Evropská komise udělila pokutu společnosti Altstoff Recycling Austria (ARA) ve výši 6 milionů eur za to, že od roku 2008 do roku 2012 blokovala konkurentem možnost vstoupit na rakouský trh organizací, které zajišťují využití odpadů z obalů. To je v rozporu s antimonopolními pravidly EU.

Pokuta byla nakonec snížena o 30%, protože ARA spolupracovala s Komisí na vyšetření případu.

Margrethe Vestager Komisařka odpovědná za politiku hospodářské soutěže, uvedla: "Odvětví odpadového hospodářství je důležitou součástí oběhového hospodářství. Účinná hospodářská soutěž je rozhodující pro to, aby recyklace byla pro spotřebitele cenově dostupná. ARA však znemožnila konkurenci přístup k základní infrastruktuře a blokovala jejich vstup na trh nakládání s odpady."

V Rakousku jsou výrobci zboží povinni dát recyklovat část obalové odpady, který vzniká z použití jejich výrobků. Tuto roli však mohou přenést na společnost, která se postará o jejich sběr a recyklaci za licenční poplatek, který zaplatí výrobci zboží.

Jde o podobný systém rozšířené odpovědnosti firem jako je na Slovensku, kde ho zajišťují zejména organizace odpovědnosti výrobců. ARA byla dominantním poskytovatelem těchto služeb pro obalové odpady v Rakousku nejméně od roku 2008, kdy začal infringement.

Komise dospěla k závěru, že celostátní infrastruktura sběru, kterou částečně řízeny a vlastnila ARA, nemůže být duplikována.

Soutěžící, kteří chtěli vstoupit nebo expandovat na tomto trhu, byli závislí na přístupu k této stávající infrastruktuře.

Šetření také ukázalo, že mezi březnem 2008 a dubnem 2012 ARA odmítla poskytnout přístup k této infrastruktuře, takže konkurenti byli vyloučeni z trhu a z hospodářské soutěže.

Takové chování je v rozporu s článkem 102 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který zakazuje zneužití dominantního postavení na trhu. Komise zároveň uložila opravný prostředek k řešení tohoto problému. Navrhla ho samotná ARA, která spolupracovala s Komisí.

Poté, co Komise zahájila šetření, Rakousko přijalo v září 2013 nový zákon o odpadech a ARA začala poskytovat přístup k infrastruktuře sběru komunálního odpadu. Následně na trh vstoupili několik konkurenti.

Spolupráce s ARA spočívala v tom, že společnost uznala porušení soutěže a sama navrhla strukturální nápravu. Přesněji řečeno, ARA nabídla, že prodá část své infrastruktury jiným zájemcům.

Nebude tak již moci vyloučit své konkurenty v přístupu k této infrastruktuře. Komise vzala tuto spolupráci v úvahu a při výpočtu pokuty, kterou snížila o 30%.

Čeká Česko podobný osud?

Podobně jako kdysi v Rakousku, v České republice je dodnes monopolním autorizovanou společností pro obaly společnost EKO-KOM.

V roce 2015 se na trh pokoušela dostat společnost INTERSEROH Czech, ale nebyla její udělena autorizace. V současnosti zkouší vstoupit na tento trh společnost REMA AOS.

"Rozhodnutí Evropské komise má velký význam i pro Českou republiku," uvedl pro Odpady-portal.sk Mag. Bernhard Hager, LL.M. z advokátní kanceláře Dvořák Hager & Partners.

Tiskovou zprávu EK v anglickém jazyce si můžete přečíst ZDE.

Zdroj: Opdady-portal.sk

VÝSLEDKY Dnes by měla vláda pokračovat v projednávání novely stavebního zákona, který rozjednala minulé pondělí. K rozporům ministryně Karla Šlechtová na tiskové konferenci uvedla, že jsou jednak politického rázu o kterých bude muset vláda rozhodnout, a také odborného rázu, které se týkají především spolupředkladatele - tedy ministerstva životního prostředí. "Zbylé rozpory jsme schopni vykomunikovat na příštím jednání vlády, kde bude tento zákon zařazen," dodala v pondělí ministryně.

Vláda se má i seznámit s informací Ministerstva životního prostředí o plnění úkolu k porovnání metodik pro výpočet celkové produkce odpadů používaných Ministerstvem životního prostředí a Českým statistickým úřadem.

V neposlední řadě má vláda na pořadu schůze návrh nařízení vlády o stanovení prostředků státního rozpočtu podle § 28 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie pro rok 2017.

Dovolujeme si Vás pozvat v rámci ENERGFY TOUR 2016 na seminář „Průkazy energetické náročnosti budov (PENB)“, který proběhne v Praze, Jihlavě a Olomouci během měsíce října a listopadu. Cílem akce je přinést aktuální informace z problematiky a podpořit kvalitu zpracovávaných průkazů. Diskutovány budou mj. legislativní povinnosti uvádění klasifikační třídy ukazatele energetické náročnosti v infomačních materiálech a povinnosti opatření průkazu. Seminář je tak vhodný nejen pro energetické specialisty, ale také pro zprostředkovatele prodeje, zástupce družstev a SVJ.  Akce probíhají ve spolupráci se Středočeským krajem, Krajem Vysočina a Olomouckým krajem.

PENB slouží k vyhodnocení energetické náročnosti budovy. Kvantifikuje veškeré energie spotřebované při standardizovaném provozu hodnocené budovy a podobně jako energetický štítek spotřebiče, zařazuje budovu do příslušné třídy v rozsahu A - G.

Pokud je prodej resp. pronájem inzerován v reklamních materiálech, na webových serverech či informačních tabulích realitních kancelářích apod., má vlastník budovy nebo společenství vlastníků povinnost předat grafickou část průkazu, přičemž zprostředkovateli prodeje nebo pronájmu vyplývá povinnost uvést příslušnou klasifikační třídu ukazatele energetické náročnosti v reklamních a inzertních materiálech. Pokud vlastník nepředá zprostředkovateli prodeje nebo pronájmu grafickou část protokolu, musí zprostředkovatel uvést nejhorší klasifikační třídu (tj. třídu G).

VLOŽNÉ: ZDARMA

TERMÍN A MÍSTA KONÁNÍ:       

• 11. 10. 2016 – PRAHA (Krajský úřad Středočeského kraje)

• 25. 10. 2016 – JIHLAVA (Krajský úřad Kraje Vysočina)

• 16. 11. 2016 – OLOMOUC (Krajský úřad Olomouckého kraje)

více k ENERGY TOUR 2016 - ZDE

V Úřední věstník Evropské unie vyšlo nařízení Komise (EU) 2016/1688 ze dne 20. září 2016, kterým se mění příloha VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, pokud jde o senzibilizaci kůže. Nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Dokument ke stažení:

Nařízení Komise (EU) 2016/1688 ze dne 20. září 2016

V karlovarské čistírně odpadních vod začala pracovat nová sušárna odpadních kalů. Zařízení, které je jediné svého druhu v Česku, pomůže čistírně až na čtvrtinu snížit objem kalů, které pak končí na skládce. Výsledný produkt má stejnou výhřevnost jako hnědé uhlí, mohl by se použít ve stavebnictví nebo po úpravě i v zemědělství. Roční kapacita nové sušárny je až 6000 tun ročně a náklady na stavbu nové technologie byly asi 60 milionů korun. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zveřejnilo seznam veřejných míst zpětného odběru pneumatik, kde vám vysloužilé pneumatiky bezplatně odeberou. Seznam je vydán k 1. září 2016 a je přehledně tříděn dle jednotlivých měst.

Dokument ke stažení:

Seznam veřejných míst zpětného odběru pneumatik

Průvodce uvádí přehled důležitých aspektů, které třeba vzít do úvahy při předpovídání vlastností látek pomocí modelů (Q)SAR definovaných v nařízení REACH a aspektů, které Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) rovněž bere v úvahu při hodnocení výsledků (Q)SAR. Průvodce poskytuje užitečné příklady osvědčených postupů pro předpovědi vycházející z široce používaných a volně dostupných softwarových programů (Q)SAR. Více ZDE

Čtěte také:

Hlavně provozovny rychlého občerstvení mají problém. Zatím tedy jen ve Francii: ta jako první na světě přijala právní normu, která staví nádobí vyrobené výhradně z plastu mimo zákon.

Nový zákon je součástí legislativy o takzvané „zelené přeměně“, která mimo jiné už v červenci vedla ve Francii k zákazu jednorázových tašek z plastu v obchodech s tím, že od ledna příštího roku bude zákaz platit i na mikrotenové sáčky.

Odborníci tehdy vypočítali, že Francouzi ročně použijí dvacetkrát víc takových tašek než třeba Dánové a Finové. To však není nic ve srovnání s Českem – zatímco průměrný Francouz za rok spotřebuje 80 igelitových tašek, Čech 300.

Cílem francouzských zákonodárců je vytvořit ekonomiku, v níž by koloběh výroby zahrnul nejen samotný produkt, ale i způsob jeho recyklace. Podle prezidenta Francoise Hollanda chce být Francie „ukázkovou zemí ve snižování emisí způsobujících skleníkový efekt“.

Problémy s plastickými materiály jsou už dlouho známé. Zaprvé se v přírodě nejsou schopny zcela rozložit – jen se pomalu rozdělují na menší a menší částečky, což vážně ohrožuje zvířata hlavně v oceánech, která je pak neodlišují od potravy. A za druhé jejich výroba spolyká ročně miliony barelů ropy.

Výrobci mají čas přes tři roky

Nařízení o zákazu plastového nádobí začne platit až v roce 2020. Pak bude muset nádobí obsahovat nejméně 50 procent biologicky rozložitelného materiálu. Smyslem odkladu je především dát čas výrobcům k přechodu na nové výrobní postupy.

Na tom už řada výrobců i týmů odborníků pracuje. Například nábytkářská firma IKEA experimentuje s houbami, které se nechají vyrůst v příslušné formě a po vysušení jsou z nich plně ekologické obaly. Lžičky z čirokové mouky zase nedávno začal vyrábět indický vědec a podnikatel Narayana Peesapaty.

Ekologické organizace nový francouzský zákon vítají, bouří se však především firmy. Organizace sdružující výrobce obalů Pack2Go sídlící v Bruselu oznámila, že bude proti zákonu bojovat přímo v sídle Evropské unie.

„Žádáme Evropskou komisi, aby zakročila proti francouzskému porušení zákonů o volném pohybu zboží a o ochraně výrobců,“ nechal se slyšet šéf Pack2Go Eamon Bates. Podle něj přechod k materiálům schopným rozložit se nevyřeší estetický problém, kdy je příroda stále více zaneřáděna igelitovými taškami a dalšími plastovými předměty.

„Zákazu plastů nakonec lidé porozumějí tak, že vůbec nevadí nechávat odpadky v krajině, protože jsou biologicky rozložitelné. Bude to ještě horší,“ varoval Bates.

Čtěte také:

Zákaz igelitek a plastového nádobí v Česku? Není to potřeba, míní ministr Brabec (19.9.2016)

Zdroj: MF DNES 21.9.2016

Dnes byla na českobudějovickém výstavišti zahájena interaktivní výstava CERN „Accelerating Science“. Výstavu pořádá Evropská organizace pro jaderný výzkum CERN. Zhlédnout ji bude možné až do 20. ledna 2017. Od zítřka do 6. října na pražké Kampě budou k vidění fotografie českých národních parků.

Cílem výstavy je popularizace vědy mezi laickou veřejností, zejména pokud jde o zájem o základní výzkum v oblasti jaderné energetiky, astronomie, vesmíru, fyziky, biologie, chemie a přírodních věd obecně. Výstava se skládá z pěti částí (tzv. modulů), do kterých budou návštěvníci vstupovat po skupinkách. Každý z modulů tvoří jedno z témat: Historie a tajemství vesmíru, zrychlující se věda, urychlovač částic, podpora/akcelerace zájmu o vědu a jak pomáhá základní výzkum a věda v lidském životě.  Výstava je pojata zábavně a interaktivně, aby podnítila zvědavost návštěvníků, jsou zde použity hologramy, promítání do prostoru či vizuální efekty.

Cílovou skupinou jsou primárně žáci základních a středních škol, studenti vyšších odborných a vysokých škol a odborná veřejnost.

Národní parky

Další zajímavým tipem je pražká Kampa. Tam od středy 21. září bude k vidění venkovní výstava 18 velkoformátových fotografií turisticky atraktivních lokalit českých národních parků, jakými jsou např. Pravčická brána, cesta na Sněžku, meandry Dyje i Teplé Vltavy. Výstava Ministerstva životního prostředí a správ národních parků patří k doprovodným akcím letošních oslav 25. výročí založení NP Šumava i NP Podyjí a potrvá do 6. října.

Dne 6.  9. 2016 se v sídle kanceláře SOVAK ČR uskutečnil kulatý stůl na téma: Možnosti využití termochemických procesů při zpracování kalů v čistírenské praxi. Na toto jednání přijali pozvání ředitele SOVAK ČR Ing. Oldřicha Vlasáka zástupci provozovatelů ČOV, vědeckých pracovníků a společností zabývající se technologiemi s produkcí  Biocharu.

Cílem kulatého stolu bylo probrat jednotlivé možnosti využití této technologie, identifikovat otázky nutné k řešení a stanovit reálné možnosti využití čistírenské praxi v České republice s popsáním všech výhod i nevýhod. Při řešení kalové koncovky se jednotliví provozovatelé ČOV potýkají se stále se zpřísňující legislativou v oblasti odpadového hospodářství. Tyto změny vedou k významnému omezení stávajícího nakládaní s přebytečným čistírenským kalem. Tento vývoj je vyvolán také stále se zhoršující kvalitou čistírenských kalů z hlediska mikropolutantů, který provozovatelé čistíren odpadních nejsou schopni ovlivňovat, ale musí být na něj spolu s vlastníky ČOV připraveni reagovat.

Dle informací MŽP (Konference Odpady ekologicky i ekonomicky, 15.9.2016) je návrh vyhlášky o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě dokončen. Legislativní rada vlády by jí měla projednat v říjnu 2016.

Jako poměrně zajímavé a v zahraničí hojně diskutované jsou metody zpracování čistírenských kalů za využití termochemických procesů jako pyrolýzy nebo zplyňování. Termickým rozkladem čistírenských kalů za nepřístupu média s kyslíkem lze vyrobit látku obecně nazývanou Biochar, (alternativně Biouhel či Biokarbon) která obsahuje vysoký podíl stabilního organického uhlíku a téměř 90 % fosforu přiteklého na ČOV. Z řady odborných článků, studií a výzkumných projektů vyplývají dva hlavní potenciální směry využití technologií s produkcí Biocharu v čistírenské praxi:

1. Minimalizace produkce aerobně či anaerobně stabilizovaného přebytečného kalu a jeho možné následné využití v zemědělství.

2. Využití sorpčních vlastností Biocharu pro dočištění vyčištěných odpadních vod.

Jednotliví účastníci kulatého stolu se během jednání shodli na skutečnosti, že čistírenský kal v současné době obsahuje i řadu problematických látek, které i díky stále se zpřísňující národní i evropské legislativě činí stávající způsob nakládání s přebytečným kalem v České republice dlouhodobě neudržitelným. Jako vhodná alternativa se tedy jeví termochemické zpracování kalů a to jak ve formě spalování tak pyrolýzy. V případě spalování ovšem panovala jednoznačná shoda účastníků v negativním postoji k spoluspalování čistírenských kalů s ostatním odpadem, neboť tak dochází ke ztrátě řady cenných látek obsažených v čistírenských kalech. Biochar se ukazuje jako velice slibný produkt pro zvýšení kvality zemědělských půd, ať už zvýšením obsahu organických látek a nutrientů, či lepší schopností udržet vodu v půdě. Je nutné se vážně zabývat ekonomickým dopadem termochemického zpracování kalů na celkové náklady čištění odpadních vod. Účastníci kulatého stolu rovněž vyjádřili potřebu lepší podpory výzkumu technologií a aplikací, taktéž je nutné řádně připravit legislativu v této oblasti. Byla rovněž podpořena myšlenka užší spolupráce s Českou asociací pro pyrolýzu a zplyňování a Českou asociací oběhového hospodářství.

Závěrem ředitel SOVAK ČR Ing. Oldřich Vlasák poděkoval všem účastníkům kulatého stolu za účast, diskuzi a předání řady zajímavých a důležitých informací. Vyjádřil potřebu užší spolupráce odborníků z nejrůznějších oborů pro lepší využití termochemických způsobů odstraňování čistírenských kalů a vyslovil záměr uspořádat další setkání ještě do konce tohoto roku.

Bližší informace o tomto jednání přinese nejbližší vydání časopisu Sovak. Případní zájemci o zapojení do probíhající odborné diskuze mohou kontaktovat autora příspěvku na wanner@sovak.cz.

Autor: Filip Wanner

Zdroj: SOVAK ČR

Od 1. října 2016 se pro obce mění pravidla pro povolování akcí způsobujících hluk do pozdních nočních hodin. Až dosud mohly obce takovým akcím udělovat výjimky, ale to už od října neplatí.

Zákon o přestupcích stanoví dobu nočního klidu od 22 do 6 hodin, což ale neznamená, že už by v obci nebylo možné uspořádat žádnou společenskou či sportovní akci končící po 22. hodině. Obce mají právo vydat obecně závaznou vyhlášku, ve které stanoví, kdy může být doba nočního klidu kratší nebo žádná. Tyto výjimečné případy však musí být ve vyhlášce taxativně uvedeny. Pokud obec nebude po 1. říjnu takovou vyhlášku mít, musí všechny akce končit ve 22:00, jinak se rušitel dopouští přestupku.

Smyslem změny je ochránit veřejný zájem na nerušeném odpočinku v noční době. Výjimečné případy nočního hluku proto nemohou být povolovány ad hoc, ale musí být předem známy a ve vyhlášce vymezeny natolik určitě, aby lidé, kteří v obci žijí, mohli počet a rozložení nuceně probdělých nocí v roce předvídat a připravit se na ně. Není proto možné, aby např. nová vyhláška dny s kratším nočním klidem vymezovala paušálně (např. od června do září, o víkendech a svátcích apod.). Ústavní soud, který zrušil městu Chrastava vyhlášku právě kvůli takto obecným formulacím, rozhodl, že dny, kdy je noční klid zkrácen, musí být vymezeny buď konkrétním datem (např. 31. prosince) nebo datovatelným obdobím (např. Velikonoce) nebo událostí, jejíž datum je vzhledem k místním tradicím předvídatelné (každoroční pouť apod.).

Některé obce na nových vyhláškách pracují a např. vyzývají pořadatele, aby nahlásili akce, které chtějí v obci i v příštím roce pořádat. Zastupitelstvo je totiž musí projednat a ty, které schválí, pak uvést v obecně závazné vyhlášce, kterou obec následně vydá. Jestliže se později objeví návrhy na uspořádání dalších akcí, které ve vyhlášce nejsou uvedeny, nelze jim udělit výjimku, ale obec bude muset vyhlášku novelizovat.

Ochránkyně už zaznamenala první stížnosti na nově přijaté obecně závazné vyhlášky. Podobně jako v případě města Chrastava je v nich možnost zkráceného nočního klidu vymezena velmi obecně a široce, např. v jedné obci stanovili začátek nočního klidu od 2:00 „ ve dnech pracovního volna a pracovního klidu, v období od 1. 5. do 30. 9., při kulturních a společenských akcích organizovaných v obci“. Takové vyhlášky jsou v rozporu se zákonem i s nálezem Ústavního soudu.

Lidé, kteří se domnívají, že je nová vyhláška v rozporu se zákonem, by se měli obrátit na Ministerstvo vnitra, které má dozorová oprávnění a může obec vyzvat k nápravě. Ministerstvo by také mělo obce metodicky vést při vypracovávání nových vyhlášek. Podle zákona o obcích navíc obce musí ministerstvu předkládat ke kontrole všechny přijaté vyhlášky, což se ne vždy děje. Podnět občana obce je tak pro ministerstvo nejen impulsem pro kontrolu vyhlášky, ale i informací, že obec svou zákonnou povinnost nesplnila.

Veřejné ochránkyni práv zákon neumožňuje zabývat se přímo postupem obce. Může ale prověřit stížnost na ministerstvo, pokud by stěžovatel nebyl spokojen s tím, jak dohlíží, aby obecní vyhláška nebyla v rozporu se zákonem. Každoročně se takto ochránkyně zabývá zhruba desítkou stížností a jen výjimečně se nepodaří problém odstranit. Pokud ochránkyně považuje obecní vyhlášku za nezákonnou a ministerstvo nezajistí nápravu, může se ochránkyně obrátit na Ústavní soud s návrhem na její zrušení – obvykle jde o 1 takový případ ročně.

O budoucnost teplárenství a jeho významnou součást, kterou je centrální zásobování teplem (CZT), se Martin Hájek, výkonný ředitel Teplárenského sdružení ČR, nebojí. V rozhovoru pro Hospodářské noviny ředitel Hájek odpovídal i na otázku zda zlepšení podmínek pro energetické využití odpadu přinese nový zákon o odpadech. "Bohužel v rámci připomínkového řízení se do zákona na poslední chvíli dostal velmi problematický institut, takzvané recyklační slevy pro původce odpadu," odpovídal ředitel Hájek a dodal, že tím může být zcela eliminován klíčový ekonomický nástroj, který měl přinést motivaci k využívání odpadu namísto jeho skládkování. Podle něj je to důvod k obavám, že zákon bude nakonec konzervovat dnešní stav a masivní skládkování bude pokračovat. Celý rozhovor čtěte ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Podle novely zákona o hospodaření energií č. 177/2006 Sb. platí povinnost prokazovat splnění požadavků na energetickou náročnost budovy. Od roku 2009 je průkaz energetické náročnosti budov (PENB) povinnou součástí stavební dokumentace k žádosti o stavební povolení. Tato povinnost se týká i rozsáhlejších rekonstrukcí. Od letošního roku se změnou zákona 406/2000 Sb., o hospodaření energií, tato povinnost dále rozšiřuje i na stavební ohlášení a domy či byty prodávané nebo pronajímané. Více ZDE

Dále dnes HN k energetice:

• Miliarda eur na výzkum a vývoj v oblasti energetiky

• Střešní elektrárny mají smysl jen s bateriemi 

• Slunce v chytré síti

• Nároky na přenosy rostou, bezpečnost nesmí zaostávat

• Jak fungují tuzemské energetické burzy

• Možnosti financování energetických projektů

• Energie a kvalita prostředí v průmyslových objektech 

• První elektrobusy v Praze najely 23 tisíc kilometrů

• EPC projekty uspoří 71 milionů 

• Dotace - na spaliny ne, na likvidaci nebezpečného odpadu však ano

Nenechte si ujít!

Zdroj: iHNED.cz

Evropský institut pro inovace a technologie (EIT) vyhlašuje soutěž podnikatelských nápadů pro inovace v oblasti surovin. Soutěž má za úlohu pomoct potencionálním podnikatelům ve vývoji technologií a business modelů s potenciálem v oblasti surovin a ve všech příbuzných oborech. Uzávěrka přihlášek je 17. října 2016. Podrobný rozpis témat a bližší informace naleznete ZDE.

Zdroj: CZELO - Česká styčná kancelář pro výzkum, vývoj a inovace

Tradiční červené, žluté a zelené plakety, které musí mít povinně na předních sklech svých aut vylepeni ti, kteří chtějí zajíždět do center desítek německých měst, by měly brzy doplnit ještě jejich modré varianty. Právo na jejich získání ovšem budou mít jen majitelé ekologických vozů, tedy například plynových, hybridních, vodíkových či klasických elektromobilů. Jak informoval tuzemský automotoklub ÚAMK, původně měly být modré zóny ve městech na německém území vymezeny nejpozději v roce 2019. S novým plánem udělovat známku jen autům s alternativními pohony se ale realizace tohoto opatření nejspíše odloží. Více ZDE

Zdroj: Aktuálně.cz

Prezident republiky Miloš Zeman dnes podepsal zákon ze dne 6. září 2016 o biocidních přípravcích a účinných látkách a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o biocidech). Novela, která bude platná patnáctým dnem po jeho vyhlášení ve Sbírce předpisů ČR, současně novelizuje zákon o chemických látkách a zákon o správních poplatcích.

Biocidní přípravky jsou chemické směsi určené k hubení, omezení růstu nebo odpuzování škodlivých organismů za účelem ochrany zdraví člověka. Pro zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví člověka, zvířat a ochrany životního prostředí je dodávání a používání těchto výrobků nově regulováno evropskou legislativou, a to konkrétně přímo použitelným nařízením EU.

Cílem novely zákona je provedení implementace nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 z května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání do právního řádu ČR. A to tak, aby pro výkon povinností vyplývající České republice z tohoto nařízení byly stanoveny příslušné orgány státní správy, sankce za porušení povinností vyplývajících z tohoto nařízení a v neposlední řadě i poplatková politika za hodnocení žádostí o povolení k dodávání biocidních přípravků na trh České republiky.

Novela zákona tak stanoví především postavení orgánů státní správy, působnost správních orgánů při výkonu státní správy podle nařízení a sankce za porušení povinností stanovených nařízením. Pro účely přechodného období (pro některé typy přípravků platné až do roku 2024) byly stanoveny některé povinnosti pro podnikající fyzické a právnické osoby při uvádění těchto přípravků na trh.