V návaznosti na seminář Komercializace výsledků aplikovaného výzkumu a inovací, připravované výzvy na podporu VaVaI věnovaný novinkám v podpoře VaVaI si vás dovolujeme informovat o možnosti financování EU ETV prostřednictvím Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK). Inovační vouchery – Výzva I nabízí jednoduchou administrativní formou možnost dotace až do výše 75% způsobilých výdajů. Více ZDE

Evropské země zlepšují postupy s nakládáním s komunálním a domovním odpadem, který by jinak skončil na skládkách. Míra recyklace se za posledních deset let značně zvýšila v celé Evropě a to částečně i v důsledku evropské politiky v oblasti životního prostředí. Uvádí to Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Publikovaný dokument EEA  "Komunální odpady v jednotlivých evropských zemích," shrnuje nejnovější dostupné na postupy pro nakládání s odpady v členských zemí EEA a to včetně 28 členských států EU, Islandu, Norska, Švýcarska a Turecka, a v některých zemí západního Balkánu.

Míra komunálních odpadů ukládaných na skládky v členských zemích EEA klesla ze 49% v roce 2004 na 34% v roce 2014. Celkově se míra skládkování snížila ve 27 ze 32 zemí. V Rakousku, Belgii, Dánsku, Německu, Nizozemsku, Norsku, Švédsku a Švýcarsku, prakticky žádný komunální odpad nebyl likvidován na skládkách. Celkový komunální odpad v členských zemích poklesl o 3% a průměrná produkce odpadů na osobu klesla o 7% v letech 2004 - 2014. Analýza však zjistila, že se nejedná o jednotný trend v jednotlivých zemích. Ke zvýšení produkce komunálního odpadu na osobu došlo v 16 zemích a k poklesu došlo v 19 zemí. Více ZDE
 

Kdo je na cestě k tomu stát se chytrým městem nejdál, jaká technologická opatřeními se již objevují v ulicích měst a jak se změní život samotných obyvatel, mapuje nový inovativní web "Smart City – Cesta za lepším životem ve městě", který vznikl na půdě mediálního domu Economia. Partnerem projektu se stala Skupina ČEZ. "Smart City v energetice je velká věc. Dlouhá léta to byl pouze marketing a něco v daleké budoucnosti, nyní je to realita. My se Smart City věnujeme, protože jej považujeme za velkou obchodní příležitost," říká generální ředitel ČEZ Daniel Beneš ve videu, které je součástí zmíněného webového projektu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo dne 11. 11. 2016 nové výzvy ve třech programech podpory OP PIK a to konkrétně Potenciál – Výzva III, Technologie – Výzva IV, Technologie – Výzva V (pro začínající podniky) a Smart grids II – Výzva II. Texty výzev včetně jejich příloh jsou k dispozici na webu Agentury pro podnikání a inovace. Přesné termíny zpřístupnění žádostí o podporu v MS2014+, zahájení a ukončení příjmu žádostí o podporu, druhu vyhlášené výzvy, modelu hodnocení a finanční alokace na výzvu jsou uvedeny v textu výzvy. Žádost o podporu bude žadatel podávat pouze prostřednictvím monitorovacího systému MS2014+.

Snižování emisí skleníkových plynů, které má podle Pařížské dohody zpomalit nárůst globálních teplot, je podle klimatologa ČHMÚ Ladislava Metelky dlouhodobý proces, který nelze provést v krátké době. Na změny podnebí bychom si tak podle něj měli začít zvykat. Nejvýraznější změna, které se budeme muset přizpůsobovat, je podle Metelky častější a intenzivnější výskyt sucha. Nezbytný předpoklad ke snižování emisí podle klimatologa představují vnitrostátně stanovené národní příspěvky (INDC). Více ZDE

Zdroj: Novinky.cz

Vodní přehrady a na ně navázané elektrárny produkují výrazně více skleníkových plynů, než se dosud vědělo. Ve studii, kterou zveřejnil magazín BioScience, to tvrdí vědci z univerzity ve Vancouveru. Problémem je podle nich metan, který do atmosféry uniká při rozkladu biomasy. Jedná se o asi 1,3 procenta z celkového objemu takzvaných antropogenních skleníkových plynů. Vědci v rámci studie analyzovali emise ve 250 přehradách. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Ostravě uložili pokutu 200 tisíc korun společnosti, která provozuje e-shop a velkoobchodní prodej s přenosnými bateriemi a akumulátory dováženými ze zahraničí.

„Firma porušila zákon o odpadech. Bylo jí prokázáno, že v roce 2014 nesplnila jako dovozce přenosných baterií a akumulátorů svou zákonnou povinnost zpětně odebrat takové množství použitých přenosných baterií a akumulátorů, které odpovídá 25 procentům toho, co sama uvedla na český trh. Zpětně odebrala pouze necelých 14 procent,“ uvedl Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ostravě. O tom, že zákonné cíle sběru plní, se dokonce firma snažila přesvědčit ministerstvo životního prostředí v rámci každoročního reportingu. „Firma uváděla nepřesné a nepravdivé údaje v roční zprávě o plnění zpětného odběru. Snažila se tak přesvědčit stát, že své povinnost týkající se míry sběru splnila. Kontrolou a následným správním řízení však bylo prokázáno, že ve zprávě uvádí nepravdivé údaje o dosaženém sběru,“ vysvětlil Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

To ale nebyla jediná porušení zákona, kterých se firma dopustila. Jejím dalším pochybením bylo, že na svých internetových stránkách www.bateriecentrum.cz nezveřejňovala kompletní aktuální seznam míst zpětného odběru baterií, což jí ukládá zákon o odpadech. „Aby zákazník mohl tento systém zpětného odběru dobře využívat, musí mít úplné a pravdivé informace o způsobu jeho zajištění přímo od prodejce. V tomto případě byl ale seznam míst zpětného odběru vyvěšený na stránkách e-shopu nekompletní,“ uzavřel Kozubek.

Firma  se proti pokutě, kterou jí uložili inspektoři ČIŽP, odvolala. Ministerstvo životního prostředí však odvolání zamítlo a sankci v celé výši potvrdilo.

AVÍZO Dnes vstupuje do svého druhého týdne 22. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP22), které se koná od 7. do 18. listopadu v Marakéši. Hlavním cílem zasedání je přiblížit se dohodě všech států na konkrétním naplňování "Pařížské dohody" z roku 2015 v praxi, a to např. v oblasti monitoringu nebo hodnocení národních závazků na snižování emisí skleníkových plynů jednotlivých států.    

Ministr životního prostředí Richard Brabec na klimatickém summitu vystoupí se svým projevem za Českou republiku během středy 16. listopadu 2016. Ve svém projevu např. zdůrazní, že ČR je připravena naplnit závazek na snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 o minimálně 40 % oproti roku 1990, nebo že si je ČR plně vědoma nutnosti finanční podpory nejchudších rozvojových zemí při naplňování jejich úsilí snížit emise skleníkových plynů a adaptovat se na negativní vlivy změny klimatu. Proto v roce 2015 vynaložila Česká republika na mezinárodní spolupráci v oblasti ochrany klimatu více než 216 mil. Kč. Ministr také bude informovat státy OSN o konkrétních opatřeních ČR v oblasti snižování emisí a přizpůsobení se a posilování odolnosti vůči změně klimatu, které jsou zakotveny např. v Politice ochrany klimatu ČR, ve Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR nebo v připravovaném Národním akčním plánu adaptace na změnu klimatu, který MŽP předloží do vlády do konce letošního roku.  

Ministr Brabec se dále zúčastní několika doprovodných akcí, jako například panelové diskuze ministrů na téma "Zdraví, životní prostředí a klima" (v úterý 15. listopadu) nebo semináře, který pořádá Ministerstvo životního prostředí ČR ve spolupráci s německou agenturou pro rozvojovou spolupráci – GIZ, na němž budou zástupci ČR, Německa, USA, Peru, Maroka, Ugandy a Zeleného klimatického fondu diskutovat o financování přípravného programu pro zajištění přípravy kvalitních národních strategií a projektů v rozvojových zemích financovaných ze Zeleného klimatického fondu.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) předložilo do meziresortního připomínkového řízení Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Akční plán je implementačním dokumentem Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, která byla schválena vládou v říjnu 2015. Zajištění přípravy návrhu Akčního plánu bylo uloženo ministru životního prostředí ve spolupráci s ostatními členy vlády s předložením vládě do konce roku 2016. Návrh Akčního plánu obsahuje soubor 51 prioritních adaptačních opatření (priorita 1), pod které náleží 161 úkolů, na něž by měla být zaměřena největší pozornost. Dalších 69 opatření s prioritou 2 a k nim přiřazené úkoly je žádoucí plnit dle možností a kapacit jako podporu adaptace. Více ZDE

V marocké Marakéši byly u příležitosti světové klimatické konference vyhlášeny nejlepší ekologické projekty za rok 2016. Mezi šesti nejlepšími projekty soutěže Energy Globe Award nechybí nápady z Evropy, Afriky či Asie. Český zástupce se letos do finále neprobojoval.

Soutěž Energy Globe Award probíhá každoročně ve 177 zemích světa včetně České republiky, kde je jejím iniciátorem a pořadatelem již od roku 2008 energetická společnost E.ON. Ve světovém finále, které se uskutečnilo při příležitosti světové klimatické konference, byli vyhlášeni vítězové v celkem šesti kategoriích: Země, Vzduch, Mládež, Voda, Oheň a nově také ve zvláštní kategorii Ekologické plasty.

V soutěžní kategorii Země zvítězila organizace Tahzingdong z Bangladéše, které se podařilo zachovat více než 12 tisíc hektarů lesa. Chráněný les nyní představuje pro okolní vesnice zdroj čisté vody, eliminuje erozi a v kombinaci s lidskou aktivitou také omezuje množství oxidu uhličitého v ovzduší. Vítězem kategorie Vzduch je rakouský řetězec supermarketů Hofer KG, kterému se po přechodu na ekologické zdroje daří od začátku roku 2016 fungovat v CO2 neutrálním prostředí. Nejlepší projekt kategorie Mládež pak pochází ze Španělska, kde se díky mobilní aplikaci Marnoba snaží identifikovat a odstraňovat zdroje znečištění pocházející z lodí a námořní činnosti.

Letošní novinkou světového finále byla kategorie Ekologické plasty, v níž porota ocenila projekt z Tanzanie. V této africké zemi využívají plastový odpad k výrobě netradičních venkovních plotů, které jsou ekologické a 100% recyklovatelné. Za snahu o restaurování korálových útesů si první místo v kategorii Voda odnesla organizace z Malajsie. V kategorii Oheň byl vybrán projekt mobilních solárních panelů z Německa, jimiž je možné v rozvojových zemích nahradit běžně používané dieselové agregáty.

V České republice probíhá soutěž Energy Globe Award pod názvem E.ON Energy Globe již od roku 2008 a doposud do ní bylo přihlášeno více než 1 900 projektů. Absolutním vítězem letošního 8. ročníku se stala malá obec Haňovice na Hané, které se daří účelně využívat technologie pro úsporu energií, snižovat své provozní náklady a zároveň vytvářet nová pracovní místa pro své obyvatele. Více informací o soutěži je možné najít na webu www.energyglobe.cz.

V polských Katovicích sestrojili výzkumníci dron pro boj se znečištěným ovzduším. Říkají mu létající laboratoř a měří s ní znečištění vzduchu. „Dosud se měření prováděla na malém úseku, který měl pak reprezentovat celou rozsáhlou oblasti. Naneštěstí faktory jako špatné povětrnostní podmínky nebo třeba velké stavby pak výsledky zkreslovaly. S drony můžeme měřit kdekoliv a kdykoliv," pochvaluje si jeden z výzkumníků Adam Hawerla. Speciální zařízení změří koncentraci prachu, oxidu uhličitého nebo oxidu uhelnatého s naprostou přesností. „Nejprve čidla nasají kouř do příslušných komor. Pak laserové senzory zanalyzují vzorky, mikroprocesor vypočítá výsledky a ty pak odešle na náš server," popisuje technik Marcin Fisior. Polští vědci věří, že se jim s novou technologií podaří lépe bojovat proti znečistění vzduchu, které mají jedno z největších v Evropě.

Zdroj: Rozhlas.cz

Výstava v DEPO2015 chce ukázat, že aby se z Mé vlasti nestala Má plast, je potřeba k tomu dělat víc, než jen třídit odpad do kontejnerů správné barvy. Hlavním smyslem interaktivní expozice je přitáhnout pozornost k tématu lokální recyklace a omezení spotřeby plastu. Součástí výstavy je i neuvěřitelný hudební zážitek o který se stará 3D tiskárna.

„V Evropě se jen 30 % plastového odpadu zrecykluje, 40 % se spálí a 30 % končí na skládce. My chceme dát lidem možnost vlastnoručně recyklovat a vymýšlet zajímavý design Ukazujeme proto nejen přístup designérů a umělců, ale vyzýváme návštěvníky, aby přinesli také svůj plastový odpad a přetavili ho do nových výrobků,“ vysvětluje programový ředitel výstavy Jiří Sulženko.

Na výstavě Má plast se představuje také nizozemský designér Dave Hakkens. Ten se rozhodl udělat revoluci v dostupnosti recyklačních technologií a navrhl čtyři základní stroje tak, aby si kdokoli mohl lokálně plastový odpad přetvořit do smysluplných a hodnotných nových produktů. Plány na výrobu sady strojů zpřístupnil na webu www.preciousplastic.com (video ZDE). Tyto stroje se také představují na výstavě Má plast.

Celkem na výstavě od podzimu návštěvníci mohou obdivovat instalace od více než desítky umělců. Kromě akčních designérů se na výstavě představí i angažovaní recyklační umělci. Nebude chybět celosvětově uznávaná PET art umělkyně Veronika Richterová, berlínští Plastique Fantastique nebo Nicole Taubinger a Benedikt Tolar. Aktivistický design doplňují také výrobky z recyklovaného materiálu od světových designerských hvězd, například boty Melissa od architektky Zahy Hadid nebo módní návrhářky Vivienne Westwood.

Součástí výstavy je byť malý nicméně neuvěřitelný hudební zážitek – kdo chce vidět, jak zní Má vlast zahraná 3D tiskárnou a jak vypadá Smetanova hudba vytištěná z recyklovaného materiálu do fyzické podoby, je srdečně zván k poslechu 3D music jukeboxu v DEPO2015.

Výstava Má plast bude otevřena až do 28. února 2017. Od 27. do 31. října 2016 se část výstavy představí i na Designbloku. Další informace získáte na www.DEPO2015.cz

Na reportáž z DEPO2015 se můžete těšit už v prosincovém Odpadovém fóru

Nově zvolený americký prezident Donald Trump, který do úřadu nastoupí 20. ledna 2017, by mohl už za rok docílit odstoupení Spojených států od pařížské klimatické dohody. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na právní experty.

Trump v minulosti řekl, že globální oteplování je podvod, který si vymyslela Čína, aby poškodila americké hospodářství. Nově zvolený prezident chce zajistit, aby se nesnižovaly stavy v uhelném a ropném průmyslu, jelikož je přesvědčen, že by to mělo negativní dopad na americkou ekonomiku. V souvislosti s tím v květnu řekl: "Pařížskou klimatickou dohodu vypovíme."

Pařížská dohoda, kterou podepsalo téměř 200 států, vstoupila v platnost 4. listopadu. Ratifikovalo ji už 103 zemí, které mají na svědomí 73 procent ze světových emisí. Jejím cílem je výrazně snížit světové emise skleníkových plynů tím, že se zásadně omezí užívání fosilních paliv. To by mělo pomoci udržet oteplování pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím.

Dohoda ukládá, že jednotlivé země od ní smějí odstoupit nejdříve za čtyři roky, tedy v době, kdy se budou konat příští americké prezidentské volby. Právní experti se však domnívají, že by Trump tato nařízení mohl obejít a zrušit účast Spojených států v pařížské dohodě do jednoho roku, jelikož by mohl vypovědět Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu z roku 1992, která je předchůdkyní pařížské dohody a má pouze roční výpovědní lhůtu.

Odstoupení od Rámcové úmluvy by automaticky zrušilo účast USA v pařížské dohodě, protože obě dohody jsou provázané.

"Pokud Trump odstoupí od pařížské dohody, bude to za politickou cenu. Pokud však odstoupí od Rámcové úmluvy, daň bude větší," prohlásil profesor z právní fakulty arizonské univerzity Daniel Bodansky. Bodansky je přesvědčen, že by Trump od dohody mohl odstoupit i jinou cestou, a to pokud Senát a Sněmovna reprezentantů, kde mají republikáni většinu, schválí zákon, který to po něm bude požadovat. Nejvyšší soud Spojených států tradičně dává přednost americkým zákonům před mezinárodním právem. "Pokud Trump tyto kroky podnikne se souhlasem Kongresu, tak nebude problém s americkými zákony," konstatoval Bodansky. A vzhledem k tomu, že za vypovězení dohody nejsou sankce, je nepravděpodobné, že by se situace řešila přes mezinárodní zákony.

Stratég z unie znepokojených vědců Alden Meyer má podobný názor, tvrdí, že "následky odstoupení od dohody by byly třaskavé, jelikož by takové rozhodnutí dalo ostatním zemím znamení, že USA nemají zájem o mezinárodní spolupráci v otázce klimatických změn".

Rámcovou úmluvu podepsal Trumpův stranický kolega, bývalý americký prezident George Bush a byla schválena Senátem. Možná tak bude pro Trumpa jednodušší zrušit ekologické plány prezidenta Baracka Obamy týkající se domácí politiky, píše agentura Reuters.

Zdroj: ČTK

Ve Sbírce předpisů ČR vychází zákona, které podepsal prezident 1. listopadu a to konkrétně zákon ze dne 19. října 2016, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Dále zákon ze dne 19. října 2016, kterým se mění zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon ze dne 19. října 2016, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. K problematice GMO také vychází Vyhláška č. 372/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 209/2004 Sb., o bližších podmínkách nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů. Podrobnosti k předpisům čtěte ZDE