Více času na podstatné

 


ODPADOVÉ FÓRUM

ODPADOVÉ FÓRUM - chci předplatné

Aktuální číslo: Zpětný odběr a zálohy

 

ECOBAT je velmi dobrým příkladem, jak má fungovat kolektivní systém. Předávám ho silnější než kdy dřív
Redakce OF

Praktické zkušenosti s provozem a přípravou recyklačních investic
Jiří Hudeček

Bez databáze SCIP budou toxické látky v recyklátech neviditelné
Luboš Pavlovič

Možnosti recyklace plastů z elektroodpadu a jejich environmentální dopady
ASEKOL

Recyklace fotovoltaických panelů: Klíč k udržitelné solární energetice
RETELA

Jubilejní rok REMA Systém potvrdil funkčnost systémových řešení v oblasti elektroodpadu
Markéta Kohoutková

Činnost a výsledky mezinárodního sdružení provozovatelů kolektivních systémů WEEE Forum
Tereza Ulverová

Letošní symposium ODPADOVÉ FÓRUM představí nové trendy a výzvy v odpadech, APROCHEM nabídne akreditovaný kurz pro rizikové manažery
Redakce OF

Dobré úmysly versus realita: Pomáhají obcím nové povinnosti, nebo jim svazují ruce?
Redakce OF

Zálohování je příležitost i pro obce: Záleží na správném nastavení systému
Lutfia Miňovská

Jak třídí Zlín? Směsný komunální odpad obsahuje příliš mnoho složek, které tam nepatří
Agáta Zajíčková

Jak se valí světová lavina udržitelnosti a je v tom Evropa sama?
Redakce OF

Ekodesign v nové éře: Začátek povinné cirkularity výrobků
Jana Bábiková

FandiMat: Mobilní aplikace, která pomáhá lidem a snižuje odpad
Redakce OF

Česku chybí společný EKOnervový systém nejen pro byznysové požadavky
Redakce OF

2D kódy proti plýtvání potravinami
Pavla Cihlářová

Česká adaptace na změnu klimatu musí více posilovat odolnost společnosti
Redakce OF

Co stojí v pozadí kanalizačních „monster” a kde se berou?
Redakce OF

Udržitelné letecké palivo: Co ukázala data z posledních let?
Redakce OF

 


REKLAMA

 

 

KALENDÁŘ AKCÍ

 

  ZAŘADIT AKCI  
Březen    
3.3. iKURZ: Integrovaný registr znečišťování – IRZ - vznik ohlašovací povinnosti za r. 2025
5.3. Aktuální otázky řízení kompostáren
10.3. ISPOP (ovzduší a IRZ) za rok 2025, povinnosti v oblasti ochrany ovzduší
10.3. Nakládání s odpady ze zdravotní a veterinární péče
12.3. Legislativa životního prostředí v kostce
Následné termíny: 16. 4., 10. 6., 7. 10., 25. 11.
13.3. Ekologická újma: hodnocení rizik po změnách legislativy + Prevence závažných havárií: posouzení objektu + hlášení do IRZ
Následné termíny: 12.11.
17.3. Práce s IS ENVITA na PC - základy používání programu
Následné termíny: 18.03., 26.5., 27.05.
19.3. Zákon o odpadech, novinky v právní úpravě, biologicky rozložitelné odpady, evidence produkce a nakládání s odpady
19.3. Efektivní zapojení obyvatel v OH obce
20.3. Vzorkování pitných, podzemních a odpadních vod
24.3. iKURZ: Kovové odpady v roce 2026 - legislativa, praxe a nejčastější chyby z ročních hlášení
26.3. Chemické látky na pracovištích a ve skladech: nakládání, bezpečnost, ochrana zdraví
26.3. iKURZ: Havarijní novela vodního zákona - nové povinnosti pro rok 2026
31.3. Chemická legislativa, přehled pro rok 2026
Duben    
9.4. Techniky shromažďování odpadů v obcích a logistika svozu
10.4.  iKURZ: Přeshraniční přeprava odpadů a nové povinnosti elektronického ohlašování (DIWASS)
13.4. ADR PRO "NE"DOPRAVCE: Běžný podnik a jeho povinnosti k ADR, školení zúčastněných osob
14.4. iKURZ: Ekolog a BOZP a jejich součinnost při plnění požadavků legislativy ochrany životního prostředí v roce 2026
15.4. Environmentální management podle ISO 14001 + Audit systému managementu podle ISO 19011 
Následné termíny: 9.11
15.4. iKURZ: Evidence odpadů v souladu se současnými legislativními požadavky, praktické postupy a zkušenosti s jejich prvním ohlašováním do ISPOP - zaměřeno na provozovatele zařízení pro nakládání s odpady
Následné termíny: 4.6.
20.4.  SDO: Stavební a demoliční odpady v praxi po novelách odpadové legislativy
Následné termíny: 23.11.
21.-23.4. TVIP 2026: smysposium ODPADOVÉ FÓRUM, konference APROCHEM
21.4. Workshop o odpadech aneb odpadářské minimum pro rok 2026 - seminář pro všechny, kteří v oblasti nakládání s odpady začínají
Následné termíny: 23.4.
22.4. iKURZ: Změny v povinnostech při nakládání s odpady ze zdravotnických a jim podobných zařízení v roce 2026
22.4. Odpadová legislativa pro běžnou praxi
Následné termíny: 14.11. 
24.4. iKURZ: Stavební a demoliční odpady a nakládání s nimi pro původce i provozovatele zařízení
28.4.  iKURZ: Nakládání s asfalty – vyhláška č. 283/2023 Sb.
29.4. iKURZ: O obalech bez obalu - evidence, praktické postupy, výkazy a příprava na audit AOS EKO - KOM
30.4. Efektivní řízení příjmů v OH obce
Květen    
6.5.  Provoz sběrného dvora a mobilního zařízení pro sběr a jejich vzájemné vazby
12.5. Vzdělávání pracovníků měřících skupin - novela zákona č. 42/2025 Sb.
13.5. iKURZ: Povinnosti při nakládání s chemickými látkami a směsmi (CHLaS)
14.5. iKURZ: Nakládání s autovraky v roce 2026 - povinnosti pro provozovatele zařízení pro sběr a zpracování vozidel s ukončenou životností
15.5. iKURZ: Přeshraniční přeprava odpadů a nové povinnosti elektronického ohlašování (DIWASS)
19.5. iKURZ: Práce s modulem PIO/ ZPO v IS ENVITA ve vazbě na požadavky legislativy
19.5. Optimalizace odpadových toků: moderní přístup k nakládání s odpady
20.5. Podrobný podnikový ekolog (5-denní kurz)
Následné termíny: 9. 9. - 24. 9.
20.5. Podniková ekologie v roce 2026
23.5. Změny v legislativě životního prostředí: novinky v podnikové ekologii 2026
Následné termíny: 11. 6., 2. 11.
25.5 Nové nařízení EU 2025/40 o obalech a povinnosti ze zákona 477/2001 Sb. o obalech
27.5. Nařízení EUDR krok za krokem: jak připravit firmu na nové požadavky EU
28.5.  iKURZ: Odpadová legislativa v r. 2026 pro původce odpadů
Červen    
2.6. iKURZ: Modul ILNO v IS ENVITA v legislativních souvislostech
3.6. Závadné látky, zkoušky těsnosti, havárie
10.6. iKURZ: Práce s modulem OLPNO v IS ENVITA i z pohledu legislativních povinností
11.6.  iKURZ: Obecní systémy, evidenční povinnosti v roce 2026 a sběr dat pro hlášení o obecním systému
15.6. Konference pro praxi: Průmyslová ekologie 2026
Září    
22.9. Práce s IS ENVITA na PC - pokročilé funkce programu
Následné termíny: 23.09., 24.11., 25.11., 26.11.
Listopad    
11.11. ADR: Povinné školení osob podílejících se na přepravě

 

  

 

Novinky

22.02.2016 18:30

V kosmu je už třetí družice z programu Copernicus

V úterý 16. 2. v 18:57 SEČ úspěšně odstartovala v pořadí již třetí družice vyvíjená Evropskou kosmickou agenturou (ESA) v rámci programu Evropské komise Copernicus. Družice o váze 1250 kg byla vynesena z kosmodromu Pleseck v Rusku ruskou nosnou raketou Rockot do výšky 815 km. První signál z družice byl zaznamenán po 92 minutách od startu a bylo navázáno spojení. Během prvních tří dní na oběžné dráze proběhne kalibrace přístrojů. Předpokládá se, že operační fáze Sentinel 3A nastane během následujících pěti měsíců a doplní tak snímkování poskytované družicemi Sentinel 1A a 2A, které jsou na oběžné dráze od roku 2014, resp. 2015.

Družice Sentinel 3A je v průběhu dvou let již třetí družicí programu Copernicus na oběžné dráze. Data z družic programu Copernicus jsou pro širokou uživatelskou komunitu poskytována zcela bezplatně a dostupná jsou téměř v reálném čase (?), proto je velký potenciál využití zejména v oblasti krizového řízení. Životnost družice S3 se předpokládá podobně jako u S1 a S2 v délce 7–12 let provozu. Start párové družice k Sentinelu 3A, tedy Sentinelu 3B se předpokládá na začátku roku 2017.

 

Mohlo by Vás zajímat:

Ve dnech 9. – 13. května 2016 se v Kongresovém centru Praha uskuteční rozsáhlá mezinárodní konference Living Planet Symposium 2016. Konferenci pořádá Evropská kosmická agentura (ESA) a je zaměřená na pozorování Země, družicový průzkum Země a využití družicových snímků. Více informací o tematickém zaměření a organizaci konference naleznete ZDE. Ke stažení je k dispozici také program sympozia. Zájemci o účast z řad odborné i laické veřejnosti se mohou po předchozím přihlášení k uživatelskému účtu ESA přihlásit nejpozději do 22. dubna 2016 ZDE.

 

Sentinel 3 tematicky navazuje na misi Envisat a nese radarové i optické přístroje středního rozlišení, proto bude využívat snímkování v optickém i mikrovlnném spektru. Prostorové rozlišení je v závislosti na přístroji 1000, 500 a 300 m, data celkem ve 21 pásmech ve VIS. Družice nese také radar na 13,575 GHz a 5,41 GHz a mikrovlnný radiometr. Sentinel 3 bude zaměřený zejména na pozorování oceánů, zkoumání změn jejich teploty, výšky, pohybu hladiny, barvu a stav vody. To je velmi cenné pro životní prostředí, neboť dění v oceánech má vliv na předpověď vývoje a pochopení změn globálního klimatu. Na základě takto získaných informací bude také lépe předpovídat další vývoj počasí.

Uplatnění Sentinelu 3 bude také v námořní dopravě, kde se klade důraz na včasné informace o stavu oceánu pro vyšší bezpečnost lodí. Poskytne také informace o povodních, bouřích nebo znečištění vody. Sekundárně by družice měla sledovat i pevninu, kde by jejím cílem mělo být například odhalování vznikajících požárů a sledování vegetace, kde je zřejmá spolupůsobení optických a radarových dat.

Další informace o startu družice Sentinel 3A jsou k dispozici na webové stráce ESA, kde je záznam ze startu, široké spektrum prezentací, rozhovorů, fotografií, videí a řada dalších relevantních údajů včetně podrobných technických specifikací.

 

Program Copernicus je evropský program pro monitorování životního prostředí, jehož gestorem v České republice je Ministerstvo životního prostředí v úzké spolupráci s Ministerstvem dopravy. Družice Sentinel se zaměřují na snímkování zemského povrchu, ale také na služby, které napomáhají rozhodování v oblasti životního prostředí zejména v oblastech klimatické změny, krizového řízení a bezpečnosti, využití území, sledování atmosféry a oceánů.

22.02.2016 11:18

MF Dnes: Ochrana přírody musí být obhajitelná

„Zařazení území mezi Evropsky významné lokality automaticky neznamená stopku připravovaným investicím,“ řekl ministr Richard Brabec v soborním rozhovoru pro MF DNES. Je to pár dní, co vláda zamítla opatření na ochranu přírody ve třech lokalitách v Česku, přestože u dvou to Evropská komise přímo požadovala. Převážil jiný zájem – lodní doprava na největší tuzemské řece. Údolí Labe u Děčína, kde se počítá se stavbou jezu, a Louky u Přelouče, které má protnout umělý kanál, se tak na seznam Evropsky významných lokalit (EVL) nedostaly. Česku v krajním případě hrozí žaloba u Evropského soudního dvora v Lucemburku, zastavení dotací a vysoké pokuty. „Klidně může jít o stamiliony,“ varuje ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO.

 

Evropská komise požadovala ochranu sedmi konkrétních míst v zemi, dvě z nich vláda neschválila. Proč?

Došlo na střet ochrany přírody a veřejného zájmu na splavnění Labe. My hájili zájmy přírody, někteří kolegové, ale i kraje či obce pak zájmy dopravy nebo územního rozvoje. V případě těchto dvou lokalit bylo jasné, že přinesou největší rozpory. Zařazení Labského údolí na seznam EVL bylo Evropskou komisí požadováno už v roce 2005, krátce poté se začalo mluvit o Loukách u Přelouče neboli Slavíkových ostrovech. Tudíž se o tom ví dlouho, ale doposud nebyla vůle to předložit. Krom toho, že jsme to podle mě na vládě z pohledu životního prostředí seriózně zdůvodnili, argumentoval jsem i tím, že zařazení lokalit na tento evropský seznam automaticky neznamená stopku připravovaným investičním záměrům. Jen to znamená, že se v rámci EIA hodnotí konkrétní negativní vliv na cennou přírodu, a to z celoevropského pohledu.

Nahlíží se na ně tedy přísněji?

Ano, nahlíží se na ně přísněji. Ale je třeba říci, že u drtivé většiny Evropsky významných lokalit – a dnes jich je v Česku tisíc sto jedenáct – k žádným zásadním střetům mezi stavbami a přírodou nedochází.

Proč jste ministry nepřesvědčil?

Vláda je kolektivní orgán. Rozhodla většinovým hlasováním. Většina nepřijala můj argument, že ani při splnění požadavků Evropské komise se automaticky nevylučuje možnost zlepšit splavnost Labe, kdyby se k tomu ministerstvo dopravy v budoucnu odhodlalo. Upozorňuji, že z třiapadesáti lokalit, které se schvalovaly, se na seznam nedostaly jen tři.

Nicméně nyní nám od EU hrozí sankce. Co bude následovat?

Usnesení vlády včetně zdůvodnění pošleme Evropské komisi. Pak bude na ní, zda naše argumenty akceptuje. Třeba si může říct, že Česko splnilo drtivou většinu požadavků a přestane na Labském údolí a Slavíkových ostrovech trvat. Nebo třeba jen na jedné z nich. Obecně po nás komise požaduje stovky věcí a někdy je nesplníme úplně na sto procent. Přesto se stává, že je úspěšně obhájíme.

A když bude na požadavcích trvat?

Zřejmě se věc posune do stadia takzvaného infringementu, což je řízení mezi členským státem EU a Evropskou komisí o porušení evropských právních předpisů. Tam budeme tlumočit názor vlády a uvidíme. Teď je na komisi, jak se zachová. Infringementů se vedou desítky s Českem a tisíce v rámci EU, to není nic neobvyklého.

Jaká je nejhorší možná varianta?

Komise bude na Česko vyvíjet tlak a využije nástroje k prosazení požadavků vyplývajících z unijních předpisů. Infringement může znamenat, že budou zastaveny dotace pro některé projekty, například v lodní dopravě. Záleží na komisi. Pokud ale ani v této fázi rozpor neodstraníme – tedy nedoplníme vyžadovaná místa na seznam – může přijít žaloba na Česko k Evropskému soudnímu dvoru. A v případě odsouzení je scénář poměrně jasný: jednorázová pokuta, zpravidla ve výši dvou milionů eur, a pak za každý den deset tisíc eur až do vyřešení věci. A pozor! Platit budeme i poté, co česká vláda případně couvne, protože se bude čekat, než se zastaví soudní řízení. To může trvat měsíce. Zmíněné částky jsou přitom spíše spodní hranicí.

Proč si zrovna Labské údolí a Slavíkovy ostrovy Evropská komise tak oblíbila?

Při vstupu do EU se provedlo první mapování vhodných lokalit. Vznikl seznam míst, kde žijí ohrožené druhy živočichů nebo rostlin či jde o významná přírodní stanoviště. Pak to prošlo odborným posouzením v celoevropském měřítku. Komise na to má speciální organizaci, která pracuje s informacemi jednotlivých států i nevládních organizací, a jasně se ukázalo, jak je příroda Labského údolí u Děčína pro Evropu jedinečná.

Jak to myslíte?

Krajinným rázem a zachovalou přírodou jde v porovnání s uměle regulovanými řekami západní Evropy o unikátní místo. Možná poslední kousek Labe, který není přetrasovaný ani člověkem stavebně upravený. Vím, o čem mluvím, koukám na něj ze své chaty.

Nemyslíte, že byli Češi v tomto případě vůči komisi až příliš sdílní?

Někdy jsme napadáni, že jsme papežštější než papež, že třeba rozloha Evropsky významných lokalit v Česku je vyšší než jinde. Není tomu tak. Jsme výrazně pod evropským průměrem. Rozloha EVL v Česku tvoří malinko přes deset procent našeho území. Slováci mají více než dvanáct procent, Rakousko asi čtrnáct a Slovinsko nebo Chorvatsko kolem třiceti procent. Vstoupili jsme do EU a nemůžeme to brát tak, že si z jejich pravidel budeme vybírat jen ta, která nám vyhovují, a ostatní nerespektovat. Důležité je, aby vždy byla ochrana obhajitelná. Tedy že na tom kterém místě je stále co chránit.

Kritici říkají, že tento stupeň evropské ochrany není vždy adekvátní.

Ale to nemusí platit navěky. Seznam se může měnit a také se mění. Když se ukáže, že třeba vzácný druh z místa zmizel, tak lokalitu přestaneme chránit. U nás se nyní deset Evropsky významných lokalit zrušilo, protože se ukázalo, že tam chránění živočichové již nežijí. Mí kolegové ručí hlavou, že důkazy o existenci vzácných druhů vždy obhájíme.

Nevím, zda města, která chtějí na Labi budovat přístavy, nutností ochrany brouka přesvědčíte...

Kromě toho, co už jsem zmínil, jsem nejen kolegům ve vládě asi stokrát říkal: Zvažme, jaký vliv na tuzemskou lodní dopravu bude mít tak zásadní věc, jako je klimatická změna a s ní přicházející povodně nebo sucho. Podle mě je pravděpodobné, že ani vybudování plavebních stupňů na Labi by nezaručilo takovou hladinu, která by umožnila plavbu po delší období v roce. Jednou budou povodně, takže se tam stejně nebude moci plout, podruhé zase sucho. Čím dál více budeme vystaveni takovým extrémům. Plavební stupeň by pro lodní dopravu asi přinesl nějaký efekt při stabilních přírodních podmínkách, které tu byly před pětadvaceti lety. Je však otázkou, zda v budoucnu takové budou. Nejspíš nikoliv. Nicméně opakuji, že jsme přesvědčeni, že ty dva zájmy jsou slučitelné.

Máte příklady z praxe, že se i přes přísnější ochranu někde něco významného postavilo?

Labe u nás nemáme s čím srovnávat, proto se musíme podívat do zahraničí. Třeba když se rozšiřovaly plavební komory na řece Máze u belgického Lutychu, bylo nutné kvůli povolení stavby zaopatřit její slepé rameno tak, aby nebyly ohroženy chráněné druhy živočichů.

Kdyby měla vláda dnes o věci opět rozhodovat, myslíte, že byste návrh obhájil?

Na to je příliš brzy. Komise má od nás teprve prvotní informaci o výsledku rozšíření seznamu. Nechci kolegy podezírat, že zamítavým stanoviskem jen testovali Evropskou komisi. Pokud by to tak bylo, riziko citelných pokut by mělo být hlavním argumentem. Neumím si představit, že bychom někde měli prohraný soudní spor – jakkoliv je k němu nyní ještě relativně daleko – a stále své rozhodnutí nepřehodnotili.

Také můžete být osočováni, že jako „šílení“ vyhlašujete chráněná území a vůbec nehledíte, že tam za omezujících podmínek musí lidé žít a podnikat.

Samozřejmě se s tím občas setkáváme. Bohužel tu vládne zmiňovaná fáma, že vyhlášení Evropsky významné lokality automaticky znamená „stopku“ na všechno. Že si člověk nepostaví skleník, nepřeloží cihlu přes cihlu ani v rodinném domě. Ale je nutné si uvědomit, že v drtivé většině případů se vás to nedotkne. Jsou starostové, kteří se hrozili, že za obcí už ani nepostaví lavičku. To je naprostý nesmysl a konkrétní zkušenosti to vyvracejí. I když je pravda, že třeba u velkých investičních záměrů, jako je stavba dálnice či splavnění řeky, střet může nastat. To je pak třeba konkrétně řešit. Jenže také je spousta možností, jak dosáhnout řešení, aby ty věci fungovaly vedle sebe bez konfliktů. Pokud by to nešlo, má podle příslušné evropské směrnice přednost zájem ochrany přírody. A je povinností ministerstva životního prostředí takový zájem hájit.

 

Zdroj: MF DNES (20.2.2016)

Autor: Pavel Švec, reportér MF DNES

22.02.2016 10:47

PLNĚNÍ POVINNOSTÍ V OBLASTI PREVENCE ZÁVAŽNÝCH HAVÁRIÍ

Společnost EKONOX, s.r.o. si vás dovoluje pozvat na odborný seminář "PLNĚNÍ POVINNOSTÍ V OBLASTI PREVENCE ZÁVAŽNÝCH HAVÁRIÍ", který se uskuteční 13. dubna 2016 v Hradci Králové.

Legislativa v oblasti chemických látek a směsí je kromě českých zákonů určována také Evropskou unií a není pro Vás určitě jednoduché, se ve všem správně zorientovat a postihnout veškeré povinnosti, které jsou pro uživatele chemických látek/směsí stanoveny jednotlivými zákony, vyhláškami a směrnicemi.

Od 1.6.2015 došlo k zásadní změně v oblasti nakládání s chemickými látkami a směsmi v důsledku Nařízení ES 1272/2008 (CLP), které zavádí zejména novou klasifikaci, včetně označování (výstražné symboly, H-věty ….). Navazující zákon č.224/2015 Sb. o prevenci závažných havárií (PZH) stanovuje povinnost provozovatelům/ uživatelům zpracovat nový seznam skladovaných/ používaných chemických látek/směsí, zařadit je pod zákon PZH  a zpracovat protokol o nezařazení/ návrh na zařazení, který je povinen provozovatel/ uživatel při kontrole předložit orgánům státní správy nebo zaslat na příslušný krajský úřad.

Seminář je organizován odborně způsobilou osobou dle zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, s dlouholetou praxí v oblasti nakládání s chemickými látkami.

Účastníci semináře získají potvrzení o absolvování školení v oblasti nakládání s chemickými látkami/ směsmi a prevence závažných havárií a budou schopni sami zpracovat protokol o nezařazení.

 

Pozvánka ke stažení:

Prihlaska_PZH_TD_2016.pdf (432425)

 

Kontaktní osoba pro tuto konferenci:

Ing. Šárka Kratochvilova
Tel. číslo: +420 466 400 539
Email: ekonox@ekonox.cz

22.02.2016 09:10

Polsko plánuje nový energetický blok - zapojte se do mezistátní konzultace

Polsko plánuje výstavbu nového energetického bloku Elektrárny Turów s příkonem 450 MWe. Ke spuštění bloku a jeho předání do provozu by mělo dojít ve druhé polovině roku 2020. Lhůta pro připomínky veřejnosti v rámci mezinárodní konzultace je stanovena na 21 dní od zveřejnění.

Ministerstvo životního prostředí obdrželo dne 16.02.2016 dopisem Generálního ředitele pro ochranu životního prostředí Polské republiky oznámení o podstatné změně zařízení vyžadující získání integrovaného povolení, která může mít závažný negativní vliv na životní prostředí v přeshraničním kontextu.

Konkrétně se jedná o PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A. Pobočka Elektrárna Turów, ul. Młodych Energetyków v Bogatyni. Změna zařízení je spojená s plánovanou výstavbou nového energetického bloku s elektrickým příkonem netto 450 MWe (496 MWe brutto) s prachovým kotlem s kapacitou 1275 Mg páry/h a nominálním tepelným výkonem 1037 MW na hnědé uhlí.

Mezistátní konzultace probíhá podle čl. 26 Směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění). Podle čl. 26 odst. 2 uvedené směrnice byla žádost předložena veřejnosti v České republice k připomínkám. Lhůta pro připomínky je 21 dní od zveřejnění (tj. 19.02.2016). Během lhůty se může vyjádřit každý.

Ministerstvo životního prostředí doporučuje využít pro připomínky níže uvedený formulář, který je nutný zaslat na adresu Ministerstva životního prostředí - odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence (Vršovická 1442/65, Praha 10 100 10).

 

Dokument ke stažení:

změna - no blok_CZE.pdf (19.72 MB)

Pripominky - formular.doc (34.00 kb)

 

21.02.2016 10:05

Firma nespálila pytle s nebezpečným zdravotnickým odpadem, dostala za to pokutu 250 tisíc korun

Za provozování spalovny nebezpečných odpadů v rozporu se schváleným provozním řádem uložili inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Brně pokutu 250 tisíc korun. Při kontrole v březnu 2015 bylo totiž zjištěno, že firma nespálila pytle s nebezpečným zdravotnickým odpadem do 72 hodin od přijetí, jak předepisuje provozní řád spalovny.

„Místo řádné likvidace nechala firma některé pytle s infekčním odpadem ležet až dva měsíce i mimo kontejnery, zčásti dokonce přímo na půdě mimo betonový prostor. Spálit je přitom měla nejpozději do tří dnů. Tímto skladováním mohlo dojít k množení nebezpečných patogenů," popsal Jindřich Mikeš, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Inspektoři navíc zjistili, že firma o příjmu nebezpečných zdravotnických odpadů do spalovny nevedla ani průběžné denní záznamy. Překračovala také denní 24hodinovou kapacitu povolenou provozním řádem ve dvou spalovacích kotlích.

Provozovatel spalovny se proti rozhodnutí ČIŽP odvolal, Ministerstvo životního prostředí však pokutu potvrdilo.

20.02.2016 07:17

Inspirace: Billboardová kampaň "Nespaluj odpadky" pro čistší ovzduší

Nespaluj odpadky, tak se jmenuje billboardová kampaň, kterou před několika dny zahájil městký obvod Mariánské Hory a Hulváky v Ostravě. Kampaň má přimět veřejnost k tomu, aby lidé nespalovali odpadky v kotlích, aby mysleli na životní prostředí, ve kterém žijí a na vzduch, který všichni dýchají. Kampaň organizátory z pohledu umístění vizuálů nestála žádné velké peníze. Jednatelé a ředitelé agentur také dýchají stejný vzduch a tak poskytli plochy bezplatně nebo za symbolickou korunu. Další podrobnosti najdete v reportáži ZDE.

19.02.2016 14:39

TVIP 2016: Program a druhý informační cirkulář již hotov!

Organizátoři Týdne výzkumu a inovací pro praxi (TVIP 2016) právě dokončili program a také druhý cirkulář, který kromě programu obsahuje další důležité informace. Připomínáme, že letošní ročník vyhlášené odborné konference proběhne už od 15. do 18. března v Hustopečích u Brna. Nově se zaměří na vědu, výzkum a inovace v celé škále životního prostředí. TVIP 2016 zastřešuje konferenci APROCHEM, symposium ODPADOVÉ FÓRUM a nově i konferenci PRŮMYSLOVÁ EKOLOGIE. Další informace o konferenci, přehled programu a cirkulář najdete na www.TVIP.cz.

 


K TVIP 2016 jsme psali také:

 

 

19.02.2016 13:40

Návrh novely vyhlášky k způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod

PŘIPOMÍNKY Ministerstvo životního prostředí (MŽP) poslalo do připomínkového řízení návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod, ve znění vyhlášky č. 313/2015 Sb s termínem připomínek do 11. března. Návrh vyhlášky má výlučně transpoziční charakter. Další podrobnosti ZDE

 

19.02.2016 08:03

Jak se v Česku daří elektromobilům?

V České republice je v současnosti 248 dobíjecích stanic pro elektromobily a infrastruktura pro ekologická vozidla se rychle rozrůstá. Do konce letošního roku by jich mohlo přibýt několik dalších desítek. Svůj elektromobil si u nich aktuálně nabíjí 850 českých řidičů.

Klasické stanice s delší dobou nabíjení najdou řidiči zejména u restaurací, úřadů či obchodních center. Než si vyřídí nákupy, zdarma si dobijí svůj vůz a mohou pokračovat v jízdě.  Nejvíce možností mají řidiči v Praze, Brně a Ostravě. Naopak dobíjecí stanice chybí v Olomouci, Bruntálu, Jeseníku, Mariánských lázních, Jičíně a Žďáru nad Sázavou. „Výstavbu většího počtu dobíjecích stanic komplikuje především nejednotná metodika stavebních úřadů. Realizace je náročná také z pohledu financování výstavby, provozu stanic a zajištění poměrně významného příkonu,“ komentuje aktuální stav dobíjecí infrastruktury v Česku Miloslav Fialka ze společnosti E.ON Česká republika. 

Energetická společnost E.ON se chystá do roku 2017 investovat do rozšíření sítě dobíjecích stanic pro elektromobily 36 milionů korun. Sítí rychlodobíjecích stanic chce pokrýt především hlavní dálniční tahy. „Problém je především malá dostupnost dobíjecích stanic pro elektromobily na delších trasách. Proto jsme se rozhodli v rámci podpory čisté mobility v Česku, vybudovat páteřní síť rychlodobíjecích stanic, kde si řidič dobije svůj vůz do 30 minut. Naším cílem je v projektu FAST-E postavit 15 rychlodobíjecích stanic,“ vysvětluje Miloslav Fialka.

Instalace dalších dobíjecích stanic podél českých dálnic by mělo zajistit, že bude Česká republika propojená v dobíjecí infrastruktuře s ostatními evropskými zeměmi. Společnost E.ON, která výstavbu dobíjecích stanic plánuje, v tomto spolupracuje se Slovenskem, Německem a Belgií. „V porovnání s východní Evropou - Polskem, Maďarskem nebo Bulharskem jsme na tom s rozvojem dobíjecí infrastruktury velmi dobře. Před námi je nicméně Slovensko díky vynikající síti rychlonabíječek. Západ a Sever je pochopitelně o generaci jinde,” hodnotí situaci v České republice Jan Hořčík, šéfredaktor magazínu Hybrid.cz

Díky nové generaci elektromobilů s dojezdem 300 až 500 kilometrů a zahuštění sítě dobíjecích stanic začínají elektromobily konkurovat provozu klasických automobilů. Například s Teslou model S lze dojet z Prahy do Brna a zpět bez nabíjení. „Náklady na 1 ujetý kilometr se pohybují kolem 0,40 až 0,80 Kč/km podle velikosti vozidla a způsobu jízdy. Za dobu životnosti běžný elektromobil obvykle ušetří svému majiteli 1 milion korun na palivu, oleji a pravidelném servisu motoru a brzd,“ říká Jaromír Marušinec, předseda Asociace elektromobilového průmyslu. Díky neustále se zkracující době nabíjení, přibývajícím stanicím a rozšiřující se nabídce automobilek, se očekává výrazný nárůst vlastníků elektromobilů i v příštích letech. „Za několik let bude běžný dojezd elektromobilů 1000 až 2000 kilometrů na jedno nabití,” doplnil Marušinec.

 

Elektromobilita v číslech:

  • K 1. 1. 2016 je v ČR registrovaných 850 elektromobilů
  • Meziroční nárůst počtu elektromobilů v ČR za rok 2015 činí 74 %
  • Za dobu životnosti elektromobil obvykle ušetří svému majiteli 1 milión korun a uspoří průměrně 100g CO2/km
  • V Česku je nyní 248 dobíjecích stanic, nejvíce v Praze, Brně a Ostravě
18.02.2016 17:21

Budou nová pravidla pro účtování elektřiny spravedlivější?

AVÍZO Od příštího roku by měla platit nová pravidla pro účtování elektřiny, které v lednu představil Energetický regulační úřad. Ten vychází z vládní novely, kterou v dubnu loňského roku schválil parlament. Podle ní by se platba za elektřinu měla odvíjet především od velikosti (kapacity) jističe a ne od výše spotřeby, jak tomu bylo dosud. Podle prvních propočtů nezávislých odborníků by ale na tomto systému ušetřili velké podniky na rozdíl od malých živnostníků, institucí typu škol a především domácností a také občané, kteří si vyrábějí elektřinu sami. Na téma nového výpočetu cen za elektřinu, budou dnes živě v pořadu Máte slovo  s M. Jílkovou debatovat na ČT1 od 21:15 i Alena Vitásková – předsedkyně ERÚ, Jan Auředník – vedoucí sekce Přístup k síti a ekonomika PREdistribuce, a.s., Václav Derfl – předseda výkonné rady Asociace nezávislých dodavatelů energií, a další.

18.02.2016 15:00

MŽP: Polsko přislíbilo úzkou spolupráci při řešení aktuálních společných problémů

Ministr životního prostředí Richard Brabec se dnes setkal ve Varšavě se svým polským protějškem Janem Szyszkem. Mezi hlavní body jednání z pohledu MŽP ČR patřila témata jako Polskem plánované rozšíření těžby hnědouhelného dolu Turów, průzkum těžby uranu na polské straně v blízkosti českých hranic na Náchodsku, světelné znečištění z polských skleníků ve Frýdlantském výběžku či společné kroky při řešení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji.

Lidé v českém pohraničí na Liberecku se dlouhodobě potýkají s problémy vznikajícími v souvislosti s těžbou hnědého uhlí v oblasti dolu a elektrárny Turów. Jedná se zejména o úbytek podzemní vody, znečištění povrchových vod, zhoršené rozptylové podmínky či světelné znečištění z elektrárny, dnes umocněné světlem ze skleníků soukromé společnosti, které využívají odpadní teplo z elektrárny. V dubnu loňského roku byla Česká republika seznámena s dalším plánovaným rozšířením těžby na dolu Turów. Od té doby aktivně komunikuje s polskými zástupci, nicméně ČR stále čeká na dokumentaci EIA, aby se dle mezinárodních úmluv mohla stát přímým účastníkem mezistátního posuzování vlivů záměru na životní prostředí. Rozšíření těžby na dolu Turów představuje podle zpracovaných českých studií vážné ohrožení zdrojů podzemních vod, a ČR proto po polské straně požaduje doplnění podkladů, včetně návrhu technických a kompenzačních opatření, která ztrátě podzemních vod na Liberecku předejdou.

„Polští kolegové přislíbili doplnění podkladů a chybějících informací, které jsou důležité pro vyhodnocení vlivů záměru na vodní poměry na území ČR, včetně doplnění hydrologického a hydrogeologického posudku, vyhodnocení vlivů záměru na podzemní a povrchové vody, vyhodnocení vodních poměrů na území ČR ad. Bylo dohodnuto vytvoření pracovní skupiny, do které budou jmenováni experti obou stran, včetně zástupce investora dolu Turów, a která bude mít za úkol vytvoření oboustranně odsouhlaseného řešení problému vlivu dolu Turów na vodní poměry na území ČR. Česká republika tak bude mít zajištěny veškeré informace o záměru. Zároveň podle polské strany zatím není jisté, zda opravdu dojde k rozšíření těžby, aktuálně probíhají průzkumy a vyhodnocování možného rozšíření dobývacího prostoru. Teprve poté budou navrhovány případné alternativy na možné zmenšení záměru, popř. možné kompenzace dopadů. Zároveň jsme se domluvili, že expertní skupina bude zřízena okamžitě a sejde se co nejdříve, tedy v průběhu několika týdnů, a to na území ČR. Já zajistím i účast ze stran zástupců libereckého regionu,“ komentuje výsledky jednání ministr životního prostředí Richard Brabec.

 

Čtěte také: Studie Frýdlantské vodárenské společnosti ukázala, že při pokračující těžbě by se do dvaceti let ztratila voda ze studní a vrtů v části Frýdlantska a Hrádecka. Více na E15 ZDE.

 

Co se týká světelného znečištění ve Frýdlantském výběžku, které způsobuje nepřetržité noční intenzivní světlo ze skleníků na pěstování zeleniny u polského města Bogatynia, ministři se dnes dohodli na společném postupu směrem k polské firmě. „Polské ministerstvo životního prostředí se již spojilo s polskou společností provozující skleníky. Zároveň ministerstvo obdrželo i stížnosti na světelné znečištění od saských kolegů. Věřím, že společně vytvoříme dostatečný tlak, který povede k technickým úpravám skleníků, které světelné znečištění sníží, nebo mu úplně zamezí,“ pokračuje ministr Brabec.

„Polský ministr mě rovněž informoval, že veškeré práce na polských průzkumech ložisek uranu v blízkosti Náchodska byly nyní zastaveny a neplánují se aktuálně žádné další průzkumy ani zahájení těžby. Zároveň na polské straně momentálně žádná firma nemá zájem o těžbu uranu,“ pokračuje ministr Brabec.

Jedním z témat, které obě strany prodiskutovaly, byl i dlouhodobý problém znečištění ovzduší v česko-polském příhraničí, v ČR zejména v oblasti Moravskoslezského kraje. „Česká republika je připravena se nejenom spolufinancováním zapojit do evropského dotačního programu LIFE, v trojstranném projektu spolu s Polskem a Slovenskem, jehož východiskem budou data pro měření kvality ovzduší vycházející ze společného základu, společné emisní databáze. Výchozí a především společná data a metodika mohou být základem pro získání dotačních prostředků z evropského programu LIFE na realizaci a implementaci programu zlepšování kvality ovzduší v oblasti Moravskoslezského kraje. Polská strana bude své rozhodnutí o finanční spoluúčasti ještě přehodnocovat, ministr Szyszko rozhodně ale zapojení do projektu podporuje,“ komentuje další bod jednání ministr Brabec. „Já jsem zároveň polskému ministrovi nabídl spolupráci při realizaci kotlíkových dotací, na které se nám podařilo získat v Evropské komisi 9 miliard korun a o které je v ČR obrovský zájem. Pokud by se masivní výměna kotlů podařila i v Polsku, kde je ovšem počet kotlů na pevná paliva až 10 milionů oproti českým 350 tisícům těch nejvíce neekologických, a to zejména na hranicích s Moravskoslezským krajem, pak by jistě taková výměna měla i efekt na ovzduší v ČR,“ dodává ministr Brabec.

18.02.2016 14:55

Využití odpadu jako suroviny má zajistit nová pracovní místa

Až 40 000 pracovních míst by v Česku mohlo vzniknout poté, co se přestanou odpady skládkovat a suroviny z nich začnou využívat jako zdroj. Vyplývá to ze studie britské agentury WRAP. Odvolává se na ni ministerstvo životního prostředí. Nové pracovní příležitosti by lidé podle MŽP mohli najít v recyklačním a zpracovatelském průmyslu, opravárenství, digitální ekonomice, biohospodářství i výzkumu a inovacích, které mohou zlepšovat design výrobků a snižovat materiálovou náročnost.

Přechod na oběhové hospodářství do roku 2020 je i vizí Bruselu. Z Operačního programu Životní prostředí 2014-2020 se počítá se 13 miliardami korun na rozvoj oběhového hospodářství, zejména na prevenci vzniku komunálních a průmyslových odpadů a podporu materiálového využití.

MŽP v lednu poslalo do připomínkového řízení návrh zákona o odpadech. Právě ten by měl podle úřadu přispět k úspoře surovin, vyšší zaměstnanosti a zvýšení recyklace. Cílem zákona je mimo jiné také do roku 2024 významně snížit skládkování, mění i poplatky za odpad.

"Pokud se bude podle MŽP i nadále ve velkém skládkovat, mnoho pracovních míst nevznikne. Provoz skládky je totiž z hlediska pracovní síly nenáročný a nepřináší žádný pozitivní přínos pro ostatní průmyslová odvětví," řekl ČTK ředitel odboru odpadů na MŽP Jaromír Manhart.

ČR patří mezi země osmadvacítky s nejvyšší závislostí HDP na průmyslové produkci a závislá je i na dovozu klíčových surovin a energií, v některých komoditách převyšuje dovoz zdrojů až 80 procent. "Česká republika není až na výjimky energeticky soběstačná v hlavních surovinách. My tady vyhazujeme a i další státy desítky a stovky milionů tun surovin a nepracujeme s nimi," konstatoval v úterý ministr Richard Brabec (ANO).

Na skládkách končí zhruba 55 procent odpadních plastů a 30 procent obalového skla a cenných zdrojů surovin. Průmysl a stavebnictví produkují více než 25 milionů tun odpadů a pět milionů tun komunálního odpadu je z měst a obcí, z toho se však velké množství ukládá bez využití na skládky. Evropská komise loni v prosinci členským státům doporučila přechod na oběhové hospodářství. To se snaží uchovat výrobky co nejdéle v systému.

Komise v balíčku navrhuje způsoby, jak udržet hodnoty výrobků, materiálů a zdrojů v ekonomice a podpořit inovace. "To znamená, aby to nekončilo odpadem, který by se zaskládkoval, ale používal by se dále při výrobě a přípravě," řekla minulý týden Silvija Aileová z Generálního ředitelství pro životní prostředí EK. Příkladem uvedla ekodesign. "Výrobek se musí navrhovat tak, aby byl využitelný, opravitelný a odpovídal novým požadavkům," poznamenala. O návrzích EK se ale ještě povede debata.

Některé firmy v ČR principy oběhového hospodářství už přijaly a ministerstvo je dává za příklad ve své brožuře. Třeba odpadová firma SITA CZ ročně zpracuje ve svých kompostárnách 50 000 tun biologicky rozložitelných odpadů od občanů, obcí a firem. Česká likérka Jan Becher - Karlovarská Becherovka kompostuje ze 100 procent rostlinné zbytky jako výrobní odpad, strojírenská a slévárenská firma Seco GROUP recykluje 800 tun odpadu za rok využitím přímo ve vlastní výrobě, v cementárně využívá všechen dovezený materiál, ušetří i za nové suroviny.

 

 

Zdroj: ČTK

K novému zákonu o odpadech čtěte také:


 

 

18.02.2016 14:21

Povinné reflexní prvky a čistý automobil už od soboty!

BOZP Tuto sobotu, 20. února, vejde v platnost novela zákona 361/2000 Sb., o silničním provozu. Chodci budou mít povinnost nosit reflexní prvek, pokud se za snížené viditelnosti pohybují mimo obec po krajnici nebo okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením. Podle informací ministerstva dopravy bude zpočátku policie reflexní pásky rozdávat, aby chodci novou povinnost pro příště neporušovali a chránili svou bezpečnost.

Cílem je především prevence vážných a smrtelných nehod, způsobených tím, že chodec nebyl na silnici dostatečně viditelný. Mezi roky 2012 - 2015 zemřelo na silnicích 523 chodců, z toho 303 v noci. Jenom v minulém roce takto zemřelo 72 lidí, kteří nebyli v noci vidět. Vhodný reflexní prvek tak může zachránit nemalý počet životů. Vidět a být viděn je základní pravidlo bezpečnosti na silnicích.

Řidič, který v noci potká chodce v černém oblečení, má zhruba 18 m na adekvátní reakci. Při rychlosti kolem 70 km/h má tak pouhou necelou vteřinu na provedení příslušného manévru a odvrácení srážky. Za takových podmínek tak záleží z velké části na náhodě, zda k tragédii nedojde. Pokud je ale chodec vybaven reflexním prvkem, zvyšuje se vzdálenost, na kterou je řidič schopen rozeznat chodce (reflexní předmět) až na 200 m. Tato vzdálenost mu již poskytuje při zmíněných 70 km/h dostatek prostoru na to, aby se chodci bezpečně vyhnul.

Mít na sobě reflexní prvek je pro chodce povinností tehdy, když se pohybuje mimo obec za snížené viditelnosti (tedy nejen v noci, ale i za šera, mlhy apod.) po krajnici nebo po okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením. Z hlediska vlastní bezpečnosti je však samozřejmě dobré využít reflexních prvků všude tam, kde hrozí, že řidič nemá možnost chodce bezpečně rozeznat.  

Reflexní vestu určitě nosit nemusíte. Stačí kvalitní doplněk z retroreflexního materiálu výrazné barvy (např. žlutá, světle zelená, oranžová atd.), který je viditelný pro ostatní účastníky silničního provozu. Jako ideální se tak nabízí například reflexní pásek, umístěný na noze nebo ruce (ideálně na obou končetinách) směrem do vozovky. Pásek můžete nosit pohodlně u sebe v kapse nebo tašce, kde vám nezabere příliš místa a použít ho až v případě potřeby. Dostatečný je například i reflexní prvek, který je součástí oblečení, batohu či tašky, pokud je dostatečně viditelný pro ostatní účastníky silničního provozu.

Reflexní doplňky seženete například v papírnictvích, prodejnách se sportovními potřebami, často je seženete i v klasickém supermarketu, v prodejnách domácího zboží, v trafice, na poště nebo na čerpací stanici. Cena jednoduchých reflexních prvků se pohybuje zhruba kolem 30 Kč.

V případě porušení této povinnosti hrozí pokuta v rozmezí od nuly do 2000 Kč blokově, od 1500 do 2500 Kč ve správním řízení. Místo udělování sankcí však policejní hlídky budou lidem spíše domlouvat a rozdávat jim reflexní pásky a tašky, aby příště zákon neporušovali a pohybovali se na silnici bezpečněji.

 

Čisté auto

Předmětná novela zákona myslí i na řidiče. Ti totiž nebudou smět řídit vozidlo, na němž jsou nečistoty, námraza nebo sníh, které zabraňují výhledu z místa řidiče vpřed, vzad a do stran.

18.02.2016 13:16

Evropská komise představila strategii pro vytápění a chlazení

Evropská komise zpracovala historicky první strategii pro sektor vytápění a chlazení, který představuje polovinu konečné spotřeby energie v EU, ale doposud byl spíše na okraji zájmu. Strategie obsahuje plány na zvýšení energetické účinnosti budov, zlepšení vazeb mezi elektrizační soustavou a soustavami zásobování teplem nebo podporu využití odpadního tepla a chladu z průmyslových procesů.

Sektor vytápění a chlazení představuje 50 % roční spotřeby energie v EU a současně 59 % spotřeby zemního plynu, což odpovídá 68 % jeho dovozu. Zní to těžko uvěřitelně, ale evropská energetická a klimatická politika ho donedávna z větší části ignorovala, respektive zaměřovala se jen na některé dílčí aspekty. Nyní Evropská komise poprvé předložila ucelenou vizi, jak by se měl tento sektor postupně transformovat, aby bylo možné dosáhnout cílů Energetické unie a klimaticko-energetických cílů do roku 2030.

Strategie se zaměřuje na snížení energetické náročnosti budov, maximalizaci účinnosti a udržitelnosti systémů vytápění a chlazení, podporu účinnosti v průmyslu a využití výhod propojení vytápění a chlazení s elektrizační soustavou. Synergie mezi procesy energetického využití odpadu a dálkovým vytápěním by mohly poskytnout bezpečnou, obnovitelnou a v některých případech také cenově přijatelnější energii nahrazující fosilní paliva. Strategie nezapomíná ani na spotřebitele tepla, kteří by měli profitovat z účinnějších systémů zásobování teplem a získat více informací o své spotřebě tepla a nákladech.

Evropská komise bude letos v rámci přípravy revizí směrnic vytvářejících právní rámec Energetické unie analyzovat, jak pomoci budovám a průmyslu v přechodu na efektivní nízkouhlíkové energetické systémy založené na obnovitelných zdrojích energie a využití odpadního tepla a navrhne konkrétní legislativní opatření. Tyto analýzy budou zahrnovat dálkové vytápění a chlazení a elektrifikaci vytápění pomocí tepelných čerpadel.

„Je dobře, že se Komise konečně zabývá celým sektorem od výroby tepla až po jeho finální spotřebu,“ řekl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek a dodal: „Jsem mile překvapen, že v Bruselu začínají být brány vážně možnosti využití dálkového vytápění s akumulací tepla získaného z přebytků elektřiny z obnovitelných zdrojů ke stabilizaci elektrizační soustavy nebo potenciál odpadního tepla z průmyslu pro vytápění budov. O tom mluvíme roky, ale donedávna to v Bruselu na úrodnou půdu zrovna nepadalo.“

„ČR má v tomto odvětví Evropě co nabídnout, především naše bohaté zkušenosti a širokou síť tepláren, které na kogeneračním principu fungují již několik desetiletí. Proto oceňujeme důraz, který Komise ve strategii na tento typ získávání energie klade,“ komentoval na serveru Euractiv.cz dokument státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

„Přínos vysoce účinné kombinované výroby elektřiny a tepla i účinného dálkového vytápění pro Českou republiku je nepopiratelný, na konci loňského roku to znovu potvrdilo vyhodnocení nákladů a přínosů, které jsme zaslali do Bruselu,“ uvedla náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Lenka Kovačovská.

 

Čtěte také:

Balíček Evropské komise k energetické bezpečnosti představen (16.2.)

 

 

18.02.2016 12:10

Právě vychází ve sbírce nové nařízení vlády pro vypouštění odpadních vod do vod podzemních

NOVÁ LEGISLATIVA Ve Sbírce předpisů vychází nové nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních a to pod číslem 57/2016 Sb. Nové nařízení nahradí od 1. března stávající nařízení vlády č. 416/2010 Sb.

V návaznosti na požadavky usnesení vlády (č. 72 z roku 2013) a jednání meziresortní skupiny byla podle navrhovatele nutná úprava přípustných (maximálních možných) hodnot znečištění odpadních vod vypouštěných do vod podzemních. Dále dochází k zpřesnění požadavků na obsah náležitostí povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních.

Co se týče přechodné ustanovení, tak minimální požadavek na kategorii výrobku označovaného CE podle § 3 odst. 6 stanovený pro ukazatel Ncelk musí být splněn nejpozději do 18 měsíců od účinnosti tohoto nařízení.

Text nového nařízení si můžete stáhnout na konci příspěvku.

 

Přehled změn:

 
  • V § 2 odst. 2 bude zakotvena vedle způsobu měření míry znečištění odběrem vzorku směsného možnost provedení odběru vzorku prostého. Cena za odběr vzorku prostého je o 50 % nižší než odběr vzorku směsného. Koncovému uživateli (oprávněnému z povolení) se tak sníží náklady na provoz čistícího zařízení.
  • Maximální hodnoty ukazatele mikrobiologického znečištění budou použity jen v odůvodněných případech (z paušalizovaného případu se stane pouze odůvodněný případ). V ostatních případech než odůvodněných tak dojde k úspoře nákladů pro koncové uživatele čistících zařízení (oprávněné z povolení), kteří konkrétně ušetří za mikrobiologický rozbor (Escherichia coli, Enterokoky).
  • Tabulka 1 A přílohy č. 1 – Pro ukazatel Pcelk v mg/l bylo vyhověno Usnesení vlády č. 72 a tento ukazatel byl vypuštěn. Úspora pro výrobce čistících zařízení (podnikatelské subjekty) bude v tom, že nemusí instalovat technologie na odstraňování fosforu (odhad úspory 200-300 Kč/EO). Úspora pro koncové uživatele (oprávněné z  povolení) bude spočívat v tom, že nemusí kupovat koagulanty na odstraňování fosforu pro čistící zařízení (odhad úspory 1 Kč/1m3 vyčištěných odpadních vod).
  • Tabulka 1 A pro větší čistící zařízení a 1 B přílohy č. 1 – Ukazatel N-NH4+ byl oproti platnému stavu nahrazen ukazatelem Ncelk, který lépe vyjadřuje požadovanou kvalitu vyčištěných odpadních vod ve vztahu k možnému znečištění vod podzemních, tím dojde ke snížení rizika kontaminace podzemních vod dusičnany.
  • Tabulka přílohy č. 2 – V ukazateli Pcelk v % pro certifikovaná čistící zařízení označená CE bylo vyhověno Usnesení vlády č. 72, kdy byla snížena min. hodnota tohoto ukazatele (z 80 % na 50 %; po MPŘ na 40%). Úspora pro výrobce čistících zařízení (podnikatelské subjekty) bude v tom, že nemusí instalovat technologie na odstraňování fosforu (odhad úspory 200-300 Kč/EO). Úspora pro koncové uživatele (oprávněné z  povolení) bude spočívat v tom, že nemusí kupovat koagulanty na odstranění fosforu pro certifikovaná čistící zařízení označená CE (odhad úspory 1 Kč/1m3 vyčištěných odpadních vod).
  • Tabulka přílohy č. 2 – ukazatel N-NH4+ byl nahrazen ukazatelem Ncelk,
  • v % pro certifikovaná čistící zařízení označená CE a byla snížena jeho min. hodnota (z 80 % na 75 %; po MPŘ na 50%).

 

Mohlo by Vás zajímat:

Vydání norma ČSN 75 6560 Čerpací stanice odpadních vod na kanalizační síti, jejíž zpracování financoval SOVAK ČR.Norma bude vydána v březnu 2016 a bude dostupná v Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ).



Dokument ke stažení:
NV_57_2015.doc (71680)

 

18.02.2016 11:05

Jak evropské státy omezují skládkování a jak mají vysoké poplatky?

Server Odpady zveřejnil přehled poplatků za skládkování odpadů v Evropě, který poskytlo Ministerstvo životního prostředí. Ředitel České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) Petr Havelka si tak položil otázku "Kolik států má zákaz skládkování a jak jsou vysoké poplatky v Evropě?" Z informací poskytnutých MŽP tak podle něj vyplývá, že zákaz skládkování komunálního odpadu, podobný českému zákazu, má ve své legislativě nastaveno jen Německo, Belgie a Švýcarsko. Poplatek za nebezpečný odpad má Česko dlouhodobě nejvyšší na světě. Do konce příštího týdne je možné připomínkovat nový zákon o odpadech, kde výše poplatků určitě sehraje klíčovou roli. Pochopitelně navrhovanou výši poplatků ředitel asociace nenechal bez povšimnutí.

 

Kde mají široký zákaz skládkování?

Vyhlášený evropský balíček k oběhovému hospodářství, který ČAOH aktivně podporuje, navrhuje, aby členské státy omezily skládkování komunálních odpadů na 10%, a to za 14 let, tedy k roku 2030. 

Z informací uvedených v tabulce MŽP (pod článkem) vyplývá, že zákaz skládkování komunálního odpadu, podobný českému zákazu, má ve své legislativě nastaveno Německo, Belgie a Švýcarsko. K roku 2024 má tento zákaz v platném zákoně i Česká republika. Zákaz skládkovat komunální odpad byl v ČR přijat v novele zákona o odpadech již v polovině roku 2014, a to jakožto poslanecký pozměňovací návrh, tedy bez jakékoli analýzy dopadů, či posouzení nezbytnosti navrhovaného opatření ve vztahu k evropské legislativě.

ČR samozřejmě může být jedním z nejpřísnějších států v této věci a reálně můžeme mít zakázané skládkování o šest let dříve než EU. Je to pouze otázka politiky státu a toho, zda zodpovědní politici chtějí, aby občané a firmy toto výsadní postavení ČR v EU zaplatili. Technicky je to jistě možné.

 

V ČR máme být nejpřísnější

Z tabulky vyplývá, že evropské státy omezující ukládání komunálního odpadu na skládky přijímají převážně zákaz skládkování biologicky rozložitelných odpadů. Evropská směrnice o skládkách 1999/31/ES stanovuje právě pouze omezení k biologicky rozložitelným odpadů, a to na úroveň 35% produkce roku 1995 v roce 2020. Několik států má zákaz skládkování neupraveného komunálního odpadu, či spalitelného odpadu. Takto to dlouhodobě navrhovala i ČAOH. Parametrem TOC pak omezují skládkování státy jako Rakousko a Norsko 5-10 % TOC (mají k tomu však i další parametry). V případě zákazu spalitelného odpadu je využíván parametr výhřevnosti, např. Itálie s hranicí 13MJ/kg. Výhřevnost je uvedena také v návrhu nového českého zákona o odpadech. MŽP však kupodivu navrhuje omezení již pro odpady, které vůbec nehoří, a to odpady s hodnotou 4 MJ/kg, tedy až 3 krát přísnější limit než má např. Itálie.  Takovýto limit by byl nejpřísnějším v celé EU. Odpady přitom přestávají hořet při výhřevnosti cca 6,5 MJ/kg. Po-té již potřebují nemalé přídavky primárních paliv, např. zemního plynu, což je z hlediska environmentálního nežádoucí. Motivace MŽP proto není zcela jasná.

 

Jak je to s poplatky v EU?

Je možné obecně shrnout, že vysoké poplatky za skládkování jsou nastaveny u bohatších států Evropy. Státy, které mají řízené odpadové hospodářství pouze cca 25 let, tedy postkomunistické státy (jako ČR), touto cestou nejdou a volí méně nákladná opatření, často zaměřená na podporu třídění a úprav odpadů. Tedy na motivaci, nikoli na represi a násobné zdanění, jak je nyní navrhováno ministerstvem ŽP v ČR. Na Slovensku a v Polsku byly hlavními odpůrci zdražení svazy a sdružení obcí. Ty finálně prosadily řešení motivační, levnější, bez potřeby násobného navýšení poplatků a vysokých nákladů obcí a občanů.

V případě zbytkového, či inertního odpadu je v EU častým řešením poplatky nevybírat žádné, či je stanovit pouze v minimální výši. ČR má naopak poplatek i u inertního odpadu 500 Kč/t. Dle návrhu MŽP se má navíc navyšovat až na 1350 Kč/tunu – bude tedy nejvyšší v Evropě. Žádné nebo minimální zpoplatnění těchto odpadů má dle tabulky MŽP například: Bulharsko, Estonsko, Francie, Řecko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Nizozemí, Portugalsko, Slovinsko, Švýcarsko, nebo Velká Británie. Ceny se pohybují od nulových částek po maximálně 20 €/t.

Co je v kontextu informací z dalších států velmi s podivem je fakt, že MŽP navrhuje dokonce i u zbytkového/nevyužitelného odpadu výrazné zdražení až na 1350 Kč/t. U odpadu, který není možné využít, má navrhované zdražení jediný dopad, a sice umělé navýšení ceny služeb obcím a občanům, ale i firmám, resp. zajištění daňového výnosu státu na úkor peněženek všech. Pozitivní environmentální přínos opatření není zřejmý. Tímto nastavením navíc stát vytváří prostředí, kde se silně nevyplatí odpad jakkoli technologicky zpracovávat a třídit, ale výhodnější je jej spálit bez jakékoli úpravy jako směs - celý obsah černých popelnic. To však Evropa nechce a prosazuje, aby členské státy postupně ustopily z posledních příček hierarchie (skládky a spalovny) a odpady zpracovávaly s cílem jejich využití jako surovin pro další výrobu. Stejný přístup dlouhodobě doporučuje i ČAOH (více zde). Tento konkrétní parametr a jeho nastavení to však prakticky znemožňuje.

Směsný komunální odpad, recyklovatelný a využitelný odpad navrhuje MŽP zdražit na skoro čtyřnásobek (z 500 na 1850 Kč/t v roce 2023). Tedy na více než dvojnásobnou hodnotu, kterou mají okolní státy, jako např. Polsko, kde se s poplatkem cca 750 Kč daří odpady efektivně odklánět ze skládek do zpracovatelských zařízení. Navíc zbytkový a nevyužitelný odpad je v Polsku zatížen nižší daní ve třech skupinách dle využitelnosti odpadu – 450Kč/250Kč/0Kč. To motivuje odpadové firmy odpad zpracovávat (včetně SKO), nikoli s ním nakládat jako se směsí. Zavedené opatření funguje. Ani zde tak není zcela zřejmé, proč v ČR, když máme navíc uzákoněn i zákaz skládkování (již k roku 2024), potřebujeme zdražení násobně vyšší, než zafungovalo např. ve srovnatelném Polsku. Jako zvažovaný důvod je v médiích opakovaně zmiňována možná snaha MŽP o přesunutí odpadů ze skládek do nových spaloven odpadů. Veřme, že to tak není...

Nebezpečný odpad. Je asi již obecně známým faktem, že nebezpečný odpad má ČR dlouhodobě zpoplatněn nejvíce na světě, a to v míře 6200 Kč za tunu. Druhým nejdražším státem je Belgie, která má poplatek ve výši 1780 Kč/tunu. MŽP navrhuje tento poplatek pozvolna snižovat na 4000 Kč v roce 2017 a na finálních 2500 Kč/t k roku 2024. ČR a český průmysl tedy bude mít oproti svým konkurentům v zahraničí poplatek stále nejvyšší v EU i za 9 let. I zde by bylo zajímavé znát objektivní důvod.

Odpad využitý na povinné technické zabezpečení skládky (TZS) navrhuje MŽP zpoplatnit v míře 100 až 400 Kč/t, a to i ten, který doposud nepodléhal žádnému zpoplatnění a původci za něj v míře do 25% objemu nemuseli platit skládkovou daň státu. Neplatili proto, že tento odpad není na skládce odstraňován, ale je využíván namísto jinak nezbytných primárních surovin, a to k předepsanému zabezpečení skládky. Doposud tedy původci odpadů (firmy, obce) ušetřili významné prostředky/daně, které nyní naopak bude třeba státu odvést. Konkrétní středně velká průmyslová firma "K", ze středních Čech, vypočítala dopad ministerstvem navrhovaných opatření týkajících se TZS na své náklady na odpady. Výpočtem je doloženo navýšení jejich nákladů o 70 000 000 Kč ročně. Tuto daň bude firma muset, oproti dosavadnímu stavu, odvést navíc státu.

 

Náklady navýšení vždy nese původce odpadů, nikoli provozovatel zařízení

Agenda skládkovacích poplatků je pro původce odpadů dosti důležitým tématem, neboť veškeré náklady navýšení poplatků vždy nesli a musí nést původci odpadů. Dle evropského principu „znečišťovatel platí“ je totiž vždy původce ten, kdo ovlivňuje množství vznikajících odpadů. Původce je ten, kdo nese daňové zatížení k vztahující se k odpadům a nakládáním s nimi. Provozovatel zařízení, ač tyto daně vybírá a v plné míře je odvádí státu, nemůže být znečišťovatelem, neboť on odpady neprodukuje a naopak nabízí zákonnou možnost, jak s odpady od původců naložit v souladu s platnou legislativou.

 

Přílohy ke článku:

  • Tabulka ministerstvem navrhovaného násobného zdražení - příloha č. 8 nového zákona o odpadech, který je právě ve vnějším připomínkovém řízení: tabulka-zdrazeni-mZp.pdf [ 35.72 kB ]

 

Zdroj: ČAOH

 

K novému zákonu o odpadech čtěte také:

 

 

 


 

 

Partneři portálu:

 

WASTE

FORUM

https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200002839-c5b7cc6b1e/VYSTAVBA_1.jpg
Vodní hospodářství https://biom.cz/img/biom-ikona.gif
https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200000917-3edaa3fd4d/esipa.jpg https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200002466-86159870f6/ikonka.jpg

 

Provozovatel webu: České ekologické manažerské centrum (CEMC) je sdružením českých podniků a podnikatelů. Bylo založeno v roce 1992 pro šíření znalostí o environmentálním managementu v českém průmyslu. Posláním CEMC je podílet se na snižování nebezpečí z průmyslové a jiných činností pro životní prostředí a zároveň přispívat ke zvyšování efektivity podnikání. Další informace ZDE.

 

Inzerce na webu - podrobné informace ZDE