Od roku 2018 budou muset všechny prodejny potravin nad 400 metrů čtverečních neprodané jídlo před zničením nebo odvozem na skládku nabídnout charitě. Jídlo se tak má dostat ke klientům sociálních služeb. Počítá s tím novela zákona o potravinách, kterou před časem schválili poslanci a teď jí bude projednávat senát.

Novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích (bod č. 36 novely - viz níže) počítá s darováním bezpečného jídla, které by jinak markety musely zlikvidovat − jde o výrobky se zdeformovanými obaly či končící trvanlivostí. S rozšířením skladů má potravinovým bankám pomoct i třicetimilionová dotace ministerstva zemědělství. Hospodářské noviny uvádí, že supermarkety v Česku ročně vyhodí přibližně 11 tisíc tun potravin.

bod č. 36 novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích:

V § 11 se doplňují odstavce 2 až 4, které znějí:
„(2) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí na trh potraviny v provozovně s prodejní plochou větší než 400 m2, je povinen potraviny, které nejsou v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky na potraviny, ale jsou bezpečné, poskytnout bezplatně neziskové organizaci, která shromažďuje bezplatně potraviny, skladuje a přiděluje je humanitárním nebo charitativním organizacím, které poskytují potravinovou pomoc klientům sociálních služeb; tyto organizace určí ministerstvo rozhodnutím vydaným z moci úřední. Potraviny určené klientům sociálních služeb musí být následně uváděny na trh pouze bezplatně.

(3) Potraviny uváděné na trh jiným provozovatelem potravinářského podniku než provozovatelem uvedeným v odstavci 2, které nejsou v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky na potraviny, ale jsou bezpečné, mohou být bezplatně poskytnuty neziskové organizaci, která shromažďuje bezplatně potraviny, skladuje a přiděluje je humanitárním nebo charitativním organizacím, které poskytují potravinovou pomoc klientům sociálních služeb; tyto organizace určí ministerstvo rozhodnutím vydaným z moci úřední. Potraviny určené klientům sociálních služeb musí být následně uváděny na trh pouze bezplatně.

(4) Při uvádění potravin podle odstavců 2 a 3 na trh musí být
a) splněna oznamovací povinnost podle § 3 odst. 1 písm. i),
b) zajištěna sledovatelnost potraviny podle čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 a
c) připojena dokumentace obsahující název potraviny, množství potraviny, informace podle čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, účel užití potraviny a informace o tom, v čem potravina nesplňuje požadavky tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na potraviny; informace podle čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 musí být srozumitelným způsobem poskytnuta také klientovi sociálních služeb.“.

Od loňského roku už markety nemusí v případě darování odvádět patnáctiprocentní daň z přidané hodnoty. Zboží "ocení" nulou, stejně tomu bude i nadále. Ve Francii už podobný zákon o potravinách funguje. Je však mírnější − při porušení hrozí tamním obchodům pokuta v přepočtu skoro dva miliony korun. Česká varianta počítá až s deseti miliony.

Dokument ke stažení:

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (Senátní tisk č. 248)

Zdroj: Hospodářské noviny

ECHA připravuje aktualizaci všech klíčových nástrojů používaných při plnění povinností vyplývajících z nařízení REACH a CLP. Konkrétně se aktualizace dotkne IUCLID (příprava REACH a CLP dokumentace), CHESAR (příprava zprávy o chemické bezpečnosti), ale také REACH-IT. Více ZDE

Další novinky:

Výbor pro biocidní přípravky přijal stanovisko k šesti účinným látkám

Ministr životního prostředí Richard Brabec podepíše za Českou republiku dne 22. dubna 2016 v New Yorku tzv. Pařížskou klimatickou dohodu. Mezi klíčovými státy, které ohlásily podpis dohody, jsou USA, Čína, Velká Británie, Německo nebo např. Polsko. 

Podpis dohody v New Yorku odstartuje v členských státech OSN po celém světě tzv. ratifikační proces. V ČR začne příprava na ratifikaci již letos. Dohodu musí schválit Parlament ČR a čeká ji i podpis prezidenta republiky.     

Aby byla smlouva celosvětově platná, musí ji ratifikovat alespoň 55 států Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu odpovědných za alespoň 55 % celkových globálních emisí skleníkových plynů. Dohoda by měla začít platit od r. 2020.

Pařížská dohoda formuluje dlouhodobý cíl ochrany klimatu - udržet nárůst průměrné globální teploty pod hranicí 2 °C a snažit se o udržení nárůstu teploty dokonce pod hranicí 1,5 °C. Dohoda ukládá rozvinutým i rozvojovým státům stanovení a implementaci vnitrostátních závazků. Právě o těchto závazcích se povede v budoucích letech debata. Každý pátý rok se mají revidovat s tím, že každý následující redukční příspěvek má být vyšší než ten předchozí.

Česká republika se jako člen EU do roku 2030 bude podílet společně s ostatními členskými státy EU na snížení emisí skleníkových plynů EU o 40 % ve srovnání s rokem 1990. Zároveň už ČR snížila své emise skleníkových plynů téměř o 37 % ve srovnání s rokem 1990. V současné době připravuje MŽP novou Politiku ochrany klimatu v ČR - strategii postupného přechodu k nízkouhlíkové ekonomice do roku 2050.

Podpisu Pařížské dohody bude předcházet setkání zástupců zemí OSN k tzv. Cílům udržitelného rozvoje (tzv. SDGs) a jejich zabudování do národních politik jednotlivých států. Cíle udržitelného rozvoje byly schváleny v září 2015 na summitu OSN v New Yorku. Zahrnují 17 hlavních cílů a 169 podcílů, v nichž jsou obsaženy hlavní principy, které by měly do roku 2030 ve svých národních politikách uplatňovat všechny státy světa.

Akci pořádá generální tajemník OSN Pan Ki-mun ve spolupráci s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem a francouzskou ministryní životního prostředí Ségolène Royale.

Dělené kompetence mezi ministerstvem zemědělství a životního prostředí v oblasti vod oživují debatu o vybudování centrálního úřadu pro vodu. Podle ředitele Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka by si voda zasloužila jednoho hospodáře. Souhlasí s ním i Petr Kubala, ředitel Povodí Vltavy.

Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce je samostatné ministerstvo nákladný nesmysl. Podle něj by úplně stačilo, kdyby voda opět patřila pod jedno ministerstvo – třeba životního prostředí.

Myšlenka si získala své příznivce i mezi poslanci. Například předseda sněmovního výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch by zvolil ministerstvo zemědělství s tím, že ministerstvo životního prostředí by mělo silnou kontrolní funkci s právem veta. Vizi vítá i jeho kolega Jiří Junek. Podle něj by stačil nějaký koordinátor. Více ZDE

Zdroj: Nase-voda.cz (Lidové noviny)

Snížení spotřeby vody o 20% ve srovnání s rokem 2015, opětovné využití poloviny městských vod, snížení úniků vody v potrubí na 10%. To je příklad cílů k roku 2030, které začátkem dubna představila Evropská komise.

Na půdě Evropského parlamentu cíle k roku 2030 prezentoval ředitel útvaru Voda na DG ENVI Pavel Misiga. "Přestože vlastnímu dosažení nastavených cílů  bude jistě bránit řada stávajících ekonomických a právních omezení, je z nich zřejmé cílení Evropské komise na zvyšování energetické samostatnosti vodohospodářského odvětví a celkové snižování dopadů výroby, transportu a čištění vody," uvedl Ondřej Beneš, člen představenstva SOVAK ČR.

Více se dozvíte v přiložené prezentaci.

Dalších 2,7 miliardy korun z evropských fondů půjde do zlepšování kvality ovzduší v České republice. Dotaci získá 56 projektů přihlášených v 8. výzvě Operačního programu Životní prostředí 2014-2020, jejichž cílem je snížit množství emisí pocházejících z průmyslu a zemědělství. Po realizaci vybraných projektů by mělo dojít k ročnímu snížení emisí o téměř 3600 tun.

Finanční podpora konkrétně poputuje na náhradu, rekonstrukci nebo pořízení dodatečných zařízení na spalovací a ostatní stacionární zdroje znečišťování, s cílem snížit emise tuhých látek, oxidů síry, oxidů dusíku, amoniaku a těkavých organických látek. Vybrány byly takové projekty, které nejlépe splnily hlavní sledované indikátory, zejména snížení množství emisí jemných prachových částic PM10 a PM2,5 pocházejících z průmyslu a zemědělství.

Většina finančních prostředků tak poputuje zejména průmyslovým podnikům. Po realizaci vybraných 56 projektů by mělo dojít k ročnímu snížení emisí TZL o 963 tun, SO2 o 2 249 tun a NOx o 396 tun.

Příjem žádostí probíhal od 14. srpna do 16. prosince 2015. Státní fond životního prostředí ČR přijal celkem 240 řádně zaregistrovaných žádostí s rekordním požadavkem dotace z evropských prostředků v objemu 5,5 miliardy korun. Všechny projekty musí být zrealizovány do 31. 12. 2023.

Po letech dohadů vláda schválila novou surovinovou politiku, která však musí ještě projít procesem SEA, tedy hodnocením vlivu na životní prostředí. Průtahy byly způsobené tím, že navazují na aktualizovanou Státní energetickou koncepci, která se připravovala řadu let a schválena byla teprve vloni. Více ZDE

Horní zákon ubírá peníze obcím

Na počátku března prošel senátem horní zákon, který je nástrojem k prosazování surovinové politiky. Zákaz těžby ropy a plynu z břidlic metodou hydraulického štěpení ale sněmovnou přijat nebyl. Stát by však díky novele měl získat více peněz z poplatků za těžbu hnědého uhlí, obce naopak dostanou nižší procentuální podíl z poplatků než dosud. Poplatky budou fixní po dobu příštích pěti let. Více ZDE

Bude Česko opět uranovou velmocí?

Vládou schválená surovinová politika se zabývá i budoucností těžby uranu v České republice. Materiál připouští otevření nového hlubinného dolu v Brzkově na Jihlavsku, kam by se těžba mohla přesunout z nedaleké Rožné u Žďáru nad Sázavou, kde funguje momentálně jediný uranový důl v ČR. O výstavbě dolu jako takové má pak vláda podle návrhu surovinové politiky rozhodnout zhruba kolem roku 2020. Proti těžbě na Jihlavsku ale dlouhodobě vystupují místní občané i ekologové. Více ZDE

Systém pro výplatu provozní podpory elektřiny a tepla

Operátor trhu (OTE) zajišťuje kromě vypořádání odchylek a organizování krátkodobého trhu s elektřinou a plynem od roku 2013 také evidenci a výplatu provozní podpory elektřiny a tepla. Jak celý systém funguje? Více ZDE

Střešní elektrárny dostávají Zelenou (úsporám)

Po solárním boomu velkých elektráren přicházejí na řadu malé střešní instalace. Jejich rozvoj by mohla nastartovat investiční podpora v rámci Nové zelené úsporám, kterou letos vyhlásilo MŽP. Jak je to s výhodností a nevýhodností elektřiny vyráběné na vlastní střeše? Více ZDE

Budoucnost alternativních pohonů v dopravě

S vozy na alternativní pohon je třeba do budoucnosti počítat stále více. Zavazuje nás k tomu i legislativa Evropské unie, podle níž musí do roku 2020 pocházet 10 procent energie v dopravě z obnovitelných zdrojů a mělo by se uspořit šest procent emisí CO2. Které alternativní zdroje energie v dopravě jsou v současnosti nejperspektivnější? Více ZDE

Česku hrozí, že nesplní ekologické závazky v dopravě

Podle ekologických závazků Evropské unie se mají do konce příštího roku snížit emise oxidu uhličitého v dopravě o čtyři procenta a do roku 2020 o šest procent. Do roku 2020 má pak 10 procent energie v dopravě pocházet z obnovitelných zdrojů. Od začátku roku však rapidně klesly prodeje čistých a vysokoprocentních biopaliv, protože vinou vyššího zdanění podražila, a neobstojí tak v konkurenci běžných pohonných hmot, jimž nahrává nízká cena ropy. Více ZDE

Rainer Baake: Trh dokáže zajistit financování nových elektráren (E15)

Nízké ceny elektřiny v Německu a ve střední Evropě, na něž si stěžují tradiční energetické firmy, jsou důsledkem existence nadbytečných elektráren. „Když tyto nadbytečné kapacity zmizí, ceny elektřiny se zvednou a stavba nových elektráren se začne vyplácet. Jen půjde o zdroje, které zapadnou do systému, kde budou stále více proudu vyrábět větrné a solární elektrárny,“ říká státní tajemník pro energetiku spolkového ministra hospodářství Rainer Baake, kterému se občas přezdívá Pan Energiewende. Více ZDE

ZÁZNAM Přijde Česká republika o sedm miliard z evropských dotací kvůli nedoplněnému seznamu evropsky chráněných území? A skutečně hrozí, že se v Česku nepostaví plánované dálnice kvůli neplatným studiím vlivu na životní prostření? Na tyto témama dnes radaktorka Karolína Koubová mluvila s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem z hnutí ANO po 17 hodině v pořadu Dvaceti minut Radiožurnálu. Záznam pořadu ZDE.

Konsorcium tvořené společností Energetický a průmyslový holding, a.s. (EPH) a jeho finančním partnerem PPF Investments Ltd. dnes známilo podepsání smlouvy o akvizici hnědouhelných aktiv v Sasku a Braniborsku od společnosti Vattenfall AB. Aktiva společnosti Vattenfall představují druhé největší hnědouhelné doly a elektrárny v Německu. Německé vodní elektrárny společnosti Vattenfall nejsou předmětem akvizice. Akvizice podléhá schválení ze strany švédské vlády a další obvyklé regulaci. Uzavření transakce se očekává ve třetím čtvrtletí roku 2016. Více ZDE

Již v tomto roce měla být ukončena výroba halogenových žárovek, především těch s klasickým tvarem baňky.  Přesněji všech žárovek a světelných zdrojů, které byly zařazeny do energetické třídy D a nižší.

Pokud nevíte, jaké jsou energetické štítky u svítidel, přečtete si tento článek na LEDSolution.cz.

Rok 2016 stanovila Evropská komise již v roce 2009. Díky výhradám velkých výrobců žárovek nakonec byl tento termín posunut na 1. září 2018.

Svítit budou do roku 2018

Neúsporné žárovky má nahradit LED technologie. Očekávalo se, že až v roce 2018 měla být tato technologie dostatečně výkonná a levná. Vývoj však šel dopředu nečekaným tempem a tak jsou LED světla na trhu již nyní.  Čím dál cenově dostupnější.

Klasickým i halogenovým žárovkám již odzvonilo. Zdroj: LEDSolution.cz

Nevýhody halogenek

Oproti halogenovým žárovkám jsou až pětinásobně úspornější. Lze také volit různé teploty (barvy) světla, zatímco „halogenky“ svítí pouze žlutě. Halogenové žárovky navíc obsahují toxické plyny, je obtížné je stmívat a jsou choulostivé na změnu napětí. I v případě menšího výkyvu mohou zčernat a přestat svítit. Životnost halogenových žárovek je zhruba 2 000 hodin, zatímco u LED to může být až 20 000 – 50 000 hodin!

Jak halogenové žárovky fungují?

Jak vlastně halogenové žárovky fungují a proč jsou tak neúsporné? Zaprvé spotřebovanou elektrickou energii přemění  z většiny na teplo, nikoli na světlo. Účinnost halogenových žárovek je žalostných 20lm/W, zatímco moderní LED svítidla dosahují 100-130lm/W.

Halogenová žárovka je velice podobná starší wolframové (Edisonce). Oproti ní se však zahřívají na mnohem vyšší teploty (250°C). Aby tyto teploty vydržela, je žárovka vybavena křemenným sklem. Díky tomu však vyzařuje ultrafialové záření. Sklo může být dokonce poškozeno pouhým dotykem lidské ruky. Soli obsažené v potu naleptají sklo a to po čase praskne.

Úsporné žárovky? Zmizí z trhu sami

Pokud nefandíte LED osvětlení, jsou na trhu také takzvané úsporné žárovky (CFL). Jsou o něco levnější, mají však řadu zásadních nevýhod. Kromě obsahu rtuti mají dlouhý náběh na plnou svítivost, která může trvat i několik minut. Po vypnutí byste je navíc neměli rozsvítit dříve než po 30 minutách.

Již teď je zaznamenána snižující se poptávka po úsporných žárovkách, předpokládá se tedy, že zákazníci je prostě přestanou kupovat sami. Kromě zmíněných nevýhod také obsahují jedovaté látky jako rtuť a při jejich rozbití dojde k uvolnění těchto látek do okolního prostředí.

Za co je nahradit?

Co tedy dělat s halogenovými nebo vláknovými žárovkami?

" Pokud máte starší žárovky na místech, kde svítíte zřídka, třeba ve sklepě, na půdě nebo v komoře, nechte žárovky „dosvítit“ a poté je nahraďte vhodnou alternativou," radí pan Lukáš Rymer z obchodu LEDSolution.cz

Foto: úvodní obrázek zdroj Wikimedia

VÝSLEDKY Vláda dnes znovu odložila bod ministerstva životního prostředí - Reakce vlády na zahájené infringementové řízení z důvodu vyhlášení lokalit Natura 2000 v nedostatečném rozsahu. Připomínáme, že již v únoru vláda rozhodla, že nezařadí dvě lokality a to kaňonovité labské údolí a Louky u Přelouče na seznam chráněných území kvůli dopravním zájmům. Ministerstvo životního prostředí doporučuje seznam doplnit. Ve hře je 7 miliard korun z evropských dotací na vnitrozemskou vodní dopravu.

Zelená nafta i pro zemědělce v živočišné výrobě

Vláda dnes schválila novelu zákona o spotřební dani tzv. zelenou naftu. Ta rozšiřuje daňové zvýhodnění nafty i pro zemědělce v živočišné výrobě.

Předmětem návrhu zákona o spotřebních daních je rozšíření stávajícího daňového zvýhodnění minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě, která v současné době zahrnuje pouze rostlinnou výrobu, i na minerální oleje spotřebované při vybraných činnostech živočišné výroby a produkci zvířat, resp. chovu skotu, prasat, drůbeže, ovcí nebo koz za účelem získávání, zpracování nebo výroby živočišných produktů nebo produkce těchto chovných a plemenných zvířat evidovaných podle plemenářského zákona.

Výše nároku na vrácení spotřební daně je u vybraných činností živočišné výroby a produkce zvířat stanovena ve stejné výši jako u rostlinné výroby. Tento nárok se bude vztahovat i na minerální oleje spotřebované od 1. ledna 2016. Účinnost předkládaného návrhu zákona se navrhuje od 1. července 2016.

Body jednání vlády:

• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů - schváleno

• Reakce vlády na zahájené infringementové řízení z důvodu vyhlášení lokalit Natura 2000 v nedostatečném rozsahu - odloženo

• Koncepce činnosti Grantové agentury České republiky na léta 2016 – 2020 - schváleno

• Zpráva o plnění úkolů obsažených v Koncepci vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství do roku 2015

Evropská komise v březnu předložila návrh revize Směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod. Navržena je náhrada ukazatele CHSK_Cr za ukazatel celkový organický uhlík (TOC), povinnost kombinace použití hodnot pro koncentraci znečišťujících látek a procenta snížení i změna požadavků na nerozpuštěné látky. SOVAK ČR nepodporuje ani jeden z uvedených návrhů.

U parametru CHSK_Cr není vhodná změna na TOC i proto, že jde o dva zcela různé parametry poskytující odlišný typ informace, analýza je nákladnější, citlivější na ostatní látky v odpadních vodách a s nízkou korelací ukazatel CHSK_Cr. Záměna parametru tedy povede k jednoznačnému snížení vypovídající míry kvality čištění, nižší jistotu návrhu a chování ČOV a zvýšení nákladů.

Návrh souběhu podmínek rozhodnutí o vypouštění odpadních vod jak pro koncentraci, tak i procento redukce považuje SOVAK ČR za ještě problematičtější než změnu parametru z CHSK_Cr na TOC. Znamenalo by to i návazné změny u ostatních parametrů, tedy BSK₅ a NL. Kombinace koncentrace konkrétního ukazatele a procenta snížení může být jako doporučení, nikoliv povinnost. Prosazení tohoto návrhu by znamenalo, že by poskytovatelé vodohospodářských služeb nebyli schopni dlouhodobě u jednotlivých případů uzpůsobit své řízení a investice bez dalších investičních a provozních nákladů.

Návrh na zavedení povinných požadavků na limity pro nerozpuštěné látky není řádně odůvodněn a neváže žádným způsobem na podmínky plnění Rámcové vodní směrnice. Právě z hlediska Rámcové vodní směrnice a klasifikace stavu vod jsou relevantní ukazatele průhlednost vody a zákal. Ovšem ukazatel nerozpuštěné látky relevantním parametrem není, protože tento parametr může být přirozeně přítomen jako resuspenze sedimentu nebo půdní eroze při vysokém stavu vody v řece.

Dokument ke stažení:

Stanovisko SOVAK ČR k návrhu změny z ukazatele CHSK na ukazatel TOC ve směrnici 91/271/EHS

Zdroj: SOVAK ČR

Výrazné snížení tuhých znečišťujících látek (TZL) v ovzduší přinesly nové technologie odprášení v Třineckých železárnách. V roce 2015 při objemu výroby 2,5 milionu tun oceli klesl objem prachu na 310 tun za rok. To je nejméně v historii firmy, která vyrábí nejvíce oceli v České republice. V roce 2014 přitom objem tuhých znečišťujících látek činil 560 tun, před deseti lety v roce 2004 to bylo 1400 tun při zhruba stejném objemu výroby.

Za tímto významným poklesem stojí především investice do 19 projektů zaměřených na snížení prašnosti, které huť realizovala od roku 2013 do roku 2015. Na ty se podařilo získat spolufinancování z Operačního programu Životní prostředí.

Pokles prachu je po realizovaných investicích v oblasti odprášení větší, než jaký se očekával. „Deklarovali jsme snížení prachu zhruba o třetinu, skutečný pokles je 45 %. Vykazované hodnoty měření předčily naše očekávání. Dá se tedy říct, že skutečně díky novým investicím dýcháme čistší vzduch, a to jak na pracovištích, tak v okolí fabriky,“ konstatuje generální ředitel hutě Jan Czudek.

Tkaninové filtry zachytí více prachu

Nejlepší dostupné techniky, takzvané BAT a dle nich stanovené emisní limity vyžadují pro velké zdroje koncentrace prachu do 15 miligramů na krychlový metr. U nejvýznamnějších ekologických akcí, jimiž jsou odprášení licích hal vysokých pecí, sekundární odprášení haly KKO (kyslíkové konvertorové ocelárny) a odprášení aglomerace č. 2 se výstupní koncentrace emisí prachu v současnosti pohybují v řádu jednotek miligramů.

Nové zařízení na snížení prašnosti byly postupně instalovány od roku 2013. Z těch nejvýznamnějších nejdříve na vysoké pece, kde byl nahrazen zastaralý elektrostatický odlučovač za dva moderní tkaninové filtry. Na ocelárně byla vybudována nová filtrační stanice, která odsává řadu prašných míst haly. Jako poslední bylo do provozu uvedeno odprášení aglomerace č. 2., přesněji nový tkaninový filtr zařazený za stávající elektrostatické filtry.

Průmyslové vysavače a výsadba stromů

Huť kromě odprášení největších zdrojů instalovala tkaninové filtry i na řadě dalších zařízení. Jedná se například o výklopníky aglomerací, přesypy zakladačů surovin, pracoviště pálení slitků či vykládací jámy uhlí na koksovně. V rámci ostatních projektů byly pořízeny mobilní průmyslové vysavače, čistící a zametací vůz pro úklid komunikací, nebo mlžná děla pro zkrápění venkovních prašných ploch. Dalším zajímavým projektem byla výsadba izolační zeleně v okolí prašných míst.

Odsíření aglomerace je dokončeno

Letos v únoru byla také dokončena investice, která sníží obsah oxidů síry v ovzduší na zmiňované aglomeraci č. 2. „Jde o snížení emisí oxidů siřičitého ve spalinách spékacích pásů pomocí metody suché adsorpce. Jejím principem je zjednodušeně řečeno dávkování aditiva a vody do reaktoru tkaninových filtrů, čímž dojde k odloučení oxidů síry,“ vysvětluje Radim Klimša, vedoucí odboru ochrany životního prostředí. Druhá nově dokončená investice spočívá v doplnění stávajících tkaninových filtrů o dávkování aktivního uhlí. „To je schopno zachytit i velmi nízké koncentrace některých dalších znečišťujících látek,“ upřesňuje.

Celkové investice do ekologických projektů v Třinci za poslední tři roky přesáhly 2,6 miliardy korun. 2,3 miliardy činila dotace z Operačního programu Životní prostředí. V dalších letech huť předpokládá do rozvoje investovat asi 12 miliard korun, z toho dvě miliardy pouze do ekologických akcí.

Ekologické akce právě startují

Dnešním dnem Třinecké železárny startují aktivity ke Dni Země, během nichž do konce dubna proběhne hned několik akcí zaměřených na ochranu životního prostředí. Nejdřív tradiční úklid břehů řeky Olše a jejích přítoků protékající areálem a na konci dubna pak s dětmi ze základních škol vysadíme do řeky nové ryby. I v tomto roce TŽ pokračují v sázení stromů v areálu. V těchto dnech například probíhá rozsáhlá výsadba v lokalitě Konská.

V žebříčku evropských metropolí podle ceny vodného a stočného patří Praze deváté místo. Se svými 85 korunami za metr krychlový o 10 korun převyšuje průměr zemí Evropské unie. Nejvíce za vodu platí obyvatelé dánské Kodaně (148 Kč), nejméně v bulharské Sofii (24,5 Kč). Ukazuje to aktuální analýza cen vodného a stočného od poradenské společnosti EY.

Cena vody v celé ČR v uplynulých deseti letech vzrostla o téměř 85 %, což je dvojnásobek průměru Evropské unie. Přesto však v řadě zemí EU roste cena vody ještě rychlejším tempem než u nás (např. Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Rumunsko). Nejvíc, až na trojnásobek, vzrostla cena v Rumunsku.

Praha je z pohledu ceny vodného a stočného s 85 korunami za metr krychlový nejdražší metropolí Visegrádské čtyřky. Obyvatelé Bratislavy za každý krychlový metr v přepočtu dají 60 Kč, v maďarské Budapešti je to dokonce jen 54 Kč. Varšava pak platí o 9 korun méně, 76 korun. Ve městech západní Evropy ale i ve Vídni či Berlíně platí lidé za vodu o desítky korun víc, průměr je kolem stokoruny. Nejdražší je voda v dánské Kodani, Dánové za ni platí téměř dvojnásobek toho, co obyvatelé Prahy. Naopak v Sofii, hlavním městě Bulharska je cena za metr krychlový vody proti české metropoli méně než třetinová.

V čem ale Praha vyniká, je růst ceny, kterou za vodu platíme. Za poslední rok vzrostla cena v českém hlavním městě o téměř 10 %. Na celém českém trhu pak cena vody za posledních deset let vzrostla dvojnásobně rychleji (84 %), než je průměr Evropské unie (40 %). Český růst ale zdaleka není nejrychlejší, překonávají jej zejména jiné země střední a východní Evropy jako Rumunsko (198 %), Turecko (165 %) či Lotyšsko (143 %).

„Podobný vývoj jako u nás lze sledovat i v Chorvatsku, kde je oproti roku 2005 nyní voda dražší o 84 %. Na Slovensku je růst cen v tomto odvětví pozvolnější, když cena je vyšší o 51 %. V západních zemích k tak rychlému růstu jako ve střední a východní Evropě již nedochází, například ve Francii je voda v porovnání s rokem 2005 dražší o 30 % a v Německu dokonce jen o 15 %,“ říká Petr Knap, partner podnikového poradenství společnosti EY.

„Růst cen vody u nás byl způsoben zejména potřebou růstu investic do infrastruktury nejen v Praze, ale po celé České republice. České ceny se tak již téměř přiblížily západní Evropě. Zisk distributorů se tak stále pohybuje kolem deseti procent z celkové výše vodného a stočného. Jeho zvýšení brání regulace, roční růst zisku ve vodárenství je totiž omezen na nejvýše sedm procent,“ vysvětluje Antonín Raizl, senior manažer oddělení podnikového poradenství společnosti EY.

Česká republika patří naopak k zemím s nejnižší spotřebou vody v Evropě, na osobu a den ji ve svých domácnostech spotřebujeme jen těsně přes 87 litrů. Celková spotřeba se blíží 130 litrům na osobu a den, úrovně západní Evropy však stále nedosahuje. Například Britové denně spotřebují přes 340 litrů, ve Španělsku to pak je 265 litrů.

Češi se jako jedni z mála naučili hojně využívat úsporná vodovodní zařízení. Nejvíce proteče kohoutkem Pražanům, až 106 litrů na osobu a den. Naopak v regionech spotřeba klesá až na 76 litrů pro Pardubicko nebo 78 litrů pro Královéhradecký kraj a Vysočinu. O něco nižší spotřebu vody než v Česku tak mají jen pobaltské státy, zejména Litva a Estonsko.

„Paradoxem je, že v těchto zemích je voda ještě levnější než u nás, Ve Vilniusu platí za vodu 45 korun za metr krychlový, v Tallinnu 57 korun. Češi s vodou šetří. Důvodem může být také pocit, že voda je drahá a bude stále dražší. Bohužel další šetření bude ohrožovat technologické fungování dodávek vody, protože již dnes klesá v mnoha lokalitách objem dodané vody na technologická minima,“ dodává Antonín Raizl.

Mohlo by Vás zajímat:

Analýza: V roce 2017 se cena vody citelně zvýší, někde dokonce překročí i 100 Kč za kubík (7.4.2016)