Rekapitulace dění na poli evropské legislativy za měsíc září
OSN představila novou Agendu pro udržitelný rozvoj, Rada učinila poslední krok k vytvoření stálé rezervy EU ETS, ENVI navrhl mandát EP pro Mezinárodní klimatickou konferenci v Paříži. Z pohledu energetiky Komise představila nový strategický plán pro energetické technologie, Dohoda mezi EU, Ukrajinou a Ruskem o dodávkách plynu, V EU budou energetické štítky už i na ohřívačích.
Agenda pro udržitelný rozvoj:
Agenda stanovuje celosvětový rámec pro vymýcení chudoby a dosažení cílů udržitelného rozvoje (environmentální, sociální a ekonomické) do roku 2030, přičemž vychází z rozvojových cílů tisíciletí, přijatých v roce 2000. Kromě 17 cílů udržitelného rozvoje obsahuje 169 cílů dílčích, k jejichž splnění zmobilizuje všechny země (a to i prostřednictvím vlivu na domácí politiku) a zúčastněné subjekty. Součástí agendy je i akční program OSN z Addis Abeby, schválený v červenci 2015, který vymezuje nejrůznější prostředky nezbytné k jejímu uskutečnění, například domácí zdroje, soukromé financování a oficiální rozvojovou pomoc.
Na Agendě 2030 se neformálně dohodly státy OSN letos v srpnu a na zářijovém summitu byla oficiálně stvrzena Valným shromážděním. Komisi zastupovali první místopředseda Frans Timmermans, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyně Federica Mogheriniová a komisař pro mezinárodní spolupráci a rozvoj Neven Mimica.
Klíčové a sporné body
EU stojí v čele úsilí o podporu tohoto procesu. Zavazuje se prosazovat tuto agendu jak uvnitř EU (např. v nových unijních iniciativách, jako je strategie pro oběhové hospodářství s cílem dosáhnout udržitelnějších modelů výroby a spotřeby), tak prostřednictvím vnější politiky EU ve formě pomoci jiným, zejména nejpotřebnějším zemím při plnění agendy. Spolu s členskými státy je zdaleka největším dárcem pomoci na světě – jen v roce 2014 společně poskytly 58 mld. €. EU se zavázala zvýšit společnou oficiální rozvojovou pomoc a dosáhnout 0,7% HND EU v časovém rámci Agendy 2030.
Rozvojové cíle tisíciletí určovaly směr rozvojové politiky EU za posledních 15 let a EU významně přispěla k jejich dosažení. Zatímco se rozvojové cíle tisíciletí zaměřily na země rozvojové, Agenda 2030 je první celosvětovou dohodou, která stanoví všeobecný a souhrnný akční program pro všechny země, s dopadem na jejich domácí politiku. Pokrok v plnění rozvojových cílů tisíciletí byl v různých částech světa nerovnoměrný a nepodařilo se je všechny splnit. Geopolitické změny v posledních letech přinesly poznání, že pro dnešní dobu je vhodnější univerzálnější soubor cílů, které vyžadují integrovaná řešení. Nová agenda je tedy mnohem obsáhlejší a týká se všech zemí, např. v těchto oblastech: chudoba, nerovnost, potravinové zabezpečení, zdraví, udržitelná spotřeba a výroba, růst, zaměstnanost, infrastruktura, udržitelné hospodaření s přírodními zdroji či změna klimatu, ale i rovnost žen a mužů, mírumilovné a inkluzivní společnosti, přístup ke spravedlnosti a odpovědnost institucí. Agenda bude mít silný mechanismus pro sledování a přezkum, který umožní monitorování pokroku při jejím plnění a zajistí odpovědnost vůči občanům. Jednou z významných novinek Agendy 2030 je uznání, že snaha o trvale udržitelný rozvoj si žádá souběžný pokrok na třech polích – ekonomické, sociální a environmentální otázky je třeba řešit společně a integrovaným způsobem.
Odkazy
Rada učinila poslední krok k vytvoření stálé rezervy EU ETS:
Rada 18. 9. 2015 formálně přijala rozhodnutí o vytvoření rezervy tržní stability pro EU ETS. Systém automatického stažení emisních povolenek z oběhu v případě přebytku bude zahájen 1. 1. 2019, tedy v termínu požadovaném EP. Zástupci Rady i EP se shodli na tom, že povolenky, které budou staženy v letech 2014-2016, nebudou opětovně vráceny na trh, s čímž se v návrhu Komise počítalo, ale jejich objem bude přidán do nově vzniklé rezervy v roce 2019. Plénum EP odsouhlasilo dohodu již na svém červencovém zasedání.
ENVI navrhl mandát EP pro Mezinárodní klimatickou konferenci v Paříži:
Poslanci výboru ENVI 23. 9. 2015 přijali rezoluci k mandátu delegace EP na Mezinárodní klimatickou konferenci v Paříži konanou ve dnech 30. 11. - 11. 12. 2015. Poslanci se shodli, že je třeba v Paříži apelovat na 40% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, na zvýšení energetické efektivity o 40 % a na zavedení závazného cíle na navýšení obnovitelných zdrojů energie o 30 %, a to oproti roku 1990. Výbor se rovněž vyslovil pro povinné snižování emisí v letecké a námořní dopravě od konce roku 2016. ENVI požaduje, aby protokol vzešlý z konference byl právně závazný a obsahoval postupné ukončení emisí uhlíku okolo roku 2050. O mandátu bude hlasovat 14. 10. 2015 ještě plénum EP. Ve světle této nadcházející konference o klimatu podepsal komisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Cañete nové deklarace o posílené spolupráci v oblasti udržitelné energie se čtyřmi státy Oceánie, Marshallovými ostrovy, Mikronésií, Palau a Nauru. Cílem těchto deklarací je zvýšení udržitelnosti národních energetických sektorů díky vyšší podpoře obnovitelné energie a energetické účinnosti. Právě státy z Oceánie jsou nejvíce ohroženy změnami klimatu, které s sebou mohou přinést i zvýšení hladiny světových oceánů, což by mohlo mít za následek trvalého potopení mnoha ostrovů.
Komise představila nový strategický plán pro energetické technologie:
Komise 15. 9. 2015 přijala nový strategický plán pro energetické technologie, tzv. plán SET, jenž je prvním výstupem pátého pilíře budované energetické unie, tj. výzkumu a inovací. Komise již dříve označila plán SET za klíč k vývoji a použití nízkouhlíkových technologií, jakož i pro vytvoření otevřeného ekosystému pro vědu a inovace. Na plán však byly kladeny požadavky, aby byl přizpůsoben cílům a prioritám energetické unie, což znamená, že musí být úžeji zaměřený, integrovanější a jeho administrativní struktura musí být schopna navýšit spolupráci mezi národními vládami, průmyslem a výzkumnými institucemi. Nový SET plán proto navrhuje 10 bodů zaměřených na výzkum a inovace: (1) podporu vysoce účinných obnovitelných zdrojů energie; (2) snižování nákladů klíčových technologií; (3) vytváření technologií a služeb pro inteligentní domácnosti; (4) zvýšení odolnosti a inteligence energetických systémů; (5) rozvoje nových technologií a materiálů; (6) pokračování úsilí EU snížit energetickou náročnost průmyslu; (6) konkurenceschopnosti v odvětví baterií s cílem podpořit e-mobilitu; (7) posílení tržního podílu obnovitelných paliv v dopravě; (8) rozvoje inovací a aplikací technologií CCS a CCU a (9) udržení vysokého standardu bezpečnosti a vylepšení účinnosti jaderných zařízení. Nyní záleží na EP a Radě, jak se ke iniciativě Komise postaví.
Dohoda mezi EU, Ukrajinou a Ruskem o dodávkách plynu:
Zástupci Ukrajiny, Ruska a Komise se 25. 9. 2015 dohodli na podmínkách dodávek plynu z Ruska na Ukrajinu pro nadcházející zimu. Dohoda, která by měla platit od října 2015 do konce března 2016, zajistí spolehlivé dodávky plynu nejen na Ukrajinu, ale zejména její tranzit do zemí EU. Po sérii bilaterálních jednání s Ruskem a s Ukrajinou se nakonec podařilo najít vyhovující kompromis. Dokument nyní čeká na potvrzení jednotlivých vlád.
V EU budou energetické štítky už i na ohřívačích:
Dne 26. 9. 2015 vstoupila v účinnost nová legislativa upravující unijní pravidla pro tzv. ekodesign (nařízení Komise č. 814/2013) a energetické štítky (nařízení Komise v přenesené pravomoci č. 812/2013), která by měla podle Komise domácnostem ušetřit až pětinu účtu za energie. Legislativa se vztahuje na topná tělesa pracující s ohřevem vody, tedy mj. bojlery a tepelná čerpadla. Pro kotle spalující tuhá paliva vstoupí podobná legislativa v účinnost až v září 2018. Pravidla pro ekodesign vyžadují po výrobcích minimální standardy efektivity, zatímco energetické štítky poskytnou spotřebitelům představu o účinnosti a šetrnosti jednotlivých výrobků. Spotřebitelé ostatně jsou s tímto systémem obeznámeni, neboť se s ním mohou již několik let setkávat u dalších domácích spotřebičů, jako jsou ledničky, myčky, pračky či televize. Nová opatření se vztahují pouze na nově vyrobené zboží, nikoliv na výrobky, které jsou již na trhu. EU si od těchto opatření slibuje snížení emisí oxidů uhlíku a dusíku, snížení závislosti na dovozu paliv ze třetích zemí a úsporu domácností až ve výši pětiny jejich ročních výdajů na energie.
Zdroj: Odbor informování o evropských záležitostech Úřadu vlády České republiky