Ministr životního prostředí Richard Brabec nepředpokládá, že by antifosilní zákon začal platit už od 1. ledna 2017, ale spíše až v lednu o rok později. Uvedl to dnešním diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). Ministr zemědělství Marian Jurečka zas v OVM potvrdil, že bude navrhovat v rámci novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu absolutní zákaz vynětí nejcennější zemědělské půdy pro průmyslové účely. Případné výjimky má schvalovat vláda.

Takzvaný antifosilní zákon by mohl platit až od 1. ledna 2018, předpokládá to ministr životního prostředí Richard Brabec. Do konce září letošního roku by měl resort předložit vládě paragrafové znění, přičemž studie dopadů by měla být hotová do konce srpna. Pokud zákon vláda schválí, tak by nejdříve do konce tohoto roku měl být předložen předložen Sněmovně.

Dobrou zprávou pro plynaře je, že zákon nemá cílit proti zemnímu plynu, uvedl také ministr Brabec v dnešních Otázkách Václava Moravce.

Ministr Brabec také v pořadu připomněl, že Česko už snížila emise CO2 od roku 1990 přibližně o 37 procent. Větším problémem podle ministra jsou prachové částice, které produkují především lokální topeniště a doprava.

Antifosilní zákon by neměl podle ministra Brabce vytvořil právní normu, která bude žalovatelná, měla by být spíše deklaratorní v dlouhodobém horizontu.

Půdní fond

Na konci první části pořadu ministr zemědělství Marian Jurečka potvrdil, že bude navrhovat při příští novelizaci zákona o ochraně zemědělského půdního fondu absolutní zákaz vynětí z půdního fondu nejbonitnější zemědělské půdy pro průmyslovou výrobu. Případnou výjimku by podle něj schvalovala vláda kvůli veřejnému zájmu. K tomu ministr Brabec uvedl, že je připraven na toto téma diskutovat.

Záznam z dnešních Otázek Václava Moravce najdete ZDE

Čtěte také:

MZe uvažuje o absolutním zákazu vyjímání nejkvalitnější půdy z půdního fondu (7.4.2016)

Cílem dokumentu je seznámit s analýzami dlouhodobého rozvoje české elektroenergetiky a plynárenství v kontextu celé energetiky včetně zohlednění situace v zahraničí. Vývoj je analyzován do roku 2050 pro několik variant. Pro zpracování materiálu byla využita data od účastníků trhu ze září 2015.

V elektroenergetice je očekáván dlouhodobý růst spotřeby elektřiny, který bude urychlen, mimo jiné, i postupným zaváděním elektromobility. Dekarbonizace, decentralizace a vyšší využití informačních technologií budou pravděpodobně hlavními trendy určujícími budoucí rozvoj elektroenergetiky. Zpráva představuje predikce vývoje spotřeby elektřiny, analýzy provozovatelnosti a spolehlivosti chodu zdrojové základny, analýzy potřeb primárních zdrojů energie, analýzy chodu sítí, analýzu trhu s elektřinou a vyhodnocení ekonomických a environmentálních dopadů.

Využití zemního plynu v ČR má od roku 2000 převážně sestupnou tendenci, pro budoucnost se však nabízí několik nových oblastí uplatnění. Potenciálně významné je zejména využití plynu jako náhrady za uhlí, a to jak při vytápění, tak při výrobě elektřiny, a využití v dopravě ve formě CNG. Zpráva představuje predikce vývoje spotřeby zemního plynu, analýzy bezpečnosti a dostatečnosti importu plynu ze zahraničních nalezišť, analýzy dostatečnosti a bezpečnosti napojení na mezinárodní potrubní sítě a analýzy spolehlivosti chodu samotné plynárenské soustavy v ČR.

Dokument ke stažení:

Zpráva o očekávané dlouhodobé rovnováze mezi nabídkou elektřiny a plynu (2015)

Skupina Světové banky do projektů na ochranu klimatu každý rok vloží nejméně 16 miliard dolarů. Dalších 13 miliard během čtyř let hodlá získat od soukromých investorů, kteří by se měli podílet na některých projektech. Do roku 2020 by celková suma měla vzrůst na 29 miliard dolarů za rok, tedy téměř třetina investic. Ty půjdou ny vybudování obnovitelených zdrojů energie pro 150 milionů domácností, systém včasného varování před přírodními katastrofami, „chytré“ zemědělství a pomůže zemím s rozvojem nízkoemisní dopravy. Více na E15 ZDE.

Zdroj: E15

Komise připravuje další kroky k provádění Pařížské dohody. Dále Komise v polovině března navrhla nařízení, které mají usnadnit přístup organických hnojiv a hnojiv na bázi odpadů na jednotný trh EU. Podmínky pro jejich uvádění na trh tak mají být stejné jako v případě hnojiv tradičních, neorganických. V neposlední řadě byl zveřejněn report týkající se obnovitelných zdrojů energie.

Komise 2. 3. 2016 vydala 2 dokumenty, které mají EU pomoci v naplňování závazků z pařížské klimatické konference, která se uskutečnila na přelomu listopadu a prosince 2015. Rozhodnutí Komise tak shrnuje výsledky konference a oznamuje záměr oficiálně podepsat pařížskou úmluvu. Smlouva má být podepsána v dubnu 2016 v New Yorku. V účinnost vstoupí v okamžiku, kdy ji podepíší a ratifikují země představující 55 % globálních emisí.

Vlády se v Paříži dohodly na dlouhodobém cíli, kterým bude udržet vzestup průměrné globální teploty výrazně pod úrovní 2 °C ve srovnání s hodnotami před průmyslovou revolucí. Byl potvrzen závazek rozvinutých zemí navýšit finance na klimatická opatření v rozvojových zemích do roku 2020 na 100 mld. $ ročně. Celkový stav plnění dohody se bude vyhodnocovat každých 5 let (poprvé v roce 2023).

Organická hnojiva a hnojiva z odpadů

Návrh nařízení stanovuje společná pravidla pro přeměňování biologického odpadu na suroviny, jež mohou dále sloužit k výrobě hnojiv. Definuje požadavky na bezpečnost, jakost a označování, které by musely všechny výrobky určené ke hnojení splňovat, aby se s nimi dalo volně obchodovat po celé EU. Než budou moci výrobci své produkty opatřit označením CE, budou muset prokázat, že jejich výrobky vyhovují stanoveným požadavkům a že jsou dodržena omezení co se týče organických znečišťujících látek, mikrobiálních kontaminantů a fyzických nečistot.

Nová pravidla se mají vztahovat na všechny druhy hnojiv. Návrh nařízení zavádí přísné limity pro přítomnost kadmia ve fosforečných hnojivech. Mezní hodnoty budou zpřísněny z 60 mg/kg na 40 mg/kg po 3 letech a na 20 mg/kg po 12 letech. Jelikož některá hnojiva se nevyrábí ve velkém množství nebo se s nimi ve velkém neobchoduje přes hranice států, navrhuje Komise nepovinnou harmonizaci. Návrh nařízení bude nyní předložen k projednání EP a Radě.

Obnovitelné zdroje

Evropská agentura pro životní prostředí 16. 3. 2016 zveřejnila publikaci s názvem “Renewable energy in Europe 2016: Recent growth and knock-on effects”. Studie poukazuje na fakt, že podle nejnovějších statistik Eurostatu se v roce 2014 zvýšil podíl energie vyrobené v Evropě z obnovitelných zdrojů z 15 % na 16 % a pokračuje tak v rostoucím trendu. Kromě toho přináší studie další zajímavé poznatky, například to, že obnovitelné zdroje nahrazují nejčastěji uhlí, nebo že největší redukci spotřeby fosilních paliv v posledních letech zaznamenalo Německo, Španělsko a Itálie.

Zdroj: Odbor informování o evropských záležitostech Úřadu vlády České republiky

AVÍZO Po půl roce se ministr životního prostředí Richard Brabec vrací k diskusnímu stolu Václava Moravce. Téma pro ministra a Luboše Pavlase z představenstva Svazu průmyslu a dopravy bude čistý vzduch versus průmysl. V nedělní polední debatě půjde především podle MŽP o antifosilní zákon, energetickou koncepci ČR a podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů. Záznam pořadu ZDE.

Zástupci města Třince dnes podepsali dohodu o přistoupení ke Společné deklaraci o spolupráci na přípravě konceptu chytrého města (Smart city) a chytrého regionu (Smart region). Cílem projektu je zejména zlepšit kvalitu ovzduší v Moravskoslezském kraji.

Ten stále patří mezi oblasti s nejvíce znečištěným ovzduším v ČR a Evropě a jeho obyvatele tak dlouhodobě trápí zhoršená kvalita života. Na území kraje jsou plošně překračovány imisní limity pro jemné prachové částice PM10 a PM2,5 a karcinogenní benzo(a)pyren, jejichž významným zdrojem je vedle emisí z lokálních topenišť i silniční doprava.

Konkrétní příspěvek města Třinec by měl spočívat zejména v oblasti dopravy, např. v podpoře využití vozidel s alternativním pohonem (elektrobusy) ve veřejné hromadné dopravě, včetně budování potřebné dobíjecí infrastruktury, vybudování a využití inteligentních systémů řízení dopravy, vzdělávání a osvětě v oblasti udržitelné dopravy, dále v podpoře cyklomobility i budování zelených ploch ve městě. Důležité bude rovněž sdílení dat a informací a zajištění expertního zapojení relevantních partnerů města Třinec do projektu.

Zajímavost: Třinec se po loňském čtvrtém místě stal historicky poprvé nejpřívětivějším místem pro podnikání. Město má nejvyšší podíl velkých zaměstnavatelů a čtvrtou nejnižší nezaměstnanost.

„O své město chceme pečovat nejen citem, ale i rozumem. Pro každou ze čtyř oblastí našeho konceptu – správu města, mobilitu, životní prostředí a informační technologie – máme zpracovaný souhrn provázaných investic a projektů. Chytré město pro nás znamená zavedení elektronických služeb a aplikací, sbírání, vyhodnocování zveřejňování dat o městě. Budeme podporovat investice do obnovitelných zdrojů, zelené infrastruktury a čistého ovzduší, elektromobilitu a další alternativní způsoby dopravy. To vše musí být podpořeno zavedením moderních systémů technologií,“ popsala třinecký koncept Smart city starostka města Věra Palkovská.

Materiál s názvem „Přistoupení ke Společné deklaraci o spolupráci na přípravě konceptu chytrého města (Smart city) a chytrého regionu (Smart region) s prioritou zlepšení celkové kvality života a životního prostředí v Ostravě a Moravskoslezském kraji“ navazuje na dokument „Společná deklarace o spolupráci na přípravě konceptu chytrého města (Smart city) a chytrého regionu (Smart region) s prioritou zlepšení celkové kvality života a životního prostředí v Ostravě a Moravskoslezském kraji“ (dále jen deklarace). Deklarace byla uzavřena 22. 7. 2015 mezi Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem průmyslu a obchodu, Moravskoslezským krajem a statutárním městem Ostrava.

NOVÉ DOTACE Naše krajina ztrácí svou přirozenou schopnost zadržovat vodu, a proto stoupá riziko každoročních povodní na jedné straně a období sucha v letních měsících na straně druhé. Na podporu této funkce krajiny vyhlašuje Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny ČR výzvu, jejíž alokace z evropských fondů ve výši 287,5 milionu korun je určena primárně právě na opatření k zadržování vody v krajině.

Mezi podporovaná opatření zdaleka nepatří jen vodní prvky, jako malé vodní nádrže, tůně či mokřady, revitalizace a realizace přírodě blízkých koryt vodních toků nebo obnova korytotvorných procesů. Velice důležitou roli hraje i tzv. vegetační pokryv, tedy realizace travních pásů, průlehů, zakládání a obnova mezí a remízů, vytváření krajinné mozaiky, zlepšení stavu lesních porostů nebo zakládání a obnova územních systémů ekologické stability, biocenter a biokoridorů. Na tato a řadu dalších opatření je určeno 80 % celkové alokace z této výzvy, tedy konkrétně 230 milionů korun.

Výzva je pro příjem žádostí otevřena od 8. 4. 2016 do 30. 6. 2016. Hlavní cílové skupiny jsou vlastníci a správci pozemků, organizace podílející se na ochraně přírody a krajiny, správci povodí a správci vodních toků.

Typy podporovaných projektů a aktivit

• Zprůchodnění migračních bariér pro živočichy a opatření k omezování úmrtnosti živočichů spojené s rozvojem technické infrastruktury
  • opatření na zprůchodnění migračních bariér pro vybrané druhy živočichů, a to zejména na významných tahových cestách obojživelníků, míst, kde dochází k úhynu kriticky a silně ohrožených druhů apod.,
  • výstavba nových rybích přechodů, speciálních rybích přechodů či opatření,
  • zvýšení účinnosti stávajících rybích přechodů, speciálních rybích přechodů či opatření,
  • odstranění migračních překážek na vodních tocích,
  • instalace opatření k usměrnění nebo přemístění ryb a na vodu vázaných obratlovců podporující jejich poproudou migraci,
  • obnova konektivity vodního toku s nivními biotopy apod.

• Vytváření, regenerace či posílení funkčnosti krajinných prvků a struktur.
  • založení biocenter a biokoridorů ÚSES zlepšení funkčního stavu biocenter a biokoridorů ÚSES realizace interakčních prvků podporujících ÚSES ,
  • liniové a skupinové výsadby dřevin (stromořadí, větrolamy, břehové porosty, remízy), založení nebo obnova krajinného prvku,
  • zásahy posilující ekologicko-stabilizační funkce významných krajinných prvků,
  • obnova historické cestní sítě s nezpevněným povrchem a její doprovodnou vegetaci umožňující pěší průchod krajinou,
  • vytváření a obnova vodních prvků v krajině s ekostabilizační a retenční funkcí (např. tůní, mokřadů, rybníků a malých vodních nádrží apod.) včetně nepravidelně zatápěných území (např. lužní lesy).

• Revitalizace a podpora samovolné renaturace vodních toků a niv, obnova ekostabilizačních funkcí vodních a na vodu vázaných ekosystémů.
  • vytváření a obnova přírodě blízkých koryt vodních toků (přiměřeně kapacitních, tvarově a hloubkově pestrých) zahrnující eventuální odstranění dřívějších nevhodných úprav (opevnění dna a břehů, ohrázování, příčných překážek) a to včetně navazujících říčních ramen při respektování přístupů ochrany území před povodněmi,
  • podpůrná opatření na vodním toku a v nivě umožňující přirozené korytotvorné procesy v delším časovém horizontu bez nutnosti plošně rozsáhlých investičních úprav, zejména:
    • zajištění dostatečně širokého pásu nivy pro přirozený vývoj koryta vodního toku,
    • vytváření a obnova prvků posilující druhovou biodiverzitu vodních a na vodu vázaných organismů,
    • terénní úpravy koryta (dna) a břehů včetně pomístných zásahů umožňujících proces renaturace vodního toku apod.

• Zlepšování druhové, věkové a prostorové struktury lesů (s výjimkou lesů ve vlastnictví státu) zařízených LHP mimo ZCHÚ a území soustavy Natura 2000.
  • dosadby a podsadby dřevin přirozené druhové skladby včetně zajištění ochrany a nezbytné následné péče,
  • výsadby dřevin přirozené druhové skladby nad rámec minimálního podílu MZD při obnově porostů, včetně zajištění ochrany,
  • rekonstrukce porostů s vnášením dřevin přirozené druhové skladby,
  • provedení výchovného zásahu (prořezávky, probírky do 40, probírky 40 +) se zachováním příznivého počtu dřevin přirozené druhové skladby, zlepšení jejich konkurenční schopnosti v porostu a zajištění přirozené prostorové skladby porostu,
  • vnos stanovištně vhodných keřů do porostních plášťů.

• Realizace přírodě blízkých opatření vyplývajících z komplexních studií cílených na zpomalení povrchového odtoku vody, protierozní ochranu, a adaptaci na změnu klimatu.
  • podpora opatření zamezující vodní erozi,
  • podpora opatření zamezující větrné erozi.

   

Dokument ke stažení:

• Text 29. výzvy

• Náklady obvyklých opatření - 29. výzva

• Hodnoticí kritéria - 29. výzva

• Specifické dokumenty pro specifický cíl 4.3

• Obecně závazné dokumenty

Ministerstvo zemědělství podle E15 přemýšlí, jak zamezit dalším ztrátám orné půdy ve prospěch stavebníků. Podle rezortu totiž poplatky za vynětí z půdního fondu jsou nástrojem, který je účinný pouze při usměrňování drobné individuální výstavby nikoliv pro regulaci průmyslové výstavby. Jedním z nástrojů, o kterém se rovněž uvažuje, je i absolutní zákaz vyjímání nejkvalitnější půdy z půdního fondu. Ministerstvo životního prostředí v reakci pro E15 uvedlo, že neplánuje další změny zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Více čtěte v zítřejším vydání E15.

Zdroj: E15

Státní fond životního prostředí (SFŽP) spustil novou aplikaci pro vyhledávání v seznamu výrobků a technologií na které lze získat podporu v programech Nová zelená úsporám a v tzv. „kotlíkových dotacích".

V seznamu můžete prozatím vyhledávat podporované kotle, tepelná čerpadla a komponenty solárních systémů, a to dle jejich názvů či typového označení, SVT kódu nebo výrobce nebo můžete vyhledávat podle parametrů. Ale pozor - pro vyhledání ostatních výrobků – tepelně izolačních materiálů, oken, dveří a větracích jednotek se zpětným získáváním tepla (rekuperací) je nutné využít původní aplikaci. 

SFŽP uvedl, že Nová aplikace je určena pro žadatele, kteří svou žádost podali v rámci 3. výzvy pro rodinné domy nebo 2. výzvy pro bytové domy v programu Nová zelená úsporám a také pro žadatele v tzv. „kotlíkových dotacích“ Operačního programu Životní prostředí 2014 – 2020. V obou případech je seznam výrobků a technologií pro žadatele doporučující, pokud pravidla konkrétní výzvy nestanoví jinak.

VÝROČNÍ ZPRÁVA KE STAŽENÍ České inspekce životního prostředí (ČIŽP) provedla vloni 15 677 kontrol, o víc než tisíc více než v roce 2014 (14 634) a uložila 2941 pokut (o 7 méně než v roce 2014) v celkové výši 135 719 214 korun. Nejvíce pokut padlo za odpady (1060), což je několikaletý trend.

Celková výše pokut klesla oproti roku 2014 o zhruba 13 milionů. „To bylo způsobeno ukládáním nižších pokut za drobnější delikty a dále také tím, že o téměř deset procent vzrostl počet pravomocně uložených opatření k nápravě (celkem 345 rozhodnutí). Přibylo též pravomocně uložených návrhů k zastavení nebo omezení činnosti (celkem 44 rozhodnutí),“ uvedl Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Z celorepublikového hlediska dostala nejvyšší pokutu pět milionů korun v loňském roce společnost a to za porušení zákona o odpadech. Firma použila k terénním úpravám na pozemcích v katastru Mýto na Rokycansku směs odpadů o hmotnosti minimálně 47 328 tun tvořenou mimo jiné recyklátem stavebních odpadů, kusy betonu, zámkovou dlažbou, asfaltem, kabely a apod. Řádně nebyla prováděna ani kontrola přebíraných odpadů a plocha areálu nebyla zajištěna před ukládáním odpadů cizími osobami.

Druhou nejvyšší pokutu ve výši 3,2 milionu korun udělili vloni inspektoři firmě za protiprávní úmyslnou mýtní těžbu ve druhé zóně CHKO Beskydy. Společnost v k. ú. Dolní Lomná v oblasti skiareálu Armáda zmýtila lesní porosty na souvislé ploše o výměře cca 1,5 ha a to včetně porostů mladších než 80 let. Dále vyfrézovala a vyklučila pařezy a realizovala terénní úpravy, aby zde mohla vybudovat sjezdovku. Tímto jednáním vytvořila podmínky nejenom pro působení vodní eroze a škodlivých činitelů, ale neoprávněně také využívala lesní půdu k jiným účelům.

Inspektoři provedli také 505 kontrol podle zákona o obchodování s ohroženými druhy rostlin a živočichů (CITES), vedli 120 pokutových řízení a uložili pokuty ve výši 352 300 korun. Zabaveno bylo 1355 živých exemplářů ohrožených živočichů a rostlin a 1095 neživých exemplářů (výrobky). U vývozu a dovozu exemplářů zjistili, že každá pátá zásilka nebyla v pořádku. Nejvíce zásilek s živočichy, rostlinami a produkty z nich pochází z Asie. „Velmi závažný je vzrůstající počet porušování zákona o CITES. V roce 2015 byl v 50 % případů zjištěn v této souvislosti pachatel vietnamské národnosti. Nadále pokračovala spolupráce s celní správou a policií na závažných případech nelegálního obchodu s nosorožčími rohy, slonovinou a tygřími kostmi,“ uvedl Geuss.

Dokument ke stažení:

Výroční zpráva ČIŽP 2015

VÝSLEDKY Vláda dnes odložila projednávání bodu, jak řešit hrozící pokutu a ztrátu sedmi miliard korun z evropských dotací v souvislosti s nedoplněním seznamu evropsky chráněných území. K projednání návrhů MŽP se vláda má vrátit v pondělí. Vláda také dnes neprojednala nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Naopak vláda dnes schválila bod místopředsedy vlády P. Bělobrádka týkající se Programu na podporu aplikovaného výzkumu ZETA.

Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací - výsledek: Projednávání bylo odloženo

V oblasti ochrany veřejného zdraví v komunálním prostředí se jedná především o změny vyvolané novelou zákona o ochraně veřejného zdraví přijatou pod č. 267/2015 Sb. Dále dochází k úpravě terminologie v návaznosti na oblast technické normalizace (normy ČSN ISO). Návrh rovněž vychází ze zkušenosti hygienické služby s aplikací stávajícího nařízení vlády v terénní praxi.

Na základě nové úpravy a zmocnění v zákoně stanovuje nově nařízení vlády pojem prostor významný z hlediska pronikání hluku z venkovních prostor staveb do vnitřních chráněných prostor. Je nově upraveno hodnocení chráněného venkovního prostoru staveb, které jsou hodnoceny z hlediska dopadajícího zvuku, tj. nebere se v úvahu zvuk odražený od fasády konkrétní posuzované stavby. Toto hodnocení je v souladu se stanovením doporučených limitních hodnot WHO, které platí pro dopadající zvuk a z nichž vychází i hodnoty hygienických limitů, dále požadavky mezinárodních technických norem ČSN ISO 1996-2 a respektováním již implementované Směrnice 2002/49/EC o snižování a řízení hluku v životním prostředí. Nejde v tomto případě o ochranu lidí zdržujících se do 2 metrů před fasádami těchto staveb, protože ochrana těchto osob je zajištěna limity pro chráněný venkovní prostor, ale posouzení expozice vnitřních prostor. Je proto zavedena povinnost od naměřených hodnot odečítat korekcemi vliv odraženého zvuku.

Dokument ke stažení: Platné znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací - ZDE

Návrh nařízení částečně upravuje a doplňuje použité základní pojmy a terminologii, které jsou upraveny podle novelizované technické normalizace, zejména ČSN ISO 1996-2 (např. zavedení pojmu určující ukazatele fyzikálních veličin, připuštění možnosti přesnější identifikace tónové složky a její slyšitelnosti), upravuje se pojem stacionární zdroj hluku, který je doplněn i na základě zkušeností z praxe), doplňuje se další kritérium pro identifikaci impulsních hluků, protože mimo kvalitativní posouzení, zda zdroj hluku patří do kategorie zdrojů impulsního hluku, je třeba posoudit i kvantitativně impulsní charakter akustického signálu. Toto doplnění reaguje na skutečnost, že se vzrůstající vzdáleností od zdroje se ztrácí charakteristika hluku jako impulsního a v praxi byla podle stávajícího znění nařízení vlády  aplikována korekce -12 dB, i když již u chráněné zástavby tento charakter neměla (např. střelba).  Dále se ruší pojmy, které byly navázány na novelou zákona zrušená ustanovení (např. pojmy sousedský hluk, hluk s výrazně informačním charakterem) a rovněž jsou odstraněny tiskové chyby ve stávajícím znění.

Návrh upřesňuje na základě požadavku praxe stávající ustanovení o tzv. nehodnotitelné změně naměřených hodnot hluku tím, že jasně vymezuje, že tento institut nelze použít pro porovnání naměřené hodnoty s hygienickým limitem. Tento institut je určen především pro posouzení situace před a po realizaci protihlukových opatření, zejména v rámci tzv. časově omezeného povolení provozu nadlimitního zdroje hluku podle § 31 odst. 2 zákona. V rámci povolování této „výjimky“ z dodržování limitů, se mj. posuzují navrhovaná protihluková opatření z hlediska rozumně dosažitelné míry, tj. zda navrhovaná řešení mají dostatečný efekt a povedou ke snížení hlučnosti.

V  souvislosti s výše uvedenou novelou zákona a zavedením „priority vstupu do území“ zdroje hluku nebo chráněné stavby, byla v souladu s požadavkem obsaženým v § 77 odst. 5 zákona v návrhu definována hodnota představující prokazatelné navýšení hluku a stanoveny podmínky pro její použití. Navýšení hluku se považuje za prokazatelné při hodnotách větších než 2dB, kdy tato hodnota byla stanovena s ohledem na hodnotu konvenční standardní nejistoty měření hluku, která je právě 2 dB. Zajišťuje se také, aby stavebník hodlající stavět v blízkosti zakreslené, ale ještě neexistující, pozemní komunikace (ale i dráhy nebo stacionárního zdroje), si vyprojektoval svá protihluková opatření, tak jak mu to ukládá zákon, na základě nejaktuálnějších údajů o zdroji hluku (např. dopravních informací), které mu budoucí vlastník nebo provozovatel může poskytnout. Provozní údaje se totiž mohou v souvislosti s projektovou přípravou výstavby zdroje hluku postupně měnit a upřesňovat, takže očekávaná hlučnost se může i zvyšovat. Stavebník by tedy mohl svá protihluková poddimenzovat, pokud by vycházel ze starších, v rozhodnou chvíli již neaktuálních, údajů. Přitom původ relevantních údajů může být i starší, avšak v rozhodnou chvíli musí být stále platné. Stanovená doba 9 měsíců by měla poskytovat dostatečný časový prostor na to, aby bylo možné adekvátní protihluková opatření pro stavebníka vyprojektovat.

Upřesňuje se pravidlo použití korekce pro účelové komunikace mimo areály stacionárních zdrojů hluku, které se posuzují stejně jako komunikace III. třídy. Jedná se o komunikace např. v satelitní zástavbě, které má charakter obslužných komunikací. Hluk z účelových komunikací má jednoznačně charakter hluku ze silniční  dopravy, a není proto důvod posuzovat je o 5 dB přísnějším limitem pro stacionární zdroje hluku.

Materiál na vládu předkláda ministerstvo zdravotnictví s rozporem ze strany Ministerstva dopravy. Podle MZ by realizací návrhu Ministerstva dopravy došlo k rozšíření staré hlukové zátěže na všechny komunikace provozované k datu 1.1.2001. Jednalo by se tak o plošné a prakticky nekontrolovatelné navýšení limitu o 10 dB a zvýšení stávajícího zdravotního rizika expozice hluku. A dále požadavkem MD v části týkající se vlakotvorných stanic (seřaďovacích nádraží) by došlo k navýšení hygienických limitů požadavkem převedení stacionárních zdrojů hluku do dopravních. MD navrhované znění by znamenalo navýšení stávající hodnoty hlukových limitů až o 20 dB.

NATURA 2000 - výsledek: Projednávání bylo odloženo, vláda se k bodu má vrátit v pondělí 11.4.

Vláda by se také měla zabývat bodem Reakce vlády na zahájené infringementové řízení z důvodu vyhlášení lokalit Natura 2000 v nedostatečném rozsahu. Již v únoru vláda rozhodla, že nezařadí dvě lokality (kaňonovité labské údolí a Louky u Přelouče) na seznam chráněných území kvůli dopravním zájmům. MŽP na čtvrtečním jednání kabinetu navrhne dvě varianty řešení: buď se lokality na seznam nezařadí a nést případné důsledky, nebo dát přednost chráněné přírodě a seznam doplnit. MŽP doporučuje seznam doplnit. Ve hře je 7 miliard korun z evropských dotací na vnitrozemskou vodní dopravu.

Program ZÉTA - výsledek: schváleno

Vicepremiér Bělobrádek také na čtvrteční vládu předloží materiál TA ČR s programem na podporu aplikovaného výzkumu nazvaným Zéta. Program Zéta je zaměřen na zapojení posluchačů nebo posluchaček magisterských a doktorských studijních programů a dalších mladých vědeckých pracovníků do výzkumné a vývojové činnosti směrem k využití výsledků v praxi a ke zvýšení jejich zájmu o projekty aplikovaného výzkumu. Program má také řešit nerovné zastoupení mužů a žen v českém výzkumu.

Celkové výdaje budou 847 milionů korun na celou dobu trvání programu. Průměrná výše podpory na jeden projekt by se měla pohybovat kolem dvou milionů korun. Nejvyšší povolená míra podpory na jeden projekt je 85 % celkových uznaných nákladů. Veřejná soutěž v aplikovaném výzkumu a experimentálním vývoji a inovacích bude vyhlášena poprvé v roce 2016 se zahájením poskytování podpory v roce 2017. Délka trvání projektů bude jeden až dva roky.

Projekty budou vést řešitelské týmy studentů nebo výzkumníků do 35 let, podmínky budou nastaveny tak, aby nebyli znevýhodněni ani badatelé na rodičovské dovolené nebo pečující o nezletilé děti.

Česko čeká v roce 2017 podle odhadů vyplývajících z analýzy poradenské společnosti Grant Thornton citelné zvýšení cen vodného a stočného. Podle analýzy by cena vody mohla na více místech v Česku překročit magickou hranici 100 Kč za kubík. Tato cena představuje v průměru ČR výši sociálně únosné ceny vody.

"V současné době se průměrná cena 1 m3 pohybuje kolem 75 Kč. Vlivem několika souběžných faktorů odhadujeme, že na více místech ČR cena překročí magickou hranici 100 Kč za 1 m3," uvedl managing partner Grant Thornton Advisory David Pirner.

Růst cen se týká především měst, kde se dlouhodobě odkládaly investice do obnovy vlastní infrastruktury a měst a obcí, které jsou závislé na odběru podzemních vod. "V roce 2017 se potkají dva naprosto zásadní faktory ovlivňující cenu vody - nutné investice do přirozené obnovy vodohospodářské infrastruktury a zvýšení poplatků za odběr podzemních vod na základě novely vodního zákona," vysvětlil situaci expert na vodohospodářství a partner společnosti Grant Thornton Pavel Válek. Na základě souběhu těchto dvou faktorů je vysoce pravděpodobné, že české domácnosti čeká citelné zdražení ceny vody.

Obecně zdražování ceny vody ovlivňuje podle poradenské společnosti hned několik faktorů. Vedle kontinuálního nárůstu provozních nákladů, je jedním z hlavních faktorů dlouhodobě podfinancovaná infrastruktura. "Velká část nákladů za vodohospodářské služby je fixní bez ohledu na objem dodané či vyčištěné vody, přičemž dlouhodobě klesá spotřeba vody a to má zásadní dopad na jednotkovou cenu " říká Pavel Válek. Ceny tak logicky porostou především ve městech, kde se dlouhodobě odkládaly investice do obnovy vlastní infrastruktury a zároveň tam, kde města či obce nebudou schopná nadále čerpat štědré evropské dotace či dotovat obnovu a investice z veřejných rozpočtů.

Podle analýzy Grant Thornton způsobí skokový nárůst ceny za vodu další zásadní faktor, kterým je změna legislativy. "Jde o novelu vodního zákona, kterou připravuje Ministerstvo životního prostředí. Cílem zvýšení poplatků je omezení množství vypouštěné odpadní vody a regulace používání zdrojů podzemních vod," říká Pavel Válek. Tímto způsobem novela také reaguje na pokračující sucha v Čechách.

Zdroje podzemních vod používá téměř polovina měst a obcích v ČR a to včetně měst, které zdroje kombinují. "Je na místě začít vážně hovořit o tom, že již brzy dojde k dosažení magických 100 Kč za 1m3 za vodné a stočné a to na více místech České republiky. Tato magická cena představuje v průměru ČR výši sociálně únosné ceny vody. Sociální únosnost cen počítá s prahovou hodnotou 2% průměrných čistých příjmů domácností v daném regionu, takže je otázkou, zda bude možné ceny za vodu udržet v souladu s tímto pravidlem", uzavírá managing partner Grant Thornton Advisory David Pirner.

Čtěte také:

MŽP vypořádalo poplatkovou novelu vodního zákona, rozpory však zůstávají (22.3.2016)

Dne 5.4.2016 se otevřela 2. výzva programu INTERREG EUROPE, který podporuje také oblasti Nízkouhlíkové hospodářství (posun k nízkouhlíkovému hospodářství) a Životní prostředí a účinné nakládání se zdroji (Zachování, ochrana a rozvoj přírodního a kulturního dědictví, Efektivní využívání zdrojů, ekologický růst a inovace, řízení dopadů na životní prostředí). Žádosti s projektovými záměry mohou zájemci předkládat do 13. května 2016, 12:00 hodin.

Prezentaci Ministerstva pro místní rozvoj, kterou prezentovalo v březnu 2016 na Týdnu vědy a výzkumu pro inovace (TVIP 2016) k programu INTERREG EUROPE si můžete stáhnout ZDE. Více informací naleznete také na webu programu.

Interreg CENTRAL EUROPE (pozor jiný program!)

program Interreg CENTRAL EUROPE připravuje 2. výzvu, která bude otevřena koncem dubna 2016. V návaznosti na tuto informaci chystá MMR Národní infoden. Na semináři budou představeny mimo jiné výsledky 1. výzvy a podmínky výzvy druhé. Seminář se uskuteční ve čtvrtek 28. dubna 2016 na Praze 4, Na Pankráci 125, v konferenčním sále společnosti OKsystem a.s. Program i on-line registrace ZDE. Registrace je otevřena do 12. 4. 2016. Program se v oblasti životního prostředí zaměřuje na spolupráci v oblasti inovací, nízkouhlíkových strategií, přírodních a kulturních zdrojů pro udržitelný růst ve Střední Evropě.

Související článek:

Začátkem dubna bude příležitost získat dotace na nízkouhlíkové hospodářství a účinné nakládání se zdroji (17.3.2016)

Podle Českého plynárenského svazu určitě kotlíkové dotace přispějí ke zlepšení ovzduší, neboť bylo zatím podáno už téměř 2200 žádostí o dotaci na kondenzační plynové kotle. Ceny plynu dlouhodobě klesají, přejít na plyn je tak dnes mimořádně výhodné.

„Podle počtu podaných žádostí ze sedmi krajů je téměř dvakrát větší zájem o plynové kotle než o kotle jen uhelné, což určitě těší každého, kdo žije v ČR a má zájem o čisté ovzduší,“ uvedl Jan Valenta, předseda Rady Českého plynárenského svazu (ČPS). „Věříme, že v dalších etapách se současných zhruba 16 procent zájemců díky viditelnému poklesu ceny zemního plynu ještě zvýší. Podle údajů z prvních sedmi krajů by mohlo být v 1. vlně dotací podáno celkem asi 3,5 tisíce žádostí na moderní plynové kondenzační kotle. Zemní plyn je trvale nejoblíbenější volbou vytápění v ČR, dnes již si tento způsob vybralo kolem 1,4 milionu obyvatel, ale z hlediska životního prostředí je určitě pozitivní i stejně velký zájem o dotace na kotle na biomasu a tepelná čerpadla,“ dodal Jan Valenta, předseda Rady ČPS.

Nižší počet žádostí o uhelné kotle podle ČPS ukazuje pozitivní trend k odklonu od kotlů na tuhá paliva a příklon k ekologickým formám vytápění. Evropské státy postupně zakazují kotle na tuhá paliva. Do roku 2022 bude pod pokutou 50 tisíc korun zakázáno používání asi 75 procent uhelných kotlů. „Lze očekávat, že v horizontu maximálně 10 let už nebude uhlí vůbec pro lokální vytápění využíváno“, říká Jan Valenta, předseda Rady ČPS.

Nyní si lze s 85 procentní dotací nejen vyměnit kotel na plyn, ale modernizovat celý systém vytápění v rodinném domě. „Pokud se rozhodnete využít kotlíkovou dotaci pro výměnu kotle za plynový, máte navíc ještě tu výhodu, že vám plynárenské společnosti vše připraví na klíč. Jedná se např. o vyřízení dotací bez papírování a obíhání úřadů, demontáž stávajícího kotle a jeho ekologickou likvidaci, úpravu spalinové cesty a případné vyvložkování komína, zajištění energetického posudku domu, výstavbu přípojky i nové otopné soustavy, montáže kotlů, služby energetického specialisty a projektové dokumentace, drobná opatření na snížení energetické náročnosti domu atd.,“ dodává Jan Valenta, předseda Rady ČPS.

V osmi ze všech krajů ČR bylo již podávání žádostí 1. vlny kotlíkových dotací zastaveno, neboť počet žádostí již převyšoval alokované prostředky. Pro první vlnu byly pro všechny kraje alokovány 3 mld. Kč. Celkem by pak mělo být možné čerpat ve 3 vlnách v ČR až 9 mld. Kč.

Duben se redakce Odpadového fóra rozhodla vyhlásit za radioaktivní měsíc. Ale nenechte se nachytat názvem: žádné nebezpečí Vám nehrozí. Ba naopak. Toto číslo jsme věnovali vyhledávání lokalit a zabezpečení  trvalých hlubinných úložišť radioaktivních odpadů. O tom, jak se nakládá s radioaktivními odpady v České republice, se dočtete v článku Ivany Škvorové ze Správy úložišť radioaktivních odpadů SÚRAO. O volbě geologických kritérií výběru lokality pro úložiště pojednává text od Matěje Machka. Sociální dimenzi tj. účasti veřejnosti v rozhodování o realizaci hlubinného úložiště vysokoaktivních odpadů se ve svém článku věnuje předseda Pracovní skupiny Dialog Karel Zrůbek. Pro skalní skeptiky tu máme úvahu o současnosti a budoucnosti radioaktivních odpadů od Edvarda Sequense ze Sdružení pro záchranu prostředí.

Třešničkou na našem radioaktivním dortu je dubnová reportáž. Podívali jsme se do posledního uranového dolu ve Střední Evropě. Takovou možnost pravděpodobně už mít nebudeme: důl Dolní Rožná se zavře koncem roku 2017, a o to je ta reportáž cennější.

Březnové číslo jsme zpestřili i zahraničními osobnostmi. Pohovořili jsme se zakladatelkou německého sdružení Bauteilnetz Deutschland, které se zaměřuje na záchranu stavebních dílů před demolicí. V rozhovoru nám Ute Dechantsreiterová prozradí, které z vnitřností budov stojí za záchranu a proč má nejraději budovy z předminulého století.

S otázkou starých a nových staveb úzce souvisí i dubnová polemika. Otázka do polemiky se týká změn novely EIA a jejích následků v procesech povolování. K tomuto tématu se vyjádří řada znalců z oblasti stavebnictví, průmyslu a životního prostředí. 

Změna ročních období zanechává na časopise hlubokou stopu. Jaro je bezpodmínečně tu a na zimu dalších několik měsíců ani nepomyslíme. Proto jsme pro Vás připravili článek plný jarního optimismu a zeleně s názvem „Rozkvetlé skládky“. Nicméně špatná zimní rozhodnutí nás mohou pronásledovat i v létě. Aspoň toto tvrdí někteří z účastníků minipolemiky o vlivu umělého zasněžování na životní prostředí. 

Dubnové číslo má zkrátka co nabídnout. Příště uděláme radost všem milovníkům a odpůrcům aut: v rámci květnového tématu Automoto se dozvíte, jaký vliv mají Vaši miláčci na životní prostředí a jakou roli hrají v oběhovém hospodářství.

Senát dnes projednal nový zákon o zadávání veřejných zakázkách ke kterému přijal pozměňovací návrh. Ten se týká odložení účinnosti zákona o další tři měsíce - tedy na šest měsíců od vyhlášení předpisu ve Sbírce zákonů. Novela tak poputuje zpět k projednání do dolní komory Parlamentu ČR.

Návrh zákona dříve projednaly tři senátní výbory, které shodně navrhovali odložení účinnosti o tři měsíce delší než vládní návrh zákona, tedy na šest měsíců od vyhlášení normy ve Sbírce zákonů. Senátoři tento pozměňovací návrh podpořili.

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek tak zamíří zpět do Poslanecké sněmovny. Poslanci buď schválí návrh zákona ve znění schváleném Senátem ČR, nebo setrvají na znění zákona, který byl dříve postoupen Senátu. Při novém projednávání návrhu zákona, který byl Senátem zamítnut nebo Sněmovně vrácen, nejsou ve Sněmovně přípustné pozměňovací návrhy.

Ministraně Karla Šlechtová v senátu uvedla, že Ministerstvo pro místní rozvoj nepřipraví pouze jednu metodiku, ale připraví dílčí metodiky na krizové oblasti jako je například posouzení mimořádně nízké cena.

Prováděcí předpisy - vyhláška o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, vyhláška o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele, vyhlášky o stanovení podrobností vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, vyhlášky o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů a úkonů učiněných elektronicky při zadávání veřejných zakázek a podrobností týkajících se certifikátu shody, nařízení vlády o stanovení finančních limitů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, nařízení vlády o stanovení bližších podmínek pro posouzení přiměřenosti podmínek účasti v zadávacím řízení se stále nacházejí v legislativním procesu.

Mezi klíčové změny v oblasti veřejných zakázek patří například možnost stanovit způsob identifikace mimořádně nízké nabídkové ceny již v zadávací dokumentaci, možnost požadovat prokázání splnění kvalifikačních předpokladů i po poddodavateli, který se bude podílet na plnění veřejné zakázky a možnost převedení úhrad za plnění veřejné zakázky přímo poddodavateli, dále pak nemožnost stanovení ekonomické výhodnosti plnění pouze na základě nejnižší nabídkové ceny v případě vymezených veřejných zakázek na služby a ve vymezených zadávacích řízeních, dochází taktéž k možnosti měnit smlouvu na veřejnou zakázku, bez splnění dalších podmínek, a to až do výše 10 % původní hodnoty v případě veřejné zakázky na dodávky a služby, respektive do výše 15 % u veřejných zakázek na stavební práce, popřípadě možnost vyloučit účastníka, který se v posledních 3 letech dopustil závažných či trvalých pochybení při plnění veřejné zakázky.

Výsledek:

• Návrh zákona o zadávání veřejných zakázek /senátní tisk č. 220/ - pozměňujicí návrhy

• Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek /senátní tisk č. 221/ - pozměňovací návrhy