Výsledky jednání vlády (část III.) Vláda schválila usnesení o podpoře obnovitelných zdrojů uvedených do provozu před začátkem roku 2013. Přijetím obdobného materiálu podmínila vyplacení podpory zdrojům spuštěným mezi lety 2006 a 2012 již dříve předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková.

Na základě schůzky uskutečněné mezi ministrem průmyslu a obchodu, předsedkyni Energetického regulačního úřadu a prezidentem České republiky připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu materiál „Provozní podpora pro obnovitelné zdroje uvedené do provozu před 1. lednem 2013“, který dnes vláda projednala.

Součástí uvedeného materiálu je také schválené usnesení vlády, které by mělo umožnit Energetickému regulačnímu úřadu vypsat podporu pro obnovitelné zdroje uvedené do provozu před 1. lednem 2013.

Koncem listopadu předsedkyně ERÚ vypsání podpory obnovitelným zdrojům připustila. Podmínila to ale tím, že vláda "přijme usnesení a legislativně pokryje naše rozhodnutí." Co přesně by ale mělo usnesení kabinetu obsahovat, Vitásková tehdy neupřesnila.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek na konci listopadu intervenoval u Evropské komise ve prospěch notifikace podpory obnovitelných zdrojů energie. V Bruselu hovořil s komisařkou pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerovou. Podpora obnovitelných zdrojů uvedených do provozu před rokem 2013 by měla dostat souhlas Evropské komise do dubna příštího roku.

O tom, že většině obnovitelných zdrojů v Česku nebude pro příští rok vyplacena podpora, rozhodl ERÚ letos 19. listopadu. Má přitom jít až o 42 miliard korun. Peníze by neměly dostat solární elektrárny, některé plynové teplárny či zdroje na biomasu spuštěné mezi lety 2006 a 2012 a od začátku roku 2016.

VÝSLEDKY JEDNÁNÍ VLÁDY (část II.) ČR má komplexní plán, jak na celém území do pěti let zlepšit současný neuspokojivý stav ovzduší. Vláda schválila Střednědobou strategii zlepšení kvality ovzduší v ČR do roku 2020 a v ní zohledněný Národní program snižování emisí ČR (NPSE). Strategie vedle něj zastřešuje i programy zlepšovaní kvality ovzduší (PZKO) pro jednotlivé zóny a aglomerace.

Střednědobou strategii zastřešující NPSE a PZKO zpracovalo MŽP v reakci na dlouhodobé a opakované překračování imisních limitů na území České republiky zejména u prachových částic, přízemního ozónu a benzo(a)pyrenu poškozujících lidské zdraví a životní prostředí a zároveň bude sloužit i jako podklad k čerpání dotací z fondů EU programů v letech 2014–2020 (tedy OPŽP, OPPIK, IROP ad.). Cílem strategie je dosáhnout do roku 2020 na celém území ČR imisních limitů stanovených zákonem o ochraně ovzduší a současně udržovat a zlepšovat kvalitu ovzduší v oblastech, kde jsou současné koncentrace znečišťujících látek pod hodnotami imisních limitů.

Kvalita ovzduší v ČR v posledních letech stagnuje a velká část obyvatel stále žije v regionech s překračovanými imisními limity. Zhruba třetina obyvatel ČR žije v oblastech s překročenými imisními limity pro prachové částice PM10 a dvě třetiny obyvatel jsou vystaveny nadlimitním koncentracím karcinogenního benzo(a)pyrenu. Největším producentem škodlivých látek ohrožujících lidské zdraví jsou lokální topeniště v domácnostech, které produkují téměř 90 % veškerých emisí benzo(a)pyrenu a přibližně 41 % suspendovaných částic PM10. Střednědobá strategie zlepšení kvality ovzduší v ČR do r. 2020 je plán, který obsahuje mnoho nových opatření, s ambicí změnit neuspokojivý a zdraví ohrožující stav k lepšímu.

Strategie zastřešuje základní koncepční dokumenty v oblasti ochrany ovzduší jak na národní úrovni (Národní program snížení emisí ČR), tak na regionální úrovni (Programy zlepšování kvality ovzduší v 7 zónách a 3 aglomeracích ČR). Jejich vypracování ukládá Ministerstvu životního prostředí zákon o ochraně ovzduší a jsou vzájemně provázané. Strategie je připravena pro období do roku 2020 a zahrnuje i výhled až do roku 2030. NPSE sleduje splnění národních závazků snížení emisí a obsahuje opatření ke zlepšení kvality ovzduší na národní úrovni. PZKO vycházejí z rozsáhlé rozptylové studie pořízené v rámci střednědobé strategie a obsahují konkrétní opatření pro řadu orgánů státní správy i samosprávy za účelem dosáhnout zákonem stanovených imisních limitů v jednotlivých regionech.

Strategie zahrnuje opatření v sektorech energetiky, průmyslu, dopravy, zemědělství, domácností ad. Národní program snižování emisí obsahuje 23 prioritních opatření ke snížení emisí a ke zlepšení kvality ovzduší, která jsou uložena k plnění jednotlivým ústředním orgánům státní správy. 15 z nich cílí na sektor dopravy, 3 na oblast průmyslu, 2 do zemědělství a 3 do sektoru domácností. Z oblasti dopravy materiál jmenuje např. opatření vedoucí ke zrychlení obměny zastaralého vozového parku a k podpoře nákupu vozidel s alternativním pohonem, včetně podpory výstavby plnicí a dobíjecí infrastruktury pro ně, zavádění nízkoemisních zón, nebo podporu výstavby a rekonstrukce železničních tratí, ale i výstavbu obchvatů měst a obcí. Strategie identifikovala jako velmi významné opatření ke zlepšení kvality ovzduší v ČR výměnu neekologických kotlů na pevná paliva v domácnostech z dotací OPŽP za nízkoemisní zdroje a za tepelná čerpadla a zvyšování energetické účinnosti a snižování spotřeby energií, např. zateplováním budov, účinnějšími spotřebiči apod. K velkému snížení emisí v příštích 6 letech mají přispět i vyspělé technologie, které vyžaduje EU legislativa, a to u velkých energetických zdrojů.

V oblasti průmyslu strategie obsahuje emisní stropy pro skupiny stacionárních zdrojů a vymezená území krajů a v operačních programech ukládá dávat prioritu realizaci opatření, která přispějí ke snížení emisí a zlepšení kvality ovzduší. Z oblasti zemědělství jsou v materiálu navrhována opatření k omezování měrných emisí amoniaku ze živočišné výroby či k plošnému omezování emisí amoniaku a oxidů dusíku z aplikace minerálních hnojiv.

NPSE pracuje s různými scénáři budoucího vývoje a stanovuje k roku 2020 maximální množství emisí SO2, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku a jemných prachových částic PM2,5, i emisní stropy pro jednotlivé sektory hospodářství. Střednědobá strategie spolu s NPSE zahrnuje i finanční analýzu s ekonomickými dopady aplikace jednotlivých opatření. Celkové investiční náklady na realizaci strategie jsou odhadovány přibližně na 650 mld. Kč. Finančními zdroji budou nejen soukromé investice, ale významnou měrou i různé dotační zdroje: státní rozpočet, územní rozpočty (kraje, obce), ale zejména jednotlivé operační programy dotčených resortů a také národní dotační tituly. V případě MŽP se jedná o financování z OPŽP 2014–2020 nebo z prodeje emisních povolenek (Nová zelená úsporám).

Další výsledky jednání vlády ze dne 2.12.2015:

Vláda na svém dnešním zasedání také jednala o mandátu pro ministra průmyslu a obchodu připojit se za Českou republiku k dopisu některých evropských států Evropské komisi ve věci možných negativních dopadů projektu plynovodu Nord Stream II. Vláda se na podpoře dopisu neshodla a ČR se tak k signatářům nepřipojí. Vláda dále podpořila Komisi ve sporu o financování britské elektrárny a dále schválila novelu nařízení vlády, kterým se stanoví výše odvodu za radioaktivní odpady. Více "Výsledky jednání vlády část I" ZDE.

Vláda schválila usnesení o podpoře obnovitelných zdrojů uvedených do provozu před začátkem roku 2013. Přijetím obdobného materiálu podmínila vyplacení podpory zdrojům spuštěným mezi lety 2006 a 2012 již dříve předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. Více "Výsledky jednání vlády část III" ZDE.

Senátoři dnes přijali doporučení Výboru pro záležitosti Evropské unie k energetickému balíčku a to konkrétně ke čtyřem evropským tiskům, které se týkají energetických štítků, nízkouhlíkového hospodářství, politiky pro spotřebitele energie a veřejné konzultace o novém uspořádání trhu s energií. Odkaz na patřičné sněmovtní tisky obsahující doporučení výboru pro záležitosti Evropské unie najdete na konci textu.

Zároveň sdělení o realizaci nové politiky pro spotřebitele energie vydané spolu s konzultačním sdělením o novém uspořádání trhu s energií představuje podrobnou vizi nové role, kterou by mohli hrát spotřebitelé energie, a popisuje nezbytné kroky. Pilíře, na nichž nová vize stojí, jsou tři: posílení postavení spotřebitelů – domácností, podniků a průmyslu, inteligentní domácnosti a sítě, správa dat a bezpečnost. Opatření popsaná ve sdělení o spotřebitelích vycházejí z rozsáhlých konzultací s občany, spotřebiteli a zainteresovanými subjekty, včetně veřejné konzultace konané v první polovině roku 2014 a diskuzí v expertních skupinách vedených Komisí.

Možné legislativní kroky v návaznosti na tato sdělení by v závislosti na výsledcích další práce mohly zahrnovat změny těchto právních předpisů: směrnice o elektřině, nařízení o elektřině, nařízení o agentuře ACER, nařízení o infrastruktuře, směrnice o zabezpečení dodávek energie, směrnice o energetické účinnosti a směrnice o obnovitelných zdrojích energie.

Kromě toho bude mít další práce vliv na podobu několika kodexů sítě, zejména kodexu pro vyrovnávání a kodexu pro nouzové situace a obnovu. Příští návrhy a posouzení jejich dopadů vezmou v úvahu ekonomické důsledky i podněty získané z konzultací.

Dne 25. února 2015 Komise ve své rámcové strategii k vytvoření energetické unie také ohlásila přezkum směrnice o energetických štítcích, jehož cílem má být větší využití potenciálu energetické účinnosti v zájmu snížení poptávky po energii. Návrh zachovává cíle i hlavní zásady stávající směrnice o energetických štítcích, avšak vyjasňuje a posiluje ustanovení stávající směrnice a rozšiřuje jejich oblast působnosti tím, že: štítky aktualizuje a umožňuje změnit jejich stupnici, zlepšuje prosazování, zřizuje databázi výrobků, na něž se vztahují povinnosti spojené s označováním energetickými štítky, jasněji vymezuje povinnosti jednotlivých stran a zlepšuje vazbu mezi označováním energetické účinnosti a normami pro měření.

Základem rámce politiky do roku 2030 je závazný cíl snížit do roku 2030 celkové domácí emise skleníkových plynů EU o nejméně 40 % oproti hodnotám z roku 1990. Abychom tohoto cíle dosáhli, budou odvětví, na která se vztahuje systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), muset snížit své emise o 43 % ve srovnání s rokem 2005, a odvětví mimo obchodování s emisemi budou muset snížit své emise o 30 % ve srovnání s rokem 2005. Evropská rada nastínila hlavní zásady pro dosažení tohoto snížení v systému EU ETS.

A to konkrétně návrh směrnice, kterou se mění směrnice převádí cíl 43% snížení skleníkových plynů v roce 2030 v rámci ETS na emisní strop, který se od roku 2021 každoročně sníží o 2,2 %, což ve srovnání se současným ročním poklesem o 1,74 % odpovídá v období 2021 až 2030 dodatečnému snížení o zhruba 556 milionů tun oxidu uhličitého. Dále návrh rozvíjí pravidla pro přidělování bezplatných povolenek průmyslovému odvětví a v neposlední řadě návrh obsahuje několik mechanismů financování na podporu hospodářských subjektů v energetice a energetickém průmyslu v souvislosti s inovačními a investičními problémy, kterým čelí při přechodu na nízkouhlíkové hospodářství.

Dokument ke stažení:

• K 032/10 - Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Zahájení veřejné konzultace o novém uspořádání trhu s energií

• K 031/10 - Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů
  Realizace nové politiky pro spotřebitele energie

• N 030/10 - Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro označování energetické účinnosti štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU

• N 029/10 - Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) dnes uvedlo, že dlouho očekávaný balíček k oběhovému hospodářství EU je na světě. Dnes ho zveřejnila Evropská komise a jednotlivé členské státy mají nyní možnost se s ním podrobně seznámit, přičemž jej v brzké době začne projednávat Rada EU. Cíle stanovené v nově představeném evropském balíčku k oběhovému hospodářství nejsou pro MŽP nijak překvapivé, o jeho obsahu se totiž diskutuje už dlouhou dobu. Ministerstvo bude nyní k jednotlivým částem balíčku připravovat rámcové pozice ČR.

Oběhové hospodářství se stává jednou z hlavních priorit Evropské komise. Ta po řadě předchozích dokumentů, které obsahovaly některé dílčí aspekty oběhového hospodářství (Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje, Tematická strategie pro odpady), publikovala 2. července 2014 zásadní sdělení Směrem k oběhovému hospodářství: Program nulového odpadu pro Evropu (COM (2014) 398 final) a legislativní návrh, který se týkal právních předpisů pro odpadové a obalové hospodářství (COM (2014) 397 final). Letos v březnu EK rozhodla celý návrh stáhnout a přepracovat. Novou verzi balíčku k oběhovému hospodářství zveřejnila právě dnes.

Nový balíček k oběhovému hospodářství zahrnuje:

• Sdělení (nelegislativní dokument vč. akčního plánu s termíny plnění),

• Návrh směrnice upravující směrnici 94/62/ES o obalech a obalových odpadech,

• Návrh směrnice upravující směrnici 99/31/ES o skládkování odpadů,

• Návrh směrnice upravující směrnici 2000/53/ES (autovraky), 2006/66/ES o odpadních bateriích a akumulátorech a 2012/19/EU (WEEE),

• Návrh směrnice upravující směrnici 2008/98/ES o odpadech.

Podle EK může přechod k více oběhovému hospodářství posílit konkurenceschopnost Evropy, snížit závislost na primárních surovinách, vytvořit pracovní místa a zvýšit sociální kohezi.

Podle EK může být uspořeno až 600 miliónů tun skleníkových plynů mezi lety 2015–2035. Z pohledu EK se v případě oběhového hospodářství jedná o změnu ze současného lineárního modelu (take – make – use – dispose) na model oběhový, ve kterém jsou potenciální odpady vraceny zpět do ekonomického procesu a uzavírají cyklus do kruhu.

EK chce v novém balíčku vymezit širší kontext oběhového hospodářství – v doprovodném sdělení se proto zaměří na výrobní fázi, design výrobků (ekodesign), jejich opravitelnost, spotřební fázi, zelené veřejné zakázky (green procurement), odpadové hospodářství, trh s druhotnými surovinami, prioritní oblasti (plasty, potravinový odpad, stavební a demoliční odpad, kritické suroviny, biomasa a bioprodukty), inovace a investice, monitoring oběhového hospodářství a indikátory.

V legislativním návrhu EK bude prosazovat změny směrnic v oblasti: odpadů, obalů, autovraků, baterií a akumulátorů, skládek odpadů. Největší změny se zaměřují na oblasti odpadů, obalů a skládek odpadů.

EK navrhuje vyšší cíle pro recyklaci komunálních odpadů, vyšší cíle pro recyklaci obalů, cíl pro omezení skládkování, sjednocení zásadních definic v oblasti odpadového hospodářství, minimální požadavky pro rozšířenou odpovědnost výrobců (EPR), zjednodušení a harmonizaci reportingových výpočtových metod, zavedení systému „včasného varování“ v rámci plnění recyklačních cílů, zlepšení „sledovatelnosti“ odpadů, omezení ilegální přepravy odpadů, omezení potravinového odpadu, zdůraznění prevence vzniku odpadu. EK konkrétně navrhuje:

Cíle pro recyklaci komunálního odpadu:

• 60 % v roce 2025
• 65 % v roce 2030
• pro některé země (Estonsko, Řecko, Chorvatsko, Lotyšsko, Malta, Slovensko, Rumunsko) návrh pracuje s možností odkladu plnění cílů až o 5 let (tzn. do roku 2035)

Návrh obsahuje následující cíl pro skládkování odpadu – skládkovat 10 % z produkce komunálního odpadu v roce 2030.

Cíle pro obalové materiály:

• 65% recyklace všech obalových odpadů v roce 2025
• Recyklace jednotlivých druhů obalových materiálů v roce 2025:
  • 55 % plasty
  • 60 % dřevo
  • 75 % železné kovy
  • 75 % hliník
  • 75 % sklo
  • 75 % papír
• 75% recyklace všech obalových odpadů v roce 2030
• Recyklace jednotlivých druhů obalových materiálů v roce 2030:
  • 75 % dřevo
  • 85 % železné kovy
  • 85 % hliník
  • 85 % sklo
  • 85 % papír

Navržené cíle pro recyklaci odpadů a obalů bude ČR hodnotit zejména v kontextu přijatého Plánu odpadového hospodářství ČR 2015–2024 a předpokladů vývoje odpadového hospodářství v následujících letech. O všech cílech je ČR připravena aktivně a konstruktivně diskutovat tak, aby byly pro ČR přijatelné a dosažitelné.

• Otázky a odpovědi novému balíčku o oběhovém hospodářství - ZDE

• Veškeré dokumenty k balíčku k oběhovému hospodářství najdete ZDE

Zdroj: MŽP

Ministerstvo zdravotnictví připravilo návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací a to v kontextu s novelou zákna o ochraně veřejného zdraví. Novelou nařízení vlády se zavádí další hygienický limit pro duševní práci, zavádí se hygienický limit ustáleného a proměnného hluku pro pracoviště. Navrhuje se také nový způsob měření a hodnocení hluku a vibrací včetně zavedení limitu pro hodnocení výsledku výpočtových akustických studií a upřesňuje se pravidlo použití korekce pro účelové komunikace mimo areály stacionárních zdrojů hluk.

Nařízení vlády je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Zákon ve znění jeho novely přijaté pod č. 267/2015 Sb. zmocňuje v § 30 odst. 1 a 2 vydat prováděcí právní předpis k úpravě hygienických limitů, v § 30 odst. 3 ke stanovení, co se považuje za prostor významný z hlediska pronikání hluku, a v § 77 odst. 5 ke stanovení, co se považuje za prokazatelné navýšení hluku.

Nařízení vlády je rovněž prováděcím právním předpisem k zákonu č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Tento zákon v § 7 odst. 7 zmocňuje k vydání prováděcího právního předpisu ke stanovení rizikových faktorů pracovních podmínek, jejich členění, hygienických limitů, způsobu jejich zjišťování a hodnocení a minimálního rozsahu opatření k ochraně zdraví zaměstnance.

Novelou nařízení vlády se zavádí další hygienický limit pro duševní práci, která spočívá v provádění opakovaných pracovních úloh a úkonů v prostředí s hlučností do 70 dB, kdy účinky hluku na pracovišti nemají podstatný vliv na pracovní výkonnost, zdraví a bezpečnost zaměstnanců.
Novelou nařízení vlády se dále zavádí výpočet pro jinou než průměrnou expozici hluku, která může být sledována kromě pracovního týdne i v období měsíce nebo i v  např. v kalendářním roce. Obdobně je navrhovaná novelizace u průměrné expozice zaměstnanců vibracím.

Zavádí se hygienický limit ustáleného a proměnného hluku pro pracoviště, na němž je vykonávána duševní práce rutinní povahy bez zvýšených nároků na pozornost a soustředění, tedy pro pracoviště, na nichž se vykonává běžná duševní práce. Jde o pracoviště ve vnitřním i venkovním prostředí, na kterých je vykonávána duševní práce rutinní povahy, a to po část nebo po celou pracovní dobu (pokladní, pracovníci na přepážkách, obsluha některých laboratorních přístrojů atp.). Taková práce často spočívá v provádění opakovaných pracovních úloh a úkonů v prostředí s hlučností do 70 dB, kdy účinky hluku na pracovišti nemají podstatný vliv na pracovní výkonnost, zdraví a bezpečnost zaměstnanců. Kromě toho existuje celá řada profesí (např. dispečeři pozemní a letecké dopravy, operátoři, call centra aj.) založených na řečové komunikaci zaměstnanců mezi sebou a se zákazníky. Na takových pracovištích i přes prokazatelné překročení tohoto hygienického limitu jsou pak možnosti praktického snížení hluku jen velmi omezené. V souvislosti s obecným trendem nárůstu automobilové dopravy v ČR je třeba také zdůraznit, že při podrobném opakovaném měření hluku na pracovištích, na nichž je vykonávána duševní práce rutinní povahy, se stále častěji zjišťuje, že dominantním zdrojem hluku na pracovišti v kanceláři je spíše dopravní hluk. V takovém případě vlastník budovy nebo organizace působící v ní nemůže nikterak ovlivnit to, aby byl dodržen hygienický limit 50 dB, a nezbývá jim, než požádat vlastníka komunikce o výměnu oken, a to na jeho náklady. Možnost dalšího hygienického limitu pro duševní zátěž pak umožní omezit zbytečné náklady na úpravu pracoviště tam, kde není nutné vliv hlukové zátěže na zdraví přeceňovat.

V oblasti ochrany veřejného zdraví v komunálním prostředí se jedná především o změny vyvolané novelou zákona o ochraně veřejného zdraví přijatou pod č. 267/2015 Sb. Dále dochází k úpravě terminologie v návaznosti na oblast technické normalizace (normy ČSN ISO). Návrh rovněž vychází ze zkušenosti hygienické služby s aplikací stávajícího nařízení vlády v terénní praxi.

Na základě nové úpravy a zmocnění v zákoně stanovuje nově nařízení vlády pojem prostor významný z hlediska pronikání hluku z venkovních prostor staveb do vnitřních chráněných prostor. Je nově upraveno hodnocení chráněného venkovního prostoru staveb, které jsou hodnoceny z hlediska dopadajícího zvuku, tj. nebere se v úvahu zvuk odražený od fasády konkrétní posuzované stavby. Toto hodnocení je v souladu se stanovením doporučených limitních hodnot WHO, které platí pro dopadající zvuk a z nichž vychází i hodnoty hygienických limitů, dále požadavky mezinárodních technických norem ČSN ISO 1996-2 a respektováním již implementované Směrnice 2002/49/EC o snižování a řízení hluku v životním prostředí. Nejde v tomto případě o ochranu lidí zdržujících se do 2 metrů před fasádami těchto staveb, protože ochrana těchto osob je zajištěna limity pro chráněný venkovní prostor, ale posouzení expozice vnitřních prostor. Je proto zavedena povinnost od naměřených hodnot odečítat korekcemi vliv odraženého zvuku.

Návrh nařízení částečně upravuje a doplňuje použité základní pojmy a terminologii, které jsou upraveny podle novelizované technické normalizace, zejména ČSN ISO 1996-2 (např. zavedení pojmu určující ukazatele fyzikálních veličin, připuštění možnosti přesnější identifikace tónové složky a její slyšitelnosti), upravuje se pojem stacionární zdroj hluku, který je doplněn i na základě zkušeností z praxe), doplňuje se další kritérium pro identifikaci impulsních hluků, protože mimo kvalitativní posouzení, zda zdroj hluku patří do kategorie zdrojů impulsního hluku, je třeba posoudit i kvantitativně impulsní charakter akustického signálu. Toto doplnění reaguje na skutečnost, že se vzrůstající vzdáleností od zdroje se ztrácí charakteristika hluku jako impulsního a v praxi byla podle stávajícího znění nařízení vlády  aplikována korekce -12 dB, i když již u chráněné zástavby tento charakter neměla (např. střelba).  Dále se ruší pojmy, které byly navázány na novelou zákona zrušená ustanovení (např. pojmy sousedský hluk, hluk s výrazně informačním charakterem) a rovněž jsou odstraněny tiskové chyby ve stávajícím znění.

Návrh upřesňuje na základě požadavku praxe stávající ustanovení o tzv. nehodnotitelné změně naměřených hodnot hluku tím, že jasně vymezuje, že tento institut nelze použít pro porovnání naměřené hodnoty s hygienickým limitem. Tento institut je určen především pro posouzení situace před a po realizaci protihlukových opatření, zejména v rámci tzv. časově omezeného povolení provozu nadlimitního zdroje hluku podle § 31 odst. 2 zákona. V rámci povolování této „výjimky“ z dodržování limitů, se mj. posuzují navrhovaná protihluková opatření z hlediska rozumně dosažitelné míry, tj. zda navrhovaná řešení mají dostatečný efekt a povedou ke snížení hlučnosti.

V  souvislosti s výše uvedenou novelou zákona a zavedením „priority vstupu do území“ zdroje hluku nebo chráněné stavby, byla v souladu s požadavkem obsaženým v § 77 odst. 5 zákona v návrhu definována hodnota představující prokazatelné navýšení hluku a stanoveny podmínky pro její použití. Navýšení hluku se považuje za prokazatelné při hodnotách větších než 2dB, kdy tato hodnota byla stanovena s ohledem na hodnotu konvenční standardní nejistoty měření hluku, která je právě 2 dB.

Navrhuje se nový způsob měření a hodnocení hluku a vibrací včetně zavedení limitu pro hodnocení výsledku výpočtových akustických studií. Důvodem zavedení je standardně vysoká nejistota výpočtů v akustických studiích, kdy je v případě malého rozdílu mezi vypočtenou hodnotou ve studii a hodnotou hygienického limitu velká pravděpodobnost, že po realizaci záměru budou již v kolaudačním řízení limity překračovány. V rámci dosavadní praxe posuzování předložených podkladů orgánem ochrany veřejného zdraví nemá hygienik možnost požadovat bez zavedení této úpravy dostatečná opatření pro dodržení limitů již v návrhové fázi. Navržený „plánovací“ limit pro posouzení vypočtených výsledků v akustické studii je snížen o 2 dB vůči limitu stanovenému pro hodnocení hodnot naměřených.

Upřesňuje se pravidlo použití korekce pro účelové komunikace mimo areály stacionárních zdrojů hluku, které se posuzují stejně jako komunikace III. třídy. Jedná se o komunikace např. v satelitní zástavbě, které má charakter obslužných komunikací. Hluk z účelových komunikací má jednoznačně charakter hluku ze silniční dopravy, a není proto důvod posuzovat je o 5 dB přísnějším limitem pro stacionární zdroje hluku.

Dokument ke stažení:

NV_hluk_přehled změn.docx (95280)

VÝSLEDKY JEDNÁNÍ VLÁDY (část I.) Vláda na svém dnešním zasedání jednala o mandátu pro ministra průmyslu a obchodu připojit se za Českou republiku k dopisu některých evropských států Evropské komisi ve věci možných negativních dopadů projektu plynovodu Nord Stream II. Vláda se na podpoře dopisu neshodla a ČR se tak k signatářům nepřipojí. Vláda dále podpořila Komisi ve sporu o financování britské jaderné elektrárny a dále schválila novelu nařízení vlády, kterým se stanoví výše odvodu za radioaktivní odpady. V neposlední řadě vláda projednala materiál podpora pro obnovitelné zdroje uvedené do provozu před 1. lednem 2013.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek předložil na jednání vlády materiál, kterým informoval o tom, že byl ministrem hospodářství Slovenské republiky Vazilem Hudákem požádán, aby se připojil k dopisu odeslaném 30. listopadu jménem Slovenska, Litvy, Lotyška, Estonska, Polska, Maďarska a Rumunska místopředsedovi Evropské komise Maroši Šefčovičovi. Signatáři v dopise nastiňují možné negativní dopady projektu Nord Stream II na energetickou bezpečnost dotčených států i regionu.

„Projekt by na jednu stranu pravděpodobně znamenal výrazné omezení či dokonce zastavení mezinárodního tranzitu plynu přes Ukrajinu, což by mohlo mít výrazné dopady na její hospodářskou a politickou stabilitu. Důsledkem by bylo snížení přepravních cest ruského zemního plynu do EU, a tudíž i energetické bezpečnosti České republiky, zemí středoevropského regionu a zemí Balkánu. Je ale třeba tuto věc vnímat v širším kontextu. Realizace projektu Nord Stream II by měla pro Českou republiku i určitá pozitiva. Mohlo by znamenat zvýšení současného využití tuzemské přepravní soustavy, posílení postavení ČR mezi významnými tranzitními zeměmi a minimalizaci rizika přenesení značné míry provozních nákladů přepravní soustavy do cen za přepravu pro tuzemské zákazníky,“ vysvětlil ministr průmyslu a obchodu Mládek s tím, že připojení ČR k takovému podpisu přesahuje kompetence MPO. Proto se rozhodl předložit téma k projednání na vládní úrovni. Vláda se však na svém dnešním jednání na podpoře dopisu neshodla a ČR se k signatářům nepřipojí.

"Jako ministr zodpovědný za energetiku budu podporovat zachování tranzitní cesty zásobování plynem ČR přes Ukrajinu. Měl by být dlouhodobě garantován minimální objem tranzitu plynu přes Ukrajinu tak, aby zůstala zachována funkčnost této trasy. Je i v zájmu České republiky mít dvě plně funkční trasy zásobování plynem z Ruské federace. Dlouhodobě pak podporujeme i diverzifikaci zdrojů. Nejperspektivněji se jeví v současné době plynovod TANAP, který je ázerbajdžánsko-tureckým projektem a který je již ve výstavbě. V budoucnu bychom mohli kupovat z Ázerbajdžánu nejen ropu, ale i plyn,“ dodal Jan Mládek.

Úložiště radioaktivních odpadů

Vláda ČR na svém dnešním jednání dále schválila navýšení roční částky poskytované obcím, na jejichž katastru se nachází provozované úložiště radioaktivních odpadů. Z jaderného účtu tak obce dostanou namísto 
3 miliónů korun, 4 milióny korun ročně. Poslední úprava se přitom uskutečnila v roce 2011.

Současně s navýšení částky poskytované obcím byla schválena i formální úprava týkající se plateb z ukládání radioaktivních odpadů. Od roku 2002 se tato hodnota v Nařízení vlády neměnila a úprava byla ročně prováděna s povoleným ročním navýšením o 6 %.

Ve schválené změně je uvedena přepočtená částka, která je placena v roce 2015 s tím, že další navýšení od roku 2016 bude o 2 % ročně. Důvodem je dosažení odpovídající sazby poplatků, které nyní pokrývají veškeré náklady pro ukládání a srovnání růstu této sazby s očekávanou mírou inflace.

Současná právní úprava řeší splatnost příspěvku obcím, na jejichž katastrálním území je stanoveno průzkumné území pro zvláštní zásah do zemské kůry k ukládání radioaktivních odpadů v podzemních prostorech, v případech, kdy lhůta k podání správní žaloby proti rozhodnutí správního orgánu o stanovení průzkumného území uplyne marně.

Vzniká však nepřijatelná situace, kdy není upravena splatnost příspěvku obcím v těch případech, kdy dojde k podání správní žaloby. Může tak vzniknout situace, kdy jsou průzkumné činnosti již vykonávány v průběhu řízení o správní žalobě na základě vykonatelného rozhodnutí správního orgánu, avšak obci bude příspěvek vyplacen až po skončení soudního řízení.

Bylo proto nezbytné stanovit splatnost příspěvku i pro případy, kdy správní žaloba podána je. Pro tyto případy ale musí být upravena i splatnost příspěvku v situaci, kdy správní žaloba je podána a soud žalobě přizná odkladný účinek a průzkumné činnosti tudíž nebude možné provádět.

Fyzicky Žádost o platbu příjemci podpory z OPŽP 2007-2013 budou moci podat až do 8. prosince. Bude ji také možné podat i během prvního prosincového víkendu na podatelnu Státního fondu životního prostředí mezi 8 do 18 h. K dispozici budou i finanční a projektoví manažeři a to po předchozí telefonické domluvě. Informaci zveřejnil Státní fond životního prostředí.

Fond také žádá příjemce podpory, aby neprodleně po vystavení faktur vkládali data z faktur do IS Bene-fill a naskenované faktury posílali e-mailem příslušnému projektovému manažerovi ke schválení. Toto platí i pro ty příjemce, kteří budou žádat o platbu až v prvním čtvrtletí roku 2016.

V případě potřeby urgence ze strany příjemců podpory s proplacením, schválením faktur, posouzením změnových listů, vydáním dodatku k RoPD, apod. je možné krom standardní komunikace využít e-mailovou adresu: urgence.financovani@sfzp.cz (vždy uvádějte ID projektu).

Český statistický úřad (ČSÚ) vydal Statistickou ročenku České republiky 2015. Na 800 stranách naleznete souhrnné informace o ekonomickém, sociálním a pochopitelně i o environmentálním stavu země. Naleznete v ní veškerá důležitá statistická data za rok 2014 ve strukturované podobě, ale i řadu zajímavostí. Níže uvádíme části kapitoly Životní prostředí, ostatní části jsou vám k dispozici na webu ČSÚ.

Kapitola životní prostředí:

Zajímavosti z ostatních oblastí:

• V České republice v populaci 15letých a starších žilo 30,8 % svobodných, 47,8 %ženatých či vdaných, 13,0 % rozvedených a 8,4 % ovdovělých osob.

• Živě se narodilo 110 252 dětí, z toho 56 410 chlapců a 53 450 dívek.

• Bylo vyprodukováno 20 236 tisíc tun podnikových odpadů, z toho více než 5,7 % tvořily nebezpečné odpady.

• Úřady práce evidovaly k 31. 12. celkem 541 941 neumístěných uchazečů o zaměstnání.

• V České republice se vyrobilo 1,247 milionů osobních automobilů.

• Spotřebovalo se zde 54 977 GWh elektřiny.

• Obchodní banky poskytly svým klientům úvěry v celkové výši 2 635,1 miliard Kč, z toho domácnostem 1 228,1 miliard Kč.

• Ve srovnání s předchozím rokem poklesla cena za jeden kilogram másla o 5,28 Kč na 159,06 Kč (průměrné ceny v prosinci).

• Chemicky a biologicky bylo ošetřeno 33 862 hektarů lesní půdy.

• Stavební úřady vydaly 79 357 stavebních povolení, meziročně o 6,5 % méně.

• Čeští občané podnikli 4,1 milionů dovolených do zahraničí.

• Bylo registrováno téměř 1,2 milionů .cz domén. Aktivních bylo 13,5 milionů SIM karet.

• Hrubý dluh vládních institucí ČR byl 42,6 % HDP, v sousedním Německu 74,7 %, na Slovensku 53,6 %, v Polsku 50,1 %, v Rakousku 84,5 % a v Maďarsku 76,9 %.

• Ve školním roce 2014/2015 navštěvovalo základní školu 854 137 žáků, z nichž bylo 1,9 % cizinců. Na středních školách studovalo 435 542 žáků, z toho 2 % cizinců.

• Největší podíl starobních důchodců na počtu obyvatel k 31. 12. byl u mužů v okresu Karviná (19,9 %) a u žen v okresu Písek (30,0 %).

• Bylo vydáno 18 379 titulů knih, z toho 15 536 v českém jazyce a 2 843 v cizím jazyce.

NOVÉ DOTACE Ministerstvo průmyslu a obchodu a vyhlásilo Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie tzv. EFEKT na rok 2016 s alokací 80 mil. Kč. Projekty je možné přihlásit do 28. února 2016, nicméně projekty zaměřené na Energetická konzultační a informační střediska je potřeba podat do konce roku.

Prioritou programu je osvěta a vzdělávání laické i odborné veřejnosti, pomoc statutárním městům a krajům se zaváděním energetického managementu a podpora malých investičních akcí s přímými úsporami energie zejména pro města a obce, ale též pro menší podnikatelské projekty.

V porovnání s operačními programy nemá program EFEKT významný rozpočet, pro rok 2016 bylo vyhrazeno 80 mil. Kč, ale i přesto hraje nezastupitelnou roli zejména v oblastech, které nelze financovat ze strukturálních fondů EU. Nespornou výhodou programu je podle vyhlašovatele nižší administrativní náročnost pro žadatele a podpora poskytovaná ex ante, tedy před realizací projektu, která usnadňuje provedení náročnějších úsporných opatření také pro drobné podnikatele a malé obce.

Velkou důležitost klade MPO podpoře projektů zavádění energetického managementu a podpoře energeticky úsporných projektů řešených metodou EPC (Energy Performance Contracting). I nadále EFEKT zůstává jediným dotačním titulem, z něhož je možno čerpat dotace na revitalizaci veřejného osvětlení.

Podporované aktivity a plánovaná alokace:

Projekty je možné přihlásit do 28. února 2016. Výjimkou jsou žádosti o dotaci na Energetická konzultační a informační střediska (EKIS), které je potřeba připravit ještě do konce letošního roku, tj. v termínu do 31. 12. 2015. Všechny informace, včetně potřebných formulářů a přesného návodu k podání projektů jsou dostupné níže.

Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie 2016 je národní dotační program, který byl založen v r. 1998, ještě před vstupem České republiky do EU. Cílem programu bylo a je podnítit zájem o úspory energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Webové stránky programu jsou dostupné na https://www.mpo—efekt.cz.

Dokumenty ke stažení:

• Text programu EFEKT 2016 [docx, 207 kB]

• Uznatelné a neuznatelné náklady na rok 2016 [docx, 26 kB]

• Alokace finančních prostředků pro rok 2016 [docx, 16 kB]

• A žádost - specifické [xlsx, 45 kB]

• B1 žádost - veřejné osvětlení [xlsx, 75 kB]

• B2 žádost - kotelny [xlsx, 80 kB]

• B3 žádost - EPC [xlsx, 73 kB]

• C žádost - EKIS [xlsx, 51 kB]

• D1 žádost - semináře [xlsx, 46 kB]

• D2 žádost - publikace [xlsx, 47 kB]

• E1 žádost - management [xlsx, 56 kB]

• E2 žádost - EPC analýza [xlsx, 39 kB]

• E3 žádost - koncepce [xlsx, 48 kB]

• E4 žádost - koncepce zpráva [xlsx, 48 kB]

• Příloha č. 2 - čestné prohlášení o veřejné zakázce [docx, 14 kB]

• Příloha č. 3 - čestné prohlášeni o závazcích [docx, 15 kB]

• Příloha č. 9 - pro aktivitu D1 [xlsx, 24 kB]

• Příloha č. 9 - pro aktivitu E1 [docx, 26 kB]

• Příloha č. 9 - pro aktivitu E2 [docx, 15 kB]

• Příloha č. 18 - čestné prohlášení o práci poradců EKIS [docx, 13 kB]

• Příloha č. 20 - čestné prohlášení o podpoře v režimu de-minimis [docx, 27 kB]

• Příloha č. 22 - čestné prohlášení k DPH [docx, 15 kB]

Zdroj: za využítí informací z www.mpo.cz

Dotace na výměnu starých kotlů za nové ekologické už mohou poskytovat všechny kraje v Česku. Ministerstvo financí odsouhlasilo projekty zbývajících krajů, které na rozhodnutí čekaly. Šlo o kraje Středočeský, Plzeňský, Královéhradecký, Jihočeský, Moravskoslezský a Vysočina. V první výzvě kraje požádaly skoro o tři miliardy korun.

Podle odhadů se bude měnit až 350.000 starých kotlů po celé republice. Do pěti let má na výměny kotlů v domácnostech jít až devět miliard korun, které získalo MŽP od Evropské komise. "Máme v plánu tři výzvy, každou po třech miliardách korun do roku 2020. V té první si kraje bezmála o několik milionů zažádaly o skoro tři miliardy korun. Zájem je takový, jaký jsme o čekávali," uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková. O necelou jednu miliardu korun požádali kraje Středočeský a Moravskoslezský, tedy kraje, kde je kvalita ovzduší dnes nejhorší.

Kotlíkové dotace jsou určeny pro občany na výměnu zdroje vytápění v rodinných domech. Na výměnu starého kotle na pevná paliva za jiný, ekologičtější zdroj a takzvaná mikro-energetická opatření mohou lidé získat až 85procentní dotaci z maximální částky 150.000 korun. Dalších 5 procent dotací navíc dostanou domácnosti v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší. Dotace budou kraje poskytovat přímo občanům.

Od roku 2022 nebude podle platného zákona o ovzduší v ČR možné provozovat v domácnostech staré neekologické kotle první a druhé emisní třídy. Už od loňska nesmějí být na tuzemský trh uváděny kotle třetí emisní třídy a vyšší. MŽP v rámci novely zákona o ochraně ovzduší chystá ještě další změny, které by měly zpřísnit kontroly kotlů.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek jmenoval s účinností k 1. prosinci Lenku Kovačovskou svou náměstkyní pro řízení sekce energetiky. Lenka Kovačovská tak zaujme místo po Pavlu Šolcovi. Mezi její klíčové výzvy bude patřit především naplňování Státní energetické koncepce a rozvoj jaderné energetiky.

Lenka Kovačovská dosud působila na MPO v pozici ředitelky odboru strategie a mezinárodní spolupráce v energetice MPO. Mezi klíčové výzvy nové náměstkyně patří zejména naplňování Státní energetické koncepce a kroky související s rozvojem jaderné energetiky. Dále pak vyjednávání za Českou republiku ohledně energetické unie, například v souvislosti s diskutovanou novou podobou trhu s elektřinou či naplňování energeticko-klimatických cílů EU do roku 2030.

Lenka Kovačovská byla vybrána na základě výběrového řízení vypsaného v souvislosti se zaváděním služebního zákona a zaujme tak místo uvolněné po Pavlu Šolcovi. Jako ředitelka odboru strategie a mezinárodní spolupráce v energetice se podílela na přípravě nedávno schválených klíčových strategických dokumentů, jakými byla aktualizace Státní energetické koncepci či Národní akční plán Jaderné energetiky. Současně se účastnila řady jednání na celoevropské úrovni.

Stát v rámci kotlíkových dotací neposkytne jen dotaci na nový plynový kotel a jeho instalaci, nýbrž i dotaci na náklady související s přechodem na nový kotel. Dotace na přechod na vytápění plynem může dosáhnout až 127 500 korun. Volba nového kotle na uhlí není podle Českého plynárenského svazu cesta správným směrem, může být volbou jen na krátký čas.

Poprvé stát v rámci kotlíkových dotací nepřispěje jen na prostou výměnu kotlů na plyn, ale jedná se o komplexní servis na modernizaci celého vytápění domu. Tedy například na jeho instalaci, vyvložkování komína, vybudování plynové přípojky, celé nové otopné soustavy nebo její rekonstrukci atd.

Podávání žádostí o dotace by mělo začít už v lednu 2016, ale v některých krajích jako například Středočeském, Jihočeském, Královehradeckém nebo Libereckém už tento měsíc. Stát zájemcům o dotaci rozdá během příštích let celkem 9 miliard. „Stát vám nyní přispěje 85 procent na celkové uznatelné náklady, tedy více než 127 tisíc korun nejen na plynový kotel, ale i na další náklady, jakými jsou vyvložkování komína, vybudování plynové přípojky k domu, instalaci kotle, případně dotaci i na nová topná tělesa nebo jejich rekonstrukci,“ uvedl Jan Valenta, předseda Rady Českého plynárenského svazu (ČPS).

Nyní si lze s 85 procentní dotací nejen vyměnit kotel na plyn, ale modernizovat celý systém vytápění v rodinném domě. Dalších 5 procent dotací navíc dostanou domácnosti v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší, jejichž seznam připravilo ministerstvo životního prostředí. S kvalitou vzduchu jsou dnes na tom u nás nejhůře severní a střední Morava a severní a střední Čechy.

Evropské státy postupně zakazují kotle na tuhá paliva. Do roku 2022 bude pod pokutou 50 tisíc korun zakázáno používání asi 75 procent kotlů. Volba nového uhelného kotle tak není podle ČPS cesta správným směrem, může být volbou jen na krátký čas, protože nelze vyloučit, že brzy v budoucnu bude uhelnými kotli opět ovzduší znečišťováno nad zákonem přípustnou míru. „Investice do kotlů na pevná paliva jsou však již dnes takřka nesmyslné. Uhlí bude stále dražší, nařízení v Evropě budou stále více omezovat emise polétavých prachů a lze očekávat, že v horizontu maximálně 10 let už nebude uhlí vůbec pro lokální vytápění využíváno“, dodal Jan Valenta.

Jednotlivé plynárenské společnosti RWE, E.ON a Pražská plynárenská připravili zájemcům o výměnu za moderní plynový kotel nyní své nabídky. Jedná se např. o vyřízení dotací bez papírování a obíhání úřadů, demontáž stávajícího kotle a jeho ekologickou likvidaci, úpravu spalinové cesty a případné vyvložkování komína, zajištění energetického posudku domu, výstavbu přípojky i nové otopné soustavy, montáže kotlů, služby energetického specialisty a projektové dokumentace, drobná opatření na snížení energetické náročnosti domu atd.

Vytápění na plyn, kromě toho, že je výrazně ekologičtější, je zejména velmi pohodlné. Jednoduše otočíte knoflíkem v obýváku nebo nastavíte hodnotu tepelné pohody na vašem zařízení. Při výměně kotle na plyn již nikdy nebudete muset přikládat pravidelně do kotle, objednávat a skládat uhlí, vynášet popel atd. Uvolní se Vám i skladovací prostor v domě pro uhlí, nepotřebujete plechovou popelnici na žhavý popel, odpadne Vám i časté malovaní zaprášených interiérů domu, vyjmenovává přednosti vytápění  plynem ČPS. Svaz také upozorňuje na to, že všechny tyto náklady je nutné připočítat k ceně uhlí, které v konečném důsledku podle propočtů nevychází levněji než zemní plyn.

Podle odhadů ministerstva životního prostředí bude potřeba do roku 2022 vyměnit v ČR většinu, tedy asi 360 tisíc zastaralých kotlů. Pak už nebude možné topit ve starých neekologických kotlích. Stát již nyní připravuje nový zákon o ochraně ovzduší, který by měl umožnit obecním úřadům, aby mohly zkontrolovat domácnosti, čím v kamnech topí, pokud budou škodit životnímu prostředí.

Předseda vlády Bohuslav Sobotka se v pondělí 30. listopadu 2015 zúčastnil setkání hlav států a předsedů vlád, které se uskutečnilo v Paříži na úvod konference o změnách klimatu. Hlavním úkolem pařížské klimatické konference je dojednání nové mezinárodní smlouvy o ochraně klimatu, která by měla začít platit pro všechny smluvní strany této Rámcové úmluvy po roce 2020. Níže uvádíme plné znění jeho projevu.

Politici ve svých úvodních projevech apelovali na společnou zodpovědnost za budoucnost planety. Francouzský prezident François Hollande v úvodním projevu zdůraznil, že boj proti terorismu a proti globálnímu oteplování jsou těsně spojeny. Podle britského premiéra Davida Camerona by se dalo před vnoučaty jen těžko obhájit, kdyby se nepodařilo změnám klimatu zabránit. Americký prezident Barack Obama zdůraznil, že země nyní musejí ukázat své odhodlání bojovat se změnami klimatu, protože jsou odpovědné za budoucnost planety a za to, jak budou žít následující generace.

Zazněly již první peněžní přísliby pomoci: Spojené státy, Kanada a devět evropských zemí včetně Německa a Británie vytvořily fond, kde je zatím zhruba 250 milionů dolarů (asi 6,3 miliardy korun) a z něhož budou moci čerpat finanční prostředky rozvojové země postižené důsledky klimatických změn. Vlády dvacítky zemí světa a soukromí investoři včetně zakladatele Microsoftu Billa Gatese či šéfa sociální sítě Facebook Marka Zuckerberga zase daly na vědomí, že v následujících letech vloží desítky miliard dolarů do výzkumu, vývoje a výroby ekologických zdrojů energie (více ZDE).

Projev předsedy vlády Bohuslava Sobotky:

Vážené Excelence, dámy a pánové, vážení delegáti!

V úvodu bych rád vyjádřil upřímné poděkování vládě a lidu hostitelské Francie za přípravu a uspořádání této významné mezinárodní události. Vysoce si vážíme obrovského přínosu a úsilí, kterým Francie podpořila proces klimatického vyjednávání. Obzvlášť si ceníme skutečnosti, že nedávné nesmyslné brutální teroristické útoky neodradily Francii od uspořádání klimatické konference. Hluboce cítíme se všemi, kterých se tragické události dotkly; současně si uvědomujeme, že o to více musíme usilovat o dosažení kýženého výsledku našich jednání. Globální změna klimatu totiž může vyvolat konflikty a eskalovat napětí – tomu musíme nutně předejít.

Dovolte mi také ztotožnit se s vystoupeními, které zde přednesli představitelé ostatních států Evropské unie. Sešli jsme se zde s cílem řešit jednu z nejvýznamnějších hrozeb, kterým svět čelí – změnu klimatu. Je to zásadní výzva současnosti a my všichni musíme spolupracovat, abychom zabezpečili budoucnost svou i našich dětí.

V dnešní době je už zřejmé, že změna klimatu není jen záležitostí životního prostředí, ale nežádoucím způsobem ovlivňuje i mnohé další aspekty našich životů. Ohrožuje naši národní bezpečnost i ekonomickou prosperitu, má negativní dopady na boj proti chudobě i na potravinové zabezpečení, je jednou z příčin migrace. Abychom ochránili a zachránili naši planetu a zachovali využití přírodních zdrojů i pro budoucí generace, musíme odpověď na tuto naléhavou výzvu hledat společně, tady a teď.

Ano – zde v Paříži musíme dojít k souhlasu v podobě ucelené právně závazné smlouvy, která zajistí, aby nárůst průměrné globální teploty nepřekročil 2°C ve srovnání s předindustriální úrovní. Součástí této smlouvy musejí být všechny ekonomiky, jak rozvinuté, tak rozvojové, a všichni, kdo výrazně přispívají k produkci emisí skleníkových plynů. Pouze taková univerzální účast v rámci nové smlouvy může zajistit skutečnou změnu současných rostoucích trendů emisí skleníkových plynů, přispívajících ke změně klimatu.

Musíme se též soustředit na účinná adaptační opatření, která mohou snížit nežádoucí dopady změny klimatu a současně přinést užitek životnímu prostředí, společnosti i ekonomice. Proto musí nová smlouva přistoupit k řešení změny klimatu vyváženě, způsobem, který zajistí stejný politický i praktický význam procesu snižování emisí skleníkových plynů i efektivní přizpůsobení se dopadům změny klimatu. Proto je nezbytné, abychom aktivity zaměřené na snižování emisí skleníkových plynů i adaptaci včlenili do národních rozvojových plánů. Pouze tak podpoříme udržitelný rozvoj odolný vůči změně klimatu, jakož i nízkouhlíkový hospodářský růst, a naplníme tak vizi rozvoje světa do roku 2030, kterou jsme přijali v tomto roce v podobě Cílů udržitelného rozvoje na summitu OSN v New Yorku.

Je zřejmé, že tyto kroky si vyžádají nemalé finanční zdroje, technologickou podporu i posílení kapacit – musíme si však uvědomit, že jde o investice do naší budoucnosti.

Tento imperativ má Česká republika na mysli, když odpovědně plní své závazky plynoucí z Úmluvy a z jejího Kjótského protokolu. Naše emise skleníkových plynů byly v roce 2013 o více než 34 % nižší než v roce 1990. Spolu s Evropskou unií a jejími členskými státy jsme předložili náš vnitrostátně stanovený příspěvek (Intended National Determined Contribution, INDC) a přijali ambiciózní závazek do roku 2030 dále snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 % ve srovnání s rokem 1990.

Ačkoliv primární odpovědnost za přijetí a realizaci klimatických opatření spočívá na národní úrovni, jsme si vědomi nutnosti pomáhat potřebným. Za efektivní nástroj pro nasměrování zdrojů tam, kde je to nejvíce potřeba, především do nejméně rozvinutých zemí a obzvlášť zranitelných států, považujeme Zelený klimatický fond. Tomuto fondu Česká republika poskytla 5,3 miliónů USD. Dalšími 2 milióny USD jsme podpořili německý program klimatického financování CF Ready.

Chtěl bych vás ujistit, že Česká republika bude pokračovat v poskytování klimatického financování na podporu rozvojových zemí, a to jak bilaterální, tak multilaterální cestou. Současně bude hledat možnosti pro další navýšení těchto zdrojů a posílíme provázanost ochrany klimatu v rozvojových zemích s rozvojovou pomocí, kterou Česká republika poskytuje.

Excelence, dámy a pánové,

cesta k pařížské klimatické konferenci byla dlouhá a komplikovaná, dnešnímu zasedání předcházelo mnoho hodin náročného vyjednávání. Naše práce však ještě nekončí. Svět, který nás pozorně sleduje, naléhavě potřebuje ambiciózní a dlouhodobou právně závaznou smlouvu, vztaženou na všechny smluvní strany Úmluvy. Je naší povinností změnit vizi v realitu.

Děkuji za vaši pozornost.

V letošním roce byl novelizován Zákon 406/2000 Sb., ze kterého povinnosti v oblasti energetických auditů vyplývají. Se zákonem však nebyla novelizována vyhláška 480/2012 Sb., která specifikuje rozsah a náležitosti energetických auditů. Ta odpovídá spíše předchozímu znění zákona, kdy povinnost energetických auditů měly pouze subjekty s vyšší spotřebou energie. Právě specifikace hranic pro povinnost zpracovat energetický audit se v kontextu dnešních požadavků zákona může jevit jako značná komplikace. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz