy, ale i krajů, akademie prostřednictvím vědecko-výzkumných projektů a zapojení průmyslu skrze služby a aplikace tvořené nad daty z dálkového průzkumu Země.

V tomto programu bude na oběžnou dráhu od roku 2014 postupně vyneseno všech 6 párových družic Sentinel. Nad daty bylo vytvořeno 6 základních služeb, další služby a aplikace vytváří komerční sféra. Pro Evropu znamená program Copernicus zásadní krok v kosmických aktivitách je prostředníkem pro nezávislost Evropy na datech druhých poskytovatelských států. Více informací o programu Copernicus najdete na této internetové adrese.

Gestorem programu Copernicus, který provozuje Evropská unie ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou, je Ministerstvo životního prostředí v přímé spolupráci s Ministerstvem dopravy. Více informací o spolupráci na národní úrovni je na tomto odkazu.

Zdroj: MŽP

VÝSLEDKY Senát totiž dnes přijal pozměňovací návrhy obou senátních výborů, které byly shodné. Ty znamenají, že v zastavěném území pro výstavbu rodinných domů (pro vlastní bydlení) a veřejně prospěšných staveb by se nevyžadoval souhlas s vynětím půdy, a tudíž by se za to ani nestanovovaly odvody. V zastavitelném území by se u těchto staveb sice vyžadoval souhlas úřadu, ale nepoužila by se ekologická váha vlivu. Novela zákona se tak vrací zpět do poslanecké sněmovny.

Poslanci už v březnu rozhodli tom, že za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro stavbu rodinných domů budou individuální stavebníci platit méně peněz. Ti totiž schválili novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu v podobě, v jaké ji doporučil zemědělský výbor, tedy že se poplatky sníží.

Poslanci z klubu TOP 09 a Starostů, kteří ji předkládali, naproti tomu chtěli poplatky za vynětí u stavby rodinných domů zrušit zcela. Předkladatelé poukazovali na to, že poplatek za vynětí může někdy převýšit cenu za pozemek samotný. Chtěli proto, aby se za vynětí pozemků, kde výstavbu umožňuje územní plán, neplatilo vůbec.

Zemědělský výbor však doporučil schválit poslaneckou novelu ve znění svého komplexního pozměňovacího návrhu. Stavebníci podle něj budou platit poplatek určený jen podle bonity půdy a neměla by se zohledňovat ekologická váha prostředí, ve kterém se má stavět. Podle dřívějších informací z ministerstva životního prostředí by lidé na poplatku měli zaplatit za dům o ploše 200 metrů čtverečných maximálně 36 tisíc korun. Maximální odvod za metr čtvereční by měl být 180 korun.

Poslanci neschválili návrh bývalého ministra zemědělství Petra Bendla, který chtěl, aby se v zastavěném území pro výstavbu rodinných domů a veřejně prospěšných staveb nevyžadoval souhlas s vynětím půdy, a tudíž by se za to ani nestanovovaly odvody. V zastavitelném území by se u těchto staveb sice vyžadoval souhlas úřadu, ale nepoužila by se ekologická váha vlivu.

Sněmovna také odmítla změnit poměr, v jakém se rozdělují výnosy z poplatků za vynětí půdy. Podíl státu měl klesnout ve prospěch obcí a Státního fondu životního prostředí. Stát měl místo 55 procent dostávat jen 40 procent, obce si měly polepšit z 30 na 40 procent a Státního fondu životního prostředí ČR z 15 na 20 procent.

Senát na dnešním jednání přijal pozměňovací návrhy obou senátních výborů, které byly shodné. Ty znamenají, že v zastavěném území pro výstavbu rodinných domů (pro vlastní bydlení) a veřejně prospěšných staveb by se nevyžadoval souhlas s vynětím půdy, a tudíž by se za to ani nestanovovaly odvody. V zastavitelném území by se u těchto staveb sice vyžadoval souhlas úřadu, ale nepoužila by se ekologická váha vlivu. Senát pozměňovací návrhy odůvodnil především, tak, že původní jejich návrh nebyl zcela v poslanecké sněmovně vyslyšen.

Novela zákona, která má být účinná patnáctým dnem po jeho vyhlášení, se tak vrací zpět do poslanecké sněmovny. Poslanci tak budou rozhodovat o tom, zda se poplatky jen sníží bez zřetele na veřejně prospěšné stavby nebo zcela odpustí resp. sníží a zda se bude tato úleva vztahovat i na veřejně prospěšné stavby.

Přehled bodů programu:

• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů
  • senátní tisk č. 239
  • pozměňovací návrhy (totožné): VHZD / VUZP
  • Výsledek: schválené pozměňovací návrhy

Otázka nedostatku vody se v posledních letech stává stále aktuálnější. Pojďme se podívat, jak se na téma sucho dívají odborníci i sami zemědělci. Dozvíte se o vlivu sucha na energetické plodiny i dřevní biomasu, i jak využít kompost a digestát pro zvyšování kvality půdy. Pro čtení klikněte na Časopis Biom 1/2016 ZDE.

Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje je podle České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) na hraně českých zákonů. Podle jejího výkonného ředitele Petra Havelky totiž preference jednoho zařízení a jedné technologie může být v rozporu se zákony o odpadech a o ochraně hospodářské soutěže. Olomoucký kraj se dnes proti tomuto tvrzení ohradil. Kraj považuje toto vyjádření odpadové asociace za nepravdivé a zavádějící. Níže uvádíme příspěvky obou aktérů.

ČAOH: Olomoucký kraj se pohybuje na hraně zákona

Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje (POH OK) je na hraně českých zákonů, upozorňuje Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH). Kraj obcím představil záměr na výstavbu odpadových center (překladišť) a zařízení pro energetické využití odpadu a obojí také závazně uvedl ve svém plánu odpadového hospodářství. Preference jednoho zařízení a jedné technologie však může být v rozporu se zákony o odpadech a o ochraně hospodářské soutěže.

Uměle budovaná síť překládacích stanic

Závazná část plánu odpadového hospodářství je součástí již vydané krajské vyhlášky. Je tedy na místě obava, že obce budou nuceny opustit stávající řešení a partnery a předávat svůj odpad nově uměle vybudované síti překládacích stanic a dále k energetickému využití do prosazovaných nových nákladných spaloven, což přináší nemalé náklady navíc. Z textu POH OK a z popsané situace může vyplývat, že z pozice kraje (státu) takto dochází k zakázané veřejné podpoře, tedy k upřednostňování vybraných kapacit (sítě překládacích stanic) a technologií (energetického využití) před dalšími možnými způsoby nakládání s odpady a před jinými subjekty, které na trhu působí.

Problém s dodržením odpadové hierarchie

„Energetické využití je přitom dle ustanovení zákona o odpadech až na předposledním místě v hierarchii způsobů nakládání s odpady. Takové řešení prosazované krajem, potažmo státem, vůči obcím tedy naráží jak na zákon o odpadech, tak na aktuální politiky Evropské unie, které definuje tzv. balíček k oběhovému hospodářství. Ten požaduje omezování spodních příček odpadové hierarchie, kde se nachází ukládání odpadů na skládky a jejich spalování (vč. ZEVO). A naopak říká, že členské státy mají již za devět let recyklovat plných 60 % komunálních odpadů, tedy skoro dvojnásobek stávajícího množství,“ říká Petr Havelka, výkonný ředitel ČAOH.

Pečlivé třídění a plnění recyklačních cílů může způsobit výrazný pokles výhřevnosti zbylého odpadu v černých popelnicích, s čímž se již některé země reálně potýkají. Hrozí pak, že spalovny časem nesplní zákonem definovanou podmínku energetické účinnosti a stanou se zařízeními pouze k odstraňování odpadů. To je ale dle hierarchie nakládání s odpady zcela nežádoucí. Pokud budeme efektivně třídit a co nejvíce předcházet vzniku směsných odpadů, mohou se podobné drahé technologie na neupravený odpad ukázat jako zbytečné.

Přezkoumání zákonnosti - řešení není technologicky neutrální

Při přezkoumání zákonnosti vyhlášky kraje bude podle názoru ČAOH třeba vzít v potaz nejen rozpor se zákonem o odpadech, ale i možnou kolizi se zákonem o ochraně hospodářské soutěže. Zjevné upřednostňování uměle prosazované paralelní sítě překládacích stanic, které jsou jen logistickým předstupněm energetického využívání neupraveného směsného odpadu, totiž znevýhodňuje všechny ostatní kapacity, které již v regionu jsou nebo jsou zde plánovány. A to včetně kapacit umístěných v odpadové hierarchii výše.

To může být opravdu zásadní problém, a to nejen na úrovni České republiky, ale zejména ve chvíli, kdy bude tyto souvislosti prověřovat Evropská komise, která to již má v plánu.

Zdroj: ČAOH (18.4.2016)

Reakce Olomouckého kraje:

Olomoucký kraj se ohrazuje proti nepravdivému a zavádějícímu vyjádření České asociace odpadového hospodářství, ve kterém její ředitel Petr Havelka napadá mimo jiné nedávno schválený Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje (POH).

"Olomoucký kraj dlouhodobě prosazuje ekologicky, ekonomicky a sociálně udržitelné řešení v souladu s hierarchií nakládání s odpady, a hájí zájmy všech obcí v kraji a jejich občanů. Česká asociace odpadového hospodářství nenese žádnou politickou odpovědnost, a prosazuje pouze komerční zájmy svých členů, mezi něž patří nadnárodní svozové firmy," sdělil náměstek olomouckého hejtmana Michal Symerský, který má problematiku životního prostředí ve své kompetenci.

Aktuální POH byl projednán plně v souladu s platnou legislativou v prosinci schválen krajskými zastupiteli. V uplynulých dnech navíc Ministerstvo životního prostředí poskytlo Olomouckému kraji dotaci na pořízení POH ve výši 400 tisíc korun. "Lze si jen stěží představit, že by nám státní orgán částku proplatil, kdyby měl sebemenší důvod k pochybnostem," dodal náměstek Symerský.

Zdroj: Reakce Olouckého kraje (20.4.2016)

Spalovna komunálního odpadu ZEVO v Chotíkově u Plzně začala dnes zpracovávat první tuny odpadu. Jde o zkoušky, které mají ověřit projektované parametry zařízení za 2,1 miliardy korun. Navážení začalo minulý týden a nyní je připraveno 550 tun odpadu, řekl ČTK Pavel Veselý, vedoucí spalovny, jejímž investorem je Plzeňská teplárenská. Zařízení na energetické využití odpadu dostalo minulý týden opět stavební povolení, které vydal Středočeský kraj. Mělo pracovat už od letošního ledna, ale jeho zprovoznění zpozdily žaloby ekologických aktivistů.

"Předkomplexní zkoušky slouží k tomu, abychom vyzkoušeli, zda jednotlivé technologické celky splňují náročné parametry, které byly zadány v projektu," uvedl Veselý. Teprve poté může byl dílo převzato od dodavatele, firmy ČKD Praha DIZ, a zahájen zkušební provoz, který městská teplárna plánuje na léto.

Zapálení odpadu je podle Veselého komplikovaný proces, neboť kotle a jejich vyzdívky se musí nejdříve předehřát na 850 stupňů Celsia, což trvá zhruba 14 hodin. Teprve poté se zapálí odpad, jehož výhřevnost je téměř srovnatelná s hnědým uhlím. Testuje se také zařízení na čištění spalin, které při spalování vznikají. "Bez toho bychom si nemohli vůbec dovolit odpad spalovat," uvedl. Zkoušky kotle budou trvat čtyři až šest týdnů, v obdobné režimu budou pracovat i další technologická zařízení, například turbína.

Spalovna, která bude mít životnost 35 let, spotřebuje ročně až 95.000 tun komunálního odpadu z Plzeňského kraje, kde ho vzniká přibližně 250.000 tun ročně. Má už smlouvy se svozovými firmami na veškeré palivo a zaměstnává 36 lidí. Její ekonomická návratnost je odhadovaná na 15 let. Veškerý zisk z prodeje energií a plateb za odpad půjde do provozu, obnovy a servisu zařízení. "Jde o službu obyvatelstvu," řekl vedoucí projektu spalovny Vlastimil Borecký. Připomněl, že v roce 2024 bude v ČR zakázáno skládkování komunálního odpadu.

Zařízení bude teplem zásobovat především největší plzeňské sídliště Lochotín. K němu je už vybudován šestikilometrový horkovod, který je připravený k provozu. Elektřina ze spalovny bude dodávána do rozvodné sítě.

Ministerstvo životního prostředí dnes zveřejnilo informaci, že Evropská komise zpřístupnila veřejnosti hodnocení a shrnutí zpráv k implementaci směrnice o průmyslových emisích (IED) a směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC). Zprávy byly zpracovány externí konzultantskou společností a jsou níže dostupné v  anglickém jazyce.

Dokument ke stažení:

• Směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích - 1. reporting (2013)

• Směrnice 2008/1/ES o integrované prevenci a omezování zněčištění (IPPC) - 5. reporting (2012-2013)

Od roku 2018 budou muset všechny prodejny potravin nad 400 metrů čtverečních neprodané jídlo před zničením nebo odvozem na skládku nabídnout charitě. Jídlo se tak má dostat ke klientům sociálních služeb. Počítá s tím novela zákona o potravinách, kterou před časem schválili poslanci a teď jí bude projednávat senát.

Novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích (bod č. 36 novely - viz níže) počítá s darováním bezpečného jídla, které by jinak markety musely zlikvidovat − jde o výrobky se zdeformovanými obaly či končící trvanlivostí. S rozšířením skladů má potravinovým bankám pomoct i třicetimilionová dotace ministerstva zemědělství. Hospodářské noviny uvádí, že supermarkety v Česku ročně vyhodí přibližně 11 tisíc tun potravin.

bod č. 36 novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích:

V § 11 se doplňují odstavce 2 až 4, které znějí:
„(2) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí na trh potraviny v provozovně s prodejní plochou větší než 400 m2, je povinen potraviny, které nejsou v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky na potraviny, ale jsou bezpečné, poskytnout bezplatně neziskové organizaci, která shromažďuje bezplatně potraviny, skladuje a přiděluje je humanitárním nebo charitativním organizacím, které poskytují potravinovou pomoc klientům sociálních služeb; tyto organizace určí ministerstvo rozhodnutím vydaným z moci úřední. Potraviny určené klientům sociálních služeb musí být následně uváděny na trh pouze bezplatně.

(3) Potraviny uváděné na trh jiným provozovatelem potravinářského podniku než provozovatelem uvedeným v odstavci 2, které nejsou v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky na potraviny, ale jsou bezpečné, mohou být bezplatně poskytnuty neziskové organizaci, která shromažďuje bezplatně potraviny, skladuje a přiděluje je humanitárním nebo charitativním organizacím, které poskytují potravinovou pomoc klientům sociálních služeb; tyto organizace určí ministerstvo rozhodnutím vydaným z moci úřední. Potraviny určené klientům sociálních služeb musí být následně uváděny na trh pouze bezplatně.

(4) Při uvádění potravin podle odstavců 2 a 3 na trh musí být
a) splněna oznamovací povinnost podle § 3 odst. 1 písm. i),
b) zajištěna sledovatelnost potraviny podle čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 a
c) připojena dokumentace obsahující název potraviny, množství potraviny, informace podle čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, účel užití potraviny a informace o tom, v čem potravina nesplňuje požadavky tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na potraviny; informace podle čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 musí být srozumitelným způsobem poskytnuta také klientovi sociálních služeb.“.

Od loňského roku už markety nemusí v případě darování odvádět patnáctiprocentní daň z přidané hodnoty. Zboží "ocení" nulou, stejně tomu bude i nadále. Ve Francii už podobný zákon o potravinách funguje. Je však mírnější − při porušení hrozí tamním obchodům pokuta v přepočtu skoro dva miliony korun. Česká varianta počítá až s deseti miliony.

Dokument ke stažení:

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (Senátní tisk č. 248)

Zdroj: Hospodářské noviny

ECHA připravuje aktualizaci všech klíčových nástrojů používaných při plnění povinností vyplývajících z nařízení REACH a CLP. Konkrétně se aktualizace dotkne IUCLID (příprava REACH a CLP dokumentace), CHESAR (příprava zprávy o chemické bezpečnosti), ale také REACH-IT. Více ZDE

Další novinky:

Výbor pro biocidní přípravky přijal stanovisko k šesti účinným látkám

Ministr životního prostředí Richard Brabec podepíše za Českou republiku dne 22. dubna 2016 v New Yorku tzv. Pařížskou klimatickou dohodu. Mezi klíčovými státy, které ohlásily podpis dohody, jsou USA, Čína, Velká Británie, Německo nebo např. Polsko. 

Podpis dohody v New Yorku odstartuje v členských státech OSN po celém světě tzv. ratifikační proces. V ČR začne příprava na ratifikaci již letos. Dohodu musí schválit Parlament ČR a čeká ji i podpis prezidenta republiky.     

Aby byla smlouva celosvětově platná, musí ji ratifikovat alespoň 55 států Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu odpovědných za alespoň 55 % celkových globálních emisí skleníkových plynů. Dohoda by měla začít platit od r. 2020.

Pařížská dohoda formuluje dlouhodobý cíl ochrany klimatu - udržet nárůst průměrné globální teploty pod hranicí 2 °C a snažit se o udržení nárůstu teploty dokonce pod hranicí 1,5 °C. Dohoda ukládá rozvinutým i rozvojovým státům stanovení a implementaci vnitrostátních závazků. Právě o těchto závazcích se povede v budoucích letech debata. Každý pátý rok se mají revidovat s tím, že každý následující redukční příspěvek má být vyšší než ten předchozí.

Česká republika se jako člen EU do roku 2030 bude podílet společně s ostatními členskými státy EU na snížení emisí skleníkových plynů EU o 40 % ve srovnání s rokem 1990. Zároveň už ČR snížila své emise skleníkových plynů téměř o 37 % ve srovnání s rokem 1990. V současné době připravuje MŽP novou Politiku ochrany klimatu v ČR - strategii postupného přechodu k nízkouhlíkové ekonomice do roku 2050.

Podpisu Pařížské dohody bude předcházet setkání zástupců zemí OSN k tzv. Cílům udržitelného rozvoje (tzv. SDGs) a jejich zabudování do národních politik jednotlivých států. Cíle udržitelného rozvoje byly schváleny v září 2015 na summitu OSN v New Yorku. Zahrnují 17 hlavních cílů a 169 podcílů, v nichž jsou obsaženy hlavní principy, které by měly do roku 2030 ve svých národních politikách uplatňovat všechny státy světa.

Akci pořádá generální tajemník OSN Pan Ki-mun ve spolupráci s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem a francouzskou ministryní životního prostředí Ségolène Royale.

Dělené kompetence mezi ministerstvem zemědělství a životního prostředí v oblasti vod oživují debatu o vybudování centrálního úřadu pro vodu. Podle ředitele Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka by si voda zasloužila jednoho hospodáře. Souhlasí s ním i Petr Kubala, ředitel Povodí Vltavy.

Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce je samostatné ministerstvo nákladný nesmysl. Podle něj by úplně stačilo, kdyby voda opět patřila pod jedno ministerstvo – třeba životního prostředí.

Myšlenka si získala své příznivce i mezi poslanci. Například předseda sněmovního výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch by zvolil ministerstvo zemědělství s tím, že ministerstvo životního prostředí by mělo silnou kontrolní funkci s právem veta. Vizi vítá i jeho kolega Jiří Junek. Podle něj by stačil nějaký koordinátor. Více ZDE

Zdroj: Nase-voda.cz (Lidové noviny)

Snížení spotřeby vody o 20% ve srovnání s rokem 2015, opětovné využití poloviny městských vod, snížení úniků vody v potrubí na 10%. To je příklad cílů k roku 2030, které začátkem dubna představila Evropská komise.

Na půdě Evropského parlamentu cíle k roku 2030 prezentoval ředitel útvaru Voda na DG ENVI Pavel Misiga. "Přestože vlastnímu dosažení nastavených cílů  bude jistě bránit řada stávajících ekonomických a právních omezení, je z nich zřejmé cílení Evropské komise na zvyšování energetické samostatnosti vodohospodářského odvětví a celkové snižování dopadů výroby, transportu a čištění vody," uvedl Ondřej Beneš, člen představenstva SOVAK ČR.

Více se dozvíte v přiložené prezentaci.

Dalších 2,7 miliardy korun z evropských fondů půjde do zlepšování kvality ovzduší v České republice. Dotaci získá 56 projektů přihlášených v 8. výzvě Operačního programu Životní prostředí 2014-2020, jejichž cílem je snížit množství emisí pocházejících z průmyslu a zemědělství. Po realizaci vybraných projektů by mělo dojít k ročnímu snížení emisí o téměř 3600 tun.

Finanční podpora konkrétně poputuje na náhradu, rekonstrukci nebo pořízení dodatečných zařízení na spalovací a ostatní stacionární zdroje znečišťování, s cílem snížit emise tuhých látek, oxidů síry, oxidů dusíku, amoniaku a těkavých organických látek. Vybrány byly takové projekty, které nejlépe splnily hlavní sledované indikátory, zejména snížení množství emisí jemných prachových částic PM10 a PM2,5 pocházejících z průmyslu a zemědělství.

Většina finančních prostředků tak poputuje zejména průmyslovým podnikům. Po realizaci vybraných 56 projektů by mělo dojít k ročnímu snížení emisí TZL o 963 tun, SO2 o 2 249 tun a NOx o 396 tun.

Příjem žádostí probíhal od 14. srpna do 16. prosince 2015. Státní fond životního prostředí ČR přijal celkem 240 řádně zaregistrovaných žádostí s rekordním požadavkem dotace z evropských prostředků v objemu 5,5 miliardy korun. Všechny projekty musí být zrealizovány do 31. 12. 2023.