V Úředním věstníku Evropské unie vyšlo nařízení komise (EU) 2017/542 ze dne 22. března 2017, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí doplněním nové přílohy upravující harmonizované informace týkající se reakce na ohrožení zdraví. Nařízení (ES) č. 1272/2008 se mění takto: V článku 25 se doplňuje nový pododstavec 7, který zní: „7.   Pokud předkladatel vytvoří jedinečný identifikátor složení podle přílohy VIII, musí být tento identifikátor uveden na štítku v souladu s ustanoveními oddílu 5 části A uvedené přílohy.“ A dále se doplňuje příloha VIII ve znění uvedeném v příloze tohoto nařízení. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a použije se ode 1. ledna 2020. Text nařízení ZDE

Jedním z hlavních bodů novely je spojení procesů územního řízení, stavebního povolení a řízení o vlivu na životní prostředí do jednoho společného procesu. Novela stavebního zákona míří do třetího čtení ve sněmovně. Stavebnictví to nezrychlí, říkají kritici. Více ZDE

Zástupci Evropského parlamentu a Rady se začátkem týdne dohodli na revizi systému označování energetickými štítky. Stávající stupnice A+++ až G bude nahrazena stupnicí A až G, tak aby byly informace o výrobcích pro spotřebitele jasnější a přehlednější. Podle průzkumu Evropské komise se energetickými štítky při nákupu řídí až 85 % spotřebitelů. Kromě toho bude vytvořena databáze výrobků, ve které půjde snadno porovnat spotřebu výrobků. Dohoda musí být ještě formálně schválena Evropským parlamentem a Radou.

Podzemní vody v České republice hrozivě ubývají. Jejich nedostatkem mohou být při několikaletém suchu ohroženy až dvě třetiny území Česka. Situaci navíc mohou výrazně zhoršit i nadměrné odběry vody, při kterých se podzemní zásoby nestačí doplňovat.

Vyplývá to ze souhrnných výsledků průzkumu, na kterém šest let pracovaly stovky odborníků. Výsledky má Právo k dispozici. Právě na dnešek přitom připadá Světový den vody.

Unikátní studie, kterou vedla Česká geologická služba (ČGS), stála více než půl miliardy korun, ukázala na problematické oblasti s nejhlubší podzemní vodou. Právě v nich se budou zmenšovat zásoby, pokud je člověk bude zatěžovat vysokými odběry. Jedná se zejména o Hornomoravský úval kolem řeky Moravy od Libiny po Otrokovice, povodí Liběchovky a Pšovky a oblast Svitav a Březové nad Svitavou, řekl Právu ředitel ČGS Zdeněk Venera.

Posledních šest let, která byla za poslední dekády ta nejsušší, ale hodnocení teprve čeká. Studie má být podle informací Práva podkladem takzvané koncepce ochrany před následky sucha pro území ČR. Její návrh chce ministerstvo životního prostředí s ostatními resorty z pracovní skupiny Voda-sucho předložit do konce června vládě.

Nebezpečné přečerpávání

„Jde o to, že víme, že na dvou třetinách území České republiky hluboké zásoby podzemní vody nemáme, což je podmíněno geologickou stavbou podloží. Takže v těchto oblastech jsme odkázaní na takzvané mělké zvodně, které jsou velmi citlivé na doplňování podzemních vod třeba z dešťových srážek. Takže pokud bude pokračovat sucho tak, jak ho známe z posledních tří let, máme opravdu problém,“ řekl ke studii pro Právo ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

V budoucnu to může podle něj znamenat ohromné investice do nových zdrojů vody i do propojení vodárenských soustav mezi celými regiony, protože v jednom regionu třeba voda nebude. „Na zbytku území jsou pak určité zásoby a my teď víme kolik. Víme, kde přečerpávání jejich množství ohrožuje tyto zásoby a odkud naopak můžeme v budoucnu odvést vodu tam, kde nebude,“ doplnil.

Podzemní vodu pije každý druhý Čech a více než z poloviny se podílí na zdrojích pitné vody. Je tím nejkvalitnějším zdrojem, neboť na své cestě prošla půdním a horninovým filtrem.

Horninové prostředí, v němž se akumuluje, je teplotně stálé a částečně ji ochraňuje před přímým znečištěním. Málokdo si však podle geologů tuto jedinečnost uvědomuje, protože většina obyvatel je připojena na vodovod, kde má k dispozici kvalitní pitnou vodu.

Studie se zaměřovala na bilanci zásob podzemních vod ve vodohospodářsky významných oblastech ČR, kde podzemní vody jsou jediným zdrojem pro obecní a městské vodovody anebo kde odběry podzemních vod převyšují nad odběry povrchových vod.

V rámci studie odborníci hodnotili na 58 bilančních celků, území, která zaujímají svou plochou pouze jednu třetinu území republiky. Moderními metodami srovnávali zásoby a zdroje podzemní vody za referenční období 1981 až 2010. Zbytek republiky ale zatím chybí. Museli například vytvořit nové geologické modely hydrogeologických struktur a vyhloubili 210 průzkumných vrtů pro ověření geologicko-hydrogeologických poměrů. Zjistili tak, jaké jsou využitelné zásoby podzemních vod, v kterých oblastech tyto zdroje převyšují stávající odběry a kde naopak povolené odběry podzemních vod již dosahují kritické úrovně.

„Studie ukázala, že hydrogeologické struktury s rozsáhlým výskytem pískovců o mocnosti několika stovek metrů jsou schopné vyrovnat deficit v doplňování zásob podzemních vod trvající i několik let na rozdíl od malých struktur závislých na pravidelném doplňování zásob podzemní vody,“ uvedl Venera.

Náklady na průzkum šly ze Státního fondu životního prostředí a MŽP. Na projektu pracovaly také vědecké instituce i komerční firmy, např. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M., Český ústav hydrometeorologický formou poskytnutí dat nebo Vysoká škola báňská v Ostravě.

V posledních 30 letech se klimatické podmínky mění. Stoupá teplota vzduchu, prší hlavně v létě, kdy vegetace odčerpává velkou část srážkové vody a ta se hůře dostává pod zem, nebo se odpařuje. „Aktuální sucho znamená, že se zásoby podzemních vod nedoplňují dostatečně v pravidelném ročním cyklu, a projevilo se především poklesem hladiny podzemních vod v mělkých zvodních. Pokud bude sucho nadále pokračovat, lze předpokládat klesající trend hladin a zásob podzemní vody i v hlubokých zvodních, kterými se naše studie zabývala,“ upozornil šéf geologů.

Studie upozorňuje i na fakt, že z oblastí s chráněnou přírodou musejí vodohospodáři odebírat podzemní vodu méně, aby nezatěžovali chráněné vodní ekosystémy. Šéf geologické služby zdůraznil, že se stát předchozích 20 let nevěnoval zásobám podzemní vody. Přitom stát jako vlastník vody uděluje povolení, kdo a jak s ní může nakládat. Jedním z opatření, jak zvýšit zásoby podzemní vody, by bylo i umělé zasakování vod, které například funguje v jímacím území Káraný, které je strategickým zdrojem pitné vody pro Prahu i střední Čechy.

Výsledky projektu jsou podle Brabce nesmírně cenné. Mohou posloužit státní správě při monitoringu objemu podzemních vod a sledování jejich stavu, tak už slouží vodoprávním úřadům.

Zdroj: Právo

Během slavnostního setkání vodohospodářů ke Světovému dnu vody 2017 dne 22. března v Kongresovém centru Praha proběhla tisková konference, kterou uspořádal Svaz vodního hospodářství, SOVAK ČR a Informační centrum OSN v Praze. K tématům rizika nedostatku vody, potřebné osvětě, opatření k zadržování vody v krajině a celosvětovým trendům se vyjádřili RNDr. Petr Kubala, předseda představenstva Svazu vodního hospodářství ČR, Ing. František Barák, předseda představenstva SOVAK ČR a Michal Broža, vedoucí informačního centra OSN v Praze.

SOVAK ČR u této příležitosti vydal dvě tiskové zprávy: Dvousložková cena vody jako jeden z nástrojů pro zajištění financování obnovy vodohospodářské infrastruktury a Odpadní voda jako zásobní zdroj cenných nutrientů. Společně se Svazem vodního hospodařství ČR připravil SOVAK ČR přehled akcí ke Světovému dnu vody 2017 Světový den vody a Dny otevřených dveří. Aktuální seznam akcí naleznete zde. Svaz vodního hospodářství ČR připravil tiskovou zprávu Rizika sucha nelze ani při zdánlivém dostatku vody podceňovat.

Zdroj: SOVAK ČR

Vláda dnes schválila Politiku ochrany klimatu (POK) v České republice. MPO informovalo vládu o realizaci programu EXPANZE na podporu malých a středních podnikatelů. Vláda dnes také schválila Statut Správy úložišť radioaktivních odpadů.

Ambiciózní strategie MŽP na ochranu klimatu do 2030 a postupný přechod na nízko-emisní hospodářství do 2050 dostala od vlády zelenou. Politika ochrany klimatu (POK) v České republice identifikuje cíle, priority a konkrétní opatření ke snižování emisí skleníkových tak, aby ČR dodržela závazky vyplývající z mezinárodních dohod a evropských cílů. POK suverénně – i bez přijetí antifosilního zákona - přispěje k dlouhodobému, postupnému přechodu na konkurenceschopné nízko-emisní hospodářství ČR.

„Politika ochrany klimatu přináší řadu pozitivních a ambiciózních cílů, ať jsou jimi snížení emisí skleníkových plynů, zlepšení kvality ovzduší, výzvy v oblasti nových čistých technologií, posílení naší konkurenceschopnosti nebo snížení energetické náročnosti, která je v ČR stále jednou z nejvyšších v rámci zemí EU i OECD. POK mimo jiné také přispěje ke snížení naší závislosti na dovážených fosilních palivech,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

„Podle národní inventarizace emisí skleníkových plynů vypustila ČR v roce 2015 do atmosféry téměř 128 milionů tun emisí skleníkových plynů. Oproti roku 2013 došlo k nárůstu emisí skleníkových plynů o 1,3 milionu tun, tedy přibližně o 1 %, což je především důsledkem příznivého ekonomického vývoje. Oproti roku 1990 se emise snížily již od více než 35 %. Redukce emisí má podle POK pokračovat svižným tempem, s výhledem do roku 2020 mají emise skleníkových plynů klesnout o minimálně 32 milionů tun v porovnání s rokem 2005, to znamená zhruba snížení o 20 %. Do roku 2030 má dojít k poklesu o 44 milionů tun, tedy o téměř 30 %. V porovnání s emisemi skleníkových plynů v roce 1990 je to pak snížení až o 48 %, takže s přehledem naplníme naše závazky vůči EU snížit emise oproti roku 1990 nejméně o 40 % do roku 2030,“ představuje novou státní strategii ochrany klimatu ministr Brabec.

Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s dalšími rezorty v Politice ochrany klimatu ČR definuje zásadní opatření s největším potenciálem pro snižování emisí skleníkových plynů v jednotlivých odvětvích ekonomiky jako je energetika, konečná spotřeba energie, průmysl, doprava, zemědělství a lesnictví či odpadové hospodářství až do roku 2030.

„V energetice bude POK znamenat podporu dalšího rozvoje využití obnovitelných zdrojů a zvyšování energetické účinnosti, včetně chytrých opatření v obcích a městech, jakým je mj. rozvoj elektromobility a chytrých technologií. Dotace do snižování konečné spotřeby energie v podobě opatření směřující k odstranění bariér a motivaci k energetickým úsporám v budovách (patří k nim úspěšný program Nová zelená úsporám) i průmyslu půjdou dál z národních i evropských zdrojů. V oblasti dopravy bude stát zvýhodňovat alternativní nízkoemisní pohony i cyklistiku a s nimi související infrastrukturu. Snižování emisí se bude týkat i nákladní dopravy, např. jejím částečným přesunem ze silnic na železnice. Zemědělství by se mělo na snižování emisí podílet vyšší měrou, a to využíváním obnovitelných zdrojů, snižováním používání hnojiv a další podporou bioplynových stanic. Důležitou roli v tahu proti skleníkovým plynům bude nadále hrát zalesňování a ekologické zemědělství. V oblasti odpadů půjde především o efektivní naplňování Plánu odpadového hospodářství ČR, respektive jím daného zvyšování míry recyklace a využití druhotných surovin,“ vyjmenovává příklady opatření v POK ministr Brabec. Politika ochrany klimatu v ČR navrhuje také bonifikaci energeticky šetrných výrobků, služeb a stavebních prací prostřednictvím veřejných zakázek. A obsahuje i opatření k posílení klimatických aktivit v rámci mezinárodní rozvojové spolupráce.

Realizace jednotlivých opatření navržených POK v kombinaci s opatřeními formulovanými ve Střednědobé strategii zlepšení kvality ovzduší v České republice (do roku 2020) a Národním programu snižování emisí v ČR) se příznivě odrazí na celkovém snížení emisí skleníkových plynů i imisního zatížení ohrožujícího veřejné zdraví obyvatel.

V programovém období 2014–2020 představují klíčový zdroj financování POK Evropské strukturální a investiční fondy, z nichž bylo na opatření související se změnou klimatu vyčleněno více než 20 % z celkové alokace. Dalším významným zdrojem financí ke snižování emisí skleníkových plynů z průmyslu zůstane i po roce 2020 systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) a přinese další modernizaci energetiky i technologické inovace. POK rovněž navrhuje zvážit zavedení uhlíkové daně pro sektory, které nespadají do systému EU ETS. Nejprve ale bude nutné provést analýzu dopadů a teprve na jejím základě posoudit možnost zavedení tohoto opatření. Realizace jednotlivých opatření POK budou pravidelně po pěti letech vyhodnocována a samotná POK projde do roku 2023 aktualizací. Přijetí Politiky ochrany klimatu v ČR je rozpočtově neutrální a realizace jednotlivých úkolů bude záviset na aktuálních možnostech státního rozpočtu České republiky.

Politika ochrany klimatu nahrazuje třináct let starý Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice. Koresponduje se Státní politikou životního prostředí a úzce navazuje na Státní energetickou koncepci, která byla klíčovým vstupem pro její zpracování. Zároveň doplňuje vládou schválenou Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, ta se zaměřuje na problematiku adaptace na změnu klimatu.

Odkaz na dokument Politika ochrany klimatu v ČR (PDF, 1 MB)

MPO informovalo vládu o realizaci programu EXPANZE na podporu malých a středních podnikatelů

Ministerstvo průmyslu a obchodu pod řízením předsedy vlády Bohuslava Sobotky předložilo vládě informaci o záměru uzavřít s Českomoravskou záruční s rozvojovou bankou, a. s. (ČMZRB) dohodu o vytvoření a správě Úvěrového fondu E 2016 a dohodu o vytvoření a správě Záručního fondu E 2016 pro realizaci programu EXPANZE, zařazeného do Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

Předmětem spolupráce je správa a provádění finančních nástrojů pro podporu malých a středních podnikatelů. Program podpory EXPANZE byl již schválen usnesením vlády, navržená alokace programu za celé programovací období 2014 – 2020 činí přibližně 8,8 mld. Kč. Program je zaměřen na podporu investic pro malé a střední podnikatele, na rozvoj podnikání a zvýšení konkurenceschopnosti začínajících a rozvojových malých a středních podniků.

Program podpory EXPANZE zahrnuje dva druhy finančních nástrojů – poskytování záruky a zvýhodněné úvěry. ČMZRB bude malým a středním podnikům poskytovat zvýhodněné úvěry a vydávat záruční listiny k úvěrům poskytnutým komerčními bankami, zajišťovat jejich administraci, správu, kontrolu a vymáhání až do úplného splacení zvýhodněných úvěrů.

Vertikální spolupráce je možná za podmínek dle novelizovaného zákona o zadávání veřejných zakázek. Předmětem vertikální spolupráce budou činnosti definované v „Dohodě o vytvoření a správě Úvěrového fondu E 2016“ a „Dohodě o vytvoření a správě Záručního fondu E 2016“, které budou uzavřeny mezi MPO a ČMZRB. Dohody o financování se plánují uzavřít na dobu neurčitou, resp. budou ukončeny až po splacení všech poskytnutých úvěrů.

Vláda schválila Statut Správy úložišť radioaktivních odpadů

Vláda dnes schválila Statut Správy úložišť radioaktivních odpadů, která je organizační složkou státu s působností na celém území České republiky. Potřeba schválení Statutu vychází ze zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2017.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) byla zřízena ke dni 1. června 1997 rozhodnutím ministra průmyslu a obchodu č. 107/97, vydaným na základě § 26 atomového zákona. SÚRAO vykonává svoji činnost na základě statutu a ročního, tříletého a dlouhodobého plánu, schváleného vládou. Posláním SÚRAO je zajišťovat bezpečné nakládání s radioaktivními odpady - dosud vyprodukovanými i budoucími -  v souladu s Koncepcí nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v ČR a s požadavky na jadernou bezpečnost a ochranu člověka i životního prostředí před nežádoucími vlivy uložených odpadů.

Statut stanoví poslání a úkoly SÚRAO, způsob jmenování ředitele, působnosti hospodaření a vztahy mezi SÚRAO a původci radioaktivních odpadů. Statutárním orgánem SÚRAO je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr průmyslu a obchodu. Ředitel odpovídá za splnění úkolů SÚRAO se svěřenými finančními prostředky a majetkem státu. SÚRAO předkládá ke schválení vládě každoročně do konce května výroční zprávu o činnosti a do konce července návrh ročního, tříletého a dlouhodobého plánu.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Hradci Králové uložili pokutu 150 tisíc korun společnosti, která vyrábí litá automobilová kola. Z provozovny unikla začátkem srpna 2016 obráběcí emulze do blízkého potoka. Společnost se tak dopustila porušení zákona na ochranu vod.

K úniku závadných látek do dešťové kanalizace došlo z budovy, jejíž část funguje jako myčka vysokozdvižných vozíků na plynový pohon. Kromě mytí těchto vozíků, což je povoleno, tam však zaměstnanci oplachovali i jiná zařízení. Ta byla znečištěná obráběcí emulzí. „Šlo o zjevnou technologickou nekázeň pracovníků, kteří zde čistili různé věci zašpiněné touto emulzí. Dle provozního řádu to však v tomto mycím zařízení bylo zakázáno,“ uvedl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.

Úhyn ryb v důsledku znečištění Podolského potoka inspektoři naštěstí nezaznamenali. Firma se proti pokutě neodvolala a rozhodnutí tak nabylo právní moci.

Webináře jsou informační setkání pořádaná on-line v rámci kterých jsou prezentována videa a jiné interaktivní funkce, takové, jako jsou např. otázky a odpovědi, sdílení plochy a audiokonference. Najednou se může k webináři připojit až tisíc účastníků.

Těsně před každým plánovaným webinářem jsou dostupná registrační spojení. Přehled všech plánovaných webinářů, včetně jejich programu a registračních spojení oznamuje Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) ve svých týdenních zprávách, tzv. e-News. Každý webinář se zaznamenává a je později publikován na webových stránkách ECHA.

Na programu webináře konaného ve dnech 15. – 19. května 2017 jsou následující témata:

• 15. 5. 2017:    den 1:  Poznej své portfolio a nalezni spolužadatele o registraci / Know your portfolio and find your co-registrant
• 16. 5. 2017:    den 2:  Navažte kontakt se spolužadateli o registraci a zhodnoťte nebezpečí a rizika / Get organised with co-registrants and assess hazards and risks
• 17. 5. 2017:    den 3:  Proveďte hodnocení chemické bezpečnosti / Getting your chemical safety assessment done
• 18. 5. 2017:    den 4:  Připravte váš soubor registrační dokumentace jako souboru IUCLID / Prepare your registration as a IUCLID dossier
• 19. 5. 2017:    den 5:  Zašlete svou registraci / Submit your registration

Během tohoto intenzivního týdne REACH 2018 bude ECHA na internetu postupně uvádět všechny webináře týkající se registrace chemických látek vyráběných nebo dovážených v množství 1 - 100 t/rok, s možností pokládat expertům ECHA otázky. On-line registrační formuláře jsou uvedeny u programu jednotlivých dnů webináře REACH 2018.

Další informace:

• REACH 2018

• 2017

• All Webinars

Zdroj: MPO

Rada vlády pro udržitelný rozvoj (RVUR) schválila klíčový dokument pro rozvoj Česka na dalších třináct let. Dokument Strategický rámec Česká republika 2030 definuje nejdůležitější trendy, se kterými se bude Česká republika muset vyrovnat a také cíle, kterých chce v příští dekádě stát ve spolupráci s municipalitami, se soukromým i neziskovým sektorem dosáhnout.

„Dokument ČR 2030 vznikal dva roky v široké spolupráci se zástupci ministerstev, soukromé i nevládní sféry. Po schválení vládou by se měl stát základním kamenem pro všechny další plány rozvoje, jak na národní, tak krajské a místní úrovni,“ vysvětluje Bohuslav Sobotka, předseda Rady pro udržitelný rozvoj.

Dokument se v šesti kapitolách zaměřuje na oblast společnosti, hospodářský rozvoj, rozvoj obcí a regionů, zlepšení odolnosti ekosystémů (zejména schopnost krajiny zadržovat vodu a zvýšení úrodnosti půdy), dobré vládnutí a propojení Česka se světem. V každé oblasti definuje cíle, kterých by země měla v roce 2030 dosáhnout, a stanovuje pro ně indikátory.

Například v tématu rozvoje obcí a regionů jsou jedním z cílů dostupné veřejné služby pro obyvatele na celém území Česka. Tak se dá zabránit odchodu mladých lidí do velkých měst, zároveň by menší sídla i vesnice zůstala dostatečně přátelská ke starší generaci. Podle ČR 2030 se s veřejnou infrastrukturou a službami se musí počítat ve všech stupních příprav územních plánů a to nejen pro jednotlivé obce, ale na větším území. Jaké mají být minimální standardy veřejných služeb, by určoval stát, nicméně konkrétní místní řešení musí vzejít z dialogu mezi samosprávou a občany, firmami a dalšími aktéry v konkrétním území.

Nový přístup strategického rámce ČR 2030 je v tom, že důsledně propojuje dva významné koncepty: udržitelný rozvoj a kvalitu života. Kvalita života by se do budoucna měla stát klíčovým ukazatelem rozvoje, spíše než klasické makroekonomické ukazatele jako je HDP. To totiž o kvalitě života vypovídá pouze omezeně, HDP se zvyšuje i ve chvíli, kdy se spalují paliva v dopravní zácpě. V budoucnu si už nevystačíme s čistě ekonomickými ukazateli rozvoje, naopak musíme se zaměřit na další rozměry lidského života, jako je zdravotní stav, rovnováha mezi prací a soukromým životem, vzdělávání, kvalita životního prostředí, osobní bezpečí či subjektivně vnímané životní pohody. Vedle toho se ale musíme soustředit na udržitelnost hospodářství, zejména na snižování energetické náročnosti ekonomiky a také na efektivitu při využívání přírodních zdrojů.

Vedle části, která definuje budoucí cíle, obsahuje ČR 2030 detailní analýzu současného stavu a předpokládaný vývoj domácích i zahraničních trendů, které nás již ovlivňují a v blízké budoucnosti ovlivní ještě výrazněji. Například postupující digitalizace, změna klimatu, oslabování reprezentativní proměny nástrojů demokratického vládnutí demokracie nebo narůstající společenské nerovnosti. Dobře fungující státní veřejná správa musí být schopna tyto trendy analyzovat, připravovat se na jejich možné dopady a hledat cesty, jak se s nimi úspěšně vyrovnávat. Navíc musí být schopna tváří v tvář proměnám průběžně inovovat sebe samu.

Strategický rámec ČR 2030 vznikal téměř dva roky, připravovaly a komentovaly jej stovky expertek a expertů z akademické, firemní i neziskové oblasti. Dokument by na začátku dubna měla projednat a schválit vláda. Poté začne expertní tým Odboru pro udržitelný rozvoj Úřadu vlády ČR připravovat plán implementace, který podrobně zhodnotí, zda existující opatření povedou ke splnění daných cílů a jaká další opatření či úpravy stávajících budou muset jednotlivá ministerstva přijmout, aby cíle byly do roku 2030 naplněny.

Svaz měst a obcí ČR zveřejnil informaci, že chystaný seminář zaměřený na problematiku zlepšení kvality ovzduší v obcích plánovaný na 28. března 2017 v  Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR byl ZRUŠEN!

Ministerstvo životního prostředí se v první polovině letošního roku zaměřuje na osvětu v oblasti snižování množství komunálních odpadů produkovaných na území obcí. Chystá proto v průběhu letošního dubna a května tzv. PAYT TOUR 2017, která čítá 13 seminářů k chytrým systémům pro odpadové hospodářství v obcích, zavádění systémů PAYT („Pay as you throw“ – „Zaplať, kolik vyhodíš“), „Door to door“ („Sběr ode dveří ke dveřím“) a financování projektů v oblasti odpadového hospodářství z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020 Prioritní osy 3 „Odpady, materiálové toky, ekologické zátěže a rizika“.

Na seminářích zástupci obcí získají informace k financování projektů z odpadového hospodářství z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020 v návaznosti na aktuální výhled odpadového hospodářství v ČR ve vazbě na projednávané strategie EU (oběhové hospodářství) a praktické příklady zavádění chytrých řešení v odpadovém hospodářství se zaměřením na systémy „Door to door“ a „PAYT“, jejichž cílem je snížit množství komunálních odpadů produkovaných na území obcí. Obce jsou v aktivitách chytrých řešení odpadového hospodářství společně se svými organizacemi hlavními potenciálními žadateli o podporu z OPŽP. Další informace ZDE

Vláda by se měla dnes vrátit k bodu Politika ochrany klimatu v České republice. V programovém období 2014 – 2020 budou hlavním zdrojem financování této politiky Evropské strukturální a investiční fondy, z nichž bylo na opatření související se změnou klimatu vyčleněno více než 20 % z celkové alokace. Dalším zdrojem mají být příjmy z dražeb emisních povolenek.

Politika ochrany klimatu v České republice nahrazuje Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice z roku 2004. Definuje hlavní cíle a opatření v oblasti ochrany klimatu na národní úrovni tak, aby zajišťovala splnění cílů snižování emisí skleníkových plynů v návaznosti na povinnosti vyplývající z mezinárodních dohod (Rámcová úmluva OSN o změně klimatu a její Kjótský protokol,  Pařížská dohod a a závazky vyplývající z legislativy Evropské unie. Tato strategie v oblasti ochrany klimatu do roku 2030, s výhledem do roku 2050, by tak měla přispět k dlouhodobému přechodu na udržitelné nízkouhlíkové hospodářství ČR.

Politika ochrany klimatu v ČR prošla procesem posouzení vlivů koncepce na životní prostředí (SEA) a v lednu bylo vydáno kladné stanovisko SEA. Letos v lednu česká vláda schválila Národní akční plán adaptace na změnu klimatu z dílny MŽP, který představuje nástroj Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR. Akční plán obsahuje na 52 prioritních opatření rozpracovaných do konkrétních úkolů, které budou muset jednotlivé resorty realizovat do roku 2020.

Vzhledem k časovým nárokům na přípravu a realizaci jednotlivých opatření a nástrojů a na dobu odezvy je nutné pojímat Politiku a její nastavení v dlouhodobém časovém horizontu. V rámci Politiky je proto navržen pětiletý cyklus aktualizace Materiálu ve spolupráci se všemi zainteresovanými resorty.

V Poslanecké sněmovně nyní čeká na schválení ratifikace Pařížské klimatické dohody, v níž se Česká republika spolu s EU a jejími členskými státy zavázala snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. Ratifikaci dohody schválila vláda už loni v září. Pokud ji poslanci schválí, zamíří do Senátu a následně na podpis k prezidentovi.

Výsledek jednání vlády:

Dokument ke stažení:

• Návrh (PDF, 2 MB)

• Dokumentace SEA (PDF, 5 MB)

• Posouzení Natura (PDF, 652 kB)

• Stanovisko SEA (PDF, 217 kB)

• Zohlednění stanoviska SEA (PDF, 72 kB)

Zdroj: MŽP

Technologická agentura České republiky (TA ČR) vyhlásila dne 20. března 2017 první veřejnou soutěž ve výzkumu a experimentálním vývoji program GAMA (podprogram 2).  Veřejná soutěž bude zaměřena pouze na podporu projektů uchazečů, kterými jsou malé a střední podniky se sídlem v ČR, kteří obdrželi Seal of Excellence EK v nástroji SME Instrument – fáze 1. Soutěžní lhůta začíná dnem 21. 3. 2017 a končí dnem 2. 5. 2017. Více ZDE

V připomínkovém řízení se právě nachází návrh zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací. Cílem návrhu je vytvořit ve společnosti podmínky pro zvýšení kvality a konkurenceschopnosti výzkumu a vývoje v ČR, k čemuž je potřeba prostřednictvím legislativního rámce zajistit udržitelný rozvoj systému VaVaI, zajistit efektivnost výdajů na VaVaI a potřeby ekonomiky a společnosti. Splnění tohoto cíle je podle názoru předkladatele (Úřad vlády České republiky) podmíněno zásadní změnou dosavadního systému podpory výzkumu, vývoje a inovací, kterou již nelze jak pro její kvalitativní, tak kvantitativní parametry zapracovat prostřednictvím novely do stávajícího platného zákona. Termín pro sdělení připomínek je stanoven na 18. dubna 2017.

Předmětem návrhu zákona jsou změny, které se týkají:

• zrevidování systému státní správy VaVaI, stanovení nové kapacity státní správy a administrativní podpory koordinace a řízení VaVaI, precizování vymezení pravomocí jednotlivých správních úřadů, vytvoření centrálního úřadu (ministerstvo) odpovědný za koordinaci VaVaI. Minimalizování odchylky od standardního vnitřního uspořádání některých organizačních složek státu a zjednodušení strukturu jejich orgánů (GA ČR a TA ČR),

• stanovení jednoznačné hierarchie strategických a koncepčních dokumentů pro oblast VaVaI, včetně jejich provázanosti na přípravu návrhu výdajů státního rozpočtu na VaVaI, a to s důrazem na jejich dlouhodobé „plánování“,

• úkolů orgánů veřejné správy v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a práva a povinnosti právnických a fyzických osob, podporovaných ve výzkumu, vývoji a inovacích z veřejných prostředků,

• předmětu, nástrojů a podmínek podpory a veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích,

• práv k výsledkům výzkumu, vývoje a inovací,

• hodnocení výzkumných organizací, výzkumných infrastruktur a jejich výsledků, programů a projektů výzkumu, vývoje a inovací,

• poskytování informací o výzkumu, vývoji a inovacích prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovací.

Návrh dále reaguje na podněty z aplikační praxe dosavadního zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Dalším jeho cílem je proto odstranění některých výkladových problémů a celkové zkvalitnění a zefektivnění právní úpravy podpory výzkumu, vývoje a inovací.

Dokument ke stažení:

Důvodová zpráva

Materiál

Platné znění

Ve středu 22. 3. v 15.30 na ČT2 bude uveden film Cesta podzemí vody. V roli průvodkyně se představí hydrogeoložka Eva Kryštofová. Dokument vznikl v rámci projektu Rebilance zásob podzemních vod, který realizovala Česká geologická služba v letech 2010–2016. Repríza pořadu bude v pátek 24. 3. v 11.40.

Za rok 2016 vykázala Skupina ČEZ čistý zisk ve výši 14,6 mld. Kč. Po očištění o mimořádné vlivy obecně nesouvisející s běžným hospodařením roku dosáhl čistý zisk 19,6 mld. Kč. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) činil 58,1 mld. Kč (z meziročního poklesu o 7 mld. Kč způsobil pokles realizačních cen vyrobené elektřiny 6,1 mld. Kč). Návrh na dividendu za rok 2016 činí 33 korun na akcii.

Přes pokles výroby elektřiny v jaderných elektrárnách se podařilo v loňském roce navýšit o procento celkovou výrobu elektřiny, a to zvýšenou výrobou v uhelných a plynových zdrojích. Přispěl k tomu zejména stabilní provoz všech tří komplexně obnovených bloků Elektrárny Prunéřov. Ke zlepšení EBITDA o 2 miliardy oproti našemu očekávání ze začátku loňského listopadu přispělo zejména úspěšné dokončení procesu získání certifikátů pro rumunské větrné farmy, výborné obchodní výsledky a optimální disponibilita výrobních zdrojů v závěru roku“, uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

V  roce 2016 se Skupině ČEZ dařilo na trhu prodeje koncovým zákazníkům. ČEZ Prodej se stal dvojkou na českém trhu dodavatelů zemního plynu. Prodej zemního plynu meziročně vzrostl o 20 %, prodej elektřiny poklesl o 1 % a prodej tepla vzrostl o 8 %. Skupina dále posílila svou roli v oblasti energetických produktů a služeb pro firmy a municipality. Tržby skupiny ESCO vzrostly meziročně o 57 % a v roce 2016 překročily hranici 3 mld. Kč. 

V oblasti nové energetiky vstoupil ČEZ na německý trh obnovitelných zdrojů. Skupina ČEZ vlastní 39 pevninských větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 98 MW.

Představenstvo energetické společnosti ČEZ dne 20. 3. 2017 rozhodlo o návrhu na výši dividendy za rok 2016, který bude předkládat letošní valné hromadě akcionářů. Představenstvo bude navrhovat hrubou dividendu ve výši 33 korun na jednu akcii (nominální hodnota 100 Kč), což odpovídá celkové hodnotě 17,8 mld. Kč (vypočteno z celkového počtu vydaných akcií). Z toho na majoritního akcionáře - český stát – připadá částka 12,4 mld. Kč. Návrh dividendy reflektuje aktualizovanou dividendovou politiku společnosti, jejíž aktualizace spočívá v dočasném rozšíření výplatního poměru na 60 – 100 % z konsolidovaného čistého zisku Skupiny ČEZ očištěného o mimořádné vlivy. Zúžení tohoto nově přijatého procentního pásma výplatního poměru předpokládá společnost do dvou let v návaznosti na specifikaci rozvojové strategie.

V  roce 2017 očekává Skupina ČEZ provozní zisk před odpisy (EBITDA) na úrovni 52 mld. Kč a čistý zisk očištěný o mimořádně vlivy ve výši 12 až 17 miliard korun. Potenciální čistý zisk ve výši 4,8 mld. Kč (odpovídající intervalu predikce) bude realizován v případě, že držitelé konvertibilních dluhopisů uplatní v roce 2017 své právo vzít si akcie MOL místo hotovosti. Vedle rizik existuje příležitost pro zlepšení uvedených očekávaných výsledků spočívající v potenciálním zisku z případné realizace prodeje uhelné elektrárny Počerady v roce 2017.

Pozitivní vývoj české ekonomiky i nižší teploty v závěru roku se projevily na rostoucí spotřebě elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce, která vzrostla meziročně o 2,4 %, po klimatickém a kalendářním očištění o 1,2 procenta.