Ministerstvo pro místní rozvoj podpoří územní plány ve výzvě na podporu integrovaných projektů Komunitně vedeného místního rozvoje, kdy nositeli strategií jsou místní akční skupiny. Těm již ministerstvo schválilo první projekty v dřívější výzvě na provoz, zvýšení připravenosti a informovanosti partnerů a žadatelů MAS v oblasti projektového řízení. Nová výzva v Integrovaném regionálním operačním programu je zaměřena na zpracování územních plánů nebo jejich změnu, zpracování regulačních plánů a také územních studií pořizovaných podle stavebního zákona.

V této výzvě bude podporováno zpracování územních plánů nebo jejich změna. Změnu územního plánu je možné realizovat, jestliže její nutnost vyplývá z územní studie, zaměřené na veřejnou infrastrukturu nebo na řešení krajiny. Dále bude podpora směřovat na zpracování regulačních plánů, které nenahrazují územní rozhodnutí, pořizovaných z vlastního podnětu obce. Např. pokud se třeba v zastavěném území obce nachází vojenský brownfield v podobě kasáren, jehož využití je definováno v územním plánu, regulační plán následně pomůže daleko lépe stanovit možnosti využití tohoto prostoru pro rozvoj obce. Územní i regulační plány lze zpracovat pouze pro území obce s rozšířenou působností. Poslední, leč neméně významnou podporovanou aktivitou, je pořízení územních studií. Bude možné financovat územní studie zaměřené na řešení krajiny a územní studie zaměřené na veřejnou technickou infrastrukturu, veřejnou dopravní infrastrukturu nebo na veřejná prostranství nebo také na komplexní řešení krajiny. Územní studie lze realizovat na celém území správního obvodu obce s rozšířenou působností.

Komunitně vedený místní rozvoj (dále jen „CLLD“) přispívá k lepšímu zacílení podpory na místní potřeby daného venkovského území a k rozvoji spolupráce aktérů na místní úrovni.

„Koordinační role při realizaci intervencí ve prospěch rozvoje venkova byla svěřena místním akčním skupinám. Těm Ministerstvo pro místní rozvoj již schválilo první dva projekty ve výzvě, která si kladla za cíl zvýšit připravenost a informovanost partnerů a žadatelů místních akčních skupin v oblasti projektové řízení. Jedná se o projekty z Pardubického a Karlovarského kraje, konkrétně MAS Region Kunětická Hora a MAS 21. Obě MAS mají velmi kvalitně zpracované strategie komunitně vedeného místního rozvoje i vlastní žádosti. Předpokládám, že se v nejbližší době počet schválených strategií zvýší,“ uvedl náměstek ministryně pro řízení sekce evropských programů Zdeněk Semorád.

Místní akční skupiny (dále jen „MAS“) zpracovávají integrovanou strategii širšího zaměření financovatelnou z více programů Evropských strukturálních a investičních fondů nebo z jiných zdrojů. Na základě schválených strategií Komunitně vedeného místního rozvoje bude možné čerpat podporu pro realizaci tzv. integrovaných projektů v  Integrovaném regionálním operačním programu, Operačním programu zaměstnanost, Operačním programu životní prostředí a Programu rozvoje venkova.

Na výzvu Řídicího orgánu IROP budou navazovat výzvy MAS, které mohou upřesnit podmínky pro realizaci projektů na jejich území. Zpracování žádosti o podporu v MS2014+ je možné provádět po vyhlášení výzvy MAS.  Ty budou také provádět hodnocení projektů. Centrum pro regionální rozvoj provede závěrečné ověření způsobilosti projektu před jeho schválením. Realizace projektů musí být ukončena do data uvedeného ve výzvě MAS, nejpozději do 30. 6. 2023. Příjemci podpory mohou být pouze obce s rozšířenou působností. Na realizaci projektů je připraveno 95 mil. Kč z Evropského fondu pro regionální rozvoj, ze kterého bude hrazeno 95 % celkových způsobilých výdajů integrovaného projektu CLLD.

Podrobné informace o výzvě jsou zveřejněny zde.

Zdroj: MMR

Na stránkách ISPOP byly vyhlášeny nové datové standardy pro vybrané ohlašovací povinnosti s ohlašovacím termínem 15. 2. 2017. Údaje ohlašované prostřednictvím ISPOP se dle zákona č. 25/2008 Sb. předávají elektronicky v datovém standardu, který Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje na základě § 7, písm. c) zákona č. 25/2008 Sb. pro každou ohlašovací povinnost nejpozději 6 měsíců před termínem plnění ohlašovací povinnosti.

Datový standard popisuje podle § 4, odst. 4 zákona č. 25/2008 Sb. datovou strukturu a datový formát elektronického dokumentu a automatizované kontroly obsahu podaných hlášení. Datové standardy vyhlášené k 15. 8. 2016, určené pro vybrané formuláře agendy odpadů, obalů a vod, lze využít k ohlašování v roce 2017 a jsou k dispozici na stránkách ISPOP v záložce Datové standardy.

Ke stažení: datové standardy

Zdroj: ISPOP

Prázdninové dvojčíslo Priority přináší rozhovor s ředitelem České inspekce životního prostředí Erikem Geussem a vedoucím oddělení odpadového hospodářství inspekce Lukášem Kůsem. Čtenáři Priority se dozvědí, jaký je rozdíl mezi takzvanou starou a novou ekologickou zátěží, dále něco o tom, jak se v České republice občas převáží nebezpečný odpad z místa na místo. Pochopitelně nechybí zaktualizovaný přehled stávajících i nově vyhlášených výzev na předkládání žádostí o dotace z Operačního programu Životní prostředí i Národního programu Životní prostředí.

Dokument ke stažení:

Priorita 7-8/2016

Řada tuzemských firem zavádí při výrobě nové technologie, které snižují celkovou spotřebu vody, a má pro případ sucha připraveny krizové plány. A to i přesto, že letos v létě akutní sucho nehrozí. Podzemních vod je ale stále nedostatek. Vyplývá to z ankety ČTK, která oslovila firmy v nejsušších krajích. Podle odborné platformy Byznys pro společnost šetrně využívají přírodní zdroje pivovary a stavební firmy, energetici například zmenšují objem odpadní vody. Přístup státu je podle platformy ale roztříštěný a firmy si stěžují na nedostatečné záruky.

V budovách a kancelářích se podle předsedkyně platformy Pavlíny Kalousové ujímá spotřeba a recyklace takzvané šedé vody a další úsporná opatření. Spotřebu vody firmy začínají sledovat už i u produktů, které využívají, například u ekologicky šetrného papíru.

Kalousová ale upozorňuje na nekoncepční přístup státu. Firmy jsou podle ní zatěžovány administrativou, například v reportingu, kde data nejsou následně efektivně využívána. Stěžují si na nedostatečné informace a nepředvídatelné podmínky. "Stejně jako v jiných oblastech, tak i v této pak praxe firem předbíhá koncepce státu," řekla ČTK Kalousová.

To potvrdil ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Mark Rieder. "Myslím, že to stát vůbec nepodporuje. Firmy samy o sobě si snaží snižovat náklady, a to je jejich hlavní hnací motor, což je vlastně úplně nejlepší," konstatoval. Platforma Byznys pro společnost iniciovala v roce 2014 prohlášení, v němž se firmy zavázaly k odpovědnému nakládání s vodou. Podepsal to například Heineken, ČEZ, Škoda AUTO, Hochtief, Skanska a Plzeňský Prazdroj.

Společnosti se snaží spotřebu vody snižovat dlouhodobě. "V roce 2011 byla ještě 3,9 hl / hl piva, v roce 2015 už pouze 3,3 hl / hl," řekla ČTK mluvčí Heinekenu ČR Jana Pikardová. Podle ní by firmy uvítaly větší finanční angažovanost státu zejména v projektech, ve kterých spolupracují i přilehlé firmy či města.

Svou spotřebu pak snížil i například ČEZ, oproti roku 2001 měl loni 56,1procentní úsporu pitné vody. Loni tak spotřeboval u klasických a jaderných elektráren 639,3 tisíc metrů krychlových pitné vody. Potřebuje i méně povrchové vody na chlazení elektráren. Loni jí využil 150,6 milionu metrů krychlových, například v roce 2012 ještě 185,6 milionu metrů krychlových. Na jaderné elektrárny má sucho podle mluvčího ČEZ Martina Schreiera malý vliv. Nedostatek vody se ale projeví u snížení výroby energie u vodních elektráren. Například u loňského sucha měly malé vodní elektrárny 50procentní výrobu oproti dlouhodobému průměru.

V Česku zatím neexistuje systém, který by řídil kroky státu, krajů a obcí, pokud by byla krize kvůli nedostatku vody. Teprve letos se do analýzy potenciálních hrozeb dostalo dlouhodobé sucho. Ministerstvo životního prostředí proto připravuje plán pro zvládání sucha. "To je dokument podrobných kroků, které bude třeba udělat, když nastane sucho v jakékoliv podobě," uvedl ministr Richard Brabec (ANO). Systém řízení sucha má obsahovat i novela vodního zákona, kterou chystá ministerstvo zemědělství vedené Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). V pondělí zveřejní, jak plánuje lépe hospodařit s vodou, která spadne na území ČR.

Z ankety ČTK vyplývá, že slezské hutní podniky ArcelorMittal Ostrava (AMO) a Třinecké železárny (TŽ) připravily krizové plány nakládání s vodou. Valašskomeziříčská chemička DEZA chce kvůli hrozícímu nedostatku vody vybudovat novou lagunu o kapacitě 18.000 metrů krychlových. Skanska, stavební a developerská skupina, se aktuálně rozhodla pro sledování Vodní stopy ve vybraných betonárnách, uvedl vedoucí oddělení Udržitelný rozvoj Karel Fronk. Cílem je zvýšit recyklaci a opětovné využívání vody.

Zdroj: ČTK

ČSSD nesouhlasí s návrhem ministra životního prostředí Brabce na výrazné zvýšení poplatků za odběr podzemní vody. Boj se suchem nesmí být záminka pro bezdůvodné plošné zvyšování nákladů domácností, které odebírají vodu z veřejných vodovodních sítí a nemohou ovlivnit, zda je v důsledku místních podmínek získávána více z povrchových či podzemních zdrojů. Ministři za ČSSD proto ve vládě nebudou hlasovat pro návrhy, které by vedly ke zvýšení poplatku a tedy zdražení vody pro domácnosti. Ministr životního prostředí Richard Brabec si přeje, aby změna byla přijata v koaliční shodě, je připraven dále jednat. Chce ale vědět, čím platit plány ve vodohospodářství.

Proti návrhu novely ministerstva životního prostředí v gesci hnutí ANO se nedávno postavily Svaz měst a obcí a Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK). Podle sdružení by mohlo v krajním případě některým odběratelům vodné a stočné stoupnout až o 21 korun za metr krychlový. Letos Češi platí v průměru 83 korun za metr krychlový.

Zvýšení poplatků za odběr podzemních vod je podle ministerstva jedním z úkolů loni schválené vládní koncepce lepšího hospodaření s vodou. Plán na trojnásobné zvýšení do roku 2022 představil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) na jaře s tím, že jde o kompromis, původně uvažoval o čtyřnásobném navýšení. "Počítali jsme, že průměrný dopad na obyvatele a rok by měl být 18 korun ročně. Na čtyřčlennou rodinu by to mělo být kolem 70 korun ročně," uvedl.

Nyní činí poplatek dvě koruny za metr krychlový vody na pití a tři koruny za metr krychlový na jiné použití. Zdražovat by se mělo od příštího roku.

Ještě víc by se podle sdružení SOVAK do ceny vody měl promítnout navrhovaný růst poplatků za vypouštění odpadních vod. SOVAK se obává toho, že zejména v některých menších lokalitách může stočné zdražit až o 15 korun za metr krychlový, a to kvůli výraznému zpřísnění požadavků na odstranění dusíku a fosforu.

Poplatky hradí vodohospodářské společnosti, polovina z nich jde krajům, druhá polovina Státnímu fondu životního prostředí.

"Boj se suchem nesmí být záminka pro bezdůvodné plošné zvyšování nákladů domácností, které odebírají vodu z veřejných vodovodních sítí a nemohou ovlivnit, zda je v důsledku místních podmínek získávána více z povrchových či podzemních zdrojů," uvedl dnes premiér Sobotka. "Nemůžeme souhlasit s tím, že by lidé měli platit za vodu vyšší poplatky, a to jen proto, že v důsledku jejího neustálého zdražování dochází k omezování její spotřeby, a tím i příjmů Státního fondu životního prostředí," dodal.

Podle sociálních demokratů v uplynulých letech vodné a stočné výrazně narostlo kvůli investicím do sítí, nových čistíren odpadních vod a také kvůli zvýšení daně z přidané hodnoty u vodného a stočného z pěti na 15 procent. Sobotka připomněl, že celkový odběr vody z podzemních zdrojů v posledních letech trvale klesá, není proto důvod k drastickému zvyšování poplatku jako vynucenému regulačnímu opatření.

O zvýšení poplatků za vodu chce Brabec dál jednat

Ministr životního prostředí Richard Brabec si přeje, aby změna byla přijata v koaliční shodě, je připraven dále jednat. Chce ale vědět, čím platit plány ve vodohospodářství. V rozhovoru pro ČT 24 uvedl, že v připomínkovém řízení úřad vlády nic nenamítal.

Postoj ČSSD Brabec vnímá v souvislosti s blížícími se volbami. Lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka dnes zvýšení poplatků podpořil. Ministerstvo životního prostředí podle něj dělá sice nepopulární, ale logický krok, jenž směřuje k ochraně cenného zdroje.

Proti návrhu novely ministerstva životního prostředí se nedávno postavily Svaz měst a obcí a Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK). Podle SOVAK by mohlo v krajním případě některým odběratelům vodné a stočné stoupnout až o 21 korun za metr krychlový. Letos Češi platí v průměru 83 korun za metr krychlový. Takto dramatický nárůst Brabec odmítá, uvedl, že navýšení nesmí být sociálně neúnosné. Vyjádření SOVAK považuje za lobbistický tlak.

Zvýšení poplatků za podzemní vodu je podle ministra úkolem z vládní koncepce lepšího hospodaření s vodou. Plán na trojnásobné zvýšení do roku 2022 představil na jaře, jde podle něj o kompromis, původně uvažoval o čtyřnásobném navýšení. "Počítali jsme, že průměrný dopad na obyvatele a rok by měl být 18 korun ročně. Na čtyřčlennou rodinu by to mělo být kolem 70 korun ročně," uvedl. Nyní činí poplatek dvě koruny za metr krychlový vody na pití a tři koruny za metr krychlový na jiné použití. Zdražovat by se mělo od příštího roku.

Poplatky hradí vodohospodářské společnosti, polovina z nich jde krajům, druhá polovina Státnímu fondu životního prostředí (SFŽP).

"Boj se suchem nesmí být záminka pro bezdůvodné plošné zvyšování nákladů domácností, které odebírají vodu z veřejných vodovodních sítí a nemohou ovlivnit, zda je v důsledku místních podmínek získávána více z povrchových či podzemních zdrojů," uvedl Sobotka. "Nemůžeme souhlasit s tím, že by lidé měli platit za vodu vyšší poplatky, a to jen proto, že v důsledku jejího neustálého zdražování dochází k omezování její spotřeby, a tím i příjmů SFŽP," dodal.

Brabec je o předloze připraven diskutovat a je ochotný od zvýšení poplatku ustoupit. V tom případě je ale podle něj třeba začít se bavit o jiných způsobech financování vodní infrastruktury. "To nejsou peníze do státní pokladny, SFŽP je ihned investuje," uvedl. Souhlasí, že voda je drahá, to ale podle něj způsobila nepovedená privatizace.

Související článek:

Odbory také odmítají novou daň z pitné vody (16.8.2016)

Zdroj: ČSSD, ČTK

Ministerstvo životního prostředí inovovalo informační systém integrované prevence a předcházení znečištění (IPPC). Nová verze se graficky přiblížila ostatním ministerským stránkám a díky lepší přehlednosti by měla být uživatelsky příjemnější. Novinkou je zejména propojení s informačním systémem EIA, E-PRTR, reportovacího systému LCP Evropské komise a také systému EMIS Českého hydrometeorologického ústavu. I nadále obsahuje aktuální informace, obecné informace o IPPC, seznam a přehled zařízení i probíhajících řízení. Na inovovaný informační systém můžete nahlédnout zde.

Zdroj: MŽP

Zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) v Chotíkově u Plzně konečně získalo povolení ke zkušebnímu provozu. Kvůli opakovaným žalobám ekologických organizací se tak zkušební provoz odložil o osm měsíců. Stavba za téměř 2,1 miliard korun byla zahájena v roce 2013 a letos v červenci prošla garančními zkouškami, potvrzující že spalovna splňuje všechny ekologické i energetické parametry platné v Evropské unii.

ZEVO má sloužit především městu Plzeň a tento záměr je v souladu s plánem odpadového hospodářství Plzeňského kraje. V kraji ročně vzniká 250 tis. tun komunálního odpadu, přičemž zařízení je projektováno na výkon 95 tis. tun. Životnost zařízení je minimálně 35 let a návratnost investice by se měla vrátit za 15 let. Veškerý zisk z prodeje energií a plateb za odpad by se měl vracet zpět do provozu, obnovy a servisu.

Zdroj: ČTK

Česká republika má v rámci Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) vyčleněno 72 miliard korun na projekty ochrany životního prostředí. Opozice kritizuje rychlost čerpání a skutečnost, že se zatím podařilo vyčerpat pouze 1,2 miliardy.

Poslanec za TOP 09 Michal Kučera kritizuje neúčelnost vynaložených prostředků na kotlíkové dotace a jejich nízký přínos z pohledu ochrany ovzduší. Ministerstvo životního prostředí, které je řídícím orgánem, oponuje že jsou již schválené další projekty s celkovým rozpočtem 12 miliard. Do konce roku se předpokládá vyčerpání až 6 miliard. Dotace mají jít zejména na vodohospodářské projekty a projekty vedoucí ke zlepšování kvality ovzduší. Navíc nedávno vláda převedla z resortu dopravy na životní prostředí další dvě miliardy. Více zde.

Fakta ke stavu administrace OPŽP 2014–2020 (k 15. 8. 2016)

V rámci ukončených kolových výzev a aktuálně probíhajících průběžných výzev (33) s alokací 24,5 mld. Kč, bylo registrováno celkem 2591 projektů s dotací EU ve výši 24 mld. Kč, a z tohoto počtu:

• Projekty v realizaci s vydaným Rozhodnutím o poskytnutí dotace (RoPD) – celkem 20 s dotací EU 3,077 mld. Kč - těmto projektům jsou a mohou být vypláceny finanční prostředky.
• Žádosti schválené výběrovou komisí – celkem 717 akcí s dotací EU ve výši 10,1 mld. Kč - tito příjemci realizují výběrová řízení na dodavatele, po uzavření smlouvy o dílo jim bude vydáno Rozhodnutí o poskytnutí dotace, na základě kterého jim mohou být vypláceny první prostředky.
• Žádosti schválené výběrovou komisí a zařazené do zásobníku mezi náhradní projekty – celkem 92 žádostí s dotací EU ve výši 1,86 mld. Kč.
• Zaregistrované žádosti s probíhající kontrolou formálních náležitostí, přijatelnosti a v hodnocení – celkem 975 žádostí s dotací EU 5,4 mld. Kč.
• Vyplaceno na účty příjemců podpory bylo 1,2 mld. Kč.
• Aktuálně máme otevřeno pro příjem žádostí celkem 8 výzev s alokací 3,36 mld. Kč.
• Do konce letošního roku plánujeme vyhlásit dalších 14 výzev s alokací 9,9 mld. Kč dotace EU.

Reakce MŽP na vyjádření opozičních politiků k čerpání OPŽP v Událostech České televize je k dispozici zde.

Zdroj: ČT24, MŽP

Voda zdraží kvůli chybě až o 20 procent. Když předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková na sklonku loňského roku oznámila, že pro letošní rok nevypíše cenové rozhodnutí, každý si představil hlavně majitele solárních elektráren, kteří tak přišli o část peněz. Teď se ale ukazuje, že to nejsou solárníci, kdo situaci odskákal. Problém dopadl na malé vodní elektrárny, z nichž mnohé patří jednotlivým povodím. Za letošní rok kvůli tomu přijdou o 200 milionů korun, a to znamená zdražování vody. Do největších obtíží spadlo Povodí Ohře, které zásobuje vodou Ústecký kraj. Více ZDE

Zdroj: Lidové noviny

Spalovna komunálního odpadu ZEVO v Chotíkově u Plzně získala dnes povolení ke zkušebnímu provozu. Stavba spalovny za 2,1 miliardy korun byla několikrát přerušena kvůli žalobám ekologických aktivistů. Zkušební provoz je tak oproti původním záměrům opožděn o osm měsíců. ČTK to řekl Tomáš Drápela, předseda představenstva Plzeňské teplárenské, která je investorem stavby.

Povolení vydal stavební úřad v Nýřanech po důkladné kontrole hasičů, inspektorátu práce, hygieniků, obce Chotíkov a dalších.

"Jsme rádi, že po mnohaletém úsilí a překonání řady neočekávaných překážek začíná spalovna sloužit veřejnosti. Testy a kontroly potvrdily, že nová spalovna v Chotíkově je dílem se špičkovými parametry," uvedl Drápela. Podle něj podpoří šetrný a ekonomicky rozumný vztah k životnímu prostředí na Plzeňsku na úrovni 21. století.

Stavba spalovny byla zahájena 1. srpna 2013 po deseti letech příprav. Letos na jaře začaly takzvané předkomplexní zkoušky, které ověřily funkčnost všech zařízení v různých režimech provozu. Vyvrcholily letos v červenci garančními zkouškami, které potvrdily, že spalovna splňuje všechny plánované ekologické i energetické parametry platné nejen na území ČR, ale v celé EU, uvedl Drápela.

Náklady na celou stavbu ve výši 2,1 miliardy korun byly dodrženy, stejně jako plánovaný energetický výkon pro dodávky tepla a elektřiny. Kapacitou se spalovna řadí k menším zařízením tohoto druhu. S projektovaným výkonem 95.000 tun energeticky využitého odpadu ročně zapadá do plánu odpadového hospodářství Plzeňského kraje i města Plzně. V kraji vzniká zhruba 250.000 tun komunálního odpadu ročně.

Vzniklé teplo bude už v letošní topné sezoně vytápět největší plzeňské sídliště Severní předměstí s 50.000 obyvateli. "Kromě toho, že se ušetří zhruba 75.000 tun hnědého uhlí ročně, tak se zvýší bezpečnost dodávek tepla do celé oblasti Lochotína," uvedl Drápela. Vyrobená elektřina bude dodávána do distribuční sítě ČEZ.

Ekonomická návratnost spalovny, která má 36 zaměstnanců, se odhaduje na 15 let, plánovaná životnost je minimálně 35 let. Veškerý zisk z prodeje energií a plateb za odpad půjde do provozu, obnovy a servisu zařízení. "Jde o službu obyvatelstvu," řekl vedoucí projektu spalovny Vlastimil Borecký. V roce 2024 bude v ČR zakázáno skládkování komunálního odpadu.

Zdroj: ČTK

Zastupitelé města Písek plánují vybudovat ve stávajícím areálu čistírny odpadních vod spalovnu, která by měla zpracovávat veškeré kaly s příměsí biomasy. Jednalo by se tak o úplně první obdobné zařízení v České Republice. Spalovna je dimenzována až na 5 000 tun kalů. Finanční náročnost je odhadována zhruba na 33 milionů korun, přičemž potřebné prostředky chce město získat v rámci dotační výzvy programu Life. V případě získání dotace by mohl být zahájen zkušební provoz již na podzim roku 2017. V současné době jsou veškeré kaly likvidovány na skládce Údraž u Albrechtic s ročními náklady kolem 3 miliónů korun. Více informací zde.

Zdroj: Ekolist, ČTK

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo informační leták o systému územního plánování v ČR. S ohledem na stručnost a srozumitelnost jsou uváděné informace zjednodušené a nepostihují všechny možnosti, které mohou nastat. Účelem bylo podání základního přehledu o systému územního plánování v ČR. Leták je k dispozici v českém, anglickém, německém, francouzském a anglickém jazyce.

Ke stažení: Informační leták

Zdroj: MMR

Česká společnost vodohospodářská ČSSI zve na II. ročník konference POVODNĚ A HOSPODAŘENÍ S VODOU. Akce se koná 14. - 15. září 2016 v Českých Buďejovicích. Pozvánka a přihláška ke stažení zde.

Ke stažení: Pozvánka a přihláška

Zdroj: csvh.cz

Ve východočínském městě Lien-jün-kang bylo plánováno vybudovat zařízení na zpracování odpadů z rozmanitých továren zahrnujících například petrochemický průmysl, odpady ze spaloven nebo samotný jaderný odpad. Proti tomuto záměru se ohradili místní občané a po třídenních protestech dosáhli pozastavení přípravných prací zaměřených na vyhledání vhodné lokality pro stavbu zařízení. V Číně zesiluje tlak obyvatel na vyšší ochranu životního prostředí, přičemž díky protestům bylo zabráněno výstavbě ocelárny nebo dalším dvěma velkým průmyslovým projektům. Více ZDE.

Zdroj: SME

Nadcházející ročník stavebního veletrhu FOR ARCH, který se uskuteční ve dnech 20. až 24. září v areálu PVA EXPO PRAHA, si jako jedno z denních témat zvolil řízení energetické náročnosti budov a koncepci větrání. V jeho rámci se uskuteční přednáška nazvaná Vytápění a větrání v moderních úsporných budovách a konference o požární bezpečnosti staveb. Generálním partnerem mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH 2016 je Skupina ČEZ.

Středa 21. září bude v rámci denních témat stavebního veletrhu FOR ARCH věnována řízení energetické náročnosti budov a koncepci větrání. Jedná se o velmi významné kapitoly, neboť český právní řád ukládá za povinnost, aby nové budovy (od r. 2018 veřejné a od r. 2020 všechny) spadaly do kategorie s velmi nízkou energetickou náročností, jejichž spotřeba energie je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů.

Součástí středečního programu bude proto přednáška Vytápění a větrání v moderních úsporných budovách pořádaná Společností pro techniku prostředí (STP), která sdružuje více než 1300 odborníků zabývajících se tvorbou vnitřního prostředí budov z hlediska projektování, provozování, realizace, výuky, výzkumu a vývoje a legislativy. Návštěvníci se v jejím průběhu budou moci seznámit s problematikou energeticky efektivních budov, akumulace tepla a chladu a nízkoenergetického chlazení. Nebude chybět ani téma úspor při provozu samotném.

Další zajímavou středeční akcí bude konference Požární bezpečnost staveb pořádaná odborným internetovým portálem TZB-info, která se svým zaměřením snaží vytvořit místo k setkání specialistů napříč obory. Proto se kromě novinek v normách na ochranu budov a tomu odpovídajících stavebních řešení bude také zabývat například vlivem větrání na odvod tepla a kouře, požárními vodovody a bezpečnostními prvky výtahů. Konferenci zahájí Ing. Eva Polatová, bezpečnostní ředitelka Národního památkového ústavu, vystoupí zástupce ministerstva vnitra z generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru, a dále Ing. arch. David Vávra, který je autorem architektonického projektu rekonstrukce kladenského divadla, v jehož rámci byly použity moderní systémy zabezpečení.

Po celou dobu konání veletrhu si budou moci návštěvníci prohlížet expozice firmy Romotop, která má ve své široké nabídce krbové vložky, krbová kamna teplovzdušná i teplovodní, různé druhy akumulací a automatickou regulaci. Na veletrhu představí novou řadu krbových vložek Romotop Heat. Svou novinku předvede i firma Schiedel zabývající se komínovými systémy.

Zájemci o návštěvu veletrhu FOR ARCH mohou po vyplnění jednoduchého formuláře na stránce www.forarch.cz/sleva získat poukaz na VSTUPENKU se slevou 20 procent.

Operační program Praha pól růstu ČR (OP PPP) podporuje zejména oblasti jako je posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací, dále udržitelná mobilita a energetické úspory, také podporuje sociálního začleňování a boj proti chudobě, a v neposlední řadě lze získat finanční pomoc na projekty zaměřené na vzdělání a vzdělanost a podporu zaměstnanosti. Aktuálně byl zveřejněn harmonogram výzev na rok 2016. Harmonogram schválený hlávní Plánovací komisí OP PPR dne 20.7.2016 naleznete zde.

Ke stažení:

Harmonogram výzev OP PPR pro rok 2016

Zdroj: strukturalni-fondy.cz