Více než dva roky od zahájení revize Referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách pro průmysl zpracování odpadů - BREF WT (z angl. Waste Treatments Industries) je konečně vyhotoven. K prvnímu draftu (D1) je nyní potřeba se vyjádřit. Draft byl proto rozeslán členům národní technické pracovní skupiny tzv. TPS na začátku ledna 2016 s tím, že termín pro vyhotovení připomínek je ze strany Evropského úřadu pro IPPC (EIPPCB, angl. European Integrated Pollution Prevention and Control Bureau) stanoven na 18. března 2016. Připomínky se zadávají prostřednictvím informačního systému BATIS (BAT Information System), do nějž byl členům TPS “Zpracování a spalování odpadů” za tímto účelem zřízen přístup.

Zdroj: MPO (IPPC)

Nejméně 26 procent ze všech nově registrovaných autobusů v ČR bylo v roce 2015 s pohonem na stlačený zemní plyn (CNG). Podíl registrovaných nových bezprašných CNG autobusů vzrostl tak meziročně z 10 na nejméně 26 procent. Jen v městské a příměstské hromadné dopravě přibylo nejméně 355 CNG autobusů. Podle místopředsedy Rady Českého plynárenského svazu Jiřího Šimka měly na toto zvýšení vliv i dotace na výměnu nejstarších autobusů.

V roce 2014 bylo registrováno 102 nových CNG autobusů a to představovalo téměř 10 procent ze všech nových registrací autobusů v ČR. Podobně tomu bylo i v předešlých letech. „V roce 2015 ale přibylo jen v městské a příměstské hromadné dopravě nejméně 355 CNG autobusů z celkového počtu nově registrovaných 1350 autobusů, což představuje více než čtvrtinu ze všech nových registrací autobusů v ČR. Jen v městské a příměstské dopravě jich tak jezdí dnes nejméně již 880,“ uvedl Jiří Šimek, místopředseda Rady Českého plynárenského svazu (ČPS).

Celkově vzrostly v loňském roce registrace nových autobusů o 27,24 % (z 1 061 ks na 1 350 ks, tj. o 289 ks). Vliv zcela jistě na toto zvýšení měly právě i CNG autobusy, resp. poskytnutí dotací na výměnu nejstarších a životní prostředí nejvíce znečišťujících autobusů městské hromadné dopravy za ekologické bezprašné autobusy na CNG. „Nicméně někteří dopravci, jako např. ČSAD Tišnov a jiní si dnes pořizují CNG autobusy i bez dotací a i tak se jim ušetřené náklady bohatě vyplatí a navíc šetří životní prostředí,“ říká Jiří Šimek, místopředseda Rady ČPS. „Snažíme se vycházet dopravním podnikům vstříc a jsme rádi, že CNG autobusy ve městech stále více přibývají. Podniky s 30 autobusy ušetří ročně přes deset milionů korun,“ dodává Jiří Šimek.

V ČR dnes jezdí 19 892 autobusů (stav k 30. 9. 2015) a jejich průměrné stáří je 14,34 roku. Přitom průměrné stáří autobusů v Evropské unii činí maximálně 11 let. Podle ČPS, který sleduje vývoj CNG a pravidelně zpracovává statistická data z této oblasti, jezdí v ČR zatím jen asi 4,5 procenta CNG autobusů ze všech, resp. 880 CNG autobusů v asi 40 městech. Ve světě dnes jezdí již téměř 782 tisíc CNG bezprašných autobusů.

Američtí vědci z Massachusettského institutu technologického (MIT) přišli s oznámením, že vyvinuli techniku, která může výrazně zlepšit účinnost klasické žárovky. Objev funguje na principu recyklace ztracené energie, která doteď vyšla vniveč. Klasické žárovky totiž využijí pouze dvě až tři procenta dodané energie. Američtí vědci obklopili wolframové vlákno vrstvou krystalů, která propouští jen viditelné světlo a zachycuje unikající infračervené záření, jež se vrací zpět do vlákna. Část z něj je posléze přeměněna na bílé světlo. Teoreticky by se tak podle výzkumníků z MIT dala zvýšit účinnost žárovky až na 40 procent, což je daleko více než u tzv. úsporných zdrojů světla. První zkoušky dokázaly zvýšit účinnost klasické žárovky zatím na 6,6 procenta. Prodej klasických žárovek byl v zemích EU zakázán právě kvůli velmi nízké účinnosti.

Zdroj: ECHO24

Ústecký kraj dne 20.12.2015 vyhlásil program Inovační vouchery ÚK 2016. Cílem programu je pomoci soukromému sektoru navázat spolupráci s výzkumnými organizacemi, podpořit výzkumně-vývojovou a inovační aktivitu a tím přispět ke zvýšení přidané hodnoty v regionální ekonomice.

Žádosti lze podávat od 20.1.2016 do 26.2.2016 (14:00), doba realizace je stanovena na období od dubna 2016 do 30.11.2016 a závěrečná zpráva musí být předložena do 30.12.2016.

Podporovány jsou například aktivity: design; modelování; optimalizace metod a procesů, vývoj materiálu, zařízení, prototypu; vývoj softwaru nebo hardwaru; testování, měření atp. Voucher je forma jednorázové dotace podporující tuto spolupráci a to až do 120 000 Kč, přičemž dotace je do 85 % způsobilých nákladů.

Dokumenty k vyhlášené výzvě lze stáhnout ZDE.

Peking chce zemi proměnit v elektromobilovou velmoc, do roku 2020 má totiž v Číně jezdit pět milionů elektromobilů, píše dnes E15. Čínská vláda také určila 27 provinciím a čtyřem municipalitám, co musí v průběhu let 2016 až 2020 udělat. Největší zátěž ponesou prosperující přístavní města: Peking, Tchien-ťin a Šanghaj. V každém z nich se musí prodat minimálně 233 tisíc elektromobilů a plug-in hybridů. A před podobným úkolem stojí i sedm provincií. Pokud provincie uspějí, budou štědře odměněny. Hustota nebezpečných malých prachových částic dosahovala na centrálním pekingském náměstí Tchien–an-men v prosinci neuvěřitelných 647 mikrogramů na metr krychlový. Přitom tato hodnota podle Světové zdravotnické organizace nemá po dobu 24 hodin překročit 25 mikrogramů na metr krychlový. Více ZDE

Zdroj: E15

Čeští vědci sestavili seznamy významných nepůvodních invazních druhů rostlin a živočichů, tedy těch, které na území České republiky agresivně vytlačují původní druhy a nekontrolovaně se šíří. Druhy invazních rostlin a živočichů rozdělili do tří seznamů - černého, šedého a varovného. Černý seznam obsahuje druhy s výrazným vlivem na životní prostředí. Šedý seznam zahrnuje druhy, jejichž vliv je menší, ale nikoliv zanedbatelný a jejichž omezování má v určitých podmínkách smysl. Varovný zas seznam druhů, o kterých je známo, že mohou působit velké škody, ale ještě na území ČR nejsou, nebo jsou zatím jen v kultuře.

Invazní druhy, zavlékané lidmi mimo oblast svého původního výskytu, jsou příčinou mnoha environmentálních a socioekonomických problémů. Snižují biodiverzitu, produkují alergenní pyl, nebo přenášejí choroby člověkem chovaných zvířat a pěstovaných rostlin. Protože ne všechny zavlečené druhy mají negativní vliv a vnímání „škodlivosti“ se liší podle toho, koho se problém týká (např. ochranáři, lesníci, rybáři, zemědělci), je nutné rozdělit nepůvodní druhy na ty, které neškodí, škodí občas či jen lokálně, a ty, jejichž přítomnost je nežádoucí vždy a všude.

Na žádost MŽP ČR a primárně pro účely ochrany přírody začala již v roce 2013 skupina vědců pracovat na robustním systému klasifikace zavlečených druhů rostlin a živočichů a na jeho základě v loňském roce sestavila seznamy druhů určených pro management. Zadání vycházelo ze Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR pro roky 2005–2015 a s předstihem reagovalo na aktivitu Evropské komise, která vedla k vytvoření nového legislativního předpisu (Nařízení EP a Rady č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů).

„Pravidla prioritizace jednotlivých druhů musí být dostatečně obecná, aby bylo možno klasifikovat zároveň rostliny i živočichy, zároveň však musí brát v potaz jejich odlišné invazní chování, aktuální rozšíření, charakter invadovaných stanovišť, možnosti likvidace a managementu, ale musí také brát ohled na jednotlivé zájmové skupiny,“ uvedl Jan Pergl z Botanického ústavu AV ČR, který tuto skupinu vedl.

Navržené schéma je založeno na čtyřech základních kritériích: charakteru výskytu těchto druhů v krajině (druhy úmyslně vysazované vs. druhy se spontánním rozšířením), jejich vlivu na přírodu, vlivu na lidské aktivity (zdraví, ekonomiku) a na managementových možnostech. Právě poslední kritérium je velmi důležité – management, tedy přístup k jednotlivým druhům a způsob případných zásahů vůči nim, se totiž může pohybovat od kompletní eradikace (doporučované třeba pro výjimečně problematické druhy, jako je ambrozie, bolševník, norek americký, mýval nebo kleštík zhoubný, způsobující varroázu) přes stratifikovaný přístup (kdy je z hlediska efektivity vynaložených prostředků vhodné zasahovat jen někde ve vybraných cenných biotopech nebo určitých oblastech) až po úplnou toleranci.

Stratifikovaný přístup je důležitý zejména u ekonomicky využívaných druhů, či druhů, které jsou v ČR již velmi rozšířeny. Tolerance je u některých druhů nejrozumnějším přístupem. Petr Pyšek z téhož ústavu, který celou studii zaštiťoval, dodává: „Nemá smysl vynakládat obrovské finanční částky na omezování druhů, které nemají významný škodlivý vliv, jen kvůli tomu, že jsou v ČR nepůvodní.“

Na seznamu se podíleli odborníci z řady vědeckých institucí, což umožnilo zahrnout širokou škálu organismů. Ve výsledku jsou hodnocené druhy bez ohledu na to, zda se jedná o rostlinu nebo živočicha, rozděleny do tzv. černého, šedého a varovného seznamu. Černý seznam obsahuje druhy s výrazným vlivem na životní prostředí. Šedý seznam zahrnuje druhy, jejichž vliv je menší, ale nikoliv zanedbatelný a jejichž omezování má v určitých podmínkách smysl. V černém seznamu je nyní 78 rostlin a 39 živočichů, v šedém seznamu 47 rostlin a 16 živočichů. Dále byl sestaven tzv. varovný seznam druhů, o kterých je známo, že mohou působit velké škody, ale ještě na území ČR nejsou, nebo jsou zatím jen v kultuře.

„Předložené seznamy nejsou a nemohou být ze své podstaty konečné, protože invaze jsou velmi dynamickým procesem. Seznamy proto odrážejí současný stav a bude třeba je dle potřeby v budoucnosti doplňovat a upravovat,“ zdůrazňuje Jan Pergl. Jan Šíma z MŽP ČR dodává: „Vytvořený seznam je důležitým podkladem pro orgány ochrany přírody, jelikož na jeho základě budou stanovovány priority v dalším managementu invazních druhů. Zároveň však bude nutné seznam udržovat aktuální a v rámci priorit zohledňovat i nové legislativní požadavky atp.“
 

Brněnská rodinná firma Watersavers přišla na konstrukci perlátoru, pomocí které se dá ušetřit až polovina spotřebované vody. Perlátory jsou provzdušňovací zařízení, která se montují na vodovodní baterie. Některé fungují na systému kovových sítěk, zjemňujících proud vody, jiné přímo omezují průtok a díky vzduchovým bublinkám vytváří dojem plného proudu. Rozdíl mezi klasickým perlátorem a tím z Watersavers je v tom, že z baterie nevytéká voda v plném válci, ale jen po jeho obvodu. S běžným perlátorem je průtok z kohoutku 14 litrů vody za minutu a s nový perlátorem se dá spotřeba snížit i na čtyři litry za minutu. Kromě úspory vody také tyto speciální perlátory šetří pochopitelně i energii.

Zdroj: iHNED.cz

Pátý roční konference Průmyslová ekologie, kterou pořádá Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha ve spolupráci s Českým ekologickým manažerským centrem (CEMC) se uskuteční v hotelu Centro Hustopečích 15. až 16. března 2016. Konference tak rozšíří témata odpadů, vod, ovzduší, průmyslových rizik a havárií v rámci Týdne výzkumu a inovací pro praxi (TVIP 2016).

Letošní ročník konference je zaměřen na dvě hlavní témata, a sice na problematiku odpovědného veřejného zadávání a na problematiku udržitelného hospodaření s fosforem. Oběma tématům budou věnovány samostatné přednáškové bloky a také diskusní kulaté stoly.

Vedle příspěvků na tato témata jsou zváni rovněž přednášející s referáty zaměřenými na problematiku souvislostí průmyslových aktivit a životního prostředí, na problematiku oběhového hospodářství, posuzování životního cyklu či dobrovolných nástrojů environmentální politiky.

Odpovědné veřejné zakázky

Blok zaměřený na odpovědné zadávání veřejných zakázek bude mít za úkol informovat veřejnost o možnostech zavedení environmentálních kritérií při vyhlašování veřejných zakázek. Během přednášek bude ukázáno několik „success stories“ a předvedeno jak efektivní může být environmentálně šetrné veřejné zadávání.

V rámci diskusního kulatého stolu se bude se zástupci samospráv, nevládních organizací i výrobců diskutovat, proč je realizace zelených veřejných zakázek v České republice stále opomíjena. Chtěli bychom proto toto téma probrat se zástupci organizací zaměřených na otázky životního prostředí a hledat možné cesty, jak veřejnou správu a místní samosprávu, která ročně ve veřejných zakázkách utratí více než 500 mld. Kč, motivovat k většímu zájmu o šetrnější produkty a technologie.

Veřejné zakázky tak mají potenciál stát se hnací silou zavádění ekoinovací a environmentálních technologií.

Udržitelné hospodaření s fosforem

Druhým neméně významným tématem diskutovaným v rámci konference Průmyslová ekologie je udržitelné hospodaření s fosforem.

Fosfor je strategická surovina, která je v současném způsobu hospodaření nezbytná pro zajištění požadované rostlinné a následně i živočišné produkce. V kontextu environmentálních technologií, vodohospodářství či ochrany krajinných území jsou emise fosforu do prostředí vnímané jako nežádoucí, vedoucí k nadměrné antropogenní eutrofizaci.

Téměř po desetiletí jsme se na vysokých školách učili, že fosfor ve vodách je strašák, kterého je třeba se zbavit. Nyní nazrál čas toto vnímání problematiky fosforu poněkud upravit a zaměřit se na fosfor jako na cennou surovinu, bez které nebude snadné zajistit výživu obyvatelstva.

V rámci kulatého stolu, který je plánován po bloku přednášek se sejdou zájemci o činnost v nově zakládané fosforové platformě České republiky.

Další informace, kontakty a přihlášky najdete na www.TVIP.cz

Čtěte také:

Konference TVIP nově pokryje celou oblast životního prostředí (11.1.2016)

VÝSLEDKY Ministři na dnešním jednání nerozhodli, zda Česko zvýší cíl spotřeby zelené energie v roce 2020 na 15,3 procenta. S navýšením počítá Národní akční plán ČR pro energii z obnovitelných zdrojů (OZE), který má na programu. Současný plán schválený vládou v roce 2012 počítal s podílem 14 procent. Jednání o tomto bodu bylo odloženo. Stejně tak vláda odložila bod týkající se řešení situace kolem ERÚ. Naopak vláda schválila koncepci informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací na období 2016 až 2020.

"Navržený Národní akční plán je sestaven v souladu se Státní energetickou koncepcí tak, aby naplnil a překročil požadované cíle směrnice pro Českou republiku v oblasti využívání energie z obnovitelných zdrojů v roce 2020," stojí v materiálu. MPO v předkládací zprávě připomíná, že Evropská komise stanovila pro ČR pro rok 2020 podíl energie z OZE na hrubé konečné spotřebě energie ve výši 13 procent. České plány tak tento závazek překonávají o více než dvě procenta.

Ministerstvo v předkládací zprávě dále uvádí, že plán i nadále počítá s provozní podporou malých vodních elektráren a výroben tepla využívající obnovitelné zdroje. Umožní také zavést novou podporu pro teplo z výroben s instalovaným elektrickým výkonem do 500 kW, které využívají bioplyn vznikající například z hnojiv.

Materiál naopak počítá se snížením plánovaného podílu energie z OZE na hrubé konečné spotřebě v dopravě. Ten má na konci desetiletí činit deset procent. V současnosti platný plán počítal s podílem o 0,8 procenta vyšším. Důvodem jsou podle MPO legislativní nejistoty ohledně daňového zvýhodnění biopaliv.

Do připomínkového řízení ministerstvo původně vložilo dokument, podle kterého měl podíl energie OZE na hrubé spotřebě energie v ČR v roce 2020 činit dokonce 15,9 procenta a podíl energie z OZE na hrubé konečné spotřebě v dopravě měl zůstat ve výši 10,8 procenta. Na základě připomínek byl ale dokument upraven.

Podle dat Energetického regulačního úřadu činila v roce 2014 v Česku hrubá spotřeba elektřiny, která počítá i s elektřinou spotřebovanou při výrobě a se ztrátami v sítích a přečerpávacích vodních elektrárnách, asi 70 terawatthodin. Podíl OZE činil 13,17 procenta.

Koncepce: Informační systém VaVaI:

Vybrané body programu jednání vlády dne 13.1.2016:

• Aktualizace Národního akčního plánu ČR pro energii z obnovitelných zdrojů: ODLOŽENO

• 1. dílčí zpráva o implementaci Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky v ČR: ODLOŽENO

• Koncepce Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací na období 2016 až 2020: SCHVÁLENO

• Návrh usnesení vlády, kterým v souladu s § 10 odst. 1 písm. b) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, vláda pověřuje předsedu vlády prováděním úkonů vlády jako služebního orgánu vůči předsedkyni Energetického regulačního úřadu: ODLOŽENO

Ministerstvo průmyslu a obchodu publikovalo komplexní národní statistiku obnovitelných zdrojů energie. Hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů se v roce 2014 podílela na celkové hrubé výrobě elektřiny 10,7 %. Podíl energie z obnovitelných zdrojů na primárních energetických zdrojích činil 9 %. Podíl obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě byl podle mezinárodní metodiky výpočtu 13,4 % a jejich podíl na výrobě tepelné energie činil zhruba 10-11 %. Zpráva také obsahuje informace o energetickém využívání komunálního odpadu a to pouze výrobu a využití energie, která odpovídá podílu biologicky rozložitelné složky ve spalovaném komunálním odpadu, která se v Česku pohybuje v rozmezí zhruba 50 – 65 %. Souhrnnou zprávu je možné si stáhnout níže.

Dokument ke stažení:

Obnovitelné zdroje energie v roce 2014 [pdf, 1346 kB]

Dne 21. ledna 2016 v Kongresovém centru Praha se uskuteční odborná konference na téma: „Co přinese nová tarifní struktura v elektroenergetice?“ s podtitulkem „První oficiální informace o úpravě tarifů v elektroenergetickém sektoru po téměř 15 letech a spuštění veřejného konzultačního procesu.“

Konference je určena širšímu publiku, především obchodníkům s elektřinou, provozovatelům distribučních a lokálních distribučních soustav, výrobcům elektřiny, dalším odborníkům z oblasti energetiky, včetně maloodběratelů a velkoodběratelů a jedinečnou možností, jak se seznámit s navrhovanou novou tarifní strukturou a názory účastníků.

V dopolední části budou informace prezentovány zástupci Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Představeny budou informační webové stránky k nové tarifní struktuře včetně avizovaného konzultačního procesu. Následovat budou informace o vzniku nové tarifní struktury, hlavní důvody pro její zavedení, podmínky její tvorby, základní podmínky výpočtu a srovnání se zahraničím. Odpolední část konference přinese informace o nové tarifní struktuře z pohledu jednotlivých účastníků trhu s elektřinou.

Konferenci připracuje společnost Comenius ve spolupráci s ERÚ a MPO. Informace, program a možnost registrace na konferenci naleznete na adrese https://novetarify.comenius.cz.

V nedělní dopolední premiéře se pořad České televize Nedej se plus věnoval problematice energetické využívání odpadů v České republice a to konkrétně spalovně Chotíkov. V další části pořadu vystoupil i ředitel odpadů Ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart, který vysvětlil, jakou metodu Česko zvolilo pro výpočet recyklačních cílů v Plánu odpadového hospodářství ČR a dále otevřeně uvedl jaké množství finančních prostředků je alokováno v novém operačním programu Životní prostředí na podporu spaloven.

Dle vyjádření ředitele odpadů MŽP půjde z nového OPŽP na prevenci vzniku odpadů 1,7 mld. Kč, na využívání odpadů 6,9 mld. Kč a z této částky půjde 1,5 mld. Kč na podporu výstavby spaloven. Závěrem pořadu tak ekolog z Hnutí duha Ivo Kropáček uznává, že žádná masivní podpora spaloven z nového OPŽP neplyne. Další podrobnosti a argumenty aktérů se dozvíte v záznamu pořadu, který je k dispozici na webu ČT ZDE.

Mohlo by Vás zajímat:

V Mělníku by měla do roku 2024 vyrůst největší spalovna v České republice (rozhovor ČRo Plus, 11.1.2016)

Státní fond životního prostředí ČR uzavřel příjem žádostí o podporu ve čtyřech výzvách z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020, jež byly vyhlášeny v říjnu loňského roku. Téměř pět miliard korun půjde na vodohospodářské projekty a stamiliony korun získají projekty na rekultivace starých skládek. Dotaci obdrží i projekty na výstavbu a modernizaci bioplynových stanic.

Na začátku ledna skončil příjem žádostí ve čtyřech výzvách (21., 22., 23. a 24. výzva) Operačního programu Životní prostředí 2014–2020, které byly vyhlášeny loni 15. října. Za necelé tři měsíce trvání výzev obdržel Státní fond životního prostředí ČR celkem 521 žádostí s požadavkem na dotace EU za necelých 6,5 miliardy korun. Největšímu zájmu se těšila výzva s celkovou alokací 3,3 miliardy korun, v níž žadatelé předkládali žádosti o podporu pro projekty na výstavby a modernizace kanalizací a čistíren odpadních vod. Požadovány byly i projekty nabízející co možná nejefektivnější řešení odvádění a čištění odpadních vod a to ve všech aglomeracích bez ohledu na jejich velikost.

„Právě ukončená (21.) výzva na výstavbu a opravy ČOV a kanalizací jasně ukázala, že přísně nastavené podmínky výzvy, které zajistí ekonomicky efektivní nakládání s vodami a jejich čištění, včetně požadavku na oddílné kanalizace pro separaci dešťové vody, nijak žadatele neodradily. Na projekty MŽP zároveň poskytuje půjčky až do výše 37% ze způsobilých výdajů projektu. Z dotací nově hradíme i výdaje na připojení jednotlivých nemovitostí. Tato změna významně usnadňuje život žadatelům, kteří díky ní snadněji naplní stanovené cíle svých projektů,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

„Zájem ze strany žadatelů byl opět rekordní. V rámci této výzvy jsme obdrželi celkem 195 řádně zaregistrovaných žádostí s celkovým objemem způsobilých výdajů ve výši takřka šest a půl miliardy korun,“ uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. „Projekty vyhodnotíme do konce dubna, příjemci už nyní mohou zahajovat kroky k zadávacímu řízení tak, aby mohla být co nejdříve po schválení projektu zahájena realizace a faktické čerpání prostředků EU“, doplnil Valdman.

Na projekty v oblasti zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní byla zaměřena i 22. výzva s celkovou alokací ve výši 1,6 miliardy korun. O podporu z Operačního programu Životní prostředí se v ní ucházely projekty na výstavbu a modernizaci úpraven vody a zvyšování kvality zdrojů pitné vody, včetně výstavby a modernizace systémů pro ochranu zdrojů pitné vody, a také projekty na výstavbu a dostavbu přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody.

„Naším cílem je nejen zvyšovat počet obyvatel zásobovaných kvalitní pitnou vodou, ale i zabezpečit stabilitu dodávek pitné vody, a to zejména v oblastech, kde není vybudován veřejný vodovod, nejsou kvalitní vodní zdroje, anebo v nich dochází k problémům s dodávkou v době sucha,“ vysvětlil přesné nastavení výzvy ministr životního prostředí Richard Brabec.

Podle Petra Valdmana Státní fond životního prostředí ČR v této výzvě přijal 43 řádně zaregistrovaných žádostí s celkovou výši způsobilých výdajů přesahující 900 milionů korun.

Další aktuálně uzavřená 23. výzva Operačního programu Životní prostředí byla zaměřena na projekty výstaveb a modernizace bioplynových stanic. Její celková alokace činila 300 milionů korun. V této výzvě byly přijaty čtyři řádně zaregistrované žádosti o podporu s celkovými způsobilými výdaji ve výši necelých 92 milionů korun. Pro srovnání v ukončeném programovém období OPŽP bylo za celé období 2007 – 2015 podpořeno 9 projektů bioplynových stanic. Podporu získají jen takové projekty bioplynových stanic, které budou nakládat na vstupu minimálně z 25 procent s takovými druhy odpadů, které již není možné materiálově využívat, nebo nejsou k materiálovému využití vhodné.

Odpadů se týkala i ukončená 24. výzva Operačního programu Životní prostředí, která byla zaměřena na podporu projektů na rekultivace starých skládek. Její alokace činila 359 milionů korun, přičemž fond registroval dvanáct žádostí o podporu s celkovou výší způsobilých výdajů 215 milionů korun.

„Operační program Životní prostředí patří k jednoznačným premiantům mezi ostatními programy, aktuálně máme přijato a registrováno celkem 1405 žádostí s objemem způsobilých výdajů téměř 30 mld. Kč v uzavřených výzvách. Aktuálně hodnotíme projekty, vydáváme rozhodnutí o poskytnutí dotace, na konci loňského roku jsme posílali první milióny na účty příjemců“, rekapituluje mimořádně pozitivní bilanci dosavadního fungování programu ministr Brabec. 

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) chystá nový dotační program, který zatím pracovně nazývá Modrá úsporám. Zaměří se na projekty proti suchu a plýtvání s pitnou vodou. Program má být obdobou Zelené úsporám, známého dotačního programu na energetické úspory. V jeho "modré sestře" budou zatím "jen stamilionové" částky, výzvy by mohly být vypsány již ve druhé polovině letošního roku, řekl v rozhovoru s ČTK ministr životního prostředí Richard Brabec.

MŽP již plánuje v únoru vypsat pilotní projekt Chytrá obec, podle zkušeností s ním pak připraví Modrou úsporám. Projekt Chytrá obec má přispět k udržení vody v krajině, například v kombinaci s menšími čistírnami odpadních vod. Z národních peněz na něj půjde pro obce a města, která přijdou s inovativním systémem na udržení vody, kolem 50 milionů korun.

"V Zelené úsporám se bavíme o 20 miliardách korun, tady (v Modré) zatím jen o stovkách milionů. Ty jsme schopni zafinancovat ze Státního fondu životní prostředí," uvedl ministr. Aby měla Modrá úsporám větší efekt, musela by se podle něj dostat k miliardovým částkám. Budoucnost financování programu prý ukáže zájem veřejnosti a obcí.

Éra "vodního blahobytu" podle Brabce v České republice skončila, pokračující sucho může mít velké dopady na lesnictví, zemědělství i na průmysl. Meteorologové již uvedli, že loňský rok se v pražském Klementinu zapsal jako nejteplejší v historii této stanice. Počasí se zde nepřetržitě sleduje od roku 1775.

"Dopady socioekonomického sucha, které teoreticky může letos nastat, budou dramatičtější. Podívejte se, v jakém stavu jsou mělké zvodně - ve stádiu kritického sucha. Pokud je nepodpoří tající sněhová pokrývka, tak se můžeme reálně dostat do situace, že stovky obcí budou mít vyschlé studně a ty jsou tam jediným zdrojem vody," upozornil Brabec.

Sucho budou řešit i evropské fondy. U Operačního programu Životní prostředí půjde na zadržení vody v krajině do roku 2020 osm miliard korun, další peníze přidá resort zemědělství. Výhodou v této situaci podle Brabce je, že celá řada projektů je využitelná pro povodně i sucho - jednou zadrží vodu, podruhé pomůže proti suchu. MŽP přitom preferuje přírodě blízká opatření, jako poldry, nivy, obnovy mokřadů nebo rybníků.

Ministr také vidí příležitost v projektech, které se zaměří na retenci vody v krajině, podzemní i nadzemní nádrže, aby srážková voda neodtekla. Také dotace z Modré úsporám zacílí na obce i města, aby omezily plýtvání s pitnou vodou a efektivně zadržovaly vodu splaškovou.

"Víme, že dnes existují firmy, jsou to někteří developeři, kteří začínají přicházet s inovativními projekty na využití šedé vody. To je také velké téma," uvedl Brabec s tím, že některé developerské projekty u novostaveb s rozvody šedé vody čili splaškové odpadní vody počítají. "Je to velmi zajímavá oblast, nicméně je stavebně komplikované, aby se to rozšiřovalo ve stávajících stavbách. Znamenalo by to poměrně velké úpravy," poznamenal Brabec.

Česko se musí na sucho připravit také legislativně. MŽP s resortem zemědělství chystají pravidla s určením kompetencí, jak by se obce, města a zejména kraje měly chovat, pokud by akutní nedostatek vody nastal.

Související článek:

MŽP chystá projekt Chytrá obec s dotací 50 mil. na zadržení vody (10.1.2016)

Modrá úsporám má podpořit šetrné hospodaření s vodou (3.11.2015)