Finsko se stalo první zemí na světě, která vydala stavební povolení na vybudování trvalého podzemního úložiště jaderného odpadu. Podle agentury Reuters to dnes oznámila finská vláda. Zařízení vznikne na ostrově Olkiluoto u jaderné elektrárny nedaleko Raumy na jihozápadě země a v provozu by mělo být asi v roce 2023. Více ZDE

ROZHOVOR PRO LN Roky se v Česku o potřebě radikálně změnit systém nakládání s odpady jen mluvilo. Teď je tu další pokus. „Skládky budou existovat i nadále, ale bude se do nich ukládat jen to, co není možné materiálově nebo energeticky využít,“ říká v rozhovoru pro LN Jaromír Manhart, ředitel odboru odpadů na ministerstvu životního prostředí. Více ZDE

Čtěte také:

Skládkový byznys přijde o miliony (LN, 11.11.2015)

Tři až čtyři velké spalovny bude podle ministerstva životního prostředí potřebovat Česko v příštích deseti letech kvůli plánované redukci skládkování. Česko totiž musí podle plánu schváleného vládou do roku 2024 snížit skládkování komunálního odpadu zhruba na čtvrtinu. Naopak jeho energetické využití by mělo stoupnout víc než dvojnásobně. A stejným způsobem se má zvýšit i kapacita spaloven. Stavět spolvnu chce třeba Olomoucký nebo Zlínský kraj. O investice v řádech miliard korun se už hlásí zájemci. V Česku se tento týden byly podívat třeba společnosti z Japonska. Nemusí ale jít jen o Japonce. O investice v této oblasti se zajímají i firmy z Jižní Koreje, Kanady a Spojených států. Uvažuje o nich i polostátní ČEZ.

Pro reportáž na ČT24 klikni na obrázek

Čtěte také:

Za třídění rozdáváme peníze plnými hrstmi (LN, 11.11.2015)

Skládkový byznys přijde o miliony (LN, 11.11.2015)

Zdroj: ČT24

ArcelorMittal Ostrava, získala cenu Ministerstva průmyslu a obchodu za ekologickou investici do odprášení spékacích pásů na severní části aglomerace. Pro tkaninový filtr na spékacích pásech to ale není první ocenění.

Nejmodernější technologie na odprašování v hodnotě jedné miliardy korun již dříve získala například cenu za ekologický přínos Český PATRON, kterou uděluje Hospodářská komora ČR, nebo také druhé místo za ekologický průmyslový projekt v letošní soutěži ČEEP.

„Minimalizace vlivu naší výroby na životní prostředí je pro nás prioritou. Tkaninový filtr v severní části aglomerace, jako nejlepší odprašovací technologie na světě, přispěl k zásadnímu snížení emisí a odstartoval celou etapu dalších ekologických projektů. Jen v letošním roce jich stavíme 14 a po jejich spuštění se zařadíme mezi nejčistější hutě na světě,“ říká Tapas Rajderkar, generální ředitel ArcelorMittal Ostrava.

Cílem soutěže Český energetický a ekologický projekt 2014 je prezentovat stavby, projekty a inovace, které významným způsobem snižují energetickou náročnost ČR, zvyšují energetickou účinnost energetických zdrojů a přispívají ke zlepšení životního prostředí v ČR. Letošní ročník patřil projektům realizovaným na území ČR od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2014.

Soutěž vypisuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo pro místní rozvoj. Odborná porota ocenila miliardovou investici do nejlepší dostupné odprašovací techniky na světě, tkaninového filtru, a také celkový přínos pro životní prostředí.

Státní fond životního prostředí s předstihem zveřejnil podklady pro přípravu žádostí o dotaci, včetně hodnoticích kritérií, pro plánovanou výzvu v PO 5 - specifický cíl 5.1 - Snížit energetickou náročnost veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie. Podle informcí fondu bude předmětná výzva k podávání žádostí o podporu vyhlášena v nejbližších týdnech.

Dokument ke stažení:

podklad - PO5

Některým průmyslovým odvětvím jich tak přidělila příliš mnoho. V dnes zveřejněném stanovisku to konstatovala poradkyně evropského soudu v Lucemburku. Komise by podle ní měla učinit nové rozhodnutí týkající se povolenek. Jakékoli změny by se ale neměly uplatňovat se zpětnou účinností.

Systém obchodu s povolenkami zavedla Evropská unie v roce 2005. Tehdy se mezi členské země rozdělily emisní kvóty na vypouštění průmyslových škodlivin do ovzduší, po jejichž překročení už je nutné kupovat povolenky. Kromě toho EU přidělovala i bezplatné povolenky pro průmyslová odvětví, kde kvůli obavám o konkurenceschopnost existovalo riziko přemístění výroby do jiných zemí, které nemají tak přísné ekologické požadavky.

Některé průmyslové společnosti si stěžovaly, že obdržely menší počet emisních povolenek, než na jaký měly podle svého názoru nárok. Skupina rafinerských a chemických firem, zahrnující například firmy OMV Refining & Marketing, Esso Italiana či DOW Benelux, poté napadla rozhodnutí EU z roku 2013 o snížení bezplatně rozdělovaných emisních povolenek u národních soudů. Ty se pak obrátily na evropskou justici.

Předmětem sporu bylo stanovení takzvaného opravného koeficientu, s jehož pomocí komise korigovala množství bezplatných povolenek, které mají ochránit některá odvětví před vyššími náklady. Podle generální advokátky soudu v Lucemburku Juliane Kokottové však komise při jeho výpočtu stanovila příliš vysoký strop. "V tomto rozsahu je stanovení opravného koeficientu protiprávní," stojí také v dokumentu. Ten bezplatné přidělování povolenek vyhodnotil nikoli jako "příliš nízké, nýbrž jako příliš vysoké".

Stanoviska generálních advokátů Soudního dvora Evropské unie jsou právně nezávazná, ve většina případů ale předjímají konečný verdikt. Ten by v tomto případě mohl přijít v příštích měsících.

Zdroj: ČTK

ZÁZNAM ROZHOVORU A jak se dívá na nabídku hnutí Starostové a nezávislí, aby za ně kandidovala ve středních Čechách na hejtmanku? A proč se chce znovu ucházet o vedení úřadu pro jadernou bezpečnost? Dana Drábová byla dnes hostem Heleny Šulcové v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.

Zdroj: ČRo

Ministerstvo financí (MF), které je zodpovědné za řešení ekologických škod vzniklých před privatizací, zásadním způsobem změnilo způsob zadávání veřejných zakázek souvisejících s ekologií. Nově jsou dodavatelé vybírání v otevřených řízeních. MF se tak podařilo snížit ceny v průměru na polovinu.

Díky novým pravidlům zadávání, kdy jsou dodavatelé na rozdíl od minulosti vybíráni výhradně v otevřených řízeních, se podařilo snížit ceny těchto zakázek v průměru na polovinu, v některých případech až na čtvrtinu. „Díky revizi stávajících postupů a novým pravidlům se již nemohou opakovat případy nasáklé pachutí korupce, jako byla sanace Škody Plzeň či právě obří Ekotendr,“ říká ministr financí Andrej Babiš.

Jen na dvanácti ukončených ekologických smlouvách ušetřilo Ministerstvo financí více než 1 mld. Kč oproti nabídkové ceně vítězného uchazeče tzv. Ekotendru. Čtyři smlouvy, jejichž řešení se v současné době ještě soutěží, byly v této ekozakázce oceněny o další miliardu dráž. „Na základě dosažených výsledků předpokládáme, že veškeré ekologické závazky státu budeme oproti Ekotendru schopni zrealizovat zhruba o polovinu levněji, čímž ušetříme prostředky ve výši nejméně 25 mld. Kč,“ říká ministr financí Andrej Babiš.

„Na soutěžení sanací ekologických škod je naprosto zjevné k čemu vede ztransparentňování zadávání veřejných zakázek. Naprosto stejnou zakázku na čištění vod, kterou dříve Ministerstvo přímo zadalo pofidérně vybranému dodavateli, zadalo nyní v otevřeném řízení za méně než třetinu dřívější ceny,“ upozorňuje náměstek ministra financí pro oblast majetku státu Ondřej Závodský.

„V současné době soutěžíme zakázky v otevřených řízeních až za třetinu předpokládané hodnoty, ale máme i výhodnější výsledky. Například předpokládaná hodnota na sanaci areálu Granitol byla 59 mil. Kč. Nejlevnější nabídnutá cena je 19,5 mil. Kč, tedy 33 % předpokládané ceny. Zatímco v minulosti u realizovaných uzavřených soutěží nabídková cena činila 95 – 100 % předpokládané hodnoty,“ vysvětluje ministr financí Andrej Babiš.

Sanace závodu společnosti Granitol, kde Ministerstvo financí předpokládá ukončení ekologické smlouvy za 19,5 mil. Kč, byla v Ekotendru oceněna na 163 mil. Kč.

Od roku 2001 docházelo k masivnímu zadávání veřejných zakázek v uzavřených soutěžích. Mezi lety 2009 a 2011 tak bylo zadáno z celkových 4 mld. Kč až 3,6 mld. Kč. V letošním roce byla zahájena zadávací řízení v objemu předpokládaných cen 0,8 mld. Kč, ale výhradně v otevřených řízeních. „Po zrušení Ekotendru došlo v letech 2012 – 2013 k útlumu zadávání. My jsme v roce 2014 zahájili revizi stávajících postupů a nastavování nových pravidel. Letos je již v zadávání patrná výrazná akcelerace,“ říká Andrej Babiš.

Nová přísnější pravidla přispěla také ke zkvalitnění práce supervizí a dodavatelů, aktivnímu zapojování nabyvatelů do řešení ekologických závazků, důsledné kontrole jejich čerpání prostředků a k aktivnímu hledání optimálních postupů sanace ve vztahu k čerpání garance.

V následujících letech předpokládá Ministerstvo financí průběžné vynakládání finančních prostředků na realizaci všech ekologických závazků, a to až do výše 3 – 3,5 mld. Kč ročně v závislosti na finanční kondici tzv. zvláštního účtu – Fondu privatizace, ze kterého je řešení všech těchto závazků financováno.

Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo Metodický návod pro pořízení a zpracování územní studie veřejného prostranství a Metodický pokyn zadání územní studie. Metodické návody slouží také jako metodická pomoc pro žadatele a příjemce v 9. výzvě IROP "Územní studie". Metodický návod se připravuje také pro územní studie krajiny a regulační plány, o jejich zveřejnění Vás budeme informovat.

Dokuemnt ke stažení:

• Metodický návod pro pořízení a zpracování územní studie veřejného prostranství

• Metodický pokyn zadání územní studie

Evropský výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Evropského parlamentu (ITRE) odmítl tlak ze strany poslanců na zvýšení klimatických a energetických cílů stanovených do roku 2030 a jejich právní závaznost. Poslanci Parlamentu vyzvali k závaznému zvýšení tří cílů do roku 2030 – snížit emise skleníkových plynů o 40%, zvýšit obnovitelné zdroje nejméně o 30% a zajistit zvýšení energetické účinnosti o 40%. Tento pozměňovací návrh byl však dnes ve Výboru zamítnut 31 hlasy oproti 30 kladným.

Zdroj: CEBRE

Ministerstvo životního prostředí dnes oznámilo, že prodlužuje termín pro příjem žádostí v rámci 8. výzvy nového OPŽP, která je zaměřena na specifický cíl 2.2 „Snížit emise stacionárních zdrojů podílející se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek", a to do 16. prosince 2015. Připomínáme, že alokace na 8. výzvu pokrývá naprostou většinu finančních prostředků specifického cíle 2.2 na celé programovací období.

Ceny tepla z plynových tepláren budou v příštím roce stagnovat, v některých případech by mohly i zlevnit. V případě tepláren, které používají hnědé uhlí, se očekává spíše velmi mírný růst cen. Na rozpočty domácností bude mít podstatně větší vliv to, jaká bude zima.

„Obecně budou ceny tepla v příštím roce stagnovat. V případě některých tepláren na zemní plyn je možné očekávat i snížení ceny. Ceny tepla z tepláren na uhlí budou stagnovat, případně velmi mírně porostou, ale na výdaje běžných domácností bude mít větší dopad spíše to, jaká bude zima,“ řekl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek.

„Pokud by však Energetický regulační úřad v příštím roce zastavil podporu kogenerace, mohlo by to mít velmi závažný negativní dopad na ceny tepla. Zatím věříme, že úřad podporu nezastaví,“ dodal Mirek Topolánek.

„Některé teplárny dokončují zásadní investice, aby splnily přísnější limity ochrany ovzduší, které jsou dány evropskou legislativou. Tyto náklady mohou mít u některých uhelných tepláren vliv na cenu tepla, ve většině případů však očekáváme v průměru nárůst ceny tepla do 2 %,“ uvedl Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR. 

Teplárny, elektrárny, závodní energetiky a plynové kotelny zásobují teplem pro vytápění a ohřev teplé vody 1,6 milionu domácností. Zhruba 55 procent tepla pro byty se v teplárnách vyrábí z uhlí, třetina ze zemního plynu. Dalších přibližně sedm procent tvoří biomasa a čtyři procenta připadají na teplo ze zařízení pro energetické využití odpadů, z topných olejů a druhotných zdrojů energie. Přes polovinu domácností zásobují dodavatelé teplem ze sekundárních rozvodů. Více než čtvrtinu pak domovními předávacími stanicemi, zhruba 14 procent z blokových kotelen a necelých 8 procent z domovních kotelen. 

Průměrná čtyřčlenná domácnost v bytovém domě ročně spotřebuje 25 GJ tepla (to je ekvivalent 6 945 kWh elektřiny pro přímotopy, 730 m3 zemního plynu nebo 1750 kg hnědého uhlí) na vytápění bytu a ohřev vody. V případě 1% růstu ceny by se náklady domácností na vytápění a ohřev vody zvýšily jen o 12 korun měsíčně (počítáno při průměrné ceně uhelného tepla 545 Kč/GJ a spotřebě 25 GJ). Podle šetření Českého statistického úřadu se náklady na vytápění a ohřev vody podílejí na vydáních domácností 6 %.

Co ovlivňuje cenu tepla:

• Zdroj a palivo používané k výrobě tepla. Obecně lze říci, že levnější teplo nabízejí teplárny využívající domácí hnědé uhlí, které spalují v kombinované výrobě elektřiny a tepla.

• Do ceny tepla se promítají povolenky na emise skleníkových plynů.

• Spotřebu tepla se díky zateplování a moderním technologiím daří snižovat, ovšem náklady na údržbu infrastruktury zůstávají. Proto je třeba je rozložit do menšího objemu spotřebovaných gigajoulů.

Množství tepla je ovlivňováno především:

• venkovní teplotou

• efektivitou topného systému

• tepelnou pohodou v bytě (doporučené teplota: obytné místnosti teplota 21 °C, koupelna v době použití 24 °C, ložnice 19 °C, chodby a schodiště 15 až 18 °C podle využití a polohy; každý 1 °C teploty v bytě navíc je navýšení nákladů na vytápění o 5 %)

• počtem dnů, kdy je nutno topit

• u spotřeby teplé vody je rozhodující její využití (na jednu koupel můžeme spotřebovat stejně teplé vody jako na každodenní sprchování)

Akční plán v příštích letech počítá s masivním rozvojem počtu plnících na CNG a nabíjecích stanic po celé České republice. Konkrétně by jich mělo dohromady do roku 2020 vzniknout až 1600. Materiál stanovuje I počet 5 plnících stanic na LNG v ČR do roku 2025. Z Evropských fondů je pro rozvoj „čisté“ dopravní infrastruktury připraveno více jak 3 miliardy korun.

Ministerstvo životního prostředí uspořádalo minulý týden další ročník konference čisté mobility, která se zaměřila zejména na podporu alternativních pohonů v automobilové dopravě. Konference se zúčastnili zástupci ministerstev životního prostředí, dopravy, průmyslu a obchodu a pro místní rozvoj. Jednotlivé resorty představily možnosti financování, které jsou zohledněny v Národním akčním plánu čisté mobility, který Ministerstvo průmyslu spolu s Ministerstvem životního prostředí předloží 20. listopadu vládě.

Materiál Národní akční plán čisté mobility (NAP CM) vychází z požadavku směrnice Evropského parlamentu a Rady o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva 2014/94/EU, která požaduje po každém členském státu předložit Evropské komisi svojí vnitrostátní strategii, tj. obecné a specifické cíle pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva definovaná směrnicí pro CNG a LNG, elektřinu a výhledově vodík. Směrnice EU (finálně přijata Evropským parlamentem i Radou dne 29. září 2014), nařídila členským státům, aby vypracovaly (a pravidelně v tříletém horizontu aktualizovaly) národní politické rámce pro rozvoj trhu alternativních paliv a infrastruktury u paliv CNG, LNG, elektřiny a vodíku.

AVÍZO: Dne 20. listopadu má vláda dále na programu:

• Statistiku odpadů dle metodiky MŽP/ČSÚ

• Zprávu o životním prostředí České republiky v roce 2014 (Statistická ročenka životního prostředí České republiky 2014 - ZDE)

• EFEKT 2016 (připomínkové řízení, více ZDE)

• Národní akční plán čisté mobility (připomínkové řízení, více ZDE)

• Ekologické zemědělství

Národní akční plán (NAP) Čistá mobilita v příštích letech počítá s masivním rozvojem počtu plnících a nabíjecích stanic po celé České republice. Konkrétně by do roku 2020 mělo vzniknout až 300 nových plnících stanic na CNG a 1300 dobíjecích stanic pro elektromobily. Materiál dále stanovuje počet 5 plnících stanic na LNG v ČR do roku 2025. Rozvoj umožní plánované investice z evropských dotací, zejména z Operačního programu Doprava v gesci Ministerstva dopravy (OPD), Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) v gesci Ministerstva průmyslu a Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) v gesci Ministerstva pro místní rozvoj.

Z EU fondů je pro rozvoj „čisté“ dopravní infrastruktury připraveno až 1,2 mld. Kč z OPD, dále je v programu IROP pro podporu vozidel veřejné hromadné dopravy na nízkoemisní či bezemisní vozidla připraveno cca 1,1 mld. Kč a část z 1 mld. Kč je připravena z OPPIK na demonstrativní projekty v oblasti podpory elektromobility pro podnikatele. Plán počítá i s nepřímými pobídkami pro rozvoj čisté mobility v podobě úlevy z placení dálničních známek u vozidel na alternativní paliva, zvýšení odpisů firmám, které provozují auta na alternativní pohon či dobíjecí a plnicí infrastrukturu, nebo v podobě možnosti využívat pruhy pro veřejnou dopravu, taxi i pro vozidla na elektropohon, a akční plán počítá i s možností parkovného zdarma pro vozidla s alternativním pohonem a mnoha dalších výhod.

Ministerstvo životního prostředí v Loučni mimo jiné prezentovalo výsledek 57. výzvy Operačního programu Životní prostředí 2007–2013 na obměnu starých autobusů za autobusy CNG. Během té se vyměnilo 303 autobusů s dotací 1,4 mld. Kč. MŽP představilo i výzvu na podporu osvěty v oblasti čisté mobility ve výši 20 mil. Kč, kde aktuálně finišuje závěrečné vyhodnocení přihlášených projektů. Realizace projektů se uskuteční zejména v příštím roce. MŽP prezentovalo také svůj záměr skloubit podporu nákupu vozidel s alternativním pohonem s plánem na omlazení zastaralého vozového parku.

Na konferenci se debatovalo také o podpoře výzkumu a vývoje v oblasti čisté mobility, představeny byly vodíkové technologie a jejich potenciál v dopravě a v oblasti ukládání energie nebo aktuální nabídky jednotlivých výrobců automobilů na poli alternativních technologií.

V Úředním věstníku Evropské unie vyšlo nařízení Komise, kterým se mění přílohy IC a V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 o přepravě odpadů. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. června 2015. Důvody:

• Nařízením Komise (EU) č. 1357/2014 (2), kterým se nahrazuje příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (3), se mění nebezpečné vlastnosti odpadu tak, aby byl zajištěn soulad se změnami zavedenými nařízením (ES) č. 1272/2008 (4). Touto změnou jsou nebezpečné vlastnosti H 1 až H 15 přejmenovány na HP 1 až HP 15, aby se zabránilo případné záměně s kódy standardních vět o nebezpečnosti, které jsou definovány v nařízení (ES) č. 1272/2008. Uvedené nařízení se použije ode dne 1. června 2015.

• Příloha IC nařízení (ES) č. 1013/2006, kde jsou uvedeny zvláštní pokyny pro vyplnění formuláře oznámení a průvodního dokladu, odkazuje na staré pojmenování nebezpečných vlastností, a proto by měla být odpovídajícím způsobem aktualizována.

• Rozhodnutím Komise 2014/955/EU (5) se nahrazují odpady uvedené na seznamu v příloze rozhodnutí Komise 2000/532/ES (6), aby se zohlednil technický a vědecký pokrok. Rozhodnutí 2014/955/EU se použije ode dne 1. června 2015.

• Část 2 přílohy V nařízení (ES) č. 1013/2006 obsahuje seznam odpadů uvedených v příloze rozhodnutí 2000/532/ES. V důsledku změny rozhodnutí 2000/532/ES by podle uvedených změn měla být upravena příloha V nařízení (ES) č. 1013/2006. Toto nařízení by se proto mělo použít od stejného data jako nařízení (EU) č. 1357/2014 a rozhodnutí 2014/955/EU.

• Nařízení (ES) č. 1013/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

• Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 39 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES.

Dokument ke stažení:

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/2002 ze dne 10. listopadu 2015