Podíl odpadů určených k recyklaci by měl v roce 2030 vzrůst na 70 % ze současných 44 % a to na základě na základě návrhu právních předpisů, které dnes přijal Evropský parlament. Europoslanci chtějí dále omezit podíl skládkování na 5% a o polovinu snížit množství potravinového odpadu a to do roku 2030. Parlament bude nyní jednat s Radou ministrů.

V roce 2030 by mělo být alespoň 70% hmotnostních tzv. komunálního odpadu (z domácností a podniků) recyklováno nebo připraveno k opětovnému použití. Evropská komise navrhla 65%.

Pro obalové materiály, jako je papír a lepenka, plast, sklo, kov a dřevo, poslanci navrhují 80% cíl pro rok 2030 s průběžnými cíli pro každý materiál.

Návrh směrnice omezuje podíl komunálního odpadu, který má být ukládán na skládky na 10 % do roku 2030. Europoslanci navrhují snížení podílu na 5 %, avšak s možností prodloužení o pět let, za určitých podmínek v případě členských států, které skládkují více než 65% svého komunálního odpadu v roce 2013.

Odhaduje se, že potravinového odpadu v EU vzniká přibližně 89 mil, tedy na každého obyvatele připadá 180 kg a rok. Europoslanci prosazují 30% snížení potravinového odpadu do roku 2025 a dále jeho snížení o 50 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 2014. Navrhuje se také podobný cíl pro odpadky v moři.

Čtyři dnes přijaté zprávy reprezentují postoj Evropského parlamentu při vyjednávání, před jednání s Radou ministrů, která má ještě přijmout svou vlastní pozici.

Související článek:

Europoslanci hlasují o opatřeních pro účinnější recyklaci odpadů (13.3.2017)

Europoslanec Poche: Česko se musí naučit předcházet vzniku odpadů (14.3.2017)

Pokud však vyřešíme skladování elektřiny, nebudou nové jaderné bloky asi zapotřebí, říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny Ján Štuller, zmocněnec ČR pro jadernou energetiku. "V takovém případě bychom se na otázku nových jaderných bloků museli začít dívat jinak. Dnes otázka skladování elektřiny zatím uspokojivě vyřešena není. Zatím tedy musí mít každá země dostatek stabilních zdrojů, a proto je v ČR třeba pokračovat v přípravě výstavby nových jaderných bloků. Pokud se mezitím podaří vyřešit otázku skladování, budeme moci uvažovat i o jiném řešení," uvedl Štuller. Rozhovor čtěte ZDE

Mohlo by vás zajímat:

EU chystá velkou reformu trhů s elektřinou (iHNED.cz, 14.3.2017)

Do uzávěrky výzvy pro předkládání projektů v oblasti "Ochrana klimatu, životní prostředí, účinné využívání zdrojů, suroviny" dne 7.3.2017 bylo zasláno celkem 401 projektů. Nejvíce návrhů (117) směřovalo do oblasti oběhového hospodářství, dále do oblasti surovin (80), řešení inspirovaných přírodou (61), kulturního dědictví (56), arktického výzkumu a pozorování Země (47), klimatických služeb (35) a konečně 5 návrhů do oblasti podpory politik a veřejných zakázek. K dispozici je celkem 341 mil. eur. Předkladatelé projektů do dvoustupňových výzev budou v květnu informováni o eventuálním postupu do dalšího kola, které má uzávěrku 5.9.2017.

Mohlo by Vás zajímat:

Projekt ENVRIplus sdružující výzkumné infrastruktury zaměřené na životní prostředí spustil program max. 4týdenních výměnných pobytů (Exchange of Personnel – EoP), který je otevřen i pro pracovníky organizací mimo projektové konsorcium, které však mají jasné a dlouhodobé vazby na instituce v projektu zastoupené. Uzávěrky jsou plánovány na: 31. března 2017, 31. srpna 2017, 31. října 2017 a 31. prosince 2017. Veškeré podrobnosti o výzvě naleznete ZDE.

Zdroj: H2020

Po nové odpadové legislativě volají odborníci mnoho let a vláda ve svém programovém prohlášení i slíbila, že ji do poloviny loňského roku připraví. MŽP pracovalo na novele zákona o odpadech a zcela novém zákonu o výrobcích s ukončenou životností dva roky. Nyní však ministr životního prostředí Richard Brabec přiznal, že do voleb se už nové zákony přijmout nepodaří. Vše se zadrhlo v Legislativní radě vlády. "Naším cílem je dnes dopracovat zákon podle požadavků Legislativní rady vlády a připravit ho pro novou vládu," uvedl ministr Richard Brabec. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Přechod k oběhovému hospodářství nemusí být pro Česko velký problém. Například v recyklaci jsme na tom dobře. Větší výzvou ale budou opatření na předcházení vzniku odpadů, což je podle odpadové hierarchie to nejdůležitější, říká europoslanec pro EurActiv.cz Miroslav Poche (ČSSD, S&D). Rozhovor čtěte ZDE

Zdroj: EurActiv.cz

Slovenský výtvarník a designér Ivan Jurečka dává vinylovým gramo-deskám druhý život. Ručně z nich vyrábí sochy nebo vyřezává portréty. „Z desek se snažím zpracovat co nejvíce a tím minimalizovat odpad. Recykluji originální obaly, z odřezků si ručně dělám vizitky a podobně… Motivem k tvorbě je otázka hodnot a samotná hodnota věcí, materiálů, lidských osudů a myšlenek,” říká Ivan Jurečka. Jeho díla je možné spatřit na designérské přehlídce Prague Design Week 2017, která se uskuteční od 10. do 16. dubna v Tančícím domě.

Zdroj: https://www.designmagazin.cz

Než se stal prvním československým ministrem životního prostředí, publikoval Bedřich Moldan knihu „Ekologie hmoty v přírodě“. Hned v první kapitole připomíná, že lidé by se měli učit z oběhových cyklů přírody a ekosystémů, a ne plýtvat fosilními zdroji. Koncept oběhového hospodářství je známý velmi dlouho. Co nám brání se podle něj řídit? Rozhovor, který vyšel v březnovém čísle časopisu Odpadové fórum, odborného měsíčníku pro průmyslovou a komunální ekologii, čtěte na EurActiv.cz ZDE

Největší tuzemští odborníci z oblasti elektromobility představili v Loučni své vize o budoucnosti a možnostech elektrického pohonu v dopravě. Hlavním partnerem 4. ročníku tradiční konference o čisté mobilitě byla letos Skupina ČEZ. Ta v průběhu letošního a příštího roku vybuduje po celé ČR další desítky veřejných stanic, zejména rychlodobíjecích. Více než 40 jich vznikne díky grantu z evropského programu Connecting Europe Facility (CEF), jehož prostřednictvím Evropská komise podporuje propojování Evropy budováním dobíjecích stanic podél hlavní silniční sítě TEN-T.

Bude letošní rok znamenat tolik očekávaný průlom a definitivní bod zvratu v penetraci elektromobilů na českých silnicích? Co na to automobilky a stavitelé dobíjecí infrastruktury? A jak zareagují další alternativní pohony? Klíč k odpovědím na podobné otázky ležel v Loučeni. Hlavním partnerem 4. ročníku tradiční konference o čisté mobilitě v České republice byla Skupina ČEZ – provozovatel nejrozsáhlejší sítě veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily v ČR. Ta by se měla letos a příští rok podstatně rozrůst, mj. i díky více než 40 stanicím vybodovaným z grantu evropského programu Connecting Europe Facility (CEF). Evropská komise touto cestou podporuje propojování Evropy budováním dobíjecích stanic podél hlavní silniční sítě TEN-T.

„Objemy registrací nových elektromobilů v prvních dvou měsících letošního roku dávají naději na další růst. Jako provozovatel největší sítě dobíjecích stanic v České republice bychom tento růst chtěli znovu výrazně podpořit výstavbou nové dobíjecí infrastruktury, která umožní elektromobilům plynulejší pohyb i mezi největšími městy,“ uvedl manažer útvaru čisté technologie ČEZ Tomáš Chmelík, jeden z přednášejících na konferenci.

„Cílem společného setkání v Loučni je nejenom představit aktivity jednotlivých resortů v oblasti podpory čisté mobility, shrnout plnění úkolů, které vyplývají z Národního akčního plánu čisté mobility, ale zejména připravit půdu pro aktualizaci stávajícího Národního akčního plánu čisté mobility. Letošní zima jasně ukázala, že silniční doprava zejména ve městech je hlavním zdrojem emisí zdraví škodlivých látek do ovzduší. Např. v Praze se silniční doprava podílí na celkových emisích jemných prachových částic PM2,5 z více než 60 % a na celkových emisích oxidů dusíku 56 %. Nepochybně tak musíme rozvíjet a podporovat různé formy alternativní dopravy a související infrastruktury,“ uvedl Vladislav Smrž, náměstek pro řízení sekce politiky životního prostředí a mezinárodních vztahů Ministerstva životního prostředí ČR.

Elektromobilita v ČR: nejtěžší je dosažení první tisícovky

Po loňských 271 nových registracích elektromobilů přibylo letos v lednu a únoru v ČR dalších 68 nových elektromobilů.Od začátku roku 2012 tak na českých silnicích začalo jezdit 1067 elektromobilů, nejvíce (367) jich bylo zaregistrováno v roce 2015. Při uvažovaném průměrném nájezdu jednoho vozu cca 15 tisíc kilometrů ročně se celková spotřeba elektřiny pro tento objem elektrických aut pohybuje kolem 2,3 milionu kWh, tj. ekvivalent roční spotřeby 1 tisíce domácností.

Podobně jako v dalších vyspělých zemích Evropy, i v České republice se elektrická auta definitivně stávají běžnou součástí zejména městského provozu. To se promítá do všech oblastí týkajících se prodeje a servisu elektromobilů. Nedávná studie společnosti Roland Berger předpokládá v roce 2020 v ČR roční prodej až 7 tisíc vozidel s elektrickým pohonem. To představuje asi 3 % trhu a jen malé zaostávání za zeměmi západní Evropy, kde se tento podíl očekává mezi 5 a 10 %.

Klíčová je infrastruktura

Národní akční plán (NAP) Čistá mobilita počítá v následujících letech s rychlým rozvojem počtu plnících a nabíjecích stanic po celé České republice. Projekt Elektromobilita ČEZ, který je součástí širší nabídky pod křídly společnosti ČEZ ESCO, reaguje na tento trend výstavbou sítě veřejných dobíjecích stanic. Z celkových 71 jich je 26 rychlodobíjecích; zbytek sítě tvoří tzv. stanice normálního dobíjení. Více na https://www.elektromobilita.cz/cs/mapa-dobijecich-stanic.html. Při využívání celé sítě dobíjecích stanic se uživatel před dobíjením identifikuje jedinečnou RFID kartou.

Další veřejné rychlodobíjecí stanice vybuduje Elektromobilita ČEZ v letech 2017–18 na hlavních tazích napříč Českou republikou. Celkem 42 stanic umožňujících dobití většiny běžné kapacity baterií za 20 až 30 minut vznikne díky grantu z evropského programu CEF. Nad rámec těchto stanic bude vybudována také jedna lokalita kombinující integraci dobíjecích stanic, systému pro ukládání energie a výroby z obnovitelného zdroje.

Čtyři směrnice týkající se odpadu a nakládání s ním budou předmětem hlasování pléna tento týden. Týkají se hlavně využívání odpadu domácností a malých firem, které dohromady produkují zhruba 8% celkového odpadu v EU, a jde o to zvýšit podíl recyklace a neefektivního a neekologického skládkování. Parlament má v tomto směru ambicióznější cíle než původně navrhovala Komise a chce recyklaci ještě více stimulovat.

Odpad je potenciálně druhotná surovina a vzhledem k tomu, že ty prvotní jsou omezené a EU je musí dovážet, hledají se cesty, jak odpad co nejefektivněji znovu využít nebo ho vůbec méně vytvářet. Patří sem třídění, opravování, znovu využíváni a recyklování v logice cyklického modelu oběhového hospodářství. Na přínosech cirkulárního systému panuje shoda, přesto se výsledek hlasování Parlamentu o odpadovém balíčku s napětím očekává.

Komise totiž navrhla cíl pro podíl recyklace 65% a maximálně by se podle ní mělo skládkovat 10% - obojí do roku 2030. Poslanci by chtěli víc: výbor pro životní prostředí podporuje cíl 70% pro recyklaci a jen 5% pro skládkování. Plénum debatuje o odpadovém balíčku v úterý dopoledne a následně bude hlasovat.

V Čechách se recykluje čtvrtina až třetina odpadu.

V roce 2004 se podle ministerstva životního prostředí z komunálního odpadu recyklovalo jenom 12% a v roce 2014 už 35%; podle údajů Eurostatu za rok 2014 byl komunální odpad v Česku recyklován méně: 25,4,%. Každopádně je to ještě daleko od celoevropsky závazného cíle 50% do roku 2020.

V ČR se počítá s koncem skládkování využitelného odpadu po roce 2024. Připravuje se novela zákona o odpadech a nový zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností.

Skládkovat, spalovat nebo recyklovat?

Vyvézt odpad na skládku je z okamžitého hlediska nejlevnější, ale pro životní prostředí nejhorší varianta. Nese také rizika pro naše zdraví nehledě na to, že je synonymem plýtvání s druhotnými surovinami.

Odpad je také možno spalovat a získanou energii využívat, ale v hierarchii nakládání s odpady stojí na prvním místě recyklace. Obecně platí, že země, které více recyklují, také méně skládkují, jak ilustruje infografika tohoto článku.

Stanovisko Parlamentu

Na štrasburském plénu poslanci v úterý 14.3.  dopoledne diskutují a následně hlasují o balíčku čtyř směrnic. Týkají se odpadů obecně, skládek, obalů a autovraků, baterií a akumulátorů. Dva čeští poslanci byli zpravodaji pro tři ze čtyř směrnic jménem výboru pro průmysl. Miroslav Poche pro směrnici o odpadech a Pavel Telička pro směrnici o skládkách a směrnici týkající se autovraků, baterií a akumulátorů.

Infografika:

Kolik bude odběratele v nejbližší době stát elektřina? Může vedení společnosti ČEZ za to, že některé jaderné bloky v loňském roce z bezpečnostních důvodů zůstaly odstaveny? Postaví ČEZ další jaderný reaktor? Jana Klímová se ve Dvaceti minutách Radiožurnálu zeptá generálního ředitele energetické společnosti ČEZ Daniela Beneše. Záznam rozhovoru - ZDE.

Mohlo by vás zajímat:

Blíží se konec uhelné energetiky, prodej elektrárny Počerady dává smysl, říká člen představenstva ČEZ Cyrani (iHNED.cz, 13.3.2017)

V souvislosti s blížícím se termínem pro implementaci nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, známém pod zkratkou REACH, pořádala Evropská asociace řemesel a malých a středních podniků UEAPME konferenci věnovanou dopadu nařízení na malé a střední podniky (MSP). Podle prezidentky UEAPME Ulriky Rabmer-Koller již nyní řada MSP uvažuje o tom, že bude muset skončit se svým podnikáním, protože regulatorní zátěž spojená s REACH je pro ně příliš vysoká. Podle prezidentky by měla EU poskytnout MSP pomoc, protože i následné procesy související s autorizací látek po termínu pro implementaci, který je stanoven na červen 2018, jsou velice finančně nákladné.

Dokument ke stažení:

Tiskovou zprávu z konference - ZDE

Zdroj: CEBRE

Agentura pro podnikání a inovace (API) se vloni v létě odštěpila od své mateřské agentury CzechInvest. API vznikla na základě požadavku Evropské komise, aby subjekty, které hospodaří s veřejnými prostředky ze zdrojů Evropské unie, spadaly pod režim zákona o státní službě. Co změna znamená pro podnikatele nebo jak agentura bude podporovat inovace v oblasti ekotechnologií a aplikovaného výzkumu, odpovídal její ředitel Lukáš Vymětal. Více ZDE

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v těchto dnech vyjednává s vhodnými kandidáty na ministra průmyslu a obchodu. V sobotu se objevila informace, že by se nástupcem Mládka měl stát poslanec ČSSD Milan Urban, který už rezort před lety řídil. Mladá Fronta Dnes se odvolává na tři nejmenované zdroje. Urban úvahy o svém vládním angažmá komentoval pouze slovy, že si novináři budou muset počkat do pondělí. Nicméně vyloučil spekulace, že premiér nemá na výběr vhodného ministra čas a průmysl bude řídit až do konce volebního období. Urban byl ministrem průmyslu v letech 2003 až 2006. Mezi vážnými kandidáty na ministerské místo je náměstek ministra průmyslu Jiří Havlíček a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr.

Téma pro druhou dnešní část pořadu Otázek Václava Moravce. Hosté budou předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, bývalý ministr životního prostředí Bedřich Moldan a ekonom Michal Mejstřík. Hovořit se bude na témata: energetický mix v ČR, efektivita jaderné energetiky a obnovitelné zdroje energie, technologické možnosti a spolehlivost. Záznam pořadu ZDE.

Přechod k oběhovému hospodářství je jednou z hlavních cest, jak úsporně využívat omezené přírodní zdroje, které musí Evropská unie ve velké míře dovážet. Asociace pro mezinárodní otázky a zpravodajský portál EurActiv.cz v rámci projektu „Empowering Youth and Regions in the European Parliament“ uspořádaly 30. ledna 2017 v Plzni kulatý stůl na téma „Oběhové hospodářství: Výzvy pro Plzeňský kraj“. Výstupem z debaty se stala níže uvedená doporučení adresovaná evropským institucím i domácím politikům a státní správě.

Doporučení k politice oběhového hospodářství:

• Při plnění evropských cílů je potřeba porovnávat porovnatelné: Do roku 2030 by měly členské země EU podle Evropské komise recyklovat 65 % komunálního odpadu. Evropský parlament by mohl navrhnout dokonce cíl ve výši 70 %. Než budou tyto cíle schváleny, musí být zajištěno stanovení jasných, celoevropsky platných definic klíčových termínů včetně samotné „recyklace“, tak aby bylo možné údaje vykazované jednotlivými členskými státy vzájemně porovnávat a výsledky tohoto porovnání vypovídaly o skutečné míře recyklace v daných zemích. Na národní úrovni je pak potřeba sjednotit statistiky ministerstva životního prostředí a Českého statistického úřadu, a proto je aktivita vyvíjená v tomto směru vítána.

• Evropské cíle by měly reflektovat rozdíly mezi jednotlivými státy: Jednotlivé země EU se mezi sebou výrazně liší v produkci komunálního odpadu, a z toho také vyplývají rozdílné možnosti pro plnění evropského recyklačního cíle. Státy produkující méně odpadu – mezi které patří i Česká republika – jsou při zvolení jednotného celoevropského přístupu postaveny před přísnější podmínky. Nárůst produkce komunálního odpadu tvoří například obaly, které je relativně jednoduché separovat a dále zpracovávat. Evropský cíl by se měl tedy spíše zaměřovat na dosažení určitého maximálního podílu nerecyklovatelného směsného odpadu.

• Důležitější než zákaz skládkování jsou poplatky: Podle návrhu Evropské komise by se mělo skládkování v EU do roku 2030 omezit na maximálně 10 % veškerého odpadu. Evropský parlament by mohl navrhnout ještě přísnější – pětiprocentní – cíl. V České republice se počítá s koncem skládkování využitelného odpadu po roce 2024. Tento cíl má být realizován prostřednictvím zákazu skládkování. Samotný zákaz ale situaci nevyřeší. Motivací by pro české obce měly být postupně se zvyšující poplatky za skládkování, které budou pobízet k vyšší míře separace a recyklace odpadu.

• Účinná ZEVO mohou být součástí oběhového hospodářství, ale je třeba se vyhnout vytváření nadkapacit: Energetické využívání odpadu v účinných spalovacích zařízeních je z hlediska životního prostředí přínosnější než jeho ukládání na skládky, a pozitivní roli může sehrát i jako náhrada uhelných zdrojů. Recyklace však stojí v hierarchii nakládání s odpady výš a vzhledem k ambiciózním navrženým evropským cílům je nutné vyvarovat se vytváření nadkapacit spalovacích zařízení. V České republice (i dalších zemích) proto bude potřeba pečlivě uvážit, kde je vhodné další zařízení budovat, a to i vzhledem k rozdílným podmínkách v jednotlivých krajích. Výhodou je umístění zařízení s napojením na soustavu centrálního zásobování teplem či dalším využitím energie na lokální úrovni s maximálním zajištění energetické soběstačnosti.

• Každý stát by měl zvolit vhodný mix pro různé druhy nakládání s odpady: Jednotlivé stupně hierarchie nakládání s odpady by tedy měly ve členských státech získat prostor odpovídající domácí ekonomické situaci a dosavadnímu vývoji odpadového hospodářství, tak aby byla zvolená opatření nákladově efektivní a vedla k účinnému využívání veškerých zdrojů.

• Legislativa týkající se oběhového hospodářství musí být stabilní a předvídatelná: Pokud je nastaven mix opatření pro nakládání s druhotnými surovinami a odpady, je následně potřeba zachovávat stabilitu a předvídatelné prostředí, ve kterém se mohou investoři bez zbytečných komplikací orientovat.

• Druhotné suroviny musí být vnímány jako významný zdroj pro evropské hospodářství: Evropské země by měly být schopny samy zpracovávat druhotné suroviny, které vznikají v procesu nakládání s odpadem. Evropa by se měla vyvarovat situace, kdy jsou druhotné suroviny exportovány zejména do asijských zemí, odkud jsou naopak importovány produkty vyrobené z těchto druhotných surovin. Proto by měla v Evropě vznikat nová zařízení pro zpracování odpadu. Pozitivním krokem by bylo i daňové zvýhodnění druhotných surovin oproti surovinám primárním.

• Přechod k oběhovému hospodářství je potřeba vnímat jako příležitost pro celou ekonomiku: Česká republika musí mít připravenou strategii pro přechod k oběhovému hospodářství. Ta by měla určovat role, jaké může hrát široké spektrum odvětví napříč ekonomikou, a dávat jasnou představu o tom, jak je možné využívat materiály získané díky vyššímu podílu separace a recyklace. Je třeba klást důraz na to, aby přidaná hodnota vznikala na území České republiky. Transformace byznysových plánů musí být vnímána jako příležitost a je třeba k ní přistupovat inovativně. Česká republika by měla hledat oblasti, ve kterých se může stát lídrem i v mezinárodním srovnání.

• Státy EU by měly využívat individuálně nastavené investiční pobídky pro inovativní firmy: Aby k něčemu takovému mohlo dojít a oběhové hospodářství se pro Česko stalo naplněnou příležitostí, je potřeba hledat nové obchodní modely. Ty sice v některých případech vyžadují relativně vysoké počáteční náklady, ale dlouhodobě ekonomice prospívají. Stát by proto například mohl inovativní firmy podporovat finančními pobídkami. Pro inovativní projekty, které jsou mezisektorové, by také měla být podporována aktivní mezirezortní spolupráce.

• Oběhové hospodářství se týká celé společnosti: Výchozím předpokladem pro přechod k oběhovému hospodářství je informovanost a akceptace ze strany veřejnosti. Důležitou roli proto hraje osvěta, která veřejnosti vysvětluje jednotlivé aspekty a termíny spojené s problematikou oběhového hospodářství a vede společnost k tomu, aby začala o odpadech uvažovat jako o potenciálních zdrojích.

• Nejde pouze o nakládání s odpady: Oběhové hospodářství se ovšem netýká pouze nakládání se vzniklými odpady. Zásadní roli hraje samotné předcházení vzniku odpadů. Své chování by měl proto změnit průmysl, který musí své produkty vyrábět tak, aby byly snadno recyklovatelné. Důležitá je podpora mezinárodního přenosu znalostí a technologií pro rychlejší přestup z lineárního na cirkulární systém.

Zdroj: EurActiv.cz

Prezident republiky Miloš Zeman podepsal v pátek dne 10. března 2017 zákon ze dne 21. února 2017, kterým se mění zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech (dokumenty: odkaz na PSP ČR - ZDE). Novela bude účinná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.

Novela zákona upravuje podmínky provozu a uvádění na trh zařízení obsahujících regulované látky nebo fluorované skleníkové plyny s cílem snížit riziko jejich neodborné instalace a zamezit tak únikům těchto látek do ovzduší. Upravuje dále ustanovení týkající se hodnotících, atestačních a certifikačních subjektů, implementace nových povinností a posouzení možnosti částečného převedení kompetencí při vydávání certifikátů z MŽP na soukromé subjekty. A v neposlední řadě doplňuje sankční ustanovení a povinností vybraných provozovatelů zařízení a rozšíření pravomocí ČOI.

Novela upravuje podmínky provozu a uvádění na trh zařízení obsahujících regulované látky nebo fluorované skleníkové plyny s cílem snížit riziko jejich neodborné instalace a zamezit tak únikům těchto látek do ovzduší. Tzv. nehermeticky uzavřená zařízení plněná fluorovanými skleníkovými plyny smí být podle čl. 11 odst. 5 nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 prodávána konečnému uživateli pouze tehdy, je-li doloženo, že instalaci provede podnik certifikovaný v souladu s článkem 10 tohoto nařízení (tj. osoba, která je držitelem certifikátu podle § 10 zákona č. 73/2012 Sb.). Při instalaci chladicích a klimatizačních zařízení jsou odborné znalosti a praktické schopnosti zcela nezbytné k tomu, aby byl vyloučen únik fluorovaných skleníkových plynů, který by mohl být způsoben neodborným zacházením. Navrhuje se proto stanovit povinnost prodejcům nehermeticky uzavřených zařízení, aby zajistili, že instalace bude provedena certifikovanými osobami. K zajištění kontroly této povinnosti musí prodejci současně vést evidenci prodaných nehermeticky uzavřených zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny spolu s uvedením čísla certifikátu certifikovaných osob, které provedly jejich instalaci.

V návaznosti na nové povinnosti stanovené přímo použitelným nařízením Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014, se doplňují nové skutkové podstaty správních deliktů za porušení povinností v tomto nařízení stanovených. V reakci na zkušenosti z praxe se navrhuje rozšířit pravomoci České obchodní inspekce tak, aby kromě provádění kontrol, měla kompetenci v návaznosti na provedené kontroly uložit nápravná opatření nebo vést řízení o správním deliktu.

Návrh dále obsahuje blok věcných a legislativně technických úprav zákona prováděných v návaznosti na zkušenosti s tříletou aplikační praxí zákona č. 73/2012 Sb. Cílem navrhovaných změn je odstranit výkladové pochybnosti, umožnit efektivnější kontrolu stanovených povinností, případně vypustit úpravu povinností, které představují neodůvodněnou administrativní a aplikační zátěž pro dotčené subjekty. Dalšími změnami dochází k adaptaci na nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014, zejména se odstraňují ustanovení zákona, která jsou s tímto nařízením v rozporu.

Související článek:

Novelu zákona o ochraně ozonové vrstvy znovu projednají poslanci (20.1.2017)