V Úředním věstníku Evropské unie dne 25. července 2015 vyšlo nařízení Komise, kterým se pro účely přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí. Změny se týkají příloha VI nařízení ("kyselina dusičná … %", " fenol, dodecyl-, rozvětvený"), které budou platné od 1. ledna 2017. Samotné nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Text nařízení  ZDE

Evropská komise zahájila veřejné konzultace na témata: hodnocení nařízení o evropském registru úniků a přenosů znečišťujících látek (nařízení E-PRTR), o novém uspořádání trhu s energií a konzultaci týkající se předvídání rizik v oblasti zabezpečení dodávek elektřiny. Své názory a podněty můžete sdělit první části měsíce října. Odkazy a přehled dalších veřejných konzultací na jednotlivé konzultace najdete ZDE.

Schyluje se k právní bitvě mezi státem a provozovateli skládek. Může za to novela zákona o odpadech, která začala platit od začátku letošního roku, a  stanovisko ministerstva životního prostředí pro aplikaci novely. Konkrétně jde o přísnější podmínku v zákoně, že skládkaři mohou použít na technické zabezpečení skládky jen 20 procent z hmotnosti odpadu. Až do loňska vyhláška MŽP povolovala 25 procent z objemu, což se rovná zhruba 35 procentům hmotnostních. Přísnější limit podle České asociace odpadového hospodářství zvedne náklady na provoz skládek. Pro původce odpadů by to podle asociace mohlo znamenat zdražení poplatků za odpad o stovky milionů korun.

Ministerstvo tvrdí, že skládkaři musí nové pravidlo automaticky dodržovat už od začátku roku. Stejný názor mají například úředníci v Karlovarském či Středočeském kraji.

Provozovatelé skládek se nicméně brání tím, že se musí řídit integrovaným povolením, kterým jim krajské úřady stanoví podmínky pro provoz skládek. Nechali si zpracovat několik právních posudků, které shodně tvrdí, že novela zákona o odpadech automaticky integrovaná povolení nemění. „Jde nám o princip, že podmínky uvedené v integrovaném povolení nelze automaticky měnit novelami zákonů, ale rozhodnutím krajských úřadů,“ řekl Petr Havelka, ředitel asociace odpadového hospodářství.

„Naše stanovisko jsme poslali zástupcům skládkařských firem i odborným sdružením v polovině března. Jsou tedy již dostatečně informováni. Krajské úřady jsou ze zákona povinny neodkladně zahájit změnu integrovaných povolení v případě, že se zákon změní. O změně stanoviska neuvažujeme,“ uvedla Petra Roubíčková, mluvčí ministerstva životního prostředí.

Kraje už zhruba polovině skládek integrovaná povolení změnily. U dalších se změny připravují. Podle zákona se ovšem limit odpadu pro zabezpečení skládek počítá z celkové hmotnosti odpadu uloženého na skládce za kalendářní rok. Pokud skládky dosud dodržovaly platná integrovaná povolení, pravděpodobně přísnější 20procentní hranici letos nedodrží.

Česká inspekce životního prostředí bude skládky kontrolovat příští rok. Už letos na podzim bude prověřovat plnění evidenční povinnosti. „Přitom inspekce upozorní provozovatele skládek, že pokud nedodrží daný limit, bude to považováno za porušení zákona o odpadech, za což by mohla být uložena sankce až do výše milionu korun,“ řekla mluvčí inspekce Radka Burketová. Podle MŽP se pokuta může vyšplhat až na 50 milionů korun. „Pokud inspekce bude udělovat pokuty, provozovatelé skládek se budou odvolávat. Pak bude rozhodovat ministerstvo. Pokud bude ministerstvo trvat na svém, mohou se obrátit na soudy,“ dodal Havelka.

Zdroj: E15

V třídění a využivání biologicky rozložitelných odpadů máme v Česku co zlepšovat. Pro někoho je povinné třídění bioodpadů obtíží, pro jiného příležitostí. Jaké možnosti mají malé obce a jaká je situace ve velkých městech? Kde postačí komunitní kompostárna a kdy již musí svoji roli sehrát například bioplynová stanice? Časopis shrnuje nedávné legislativní změny, hodnotí současnou praxi v obcích a seznamuje s několika místy, kde si s bioodpady umí poradit.

Dokument ke stažení:

Časopis Biom 2/2015 PDF

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zveřejnilo metodický výklad pojmu proluka [1], který je uvedený v zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF).

Pojem „proluka“ je v zákoně vymezen v tomto znění: „Prolukou se pro účely zákona rozumí soubor sousedících nezastavěných pozemků nebo nezastavěný pozemek nacházející se v zastavěném území, bezprostředně sousedící s pozemkem či pozemky uvedenými v § 58 odst. 2 písm. a) nebo c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“

Zmíněné ustanovení v zákoně o ochraně ZPF vymezuje jednu z výjimek, na základě které není potřeba souhlasu k odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu v případě budování staveb pro bydlení v zastavěném území na ploše zemědělské půdy, která tvoří proluku o velikosti do 0,5 ha.

Praktické naplnění zmíněné definice pojmu „proluka“ bude znamenat, že stavba pro bydlení na zemědělské půdě uvedených parametrů, která bezprostředně sousedí se zastavěným stavebním pozemkem nebo pozemní komunikací, nebude posuzována z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a na takových plochách se rovněž nebude platit odvod za odnětí zemědělské půdy.

Poznámky:

[1] Pojem „proluka“ je uvedený v ustanovení § 9 odst. 2 písm. a) bod 2 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.

ČR patří „stavebně“ mezi nejpomalejší země v Evropě. Za dobu, co v ČR trvají povolovací řízení, v zahraničí se postaví nové továrny. Přesto novela stavebního zákona, kterou předložilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), lhůty pro povolování staveb nezkracuje. Naopak umožňuje úřadům je nastavit natolik benevolentně nebo vůbec, že se výstavba českých silnic a naplňování průmyslových zón novými investory bude nadále zdržovat. Hospodářská komora ČR oceňuje, že se MMR snaží problémy ve stavebnictví řešit, předložená novela ale není dostatečně ambiciózní, jak by měla.

„Pouze jednoznačné lhůty pro úřady při povolování staveb přispějí ke zrychlení výstavby. Novela stavebního zákona ale tyto lhůty nekrátí a nastavuje benevolentně. Investoři v podnikatelském prostředí trpícího neustále se prodlužujícími řízeními při povolování staveb tak nebudou moct nadále reálně odhadnout celkovou délku řízení,“ upozorňuje na problémy předložené novely stavebního zákona prezident Hospodářské komory České republiky Vladimír Dlouhý, podle něhož „úvahy“ správních orgánů ve stanovení lhůt tak budou muset investoři strpět, aniž by měli účinnou možnost jakkoli takové úvahy zpochybnit.

Příliš zdlouhavé povolování staveb brzdí například výstavbu silnic, ale také naplňování průmyslových zón novými investory, kteří přinášejí nová pracovní místa a přispívají k rozvoji krajů. Hospodářská komora ČR chce zjednodušit, zlevnit a zkrátit lhůty povolování staveb, zároveň ale chce zpřesnit současný stavební zákon a snížit administrativní zátěž. Proto mimo jiné prosazuje po vzoru Německa nebo Rakouska tzv. jednotné povolovací řízení.

„To by sloučilo všechna potřebná řízení, jako je např. EIA, územní řízení, stavební řízení, řízení o integrovaném povolení, řízení dle zákona o ochraně přírody a krajiny a další a výsledkem by bylo jedno povolení k realizaci stavby stavebním úřadem,“ říká Dlouhý. MMR jednotné povolovací řízení avízovalo, novela ale nakonec počítá jen s tzv. koordinovaným řízením, které sloučí některé kroky při povolování staveb – územní a stavební řízení s integrací EIA. Například řízení o vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu nebo povolení ke kácení lesa se tak bude muset řešit dále odděleně. Přesto je to podle Komory alespoň první krok správným směrem.

Hospodářská komora ČR usiluje novelu významně změnit. Proto ministerstvu pro místní rozvoj poslala k návrhu novely přes 130 připomínek na 60 stranách. Připomínky zpracovali právní experti Komory na základě několika stovek podnětů z členské základny a odborných sekcí při Hospodářské komoře.

Výběr zásadních problémů novely stavebního zákona, na které Komora upozorňuje:

• Méně razítek, méně běhání po úřadech. HK ČR prosazuje tzv. jednotné povolovací řízení. To by sloučilo všechna potřebná řízení (jako je např. EIA, územní řízení, stavební řízení, řízení o integrovaném povolení, řízení dle zákona o ochraně přírody a krajiny a další) a výsledkem by bylo jedno povolení k realizaci stavby stavebním úřadem. Stejný koncept se osvědčil např. v Německu nebo Rakousku. Přestože MMR jej avízovalo, novela počítá jen s tzv. koordinovaným řízením. To ale sloučí jen některé kroky při povolování staveb – územní a stavební řízení s integrací EIA. Např. řízení o vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu nebo povolení ke kácení lesa se tak bude muset řešit dále odděleně. 
   
• Koordinované povolení je HK ČR připravena akceptovat jen za předpokladu výrazného zkrácení lhůt pro vydávání rozhodnutí. Podnikatelské prostředí trpí neustále se prodlužujícími řízeními, investoři nemohou tak reálně odhadnout celkovou délku řízení. Novela ale tyto lhůty nekrátí, naopak je nastavuje benevolentně nebo vůbec. Lhůty, dolní a horní hranice pro činnost úřadů je podle HK ČR potřeba stanovit konkrétně, protože pouze jednoznačné lhůty přispějí ke zrychlení řízení a k ochraně práv investorů. Jedná se např. o lhůty pro vydání kolaudačního souhlasu, koordinovaného povolení, schválení stavebního záměru, přerušení a zastavení řízení a další. Novela je ale z hlediska lhůt a jejich vymáhání opět nastavena diskriminačně a benevolence při stanovování lhůt bude negativně dopadat na investory, kteří musí „úvahy“ správních orgánů v jejich stanovení strpět, aniž by měli efektivní možnost takové úvahy zpochybnit. 
   
• Koordinované řízení podle návrhu zákona musí trvat max. 120 až 180 dnů podle složitosti (koordinované povolení), ale v období mezi obdržením podkladů a vydáním závazného stanoviska (např. EIA) tato lhůta neběží a příslušnému úřadu tak nejsou dány žádné časové mantinely rozhodování. Tedy zůstává situace, kdy jiné navazující řízení (EIA) může protáhnout vše i na několik let. Hospodářská komora ČR proto navrhuje lhůtu 30 dnů od obdržení posouzení vlivů na životní prostředí pro vydání závazného stanoviska.  
   
• Jakékoliv opatření obecné povahy (vymezení zastavěného území, plán územního rozvoje, územní opatření), které se bezprostředně dotýká staveb lze napadnout soudně, přičemž spory se mohou vléci dlouho. Proto Hospodářská komora ČR navrhuje 90denní lhůtu pro rozhodnutí soudu.  
   
• Novela často pracuje s lhůtou „bezodkladně“, například u posuzování vlivů na životní prostředí v souvislosti se zveřejněním a doručením dokumentace zpracovateli posudku. Hospodářská komora ČR navrhuje určení přesné lhůty 5 dnů, jelikož na délku trvání lhůty „bezodkladně“ mají úřady různý názor. 
    
• V novele úplně chybí lhůta k projednání žádosti o územní rozhodnutí s nutností provedení posouzení vlivů na životní prostředí mezi stavebním úřadem a příslušným úřadem. Hospodářská komora ČR navrhuje lhůtu maximálně 15 dnů. 
   
• Současný postup MMR je nekoncepční. Novela stavebního zákona musí být koordinována s ostatními resorty (zejména s ministerstvy průmyslu a obchodu, dopravy a životního prostředí). Novela neřeší dopravní stavby, telekomunikační a IT sítě, a tak budou muset být schvalovány stejným způsobem jako třeba rodinné domy. Ty ale stojí na jednom pozemku a neprotínají několik katastrálních území.
   
• Protože problematika liniových staveb je kompetenčně rozdělena mezi několik resortů, celý proces povolování takových staveb včetně řešení majetkoprávního vypořádání je v ČR neúměrně dlouhý. To brzdí výstavbu důležité infrastruktury a čerpání dostupných prostředků z evropských fondů. HK ČR proto podporuje myšlenku jednak přenést kompetence jednotlivých úřadů na speciální úřad, a jednak přijmout speciální právní úpravy pro veřejnoprávní povolování a další procesy související s liniovými stavbami (výkupy pozemků, vyvlastnění, posuzování vlivu na životní prostředí atd.). Zároveň prosazuje, aby zákon o liniových stavbách byl přijat současně s novelou stavebního zákona.
   
• HK ČR prosazuje, aby požadavky vyplývající z poslední novely zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) byly zmírněné. Chápeme právo veřejnosti vyjadřovat se k jednotlivým stavebním záměrům. Tato práva však musí být v rovnováze s právy stavebníků a investorů. Např. omezením, že k záměru mohou vyjadřovat jen místní asociace nebo na subjekty přímo dotčené návrhem. Současný stav je totiž takový, že EIA umožňuje šikanózně zdržovat výstavbu, a to dokonce i skupinám, které zájmy na ochraně životního prostředí pouze formálně deklarují, přičemž jejich cílem může být cokoli jiného. HK ČR trvá na tom, aby se snížil také odkladný účinek rozhodnutí, např. při posuzování vlivů na životní prostředí (EIA).
   
• Pokud Hlavní město Praha nově nebude mít možnost vydávat vlastní stavební a územní předpisy, je nutné legislativně vyřešit, jak se bude nahlížet na projekty již realizované podle dosavadních předpisů a přechodných ustanovení – v opačném případě hrozí legislativní chaos a série žalob. Dále je nutné precizovat a legislativně ošetřit, jak Praha bude schopná bez jakýchkoli výjimek realizovat další územní a stavební rozvoj dle obecných stavebních a územních předpisů, případně vytvořit mechanismus pro zohlednění hlavních specifik metropole.

Čtěte také:

Svazu průmyslu a dopravy se nelíbí navrhovaná novela stavebního zákona (22.7.2015)

Na neformálním zasedání Rady EU pro životní prostředí zástupci států evropské osmadvacítky projednávali otázky související s Cíli udržitelného rozvoje (SDGs) a ochranou biodiverzity, řešili i financování ochrany klimatu a témata týkající se probíhajících mezinárodních klimatických vyjednávání. MŽP by mělo připravit rámcovou pozici ČR k revizi systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS do konce srpna.

Ministři životního prostředí v Lucemburku diskutovali o možnostech a přínosech prosazování evropských environmentálních politik při implementaci tzv. Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Ty by měly být přijaty na právě připravovaném zářijovém summitu OSN. Cílem pracovní debaty bylo získat náměty zástupců zemí evropské osmadvacítky k připravovanému Globálnímu pracovnímu programu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Program nabízí možnosti podpory implementace Strategie EU v oblasti biodiverzity do roku 2020.

V další části jednání se delegáti zaměřili na otázky související s financováním ochrany klimatu. Právě adekvátní a efektivní řešení této problematiky je jedním z klíčových předpokladů pro úspěch nové globální klimatické dohody, která by měla být uzavřena letos v prosinci na mezinárodní konferenci (COP 21) o ochraně klimatu v Paříži.

Nadcházející francouzské předsednictví COP 21 dále představilo současný stav tzv. Lima-Paris Action Agenda, společného peruánsko-francouzského projektu, jehož smyslem je vyvolat aktivitu v oblasti ochrany klimatu jak u státních, tak především i nestátních aktérů, a přispět tak k cílům Rámové úmluvy OSN o změně klimatu a úspěchu letošní pařížské klimatické konference.

„Minulý týden Evropskou unií vydaný návrh na revizi systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS na 4. obchodovací období po roce 2020, dnes představený komisařem Ariasem Cańetem, je pro ČR důležitý i s ohledem na koordinaci zemí V4, kterým ČR předsedá od 1. 7. 2015 do 30. 6. 2016. I proto by MŽP mělo připravit rámcovou pozici ČR do konce srpna tak, aby mohla být projednána s dotčenými subjekty a následně schválena vládním výborem pro EU. Dále budou tyto pozice diskutovány i mezi zeměmi V4,“ prozradil náměstek Vladislav Smrž.

Francouzský parlament ve středu večer schválil konečnou podobu zákona, podle kterého se do roku 2025 sníží podíl jádra na výrobě elektřiny ze 75 na 50 %. O 30 % má do roku 2030 klesnout i spotřeba fosilních paliv. Zvýšit se má naopak produkce energie z obnovitelných zdrojů. V roce 2030 by se z nich mělo vyrábět 40 % elektřiny.

Počítá se také se snížením celkové spotřeby energie. Oproti roku 2012 má být v roce 2050 poloviční.

Do roku 2030 by Francie měla podle zákona snížit své emise skleníkových plynů, a to o 40 % v porovnání s rokem 1990.

Součástí francouzského zákona je také zvýšení uhlíkové daně na 100 eur za tunu CO2 do roku 2030. Vnitrostátní uhlíkovou daň zavedla Francie minulý rok. Poplatek v současné výši 14,5 eur za tunu se vztahuje na spotřebu zemního plynu, topného oleje, uhlí a paliv v dopravě. Nemusí ho platit podniky, které spadají pod unijní systém emisního obchodování (EU ETS). Dopad tak má především na domácnosti.

Zdroj: EurActiv.cz (Odejít od jádra znamená změnit celou společnost. Možné to je, vzkazují NGOs z Francie)

Evropa se vrací k volnému trhu s elektřinou. Tak se dají shrnout německá energetická koncepce a plány Evropské komise. V příštích letech by měly v Evropě dominovat krátkodobé trhy s elektřinou, které budou v rámci Evropy propojené. Na nich nebude nikdo uměle bránit cenám elektřiny, aby v době nedostatku vystřelily prudce vzhůru, klidně nad tisíc eur za megawatthodinu. Tyto cenové špičky by měly motivovat výrobce, obchodníky i spotřebitele k investicím, které pomohou nový energetický systém s vysokým podílem obnovitelných zdrojů stabilizovat. Více ZDE

Zdroj: E15

Ministr životního prostředí Brabec dnes předložil vládě informaci o současných i plánovaných aktivitách MŽP, které realizuje s cílem zlepšit stav ovzduší v Moravskoslezském kraji. MSK dlouhodobě patří mezi oblasti s nejvíce znečištěným ovzduším v ČR a Evropě, plošně jsou tu překračovány imisní limity pro polétavý prach a rakovinotvorný benzo(a)pyren. Nově vznikající Programy zlepšování kvality ovzduší pro zónu Moravskoslezsko a aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek kritizuje Čisté nebe.

Na ovzduší se podepisují zejména lokální topeniště, doprava a průmysloví znečišťovatelé, a to na českém i polském území. Obyvatelé kraje trpí zhoršenou kvalitou života. "Ministerstvo životního prostředí realizuje na území MSK opravdu řadu aktivit a ruku v ruce s nimi sem směřují i velké investice ke zlepšení kvality ovzduší a veřejného zdraví. Naposledy jsme kraj zvýhodnili desetiprocentní bonifikací všech opatření v rámci programu Nová zelená úsporám. Počítáme s tím, že ovzduší ohroženému zplodinami z domácích kotlů výrazně pomůžeme kotlíkovými dotacemi s celkovou alokací pro MSK v první výzvě 470 mil. Kč,” potvrzuje ministr Richard Brabec.

Jen z evropských fondů šlo od roku 2007 na zlepšení ovzduší v Moravskoslezském kraji přes devět miliard korun, a to zejména na rekonstrukci průmyslových provozů, odprášení spalin a alternativní dopravu. Česko se stalo prvním státem EU, který dokázal pro podniky s Komisí vyjednat devadesátiprocentní míru podpory z fondů EU na snížení emisí průmyslových podniků v MSK.

Mluvčí společnosti ArcelorMittal Ostrava Barbora Černá Dvořáková řekla, že firma nyní realizuje 14 nadstandardních ekologických projektů za tři miliardy korun. "Ve většině případů se jedná o zachytávání emisí prachu. Dotace mají být v hodnotě 2,1 miliardy korun, dosud jsme vyčerpali 558 milionů," uvedla mluvčí. Všechny projekty musí firma dokončit letos. Třinecké železárny získaly od roku 2014 na ekologické investice dotace ve výši 1,7 miliardy korun. "Do konce roku dokončíme všechny velké investiční celky směřující k odprášení, z dotace zbývá dočerpat 500 milionů korun," řekla mluvčí železáren Petra Jurásková.

Jak doplňuje ministr Brabec: „Letos jsme ke zlepšení ovzduší v MSK a v celé ČR vyjednali v EK revoluční program. Podařilo se nám získat prostředky z evropských fondů, které budou mít možnost úplně poprvé využít přímo občané, a to na výměnu starých neekologických kotlů za moderní nízkoemisní na biomasu, uhlí nebo jejich kombinaci, za tepelné čerpadlo nebo plynový kotel. Evropská komise původně nechtěla podporovat výměnu uhelných kotlů opět za ty uhelné, ale my jsme si je právě s ohledem na sociální situaci například v MSK nakonec obhájili. Zároveň zdůrazňuji, že nový kotel na uhlí s těmi nejpřísnějšími ekologickými parametry může mít o více než 90 % nižší emise benzo(a)pyrenu i prachu oproti tomu starému neekologickému. V tomto programu je také celá ostravská aglomerace zvýhodněna, dostane o 5% vyšší dotaci na nákup nového kotle.“

Obyvatelé Moravskoslezského kraje budou moci na výměnu starých kotlů za nové šetrnější k životnímu prostředí čerpat do roku 2020 zřejmě až 1,3 miliardy korun z evropských dotací.

Také v roce 2015 se Ministerstvo životního prostředí zaměřuje na zlepšení kvality ovzduší, zejména na legislativní změny a strategie. Kromě novely zákona o ovzduší, která mj. umožní kontroly provozu kotlů přímo v domácnostech, MŽP právě dokončuje „Střednědobou strategii ČR do roku 2020 na zlepšení kvality ovzduší”. Ta zastřešuje koncepční dokumenty v oblasti ochrany ovzduší na národní (Národní program snižování emisí) a regionální úrovni (Programy zlepšování kvality ovzduší pro jednotlivé zóny a aglomerace). Jsou v nich mimo jiné nová opatření a nástroje ke snížení vlivu zdrojů, které se v daných oblastech významně podílejí na znečištění ovzduší.

Národní program snižování emisí přináší nutná opatření napříč všemi významnými sektory hospodářství ovlivňujícími kvalitu ovzduší, a to zejména ve změnách legislativy a finanční podpoře z národních i evropských zdrojů. Nově navržené kroky se týkají povinných i dobrovolných nástrojů ke snižování emisí v oblasti průmyslu, domácností, omezování emisí amoniaku z používání hnojiv a z chovů hospodářských zvířat v zemědělství a v dopravě zaměřených na odklon silničních vozidel z hustě osídlených oblastí, omlazení vozového parku v ČR nebo na podporu alternativních pohonů.

„Programy zlepšování kvality ovzduší pro zónu Moravskoslezsko a aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek vznikají přednostně. V nich se zaměřujeme především na řešení vysokých emisí polétavého prachu, benzo(a)pyrenu, ale i oxidu dusičitého, benzenu a arsenu a tedy i na vytipované zdroje tohoto znečištění,” dodává ministr Brabec. Programy stanoví emisní stropy pro stacionární a mobilní zdroje pro vymezená území s překročeným imisním limitem, to znamená, že budou definovat maximální možné množství vypouštěných emisí tuhých znečišťujících látek za kalendářní rok. Díky emisním stropům dojde k cílenému omezení imisního zatížení daných oblastí. Krajské úřady budou mít povinnost otevřít povolení provozu těchto zdrojů s významným příspěvkem k imisním koncentracím a zvážit další možnosti snížení emisí, třeba v podobě zpřísnění emisních limitů nebo stanovení dalších podmínek provozu.

Do 3. srpna se mohou lidé na Ostravsku vyjadřovat k plánům na zlepšení ovzduší. Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo 3. července návrh opatření obecné povahy, kterým se vydává Program zlepšování kvality ovzduší pro aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek. Zástupci Čistého nebe varují, že pokud bude strategie schválena v navrhované verzi beze změn, stav ovzduší na Ostravsku se v dohledné době nezlepší. Více o aktivitě ZDE

Ministerstvo životního prostředí intenzivně spolupracuje při řešení situace v Moravskoslezském kraji také s Polskem. Na místní kvalitu ovzduší má nezanedbatelný vliv přeshraniční přenos znečišťujících látek, zejména při zhoršených rozptylových podmínkách. MŽP aktuálně spolupracuje na česko-polsko-slovenském integrovaném projektu zaměřeném na společnou implementaci programů zlepšování kvality ovzduší, harmonizovaný sběr emisních dat a společnou strategii řízení kvality ovzduší. Projekt byl předložen ke kofinancování do evropského dotačního programu LIFE.

Aktivity MŽP ke zlepšení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji:

1. Dotace v rámci společného programu na podporu výměny kotlů

2. Výzvy z OPŽP 2007–2013 s 90% mírou dotace – průmyslové zdroje znečištění

3. Výzva OPŽP 2007–2013 – podpora alternativní dopravy

4. Nová zelená úsporám

5. Podpora ozdravných pobytů dětí

6. Dobrovolné dohody v MSK s průmyslovými podniky

7. Česko-polská spolupráce v oblasti ochrany ovzduší

8. Pracovní skupina MŽP pro řešení nevyhovující situace v MSK

9. Spolupráce se Statutárním městem Ostrava

10. Podpora MŽP při zavádění nízkoemisních zón

11. Koncept chytrého regionu (Smart region) a chytrého města (Smart city) s prioritou zlepšit celkovou kvalitu života a životní prostředí v Moravskoslezském kraji

Ministr životního prostředí Richard Brabec, ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, hejtman MSK Miroslav Novák a primátor města Ostravy Tomáš Macura dnes podepsali memorandum o spolupráci na přípravě konceptu chytrého města (Smart City) a chytrého regionu (Smart Region) pro zlepšení kvality života a životního prostředí v Ostravě a Moravskoslezském kraji.

Dojednaná spolupráce směřuje k všestranné podpoře místního udržitelného rozvoje, zejména pomocí inteligentních strategií a energeticky úsporných nízkoemisních technologií. Ministerstvo životního prostředí přislíbilo poskytnout prostředky z Národního programu Životní prostředí. Ministerstvo průmyslu a obchodu zase umožní krajům a obcím žádat o dotace v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie.

"Jedním z možných nástrojů pro celkové zlepšení kvality života, životního prostředí i konkurenceschopnosti v daném území, je dnes podepsané memorandum, kterým se všichni signatáři zavázali k dlouhodobému rozvíjení a podpoře opatření pro dosažení úspor energie a přírodních zdrojů, zkvalitnění a propojení dopravních systémů a mobility, snížení emisí CO₂ a dalších emisí znečišťujících látek, zejména v oblastech dopravy, energetiky a stavebnictví. Významně tím bude podpořen i rozvoj průmyslu v regionu, ovšem se zárukou minimalizace dopadů na ostravské ovzduší a životní prostředí vůbec,“ komentuje podpis memoranda ministr životního prostředí Richard Brabec.

„Ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci zapojení do memoranda navazuje na dosavadní kroky, které byly v Moravskoslezském kraji realizovány při řešení hospodářských, vědecko-výzkumných, sociálních a environmentálních problémů. Umožníme krajům a městům nad 100 tisíc obyvatel, aby mohly využít náš program EFEKT 2015 k získání dotace na zkvalitnění svého energetického managementu, a krajům a obcím žádat o dotaci na zpracování konceptu inteligentních měst a budeme spolupracovat při tvorbě Územní energetické koncepce. Právě evropský koncept chytrých měst a regionů a s ním spojený celostní a provázaný způsob jejich fungování bude hrát důležitou roli při transformaci tohoto strukturálně postiženého regionu,“ říká ministr Mládek.

O podporu na konkrétní opatření, která vzejdou z koncepce chytrého města, bude moci město Ostrava požádat v rámci výzev na zlepšení životního prostředí ve městech a obcích z dotačního programu Ministerstva životního prostředí „Národní program Životní prostředí“.

Zájemci z řad měst a obcí budou moci ještě letos po vzoru Ostravy žádat o podporu projektů na zpracování akčních plánů udržitelné energetiky. MŽP tuto výzvu plánuje vyhlásit v říjnu s alokací 10 mil. Kč. V této výzvě bude možné žádat o podporu projektů na udržitelný rozvoj měst a obcí – Místní agenda 21.

V rámci českého předsednictví Visegrádské 4 dále MŽP ve spolupráci s MMR připravuje na letošní listopad do Ostravy konferenci a expertní kulatý stůl na téma Smart Cities, který má na příkladech dobré praxe zemí V4+4 přinést další inspiraci.

Moravskoslezský kraj dlouhodobě patří mezi oblasti s nejvíce znečištěným ovzduším v ČR a Evropě a jeho obyvatelé jsou tak postiženi zhoršenou kvalitou života. Na území kraje jsou plošně překračovány imisní limity pro jemné prachové částice PM10 a PM2,5 a benzo(a)pyren. Kvalitu ovzduší tu ovlivňují zejména lokální topeniště, doprava a průmysloví znečišťovatelé, a to na českém i polském území.

Rozvoj Smart regionu MSK již podporují např. tyto první kroky a aktivity:

• Zavádění systematického energetického managementu u budov v majetku kraje,

• Podpora rozvoje alternativních druhů dopravy - uzavření Memoranda mezi MSK a ČEZ, a. s., o spolupráci v rámci podpory rozvoje elektromobility v MSK a Memoranda mezi MSK a Vítkovice, a. s., o spolupráci v oblasti rozvoje nízkoemisních druhů dopravy, konkrétně CNG; zahájení postupné obměny vozového parku MSK za auta na CNG a elektřinu; příprava Akčního plánu rozvoje nízkoemisní dopravy v MSK na léta 2014–2020,

• Rozvoj dalších chytrých investic v oblasti dopravy: výstavba kolejového napojení k Letišti Leoše Janáčka Ostrava – kofinancování z rozpočtu MSK ve výši cca 87 mil. Kč; tzv. Bílá kniha s mapováním stavu komunikací II. a III. třídy na území kraje a vyhodnocováním potřebnosti investic, rekonstrukcí a modernizací sítí,

• Integrovaný dopravní systém MSK ODIS (do konce roku 2014 se předpokládá vydání celkem 70 000 kusů karet - podpora využití hromadné dopravy, motivační faktor, zaměstnanecké ODIS karty

Dokument ke stažení:

Memorandum (PDF, 245 kB)

Ministerstvo financí, které je zodpovědné za řešení ekologických škod vzniklých před privatizací, zadá v letošním roce celkem 20 revitalizačních a ekologických projektů. Většina těchto projektů je v Moravskoslezském kraji. Celkem by v letošním roce z privatizačního účtu, ze kterého se tyto zátěže financují, mělo být na jejich řešení uvolněno více než 3 mld. Kč, což znamená 20 % z celkové alokace fondu.

„Přestože vláda v roce 2002 přislíbila, že postupně uvolní na sanace v Moravskoslezském kraji 20 mld. Kč, do loňského roku se podařilo ukončit projekty v celkové hodnotě jen asi 3 mld. Kč,“ upozornil ministr financí Andrej Babiš.

„Bohužel v dobách, kdy příjmy do Fondu privatizace byly historicky nejvyšší, se na vypořádání ekologických závazků státu věnoval pouze zlomek těchto prostředků,“ řekl ministr financí s tím, že k prioritám tehdejších ministrů problémy Moravskoslezského kraje nepatřily. „Například v letech 2004-2005 se na ekologické smlouvy v Moravskoslezském kraji proinvestovalo celkem necelých 750 mil. Kč, přestože jen v roce 2005 dosáhly příjmy privatizačního fondu 113 mld. Kč. Přednost před Ostravskem dostala například sanace zátěží ve Škodě Plzeň, kde bylo během dvou let proinvestováno 5 mld. Kč s průměrným tempem čerpání 100-350 mil. Kč měsíčně,“ vysvětlil.

Celkové výdaje z Fondu privatizace na krytí ekologických škod pak v roce 2005 představovaly pouze 6 %. „Je zřejmé, že kdyby předchozí vlády investovaly takový podíl finančních prostředků, jako investujeme nyní my, byly by ekologické zátěže již dávno vyřešeny,“ řekl Andrej Babiš.

V období neúspěšného pokusu o zadání komplexní ekologické zakázky, tj. po dobu 4 let od roku 2008 do roku 2011, bylo zadávání ekologických zakázek fakticky zastaveno s výjimkou jednacích řízení bez uveřejnění. Ani po roce 2011 zadávání ekologických zakázek žádným výrazným způsobem neakcelerovalo. Například poslední velká zakázka (nad 300 mil. Kč) v programu ekologie byla v otevřeném řízení zadána v roce 2008.

Na jedenáct projektů v Moravskoslezském kraji, jejichž zadání je plánováno v letošním roce, je určeno celkem 2,2 mld. Kč. Největší z nich je sanace skládky Skatulův hliník ve Frýdku-Místku v předpokládané hodnotě více než 0,5 mld. Kč, která je největší ekologickou zakázkou zadávanou v otevřeném řízení za posledních 7 let. Po jejím dokončení bude také možné zahájit dlouho odkládané stavební práce na obchvatu města.

Všechny akce budou respektovat nová transparentní pravidla zadávání a jejich dodavatelé budou, na rozdíl od minulosti, vybíráni výhradně v otevřených řízeních. Díky této strategii se již v roce 2014 podařilo Ministerstvu financí snížit ceny těchto zakázek v průměru na polovinu, v některých případech až na čtvrtinu.

Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR návrh novely stavebního zákona nepředstavuje řešení, které by mohlo prokazatelně přispět ke zrychlení a zjednodušení povolovacích řízení, rovněž nepřináší optimalizaci samotného posuzování stavebního záměru ze strany stavebních úřadů, dostatečně neminimalizuje procesní kroky, nezpružňuje proces a nesnižuje administraci ve vzájemné komunikaci mezi stavebním úřadem a investorem ani mezi úřady navzájem.

Svaz ve svém stanovisku uvádí, že naděje kladené do systémové změny stavebního zákona vedoucí ke skutečnému zrychlení a zjednodušení povolovacích řízení nejsou naplněny. Podle něj zůstává novela velmi vzdálená principu, kdy investor není nucen obíhat několik desítek úřadů, které reprezentují tutéž instituci, tedy stát a dožadovat se administrace své žádosti, ať jde o samotné povolení k realizaci či závazná stanoviska, jež jsou pro jeho vydání podkladem.

Předložený návrh rovněž nepřináší optimalizaci samotného posuzování stavebního záměru ze strany stavebních úřadů, dostatečně neminimalizuje procesní kroky, nezpružňuje proces a nesnižuje administraci ve vzájemné komunikaci mezi stavebním úřadem a investorem ani mezi úřady navzájem. Návrh tak, jak je předložen, nezasahuje do úprav procesu EIA přijatých na začátku tohoto roku, byť se již během necelého čtvrt roku od jeho účinnosti projevují přijaté úpravy jako nefunkční, zdržující a mnohdy nedůvodně administrativně náročné. Návrh rovněž trpí meziresortní nedůvěrou a ochranou svých kompetencí na úkor prokazatelné snahy o zefektivnění postupů.

Podle svazu taktéž neexistuje relevantní důvod pro vyčleňování vodních děl z koordinovaného postupu a obecný princip vztahující se k působnosti obecných/speciálních/jiných úřadů by měl u souboru staveb platit i v případě, že je stavbou vedlejší vodní dílo vyžadující povolení k nakládání s vodami.

Lhůty pro celé koordinované řízení s nebo bez EIA a řízení územní s EIA je nezbytné výrazně zkrátit. Svaz požaduje doplnit harmonogram procesu koordinovaného řízení, aby bylo zřejmé, v jakých časových intervalech se řízení pohybuje. Tento požadavek úzce souvisí s potřebou stanovit konkrétní lhůty pro činnost stavebních nebo příslušných úřadů nebo dotčených orgánů tak, aby byla zřejmá délka jednotlivých etap povolovacího procesu.

Svaz dále upozorňuje na skutečnost, že postupu prací žadatele o koordinované povolení pro zařízení IPPC není věnována žádná pozornost. Další podrobnosti se dočtete níže ve stanovisku SP ČR.

Dokument ke stažení:

Stanovisko_stavební_zákon.pdf

Ministr životního prostředí Richard Brabec schválil dne 21. července žádosti o podporu v rámci dobíhajícího Operačního programu Životní prostředí. Projekty  se týkají prioritní osy 4 - Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží (64. výzva) a prioritní osy 7 - Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu (65. výzva). Přehled schválených žádostí je možné si stáhnout níže.

Dokument ke stažení:

Schválené žádosti z LXIV. a LXV. výzvy OPŽP