Plán, jak směrovat solární panely tam, kam patří, tedy na rodinné domy, má ministr životního prostředí Richard Brabec. Umožnit by to měla již schválená změna energetického zákona, která bude platit od 1. ledna, spolu s chystanou státní podporou pořízení panelů pro domácnosti. Zdroje do deseti kilowattů, tedy právě takové, které domácnosti využívají, jsou osvobozeny od nutnosti mít licenci od Energetického regulačního úřadu. Ceny fotovoltaických technologií přitom klesají, navíc stát chystá podporu jejich nákupu a to od příštího roku v rámci Nové zelené úsporám. Na ministerstvu životního prostředí nyní věří, že nynější plochy zaplněné solárními panely dožijí a další už vznikat nebudou.

Experti z organizací, které se fotovoltaikou zabývají, kroky ministerstva vítají, připomínají však, že opatření zůstávají v půli cesty. Není podle nich dořešený vztah s distribučními společnostmi, které stále nemají povinnost vás do sítě pustit. Bylo by tak dobré jasně stanovit podmínky, za kterých by to musely učinit. Mnohem skeptičtější jsou experti z nevládních organizací, kteří uvádějí, že patnáct let je ekonomická návratnost elektráren, ale ne jejich životnost. Až státní podpora skončí, určitě budou vyrábět elektřinu dál.

Zdroj: MF DNES

Český hydrometeorologický ústav odmítl novináři poskytnout data o naměřených hodnotách. Ministerstvo životního prostředí jako jeho zřizovatel teď musí řešit žalobu. Vrcholí tak diskuse o poskytování meteorologických dat zdarma. Některé evropské státy je dávají volně. ČHMÚ připravuje servis na míru pro organizace, které si jej platí, například pro Ředitelství silnic a dálnic, Řízení letového provozu, ale i pro pojišťovny. Ty potřebují podrobná data o počasí, aby ověřily například kroupy při hlášení škodných událostí. Zdarma ČHMÚ poskytuje základní předpovědi, výstražnou službu, informace o povodních a podobně. Nyní čelí tlaku, aby bez poplatku dával k dispozici všechna data. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

V rámci surovinové politiky se dnes nejvíce diskutovaly otázky limitů těžby uhlí. Vláda předložila sociálním partnerům tři ze čtyř odborných studií posuzujících různé aspekty zvažovaného posunutí limitů těžby uhlí. Posun hranic na lomu Bílina má podporu všech členů tripartity, shoda zatím nepanuje pouze v otázce budoucnosti limitů na dole ČSA. Projednané materiály budou na základě dohody ještě dopracovány a tripartita se následně k celé věci opět vrátí. Teprve poté přijme vláda strategické rozhodnutí o dalším postupu těžby uhlí v České republice.

Dokument ke stažení:

• Politika druhotných surovin ČR [pdf, 660 kB]

• Politika druhotných surovin ČR - příloha [pdf, 1866 kB]

• Usnesení vlády ČR č. 755 ze dne 15. září 2014 [pdf, 59 kB]

K tématu čtěte také:

• Mládek na Mostecku hájil odklad rozhodnutí o limitech (ČT24, 28.8.2015)

• O limitech se musí rozhodnout co nejdřív, žádají všechny strany (ČT24 vč. záznamu z tiskové konference, 27.7.2015)

• Hanák: Lidé by měli jasně vědět, kde se budou prolamovat limity (E15, 27.7.2015)

• Návrh surovinové politiky rozhodnutí o limitech zatím neobsahuje (Českénoviny.cz, 27.7.2015)

Ministerstvo životního prostředí dnes sdělilo, že v národní výzvě na kofinancování programu LIFE byl konečný termín pro doručení žádostí poštou/osobně kontaktním osobám Oddělení programů EU prodlužen do pondělí 3. 8. 2015 (17.00 hod). MŽP dále uvedlo, že začátkem tohoto týdne budou na stránce MŽP k programu LIFE (ZDE) zveřejněny Často kladené otázky (FAQ) k tomuto programu a orientační Přehled programů komplementárních k programu LIFE. Na stejné odkazu najdete i jsou všechny prezentace z letošních tří seminářů, i kompilát projektových témat/politických priorit EU.

Energetický regulační úřad (ERÚ) zahájil konzultační proces k Desetiletému plánu rozvoje přepravní soustavy v ČR 2016 - 2025. Předkládaný plán analyzuje vývoj spotřeby a přiměřenosti vstupní a výstupní přepravní kapacity do domácí zóny v ČR. V plánu je uveden popis přepravní plynárenské soustavy a charakteristika stávajícího investičního plánování. Publikovány jsou dále realizované a připravované investiční projekty navyšující sávající přepravní kapacitu soustavy, kterou vlastní provozovatel přepravní soustavy, společnost NET4GAS, s.r.o. Připomínky je možné uplatnit do 13. srpna 2015. Více ZDE

Mohlo by Vás zajímat:

• Evropská komise zahájila veřejný konzultační proces k problematice strategie EU pro LNG a zásobníky plynu. Konzultační proces bude ukončen dne 30. září 2015. Podklady k veřejné konzultaci naleznete ZDE

• Agentura pro spolupráci energetických regulátorů ACER zahájila dne 17. července 2015 veřejný konzultační proces k návrhům na úpravu síťového kodexu pro mechanismy přidělování kapacity v plynárenských přepravních soustavách (Nařízení Komise (EU) č. 984/2013) včetně návrhu mechanismu pro přidělování přírůstkové kapacity a změně aukčního kalendáře. Konzultační proces bude ukončen dne 31. srpna 2015. Podklady k veřejné konzultaci naleznete na internetových stránkách ACER ZDE.

V Úředním věstníku Evropské unie dne 25. července 2015 vyšlo nařízení Komise, kterým se pro účely přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí. Změny se týkají příloha VI nařízení ("kyselina dusičná … %", " fenol, dodecyl-, rozvětvený"), které budou platné od 1. ledna 2017. Samotné nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Text nařízení  ZDE

Evropská komise zahájila veřejné konzultace na témata: hodnocení nařízení o evropském registru úniků a přenosů znečišťujících látek (nařízení E-PRTR), o novém uspořádání trhu s energií a konzultaci týkající se předvídání rizik v oblasti zabezpečení dodávek elektřiny. Své názory a podněty můžete sdělit první části měsíce října. Odkazy a přehled dalších veřejných konzultací na jednotlivé konzultace najdete ZDE.

Schyluje se k právní bitvě mezi státem a provozovateli skládek. Může za to novela zákona o odpadech, která začala platit od začátku letošního roku, a  stanovisko ministerstva životního prostředí pro aplikaci novely. Konkrétně jde o přísnější podmínku v zákoně, že skládkaři mohou použít na technické zabezpečení skládky jen 20 procent z hmotnosti odpadu. Až do loňska vyhláška MŽP povolovala 25 procent z objemu, což se rovná zhruba 35 procentům hmotnostních. Přísnější limit podle České asociace odpadového hospodářství zvedne náklady na provoz skládek. Pro původce odpadů by to podle asociace mohlo znamenat zdražení poplatků za odpad o stovky milionů korun.

Ministerstvo tvrdí, že skládkaři musí nové pravidlo automaticky dodržovat už od začátku roku. Stejný názor mají například úředníci v Karlovarském či Středočeském kraji.

Provozovatelé skládek se nicméně brání tím, že se musí řídit integrovaným povolením, kterým jim krajské úřady stanoví podmínky pro provoz skládek. Nechali si zpracovat několik právních posudků, které shodně tvrdí, že novela zákona o odpadech automaticky integrovaná povolení nemění. „Jde nám o princip, že podmínky uvedené v integrovaném povolení nelze automaticky měnit novelami zákonů, ale rozhodnutím krajských úřadů,“ řekl Petr Havelka, ředitel asociace odpadového hospodářství.

„Naše stanovisko jsme poslali zástupcům skládkařských firem i odborným sdružením v polovině března. Jsou tedy již dostatečně informováni. Krajské úřady jsou ze zákona povinny neodkladně zahájit změnu integrovaných povolení v případě, že se zákon změní. O změně stanoviska neuvažujeme,“ uvedla Petra Roubíčková, mluvčí ministerstva životního prostředí.

Kraje už zhruba polovině skládek integrovaná povolení změnily. U dalších se změny připravují. Podle zákona se ovšem limit odpadu pro zabezpečení skládek počítá z celkové hmotnosti odpadu uloženého na skládce za kalendářní rok. Pokud skládky dosud dodržovaly platná integrovaná povolení, pravděpodobně přísnější 20procentní hranici letos nedodrží.

Česká inspekce životního prostředí bude skládky kontrolovat příští rok. Už letos na podzim bude prověřovat plnění evidenční povinnosti. „Přitom inspekce upozorní provozovatele skládek, že pokud nedodrží daný limit, bude to považováno za porušení zákona o odpadech, za což by mohla být uložena sankce až do výše milionu korun,“ řekla mluvčí inspekce Radka Burketová. Podle MŽP se pokuta může vyšplhat až na 50 milionů korun. „Pokud inspekce bude udělovat pokuty, provozovatelé skládek se budou odvolávat. Pak bude rozhodovat ministerstvo. Pokud bude ministerstvo trvat na svém, mohou se obrátit na soudy,“ dodal Havelka.

Zdroj: E15

V třídění a využivání biologicky rozložitelných odpadů máme v Česku co zlepšovat. Pro někoho je povinné třídění bioodpadů obtíží, pro jiného příležitostí. Jaké možnosti mají malé obce a jaká je situace ve velkých městech? Kde postačí komunitní kompostárna a kdy již musí svoji roli sehrát například bioplynová stanice? Časopis shrnuje nedávné legislativní změny, hodnotí současnou praxi v obcích a seznamuje s několika místy, kde si s bioodpady umí poradit.

Dokument ke stažení:

Časopis Biom 2/2015 PDF

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zveřejnilo metodický výklad pojmu proluka [1], který je uvedený v zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF).

Pojem „proluka“ je v zákoně vymezen v tomto znění: „Prolukou se pro účely zákona rozumí soubor sousedících nezastavěných pozemků nebo nezastavěný pozemek nacházející se v zastavěném území, bezprostředně sousedící s pozemkem či pozemky uvedenými v § 58 odst. 2 písm. a) nebo c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“

Zmíněné ustanovení v zákoně o ochraně ZPF vymezuje jednu z výjimek, na základě které není potřeba souhlasu k odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu v případě budování staveb pro bydlení v zastavěném území na ploše zemědělské půdy, která tvoří proluku o velikosti do 0,5 ha.

Praktické naplnění zmíněné definice pojmu „proluka“ bude znamenat, že stavba pro bydlení na zemědělské půdě uvedených parametrů, která bezprostředně sousedí se zastavěným stavebním pozemkem nebo pozemní komunikací, nebude posuzována z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a na takových plochách se rovněž nebude platit odvod za odnětí zemědělské půdy.

Poznámky:

[1] Pojem „proluka“ je uvedený v ustanovení § 9 odst. 2 písm. a) bod 2 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.

ČR patří „stavebně“ mezi nejpomalejší země v Evropě. Za dobu, co v ČR trvají povolovací řízení, v zahraničí se postaví nové továrny. Přesto novela stavebního zákona, kterou předložilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), lhůty pro povolování staveb nezkracuje. Naopak umožňuje úřadům je nastavit natolik benevolentně nebo vůbec, že se výstavba českých silnic a naplňování průmyslových zón novými investory bude nadále zdržovat. Hospodářská komora ČR oceňuje, že se MMR snaží problémy ve stavebnictví řešit, předložená novela ale není dostatečně ambiciózní, jak by měla.

„Pouze jednoznačné lhůty pro úřady při povolování staveb přispějí ke zrychlení výstavby. Novela stavebního zákona ale tyto lhůty nekrátí a nastavuje benevolentně. Investoři v podnikatelském prostředí trpícího neustále se prodlužujícími řízeními při povolování staveb tak nebudou moct nadále reálně odhadnout celkovou délku řízení,“ upozorňuje na problémy předložené novely stavebního zákona prezident Hospodářské komory České republiky Vladimír Dlouhý, podle něhož „úvahy“ správních orgánů ve stanovení lhůt tak budou muset investoři strpět, aniž by měli účinnou možnost jakkoli takové úvahy zpochybnit.

Příliš zdlouhavé povolování staveb brzdí například výstavbu silnic, ale také naplňování průmyslových zón novými investory, kteří přinášejí nová pracovní místa a přispívají k rozvoji krajů. Hospodářská komora ČR chce zjednodušit, zlevnit a zkrátit lhůty povolování staveb, zároveň ale chce zpřesnit současný stavební zákon a snížit administrativní zátěž. Proto mimo jiné prosazuje po vzoru Německa nebo Rakouska tzv. jednotné povolovací řízení.

„To by sloučilo všechna potřebná řízení, jako je např. EIA, územní řízení, stavební řízení, řízení o integrovaném povolení, řízení dle zákona o ochraně přírody a krajiny a další a výsledkem by bylo jedno povolení k realizaci stavby stavebním úřadem,“ říká Dlouhý. MMR jednotné povolovací řízení avízovalo, novela ale nakonec počítá jen s tzv. koordinovaným řízením, které sloučí některé kroky při povolování staveb – územní a stavební řízení s integrací EIA. Například řízení o vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu nebo povolení ke kácení lesa se tak bude muset řešit dále odděleně. Přesto je to podle Komory alespoň první krok správným směrem.

Hospodářská komora ČR usiluje novelu významně změnit. Proto ministerstvu pro místní rozvoj poslala k návrhu novely přes 130 připomínek na 60 stranách. Připomínky zpracovali právní experti Komory na základě několika stovek podnětů z členské základny a odborných sekcí při Hospodářské komoře.

Výběr zásadních problémů novely stavebního zákona, na které Komora upozorňuje:

• Méně razítek, méně běhání po úřadech. HK ČR prosazuje tzv. jednotné povolovací řízení. To by sloučilo všechna potřebná řízení (jako je např. EIA, územní řízení, stavební řízení, řízení o integrovaném povolení, řízení dle zákona o ochraně přírody a krajiny a další) a výsledkem by bylo jedno povolení k realizaci stavby stavebním úřadem. Stejný koncept se osvědčil např. v Německu nebo Rakousku. Přestože MMR jej avízovalo, novela počítá jen s tzv. koordinovaným řízením. To ale sloučí jen některé kroky při povolování staveb – územní a stavební řízení s integrací EIA. Např. řízení o vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu nebo povolení ke kácení lesa se tak bude muset řešit dále odděleně. 
   
• Koordinované povolení je HK ČR připravena akceptovat jen za předpokladu výrazného zkrácení lhůt pro vydávání rozhodnutí. Podnikatelské prostředí trpí neustále se prodlužujícími řízeními, investoři nemohou tak reálně odhadnout celkovou délku řízení. Novela ale tyto lhůty nekrátí, naopak je nastavuje benevolentně nebo vůbec. Lhůty, dolní a horní hranice pro činnost úřadů je podle HK ČR potřeba stanovit konkrétně, protože pouze jednoznačné lhůty přispějí ke zrychlení řízení a k ochraně práv investorů. Jedná se např. o lhůty pro vydání kolaudačního souhlasu, koordinovaného povolení, schválení stavebního záměru, přerušení a zastavení řízení a další. Novela je ale z hlediska lhůt a jejich vymáhání opět nastavena diskriminačně a benevolence při stanovování lhůt bude negativně dopadat na investory, kteří musí „úvahy“ správních orgánů v jejich stanovení strpět, aniž by měli efektivní možnost takové úvahy zpochybnit. 
   
• Koordinované řízení podle návrhu zákona musí trvat max. 120 až 180 dnů podle složitosti (koordinované povolení), ale v období mezi obdržením podkladů a vydáním závazného stanoviska (např. EIA) tato lhůta neběží a příslušnému úřadu tak nejsou dány žádné časové mantinely rozhodování. Tedy zůstává situace, kdy jiné navazující řízení (EIA) může protáhnout vše i na několik let. Hospodářská komora ČR proto navrhuje lhůtu 30 dnů od obdržení posouzení vlivů na životní prostředí pro vydání závazného stanoviska.  
   
• Jakékoliv opatření obecné povahy (vymezení zastavěného území, plán územního rozvoje, územní opatření), které se bezprostředně dotýká staveb lze napadnout soudně, přičemž spory se mohou vléci dlouho. Proto Hospodářská komora ČR navrhuje 90denní lhůtu pro rozhodnutí soudu.  
   
• Novela často pracuje s lhůtou „bezodkladně“, například u posuzování vlivů na životní prostředí v souvislosti se zveřejněním a doručením dokumentace zpracovateli posudku. Hospodářská komora ČR navrhuje určení přesné lhůty 5 dnů, jelikož na délku trvání lhůty „bezodkladně“ mají úřady různý názor. 
    
• V novele úplně chybí lhůta k projednání žádosti o územní rozhodnutí s nutností provedení posouzení vlivů na životní prostředí mezi stavebním úřadem a příslušným úřadem. Hospodářská komora ČR navrhuje lhůtu maximálně 15 dnů. 
   
• Současný postup MMR je nekoncepční. Novela stavebního zákona musí být koordinována s ostatními resorty (zejména s ministerstvy průmyslu a obchodu, dopravy a životního prostředí). Novela neřeší dopravní stavby, telekomunikační a IT sítě, a tak budou muset být schvalovány stejným způsobem jako třeba rodinné domy. Ty ale stojí na jednom pozemku a neprotínají několik katastrálních území.
   
• Protože problematika liniových staveb je kompetenčně rozdělena mezi několik resortů, celý proces povolování takových staveb včetně řešení majetkoprávního vypořádání je v ČR neúměrně dlouhý. To brzdí výstavbu důležité infrastruktury a čerpání dostupných prostředků z evropských fondů. HK ČR proto podporuje myšlenku jednak přenést kompetence jednotlivých úřadů na speciální úřad, a jednak přijmout speciální právní úpravy pro veřejnoprávní povolování a další procesy související s liniovými stavbami (výkupy pozemků, vyvlastnění, posuzování vlivu na životní prostředí atd.). Zároveň prosazuje, aby zákon o liniových stavbách byl přijat současně s novelou stavebního zákona.
   
• HK ČR prosazuje, aby požadavky vyplývající z poslední novely zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) byly zmírněné. Chápeme právo veřejnosti vyjadřovat se k jednotlivým stavebním záměrům. Tato práva však musí být v rovnováze s právy stavebníků a investorů. Např. omezením, že k záměru mohou vyjadřovat jen místní asociace nebo na subjekty přímo dotčené návrhem. Současný stav je totiž takový, že EIA umožňuje šikanózně zdržovat výstavbu, a to dokonce i skupinám, které zájmy na ochraně životního prostředí pouze formálně deklarují, přičemž jejich cílem může být cokoli jiného. HK ČR trvá na tom, aby se snížil také odkladný účinek rozhodnutí, např. při posuzování vlivů na životní prostředí (EIA).
   
• Pokud Hlavní město Praha nově nebude mít možnost vydávat vlastní stavební a územní předpisy, je nutné legislativně vyřešit, jak se bude nahlížet na projekty již realizované podle dosavadních předpisů a přechodných ustanovení – v opačném případě hrozí legislativní chaos a série žalob. Dále je nutné precizovat a legislativně ošetřit, jak Praha bude schopná bez jakýchkoli výjimek realizovat další územní a stavební rozvoj dle obecných stavebních a územních předpisů, případně vytvořit mechanismus pro zohlednění hlavních specifik metropole.

Čtěte také:

Svazu průmyslu a dopravy se nelíbí navrhovaná novela stavebního zákona (22.7.2015)

Na neformálním zasedání Rady EU pro životní prostředí zástupci států evropské osmadvacítky projednávali otázky související s Cíli udržitelného rozvoje (SDGs) a ochranou biodiverzity, řešili i financování ochrany klimatu a témata týkající se probíhajících mezinárodních klimatických vyjednávání. MŽP by mělo připravit rámcovou pozici ČR k revizi systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS do konce srpna.

Ministři životního prostředí v Lucemburku diskutovali o možnostech a přínosech prosazování evropských environmentálních politik při implementaci tzv. Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Ty by měly být přijaty na právě připravovaném zářijovém summitu OSN. Cílem pracovní debaty bylo získat náměty zástupců zemí evropské osmadvacítky k připravovanému Globálnímu pracovnímu programu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Program nabízí možnosti podpory implementace Strategie EU v oblasti biodiverzity do roku 2020.

V další části jednání se delegáti zaměřili na otázky související s financováním ochrany klimatu. Právě adekvátní a efektivní řešení této problematiky je jedním z klíčových předpokladů pro úspěch nové globální klimatické dohody, která by měla být uzavřena letos v prosinci na mezinárodní konferenci (COP 21) o ochraně klimatu v Paříži.

Nadcházející francouzské předsednictví COP 21 dále představilo současný stav tzv. Lima-Paris Action Agenda, společného peruánsko-francouzského projektu, jehož smyslem je vyvolat aktivitu v oblasti ochrany klimatu jak u státních, tak především i nestátních aktérů, a přispět tak k cílům Rámové úmluvy OSN o změně klimatu a úspěchu letošní pařížské klimatické konference.

„Minulý týden Evropskou unií vydaný návrh na revizi systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS na 4. obchodovací období po roce 2020, dnes představený komisařem Ariasem Cańetem, je pro ČR důležitý i s ohledem na koordinaci zemí V4, kterým ČR předsedá od 1. 7. 2015 do 30. 6. 2016. I proto by MŽP mělo připravit rámcovou pozici ČR do konce srpna tak, aby mohla být projednána s dotčenými subjekty a následně schválena vládním výborem pro EU. Dále budou tyto pozice diskutovány i mezi zeměmi V4,“ prozradil náměstek Vladislav Smrž.

Francouzský parlament ve středu večer schválil konečnou podobu zákona, podle kterého se do roku 2025 sníží podíl jádra na výrobě elektřiny ze 75 na 50 %. O 30 % má do roku 2030 klesnout i spotřeba fosilních paliv. Zvýšit se má naopak produkce energie z obnovitelných zdrojů. V roce 2030 by se z nich mělo vyrábět 40 % elektřiny.

Počítá se také se snížením celkové spotřeby energie. Oproti roku 2012 má být v roce 2050 poloviční.

Do roku 2030 by Francie měla podle zákona snížit své emise skleníkových plynů, a to o 40 % v porovnání s rokem 1990.

Součástí francouzského zákona je také zvýšení uhlíkové daně na 100 eur za tunu CO2 do roku 2030. Vnitrostátní uhlíkovou daň zavedla Francie minulý rok. Poplatek v současné výši 14,5 eur za tunu se vztahuje na spotřebu zemního plynu, topného oleje, uhlí a paliv v dopravě. Nemusí ho platit podniky, které spadají pod unijní systém emisního obchodování (EU ETS). Dopad tak má především na domácnosti.

Zdroj: EurActiv.cz (Odejít od jádra znamená změnit celou společnost. Možné to je, vzkazují NGOs z Francie)

Evropa se vrací k volnému trhu s elektřinou. Tak se dají shrnout německá energetická koncepce a plány Evropské komise. V příštích letech by měly v Evropě dominovat krátkodobé trhy s elektřinou, které budou v rámci Evropy propojené. Na nich nebude nikdo uměle bránit cenám elektřiny, aby v době nedostatku vystřelily prudce vzhůru, klidně nad tisíc eur za megawatthodinu. Tyto cenové špičky by měly motivovat výrobce, obchodníky i spotřebitele k investicím, které pomohou nový energetický systém s vysokým podílem obnovitelných zdrojů stabilizovat. Více ZDE

Zdroj: E15