na tom se shodne většina z nás, ale umíme vyhodnotit, která naše činnost ovlivňuje její spotřebu nejvíce? V přednášce „VODNÍ STOPA PODLE ISO 14046 A PŘÍKLADY Z PRAXE“ Ing. Libor Ansorge, Ph.D. (Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i.) nás zasvětí hned do několika přístupů jak hodnotit udržitelnost užívání vodních zdrojů.

Jedním z nich je „posuzování vodní stopy“ podle mezinárodní normy ISO 14046 (ISO, 2014), spočívající na principu posuzování životního cyklu (dopadový přístup). Pod pojmem vodní stopa se však lze také setkat s přístupem Water Footprint Networ (množstevní přístup). Autor vysvětlí zásadní rozdíly mezi těmito metodami. Dovíme se, že existuje mnoho dalších přístupů poskytujících jednoduchý a přitom robustní systém pro vyhodnocování vzájemných vazeb mezi ekonomickou spotřebou a dopady na životní prostředí. Rovněž se dovíme, kde je možné nalézt informace k těmto metodám, praktické příklady jejich užití a jaké jsou požadavky na kvalitu vstupních informací.

Tato přednáška odezní na XIII. ročníku mezinárodní konference „Účetnictví a reporting udržitelného rozvoje“ se koná ve dnech 26. a 27. dubna 2017, jako doprovodný program Stavebních veletrhů Brno. Konference je zaměřena na aktuální otázky udržitelného rozvoje, dobrovolné přístupy k dosahování cílů udržitelného rozvoje na úrovni podniků, výsledky projektů, případové studie a diskusi nad praktickými zkušenostmi.

Další podrobnosti ke konferenci, program a přihlášky - ZDE

Skutečnost, že emise NOx u dieselových motorů jsou v provozu mnohem vyšší než v laboratorních testech, byla státům EU a Komisi známa již před deseti lety. Nyní se musí zajistit zlepšení testování a kontroly nových automobilů, tvrdí poslanci v doporučení, o kterém se hlasovalo v úterý. V samostatném hlasování poslanci upravili nařízení EU pro schvalování typu tak, aby bylo testování bezpečnosti a dopadů na životní prostředí nezávislejší, s přísnějším dohledem nad automobily, které jsou v provozu.

Nezávazné doporučení Komisi a Radě EU jsou založena na závěrečné zprávě Vyšetřovacího výboru pro měření emisí v automobilovém průmyslu (EMIS).

Členové EMIS dospěli k závěru, že ačkoli Evropská komise a členské státy byly již před více než deseti lety informovány, že se emise oxidů dusíku (NOx) vozidel s dieselovým motorem v laboratorních testech výrazně liší od hodnot naměřených na silnicích, nedokázaly jednat tak, aby chránili kvalitu ovzduší a veřejné zdraví.

Mimoto kontrolní úřady v členských státech vykonávaly pouze standardní zkoušky pro schválení typu, neměly pochybnosti a nehledaly „odpojovací zařízení“.

Stejně tak  neměla Komise žádná podezření. Poté, co došlo ke skandálu s emisemi v září 2015, Komise očekávala, že členské státy povedou vyšetřování a nenaléhala na dodatečné aktivity. Členské státy však nedokázaly penalizovat výrobce automobilů ani požadovat svolání nevyhovujících vozidel, poznamenává text.

Doporučení pro zlepšení právních předpisů EU a k zajištění jejich dodržování

Klíčová doporučení jsou následující:

• veškerá příprava návrhu legislativy, týkající se oblasti kvality ovzduší a emisí by měla být zařazena do portfolia jednoho komisaře a generálního ředitelství s cílem zlepšit dohled a zaměření,

• právní předpisy EU týkající se emisí při reálném provozu by měly být přijaty co nejdříve včetně testování, které pokrývá širokou škálu podmínek při samotné jízdě, ale také s nepředvídatelnými variantami, jak odhalit nezákonná odpojovací zařízení,

• zájemci o koupi automobilu, kteří byli skandálem s emisemi poškozeni, by měli být odškodněni odpovědnými výrobci automobilů. Komise by také měla navrhnout pravidla pro kolektivní odškodnění v rámci harmonizovaného systému EU a k posílení ochrany spotřebitele,

• směrnice pro nové schvalování typu by měla být přijata co nejrychleji, aby byl zaveden nový dohled EU nad systémem, s jasně definovanými odpovědnostmi.

Poslanci přepracují nařízení EU pro schvalování aut tak, aby se zabránilo dalším skandálům s emisemi

V samostatném hlasování schválil Parlament změny v legislativním návrhu Komise EU o schvalování typu s cílem zlepšit kontrolu testovacích center a národních orgánů, které schvalují vozidla k prodeji. Kontroly v provozu začleněných automobilů, by měly být posíleny. Dále by Komise měla získat více dohledových pravomocí, aby mohla ověřit, zda vnitrostátní orgány dělají správně svou práci a aby mohla v některých případech sama otestovat auta.

Členské státy EU by měly pravidelně testovat alespoň 20% automobilů umístěných na svůj trh v předchozím roce, uvádí text..  Výrobci automobilů, kteří pozměnili výsledky zkoušek, by měli dostat pokutu až do výše 30.000 € za vozidlo. Prostředky získané z těchto pokut by měly být použity na podporu dozoru nad trhem, odškodnění postižených spotřebitelů, případně na ochranu životního prostředí, je dále uvedeno.

Další kroky

Pozměněný schvalovací návrh byl vrácen zpět do Výboru pro vnitřní trh s ohledem na nadcházející interinstitucionální jednání. Rada se musí ještě dohodnout o svém postoji k tomuto dokumentu před tím, než začne třístranné jednání („trialog“) s Parlamentem a Komisí.

Za rok cestující letecké přepravy „vyrobí“ 5,2 milionu tun odpadu, jehož likvidace stojí 500 milionů dolarů. Některé aerolinie i letiště sází na recyklaci, která může zlepšit jejich pověst u zákazníků.

Plastový odpad dominuje během podávání jídla za letu. K tomu přičtěme malé lahvičky od vína, plechovky od nealkoholických nápojů a piva, zubní kartáčky s minipastou, odpad, který vznikne během letu na toaletách.

V loňském roce pasažéři v osobní letecké dopravě vyprodukovali 5,2 milionu tun odpadu, který z velké části skončí na netříděné skládce nebo ve spalovnách. Vyplývá to z údajů Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA), která zastupuje 263 aerolinií, jež provozují 83 procent mezinárodní letecké přepravy.

Jak upozornil britský list Guardian, množství odpadků odpovídá hmotnosti 2,6 milionu aut a za posledních 15 let se toto číslo zdvojnásobilo. V momentě, kdy letadlo přistane, se fakticky celé musí „vysypat“.

Letecký průmysl se musí kromě emisí skleníkových plynů, které stoupají s tím, jak roste počet pasažérů, vyrovnat i s rostoucím množstvím netříděného odpadu. Jeho likvidace sektor vyjde ročně na 500 milionů dolarů (12,5 miliardy korun).

Některá letiště se snaží odpad recyklovat. Madridské letiště Barajas hodlá do poloviny roku 2020 získat zpět až 80 procent odpadu zavedením kontejnerů na tříděný odpad. Pomoci má také instruktáž palubního personálu Iberia Airlines, jak odpadky po pasažérech třídit.

Program počítá rovněž se zavedením balení jídla, které bude mít co nejméně odpadu, a také s opětovně použitelnými příbory. Lepší poskytování dat o preferencích pasažérů by mělo snížit množství jídla, které se na palubách letounů přepravuje.

Zdroj: https://www.euro.cz

Technologická agentura České republiky vyhlásila dne 4. dubna 2017 třetí veřejnou soutěž ve výzkumu a experimentálním vývoji pro Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje EPSILON. Očekávají se návrhy projektů zaměřené mimo jiné na definované prioritní výzkumné cíle relevantních rezortů (priority MŽP viz níže) a dále např. na Průmysl 4.0 a autonomní mobilitu. Podrobné informace nezbytné pro zpracování a podání návrhu projektu, včetně informací o způsobu a kritériích hodnocení jsou obsaženy v zadávací dokumentaci a souvisejících dokumentech. Soutěžní lhůta končí dnem 17. 5. 2017. Více ZDE

Dokument ke stažení:

Příloha č. 4 - Prioritní výzkumní cíle MŽP

23. ročník tradiční akce proběhne již za týden v úterý 11. a středu 12. dubna 2017 v Hradci Králové. Na celkem 8 odborných konferencích se setkají energetici firem i obcí, pracovníci teplárenství a správci budov. Program akce je opravdu bohatý věnuje se tématům: energetickému využití odpadů, úsporám energií v malých a středních podnicích, průmyslové energetice, úsporám energií v budovách, dále se také zaměřuje na měření tepla a teplé vody a na aktuální energetickou legislativu či ekologii podniků. Mnozí návštěvníci využívají potenciál akce naplno, nejen konference, ale i společenský večer dne 11. dubna 2017 má potenciál najít nové obchodní i technické kontakty k budoucí spolupráci. Další podrobnosti o programu akce najdete - ZDE.

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo další vlnu výzev v Operačním programu Životní prostředí. Celkem 9 nových výzev s alokací přes 5 miliard korun podpoří preventivní protipovodňová opatření, předcházení vzniku odpadů nebo rekultivace starých skládek. Příjem žádostí o dotace ve všech výzvách vyjma protipovodňových opatření začal 3. dubna. O finanční podporu se mohou vedle měst, obcí, svazků obcí atd. ucházet také vlastníci a stavebníci veřejných budov, kteří chtějí snížit náklady za energie.

Prevence vzniku odpadů, rekultivace starých skládek, dotace na „door to door“ systémy i pro vznik re-use center

Dotace v celkovém objemu 600 milionů korun nabídne nová výzva, která podpoří projekty zaměřené na předcházení vzniku komunálních a nově i průmyslových odpadů. Dalších 200 milionů korun si mezi sebou rozdělí žadatelé s projekty na rekultivace starých skládek provozovaných před rokem 1991 ještě před účinností zákona o odpadech (č. 238/1991 Sb.).

„Z 600milionové výzvy budou moci obce získat dotaci např. na pořízení domácích kompostérů pro své občany, kteří tak budou mít možnost přímo na své zahradě vyrobit domácí kompost. Navíc se sníží podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu, který běžně končí v černých popelnicích,“ uvedl ministr Richard Brabec. Podporu až 85 % mimo jiné získají i projekty na zavedení systému odvozu nechtěných předmětů takzvaně ode dveří ke dveřím („door to door“ systém) či na vybudování center opětovného použití tzv. re-use center.

Další dvě nově vyhlášené výzvy v oblasti odpadového hospodářství cílí na projekty Integrovaných územních investic (ITI) a příležitost představují právě pro ty městské oblasti, které mají zpracovanou strategii ITI, konkrétně se jedná o Olomouckou a Ostravskou aglomeraci a Brněnskou metropolitní oblast. Kraje, obce, města i podnikatelské subjekty z těchto oblastí mohou získat dotaci na výstavbu a modernizaci sběrných dvorů a vůbec na systémy pro separaci, oddělený sběr odpadů a jejich následné materiální i energetické zpracování. Podpora pro projekty na předcházení vzniku komunálních odpadů je určena jen pro území Olomoucké aglomerace. V obou výzvách je příjem žádostí otevřen až do 2. ledna 2019.

Preventivní protipovodňová opatření a zpracování plánů ÚSES

Významné finanční prostředky půjdou i na preventivní protipovodňová opatření. Dvě nové výzvy zaměřené na tuto oblast nabízejí celkem 300 milionů korun.

„63. výzva podpoří sto miliony korun budování a rozšíření varovných, hlásných, předpovědních a výstražných systémů na lokální úrovni a tvorbu digitálních povodňových plánů. 64. výzva s celkovou dotací ve výši 200 milionů korun cílí na projekty analýz odtokových poměrů, včetně návrhů možných protipovodňových opatření,“ přibližuje dotační nabídku ředitel SFŽP Valdman.

Maximální dotace činí 85 % celkových způsobilých výdajů, u budování varovných systémů může maximální podpora dosáhnout až 70 % z celkových způsobilých výdajů.

Poslední z nově vyhlášených výzev nabídne dotace na zpracování plánů ÚSES (Územní systém ekologické stability), kde jsou cílovými skupinami obce s rozšířenou působností.

Atraktivní novinky v oblasti energetických úspor – vyšší dotace na budovy v pasivním standardu

Zájemci o dotace mohou své žádosti podávat od 3. dubna, výjimku tvoří pouze výzvy na protipovodňová opatření, kde příjem žádostí začne 18. dubna. Největší podíl z celkových vymezených prostředků, rovné 3 miliardy korun, půjdou na opatření, která přispějí ke snížení energetické náročnosti stávajících veřejných budov.

„V nové výzvě zaměřené na energeticky úsporné renovace veřejných budov nabízíme zcela nové podmínky, které jsou pro vlastníky budov daleko atraktivnější. Dotacemi mohou nově pokrýt až 55 % z celkových způsobilých výdajů, což může být pro řadu obcí a měst velice zajímavé. U projektů zaměřených na instalaci nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla, a to jak u nových projektů, tak v již zateplených budovách, se může dotace vyšplhat dokonce až na 70 %,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

Tímto ale novinky v oblasti energetických úspor nekončí. „Nově budeme podporovat i dílčí realizace zateplení. Šanci získat dotaci tak budou mít například i majitelé veřejných budov, kteří už mají vyměněná okna a chtěli by ještě zateplit fasádu. Výše dotace se v takovém případě bude odvíjet od výše dosažených úspor,“ doplňuje ministr Brabec a dodává, že nová výzva bude nesoutěžní, ale stále bude kladen důraz na vysokou technickou kvalitu předkládaných projektů.

Zejména menší obce či města pak určitě ocení, že vedle dotace mohou zároveň požádat i o zvýhodněnou půjčku od Státního fondu životního prostředí ČR, kterou mohou pokrýt zbylé náklady na renovaci budov.

„Hlavní výhody těchto zvýhodněných půjček spočívají především v jejich nízké a fixované úrokové sazbě po celou dobu splácení, která začíná již na 0,45 procenta, ale také například v tom, že předčasné splacení půjčky nebo naopak odložení splátek není svázáno se žádnými dalšími poplatky či sankcemi. Velkou výhodou je i to, že úroková sazba odpovídá roční procentní sazbě nákladů," shrnuje přednosti zvýhodněných půjček ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Své žádosti mohou vlastníci veřejných budov podávat až do konce letošního září. Mezi již tradičně podporovaná opatření patří například zateplení obvodového pláště budovy, výměna a renovace oken a dveří, instalace solárně-termických kolektorů a fotovoltaických systémů či výměna zdroje tepla. Rozsah podporovaných opatření je však mnohem širší a zahrnuje v podstatě všechny úpravy, které sníží energetickou náročnost budovy nebo zlepší kvality vnitřního prostředí v objektu.

„Nově nabízíme atraktivnější výši dotace i na výstavbu nových veřejných budov v pasivním standardu. Dříve bylo možné získat dotaci pouze na vícenáklady na dosažení pasivního energetického standardu, nově na celou stavbu, a to až do výše 30 % ze způsobilých výdajů, max. ale 50 milionů korun,“ upozorňuje ministr Brabec. Pro žadatele zejména z řad obcí, krajů, svazků obcí a školských zařízení je připraveno půl miliardy korun, o které mohou žádat až do konce října 2019.

Dokumenty ke stažení:

• Dokumenty k výzvě č. 70 (Energetické úspory)

• Dokumenty k výzvě č. 61 (Energetické úspory)

• Dokumenty k výzvě č. 68 (Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika)

• Dokumenty k výzvě č. 76 (Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika)

• Dokumenty k výzvě č. 85 (Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika)

• Dokumenty k výzvě č. 84 (Od pady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika)

• Dokumenty k výzvě č. 52 (Ochrana a péče o přírodu a krajinu)

• Dokumenty k výzvě č. 63 (Zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní)

• Dokumenty k výzvě č. 64 (Zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní)

Větrné, solární a další obnovitelné zdroje energie stále zvyšují podíl na spotřebě energie v Evropské unii. Tím tak dochází ke snižování spotřeby energie z fosilních paliv, uvádí aktuální zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA). Tento trend je podle ní hnací silou pro snižování emisí skleníkových plynů z výroby elektřiny, vytápění budov a chlazení a dopravy. Více ZDE

Česká republika využila 96,4 % vyjednaných prostředků pro programové období 2007-2013. Konkrétně se jednalo o 24,8 mld. EUR z přidělených 25,8 mld. EUR. Za evropské peníze se tak například se vybudovalo 4 526 km nových kanalizačních řadů a postavilo se nebo modernizovalo 147 čistíren odpadních vod.

Investice z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj tvořily v letech 2007-2013 v České republice 34 % všech vládních kapitálových investic a podílely se na ročním růstu českého HDP ve výši 2 %.

Díky investicím v oblasti životního prostředí se vybudovalo 4 526 km nových kanalizačních řadů a postavilo se nebo modernizovalo 147 čistíren odpadních vod.  Nově je více než 600 tisíc domácností připojeno na vodovody a moderní kanalizaci. Jen v povodí Vltavy došlo ke snížení znečistění vody u některých čistíren o desítky procent, a to i v situaci, kdy se znečištění měří ve vzdálenosti několika kilometrů od dané čistírny.

Programové období 2014-2020: Pro Českou republiku byly vyčleněny prostředky ve výši téměř 24 miliard eur.

Prostředky evropských fondů pomohly mnoha podnikům překonat období ekonomické krize v letech 2008 a 2009. Projekty firem zaměřené na inovace a vývoj nových produktů pomohly udržet více pracovních míst (např. formou zkrácených úvazků), než srovnatelné nepodpořené firmy. Díky politice soudržnosti a desítkám tisíc podpořených projektů se podařilo vytvořit více než 94 tisíc nových pracovních míst, z toho více než 6 tisíc v oblasti výzkumu.

Evropské fondy v ČR výrazně přispěly k modernizaci dopravy. Díky investici do vozového parku se stala železnice atraktivnější pro cestující. Např. v regionu Střední Čechy došlo ke zvýšení počtu cestujících přepravených veřejnou hromadnou dopravou o 10 %, v regionu Moravskoslezska došlo k významnému nárůstu podílu bezbariérových vozidel u některých typů až na dvojnásobek a celková produkce emisí klesla průměrně přibližně o polovinu.

Podporu z evropských fondů získalo 90 % základních a 75 % středních škol. Projekty byly zaměřené na zlepšení podmínek pro vzdělávání, zejména ve čtenářské a informační gramotnosti, matematiky, výuky cizích jazyků a dále pak na vybavení učeben a laboratoří přírodních věd, nebo na využívání ICT.

Programové období bylo ze strany ČR uzavřeno 30. března, kdy Evropské komisi odeslala závěrečné dokumenty všech 19 operačních programů. Jejich součástí jsou žádosti o vyplacení posledních 1,2 miliardy eur, u kterých Evropská komise ještě ověřuje správnost čerpání dotací. Odhady nevyčerpaných peněz se tak mohou ještě mírně změnit.

Zdroj: MMR

Poslední den v březnu skončilo období pro splnění ohlašovacích povinností agendy ovzduší, IRZ a odpadů (roční zprávy) prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) za loňský rok.

Hlášení do Integrovaného registru znečišťování bylo zasláno za 2 781 provozoven.

V oblasti ovzduší k 31. 3. 2017 bylo do systému ISPOP zasláno hlášení Souhrnné provozní evidence za 17 465 provozoven. Poplatkové přiznání bylo ohlášeno za 347 provozoven. Oznámení o počtu systémů požární ochrany a hasicích přístrojů s halony, množství v nich obsažených halonů bylo podáno za 11 subjektů, Zpráva o množství fluorovaných skleníkových plynů a regulovaných látek byla odeslána do ISPOP za 68 subjektů.

Roční zprávu výrobce a akreditovaného zástupce vybraných vozidel zaslalo 23 subjektů, Roční zprávu o plnění povinnosti zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadu podalo 56 subjektů, Roční zprávu o plnění povinnosti zpětného odběru baterií a akumulátorů zaslalo 139 subjektů a Roční zprávu o plnění povinnosti zpětného odběru pneumatik podalo 141 subjektů.

Mezi nejčastější důvody, které vedly k nezpracovatelnému hlášení, bylo zaslání duplicitního řádného hlášení, odesílání hlášení neoprávněnými uživateli, nevyplnění povinných polí ve formuláři, a nebo nedodržení datového standardu v XML souborech.

Zdroj: CENIA

Níže uvádíme přehled aktuálních legislativních novinek, které právě vycházejí ve Sbírce předpisů - částky 39 a 40. Jedná se především o novelu zákona o podporovaných zdrojích energie, která navrací nárok na podporu ve formě zeleného bonusu pro výrobce elektřiny z malých vodních elektráren (MVE). Dále ve Sbírce vychází několik vyhlášeky týkající se vyhlášení národních přírodních památek.

Přehled legislativních novinek:

• Zákon č. 103/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

• Vyhláška č. 105/2017 Sb. o vyhlášení Národní přírodní památky Bublák a niva Plesné a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

• Vyhláška č. 106/2017 Sb. o vyhlášení Národní přírodní památky Kosířské lomy a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

• Vyhláška č. 107/2017 Sb.  o vyhlášení Národní přírodní památky Malhotky a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

• Vyhláška č. 108/2017 Sb. o vyhlášení Národní přírodní památky Rašovické skály a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

• Vyhláška č. 109/2017 Sb. o vyhlášení Národní přírodní rezervace Zlatník a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

• Vyhláška č. 110/2017 Sb. o vyhlášení Národní přírodní rezervace Velký Špičák a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

• Vyhláška č. 111/2017 Sb. o zrušení právního předpisu o vyhlášení zvláště chráněných území

Energetický regulační úřad (ERÚ) vydal ke dni 21. března 2017 výkladové stanovisko k problematice přiznávání distribučních sazeb D 01d, C 01d, C 35d, C 45d a C 46d za účelem sjednocení přístupu jednotlivých držitelů licence k přiznávání uvedených distribučních sazeb. Výkladové stanovisko je možné si stáhnout níže.

Dokument ke stažení:

VS_10_2017.pdf (120 KB)

Poměrně často se při poradenské činnosti v oblasti odpadového hospodářství setkáváme s otázkou, jak nakládat s nepoužitými léčivy v lékárnách. Zkusme společně najít odpovědi a popsat si jednotlivé případy.

Ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „zákon o odpadech“), stanoví, že pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, vztahuje se tento zákon i na nakládání s nepoužitelnými léčivy (s odkazem na zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech. To znamená, že zákon o odpadech se uplatní na nakládání s odpadními léčivy pouze v případech, pokud zákon o léčivech nestanoví jinak.

Hned v prvním odstavci ustanovení § 88 zákona o léčivech je uvedeno, že léčiva nevyhovující jakosti, s prošlou dobou použitelnosti, uchovávaná nebo připravená za jiných než předepsaných podmínek, zjevně poškozená nebo nespotřebovaná (dále jen „nepoužitelná léčiva“) musí být odstraněna včetně jejich obalů tak, aby nedošlo k ohrožení života a zdraví lidí nebo zvířat anebo životního prostředí.

V druhém odstavci je důležité, že při nakládání s nepoužitelnými léčivy se postupuje stejně jako při nakládání s nebezpečnými odpady, včetně vedení jejich evidence podle zákona o odpadech (ustanovení § 39 tohoto zákona).

V dalších odstavcích je stanoveno, kdo může nepoužitelná léčiva odstraňovat. Je zde uvedeno, že odstraňování nepoužitelných léčiv provádějí právnické nebo fyzické osoby na základě souhlasu uděleného příslušným krajským úřadem (s odkazem na zákon o odpadech) anebo, jde-li o radiofarmaka, Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. O udělení souhlasu informuje úřad, který souhlas udělil, Ministerstvo zdravotnictví, jde-li o humánní léčivo, nebo Ministerstvo zemědělství, jde-li o veterinární léčivo, přičemž sdělená informace obsahuje i název technického zařízení sloužícího k odstraňování nepoužitelných léčiv, jehož je příslušná právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání provozovatelem. Tyto osoby jsou pak povinny vést a uchovávat evidenci odstraněných nepoužitelných léčiv v souladu s vyhláškami č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a č. 93/2016 Sb., kterou se vydává Katalog odpadů.

Zákon o léčivech rovněž ukládá povinnost lékárnám nepoužitelná léčiva odevzdaná fyzickými osobami převzít. Náklady vzniklé lékárně s odevzdáním nepoužitelných léčiv oprávněným osobám a s jejich odstraňováním těmito osobami hradí příslušný kraj v přenesené působnosti.

Sběr nepoužitelných léčiv od fyzických osob v lékárnách, je tedy zákonem o léčivech řešen odlišně než zákonem o odpadech. Lékárny přijímají odpadní léčiva od fyzických osob na základě povinnosti stanovené jim zákonem o léčivech, nikoliv zákonem o odpadech. Nemusí mít tedy souhlas k provozování zařízení ke sběru odpadů, ale musejí vést evidenci a ohlašovat odpad (v této věci zákon o léčivech odkazuje na zákon o odpadech).

Něco jiného je však nakládání s odpadními léčivy, které lékárně vznikají jako její vlastní odpad anebo léčiva, která by, přestože ze zákona o léčivech nemusí, případně odebírala od jiných původců (např. ze zdravotnických zařízení). Toto zákon o léčivech neupravuje. Proto je lékárna v prvém případě původcem nebezpečného odpadu se všemi povinnostmi původce odpadu ze zákona o odpadech. V případě sběru od jiných původců by pak musela být zařízením určeným ke sběru odpadů podle zákona o odpadech, tedy by musela mít souhlas k provozování tohoto zařízení podle ustanovení § 14 odst. 1 tohoto zákona.

Z výše uvedeného vyplývá, že povinnost vést evidenci a ohlašovat odpady včetně nepoužitelných léčiv odevzdaných lékárně fyzickými osobami má ze zákona o léčivech lékárna, která nepoužitelná léčiva přijala. Evidence nepoužitelných léčiv je vedena dle zákona o odpadech (ustanovení § 39 tohoto zákona). V případě, že lékárna zajišťuje sběr nebezpečných odpadů (nepoužitelných léčiv), má povinnost zaslat do 15. února následujícího roku pravdivé a úplné hlášení o druzích, množství odpadů a způsobech nakládání s nimi obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny. Do ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady jsou nepoužitelná léčiva evidována pod kódem nakládání BN30 – odpad převzatý od fyzických osob.

Jestliže fyzická osoba oprávněná k podnikání nebo právnická osoba nevede v rozsahu a způsobem stanoveným v části šesté zákona o odpadech evidenci odpadů nebo neplní ve stanoveném rozsahu ohlašovací povinnost nebo nezašle ve stanovené lhůtě nebo ve stanoveném rozsahu příslušnému správnímu úřadu údaj týkající se zařízení k nakládání s odpady, nebo evidenci po stanovenou dobu nearchivuje, uloží inspekce nebo příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností dle ustanovení § 66 zákona o odpadech pokutu do výše 1 000 000 Kč.

Pokud řešíte podobné nebo jiné problémy s evidencí odpadů, rádi Vám pomůžeme. Také jsme v několika termínech připravili legislativní školení, na kterých jsme připraveni Vaše dotazy zodpovědět - více ZDE.

Autor: Petr Grusman, INISOFT s.r.o. na základě informací z MŽP

Huť ArcelorMittal Ostrava dosáhla v roce 2016 meziročního snížení emisí prachu o 142 tun. Kromě toho o více než 400 tun snížila i nepřímé, tzv. fugitivní emise. Další úlevu životnímu prostředí přineslo 13 nových ekologických technologií, které byly v roce 2016 poprvé celoročně v provozu. Miliardové investice stlačily celkové roční komínové emise prachu na 440 tun, což není ani čtvrtinová hodnota oproti roku 2003, kdy do huti vstoupil koncern ArcelorMittal. Kromě toho dosáhla ostravská huť historického minima i u emisí polycyklických aromatických uhlovodíků včetně benzo(a)pyrenu.

„Na snižování vlivu naší výroby na životní prostředí pracujeme dlouhodobě. Evropské emisní limity založené na nejlepších dostupných technikách splňuje naše společnost už od roku 2012, ačkoli se staly závaznými až loni. V roce 2015 jsme navíc dobrovolně a nad rámec zákona postavili hned 13 dalších filtračních zařízení na omezování emisí. Díky tomu jsme nyní na maximu, jakého jsme pomocí současných nejšpičkovějších technologií schopni dosáhnout,“ uvedl Vijay Mahadevan, generální ředitel a předseda představenstva ArcelorMittal Ostrava.

V loňském roce bylo všech 13 nových technologií na zachytávání emisí poprvé celoročně v provozu. Filtrační zařízení za 2 miliardy korun, na jejichž výstavbu dotacemi přispěla EU, protože díky předchozím vlastním investicím už huť plnila emisní limity EU založené na nejlepších dostupných technikách (BAT), snížily komínové emise prachu o dalších 25 % na 440 tun (z toho 362 tun tvoří frakce PM10). Dávkování speciálních aditiv do proudu spalin před vstupem na tkaninové filtry na aglomeraci se pak postaraly o snížení polycyklických aromatických uhlovodíků včetně benzo(a)pyrenu o 65 % na 23 kg. Nepřímé, fugitivní emise klesly o více než 400 tun. Tím se ostravská huť dostala na hranici současných možností eliminace prachu.

Ministerstvo životního prostředí v Programu zlepšování kvality ovzduší aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek stanovilo, o kolik mají poklesnout průmyslové emise prašných částic pro jednotlivé zdroje. „Pro ArcelorMittal Ostrava byly stanoveny poklesy do roku 2020 oproti referenčnímu roku 2011 o 15 % u komínových zdrojů, nicméně díky instalovaným ekologickým opatřením huť tento cíl překonala už v roce 2016,“ sdělila Jarmila Uvírová, náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje pro životní prostředí a zemědělství.

Základem všech nových technologií je tkaninový filtr, který Evropská unie doporučuje jako nejlepší dostupnou techniku. Tkaninový filtr zachytává s více než 99% účinností prachové částice PM1, PM2,5 a PM10. Celková plocha tkaninových filtračních hadic 13 nových technologií přesahuje 73 tisíc m2, což odpovídá velikosti 10 fotbalových hřišť. Technologie tkaninového filtru má vysokou efektivitu zaručující nepřetržitý provoz. Náklady na provoz a údržbu filtrů jsou přibližně 200 milionů korun ročně. Tyto technologie zařadily společnost ArcelorMittal Ostrava v ekologizaci ve své třídě mezi světovou špičku.

„Instalace technologií, které splňují nejpřísnější emisní i evropská kritéria v hutních provozech, je důležitým krokem k lepší kvalitě ovzduší v Moravskoslezském kraji. Ministerstvo tyto nové nejlepší technologie dlouhodobě podporuje z evropských fondů, konkrétně z Operačního programu Životní prostředí. Investice do ekologizace průmyslové výroby jsou pak jedním z příspěvků rezortu MŽP do zlepšení kvality ovzduší. Věřím, že společně s dalšími opatřeními Ministerstva životního prostředí ČR se nám podaří dosáhnout v kraji značného posunu. Příští významný milník pro ovzduší nás čeká po realizaci dalšího kola kotlíkových dotací, z nichž největší díl připadne právě tomuto regionu. V České republice chceme vyměnit až 100 tisíc starých kotlů na pevná paliva v domácnostech, což představuje snížení množství prachu v ovzduší o tisíce tun ročně,“ uvedl Richard Brabec, ministr životního prostředí. 


Kromě pokuty uložili inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) společnosti opatření k nápravě. Tím podle inspekce bude alespoň částečně kompenzována újma vzniklá ve dvou  přírodních rezervací při zemědělském hospodaření této společnosti.

„V rámci opatření k nápravě firma zatravní více než 40 hektarů dosud dlouhodobě intenzivně obdělávaných ploch a uvede poškozený vodní tok do stavu, který bude lépe vyhovovat zájmům ochrany přírody a krajiny. Realizací nápravného opatření tak dojde k nápravě dlouhodobě nepříznivého stavu, který v části této rezervace panoval před zásahem inspekce,“ uvedl Karel Kozubek, ředitel ostravského inspektorátu.

Společnosti už byla pravomocně uložena pokuta ve výši 190 tisíc korun a to za kácení dřevin bez povolení orgánu ochrany přírody a za provádění činností (bagrování vodního toku, orba, hnojení, používání biocidů), které jsou dle zákona o ochraně přírody a krajiny v rezervacích zakázány. Při stanovení pokuty byla zohledněna mj. právě skutečnost, že inspektoři zamýšleli uložit opatření k nápravě, jehož realizace bude tak znamenat zásah do majetkové sféry a hospodaření povinného subjektu.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zveřejnilo doplněk metodiky k problematice odpadních vod - závěry o BAT pro společné systémy čištění odpadních vod ve vazbě na nařízení vlády č. 401/2015 Sb. a zákona o integrované prevenci. Doplněk se tematicky zaobírá problematikou formátu emisních limitů, interpretací BAT 4 a přezkumem integrovaných povolení.

Dokument ke stažení:

2017_03_21 Výklad aplikace CWW BREF (PUB).pdf (258.00 kb)

Od prvního dubna nabývá účinnost jednak zákon č. 89/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech a také vyhláška č. 83/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích.

Ochrana ozonové vrstvy:

Novela zákona upravuje podmínky provozu a uvádění na trh zařízení obsahujících regulované látky nebo fluorované skleníkové plyny s cílem snížit riziko jejich neodborné instalace a zamezit tak únikům těchto látek do ovzduší. Upravuje dále ustanovení týkající se hodnotících, atestačních a certifikačních subjektů, implementace nových povinností a posouzení možnosti částečného převedení kompetencí při vydávání certifikátů z MŽP na soukromé subjekty. A v neposlední řadě doplňuje sankční ustanovení a povinností vybraných provozovatelů zařízení a rozšíření pravomocí ČOI.

Novela upravuje podmínky provozu a uvádění na trh zařízení obsahujících regulované látky nebo fluorované skleníkové plyny s cílem snížit riziko jejich neodborné instalace a zamezit tak únikům těchto látek do ovzduší. Tzv. nehermeticky uzavřená zařízení plněná fluorovanými skleníkovými plyny smí být podle čl. 11 odst. 5 nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 prodávána konečnému uživateli pouze tehdy, je-li doloženo, že instalaci provede podnik certifikovaný v souladu s článkem 10 tohoto nařízení (tj. osoba, která je držitelem certifikátu podle § 10 zákona č. 73/2012 Sb.). Při instalaci chladicích a klimatizačních zařízení jsou odborné znalosti a praktické schopnosti zcela nezbytné k tomu, aby byl vyloučen únik fluorovaných skleníkových plynů, který by mohl být způsoben neodborným zacházením. Navrhuje se proto stanovit povinnost prodejcům nehermeticky uzavřených zařízení, aby zajistili, že instalace bude provedena certifikovanými osobami. K zajištění kontroly této povinnosti musí prodejci současně vést evidenci prodaných nehermeticky uzavřených zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny spolu s uvedením čísla certifikátu certifikovaných osob, které provedly jejich instalaci.

V návaznosti na nové povinnosti stanovené přímo použitelným nařízením Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014, se doplňují nové skutkové podstaty správních deliktů za porušení povinností v tomto nařízení stanovených. V reakci na zkušenosti z praxe se rozšiřují pravomoci České obchodní inspekce tak, aby kromě provádění kontrol, měla kompetenci v návaznosti na provedené kontroly uložit nápravná opatření nebo vést řízení o správním deliktu.

Novela dále obsahuje blok věcných a legislativně technických úprav zákona prováděných v návaznosti na zkušenosti s tříletou aplikační praxí zákona č. 73/2012 Sb. Dalšími změnami dochází k adaptaci na nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014, zejména se odstraňují ustanovení zákona, která jsou s tímto nařízením v rozporu.

Dokument ke stažení:

Sbírka zákonů (PDF, 548 KB)

Smogová vyhláška:

Konkrétně jsou aktualizovány z důvodu vývoje norem referenční metody měření některých znečišťujících látek a v zájmu dosažení lepší srozumitelnosti jsou aktualizovány cíle týkající se kvality údajů. Dále jsou objasněna a doplněna kritéria rozmístění míst odběru vzorků i kritéria pro zajištění kvality při posuzování kvality vnějšího ovzduší s přihlédnutím k povinnosti přezkumu systému kontroly kvality pro zajištění trvalé přesnosti monitorovacích přístrojů dle programů Společného výzkumného střediska Evropské komise.