Kdo třídí, zaplatí méně a naopak. Plány ministerstva životního prostředí zatím narážejí na velký odpor u části odpadářských firem. Michal Stieber, který se problematikou zabývá dlouhodobě, vidí za odporem části podnikatelů obavy, že skládky přijdou o podstatnou část odpadů. "Někteří lidé se zde snaží navodit dojem, že existuje buď recyklace, nebo spalování. Ale ve většině vyspělých zemích, které si prošly tímto obdobím před dvaceti až třiceti lety, se ukázalo, že nejvíce odpadů přetáhly spalovny skládkám a přitom míra recyklace rostla, " říká Michal Stieber v rozhovoru pro iDNES, který čtěte ZDE.

Vybrané zajímavosti z rozhovoru:

• V obcích kde zavedly systému PAYT klesla mnohdy produkce odpadů.

• Vysokých podílů recyklace se dosahuje tradičně u tříděného sběru skla a u papíru,  u plastů je to často horší.

• Potenciál třídění domácnostmi už se pomalu vyčerpává.

• Zařízením pro mechanicko-biologickou úpravu vysoké poplatky za skládkování nevadí, ba naopak. 

• ČR by potřebovalo další 3 až 4 spalovny (nutno vzít v potaz nejen komunální odpad, ale i objemný odpad, nerecyklovatelné dřevo, průmyslový odpad)

• Ve většině vyspělých zemích se ukázalo, že nejvíce odpadů přetáhly spalovny skládkám a přitom míra recyklace rostla.

• U skládek je svozová vzdálenost do třiceti kilometrů

• Pokud Česko nedobudujeme síť spaloven, můžeme nakonec vozit odpady do zahraničí, což je reálná hrozba.

Čtěte také:

Česko hledá alternativy k ukládání na skládky (E15)

Zdroj: iDNES.cz

Zákaz skládkování části odpadu a prudký růst poplatků za ukládání zbytků po třídění nahrává spalovnám, tvrdí kritici nového odpadového zákona. MŽP oponuje, že spalování nepreferuje.

Souboj spalovačů, recyklátorů a skládkařů o nový zákon o odpadech jde do finále. Ministerstvo životního prostředí příští týden vypořádá přes tisíc připomínek, které k návrhu zákona dostalo. Do konce května pošle text legislativní radě vlády. Rezort čelí ze všech stran kritice, že prostřednictvím zákona dává přednost výstavbě spaloven odpadů před recyklací a dalším využitím odpadů. Norma totiž od roku 2024 zakazuje skládkování recyklovatelných, ale také spalitelných odpadů. „My nejsme zastánci spalování. Zákon je otevřený pro všechny možnosti nakládání s odpadem. Chceme jen, aby se stavěly technologie s nejvyšší možnou účinností,“ míní náměstkyně ministra životního prostředí Berenika Peštová.

Kritici návrhu tvrdí, že do spaloven bude zákon posílat odpad automaticky. Zvýšil by totiž poplatek za uložení zbytkového komunálního odpadu na skládku z 500 na 1850 korun za tunu v roce 2023. Při zvýšení poplatku budou obce v roce 2023 platit za tunu skládkovaného odpadu 2350 korun, teď je to i s DPH 1470 korun. Sdružení veřejně prospěšných služeb, k němuž patří provozovatelé obecních odpadových firem, tvrdí, že se pak nebude vyplácet ze směsného komunálního odpadu vybírat využitelné složky. Levnější bude poslat odpad z černých popelnic rovnou do spaloven. Zástupci menších obcí dodávají, že pro ně bude takový systém příliš nákladný. „Nový zákon omezuje výstavbu třídicích linek kvůli vysokému poplatku za nevyužitelný odpad,“ připomněl Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství.

Problém je ovšem v účinnosti třídicích linek. Běžně dokážou z černých popelnic vytřídit zhruba pětinu využitelného odpadu. Zbytek míří na skládku. Tento model by vyhovoval skládkařským firmám, které chtějí i po roce 2024 získat co největší část odpadu. „Existují ale také třídicí linky, které dokážou vytřídit až 95 procent odpadu. Jenže ty se ve východní Evropě moc nestavějí,“ uvedl Michal Stieber z poradenské společnosti EY.

Ekologové v zákoně nevidí dostatečnou podporu recyklace.

Zdroj: E15, iDNES

Ministerstvo životního prostředí požádalo Evropskou komisi, aby o měsíc posunula termín pro odpověď České republiky, jak bude řešit nedoplněný seznam evropsky chráněných území. Pokud by se požadované lokality na seznam nedostaly, vnitrozemská vodní doprava by mohla přijít o sedm miliard korun z evropských dotací. Do seznamu chráněných území se podle požadavku Bruselu mělo zařadit také kaňonovité labské údolí a takzvané Louky u Přelouče. Vláda minulý týden poněkolikáté však své vyjádření k doplnění seznamu odložila. Původně mělo Česko poslat vyjádření do dnešního dne.

Zdroj: ČTK

Na konci června ECHA zpřístupní další informace z obdržených registračních dokumentací, jako jsou koncová shrnutí (endpoint summaries), scénáře expozice a nové prvky zakomponované v UCLID 6. Toto se týká nově obdržených a aktualizovaných registrací. U zbývajících dokumentací dojde ke zveřejnění až po 31. 5. 2018 (poslední registrační lhůta). Více ZDE

Biocidy:

následující období bude ve znamení aktualizací dotýkající se IT nástrojů a pokynů. To se dotýká i biocidů, konkrétně registru biocidních přípravků R4BP. Registr je ústředním nástrojem, jehož prostřednictvím se provádějí veškeré žádosti týkající se biocidních přípravků. Více ZDE

Omezení čtyř klasifikovaných ftalátů

Dne 1. dubna 2016 agentura ECHA předložila návrh na omezení čtyř závazně klasifikovaných ftalátů v předmětech. Jedná se o závazně klasifikované ftaláty: bis(2—ethylhexyl)—ftalát (DEHP), benzyl—butyl—ftalát (BBP), dibutyl—ftalát (DBP) a diisobutyl—ftalát (DIBP). Více ZDE

Miroslav Sedláček jako jeden z 15 finalistů je nominován na Evropskou cenu pro vynálezce roku 2016. Ten společně se svými kolegy na univerzitě pracoval na vývoji kapalinové turbíny, která má potenciál posunout systém získávání energie z vody o značný kus dopředu.

Potřetí od počátku udělování ceny vynálezce je mezi finalisty Čech: Miroslav Sedláček (65) je nominován za svůj vynález kapalinové turbíny v kategorii výzkum. Toto prestižní vyznamenání uděluje po jedenácté Evropský patentový úřad (EPÚ) 9. června v Lisabonu.

Český vynálezce Miroslav Sedláček, stavební inženýr, vyučující a vědec na Českém vysokém učení  technickém v Praze. Společně se svými kolegy na univerzitě, Vladimírem Novákem a Václavem Beranem, pracoval na vývoji kapalinové turbíny a získal pro ni patent. Tato turbína má potenciál posunout systém získávání energie z vody o značný kus dopředu.

Vychází z efektu vortexu - fyzikálního principu  rotujících tekutin - a získává elektřinu z hydrokinetické energie. Kapalinová turbína může generovat energii také z pomalu tekoucích toků, potoků nebo z přílivu a odlivu, což představuje revoluční alternativu a doplnění zdrojů při získávání energie z konvenčních vodních elektráren, pro které byla nutná značná průtoková rychlost nebo velká výška pádu vody. Kapalinová turbína dokáže vyrábět až 10 kilowathodin elektřiny za den z pomalu tekoucích toků (dostatečně pro pokrytí potřeby elektřiny pěti domácností) a tím zajistit zásobování v oblastech, které nejsou napojené na elektrickou síť. Tato metoda má potenciál na to, aby získávání elektrické energie z vodních zdrojů globálně nabralo úspěšný kurz.

Z více než 400 individuálních vynálezců a týmů vynálezců, kteří byli pro ocenění navrženi, zvolila mezinárodní nezávislá porota pro letošní cenu vynálezce 15 finalistů. Finalisté pocházejí z 13 zemí: z České republiky, Itálie, Belgie, Francie, Velké Británie, Německa, Nizozemska, Dánska, Švédska, Litvy, USA,  Portugalska a Indie. Jejich vynálezy jsou z nejrůznějších oborů jako je stavebnictví, lékařská technika, biochemie, technologie životního prostředí,  potravinářská technologie a fyzika.

Dalších 14 finalistů pěti kategorií v roce 2016 jsou:

Virna Cerne a Ombretta Polenghi (Itálie): Náhrada lepku z kukuřice

Tyto dvě ženy pracující na pozici chemiků v potravinářství pro italskou firmu vyrábějící potraviny Dr. Schär vyvinuly metodu pomocí které lze extrahovat z kukuřice proteiny podobné lepku a tím vyrobit bezlepkové pečivo s konzistencí a chutí stejnou jako u toho vyrobené z pšeničné mouky. Tato metoda nabízí velký výběr produktů bez lepku pro ty, kteří dbají na bezlepkovou výživu. Podle odhadů trpí nesnášenlivostí na lepek (celiakií) zhruba jedno procento lidí.

Joan Daemen, Pierre-Yvan Liardet a tým (Belgie, Francie): Bezpečné kódování čipových karet

Týmu belgických a francouzských inženýrů a kryptografů ze STMicroelectronics se podařilo uzavřít možnou bezpečnostní chybu, kvůli které byly až dosud miliardy čipových karet ohrožené pokusy o podvod. Podvodné využívání této chyby by mohlo způsobit vysoké náklady vydavatelům karet a značné nepříjemnosti milionům zákazníků bank a mobilních služeb. Joan Daemen, jeden z vedoucích světových lídrů v oblasti kryptografických algoritmů a bezpečnosti dat je spoluvynálezcem Advanced Encryption Standard, který se používá k ochraně vysoce citlivých dat.

Bernhard Gleich, Jürgen Weizenecker a tým (Německo): Zobrazování paramagnetických částic (MPI)

Trojdimenzionálně a to ještě navíc s dosud nedosaženou přesností a rychlostí: Gleich a Weizenecker vynalezli se svým týmem ve Philips Research v Hamburku proces založený na zobrazování paramagnetických částic (MPI), který umožňuje v reálném čase zobrazení měkkých částí na milimetr přesně. V budoucnosti lze přesněji diagnostikovat onemocnění srdce a cév stejně jako rakovinu mnohokrát rychleji a tím i včas zahájit léčbu. Také během operací může MPI pomocí přenosu zobrazení živě z organismu kontrolovat vliv zákroků a podání léků v reálném čase.

Tue Johannessen, Ulrich Quaade, Claus Hviid Christensen a Jens Kehlet: Nørskov (Dánsko): Uchovávání amoniaku pro redukci oxidů dusíku

Výzkumný tým dánské firmy Amminex vyvinul metodu těkavého amoniaku (čpavku) v běžných podmínkách v kompaktní, pevné formě. 100 gramová kostka z amoniakové soli dokáže pojmout téměř 50 gramů pevného amoniaku - to odpovídá 60 litrům čistého amoniakového plynu. Tato inovace umožňuje využívat amoniak jako efektivní naftový čistič výfukových plynů, který neutralizuje emise oxidu dusíku. Kromě toho má potenciál pro přímé i nepřímé použití v palivových článcích vozidel poháněných vodíkem.

Helen Lee (Francie/Velká Británie): Diagnostická sada pro rozvojové země

Výzkumná pracovnice na Univerzitě v Cambridge vyvinula nákladově efektivní a jednoduše použitelný diagnostický text pro onemocnění jako je HIV, hepatitida B a chlamydie. Tyto testy prodává společnost spinn-off „Diagnostics for the Real World“ přes univerzitu, na které Lee vyučuje a využívají je mnohé nevládní organizace. Dosud bylo na HIV testováno 40 000 lidí. Diagnostické sady umožňují rychlé výsledky a jsou nezávislé na lékařských zařízeních v místě, což jsou rozhodující výhody při použití v oblastech se slabě rozvinutou strukturou.

Arminas Ragauskas (Litva): Bezpečné měření vnitrolebečního tlaku pomocí ultrazvuku

Pro diagnózu poranění lebky a mozku a tumorů centrálního nevového systému je nevyhnutelné rychlé a bezpečné změření vnitrolebečního tlaku. Obě lékařská zařízení vyvinutá Ragauskasem a jeho litevským vědeckým týmem umožňují neurologům odložit vrták na stranu - protože dosavadní metody vyžadovaly otvory do lebky - a místo toho jednoduše upevnit senzory na oči pacienta. Technologie vycházející z Dopplerova jevu změn vlnové délky je přesnější a nabízí bezpečnou cestu, jak změřit vnitrolebeční tlak a kromě toho ušetří i cenný čas, aby bylo možné co nejdříve začít s léčbou příčiny.

Alim-Louis Benabid (Francie): Léčení Parkinsonovy choroby

Neurochirurg a fyzik Benabid vyvinul revoluční metodu, která využívá vysokofrekvenční elektrické impulzy k léčení tremoru u Parkinsonovy choroby a jiných neurologických onemocnění. Z Benabidovy hluboké mozkové stimulace (THS) celosvětově profituje již 150 000 pacientů s Parkinsonovou chorobou: díky vynálezu tohoto Francouze jsou opět schopni vést samostatný život s možností rozhodovat sami o sobě.

Elvira Fortunato a Rodrigo Martins (Portugalsko): Tranzistory z papíru

Fortunato a Martins se svým výzkumným týmem vyvinuli v kooperaci s YDreams, spin-off Nové university Lisabon, tranzistory z papíru, které jsou nejenom nákladově výhodnější a energeticky úspornou alternativou ke křemíkovým čipům, ale otevírají i nové možnosti využití v radiofrekvenční identifikaci (RFID) v zasílatelství a managementu zásob ale i při samostatné aktualizaci letenek, vizitek nebo potravinářských etiket.

Hugh Herr (USA): Bionické protézy nohy

Tragická nehoda, při které biofyzik Herr ztratil obě spodní stehna, ho přivedla na myšlenku, věnovat svou kariéru vývoji inteligentních protéz: jeho inovace umožňují tisícům lidí s amputacemi znovu chodit, běhat a dokonce tancovat - a to ladně a přesně. Předcházející generace jeho protéz umožnili svému  vynálezci Herrovi nejenom opět se věnovat horolezectví, ale dosáhnout ve sportu znovu špičkové úrovně. Jeho novější biomechanické pomůcky otevírají pro technologii protéz opět zcela jiné úrovně.

Robert Langer (USA): Cílené léky proti rakovině

Tento inženýr chemie a biomedicíny připravil svým vynálezem zapouzdření protirakovinných léků do biologicky rozložitelných umělých hmot cestu pro nové terapeutické metody v boji s rakovinou. Tato technika se ukázala být skvělou zbraní proti agresivní rakovině a celé řadě dalších onemocnění. Z léčby  odvozené od Langerových biologických umělých hmot včetně stentů oplášťujících účinné látky profitovalo vice než million lidí. Langer založil více než 20 biotechnologických firem a vede celosvětově největší biomedicínskou výzkumnou laboratoř.

Arogyaswami Paulraj a tým (Indie/USA): Rychlejší bezdrátové připojení

Úspěch rychlého mobilního širokopásmového připojení je výsledkem práce mnoha vynálezců, ale pouze několik málo z nich hrálo tak zásadní roli jako Paulraj se svým týmem na univerzitě ve Stanfordu. Univerzitní profesor a bývalý indický námořní komodor vynalezl technologii pro komunikační systémy známou jako MIMO, která rozloží rádiové signály na malé části, které vysílá a příjímá více antén. Technologie MIMO otevřela možnosti pro přenášení velkých objemů dat frekvencemi s omezeným širokopásmovým připojením.

Alain Carpentier (Francie): Implementovatelné umělé srdce

Pouze velmi málo lidí se zasloužilo takovou měrou o kardiochirurgii jako Carpentier: tento 82letý kardiolog je jedním z nejuznávanějších v tomto oboru, jím vyvinuté technologie v oblasti chirurgie srdeční chlopně stanovily celosvětově nové standardy. Jeho vynález prvního autonomního a plně implantovatelného umělého srdce je nadějí pro necelé dva tisíce lidí, kteří ročně čekají na transplantaci srdce.

Tore Curstedt (Švédsko): Podpora dýchání u novorozenců

U novorozenců mohou být první nádechy v životě spojené s velkým nebezpečím. Nemoc známá pod označením syndrom respirační tísně novorozence (RSD) byla dosud nejčastějším důvodem úmrtí předčasně narozených dětí. Díky celosvětově nejprodávanějšímu a nejefektivnějšímu léku proti RDS vyvinutému  laboratorním lékařem Torem Curstedtem a jeho výzkumným kolegou Bengtem Robertsonem (1935-2008) se podařilo podstatně snížit míru úmrtnosti  novorozenců. Curstdetův lék - od uvedení na trh byl použit u více než 3 milionů dětí - tak přispěl k záchraně mnoha malých pacientů.

Anton van Zanten (Německo/Nizozemsko): Elektronická kontrola stability u vozidel

Inovace zachraňující životy se často přehlížejí - občas je to dokonce i úmyslně: elektronická kontrola stability (ESP), která byla vyvinutá automobilovým  inženýrem van Zanten v německé firmě Robert Bosch GmbH, pracuje během běžné jízdy v pozadí a zapne se pouze tehdy, je-li to nutné. I přesto by neměl  být enormní vliv ESP na bezpečnost silničního provozu podceňován. ESP zabránil zhruba 260.000 nehodám v Evropě a patří proto hned za bezpečnostním pásem k nejdůležitějším systémům kontroly bezpečnosti jízdy.

Stavba za stovky milionů korun roste v těchto dnech na bývalé výsypce mezi Vintířovem a Vřesovou. Jejím investorem je společnost Sokolovská uhelná. Celkově bude technologie schopna zpracovat celkem 60 tisíc tun vstupního odpadu za rok.

Projekt zahrnuje technologii mechanicko-biologické úpravy odpadů doplněné o granulaci. Finálním výrobkem centra pak bude granulovaný materiál, který bude vhodný k  dalšímu zpracování. Celkové náklady na projekt dosáhnou výše 600 milionů korun. "Z toho bude v roce 2016 proinvestováno 360 milionů korun. Do konce roku by mělo být centrum po stavební a technologické stránce dokončeno a v roce 2017 přejde do zkušebního provozu," uvedl Petr Novotný, vedoucí podnikové sekce Investice.

Centrum zpracování odpadů Karlovarského kraje bude vůbec prvním svého druhu v regionech, České republiky. Přípravy na jeho vznik běží už od roku 2010 a po svém dokončení bude centrum schopné kapacitně i technologicky zajistit separaci a následné zpracování veškeré produkce komunálního odpadu vyprodukovaného na území Karlovarského kraje.

V současné době jsou již dokončené hrubé terénní práce a speciální zakládání hlavních pozemních stavebních objektů. Jde například o plochu a halu pro aerobní fermentory a mechanickou dopravu kompostu, ale v běhu je již i výstavba haly pro granulace, nebo haly pro mechanické úpravy odpadů.

Rozjezd samotného centra je plánován na počátek roku 2017, a díky jeho spuštění vzniknou téměř tři desítky nových pracovních míst. Jako vstupní materiál pro zkušební provoz poslouží komunální odpad z nedalekého města Chodov. K němu by pak měl postupně přibývat i odpad z dalších měst a obcí regionu, nebo zdejších firem.

Samotný proces zpracování odpadů bude mít několik stupňů. V první části bude zahrnovat separaci železných i neželezných kovů a inertních složek jako je sklo a kamenivo. Následná úprava vyseparovaného odpadu bude zahrnovat jeho drcení a další etapu třídění, během kterého se získává biologická složka komunálního odpadu, která se zkompostuje. Zbývající energeticky bohaté složky bude možné využít pro další výrobu.

TÉMA DNE Nevhodná konstrukce elektrány, nezkušený personál noční směny i osudově špatná rozhodnutí - u černobylské havárie před třiceti lety nebylo mnoho důvodů k přehnanému vychloubání. Celou havárii, její detaily i hrůzné následky sovětské vedení tajilo - k přiznání je přinutilo až měření švédských meteorologů. Co se lidé tehdy z médií dozvěděli a jak by vypadalo zpravodajství o této tragédii v současné době on-line médií? Více na ČT24 ZDE

AVÍZO:

• ČRo: Hostem Lucie Výborné po 10 hodině bude ředitel Centra jaderného výzkumu v Řeži u Prahy Martin Ruščák. Hopvořit se bude na téma budoucnosti výroby energie z jádra, bezpečnosti jaderné energetiky a jak malé mohou být nejmenší atomové reaktory

• ČT24 si v úterý od 20:00 připomene katastrofu v Černobylu ve speciálním vysílání, kde rozebe příčiny i důsledky.

Mohlo by Vás zajímat:

Proč Sověti stavěli černobylské reaktory a v čem byla chyba (https://technet.idnes.cz, 26.4.2016)

Černobyl 30 let poté: havárie připraví Ukrajinu až o 13 procent HDP ročně (E15, 26.4.2016)

PROFIL k jaderné havárii v Černobylu k jejímu 30. výročí (ČTK, 26.4.2016)

Více na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/cernobyl-30-let-pote-havarie-pripravi-ukrajinu-az-o-13-procent-hdp-rocne-1290660#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Zdroj: ČT24, ČRo

Aktuální vydání Priority přináší informace o nově vyhlášených výzvách v Operačním programu Životní prostředí v režii Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Čtenáři v něm také najdou výběr toho nejdůležitějšího ze seminářů OPŽP, tedy „přepis" toho nejdůležitějšího, co na seminářích většinou zaznívá. Dozvědí se tak podrobnosti o jednotlivých prioritních osách programu, získají informace o tom, jak správně a bez chyb vypsat a zrealizovat výběrové řízení u dotovaných projektů i to, jak pracovat s novým monitorovacím systémem MS 2014+. Nové číslo Priority si můžete stáhnout níže.

Dokument ke stažení:

Priorita 04/2016

NOVÉ DOTACE Ochrana životního prostředí, společné vzdělávací akce či spolupráce mezi občany. Na tyto a podobné aktivity vyhlásilo Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a rozvoje venkova Slovenské republiky výzvy k předkládání žádostí o podporu na projekty přeshraniční spolupráce v programu INTERREG V-A Slovenská republika – Česká republika. K dispozici na celé programové období je přes 90,1 mil. EUR.

Jedná se o výzvy:

• Kvalitní životní prostředí (investiční priorita 4) –  Ochrana a obnova biologické diverzity a půdy a podpora ekosystémových služeb včetně sítě NATURA 2000 a zelených infrastruktur s alokací 2 704 000 EUR a s datem ukončení k 31. 8. 2016,

• Rozvoj místních iniciativ (investiční priorita 5) – Podpora právní a administrativní spolupráce  a spolupráce mezi občany a institucemi s alokací 4 506 942 EUR a s datem ukončení k 25. 7. 2016,

• Využívání inovačního potenciálu (investiční priorita 1) - Příprava a vykonávání  společných vzdělávacích, odborných vzdělávacích a školících programů s alokací 2 974 000 EUR a s datem ukončení k 25. 7. 2016 a

• Kvalitní životní prostředí (investiční priorita 3) – Zachování, ochrana, podpora  a rozvoj přírodního a kulturního dědictví s alokací 14 332 000 EUR a s datem ukončení k 31. 8. 2016.

Celé texty výzev včetně realizační dokumentace nutné pro podání žádosti najdete ZDE

Senát minulý týden přijal pozměňovací návrhy k novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Ty znamenají, že v zastavěném území pro výstavbu rodinných domů (pro vlastní bydlení) a veřejně prospěšných staveb by se nevyžadoval souhlas s vynětím půdy, a tudíž by se za to ani nestanovovaly odvody. V zastavitelném území by se u těchto staveb sice vyžadoval souhlas úřadu, ale nepoužila by se ekologická váha vlivu. Novela zákona se tak vrací zpět do poslanecké sněmovny.

Podle náměstka Ministerstva životního prostředí Vladimíra Many se Senát opakovaně snaží oslabit ochranu zemědělské půdy. Podle něj je problém v termínu veřejně prospěšné stavby, kdy za tuto stavbu mohou být klidně označeny fotovoltaické elektrárny. Další podrobnosti najdete v níže uvedeném komentáři náměstka MŽP.

"Senátoři měli minulý týden při projednávání novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu příležitost přidat se k široké shodě dvou ministerstev a poslanecké sněmovny a snížit již od letošního května občanům poplatky za odnímání zemědělské půdy v případě individuální výstavby rodinných domů. Bohužel ji nevyužili a doplnili poslaneckou novelu o několik dalších změn, kterými se opakovaně snaží oslabit ochranu zemědělské půdy v ČR. Novela se tak vrací k novému projednání v poslanecké sněmovně.

Pokud by senátorské pozměňovací návrhy vstoupily v platnost, byly by ekonomicky zvýhodněny všechny záměry zabírající zemědělskou půdu ve volné krajině, které by starosta obce či města označil za veřejně prospěšnou stavbu a zastupitelstvo obce by mu to v územním plánu schválilo. Podobně, jako jsme měli před pár lety boom budování fotovoltaických elektráren na polích a loukách, tak by nás zřejmě čekal boom budování veřejně prospěšných staveb typu golfových hřišť, komerčních sportovních a rekreační areálů atd. A ostatně, proč by vlastně i fotovoltaická elektrárna nemohla být označena za veřejně prospěšnou stavbu? Poslanci teď budou muset senátorskou tvořivost posoudit a budou muset zvážit, zda chtějí, aby se Česká republika stala během několika let zemí s největším počtem „veřejně prospěšných staveb“ na hlavu ve volné krajině. Stavebníci rodinných domů čekající na snížení odvodů za odnětí zemědělské půdy si však každopádně budou muset kvůli senátorům ještě další dva měsíce počkat."

Vladimír Mana, náměstek pro řízení sekce státní správy, Ministerstvo životního prostředí

Související legislativa:

Budoucí výše poplatků za odnětí z půdního fondu je stále velký otazník (20.4.2016)

Příjem z ekologických daní v rámci Evropské unie činil v roce 2014 343,6 miliard €, přičemž tento příjem v roce 2004 byl 282,0 miliard €. Informaci zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat, který dále uvedl, že podíl environmentálních daní během tohoto desetiletého období klesl z 6,8 % na 6,3 %. Tři čtvrtiny ekologických daní tvoří energetické daně, téměř 20% daně z dopravy a necelé 4% daně ze znečištění a zdrojů. V České republice od roku 2004 do roku 2014 environmentální daně klesly o necelé procento na 6,2 %. Zpráva Eurostatu ke stažení ZDE.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vyhlásilo veřejnou zakázku malého rozsahu s názvem "Zajištění vyhodnocení vlivů Politiky ochrany klimatu v ČR na životní prostředí (proces SEA)" s předpokládanou hodnotou 413 223 Kč bez DPH. Předmětem zakázky je zhotovení kompletních podkladů a vykonání všech souvisejících aktivit potřebných pro posouzení vlivů koncepce „Politiky ochrany klimatu v České republice“ na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí s cílem získání stanoviska SEA. Nabídku je nutné podat do 6. května 2016. Další podrobnosti najdete v níže uvedených dokumentech.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vyhlásilo několik výběrových řízení na klíčové posty ředitelů odborů a vedoucích oddělení. Konkrétně se jedná o výběrové řízení na ředitele odboru odpadů, ochrany ovzduší, ochrany vod, posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC, energetiky a ochrany klimatu, environmentálních rizik a ekologických škod, mezinárodních vztahů.

Dále MŽP hledá vedoucího tiskového oddělení a PR a také vedoucího oddělení politiky a strategií životního prostředí. Žádost do výběrového řízení je zpravidla nutné podat do 23. května respektive do 20. května 2016. Další informace najdete po kliknutí na níže uvedeném odkazu.

Přehled všech aktuálně volných pozic na Ministerstvu životního prostředí najdete ZDE.

Přehled - vyhlášená výběrová řízení na MŽP:

• Ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu

• Ředitel odboru ochrany ovzduší

• Ředitel odboru environmentálních rizik a ekologických škod

• Ředitel odboru ochrany vod

• Ředitel odboru odpadů

• Ředitel odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence

• Ředitel odboru mezinárodních vztahů

• Vedoucí samostatného oddělení tiskového a PR

• Vedoucí samostatného oddělení politiky a strategií životního prostředí

Zástupci celkem 175 zemí podepsali včera v New Yorku klimatickou dohodu, která má zpomalit oteplování planety a zmírnit jeho důsledky. Své podpisy historicky poprvé připojí taky Spojené státy a Čína. Celkem 15 zemí již stihlo dohodu i ratifikovat. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun na úvod procedury prohlásil, že svět závodí s časem a že skončila éra bezstarostné spotřeby. Za Česko úmluvu podepsal ministr životního prostředí Richard Brabec.

Podpis dohody v New Yorku odstartoval její ratifikační proces. Aby byla platná celosvětově, musí ji podepsat alespoň 55 států Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu odpovědných za alespoň 55 % celkových globálních emisí skleníkových plynů. Dohoda by měla vstoupit v platnost od roku 2020. V České republice ji musí v rámci ratifikace ještě schválit Parlament a podepsat prezident republiky.

Pařížská dohoda formuluje dlouhodobý cíl ochrany klimatu - udržet nárůst průměrné globální teploty pod hranicí 2 °C a snažit se o udržení nárůstu teploty dokonce pod hranicí 1,5 °C. Podle dohody musí státy usilovat o dosažení globálního snížení emisí skleníkových plynů co možná nejdříve, s ohledem na skutečnost, že snižování bude trvat déle v rozvojových státech. Každých pět let se navíc budou výsledky vyhodnocovat a případně se mohou i zpřísnit. Smlouva také vyčleňuje prostředky na pomoc v boji proti oteplování. Rozvinuté země budou v klimatickém boji finančně pomáhat rozvojovým. Každý rok by je měly podpořit dohromady částkou sto miliard dolarů.

Dokument ke stažení:

Projev ministra životního prostředí Richarda Brabce

Spolkové ministerstvo pro vzdělávání a výzkum (BMBF) vyhlásilo nový ročník soutěže Green Talents, jejímž cílem je podpořit mezinárodní výměnu inovativních myšlenek v oblasti udržitelného rozvoje. Uzávěrka přihlášek je 24. května 2016 v 10:00.

Odborná porota vybere celkem 25 úspěšných účastníků zastupujících celou škálu vědních oborů, kteří se zúčastní mezinárodního fóra v Německu, setkají se s odborníky v daném oboru a získají možnost během roku 2017 realizovat výzkumný pobyt v délce až tří měsíců na instituci dle vlastního výběru.

Zájemci o účast v soutěži musí být studenty magisterského nebo doktorského programu v jakémkoliv oboru souvisejícím s udržitelným rozvojem, případně mohou být absolventy s výrazně nadprůměrnými výsledky, avšak nejdéle 3 roky před uzávěrkou soutěže.

Dokument k e stažení:

Green Talents Flyer

Zdroj: Enterprise europe network

Jen důsledný postup orgánů státní správy a strategické dopravní plánování mohou zabránit negativním dopadům dopravní zátěže na život a zdraví lidí. Podle zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislava Křečka to potvrzuje patnáctiletá zkušenost ochránce s šetřením stížností občanů na hluk, prašnost a vibrace způsobené dopravou.

Hluk patří k v České republice k nejrozšířenějším škodlivým vlivům na člověka a trvalá hluková zátěž může lidem působit řadu zdravotních i sociálních problémů. Týká se to zejména lidí žijících v blízkosti frekventovaných dopravních komunikací. Podle Zprávy o životním prostředí České republiky 2014 je nadlimitnímu hluku v nočních hodinách vystaveno 344 000 obyvatel, celodenně pak 289 000 obyvatel.

Největší hluková zátěž, z převážné části ze silniční dopravy, je v aglomeracích Plzeň, Praha a Brno, kde je nadlimitním hladinám hluku vystaveno okolo 10 % obyvatel. Tato čísla však nejsou úplná, protože vycházejí z hlukových map, které jsou zpracovány pouze pro největší pozemní komunikace a městské aglomerace nad 250 000 obyvatel. Celkový počet osob vystavených nadměrnému hluku bude tedy ještě vyšší. K hluku se navíc připojuje i obtěžování prachem, zplodinami a někdy i vibracemi.

Stížností na hluk přibývá

Zatímco v loňském roce šetřil zástupce veřejné ochránkyně práv jednu stížnost na hluk z dopravy za měsíc, v letošním roce je stížností dvakrát tolik. Opakují se případy stížností na opakovaně udělované výjimky z dodržování hlukových limitů bez snahy realizovat opatření, která by hluk snížila nebo by před hlukem ochránila lidi žijící v okolí komunikace.

„Jsem si vědom toho, že účinně řešit problémy hluku z dopravy je složité a že zde dochází ke kolizi zájmů. Na jednu stranu je třeba chránit veřejné zdraví, na straně druhé je třeba zajistit dopravní obslužnost v konkrétní lokalitě. Je ale nepřijatelné pouze znovu a znovu prodlužovat výjimku pro nadlimitní hluk, aniž by se po vlastníkovi či provozovateli komunikace vyžadovala protihluková opatření,“ upozorňuje zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček. Zákon o ochraně veřejného zdraví totiž stanovuje, že když není z vážných důvodů možné limity dodržet, může orgán ochrany veřejného zdraví vydat časově omezené povolení pro překračování limitů, ale pouze za předpokladu, že vlastník nebo provozovatel komunikace prokáže, že přijme opatření, která hluk nebo vibrace sníží na rozumně dosažitelnou míru.

Příkladem, kdy se nakonec podařilo dosáhnout přijetí protihlukových opatření, může být obec Žiželice u Žatce. Obyvatelé si stěžovali, že v důsledku stále nerealizované stavby „I/27 Žiželice – obchvat a přemostění“, jsou obtěžováni nadměrným hlukem a prašností. Zástupce ombudsmanky vytkl Krajské hygienické stanici nečinnost, protože provozovatel komunikace neměl od roku 2013 povolení k překračování limitů. Současně apeloval na přijetí protihlukových opatření, která se nakonec skutečně realizovala v podobě výměn oken.

Podobnou stížnost řešil zástupce ombudsmanky například i od lidí žijících v Berouně, v blízkosti sjezdu z D5. Zdrojem hluku je zde intenzivní osobní, nákladní i městská doprava. Krajská hygienická stanice sice s provozovatelem dlouhodobě jednala o protihlukových opatřeních, ale žádné nebylo realizováno. Protože mu nebyla udělena ani výjimka pro nadlimitní hluk, překračování limitů tak bylo porušováním zákona. Na základě výtky zástupce ombudsmanky zahájila KHS s provozovatelem správní řízení o pokutě.

Nekonečná provizoria

Ve svých stížnostech na hluk z dopravy lidé také často poukazují na nedostatečné plánování dopravní infrastruktury a s tím pak související průtahy ve výstavbě komunikací. Mnohdy chybí koordinovanost rozhodnutí, takže se problém s nadměrným hlukem neřeší, pouze se přesouvá jinam.

„Před udělením povolení k dočasné objížďce by se krajské hygienické stanice měly důkladně seznámit s připraveností stavby, kvůli níž se objížďka povoluje. Podle toho by pak měly povolení podmínit předem realizovanými protihlukovými opatřeními,“ zdůrazňuje zástupce ombudsmanky s tím, že jak ukazují případy z praxe, nelze se spoléhat pouze na odhad investora.

Už šest let například trpí obyvatelé sídliště Spořilov v Praze hlukem a imisemi z intenzivní kamionové dopravy projíždějící obytnou zónou. Stav na Spořilově je dlouhodobě alarmující, nejen pokud jde o hlučnost, ale také o exhalace z těžké nákladní dopravy a s tím související závažná zdravotní rizika. Mělo se přitom jednat o dočasnou trasu, než bude zprovozněn Pražský okruh 511 (D1 – Běchovice), což bylo původně plánováno na rok 2013. Už v průběhu šetření ochránce však bylo zřejmé, že se stavba může protáhnout na dalších 8-10 let. Ačkoli se jedná o naprosto odstrašující případ, není výjimkou, že se i na jiných místech republiky původně plánovaná krátkodobá objížďka protahuje kvůli nedostatečné připravenosti stavby komunikace.

Podobně jako na sídlišti Spořilov trpí i obyvatelé města Dašice kvůli tranzitní kamionové dopravě na průtahu městem po silnici II. třídy. Stěžují si na hluk, prašnost a praskání domů. I když se v tomto případě krajská hygienická stanice i vlastník komunikace snaží o snížení hluku (tzv. tichý asfalt, snížení povolené rychlosti, hmotnostní limit nákladních vozidel), účinné řešení může přinést až vybudování plánované R 35 a obchvatu Dašic. V tomto případě nelze využít ani zástupcem ombudsmanky dříve obcím doporučované vymístění tranzitní kamionové dopravy na silnice vyšší kategorie, protože z průjezdu Dašicemi není kam nákladní dopravu přesunout.

Jak se bránit proti hluku z rušné silnice

• Obrátit se na krajskou hygienickou stanici, která je povinna kontrolovat, jestli jsou dodržovány závazné hygienické limity hluku.

• Pokud se měřením potvrdí překročení limitů, měla by KHS pod hrozbou pokuty přinutit provozovatele či vlastníka komunikace přijmout opatření proti hluku.

Příklady protihlukových opatření

• Stavebně technická: Protihlukové stěny (a to i mobilní), protihlukové valy, položení „tichého“ asfaltu na vozovku, výměna oken v hlukem zasažených domech

• Dopravně organizační: snížení povolené rychlosti, snížení objemu dopravního proudu změnou organizace dopravy, stanovení limitu hmotnosti vozidel.