AKTUALIZOVÁNO Senátoři schválili novelu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Senátoři podpořili shodné pozměňovací návrhy obou výboru senátu, tedy Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Další návrhy senátoři nepodpořili. Omezí se tak možnost zneužívání odkladného účinku žalob v procesu posuzování vlivů na životní prostředí. Úprava se týká ustanovení, podle něhož mělo mít původně už samotné podání žaloby na povolovací řízení automaticky odkladný účinek na výkon rozhodnutí. Novelu tak znovu posoudí poslanecká sněmovna. Ministr životního prostředí Richard Brabec se senátní úpravou souhlasil. Podle něj je s ní srozuměna také Evropská komise.

Senát dále projednal novelu zákona o veřejných zakázkách, kterou také budou muset počtvrté projednat poslanci. Vrátil jim ji Senát. Jeho členům vadí především retroaktivita, která by nastala po schválení vzhledem k dlouhému projednávání. Senátoři proto navrhli změnu platnosti a účinnosti některých bodů. Chtějí také, aby byl zákon velkorysejší k zadávání víceprací. Ty by podle horní komory měly mít hodnotu až 30 procent nasmlouvané ceny oproti 20 procentům schváleným v Poslanecké sněmovně.

Senátoři dnes v podvečer projednali také novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Senátoři se nakonec přiklonili k pozměňovacím návrhům Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tyto pozměňovací návrhy byly totožné se změnami, které navrhoval také výbor Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí až na poslední bod č. 6. (více k ZPF - ZDE).

Přijaté pozměňovací návrhy - EIA:

1. V čl. I v bodě 9 § 9d odstavec 2 upravit takto:

„ (2) O žalobách proti rozhodnutím vydaným v navazujících řízeních rozhodne soud do 90 dnů poté, kdy žaloba došla soudu. Soud i bez návrhu rozhodne o přiznání odkladného účinku žalobě nebo o předběžném opatření podle soudního řádu správního. Soud přizná žalobě odkladný účinek nebo nařídí předběžné opatření, hrozí-li nebezpečí, že realizací záměru může dojít k závažným škodám na životním prostředí.“.

2. Článek IX upravit takto:

„Čl. IX

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.“.

Přijaté pozměňovací návrhy - ZPF:

1. V čl. I v bodě 15 § 9 odst. 2 písmeno a) upravit takto:

„a) na pozemcích uvedených ve schválené územně plánovací dokumentaci, které jsou určeny pro

    1. výstavbu objektů a zařízení občanské vybavenosti nebo objektů a zařízení zdravotnických, kulturních, osvětových a církevních,

2. výstavbu garáže, zahrádkářské chaty, rekreační chaty, drobné stavby s výměrou do 25 m2 (stavby s doplňkovou funkcí ke stavbě hlavní), stavby vinného sklepa, v zastavitelné ploše, je-li ve vlastnictví fyzické osoby a jejichž odnětí se má uskutečnit v zájmu této osoby,

3. stavbu pro bydlení v zastavitelné ploše,“.

2. V čl. I v bodě 17 § 9 odst. 5 písmeno a) upravit takto:

„a) veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury33) umísťovaný ve vymezeném koridoru, který není v rozporu s platnými zásadami územního rozvoje, na základě vyhodnocení umístění záměru, odborně stanoveného odhadu výměry zabírané zemědělské půdy a jejího zařazení do tříd ochrany,“.

3. V čl. I v bodě 28 § 11a odst. 1 písmeno b) upravit takto:

„b) stavby pozemních komunikací ve vlastnictví státu, krajů nebo obcí 35), včetně jejich součástí a příslušenství,“.

4. V čl. I v bodě 28 § 11a odstavci 1 na konci tečku nahradit čárkou a doplnit nové písmeno l), které zní:

„l) veřejně prospěšné stavby v zastavitelné ploše.“.

5. V čl. I v bodě 63 příloze části D bodu 2 v písmeni a) vypustit slova „schváleným do 31. prosince 2014“.

6. V článku II doplnit nový bod 15, který zní:

„15. V případě rozhodování o výši odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu podle § 11 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb., rozhodne orgán ochrany zemědělského půdního fondu v řízeních, jež podléhají části D bodu 2 písm. a) přílohy k tomuto zákonu, zahájených podle zákona č. 334/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do dne nabytí účinnosti tohoto zákona neskončených, podle znění přílohy zákona č. 334/1992 Sb. účinného ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.“.

Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)

Cílem "malé" novely zákona o posuzování vlivů na životní prostředí je urychleně zajistit kompatibilitu české právní úpravy posuzování vlivů na životní prostředí se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, (tzv. EIA směrnice). Evropská komise má k české právní úpravě v oblasti EIA dlouhodobé výtky, především v oblasti účasti veřejnosti v řízeních navazujících na proces EIA, tedy v územním a stavebním řízení, a dále v oblasti účinného přístupu veřejnosti k soudům. V návrhu novely zákona jsou zapracována řešení těchto výtek.

Mezi hlavní novinky patří rozšíření účasti veřejnosti v procesu povolování záměrů a tzv. coherence stamp, který v navazujících řízeních (územním a stavebním) potvrdí, že nedošlo v průběhu řízení k tak závažným změnám projektu, které by měly významný negativní vliv na životní prostředí. Nově se stanovisko EIA stává závazné i pro další povolovací orgány a účastníci řízení mají možnost se odvolat i proti negativnímu závěru zjišťovacího řízení. Žalobu bude možné podat i bez předchozí účasti v procesu EIA. Po jednání vlády na záčátku září ministr životního prostředí Richard Brabec uvedl, že Ministerstvo pro místní rozvoj intenzivně připravuje zásadní novelu stavebního zákona. Novela by měla vytvořit tzv. jednotné povolovací řízení, tedy spojí se proces EIA (a další procesy) s územním a stavebním řízení do jednoho, účinnost se předpokládá 1. ledna 2016.

• Poslanci například ze 60 na 45 dní zkrátili lhůtu pro zjišťovací řízení.

• Soudy by měly následně o případných žalobách proti povolovacímu řízení vynést verdikt do 90, nikoli do 150 dnů.

• Předmětem sporu bylo ustanovení, podle něhož by už samotné podání žaloby mělo mít automaticky odkladný účinek na výkon rozhodnutí. Sněmovna ale určila, že o odkladu budou rozhodovat soudy. 

• Ze 100 na 500 parkovacích míst se upravil limit pro zjišťovací řízení pro výstavbu parkoviště. Stejně tak by neměly podléhat řízení všechny záměry rozvoje měst, ale jen ty s rozlohou nad pět hektarů.

• U průmyslových zón by se mělo řízení konat až od 20 hektarů plochy a nikoliv od 3000 metrů čtverečních, jak navrhla vláda. V případě výstavby skladů stanovila Sněmovna limit na celkovou výměru nad 10.000 metrů čtverečních zastavěné plochy, v případě výstavby obchodních komplexů a nákupních středisek na 6000 metrů čtverečních zastavěné plochy.

• Novela měla původně začít platit od začátku příštího roku, Sněmovna ale s Brabcovým souhlasem posunula účinnost na 1. března 2015. Toto pozdržení je neformálně domluveno i s Evropskou komisí, řekl ČTK ministr

Ochrana zemědělského půdního fondu

Obecným cílem této novely zákona je zvýšit a zabezpečit ochranu zemědělského půdního fondu. Nová úprava zákona řeší problémy, které vyplynuly z aplikační praxe v průběhu platnosti zákona od roku 1992, a reaguje na nové právní prostředí v oblastech, které s ochranou zemědělského půdního fondu přímo souvisejí (nová právní úprava alternativního využití zemědělské půdy, katastrální zákon, zákon o zemědělství, stavební zákon, správní řád a zásady právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů).

Komplexní novela, kterou připravilo MŽP na základě dohody s ostatními rezorty, lépe definuje kvalitu půdy a její ochranu. S ohledem na praxi posledních let zpřesňuje podmínky pro nakládání se zemědělskou půdou. Umožňuje správním úřadům lépe chránit kvalitu půdy skrze zásady plošné ochrany zemědělského půdního fondu, které směřují využívání zemědělské půdy především do zastavitelných ploch či do ploch s méně kvalitní půdou. Z povolovacího procesu vypouští úřady pověřených obcí, což zrychlí procesy státní správy a sníží administrativu. Nově zavádí působnost České inspekce životního prostředí jako kontrolního orgánu v případě znečišťování půdy.

Novela mění i výši odvodů. Ke snížení odvodů dochází vlivem nového způsobu výpočtu odvodů. U půdy nejvyšší bonity se nově nebudou koeficienty ekologické váhy sčítat, ale použije se jedna nejvyšší hodnota. Cena za odnětí půdy ze ZPF se tak u nás srovná s okolními státy EU (např. Slovensko za vynětí ze ZPF u půd nejvyšších tříd účtuje 20 Euro/m2). U půd ve IV. a V. kategorii dochází k mírnému navýšení ceny za odnětí půdy ze ZPF. Zde byla původní cena naopak nastavena příliš nízko. Do budoucna by měl stát směřovat jakoukoliv výstavbu právě do těchto kategorií méně kvalitních půd.

Sněmovna přijala i několik výjimek. Odvody nebudou např. placeny u staveb drah, je-li stavebníkem a následně vlastníkem stát, a pozemních komunikací ve vlastnictví státu a u cyklistických stezek, je-li stavba v souladu se zásadami územního rozvoje, resp. územním plánem.

Levnější budou i odvody u staveb pro výrobu, případně skladování související s touto výrobou, umisťované na plochách výroby a skladování určených k tomuto účelu územním plánem schváleným do konce roku 2014, a staveb pro výrobu, případně skladování na plochách určených k podpoře vyváženého a dynamického hospodářského rozvoje státu, které podle zákona o investičních pobídkách schvaluje vláda na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu. U těchto staveb se nepoužije výpočet ekologické váhy vlivu. Základní odvod za tyto stavby tak může za dnešních cen zemědělské půdy dosáhnout max. 180,- Kč/m2.

Senát: 14. 1. 2015 / 5. schůze od 9hodin

Ostrava definitivně končí svou rozepři se státem kvůli špatné kvalitě ovzduší a nebude dále pokračovat v soudních sporech, které zahájilo minulé vedení. Město totiž nevyužije své možnosti podat ústavní stížnost. Rozhodli o tom ostravští radní. Novinářům to dnes řekl primátor Tomáš Macura (ANO). Podle něj to neznamená, že by město rezignovalo na snahu životní prostředí zlepšit. "Jenom jsme přesvědčeni o tom, že toho pokroku se dá nebo musí dosáhnout jinými prostředky než podáváním žalob. Bylo by to dráždění státu a bylo by to i vynakládání zbytečných peněz, protože to právní zastoupení něco stojí," řekl primátor. Bývalé vedení města žalovalo vládu, ministerstvo životního prostředí a ministerstvo dopravy za to, že dostatečně a efektivně nechránily čistotu ovzduší v Ostravě a nevytvořily funkční systém vedoucí k dodržování imisních a emisních limitů.

Zdroj: ČeskéNoviny.cz

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) musela odložit výběrové řízení na geologický průzkum sedmi míst vytipovaných pro stavbu hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva. Úřad totiž sám porušil jednu z podmínek tendru. Podle údajů v informačním systému zakázek úřad rozeslal uchazečům předběžné hodnocení, které obsahovalo podrobné informace o jednotlivých nabídkách. To je během výběrového řízení zakázáno. Mluvčí SÚRAO Tereza Bečvaříková ale tvrdí, že komplikace nijak neovlivní harmonogram výběru vhodného místa pro úložiště, které by mělo být známé do roku 2025. Další podrobnsoti najdete na serveru Týden.cz.

Zdroj: ČTK (Týden.cz)

První vydání periodika Ergo v roce 2015 informuje o klíčových technologiích (KETs), jakožto zdroji inovací a konkurenceschopnosti evropského průmyslu a porovnává je s USA a Japonskem. V dalším příspěvku se dočtete o porovnání podpory VaVaI v pěti státech EU se společnou historickou zkušeností (CZ, SK, PL, H, SLO) a jak rozdílné jsou přístupy k tomuto druhu financování. Třetí a poslední příspěvek hodnotí realitu značných znalostí ze společných projektů VaV a hovoří o možnostech jejich  použití k rozvoji inovačních kapacit. Elektronická verze ke stažení - ZDE.

Zdroj: Technologické centrum AVČR

Národní registr účastníků trhu, do něhož se musejí povinně zapsat všechny subjekty, které provádějí transakce na velkoobchodních trzích s energiemi v rámci Evropské unie, spustil dne 5. ledna 2015 Energetický regulační úřad. Všichni účastníci trhu tedy mohou již nyní provádět své registrace tak, aby splnili podmínky nařízení Evropské unie REMIT o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií. Více ZDE

Pro budoucnost energetiky považuje vicepremiér Pavel Bělobrádek za důležité, aby stát zajistil legislativní a investiční prostředí, které umožní budovat dostatek nových zdrojů s rozumnou mírou rentability a zároveň šetrné k životnímu prostředí a zajišťující energetickou bezpečnost České republiky. Cestou k budoucnosti jsou podle vicepremiera inovace. Jde nejen o inovace ve výrobě, přenosu, úsporách a skladování energie, ale rovněž o zapojení do mezinárodních projektů. Níže publikujeme projev vicepremiéra Pavla Bělobrádka na konferenci Jak dál v energetice, která se konala 13. ledna 2015.

Mezi lidskými vynálezy mají stroje na výrobu energie zvláštní postavení. Neprodukují konkrétní výrobky, ani nekonají lidem přímou službu. Ale umožňují vyrábět vše ostatní i sloužit přístrojům, bez nichž si už dnes neumíme představit náš život. Abych parafrázoval známý Masarykův výrok, tak platí: Řekni mi, jak užíváš energii, a já ti řeknu, jaká je tvoje civilizace.

Nejsem energetickým expertem. Ale jako člen vlády samozřejmě cítím spoluodpovědnost za zajištění bezpečné a dostupné energie pro občany – nejen dnes, ale i do budoucna. Ostatně název této konference zní "Jak dál v energetice".

Než se ale dostanu k budoucnosti, dovolte mi pár slov k historii. Díky našim rozumným a pilným předkům máme dnes relativní dostatek levné elektřiny, robustní výrobní i přenosovou soustavu. Přičemž to zdaleka není pouze zásluha trhu. Naopak. Přes velice liberální tržní prostředí první republiky stát jak legislativně, tak i finančně výrazně vstupoval do utváření energetické soustavy. A úspěšně, díky čemuž se naše země staly jednou z energeticky nejlépe zajištěných v Evropě.

I dnes musí stát dobře sehrát svou roli. Čímž nemám na mysli "pouze" energetickou koncepci. Což je jistě důležitý strategický dokument. Už proto, že návratnost investic v energetice se počítá na 25 až 30 let a plánování a provoz základních zdrojů až na padesát let. Bez jasné státní strategie tak chybí elementární jistota, stabilita a ochota vůbec stavět nové zdroje. Vláda ovšem musí svou vlastní koncepci také dodržovat, ne ji zpochybňovat, jak se to bohužel stalo po vstupu Strany zelených do kabinetu.

Existence a dodržování energetické koncepce je však pouze podmínka nutná, nikoli postačující. Stát má i další důležité úkoly, zejména ve třech oblastech. Jsou to legislativa, investice a inovace.

Ne ve všech těchto oblastech je odpovědnost státu výlučná. Rozhodně to platí v případě legislativy. Přičemž nejde pouze o domácí zákonodárství, ale také – a dnes dokonce především – o působení na unijní úrovni. Myslím, že všichni zde víme, o co jde. Uvedu tedy pouze dva příklady.

Nesmí se nám už stát, aby neuvážená preference jednoho obnovitelného zdroje nejen vyčerpala prostředky na výzkum a podporu dalších nových zdrojů, ale navíc zatížila ekonomiku a občany na dlouhá léta dopředu. Rovněž musíme aktivně prosazovat naše zájmy v EU. Mám na mysli právo každé země určit si svou vlastní cestu ke snižování emisí, protože podmínky pro využívání konkrétních obnovitelných zdrojů jsou v rámci Evropy velice rozdílné. Současné evropské regulace křiví trh do té míry, že se v podstatě nevyplatí stavět žádné zdroje. Přiznám se, že snadné a rychlé řešení nemám. Musíme však bojovat o to, aby nám unijní legislativa umožnila s rozumnou mírou návratnosti budovat jednak moderní nízkoemisní uhelné elektrárny, jednak elektrárny jaderné. Tyto dva základní zdroje představují pro nás v příštích 20-30 letech rozumný mix zajištění dostatku energie, ekonomické výhodnosti, energetické bezpečnosti a plnění politického imperativu snižovat emise.

Legislativa by naopak měla ČEZ a další hráče odrazovat od toho, aby vyváželi lacinou energii z nečistých uhelných elektráren. Tuto domácí surovinu musíme šetřit pro vlastní potřebu a provoz nových, čistších zdrojů. Naši předci dosáhli v energetice úspěchu i díky tomu, že se v maximální možné míře spolehli na vlastní síly – jak při zajištění zdrojů surovin, tak nutných investic. Což snížilo naši závislost a zvýšilo naši bezpečnost. Měli bychom se snažit o totéž. Kvalitní legislativa zohledňující národní zájmy je k tomu prvním předpokladem.

Co se týká investic, to je otázka, kterou právě nyní řešíme v případě dostavby Temelína. Nechci předjímat, jakou ze tří cest se nakonec vydáme. Za sebe k tomu říkám tolik, že preferuji využití zdrojů ČEZ k rozvoji energetiky před vysokými dividendami a odvody do státního rozpočtu. Uznávám ale, že politicky jde o kontroverzní téma a chuť využít miliardy z ČEZ k okamžitém plnění volebních slibů může u někoho převážit nad starostí o budoucnost. Investice do nových zdrojů energie by měly umožnit postupný, nikoli skokový přechod k ekologičtějším zdrojům. Což jsou jednak moderní uhelné a jaderné elektrárny. Dále obnovitelné zdroje, jejichž podíl bude růst, nicméně však i v příštích třiceti letech zůstane menšinový.

Třetímu bodu se – asi dle očekávání - budu věnovat podrobněji. Inovace zásadním způsobem mění podmínky na trhu s energiemi. To je na první pohled v rozporu s nutností dlouhodobého plánování v energetice. Přesto, či právě proto musíme umět skloubit potřebu zajistit energii pro občany na desetiletí dopředu a zároveň umožnit pružnou reakci na vývoj. Což lze zvládnout vzhledem k tomu, že cíle energetické koncepce jsou sice stanoveny v horizontu 30 let, ale nástroje státu, jimiž působí na energetické prostředí, jsou nastaveny na 4-5 let, kdy se má plnění energetické koncepce pravidelně vyhodnocovat. Vědecký pokrok samozřejmě nelze dokonale plánovat. Nicméně některé změny můžeme očekávat již dnes.

Nepochybně se díky vědě a výzkumu v dohledné době podaří zvýšit účinnost využívání solární energie. Perspektivní vidím zejména bádání v oblasti fotosyntézy. Spíše než na velké projekty bychom se však měli soustředit na domácí a komunální využití. Čeští vědci jsou také na špičce pokroku ve skladování elektrické energie. Což snad v brzké budoucnosti umožní efektivněji využívat instalovaný výkon a zvýšit využívání obnovitelných zdrojů. Velkou změnu může rovněž způsobit rozvoj těžby plynu, včetně těžby z břidlic. Pokud bude mít Česká republika zajištěn dostatečný přístup k transportu plynu z bezpečných a spřátelených zemí, umožní nám to snížit závislost na Rusku a lze rovněž počítat s tím, že se zlepší ekonomika provozu. U termojaderné energie se sice nezdá, že v dohledné době budeme mít komerčně využitelný zdroj, jako perspektivní se však jeví vývoj jaderných reaktorů IV. generace, které zásadně zvýší účinnost a sníží množství odpadu. Nutnou inovací, která je již dnes dostupná, vyžaduje však ohromné investice, jsou inteligentní přenosové sítě. Bude nutné, aby stát, který je 100% vlastníkem ČEPS, tyto zdroje našel, protože přísun nárazové elektřiny z obnovitelných zdrojů, zejména z Německa se bude nepochybně zvyšovat, a tím poroste i hrozba zhroucení sítí. Nakonec, ale ne v poslední řadě, jsou inovace cestou k úsporám energie. Podle dostupných analýz máme prostor zejména v zateplování budov. Zde vidím prostor pro české firmy, které jsou již dnes poměrně úspěšné při vývoji technologií pro nízkoenergetické a pasivní domy. V tom je i šance na velice efektivní využití evropských fondů.

Podporu výzkumu nových zdrojů energie vidím jako jednu ze svých priorit. Jak jsem řekl v úvodu, úroveň civilizace se na první pohled pozná podle toho, jak využívá energii. Což v první řadě znamená její dostatek, protože s rostoucí životní úrovní se i přes úspory spotřeba energie zvyšuje. Ale jde také o skladbu zdrojů, o jejich efektivitu, dostupnost a dopad na životní prostředí. Jako malá země s omezenými zdroji jak fosilních paliv, tak obnovitelných forem energie jinou možnost než inovace ani nemáme. Díky inovacím jsme ušli dlouhou cestu od ohňů pravěkých lovců k jaderným elektrárnám, které zatím představují nejvyšší stupeň využití energie obsažené v hmotě. Cesta od základního objevu k jeho praktickému využití může být hodně dlouhá, což dokazuje Einsteinův objev fotovoltaického jevu. To je však důvod k intenzivnějšímu výzkumu, nikoli k rezignaci na něj. Opak by znamenal cestu od jaderných reaktorů zpět k jeskynním ohňům.

V závěru mi dovolte ve třech bodech stručně shrnout, co považuji za důležité pro budoucnost energetiky:

1) Stát musí zajistit legislativní a investiční prostředí, které umožní budovat dostatek nových zdrojů s rozumnou mírou rentability a zároveň šetrné k životnímu prostředí a zajišťující energetickou bezpečnost České republiky.

2) Od subjektů, jakým je ČEZ a soukromí investoři, očekávám, že v tomto kvalitním a stabilním prostředí budou schopni a ochotni zajišťovat produkci levné a bezpečné energie v dlouhodobém horizontu.

3) Cestou k budoucnosti jsou inovace. Jde nejen o inovace ve výrobě, přenosu, úsporách a skladování energie, ale rovněž o zapojení do mezinárodních projektů. Například do výroby solární elektřiny na Sahaře a zvládnutí jejího efektivního transportu k nám.

Naše současnost těží mimo jiné z toho, že generace před námi myslely na zajištění dostatku energie. Život příští generace závisí i na tom, jak budeme na budoucnost energetiky myslet my.

Ochránci životního prostředí navrhují, aby se Evropská unie v rámci debaty o znečišťování ovzduší zaměřila i na emise rtuti, které vznikají při zpopelňování lidských těl. Uvedla to agentura Reuters s poukazem na to, že EU bude příští týden diskutovat o návrhu legislativních opatření. Jedním z opatření, které by prý pomohlo emise rtuti snížit, je odstraňování chrupu před kremací, což však naráží na etické problémy.

Návrh nových unijních pravidel o čistotě ovzduší pochází z roku 2013 a počítá se v něm se stanovením takzvaných národních stropů pro látky znečišťující prostředí a emise ze středně velkých spalovacích zařízení, což by teoreticky mohlo zahrnovat i krematoria. Nová Evropská komise loni navrhla, že od národních cílů by se mohlo upustit, zatímco z připravované lednové diskuse mezi představiteli komise, států EU a zástupců odvětví na téma spalovacích zařízení problematika krematorií vypadla. Z 28 států Evropské unie zavedlo omezení v oblasti emisí rtuti zatím pouze Německo. Více ZDE

Mohlo by Vás zajímat:

EU dále omezuje emise ze spalovacích zařízení

Zdroj: Novinky.cz

V rámci diskuze ohledně případných změn územních limitů těžby hnědého uhlí v severočeské uhelné pánvi navštívil dnes ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek města Chomutov a Most. Ministr jednal se zástupci společnosti Severočeské doly a.s., odboráři a představiteli měst a obcí, kterých by se změny mohly dotknout. Hlavním tématem jednání byly varianty a dopady posunutí těžebních limitů na dole Bílina.

Uhlí je surovina, kterou je možné těžit na území České republiky a má tedy velký význam z pohledu energetické bezpečnosti. Ministr Jan Mládek se proto setkává se všemi zúčastněnými stranami v severočeském regionu ve snaze získat informace a vyslechnout si názory na problematiku posunutí hnědouhelných těžebních limitů. Především pak dopad posunutí na zaměstnanost, ekologickou zátěž a bezpečnost v regionu.

Při své návštěvě Chomutova se ministr Jan Mládek setkal s představenstvem společnosti Severočeské doly i představiteli odborových sdružení.

„Předmětem našeho jednání byla samozřejmě především otázka zaměstnanosti. V případě posunutí limitů by byla zajištěna pracovní místa až pro 8 tisíc lidí pro další generaci v horizontu let 2030 až 2055,“ uvedl k setkání ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Po přesunu do Mostu se ministr Mládek setkal s tamním primátorem Janem Paparegou a starosty obcí Mariánské Radčice, Braňany a města Bílina. Tématem jednání byly především dvě varianty těžby hnědého uhlí v regionu, které v rámci materiálu o surovinové politice ministerstvo předloží vládě do konce března.

„Diskutovali jsme o dvou variantách. První představuje posunutí limitů pouze na dole Bílina. Druhou variantou je posunutí limitů na dole Bílina a částečné posunutí limitů v lomu ČSA při zachování obce Černice a Horní Jiřetín. Jednání mne utvrdila v přesvědčení, že varianta posunutí limitů pouze na dole Bílina se jeví jako nejvhodnější. U této varianty se totiž nejedná o prolomení limitů bez hranic. Jedná se o nastavení nového územního limitu, který respektuje přírodní podmínky, bezpečnost a majetek obyvatel, přirozený územní rozvoj lokality a optimálně využívá nerostné bohatství naší země.“

Primátor města Mostu Jan Paparega podporuje záměr nastavení nového územního limitu pro těžbu uhlí na dole Bílina: „Záměr úpravy územních ekologických limitů na dole Bílina podporuji za předpokladu, že tento bude korespondovat se zájmem ČR v ASEK, ze kterého bude patrné využití zásob za územními ekologickými limity, a také  splnění všech nezbytných a právními předpisy vyžadovaných náležitostí.

Jako primátor Mostu bych byl také velmi rád, kdyby se otevřel prostor pro úpravu územních ekologických limitů těžby v dalších uhelných lokalitách regionu. Vyřešení tohoto problému je totiž úzce spjato s dalším fungováním regionu z hlediska ekonomického a zejména pak sociálního.“

Po setkání s představiteli severočeských měst a obcí ministr Mládek navštívil povrchový důl Bílina, kde si prohlédl prostor zamýšlený pro rozšíření těžby a technologie využívané v provozu nejhlubšího povrchového dolu v ČR.

Ve čtvrtek se ministr Jan Mládek chystá na návštěvu Ústí nad Labem, kde se setká s hejtmanem Ústeckého kraje Oldřichem Bubeníčkem. Hlavním tématem setkání budou opět limity hnědouhelné těžby a hledání konsensu nad výběrem varianty úpravy těžebních limitů.

Čtěte také:

Mládek navrhne vládě dvě varianty prolomení těžebních limitů

V uplynulém roce se mírně zvýšila globální kapacita výroby jaderné energie. Nové reaktory připojila Čína, Argentina a Rusko o celkové kapacitě  4 763 MW. Na světě se tak nachází 436 funkčních reaktorů s celkovou kapacitou pro výrobu jaderné energie přes 377 GW. V průběhu minulého roku byla také zahájena výstavba tří dalších jaderných bloků. Více ZDE

Zmatek, nejistota a vyčkávání, co vlastně bude dál. Tak se dají ve zkratce popsat první dny nových obecních vyhlášek, které v několika městech na Karvinsku de facto zakazují obyvatelům prodávat do sběren kovový šrot. Nové vyhlášky by neměly znamenat to, že lidé nesmí odevzdávat své vlastní věci také do sběren odpadu. Takto hodnotí obecní vyhlášky Ministerstvo životního prostředí, jež v rozhovoru reprezentuje tisková mluvčí Petra Roubíčkovová.

Jak hodnotí Ministerstvo životního prostředí (MŽP) dané vyhlášky a jejich zavedení do praxe?

MŽP nemá kompetence hodnotit obecně závazné vyhlášky z hlediska jejich zákonnosti. Tato záležitost spadá do působnosti Ministerstva vnitra. Obecně lze ale říct, že určení sběrných dvorů jako jediných míst pro odkládání komunálního odpadu v obecně závazné vyhlášce by nemělo znamenat skutečnost, že fyzické osoby nebudou moci prodat kovy do sběrny či výkupny. Toto potvrzuje i stanovisko, které již dříve vydalo Ministerstvo vnitra.

Co MŽP radí lidem, kteří stále nevědí, jak k vyhlášce přistupovat, jak si ji vykládat?

Obec může ve vyhlášce stanovit jako místo pro odkládání kovových odpadů sběrný dvůr obce, nicméně tím není znemožněno fyzickým osobám předat kovový odpad i do dalších legálně provozovaných zařízení ke sběru a výkupu odpadů.

Chystá MŽP v blízké budoucnosti některé kroky, případně novely zákona, které by pak pomohly tomu hlavnímu, o co jde také v případě probíraných vyhlášek, tedy boji se zloději a asociály, kteří mají odevzdávání nalezeného ale i kradeného materiálu do sběren jako jeden z hlavních zdrojů obživy?

Ministerstvo životního prostředí vnímá řešenou problematiku sběren kovů jako velmi závažnou. Stávající zákon o odpadech a prováděcí vyhláška stanovují v této oblasti některé povinnosti související s identifikací osob a zákazem výkupu některých kovových odpadů od občanů.

Ministerstvo tedy nyní upravilo vyhlášku, která stanovuje podmínky výkupu kovů, a to tak, že nově nebude možné vykupovat veškeré kovy za hotové. Zavedení povinnosti bezhotovostních plateb za výkup kovů od fyzických osob považujeme za další krok k omezování možných problémů s činností sběren kovů. Předpokládáme, že dojde i ke zlepšení kontrolovatelnosti prováděných plateb. Změna vyhlášky by měla být účinná od 1. března.

Problematika krádeží kovových předmětů je samozřejmě mnohem širší a dotýká se kompetencí více resortů. Proto zároveň aktuálně připravuje MŽP komplexní materiál, který tak mapuje celý segment a proces těchto výkupu kovů. Materiál, který půjde v únoru do vlády, by pak měl poukázat na další opatření napříč více rezorty, která budou problematiku řešit komplexněji a účinněji.

Zdroj: DENÍK.cz (Kam se šrotem? Lidi matou sporné vyhlášky místních radnic)

Trojice přečerpávacích vodních elektráren ČEZ (Dalešice, Dlouhé stráně a Štěchovice II) poprvé v historii zlomily hranici jedné miliardy kWh vyrobené elektřiny. Podobně jako v předchozím roce je příčinou zvýšené využívání těchto zdrojů při stabilizaci energetické soustavy, která je často zatěžována produkcí ze zahraničních i domácích obtížně predikovatelných obnovitelných zdrojů. Vzhledem k průběžnému zvyšování kapacit obnovitelných zdrojů v blízkém zahraničí ale i v České republice, bude důležitost přečerpávacích elektráren v tuzemské energetické soustavě v budoucnu stále stoupat. Více ZDE

AUDIO! Od Nového roku platí vyhláška k novele zákona o odpadech, podle které města musí zajistit třídění bioodpadu a kovů. Kovy se povinně třídí už od 1. ledna, bioodpad pak od 1. dubna až do konce října. Mezi kovy, jejichž třídění musí obce nově zajistit, patří hlavně plechovky nebo víčka od jogurtů, které dosud končily na skládkách. „Je to evropská směrnice, kterou musíme respektovat,“ poznamenal Richardl Brabec. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce systém třídění bioodpadů odpadů zatím měla nejvýše čtvrtina měst a obcí. „My zahajujeme za 14 dní takovou 'biotour', takovou tour po České republice kvůli skládkování bioodpadu, ale samozřejmě tam budeme odpovídat i dotazy na sběr kovů,“ řekl ministr Radiožurnálu.

ČIŽP: Budeme rádi, když bude počet uložených pokut klesat

 „Rozhodně se nechystáme ihned aktivně provádět kontroly plnění této vyhlášky, jiná situace však nastane v případě přijetí podnětu k provedení takové kontroly,“ řekl Erik Geuss, ředitel České inspekce životního prostředí (ČŽIP). V takovém případě zákon ukládá inspekci povinnost provést kontrolu a konstatovat, zda je podnět oprávněný či nikoliv. „Nutné je zdůraznit, že není naším cílem zvyšovat počet uložených pokut. Naopak, budeme rádi, pokud bude toto číslo klesat, bude více ukázněnějších podnikatelských subjektů i obcí a lidem se bude žít lépe,“ uvedl Geuss.

Pracovníci oblastních inspektorátů ČIŽP jsou podle jeho slov na konzultaci nových opatření ze strany obcí připraveni a nové povinnosti vzájemně diskutují už od loňského podzimu. Snaží se tak předejít případným prohřeškům a sankcím. Za nedodržení povinnosti zajistit třídění biologicky rozložitelného odpadu a kovů je totiž inspekce nucena uložit pokutu až do výše jednoho milionu korun.

BRKO a POH ČR: Podle vládou schváleného plánu odpadového hospodářství je prioritou snížení maximálního množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky v roce 2020. A to tak, aby podíl této složky činil v roce 2020 nejvíce 35 procent z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů vyprodukovaných v roce 1995.

Zdroj: ČRo, ČIŽP

Senátní Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí projednal koncem minulého týdne zásadní novelu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Senát navrhuje úpravu, která  a se týká ustanovení, podle něhož mělo mít původně už samotné podání žaloby na povolovací řízení automaticky odkladný účinek na výkon rozhodnutí. Text navrhovaných změn uvádíme níže. Novelu zákona EIA ještě zítra projedná Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a následně ve středu zákon posoudí senát. Pokud senát schválí zákon ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, bude se muset novelu znovu zabývat dolní komora parlamentu. Výbor také projednal a přijal pozměňovací návrhy k novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

Pozměňovací návrhy VÚZP - EIA:

Pozměňovací návrhy VÚZP - ZPF:

1. V čl. I v bodě 15 § 9 odst. 2 písmeno a) upravit takto:

1. výstavbu objektů a zařízení občanské vybavenosti nebo objektů a zařízení zdravotnických, kulturních, osvětových a církevních,

2. výstavbu garáže, zahrádkářské chaty, rekreační chaty, drobné stavby s výměrou do 25 m² (stavby s doplňkovou funkcí ke stavbě hlavní), stavby vinného sklepa, v zastavitelné ploše, je-li ve vlastnictví fyzické osoby a jejichž odnětí se má uskutečnit v zájmu této osoby,

3. stavbu pro bydlení v zastavitelné ploše,“.

2. V čl. I v bodě 17 § 9 odst. 5 písmeno a) upravit takto:

3. V čl. I v bodě 28 § 11a odst. 1 písmeno b) upravit takto:

4. V čl. I v bodě 28 § 11a odstavci 1 na konci tečku nahradit čárkou a doplnit nové písmeno l), které zní:

5. V čl. I v bodě 63 příloze části D bodu 2 v písmeni a) vypustit slova „schváleným do 31. prosince 2014“.

Pozměňovací návrhy VHZD - ZPF:

1. V čl. I v bodě 15 § 9 odst. 2 písmeno a) upravit takto:

1. výstavbu objektů a zařízení občanské vybavenosti nebo objektů a zařízení zdravotnických, kulturních, osvětových a církevních,

2. výstavbu garáže, zahrádkářské chaty, rekreační chaty, drobné stavby s výměrou do 25 m² (stavby s doplňkovou funkcí ke stavbě hlavní), stavby vinného sklepa, v zastavitelné ploše, je-li ve vlastnictví fyzické osoby a jejichž odnětí se má uskutečnit v zájmu této osoby,

3. stavbu pro bydlení v zastavitelné ploše,“.

2. V čl. I v bodě 17 § 9 odst. 5 písmeno a) upravit takto:

3. V čl. I v bodě 28 § 11a odst. 1 písmeno b) upravit takto:

4. V čl. I v bodě 28 § 11a odstavci 1 na konci tečku nahradit čárkou a doplnit nové písmeno l), které zní:

5. V čl. I v bodě 63 příloze části D bodu 2 v písmeni a) vypustit slova „schváleným do 31. prosince 2014“.

6. V článku II doplnit nový bod 15, který zní:

Čtěte také:

Senát asi ještě zasáhne do novely EIA

Senát projedná novelu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí i ochranu půdního fondu

Přehled EU 12/2014 Rada dosáhla 17. 12. 2014 obecného přístupu k návrhu směrnice o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení. Cílem návrhu je zlepšit kvalitu ovzduší a lidské zdraví. Hlasování výboru ENVI o návrhu se očekává v dubnu 2015.

Nová směrnice je určena poprvé na pokrytí středních spalovacích zařízení o jmenovitém tepelném příkonu mezi 1 a 50 MW. Ty jsou hlavním zdrojem emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku a pevných částic (prachu). Tato směrnice vyplňuje mezeru v právních předpisech a poskytuje emisní limity právě pro malé a střední spalovacích zařízení.

Návrh Komise byl předložen v prosinci 2013 v rámci balíčku Čisté ovzduší. Balíček aktualizuje stávající právní předpisy a dále snižuje škodlivé emise z průmyslových provozů, dopravy, energetiky a zemědělství. Obecný přístup poskytne základ, na němž Lotyšské předsednictví zahájí jednání s Evropským parlamentem.

Oproti původnímu návrhu ministři zavádí diferencované režimy v závislosti na velikosti zařízení s cílem snížit náklady a administrativní zátěž pro nejmenší zařízení (1-5 MW). Také rozšiřuje termíny pro plnění požadavků ohledně zařízení s ukončenou životností a systémy dálkového vytápění ve vzdálených nebo izolovaných oblastech.

Emise znečišťujících látek ze spalování paliv ve středních spalovacích zařízení obecně není regulováno na úrovni Unie, i když stále výrazněji přispívají ke znečištění ovzduší, zejména v důsledku zvýšení využívání biomasy jako paliva. Střední spalovací zařízení mají široké použití, mimo jiné se používají k výrobě energie, k vytápění a chlazení v obytných domech/bytech a výrobě tepla/páry pro průmyslové procesy atd. V EU se nachází přibližně 142 986 středních spalovacích zařízení.

Hlasování výboru ENVI o návrhu se očekává v dubnu 2015.

Odkazy 

• Životní prostředí: EU představila nová opatření na ozdravení vzduchu v Evropě

• Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on the limitation of emissions of certain pollutants into the air from medium combustion plants

• Limitation of emissions from medium combustion plants: the Council agrees its position

Čtěte také:

EU: Ministři životního prostředí projednali otázky ochrany ovzduší, odpadové hospodářství a výstupy z klimatické konference (17.12.2014)