Český plynárenský svaz se domnívá, že antifosilní zákon by měl pouze určovat maximální přípustné hodnoty emisí skleníkových plynů a snižovat energetickou náročnost, ale neměl by omezovat využití ekologického zemního plynu nebo ho dokonce řadit mezi vysoce emisní paliva jako jsou uhlí nebo ropa.

V programovém prohlášení se vláda zavázala, že připraví návrh zákona o snižování závislosti České republiky na fosilních palivech, ale za podmínky, že tím neutrpí konkurenceschopnost ČR. Letos v březnu rozhodla, že Ministerstvo životního prostředí má nyní připravit návrh antifosilního zákona, podle kterého má Česko snižovat závislost na fosilních palivech s cílem snížit emise skleníkových plynů.

„Zákon, který je označován jako antifosilní, by neměl být namířený proti využívání jakýchkoliv fosilních paliv, ale měl by určovat základní směrování energetiky a dalších oborů lidské činnosti ke stavu, kdy využívání energetických zdrojů, a to bez rozlišení, zda se jedná o fosilní nebo obnovitelné zdroje, bude v co nejmenší míře způsobovat globální oteplování,“ uvedl Jan Valenta, předseda Rady Českého plynárenského svazu.

Evropská komise (EK) v březnu 2016 v rámci svých aktivit směrovaných ke snížení spotřeb paliv představila Nařízení o bezpečnosti dodávek zemního plynu, ve kterém je uvedeno, že „zemní plyn hraje důležitou úlohu při přechodu na nízkouhlíkové hospodářství a zůstává významnou součástí skladby zdrojů energie využívaných v Evropské unii (EU)“. V materiálu EU se o budoucnosti vždy mluví jako o nízkouhlíkové, nikoliv o bezuhlíkové. Fosilní paliva tedy mají a do budoucna budou mít podle plynřů svoji nezastupitelnou pozici v energetickém mixu a podíly některých z nich nebudou klesat, ale stoupat (např. BP Energy Outlook 2016 předpokládá, že do roku 2035 stoupne podíl zemního plynu ve světovém energetickém mixu z 24 na 26 procent).

Česká republika určitě musí řešit problém s emisemi CO2 i prachových částic. Když se podíváme na rok 2012, tak například v emisích CO2 na osobu jsme ještě byli v nejhorší první desítce na světě. A to i přesto, že ČR má značný podíl na výrobě energie z fotovoltaických elektráren - podle statistiky Evropské fotovoltaické průmyslové asociace má vyšší výkon fotovoltaiky na obyvatele než ČR pouze Německo a Itálie.

„V žádném případě nemůžeme pouze pod pojmem snižování dovozní závislosti řadit čistý zemní plyn mezi vysoce emisní zdroje, to je cesta zpět,“ dodává Jan Valenta, předseda Rady Českého plynárenského svazu (ČPS). Při výrobě stejného množství energie z uhlí a plynu, je množství emisí CO2 u uhlí několikanásobně vyšší.

Plynaři také upozorňují na fakt, že se v ČR i přes velký úspěch kotlíkových dotací stále nepodařilo vyřešit problém snižování nebezpečných emisí z lokálních topenišť. Ty se v některých lokalitách reprezentují více než 30 procent celkového emisního zatížení. „Tuto situaci je možné řešit rychle, čistě a efektivně pouze větším využitím zemního plynu. Proto je jeho role v budoucím ekologickém vytápění nezastupitelná,“ uvedl Pavel Janeček, místopředseda Rady ČPS.

Podle předběžných dat Mezinárodní energetické agentury (IEA) globální emise CO2 v energetice spojené s výrobou energie již druhým rokem nevzrostly. Dokonce podle IEA ve Spojených státech emise spojené s výrobou energie meziročně poklesly o 2 procenta právě zejména díky vyšší míře využívání zemního plynu pro výrobu elektřiny.

Antifosilní zákon, který by mohl vstoupit v platnost na začátku roku 2017, má vycházet z cílů pro rok 2020 a 2030, ke kterým se už Česká republika zavázala na evropské úrovni. Zároveň by zákon měl stanovit i dlouhodobý cíl do roku 2050, který EU ještě pevně nestanovila, ačkoliv se nezávazně hovoří o snížení emisí o 80 až 95 procent ve srovnání s rokem 1990.

Dovolujeme si upozornit všechny ohlašovatele, že zítra 31. března 2016 je poslední den ke splnění zákonné povinnosti pro podání hlášení za vybrané agendy ovzduší, integrovaného registru znečištění (IRZ) a odpadů (roční zprávy).

Agendy ovzduší se týká ohlášení souhrnné provozní evidence, podání poplatkového přiznání, oznámení o počtu systémů požární ochrany a hasicích přístrojů s halony, množství v nich obsažených halonů, zprávy o množství fluorovaných skleníkových plynů a regulovaných látek (získání nebo předání z nebo do jiného členského státu EU, zneškodnění, znovuzískání, recyklace, regenerace a zneškodnění).

V oblasti odpadů se tentokrát podávají roční zprávy a to konkrétně roční zpráva výrobce a akreditovaného zástupce vybraných vozidel o dosažení cílů stanovených v § 37 odst. 7 písm. b) zákona o odpadech, roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadu, roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru bateriií a akumulátorů za uplynulý kalendářní rok a roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru pneumatik za uplynulý kalendářní rok.

Co se týče hlášení IRZ za rok 2015 tak připomínáme, že musí být v ISPOP u provozovny IRZ uvedena buď E-PRTR činnost nebo Činnost dle přílohy zákona o IRZ – pokud ne, nebude možné stáhnout PDF hlášení, případně skončí hlášení jako nezpracovatelné. Podrobné informace k problematice IRZ lze nalézt na stránkách IRZ nebo v Příručce pro ohlašování do IRZ (stahujte ZDE).

Hlášení se podává pouze elektronicky pomocí Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností ( ISPOP ) prostřednictvím interaktivních PDF formulářů v ISPOP nebo při dodržení datového standardu zasláním hlášení, vygenerovaného komerčním softwarem v podobě XML souboru. Manuály a návody si můžete stáhnout ZDE.

Následný ohlašovací termín je 15.10. v agendě vod pro poplatkové hlášení pro stanovení výše záloh poplatku za odebrané množství podzemní vody (za zdroj odběru podzemní vody) a poplatkové hlášení za zdroj znečišťování.

Zdroj: IRZ, ISPOP

Ministerstvo životního prostředí podalo kasační stížnost proti rozsudku umožňujícímu rozšíření Letiště Vodochody. "MŽP podává proti rozhodnutí městského soudu kasační stížnost pro nesprávné posouzení právních otázek týkajících se hydrologie a hluku a považuje kasační stížností napadený rozsudek za nepřezkoumatelný pro jeho nesrozumitelnost," uvedla Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení MŽP.

O případném pozdržení projektu by mohl rozhodnout soud, kasační stížnost odkladný účinek nemá. Kasační stížnost také podalo Sdružení Stop Letišti Vodochody, ve kterém je 15 obcí z okolí letiště. Obce mají strach například z nadměrného hluku.

"Pokračujeme dále v přípravě a budeme čekat na rozhodnutí soudu," řekl ČTK ředitel Letiště Vodochody Martin Kačur. Nedávno vydané odůvodnění rozsudku potvrdilo, že platí původní souhlasný posudek k vlivu na životní prostředí. Letiště pokračuje v územním řízení, o stavební povolení by mohlo podle ředitele požádat nejdřív v květnu.

Ministerstvo vydalo kladný posudek EIA Letišti Vodochody před dvěma lety. Kvůli stížnostem starostů okolních obcí, kteří podali 40 podnětů, úřad začal své stanovisko loni na jaře prověřovat. V červnu ho zrušil s tím, že obsahovalo procesní chyby v oblasti vodního hospodářství a nesprávné navýšení hlukových limitů o takzvanou korekci. Zrušení EIA poté letiště napadlo u soudu. Městský soud v Praze se nejprve odmítl případem zabývat, Nejvyšší správní soud mu to ale v květnu nařídil, v prosinci pražský soud rozhodl, odůvodnění dostali účastníci soudu před dvěma týdny.

Zdroj: ČTK

LEGISLATIVNÍ NOVINKA Jedná se konkrétně o Vyhlášku č. 93/2016 Sb. o Katalogu odpadů a o Vyhlášku č. 94/2016 Sb. o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. Nové předpisy ruší současné vyhlášky č. 381/2001 Sb. a č. 376/2001 Sb. a budou účinné od 1. dubna 2016.

Připomínáme, že již minulý týden vyšla ve Sbírce předpisů ČR novela vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady. V legislativním procesu je stále vyhláška o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a dále vyhláška o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě začátkem, kde bylo začátkem března ukončeno připomínkové řízení.

Čtěte také:

Novela vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady vyšla ve sbírce. Účinná je od dnešního dne! (21.3.2016)

ArcelorMittal Ostrava uvedla do ostrého provozu technologii v hodnotě 365 milionů korun, která bude mít pro životní prostředí největší přínos ze 13 současných ekologických investic zaměřených na snížení emisí prachu. Tkaninový filtr představuje nejlepší techniku na odprašování a huť díky němu a stávajícímu elektrostatickému filtru sníží své emise více, než od letošního března požaduje legislativa EU. Celkem tak zachytí dalších 94 tun prachu ročně, včetně nejmenších prachových částic, benzo(a)pyrenu a dioxinů.

„Odprášení jižní části aglomerace je naše nejvýznamnější investice do ekologie za poslední dva roky. Spolu s dalšími 12 technologiemi se postará o snížení našeho vlivu na životní prostředí na nejmenší možnou míru a zařadí nás mezi integrované hutě s nejnižším vlivem na životní prostředí na světě,“ uvedl Tapas Rajderkar, generální ředitel společnosti ArcelorMittal Ostrava.

Tkaninový filtr zachytává s více než 99% účinností i nejmenší prachové částice a poradí si také s polycyklickými aromatickými uhlovodíky (včetně B(a)P) a s dioxiny, které sníží o více než 90 procent. Je velký přibližně jako třípatrový dům a jeho úkolem je posílit odprašování spalin na zbývajících dvou spékacích pásech menší, jižní části aglomerace. Celková plocha tkaninových filtračních hadic přesahuje 18 tisíc m2, což odpovídá velikosti 2,5 fotbalových hřišť. Výstavba trvala deset měsíců. Nový tkaninový filtr navazuje na stávající odprašování modernizovanými elektrostatickými filtry a zcela eliminuje kouř, který byl dosud u komína jižní části aglomerace viditelný. Technologie tkaninového filtru disponuje vysokou efektivitou zaručující nepřetržitý provoz, s pouhými 4 % celoročního kalendářního času na údržbu.

V 80. letech spékací pásy aglomerace odprašovaly tzv. cyklóny. Ty v 90. letech nahradily účinnější elektrostatické filtry, které v současnosti posilují největší tkaninové filtry v celé huti. Dosud držela huť emise na aglomeraci pod nejpřísnějšími evropskými limity díky modernizovaným elektrostatickým filtrům a gigantickému tkaninovému filtru. Ten zdokonaluje odprašování na třech spékacích pásech severní části aglomerace již od podzimu roku 2011. Stejně účinné filtry byly nyní uvedeny do provozu i pro zbývající dva pásy jižní části aglomerace. Všech pět spékacích pásů aglomerace se tak dnes v ArcelorMittal Ostrava odprašuje dvoustupňově – dvěma typy filtrů zároveň.

Snižování limitů pro emise tuhých znečišťujících látek u aglomerací (mg/m³)

„Chytré hospodaření s vodou – možnosti finanční podpory“ – tak se jmenují semináře pro malé obce do 500 obyvatel, které pro ně uspořádají v dubnu MŽP spolu se Státním fondem životního prostředí ČR (SFŽP). Semináře se uskuteční od 18. do 29. dubna v řadě krajských měst. Přesné datum i místa konání seminářů budou postupně zveřejňovány.

Semináře jsou určené zástupcům obcí a částem obcí pod 500 obyvatel a dozvědí se, „jak na to“, pokud chtějí podat žádost a čerpat dotace na vodohospodářské projekty. Na seminářích vystoupí mj. zástupci ČVUT v Praze, kteří představí možnosti efektivního hospodaření se srážkovou vodou nebo decentralizovaným čištěním vod. Experti ze SFŽP ČR účastníkům seminářů pak blíže představí možnosti financování a dotační pravidla. Podpora bude čerpána z Národního programu Životní prostředí.

Ministerstvo životního prostředí chce povzbudit malé obce k přípravě projektů, které přispějí ke snížení množství vypouštěného znečištění z komunálních zdrojů do povrchových i podzemních vod a ke zvýšení využití srážkových vod jako vody užitkové. Podporu budou moci získat projekty zaměřené například na dočištění odtoků z čistíren odpadních vod nebo na využití vyčištěných odpadních vod z čistíren odpadních vod. Dotace je ale určena třeba i na projekty akumulace a využití srážkových vod jako vod užitkových nebo se zaměřením na recyklaci vody či recyklaci živin a organických hmot, což jsou např. projekty na kompostování kalů.

Další informace k dotacím pro chytré hospodaření s vodou - ZDE

České peletárny uzavřely bilanci roku 2015 - vyrobily rekordních 300 tisíc tun ekologického topiva. Jen třetina dřevěných pelet se však spotřebovala na domácím trhu. Někteří spotřebitelé na domácím trhu totiž stále preferují dovoz pelet z Ukrajiny a dalších východních zemí, kde je možné palivo pořídit levněji.

Výroba dřevních pelet patří v Česku k rychle se rozvíjejícím odvětvím. Zaprvé je bohatě obsloužena domácí poptávka, za druhé se daří orientace na západní trhy. Majitelé kotlů a kamen na pelety se rozhodně nemusí obávat nedostatku, pelet bude také v následujících letech násobně více, než kolik na domácím trhu spotřebujeme, přestože domácí poptávka pravděpodobně poroste. Stát totiž letos podpoří nákup ekologických kotlů na dřevní pelety. „Díky kotlíkovým dotacím nastává v segmentu kotlů na spalování biomasy zvýšený nárůst, což se určitě projeví v domácí poptávce po peletách už v následující topné sezoně,“ upozorňuje Vladimír Stupavský, ředitel Klastru Česká peleta.

A kam směřují pelety, které se nespotřebují v Česku? V uplynulém roce 2015 zejména výrazně narostly vývozy dřevních pelet do Itálie, které meziročně stouply o více jak 100 %. Do Itálie putovala více než polovina vývozu všech českých pelet, tj. celkem 114 tis. tun. Proč právě Itálie? „Itálie je jedním z největších spotřebitelů dřevních pelet na světě a je vysoce závislá na dovozech. Vyrobí stejné množství jako Česká republika, tj. jen 300 tis. tun, přitom tamní spotřeba přesahuje 3 mil. tun,“ vyjasnil Stupavský. V roce 2015 narostl také export do Rakouska na 65 tis. tun, zatímco Německo stagnovalo - 37 tis. tun vyvezených pelet je stejný objem jako v předchozím období.

Českým dřevním peletám se na západních trzích daří z jednoznačného důvodu - držíme prvenství mezi zeměmi východní Evropy v počtu vysoce kvalitních, certifikovaných pelet. Česká republika v roce 2015 vyrobila přes 230 tis. tun pelet s certifikací ENplus. Více jak 99 % vývozů bylo pod certifikací ENplus a v nejvyšší kvalitativní třídě A1. Prodej na západní trhy je vždy spojen s prokázáním kvality a původu pelet. Ve vývozech dominuje balení do 15 kg sáčků, které se přepravují na tunových paletách.

Zatímco na Západě je po českých peletách poptávka, někteří spotřebitelé na domácím trhu stále preferují dovoz pelet z Ukrajiny a dalších východních zemí, kde je možné palivo pořídit levněji. Za nízkou cenu se však platí nižší kvalitou. „Pelety špatné kvality mají nižší výhřevnost a zpravidla obsahují velké množství popele a různých nedřevních příměsí, a proto se šetření v součtu nevyplatí - za sáček nekvalitních pelet sice zaplatíte méně, ale spotřebujete jich za topnou sezonu mnohem více,“ upozorňuje Vladimír Stupavský. „Je škoda, že čeští spotřebitelé nedokáží domácí pelety docenit stejně jako západní sousedé.“

"V žádné jiné zemi EU stát tak masivně nepodporuje spalování uhlí jako v ČR. Dokud se nezmění uhelná politika státu, tak nevěřím, že se domácí spotřeba pelet bude výrazně navyšovat,“ soudí o dalším vývoji na domácím trhu s peletami Ing. Martin Černý, jednatel předního českého výrobce dřevěných pelet a briket.

Zdroj: Klastr Česká peleta, 2016

Co zamýšlí ministerstvo životního prostředí zásadním navýšením skládkovacích poplatků? Hostem Tomáše v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus byli začátkem minulého týdne šéf odpadů ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart a místopředseda Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal. Do diskuze přispěl i ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka. Záznam pořadu si můžete poslechnout ZDE.

Podle předsedy výboru pro životní prostředí Parlamentu ČR Robina Böhnische by se odpadové hospodářství mohlo dočkat nové legislativy do konce roku. Návrh nového zákona o odpadech představuje podle něj pozitivní posun. Slabá místa vidí předseda v řešení černých skládek a v reakci návrhu zákona na čerstvý balíček Komise k oběhovému hospodářství. Předseda dále soudí, že už nyní je ale zřejmé, že debata nad novelou v parlamentu nebude ani zdaleka jednoduchá a průnik oprávněných zájmů dotčených subjektů se bude hledat jen obtížně.

V lednu poslalo Ministerstvo životního prostředí do legislativního procesu návrh nového zákona o odpadech. Ten stávající se po několika desítkách novelizací stal nepřehledným a nevyhovujícím.

Nejčernější možný scénář pro stavby nových silnic a dálnic začíná být skutečností. Kvůli problémům se studiemi vlivu na životní prostředí nebude možné desítky miliard korun investovat letos, ale až příští rok. Mimo jiné se nezačne stavět 88 kilometrů nových dálnic, s nimiž se počítalo.

Takový vývoj předpokládá materiál, který poslalo tento týden ministerstvo do meziresortního připomínkového řízení. Jednání s Evropskou komisí o výjimce totiž neskončila úspěšně - ústupky navrhované Bruselem situaci neřešily. Ministerstvo dopravy se pokoušelo vyjednat výjimku s Evropskou komisí déle než osm měsíců. Nakonec se však odhodlalo k ráznému kroku: všechny stavby projdou novým posouzením EIA. Ministerský plán počítá s tím, že se nová stanoviska EIA začnou vypracovávat okamžitě. Ředitelství silnic a dálnic je už začíná zadávat pro jednotlivé stavby v malých soutěžích do hodnoty dvou milionů korun. Více ZDE

Čtěte také - dokumenty:

Stát má plán pro přípravu klíčových staveb, které mají stará stanoviska EIA (30.3.2016)

Zdroj: iDNES.cz

Březnové vydání Priority Státního fondu životního prostředí čtenářům přibližuje prostřednictvím rozhovoru se starostou Znojma a předsedou sdružení obcí Vodovody a kanalizace Znojemsko Vlastimilem Gabrhelem, jak v praxi pracovat se zvýhodněnými půjčkami od Státního fondu životního prostředí ČR. Představuje i nově vyhlášenou 36. výzvu OPŽP a Písek jako „chytré město". Hlavní téma Priority však míří do jihočeského města Písek, které se podpisem memoranda s Ministerstvem životního prostředí přihlásilo k iniciativě takzvaných chytrých měst. V dalším textu se Priorita soustředí na středočeskou Příbram, kde za pomoci dotace z Operačního programu Životní prostředí zmodernizovali tamější zimní stadion, na jehož ledových plochách příbramští a nejenom oni bruslí i v parných letních dnech. 

Dokument ke stažení:

Priorirta 3/2016

VÝSLEDEK Návrh stavebního zákona měla dnes na programu Legislativní rada vlády. Návrh zákona, kterým se mění zákon č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony předkládá Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR).

Novela stavebního zákona má podle předkladatele přinést zefektivnění povolovacích řízení, jejich zkrácení a současně i zavádí možnost pouze jednoho povolovacího řízení - tzv. koordinované řízení.  Změny provedené ve stavebním zákoně jsou promítnuté i do dalších souvisejících zákonů.

Rozsáhlejší změny jsou provedeny v zákoně o posuzování vlivů na životní prostředí a v zákoně o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, kde jsou změny vyvolané nutností upravit v právním řádu výkon působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu ke koordinaci procesů povolování projektů společného zájmu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví hlavní směry transevropské sítě.

MMR ČR: Na závěr Legislativní rada vlády s ohledem na rozsah a povahu připomínek svého stanoviska projednání návrhu se souhlasem předkladatele, respektive ministryně Karly Šlechtové, přerušila, a navrhla předkladateli, aby návrh zákona upravil podle připomínek návrhu stanoviska Legislativní rady vlády, zpravodajských zpráv a závěrů projednání, a Legislativní radě vlády upravený návrh předložil k jeho opětovnému projednání. Výsledek JEDNÁNÍ LRV: Legislativní rada vlády přerušila projednávání.

Už druhou pokutu, tentokrát ve výši 150 tisíc korun, uložili inspektoři z oddělení odpadového hospodářství České inspekce životního prostředí v Olomouci provozovateli sběrny. Ta podle inspekce porušila zákon o odpadech tím, že téměř dva roky prováděla sběr a výkup kovových odpadů na pozemcích, které k tomu nebyly příslušným krajským úřadem povolené. Za stejný správní delikt byl účastník řízení inspekcí pokutován už v roce 2013 částkou 70 tisíc korun. „Dříve uložená pokuta 70 tisíc korun zřejmě neměla pro provozovatele výchovný účinek, protože pokračoval v provozu zařízení v rozporu se zákonem o odpadech, aniž by si obstaral zákonem předepsané povolení. Proto jsme udělili pokutu další, vyšší,“ řekl Radek Pallós, ředitel Oblastního inspektorátu v Olomouci.

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) zveřejnila seznam harmonizovaných klasifikací a označení nebezpečných látek v jediném souboru MS Exel. Tabulka byla aktualizována ke dni 9. 3. 2016 a slouží pouze pro informační účely - více ZDE. ECHA také uveřejnila aktualizované Pokyny k požadavkům na informace a posuzování chemické bezpečnosti kapitolu R 12- Deskriptory použití nově v českém jazyce - více ZDE.

ECHA zpřístupnila dne 16. března 2016 novou webovou stránku, která umožní následným uživatelům chemické látky zpracovat mapu jejího použití a tak poskytovat registrantům informace o používání chemických látek a podmínkách jejich použití - více ZDE.

Dále na březnových jednáních výbory RAC a SEAC přijaly stanoviska k návrhům na omezení, odsouhlasily žádosti o povolení a přijaly stanoviska k návrhům na harmonizované klasifikace a označení - více ZDE.

Evropská komise připravuje prodloužení vyjímek pro použití olova a kadmia ve skle v rámci směrnice RoHS 2 a to na základě žádosti průmyslových asociací. Vyjímka se má týkat Olovo ve skle pro optické účely a Kadmia a olova ve filtračním skle a skle používaném pro etalony odrazivosti. Více ZDE.

Ministerstvo průmyslu a obchodu poslalo do připomínkového řízení návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku. Návrh vyhlášky například stanovuje v případě podnikatele, který není malým nebo středním podnikatelem, zpracovat energetický audit na energetické hospodářství, které má spotřebu energie vyšší než 700 GJ (194 MWh) za rok.

Dále se zpřesňuje úprava činnosti energetického specialisty, rozšířuje se rozsah energetického auditu o oblast dopravy, dochází ke zpřesnění termínu „energetické bilance“, zpřesnějese v jakých jednotkách se vyhodnocuje ekologické hodnocení, doplnují se nové požadavky na zpracování energetických posudků, mění se přílohy včetně přílohy č. 6 - ekologické hodnocení. Vyhláška by měla být účinná patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Termín pro připomínky je stanoven na 15. dubna 2016. Více ZDE

I v Česku by časem mohly stát solární či větrné elektrárny, které by dotovali němečtí spotřebitelé elektřiny. Už letos si rozšíření německé podpory pro  zahraniční výrobny vyzkouší v pilotních projektech Lucembursko a Dánsko. Pilotní aukce by měly zajistit výstavbu solárních parků s výkonem 100 megawattů.

Novinka vychází z německého zákona o podpoře obnovitelných zdrojů. Evropská komise do něj prosadila závazek, že Německo po roce 2017 otevře aukce o podporu pro nové elektrárny zahraničním výrobnám, a to až do výše pěti procent výkonu instalovaného v daném roce.

Berlín si klade tři základní podmínky pro otevření svého systému podpory pro zahraniční zájemce. Mezi vládami musí existovat mezinárodní smlouva o mechanismu aukcí a vyplácení podpory,  partnerská země musí otevřít svůj systém podpory pro německé investory a elektřina ze zahraniční zelené elektrárny musí fyzicky dotéct do Německa. Více na E15 ZDE.

Zdroj: E15