Ministerstvo životního prostředí plánuje zdražit odběry podzemní vody na čtyřnásobek do roku 2022. Předpokládá, že vzroste i cena za odběr povrchové vody, kterou si určují jednotlivá Povodí. Změny nebudou mít plošný vliv na výši vodného a stočného, řekla dnes ČTK mluvčí rezortu Petra Roubíčková. Úředníci nyní chtějí novelu zákona o vodách zaslat do meziresortního připomínkového řízení. Platit by měla, pokud projde vládou a odsouhlasí ji zákonodárci, od roku 2017. Podle vodohospodářů se změna zákonů naopak v cenách vody odrazí.

Poplatky platí vodohospodářské společnosti, polovina z nich jde krajům, druhá polovina Státnímu fondu životního prostředí. "Podzemní voda je velmi cenná surovina, oproti vodě povrchové nenahraditelná. V důsledku stále většího sucha jí nezadržitelně ubývá, a proto je třeba urychleně jednat," argumentuje Roubíčková. V současnosti činí poplatek dvě koruny za metr krychlový vody na pití a tři koruny za kubík na jiné použití. Zdražovat by se měla postupně, k prvnímu nárůstu ceny by mělo dojít právě v roce 2017.

Společnosti by podle Roubíčkové měly postupně přecházet k odběrům povrchové vody. "Je potřeba také zdůraznit, že vodohospodářské společnosti stávající velmi rozdílnou cenu povrchové a podzemní vody koncovým zákazníkům v ceně pitné vody nijak zásadně nereflektují," dodala mluvčí, podle které mají firmy větší zisk v případě, že odebírají podzemní vodu.

Podle předsedy představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR Františka Baráka v některých případech nebude přechod na povrchovou vodu technicky možný. Cena vody tak podle něj poroste. Navíc podle něj nepovede zvyšování poplatků u obyvatelstva k poklesu spotřeby vody.

Češi spíš podle něj začnou přecházet k vlastním zdrojům jako jsou studně, ve kterých je méně kvalitní voda a hrozí možné zdravotní problémy. Podle mluvčí je sice vhodnější na pití balená voda než tekutina ze studně, ale na zbytek spotřeby v domácnosti se voda ze studní použít může. "I mediálně známé epidemie spojené se zdravotně závadnou pitnou vodou byly způsobeny vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu a nikoliv individuálními zdroji," dodává Roubíčková. Například na konci srpna zakázali hygienici pití pitné vody v Novém Boru, kde trpělo průjmy a zvracením přes 600 lidí. Voda v pražských Dejvicích pak byla v květnu kontaminovaná bakteriemi, hygienici zaznamenali více než 400 nakažených.

Ministerstvo předpokládá, že poroste i průměrná cena za odběr povrchové vody. Odběr metru krychlového stojí letos v průměru 4,64 korun, liší se podle oblasti odběru. Nejlevnější je v Povodí Vltavy, naopak nejvíce stojí v Povodí Moravy. V roce 2030 by se měl podle předpokladu ministerstva vyšplhat na 8,51 koruny za metr krychlový. V ČR je přibližně polovina vody odebíraná z povrchu, druhá z podzemních vod, ceny by se tak měly přibližně srovnat.

Vláda v červenci schválila koncepci, která by měla vést k lepšímu hospodaření s vodou. Podle dokumentu by receptem na boj proti suchu mělo být lepší zavlažování, využití dešťové vody, šetření s vodou a její zadržování. Dokument obsahuje přes 50 úkolů pro ministerstva a úřady, a právě počítá i se zvýšením poplatků za odběr podzemní vody.

V příštím roce by chtěl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) schválit ucelenou strategii, podle níž bude ČR postupovat proti suchu a dopadům klimatických změn.

Navržená sazba poplatku za odebrané množství podzemní vody podle novely vodního zákona:

Čtěte také:

MŽP bude navrhovat násobné zvýšení ceny podzemních vod (Interpelace v PSP ČR, 17.9.2015)

Zdroj: ČTK

K novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) č. 39/2015 Sb., která je platná od prvního dubna 2015, Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydalo kromě dvou metodických výkladů také i nové schéma povolovacího procesu EIA a to od oznámení záměru po vydání závěru zjišťovacího řízení resp. stanoviska EIA. Toto schéma, výklady a aktuální znění zákona EIA si můžete stáhnout ZDE.

Více než polovina Čechů věří tomu, že se globálně mění klima, a většina veřejnosti se také domnívá, že vývoj klimatu ovlivňuje člověk svou činností. Češi ale nejsou jednotní v tom, jak na klimatickou změnu reagovat. Více než polovina české společnosti se také domnívá, že buď dochází nebo dojde k vymírání druhů, nárůstu povodní a vln veder či suchu.

Jeden z prvních průzkumů o vnímání změn klimatu v ČR dnes zveřejnila katedra enviromentálních studií Masarykovy univerzity. S názorem, že dochází ke změně klimatu, souhlasilo 52 procent Čechů, naopak s ním nesouhlasilo 29 procent lidí a 19 procent neumělo na otázku odpovědět. 

Většina Čechů si také myslí, že oni sami mohou udělat pro změnu klimatu jen velmi málo a ne přímo ve svých domácnostech. Sociolog Tomáš Chabada uvedl, že více než 60 procent veřejnosti se domnívá, že odpovědnost za aktivity proti změně klimatu má především průmysl, Evropská unie, mezinárodní společenství a vláda, až poté místní úřady. Velká individuální akce se od většiny společnosti podle něj nemůže čekat.

Podpora pro klimatickou politiku je podle průzkumu vyhýbavá a rozpolcená, ve srovnání s jinými zeměmi Češi sice sledují zahraniční trendy, ale jsou o několik let pomalejší.

Více klimaskeptiků se v průzkumu vyskytlo mezi muži. Data od více než 2000 respondentů sociologové sbírali od konce května do konce června, někteří oslovení už také nedostatek pitné vody jako jeden z dopadů klimatických změn.

Štítky, které uvádějí spotřebu energie, byly zavedeny před dvaceti lety a jejich úspěch byl a nadále zůstává jednou z motivací pro vývoj účinnějších výrobků. S technickou inovací a posunem většiny spotřebičů směrem k "nejúčinnější" energetické kategorii, včetně využívání prémiových označení typu A+, však informační hodnota na štítcích klesala.

Letní návrh Evropské komise navrátit se k původnímu rozsahu energetických štítků se stupnicí A až G by tak měl umožnit lepší orientaci spotřebitelů v nabídce na trhu. Změna bude pro výrobce znamenat nové náklady, proto je potřeba zajistit dostatečnou stabilitu, aby jim byla zaručena návratnost investic do vývoje a inovací. O změně musí být informováni sami spotřebitelé, a to se neobejde bez celoevropské intenzívní informační kampaně, která spotřebitelům vysvětlí novou stupnici štítků, do které budou výrobky zařazeny. O dopadu návrhu v praxi diskutovali v Evropském domě zástupci Evropské komise, české státní správy, privátní sféry a nevládních organizací.

Debatu zahájil Jan Michal, vedoucí Zastoupení Evropské komise ČR, v jejíchž prostorách se akce konala. Michaela Mlíčková-Jelínková ze Zastoupení Komise uvedla, že cílem nového návrhu je spotřebitelům poskytnout při nákupu přístrojů jasnější informace o tom, které výrobky jsou energeticky nejúčinnější, čímž se sníží spotřeba energie. „Celkově Komise předpokládá, že nové štítkování přinese každé evropské domácnosti dodatečnou úsporu ve výši zhruba patnácti eur, tedy téměř pěti set korun, a to každý rok“, dodala.

„Podíl energeticky úsporných spotřebičů v České republice je vysoký i díky tlaku, který na výrobce vytvořily energetické štítky“, informoval Juraj Krivošík, ředitel Střediska pro efektivní využívání energie SEVEn a člen Energetické sekce Hospodářské komory České republiky. „Podporujeme návrat ke kategoriím A až G, neboť současná situaci, kdy energetické třídy A+ a vyšší nezajišťují dostatečnou informovanost spotřebitelů a jejich orientaci v nabídce na trhu, snižují jejich motivaci k výběru úsporných modelů“, uvedl Krivošík.

Lepší orientaci pro zákazníky očekává od nového návrhu i Hana Schvarczová, vedoucí oddělení Hospodaření s energií Ministerstva průmyslu a obchodu. Další výhodou bude dle Schvarczové nová databáze výrobků, ve které budou v přehledné a porovnatelné formě k dispozici základní údaje o výrobcích. „Výrobky tak bude možné porovnat on-line ještě před samotným nákupem“, informovala Schvarczová. Databáze, které se výrobci obecně nebrání, však dle jejich názoru nezaručuje odstranění takových nedostatků, jako jsou nedostatečná kontrola, ztráty úspor energie apod. „Některé požadované informace pro tuto databázi jsou důvěrné a měly by být k dispozici pouze takovým orgánům, které jsou dozorové a jsou vázány mlčenlivostí“, upozorňuje Radek Hacaperka, generální ředitel Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů CECED CZ. Každá změna něco přináší. Výrobci proto požadují, aby nový systém zajistil minimálně dalších deset let stability a zaručil tak návratnost investic do vývoje a inovací.

Řečníci se shodli, že návrat ke stupnici AG má potenciál zajistit lepší orientaci zákazníků na trhu. Aby tato změna přinesla očekávané výhody, musí být spotřebitelé včas a důkladně informováni o nové stupnici štítků a nové databázi výrobků. Pokud navržená databáze pro registraci výrobků bude obsahovat již zpracované a veřejně dostupné informace, může být významným a efektivním informativním nástrojem, pro výrobce však musí zaručit, že důvěrné informace zůstanou utajeny.

Komentář: Energetické štítky, aneb co se dá očekávat od návratu ke stupnici A-G

Ze včerejší debaty si dovoluji pochybovat o tom, že přechodem z A+ na stupnici A až G se něco změní. Podstata problému je v tom, že až dodnes EK nereagovala na potřebu upravit parametry pro jednotlivé třídy (tzv. přeškálování). Dnes se údajně v nejvyšších třídách energetické účinnosti vyskytuje až 92 % výrobků!

Z pohledu budoucího zákazníka je matoucí, že v novém systému  zůstanou první dvě nejvyšší třídy prázdné. Což znamená, že zákazník se po změně štítků setká s výrobky zařazenými nejlépe ve třídě "C". Další změnou je, že k přeškálování bude docházet vždy, když v nejvyšší třídě se ocitne 40 % výrobků na trhu (návrh na pevný časový termín byl zamítnut, neb každá skupina výrobků má jiný časový vývoj při němž dochází k inovacím a zvyšování energetické účinnosti).

Otázkou je kdo a jak to bude zjišťovat. Očekává se, že uvažovaná směrnice začne platit od 1.1.2017 a od této doby potrvá dalších 5 let revize jednotlivých skupin a dalších 6 měsíců budou mít obchodníci na přípravu. Z vyjádření diskutujících obchodníku vyplynulo, že to nejde stihnout. Odpovědí z panelu jim bylo, že v Austrálii to stihli.

Způsob provedení: rámcová směrnice zůstane zachována, změna bude provedena nařízením.

Závěr: změna znamená život, v tomto případě je ale otázkou, zda tato změna bude uživatelsky přítulná, zda nestačilo, jen častěji provádět škálování a zůstat u A+ až A+++?

Ing. Jiří Študent st., CEMC

Čtěte také:

A-G místo A+++. Energetické štítky na spotřebičích čeká velká proměna (23.10.2015, iDNES.cz)

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a Státní fond životního prostředí ČR dnes zveřejnily podmínky další výzvy v programu Nová zelená úsporám určené pro rodinné domy. Jde o tzv. kontinuální výzvu, v rámci které bude možné žádat o dotaci průběžně až do roku 2021. Příjem žádostí startuje už zítra. K dispozici je pro letošní rok 520 milionů korun, v příštím roce bude v programu očekáváných dalších 2,85 miliardy korun. Velkou novinkou programu je zcela nová podpora malých fotovoltaických systémů.

Zásadní novinkou programu Nová zelená úsporám je dlouhodobá, kontinuální forma výzvy. Ta se od běžné výzvy liší tím, že není omezena na několik měsíců, ale potrvá až do konce programu, tedy do roku 2021. Během této doby program přerozdělí zhruba 27 miliard korun získaných z prodeje emisních povolenek.

„Výhodou kontinuální výzvy je, že žadatel si svoji akci může v klidu naplánovat a přizpůsobit svým finančním i časovým možnostem. Realizaci úsporných opatření tak může provádět po částech i v průběhu několika let, a to s dotací,“ vysvětlil ministr životního prostředí Richard Brabec.

Další velkou novinkou programu je zcela nová podpora malých fotovoltaických systémů. Z programu bude možné nově získat dotaci na instalaci FV systémů pro přípravu teplé vody a instalaci malých FV elektráren určených pro výrobu elektřiny k přímé spotřebě v domácnostech. Na systém bude možné získat až 100 tisíc korun.

„My jsme se k tomuto kroku rozhodli především proto, abychom motivovali občany k energetické soběstačnosti. Rodinám přinese instalace solárních systémů nemalé úspory, nová podpora pomůže snižovat závislost ČR na fosilních palivech a rozvíjet využití obnovitelných zdrojů energie v ČR,“ dodává ministr Brabec.

Aktuální výzva je určena majitelům rodinných domů, kteří chtějí získat dotaci na výměnu oken, dveří, zateplení domu, výměnu elektrického zdroje tepla za tepelné čerpadlo či solární systémy. Podporována je i výstavba domů s velmi nízkou energetickou náročností. Stejně jako v minulých výzvách platí, že výše dotace se odvíjí od dosažených energetických úspor a ve výsledku může uhradit až 50 % celkových výdajů.

Současně nová výzva přináší několik změn, které se týkají zejména výměny neekologických zdrojů vytápění. Na ty lze získat výhodnější podporu přímo z tzv. kotlíkových dotací Operačního programu Životní prostředí, a proto byla tato opatření v programu Nová zelená úsporám omezena. I tak ale stále zůstává zachována podpora výměny elektrických zdrojů za účinná tepelná čerpadla, instalace termických a nově i fotovoltaických solárních systémů a instalace systémů nuceného větrání se zpětným získáváním tepla.

Stejně jako v minulých výzvách Nové zelené úsporám je možné zažádat o dotaci před realizací podporovaných opatření, v jejich průběhu nebo i po dokončení. „Perfektně zpracované žádosti podané na již realizované projekty proplácíme do 9 týdnů od jejich podání. U žádostí, kde žadatelé realizují opatření až po jejich schválení, garantujeme proplacení do 6 týdnů od doložení realizace,“ uvádí k průběhu administrace Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Žádosti bude Státní fond životního prostředí ČR přijímat od čtvrtka 22. října 2015 od 10h. Podání žádosti je rychlé a snadné. Stačí vyplnit elektronický formulář na internetových stránkách NZÚ. Žadatelům, kteří nemají přístup k internetu, mohou s podáním elektronické žádosti pomoci pracovníci na krajských pobočkách Státního fondu životního prostředí ČR. V obou případech je však nutný také vytištěný vyplněný a podepsaný formulář žádosti o dotaci, který je potřeba spolu s dalšími předepsanými přílohami zaslat nebo osobně doručit do 5 dnů na příslušné krajské pracoviště SFŽP ČR. K této žádosti musí zájemce o dotaci také přiložit projektovou dokumentaci navrhovaných opatření a energetické hodnocení.

Kontinuální výzva v kostce:

• Kontinuální výzva – není omezena lhůtou pro podání žádosti o dotaci, ale dobou trvání programu Nová zelená úsporám, tedy datem 31. 12. 2021.

• Žádosti, pro které nebudou v době jejich podání aktuálně volné finanční prostředky, budou zařazeny do zásobníku žádostí, ze kterého budou postupně přesouvány do řádné administrace, tak jak budou postupovat výnosy z prodeje emisních povolenek. MŽP bude průběžně informovat veřejnost o dostupných prostředcích a stavu programu.

• Nově je možné získat příspěvek na solární fotovoltaické systémy a na samostatnou instalaci systémů nuceného větrání se zpětným získáváním tepla.

• Možnost kombinace programu Nová zelená úsporám a tzv. kotlíkových dotací podporovaných v rámci Operačního programu Životní prostředí.

• Výše dotace až 50 % z celkových způsobilých výdajů, max. výše podpory 5 mil. Kč.

• Rychlá administrace – 3 týdny na schválení žádosti, 3 týdny na kontrolu dokumentace a výpočet výše dotace, 3 týdny na vyplacení dotace.

• Méně papírování – méně povinných dokladů a ověřených kopií.

• Realizace podporovaných opatření v rodinných domech nacházejících se v Moravskoslezském a Ústeckém kraji je zvýhodněna zvýšením dotačních částek o 10 % (zvýhodnění se nevztahuje na dotaci na zpracování odborného posudku a zajištění odborného technického dozoru).

• Žádosti budou moci žadatelé elektronicky podávat od 22. října 2015 od 10 hodin.

• Kompletní podmínky najdou žadatelé od 21. října 2015 na stránkách programu na stránkách programu a také na tomto odkazu.

Britská vláda má v plánu ještě do konce letošního roku začít testovat novou silniční technologii, která umožňuje dobíjet elektrické auto během jízdy. Cílem je pomoci řidičům s elektrickými a hybridními auty vyhnout se častým zastávkám kvůli dobití vozu. Podobnou silniční technologii už využívají v jihokorejském městě Gumi, kde se z podzemních kabelů dobíjejí kyvadlové autobusy.

Nabíjecí silnice funguje podobně jako bezdrátové nabíječky telefonů, za pomoci magnetické indukční technologie. Kabely položené pod silnicí vytvářejí elektromagnetické pole, které přijme zvláštní přijímač v autě a přemění ho na elektrickou energii. Systém zahrnuje i komunikační zařízení, které slouží k tomu, že silnice je schopna odhalit blížící se auto a zahájit proces nabíjení. Testování se zatím omezí pouze na oblasti, kam běžný řidič nesmí.

Vláda slíbila investovat do projektu v příštích pěti letech 500 milionů liber.

Na tuto otázku odpovídá právě zveřejněná zpráva Ministerstva zemedělství za rok 2014. Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2014 poskytuje údaje o výsledcích lesního hospodářství, hlavních produkčních činitelích, faktorech ovlivňujících lesní hospodářství, ekonomice, trhu se surovým dřívím a navazujících odvětvích jako je například ochrana životního prostředí a myslivost.

Ve zprávě se mimo jiné dozvíte, že trvá trend předchozích let, kdy plocha lesních pozemků setrvale mírně roste, aktuálně o 2 645 ha na současných 2 666 376 ha. Těžba dřeva v roce 2014 dosáhla objemu 15,48 mil. m3 surového dříví, z toho 13,47 mil. m3 představovala těžba jehličnatá. Za stejné období v lesích přirostlo 21,8 mil. m3 dříví. Těžbou bylo využito pouze 71 % celkového běžného přírůstu. Z těchto a dalších údajů je patrné, že těžba dřeva je dlouhodobě udržitelná a celkové zásoby dřeva v lesích se dlouhodobě zvyšují, aktuálně na 689 mil. m3.

Z hlediska ochrany lesa nedošlo v České republice v roce 2014 k významnému zhoršení situace oproti předchozímu roku. Objem nahodilých těžeb se meziročně zvýšil o cca 0,3 mil. m3 a činil 4,5 mil. m3, přičemž podíl nahodilých těžeb na těžbách celkových představuje cca 29 %. Celková výše  vykázaného kůrovcového dříví činila 1,3 mil. m3, přičemž cca 70 % celorepublikového objemu bylo evidováno na území krajů Moravskoslezského a Olomouckého. Významným primárním stresorem je zde dlouhodobé působení sucha.

Pozitivní zprávou je, že se postupně zlepšuje ekonomická situace vlastníků lesa. Nejlepšího hospodářského výsledku (za lesnickou činnost bez poskytnutých příspěvků a dotací) bylo dosaženo ve státních lesích (5 910 Kč/ha), následně v lesích soukromých (3 899 Kč/ha) a nakonec v lesích obecních (3 310 Kč/ha). Hlavní vlivy na dosahovanou výši zisků z lesnické činnosti byly vyšší realizované výnosy z prodeje všech sortimentů surového dříví u všech kategorií vlastnictví lesů a čerpání rezervy na pěstební a ostatní lesnické činnosti u státních lesů.

V rámci koncepčních činností Ministerstva zemědělství byly v oblasti reprodukčního materiálu lesních dřevin vydány dva strategické dokumenty, a to Národní program ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin na období 2014 – 2018 a Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na ochranu a reprodukci genofondu lesních dřevin na období 2014 – 2018. Národní program upravuje podmínky a postupy ochrany a reprodukce genetických zdrojů lesních dřevin původních na území České republiky a dotváří právní a organizační rámec nezbytný pro zajištění efektivního a setrvalého využívání genetických zdrojů lesních dřevin v souladu s potřebami lesního hospodářství a zásadami trvale udržitelného obhospodařování lesů.

Dokument ke stažení:

Zpráva o stavu lesa 2014

Ze zprávy o trendech a prognózách emisí skleníkových plynů v Evropě za rok 2015, kterou zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), vyplývá, že Evropské unii se daří plnit svůj cíl ohledně snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020, a to o více než stanovených 20 %.

Podle této zprávy se emise skleníkových plynů v Evropě mezi lety 1990–2014 snížily o 23 % a dosáhly historicky nejnižších zaznamenaných hodnot. Nejnovější prognózy členských států naznačují, že do roku 2020 dosáhne EU díky platným opatřením 24% snížení emisí skleníkových plynů. Jakmile uplatní nová opatření, která již členské státy připravují, sníží se emise o další procento. EU již pracuje na dosažení cíle v oblasti klimatu a energetiky stanoveného do roku 2030, tj. na snížení emisí alespoň o 40 %: tak hodlá přispět k nové globální dohodě v oblasti změny klimatu, která by měla být uzavřena v Paříži letos v prosinci.

Zpráva EEA uvádí, že podle přibližných odhadů za rok 2014 se emise skleníkových plynů v porovnání s rokem 2013 snížily o 4 %, ačkoliv částečně za to vděčíme nebývale teplému roku, díky kterému se snížila poptávka po energii. To znamená, že v roce 2014 byly domácí emise skleníkových plynů v EU o 23 % nižší než v roce 1990.

Z posledních prognóz členských států vyplývá, že za současných opatření sníží EU do roku 2020 emise o 24 %, a pokud provede dodatečná opatření, která již členské státy plánují, dosáhne 25% snížení. EU je tedy také na dobré cestě k dosažení cílů Kjótského protokolu v druhém závazkovém období 2013–2020.

Snižování emisí skleníkových plynů je plánováno i po roce 2020, avšak mírnějším tempem. Podle prognóz členských států by do roku 2030 mohlo dojít k 27% až 30% snížení oproti číslům z roku 1990. Nižšího snížení se dosáhne aplikací současných opatření, 30% snížení lze dosáhnout uplatněním dodatečných opatření, která již členské státy chystají. Je tedy třeba zavést nové politiky, abychom do roku 2030 dokázali snížit emise o 40 %. Jak uvedl předseda Juncker ve svém projevu o stavu Unie v roce 2015. Evropská komise již v tomto ohledu podnikla první legislativní kroky, když předložila návrh na revizi systému EU pro obchodování s emisemi (ETS).

Výsledky EU v dosahování cílových emisí skleníkových plynů do roku 2020 a 2030

Odkaz na zprávy EEA:

• Zpráva EEA „Trendy a prognózy emisí skleníkových plynů v Evropě za rok 2015“

• Technická zpráva EEA „Trendy a prognózy EU ETS za rok 2015“ (14/2015):

• Technická zpráva EEA „Přibližná inventura emisí skleníkových plynů v EU: přibližné odhady emisí skleníkových plynů v roce 2014“

Nástup zelené energetiky bude v Česku rychlejší, než požaduje Evropská unie. Podle jejího zadání mají obnovitelné zdroje na konci desetiletí pokrýt 13 procent spotřeby energie v Česku. Ministerstvo průmyslu a obchodu však přichází s překvapivým návrhem, že podíl bude ještě vyšší − téměř 16 procent. Příslušný návrh obsahuje Národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů. Dokument, který navazuje na již dříve schválenou státní energetickou koncepci, je v připomínkovém řízení a v nejbližších týdnech o něm má jednat vláda.

Autoři plánu sází na několik málo technologií, kterým v příštích pěti letech předpovídají rychlý vzestup. Jsou to tepelná čerpadla a solární kolektory pro ohřev vody či přitápění, dále také střešní fotovoltaické panely a větrné elektrárny. Kaž­dá z těchto technologií má do roku 2020 dvojnásobně zvýšit výkon, v případě tepelných čerpadel dokonce trojnásobně. Nejvyšší nárůst podílu obnovitelných zdrojů se však nemá odehrát ve výrobě elektřiny ani ve vytápění, ale v dopravě  - tedy v oblasti kapalných biopaliv. Kapalná biopaliva, která dnes mají méně než šestiprocentní podíl na spotřebovaném množství energie pro pohon motorů, budou mít v roce 2020 podíl přes devět procent. Více ZDE

Reakce Ministerstva průmyslu a obchodu:

Dne 21. října 2015 otiskly Hospodářské noviny na titulní straně článek s názvem "Mládek sází na zelenou energii", ve kterém je s odvoláním na informace obsažené v pracovní verzi Národního akčního plánu pro energie z obnovitelných zdrojů uvedeno, že plán počítá s nárůstem podílu obnovitelných zdrojů (OZE) na celkové spotřebě nad rámec svých unijních závazků, a to až do úrovně 15,9 %. Text článku ovšem neobsahuje některé důležité informace, které považuje ministerstvo za vhodné tímto doplnit.

Primárním a hlavním důvodem nárůstu podílu energie z OZE na celkové konečné spotřebě v roce 2020 je velmi výrazné snížení hodnot celkové konečné spotřeby energie oproti hodnotám, které byly uvedeny v aktualizaci akčního plánu schváleného v roce 2012. Toto snížení je v souladu s nedávno aktualizovanou Státní energetickou koncepcí a vychází z předpokladu zvyšování energetické účinnosti.

Pokud jde o změnu samotné energie z obnovitelných zdrojů v roce 2020, tak akční plán schválený v roce 2012 uvádí hodnotu ve výši 174,5 PJ a předložený návrh aktualizace akčního plánu uvádí tuto hodnotu ve výši 179,7 PJ, což je tedy pouze poměrně nepatrný nárůst a to o necelá 3 %. Tento nárůst je způsobem například akceptací nové provozní podpory tepla pro výrobny s instalovaným výkonem do 500 kW, které využívají bioplyn vznikající ze statkových hnojiv a z vedlejších produktů živočišné výroby anebo z biologicky rozložitelného odpadu, kdy tato provozní podpora byla zavedena do zákona o podporovaných zdrojích energie. K dalšímu nárůstu by mělo přispět také zrušení povinnosti malých zdrojů do 10 kW instalovaného výkonu získat licenci na provoz nebo snaha o zachování výjimky z povinnosti platit daň z elektřiny pro výrobny elektřiny do výkonu 30 kW.

Zdroj: iHNED.cz, MPO

Stavba spalovny v Chotíkově na Plzeňsku za zhruba dvě miliardy korun přišla o pravomocné stavební povolení. Krajský soud v Plzni dal za pravdu aktivistům a potvrdil, že Krajský úřad Středočeského kraje postupoval nesprávně, když stavbu povolil. Plzeňský magistrát nyní čeká na písemné odůvodnění rozsudku a zřejmě podá kasační stížnost. Informovala o tom Česká televize.

Podle aktivistů musí stavebnímu povolení předcházet vydané platné územní rozhodnutí. "Ve chvíli, kdy Středočeský kraj povolení vydal, ale územní rozhodnutí ještě neexistovalo. Soud v Plzni ho totiž zrušil a Krajský úřad Jihočeského kraje nové vydal až několik dnů po stavebním povolení," uvedl odpůrce stavby Milan Reiniger.

Podle Krajského soudu v Plzni se navíc úředníci Středočeského kraje řídili při rozhodování starým právním řádem. Měli vzít v úvahu aktuální novelu zákona o posuzování vlivu stavby na životní prostředí. Nově proto musí úřad o tyto stanoviska povolení doplnit.

Celý proces se tak bude muset opakovat, což pro spalovnu znamená zastavení prací a především obrovské finanční ztráty. "Ztráty vyčíslíme a budeme je po státu požadovat zpět," řekl ČT ředitel Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela.

Chotíkovská spalovna má patřit k nejmodernějším v Evropě. Spalovna bude trvale vyrábět elektřinu a teplo.

POSLECHNĚTE SI ZÁZNAM Co znamená prolomení těžebních limitů na dole Bílina a naopak jejich zachování v lomu ČSA? Proč kompromisní rozhodnutí vlády kritizují ekologové i zástupci průmyslu? Potřebujeme do budoucna uhlí, nebo ho už teď čerpáme na úkor příštích generací? Na to se dnes Karolína Koubová zeptá ministra životního prostředí Richarda Brabce v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu krátce po 17 hodině.

Zdroj: ČRo

KOMENTÁŘ STÁTNÍHO TAJEMNÍKA Národní konvent o Evropské unii vydal v úterý 20. října 2015 doporučení k tématu oběhového hospodářství.  Závěry mimo jiné obsahují shrnutí politických a ekonomických podmínek pro přechod k oběhovému hospodářství, které představuje nejnovější trend v politice Evropské unie týkající se managementu surovin a ochrany životního prostředí. Doporučení vzniklo na základě odborného jednání, jež se uskutečnilo na konci září.

V souvislosti s oběhovým hospodářstvím (v orig. circular economy) se diskutuje především o efektivnějším zacházení se zdroji, surovinové a energetické závislosti nebo o ochraně lidského zdraví či životního prostředí. Oběhové hospodářství je systém výroby a spotřeby, ve kterém je přidaná hodnota produktů uchovávána co možná nejdéle – jakmile produkt v oběhovém hospodářství dosáhne konce své životnosti, ponechá se v systému jako zdroj, aby mohl být opakovaně využit ve výrobě a dokázal tak vytvářet další hodnotu.

Jak vyplývá nejen ze závěrů Národního konventu, ekonomiky současné Evropy ale fungují naopak, tzv. lineárně. „Měli bychom zlomit tento dosavadní postup, kdy přivezeme suroviny, vyrobíme produkt, využijeme jej, a pak ho vyhodíme. Alespoň část výrobků by se měla vracet do oběhu a recyklovat. Téma oběhového hospodářství je momentálně velmi aktuální – chce ho akcentovat i nizozemská vláda během svého předsednictví v Radě EU v první polovině roku 2016. Stejně tak bude na formulaci pozice k oběhovému hospodářství klást důraz Česká republika při svém předsednictví ve Visegrádské skupině,“ řekl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Podle doporučení Národního konventu o EU musí být v oblasti odpadového hospodářství kladen hlavní důraz na předcházení vzniku odpadu. Finanční podpora z veřejných prostředků by měla přednostně směřovat na aktivity s dlouhodobými přínosy a budování infrastruktury pro efektivní využití odpadů a druhotných surovin. Dále by měla ČR zvýšit poplatky za ukládání odpadů na skládky, a tím podpořit technologie na materiálové či energetické využití odpadu.

Národní konvent dále doporučuje, aby se ČR zabývala také otázkou změn v daňovém systému, které by vedly ke zatraktivnění a zvýhodnění aktivit směřujících k zavádění oběhového hospodářství. Na evropské úrovni by měla ČR prosazovat harmonizaci a standardizaci definic, procesů, výpočtů či monitoringu.

Konventní doporučení bude sloužit jako vodítko pro vládu a další české tvůrce evropské politiky. Komentář státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy k tématu oběhového hospodářství najdete níže. Samotné Doporučení si můžete stáhnout na konci článku.

Komentář státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy:

Vyrobit – využít – vyhodit, nebo vyrobit – využít – recyklovat, a poté využít ještě několikrát? I když si to možná zatím neuvědomujeme, oběhové hospodářství se začíná stávat velmi důležitým tématem. Svět má omezené zdroje a my s nimi musíme zacházet s rozmyslem. Pro Českou republiku, která nemá snadno dostupné zásoby surovin, toto tvrzení platí obzvlášť.

V současné době svou pozornost dostatečně zaměřujeme na energetickou účinnost – efektivně tak snižujeme výdaje za energie a chráníme životní prostředí. Ale další možností, jak tohoto (a dalších důležitých cílů) dosáhnout, je vylepšit celý životní cyklus výrobku.  Odpověď na otázku jak je nasnadě – zavedením tzv. oběhového hospodářství.

Od lineárního k oběhovému hospodářství

Oběhové hospodářství (v originále circular economy) je ucelený systém hledající nejvhodnější výrobní procesy, technologie a způsoby nakládání s přírodními zdroji i odpady. Jakmile produkt dosáhne konce své životnosti, ponechá se v systému jako zdroj, aby mohl vytvářet další hodnotu. Ekonomiky současné Evropy fungují naopak, tzv. lineárně. Měli bychom ale zlomit tento dosavadní postup, kdy přivezeme suroviny, vyrobíme produkt, využijeme jej, a pak ho vyhodíme. Alespoň část výrobků by se měla vracet do oběhu a recyklovat. Měli bychom dokázat suroviny použít znovu a znovu.

Oběhové hospodářství nám totiž přináší několik nezanedbatelných výhod. Spotřebitelům dává možnost využívat výrobky delší dobu, podnikatelům zase poskytuje nové ekonomické příležitosti v oblastech jejich opětovného využívání, údržby a oprav, recyklace či poskytování servisních a dalších služeb. Podle studií Evropské komise by takovýmto vytvářením nových trhů, produktů a hodnot pro podniky mohlo dojít ke zvýšení HDP EU o 3,9 %.

Nezastupitelná role Evropské unie

Důležitou a nezastupitelnou roli v celém procesu přechodu k oběhovému hospodářství hraje Evropská unie. Iniciativy ze strany Evropské komise napomáhají členským státům naplnit principy cirkulární ekonomiky. Komise proto v prosinci chystá představení nového plánu podpory přechodu k oběhovému hospodářství.

Prosincový balíček ale není jedinou iniciativou Evropské komise k oběhovému hospodářství, už vloni navrhla, jak se k celé problematice postavit. Pro zcela rozlišné postoje členských států byl ale návrh v únoru stažen. Je proto nutné dobře formulovat naši domácí pozici, abychom měli při vyjednávání silné argumenty. Tomu výrazně pomohla i diskuzní platforma Národní konvent o EU.

Současně chce téma akcentovat i nizozemská vláda během svého předsednictví v Radě EU v první polovině roku 2016. Stejně tak bude na formulaci pozice k oběhovému hospodářství klást důraz Česká republika při svém předsednictví ve Visegrádské skupině.

Oběhové hospodářství jako jedna z priorit ČR

Česká republika všeobecně podporuje koncept oběhového hospodářství a účinnější využívání zdrojů. Prozatím je ale (bohužel) většina komunálního odpadu naší země (54 %) umisťována na skládky, proto se v rámci efektivního využívání odpadů řadíme k těm méně úspěšným evropským státům. Česká republika by ale ráda toto procento snížila a naopak zvýšila podíl recyklace a znovuvyužití odpadů.

Abychom nastartovali diskuzi o našem přechodu k oběhovému hospodářství a uvědomili si všechny příležitosti, ale i případná rizika, uspořádali jsme jednání v rámci Národního konventu o EU. Debata, na níž se sešlo 105 odborníků, se uskutečnila 25. září 2015. Konvent v těchto dnech vydává doporučení, ve kterých shrnuje ekonomické i politické podmínky pro přechod k oběhovému hospodářství, důležitost kvalifikovaných pracovních sil či propracovaného systému nakládání s odpady.

Přechod k oběhovému hospodářství jistě nebude jednoduchý. Naše (i evropská) ekonomika je postavená na lineárním principu, vyžaduje proto změny v hodnotových řetězcích – od návrhu výrobku, vytvoření nových obchodních a marketingových modelů, až po nové způsoby zpracování odpadu. V neposlední řadě nesmíme zapomenout ani na potřebnou změnu spotřebitelského chování.

Benefity oběhového hospodářství jsou ale velmi lákavé a dosavadní lineární ekonomika je s největší pravděpodobností neudržitelná. Proto bychom měli využít příležitosti a zpočátku se alespoň přiblížit k systému oběhového hospodářství. Neuděláme-li to včas, budeme později hledat složitější cesty nejen k šetření primárních zdrojů a nákladů, ale také ke snižování negativních dopadů na životní prostředí a lidské zdraví.

Dokument ke stažení:

Doporučení

Podkladový dokument

Zdroj: https://www.narodnikonvent.eu, https://www.prouza.cz/blog/vytvorit-vyuzit-ale-nevyhazovat/

Technologická agentura České republiky vyhlásila výsledky vyhodnocení splnění podmínek návrhů projektů podaných do 2. veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích Programu podpory aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje DELTA vyhlášené dne 13. července 2015. Podmínky veřejné soutěže splnilo a do dalšího hodnocení postupuje všech 26 návrhů projektů, které byly podány do této veřejné soutěže. Přehled projektů najdete níže.

Dokument ke stažení:

Výsledky vyhodnocení splnění podmínek 2. veřejné soutěže Programu podpory aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje DELTA

Městský soud v Praze musí znovu řešit žalobu nevládních organizací kvůli potenciálnímu rozšíření Temelína. Nejvyšší správní soud (NSS) vyhověl kasační stížnosti Jihočeských matek, Občanské iniciativy pro ochranu životního prostředí a sdružení Calla, zjistila ČTK z úřední desky. Žaloba směřovala proti rozhodnutí, jímž Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) povolil umístění nových reaktorů.

Městský soud původně žalobu zamítl, nepřiznal totiž ekologickým sdružením pozici účastníků řízení. Jejich argumenty proti postupu SÚJB a ministerstva životního prostředí vůbec neřešil. Proto nevládní organizace podaly kasační stížnost. NSS svůj rozsudek zatím v plném znění nezveřejnil, je však jasné, že nyní žalobu znovu projedná městský soud.

Nevládním organizacím se především nelíbil postup ministerstva životního prostředí při posuzování vlivu stavby na životní prostředí (EIA). Podle nich ministerstvo nevyhodnotilo skutečné dopady konkrétních typů reaktorů na životní prostředí. EIA údajně neřešila ani schopnost zařízení odolat různým vnějším ohrožením, jako je pád dopravních letadel a teroristický útok. Ministerstvo se prý také vůbec nevypořádalo s námitkami nevládních organizací.

Žaloba ovšem formálně směřovala až proti následnému rozhodnutí SÚJB, její dřívější podání předpisy neumožňovaly. Taktéž postup SÚJB považují ekologové za zcela netransparentní. Vystupoval prý spíše jako konzultační orgán státního podniku ČEZ.

Zdroj: ČTK