Na svém výjezdním zasedání v Ústeckém kraji rozhodla Vláda České republiky o zrušení územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí na dole Bílina. Důvodem prolomení limitů jsou především potřeby českého teplárenství a s tím spojená energetická bezpečnost země. Teplárny vítají uvolnění zásob uhlí na lomu Bílina. Podle nich by nemalou část hnědého uhlí mohl nahradit zbytkový komunální odpad. Vláda se také dnes seznámila s kvalitou ovzduší v tomto kraji.

Po řadě měsíců rozhovorů s představiteli kraje a obcí v sousedství těžebních lokalit, zástupci těžebních společností, teplárenství a ekologických organizací a po zhodnocení výsledků několika nezávislých studií přikročila Vláda České republiky k očekávané úpravě tzv. těžebních limitů, a to konkrétně jejich zrušením na dole Bílina. Bude tak možné především pro české teplárenství využít dalších 100 až 120 mil. tun uhlí.

"Jsem rád, že po letech, když byl problém těžebních limitů neustále odsouván, se této vládě podařilo udělat zásadní krok a zajistit uhlí pro české teplárenství. Byl to krok nesnadný, nicméně je bezpochyby krokem zodpovědným vzhledem k zájmu naší země a její energetické bezpečnosti v příštích desetiletích i zhruba k milionu šesti stům tisícům českých domácností, které jsou závislé na centrálních zdrojích vytápění z hnědého uhlí. Zdražení tepla až o jednu třetinu by hrozilo v případě nutnosti převést uhelné teplárny na plyn," uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Jak již bylo uvedeno, uhlí z lomu Bílina je důležité především k zajištění potřeb českého teplárenství. Proto také usnesení vlády jasně ukládá, že uhlí za limity musí být primárně využito v této oblasti.

Kromě dolu Bílina diskutovala vláda rovněž o budoucnosti dolu ČSA. Otázka prolomení limitů na této lokalitě je složitější než v případě dolu Bíliny, a to především s ohledem na fakt, že prolomení limitů by v tomto případě znamenalo zásahy do lidských obydlí a vedlo by pravděpodobně ke zbourání obcí Horní Jiřetín a Černice.

"Těžební limity na dole ČSA zatím zůstávají zachovány. Sám budu mít lepší spánek, pokud se ukáže, že uhlí z této lokality nebudeme vůbec potřebovat. Závisí to zejména na rozvoji jaderné energetiky, obnovitelných zdrojů a naplňování Státní energetické koncepce. Dnes by tedy bylo neodpovědné tvrdit, že se v budoucnu skutečně bez tohoto uhlí obejdeme. Ohledně dolu ČSA proto platí, že budeme každoročně do roku 2020 vyhodnocovat plnění Státní energetické koncepce," dodal ministr Mládek.

Budoucí vlády se tak budou moci k rozhodnutí o ČSA vrátit. K usnesení byla přidána podmínka hnutí ANO, které požadovalo, aby u Bíliny byly limity vzdáleny minimálně 500 metrů od obcí. To proto, aby se nezhoršily podmínky bydlení.

Brabcova varianta mimo jiné obsahuje i to, že do příštího roku připraví program rozvoje pracovních příležitostí v Ústeckém kraji. S prolomení limitů na lomu Bílina počítaly i oba návrhy, které dnes předkládal vládě ministr průmyslu Jan Mládek.

Teplárny vítají uvolnění zásob uhlí na lomu Bílina

Dnešní rozhodnutí vlády o zpřístupnění zásob hnědého uhlí za limity na lomu Bílina pro těžbu je podle Teplárenského sdruření ČR dobrou zprávou pro 650 tisíc domácností v České republice, které využívají cenově dostupné teplo vyrobené z hnědého uhlí. Na toto rozhodnutí by měly podle sdružení navázat další kroky vlády, aby byla naplněna Státní energetická koncepce. „Je potřeba co nejrychleji nastartovat program podpory rekonstrukcí tepelných sítí, což by snížilo poptávku po uhlí. S Ministerstvem průmyslu a obchodu vedeme intenzivní debatu o podmínkách první výzvy v rámci OP PIK, která by měla být vypsána ještě v letošním roce,“ řekl Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR.

Možnosti dalšího významného snižování spotřeby hnědého uhlí v teplárnách určitě existují, i když ho v příštích 20 letech úplně nahradit nepůjde. Nemalou část hnědého uhlí by mohl podle Teplárenského sdružení nahradit zbytkový komunální odpad po vytřídění recyklovatelných složek, k tomu je však potřeba vytvořit legislativní a ekonomické podmínky a omezit skládkování. Určitý potenciál má také další využívání biomasy, kde by měla pokračovat rozumná provozní podpora tepla z obnovitelných zdrojů energie.

Kvalita ovzduší v Ústeckém kraji

Vláda se také dnes seznámila se zprávou o aktuální situaci a plánovaných aktivitách MŽP směřujících ke zlepšení stavu ovzduší a životního prostředí v Ústeckém kraji. Ústecký kraj totiž patří hned po Moravskoslezském kraji mezi lokality s nejproblematičtější kvalitou ovzduší v ČR.

Na překračovaných denních imisních limitech pro prachové částice PM10 a ročních imisních limitech pro benzo(a)pyren se podepisuje koncentrace průmyslu, lomů a těžební činnosti. Čistotu vzduchu ovlivňuje i rostoucí vliv dopravy a lokální topeniště.

Ústecký kraj je Ministerstvem životního prostředí tak řazen mezi zvýhodněné regiony, pokud jde o podmínky čerpání z programů jako Nová zelená úsporám. Projekty v Ústeckém regionu jsou proto bonifikovány 10% navýšením dotace.

V Ústeckém kraji jsou také opakovaně vyhlašovány výzvy na výměnu kotlů, přičemž jen v aktuální výzvě je na tento účel alokováno 162 milionů korun.

V současnosti připravuje Ministerstvo životního prostředí nové programy pro zlepšování kvality ovzduší. Podporovány jsou i ozdravné pobyty dětí.

Do Ústeckého kraje směřovaly necelé 2 miliardy z OPŽP 2007-2013 na zlepšování ovzduší a snižování emisí zejména u velkých průmyslových zdrojů, z programu Zelená úsporám putuje do Ústeckého kraje téměř 1 miliarda a další prostředky ministerstvo vyplácí z národních zdrojů SFŽP ČR, např. na již zmiňované ozdravné pobyty dětí z kraje.

Skupina europoslanců vyzvala Evropskou komisi, aby ukončila dovozní cla na čínské solární panely. Podle nich již antidumpingová a antisubvenční cla postrádají smysl, zejména pokud chce Evropská unie naplnit ambiciózní cíle týkající se obnovitelné energetiky. Výzvu podporují i odborná sdružení, včetně České fotovoltaické průmyslové asociace.

Europoslanci v dopise adresovaném Evropské komisi tvrdí, že odstranění těchto restriktivních zákazů pomůže rozvoji malých střešních solárních elektráren. „Malé střešní elektrárny jsou klíčovým prvkem nového pružného energetického trhu. Mikrozdroje umožní spotřebitelům vyrábět energii přímo v místě spotřeby. Energie ze slunce se navíc v následujících deseti letech stane celosvětově nejlevnějším zdrojem elektřiny, zatímco podle prognóz IEA ceny fosilních paliv vzrostou až o tři čtvrtiny oproti dnešním cenám,“ přibližuje budoucí vývoj na energetickém trhu ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák.

Platnost nynějších restriktivních opatření vyprší v prosinci letošního roku. Již nyní se debatuje o jejich budoucnosti. K jejich ukončení vyzvaly evropskou komisařku pro obchod Cecilii Malmströmovou i odborné asociace. „Zrušení subvencí bude mít pozitivní dopad na celé odvětví i na ekonomiku. Solární technologie se stane dostupnější, což navýší poptávku, která je nyní uměle snižována. Dalším pozitivním dopadem bude nárůst zaměstnanosti, neboť firmy zabývající se projektováním a instalacemi malých solárních elektráren budou nabírat nové zaměstnance,“ vyjmenovává výhody Veronika Knoblochová z České fotovoltaické průmyslové asociace. 

Omezení na dovoz solárních panelů z Číny přijala Evropská unie v závěru roku 2013. Evropa tím reagovala na důkazy o nekalých obchodních praktikách a neférových pobídkách čínských importérů. Opatření bylo přijato na dva roky.

Dopis poslanců:
https://www.solarpowereurope.org/fileadmin/user_upload/documents/Media/MEP_Letter_to_Commission.pdf

Dopis asociací:

Solar_Associations_Letter_Calling_to_end_Trade_Measures_on_Chinese_Solar_Modules_and_Cells.pdf

Ministerstvo životního prostředí ve čtvrtek 22. 10. 2015 spustí další výzvu programu Nová zelená úsporám, tentokrát tzv. kontinuální. Žadatelé budou moci od 22. října 2015 podávat své žádosti průběžně až do roku 2021.

Příjem žádostí o dotace nejen na zateplení rodinných domů v programu Nová zelená úsporám začne zřejmě už příští týden ve čtvrtek. Jednou z výrazných novinek je takzvaná kontinuální výzva, kdy žadatelé o dotaci nebudou omezeni časovou lhůtou pro podávání žádostí, ale budou je moci podat kdykoli po dobu trvání programu.

Po minulé výzvě je v takzvaném zásobníku, který čeká na financování, 216 žádostí za více než 55 milionů korun. Žádosti budou ve čtvrtek postoupeny ke kontrole s vyhlášením kontinuální výzvy, uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Petra  Roubíčková. Novinky v programu zveřejní ministerstvo ve středu.

Dotace by podle neoficiálních informací mohly jít na malé střešní solární elektrárny pro rodinné domy. Propojit se mají i s dotacemi na výměnu starých kotlů na pevná paliva za ekologičtější zdroj, jak už ministerstvo dříve avizovalo.

Výzva k podávání žádostí o poskytnutí podpory pro vlastníky bytových domů na opatření ke snižování energetické náročnosti stávajících bytových domů, výměnu neekologických zdrojů tepla na vytápění a na instalaci solárních termických systémů bude otevřena do konce října 2015.

Tiskové konferenci za účasti ministra životního prostředí Richarda Brabce se bude konat ve středu 21. října od 9.30 hod. v Poslanecké sněmovně PČR. Ministr Brabec společně s ředitelem Státního fondu životního prostředí Petrem Valdmanem a náměstkem MŽP Janem Křížem současně představí novinky v programu, které se týkají především rozšíření možností zdrojů, na které lze získat dotace.

Zdroj: ČTK/MŽP (aktualizace: 19.10.2015)

Některé realitní kanceláře stále porušují zákon. V inzerátech totiž neinformují o energetické náročnosti budov, které nabízejí k prodeji nebo k pronájmu. Jen od července, kdy se zpřísnila pravidla pro zveřejňování energetických štítků, už inspektoři rozdali pokuty za více než 80 tisíc korun. Agentury se ale brání tím, že energetické průkazy jim nedodávají majitelé nemovitostí. „Od července tohoto roku, kdy platí zpřísnění povinnosti, provedla Státní energetická inspekce celkem 38 kontrol. Ve 29 případech potom zjistila porušení,“ řekl její ústřední ředitel Pavel Gebauer. Realitním kancelářím přitom hrozí sankce až 100 tisíc korun. Majitelům nemovitostí pak dvojnásobek.

Nenechte si ujít semináře k novele zákona o hospodaření energií. Seminář je určen zejména pro zástupce realitních kanceláří a firem. Přednáší představitelé Státní energetická inspekce a Asociace energetických specialistů. Více ZDE

Zdroj: ČRo

AVÍZO Nejen uhlí, ale i zlato nebo uran. Co bude se zásobami pod zemí za stovky miliard? Hosty Otázek Václava Moravce budou v neděli ministr životního prostředí Richard Brabec a předsedkyně Strany zelených Jana Drápalová. Hovořit se bude na téma ochrany krajiny, těžebních limitů a o boji se suchem. Následně AKTA OVM s generálním ředitelem Danielem Szórádem na téma, jak dnes hospodaří Lesy ČR.

Komise ve středu schválila nový pracovní program na období 2016–2017, jehož prostřednictvím v rámci programu EU pro financování výzkumu a inovací Horizont 2020 investuje v příštích dvou letech do výzkumu a inovací téměř 16 miliard eur.

Program podpoří řadu průřezových iniciativ jako například modernizaci evropského výrobního průmyslu (1 miliarda eur), průmysl 2020 a oběhové hospodářství (670 milionů eur) s cílem vybudovat silnou a udržitelnou ekonomiku nebo inteligentní a udržitelná města (232 milionů eur), která by tak mohla lépe integrovat environmentální, dopravní, energetické a digitální sítě.

Kromě toho bude uvolněno nejméně 8 milionů eur na výzkum bezpečnosti vnějších hranic EU s cílem odhalit obchodování s lidmi a převaděčství a zabránit jim, 27 milionů eur na nové technologie k předcházení trestným a teroristickým činům nebo 15 milionů eur na výzkum vzniku a dopadů migračních toků v Evropě. Nový pracovní program také pomůže dále rozvíjet úspěšné výsledky zdravotnického výzkumu, například přelomových poznatků výzkumu věnovaného Ebole a již dříve podpořeného z programu Horizont 2020, či navázat na klíčový průlom ve výzkumu škůdce olivovníků Xylella fastidiosa, na nějž bude vyčleněno 5 milionů eur.

Nový pracovní program má také za úkol zlepši efektivitu financování z Horizontu 2020. Zajistí, aby inovativní společnosti měly kromě více než 740 milionů eur určených na podporu výzkumu a inovací v téměř 2 000 malých a středních podnicích k dispozici více finančních prostředků díky novým možnostem využití financování z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI).

Program financování výzkumu a inovací Evropské unie Horizont 2020 byl spuštěn 1. ledna 2014. Během sedmi let bude do výzkumných a inovačních projektů na podporu ekonomické konkurenceschopnosti Evropy i posunutí hranic lidského poznání investováno 77 miliard eur. Rozpočet EU na výzkum je určen zejména ke zlepšování běžného života v oblastech, jako je zdraví, životní prostředí, doprava, potraviny a energie. Výzkumná partnerství s farmaceutickým, leteckým, automobilovým a elektronickým průmyslem rovněž povzbuzují soukromé investice na podporu budoucího růstu a vytváření vysoce kvalifikovaných pracovních míst.

Tým Pavla Izáka z Ústavu chemických procesů AV v pražském Suchdole vymyslel, jak z kouřících továrních komínů efektivně zachytávat nebezpečné zplodiny. Pro tuzemský průmysl by se tak jednalo o převratný vynález, musí ho ale někdo zaplatit.

„Je to poměrně jednoduchá technologie, kterou je potřeba už jen odzkoušet a - když se potvrdí naše předpoklady - uvést na trh. Jenže my se tady dva roky handrkujeme, kdo to zaplatí, a mezitím Američané nebo Číňané náš patent obejdou, výrobkem obsadí celosvětový trh a váhající české firmy, které dnes čekají na dotace, přijdou o miliardy,“ stěžuje si Izák. Teprve nyní právě díky projektu Strategie AV21 získal necelého půl milionu korun na laboratorní zkoušky.

Jeho vynález spočívá v jednoduché chemické reakci. Oxid siřičitý, ale i další agresivní látky, jako je sulfan, amoniak či kyselina chlorovodíková, jsou ve vodě mnohem více rozpustné než vzduch.

Na to, aby tyto látky Izák odfiltroval, použije běžně dostupnou několikavrstvou membránu. Nebezpečné plyny s větší rozpustností ve vodě projdou skrze tenký vodní film a vzduch, který naopak příliš neprochází, tak bude o mnoho čistší. Zmíněná membrána se již používá k odsolování mořské vody, vyrábí se po kilometrech čtverečních, a proto je levná.

„Podle předběžných výpočtů lze naší metodou třeba u tepelných elektráren spalujících severočeské hnědé uhlí snížit koncentraci oxidu siřičitého z dnešních 2700 miligramů na metr krychlový až na 1500 miligramů. Takové množství pro české spalovny nařizuje evropská norma, která začne platit od roku 2018,“ vypočítává Izák.

Pro tuzemský průmysl by se tak jednalo o převratný vynález. Musí ho ale někdo zaplatit.

Zdroj: iDNES.cz (Revoluční vynálezy se českým vědcům nedaří prodat, ukázala analýza)

Díky projektu Copernicus mohou zájemci z řad výzkumné veřejnosti zdarma získávat data z dálkového satelitního pozorování Země. Program COPERNICIUS (ANJ), dříve GMES, je evropský program pro monitorování životního prostředí a bezpečnost a jejich situaci v ČR. Autoři jsou přesvědčeni, že data mohou najít své uplatnění v mnoha projektech, na nichž čeští vědci pracují. Příručku připravila Lenka Hladíková z České informační agentury životního prostředí (CENIA).

Dokument ke stažení:

Copernicus_fact_sheet_ver2-pdf.pdf

Cílem debaty je informovat o novém návrhu na štítky pro označování energetické účinnosti a jeho dopadu na výrobce, maloobchodníky a spotřebitele. Diskuze se bude odvíjet od těchto otázek:  Jaké výhody bude mít návrh "aktualizace" štítkování elektrických spotřebičů pro cílové zákazníky? Co čeká v souvislosti s novým návrhem maloobchodníky a výrobce v ČR? Co bude přijetí návrhu znamenat v praxi? Jak by měla být vedena informační kampaň pro spotřebitele?

Štítky, které uvádějí spotřebu energie, byly zavedeny před dvaceti lety a jejich úspěch byl a i nadále zůstává jednou z motivací pro vývoj účinnějších výrobků. S technickou inovací a posunem většiny spotřebičů směrem k "nejúčinnější" energetické kategorii, včetně využívání prémiových označení typu A+, však informační hodnota na štítcích klesala. Komise proto ve svém letním energetickém balíčku navrhla "aktualizaci" škály energetické účinnosti, která umožní návrat původního rozsahu energetických štítků se stupnicí A až G. Tento systém by měl být pro spotřebitele návratem k transparentnosti označování energetické účinnosti. Spotřebitelé tak budou mít při nákupu přístrojů jasnější informace o tom, které jsou energeticky nejúčinnější, čímž se sníží spotřeba energie. Celkově se předpokládá, že nové štítkování přinese společně se stávajícími úspory 480 EUR ročně pro každou evropskou domácnost.

Zároveň je "letní legislativní balíček" Evropské komise důležitým krokem pro implementaci strategie Energetická unie a naplňuje tak jednu z politických priorit Junckerovy agendy. Energetická účinnost snižuje emise, přináší spotřebitelům úspory a snižuje závislost EU na dovozu fosilních paliv.

Debata na téma Energetické štítky: Návrat ke stupnici A-G proběhne již 20. října 2015 16,00–18,00hod v Praze v Evropském důmě (Jungmannova 24, Praha 1). V případě zájmu o účast je nutné se registrujte do 16. října 2015 emailem na prague@cebre.cz.

Diskusi zahájí Jan Michal, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR. Poté své prezentace přednesou následující řečníci:

• Michaela Mlíčková-Jelínková, Zastoupení Evropské komise v České republice

• Hana Schvarczová, vedoucí oddělení Hospodaření s energií, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

• Radek Hacaperka, generální ředitel, Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů CECED CZ

• Juraj Krivošík, ředitel, SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. a člen Energetické sekce, Hospodářská  komora České republiky

Debata je organizována Hospodářskou komorou ČR ve spolupráci s CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentací při EU.

Dokument ke stažení:

Pozvánka

Státní orgány netuší, kam se poděly desítky tisíc tun nebezpečného odpadu. Zmizely postupně z evidence. Podniky, které je vyprodukovaly, jsou ale papírově z obliga. Předaly je nějaké ze stovek odpadových firem. Jenže ta je obratem měla předat další a ta zase další firmě, až se po často jedovatých látkách slehla zem. Podle ředitele ČIŽP Erika Geusse se buď jedná o závažnou nelegální činnost na úkor životního prostředí, nebo o obří daňové podvody. „Velmi by pomohlo, kdyby nebylo možné se nebezpečného odpadu zbavit prostě tak, že ho někomu naložíte na avii. I u nebezpečných odpadů by se měl zavést systém podobný výkupnám kovů v tom smyslu, že podnikání s nimi se omezí,“ míní šéf zelené inspekce. Podle něj už velké odpadové firmy začínají zjišťovat, že jim provozovatelé mobilních zařízení křiví trh, protože nabízejí „papírovou“ likvidaci odpadu za ceny, za něž nelze odpad reálně a legálně zlikvidovat. Více ZDE

Zdroj: Novinky.cz

AUDIO Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová se obává, že Česko nedočerpá desítky milionů korun. Jsou tyto obavy na místě? Proč jsou podle ní její vládní kolegové při čerpání liknaví? Hostem Heleny Šulcové v pořadu Dvacet minut Radiořurnálu bude dnes ministryně Karla Šlechtová. Podotýkáme, že do působnosti Ministerstva pro místní rozvoj patří i zákon o veřejných zakázkách nebo stavební zákon.

Souivisející:

Reakce NKÚ na lež ministryně Šlechtové (NKÚ, 16.10.2015)

Zdroj: ČRo

Foto: Filip Jandourek

Český výzkum a vývoj zaznamenal dynamický nárůst. Výdaje na tuto oblast dosáhly v loňském roce 85,1 miliard. To je meziročně o téměř 10 % víc. Intenzita výzkumu a vývoje, tj. podíl těchto výdajů na HDP, byla nad průměrem zemí EU a poprvé dosáhla hranice 2 %. Regionálně je nejúspěšnější Jihomoravský kraj. Nejvíce peněz dávají na výzkum a vývoj podniky. Ve vládním sektoru směřují výdaje především do oblasti přírodních věd a na vysokých školách se výzkum a vývoj orientuje nejvíce na technické vědy.

V roce 2014 vzrostly v České republice výdaje za výzkum a vývoj meziročně o 7,3 miliard korun. Z domácích veřejných zdrojů směřovalo na výzkum a vývoj 28 miliard. Stát vynaložil 2,3 % ze svého rozpočtu, resp. 0,7 % ve vztahu k HDP. Jedná se o historicky nejvyšší hodnoty. „V letech 2011 a 2012 byly hlavním důvodem pro výrazný nárůst celkových výdajů na výzkum a vývoj především příjmy ze strukturálních fondů EU, z nichž byla budována mnohamiliardová výzkumná centra. V posledních dvou letech se k nim přidaly zdroje soukromé, a to zejména zásluhou v tuzemsku působících firem pod zahraniční kontrolou,“ uvedla Iva Ritschelová, předsedkyně ČSÚ. V letech 2012 až 2014 se u nás evropské peníze podílely na financování výzkumu a vývoje z 15 %.

Soukromé podniky, vysoké školy, veřejné výzkumné instituce a další subjekty spotřebovaly v posledních deseti letech za provedený výzkum a vývoj téměř 600 miliard korun. „Podniky investovaly v posledních třech letech dvakrát více finančních prostředků než vysoké školy a třikrát více než veřejné výzkumné instituce,“ sdělil Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Nejvíce peněz dávají na výzkum a vývoj podniky působící v odvětvích zpracovatelského průmyslu, především v oblasti automobilového průmyslu a ve strojírenství. Více se začíná investovat i v oblasti poskytování ICT služeb a programování, biotechnologií či nanotechnologií. Ve vládním sektoru směřují výdaje především do oblasti přírodních věd, což je doména pracovišť Akademie věd ČR. Na vysokých školách se výzkum a vývoj orientuje nejvíce na technické vědy.

Z hlediska výdajů na výzkum a vývoj si nejlépe stojí Jihomoravský kraj s více než 3,5% podílem na HDP. Žádný jiný kraj zatím nepřekročil hranici 3 %. „O Brnu se čím dál častěji hovoří jako o metropoli české vědy. Čilý ruch probíhá v tomto městě jak ve sféře veřejného, tak soukromého výzkumu a vývoje. Celkové výdaje na výzkum a vývoj v Brně vzrostly na 15,6 miliard v loňském roce, což je jednou tolik než v roce 2010,“ řekl Marek Štampach z ČSÚ. V absolutních číslech je Praha stále dominantní, ovšem dynamika vývoje je vyšší v Jihomoravském kraji. Za posledních pět let tam investice rostly rychleji než v hlavním městě či ve středních Čechách.

Dokument ke stažení:

Prezentace z tiskové konference ČSÚ

Čtěte také:

Revoluční vynálezy se českým vědcům nedaří prodat, ukázala analýza (idnes, 16.10.2015)

Začátkem tohoto týdne Český hydrometeorologický ústav vydal předběžnou zprávu, která vyhodnocuje sucho na území Česka v tomto roce. V závěrech ČHMÚ uvádí, že v době zpracování předběžné zprávy sucho, zejména z hlediska povrchových a podzemních vod, stále ještě pokračuje. Výsledky prezentované ve zprávě proto nemohou být tak považovány za definitivní. Proces vyhodnocení sucha bude nadále pokračovat. Předpokládaný termín vydání zprávy je prosinec 2015.

Srážkový deficit v roce 2015 se v ČR začal projevovat už od února a pozvolna pokračoval i v průběhu jarních měsíců. Během června se deficit od začátku roku ustálil přibližně na ¼ průměrného kumulovaného srážkového úhrnu a v polovině srpna dosáhl 150 mm. Deficit srážek koncem zimy a začátkem jara 2015 byl způsoben přítomností tlakových výší nad větší části euroatlantické oblasti, tedy absencí tlakových níží a s nimi spojených front. Na začátku léta už byla krajina vyschlá a situaci postupně zhoršovaly i opakující se vlny veder. Rozložení tlakových útvarů a zejména rozsáhlé a obnovující se tlakové výše přispívaly k tomu, že se do střední Evropy nedostával dostatečně vlhký mořský a oceánský  vzduch. Frontální systémy, které se dostaly nad naše území, neměly dostatečnou vlhkost. Suchá krajina s nedostatkem vláhy v kombinaci s relativně stabilním zvrstvením vzduchu nepřispívala ani k tvorbě tzv. bouřek z tepla. Současně nízká relativní vlhkost vzduchu a málo oblačnosti přispívaly i k celkově většímu výparu.

Za vrchol sucha v letním období 2015 lze označit 16. srpen před příchodem několikadenních intenzivnějších srážek, které přechodně zlepšily situaci v půdě a částečně na vodních tocích, ale stav sucha neukončily.

V průměru spadlo za období od 1. 1. do 31. 8. 2015 na území ČR 353 mm srážek, což je od roku 1961 druhý nejnižší srážkový úhrn za uvedené období, nižší úhrn 335 mm byl zaznamenán v roce 2003.

Deficit srážek se projevil ve výrazně negativní vláhové bilanci, kdy v polovině srpna téměř na celém území ČR, s výjimkou pohraničních horských oblastí, základní vláhová bilance dosáhla hodnot pod -100 mm. Podobně vlhkost půdy průběžně klesala a v polovině srpna na rozsáhlých územích Moravy, východních, jižních i západních Čech dosáhla extrémní hodnoty pod 10 % využitelné vodní kapacity, odpovídající přibližně 25 % dlouhodobých průměrů a byla tak velmi blízká bodu vadnutí. Uvedený vývoj se projevil mimo jiné zvýšeným počtem požárů ve volné krajině a posunem nástupu fenofází rostlin.

Extrémní projevy nastaly i v podobě zmenšení průtoků vodních toků a to zejména ve středních a nižších polohách, kde se již v zimě nevytvořila sněhová pokrývka a nedošlo k doplnění zásob vody v půdě a zásob podzemních vod. Ve většině sledovaných profilů průtok klesl pod úroveň Q355, který je považován za limit sucha. V řadě zejména menších profilů došlo k zaznamenání nejmenších průtoků od počátku pozorování, a dokonce i k vyschnutí některých toků, a to i toků s relativně velkou plochou povodí (např. Úterský potok, 297,2 km2). Pokud jde o průtok Labe v Děčíně, vyskytl se v roce 2015 nejmenší průtok od vybudování nádrží vltavské kaskády, která minima významně nadlepšovala vypouštěním akumulované vody.

V hlásné sítí podzemních vod v polovině srpna kleslo celkem 59 % hladin mělkých vrtů na silně podnormální nebo mimořádně podnormální úroveň. Tyto nízké hladiny se vyskytovaly v celé republice, nejvíce však v severovýchodních a jihozápadních Čechách.

Předběžné srovnání sucha s historickými výskyty sucha na území ČR ukazuje, že z hlediska srážek byly podmínky roku 2015 podobné roku 2003, avšak tehdejší rekordy z hlediska srážkového deficitu nebyly překonány. Obdobně v případě porovnání průběhu vláhové bilance a vlhkosti půdy v uvedených letech lze konstatovat velmi podobné hodnoty s rokem 2003.

Průtoky ve vodních tocích byly negativně ovlivněny rovněž na sníh relativně chudou zimou a vysokým výparem v důsledku horkých vln v průběhu léta. Proto byla většinou překonána průtoková minima z roku 2003. Historické analogie k hydrologickému suchu 2015 lze tedy spatřovat spíše v letech 1947, či 1904.

Další podrobnosti se dočtete v předběžné zprávě ČHMÚ - ZDE

Zdroj: ČHMÚ

Ve Sbírce předpisů ČR vychází jednak vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků a dále vyhláška o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům.

Autovraky

Novela vyhlášky č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s autovraky se týká přílohy č. 3 a 4. Dochází k přidání položky "hmotnost dle technického průkazu" do přílohy č. 3 a zároveň přidání nových listů, č. 4 a 5, do přílohy č. 4. List č. 4 zavádí povinnost informovat o způsobu nakládání s materiály a odpady, které vznikly z vybraných autovraků a o plnění cílů opětovného použití, využití a recyklace. List č. 5 Materiál získaný z drcení autovraků je povinný pouze zařízení, která provozují drtící zařízení - šrédr. Zároveň došlo k odstranění některých již nevyužívaných položek v listu č. 1, například razítko a podpis, které, vzhledem k zasílání formuláře elektronicky, již ztratily svůj účel. Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016.

Rozúčtování tepla

Druhá nová vyhláška stanovuje rozsah výše základní a spotřební složky u rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům, jejich rozdělení mezi příjemce služeb, hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období, vymezení pojmů a další náležitosti k rozúčtování nákladů. A dále stanovuje některé další náležitosti, které musí poskytovatel služeb uvést ve vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům. Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016.

Přehled nových předpisů:

• Vyhláška č. 270/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných autovraků, o způsobu vedení jejich evidence a evidence odpadů vznikajících v zařízeních ke sběru a zpracování autovraků a o informačním systému sledování toků vybraných autovraků (o podrobnostech nakládání s autovraky), ve znění pozdějších předpisů

• Vyhláška č. 269/2015 Sb. o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům

Stavební úřad v Tanvaldu na Jablonecku zamítl žádost na umístění stavby plánované geotermální elektrárny v areálu zkrachovalé textilní továrny Seba T. Podle jeho vyjádření se jedná se o stavbu, která má charakter experimentu s možnými negativními dopady na občany, jejich majetek a život ve městě.

Projekt připravuje firma Entergeo, proti se postavilo tanvaldské zastupitelstvo a petici odmítající projekt podepsalo 2116 obyvatel Tanvaldu i jeho okolí. Entergeo se může proti rozhodnutí úřadu odvolat.

Stavební úřad žádost firmy Entergeo zamítl, přestože záměr dostal souhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí. Pro výstavbu elektrárny chce firma využít pozemek pod železniční tratí, na kterém stojí vodní elektrárna. Projekt počítá s ohříváním vody vháněné až pět kilometrů hlubokými vrty do suchého podzemí, odkud se bude čerpat zpět na povrch. Tento způsob není zatím ve světě příliš rozšířený a v Česku s ním nejsou žádné zkušenosti. Jaroslav Mikš, který proti plánům na výstavbu geotermální elektrárny od začátku bojuje, označil záměr za nebezpečný experiment.

Podobně se ve svém odůvodnění vyjádřil i stavební úřad. "Navrhovaná stavba má být umístěna prakticky ve středu města, jedná se o stavbu, která má charakter experimentu s možnými negativními dopady na občany, jejich majetek a život ve městě. V tomto případě proti sobě stojí veřejný a soukromý zájem a tyto dva zájmy jsou jednoznačně v rozporu, což je zřejmé i ze skutečnosti, že v průběhu územního řízení byly uplatněny námitky účastníků řízení a dotčené veřejnosti a připomínky veřejnosti proti navrhované stavbě, které podepsalo 691 osob," uvádí úřad ve svém rozhodnutí.

Podobnou elektrárnu začali před lety stavět v Basileji ve Švýcarsku. Hlubinné vrty tam ale provázely silné otřesy, které způsobily škody v přepočtu 170 milionů korun. Obava z otřesů a neprověřená technologie byly hlavním důvodem, proč se proti podobnému projektu společnosti Entergeo předloni postavili také lidé v Semilech a v nedalekém Benešově. Odpůrce nepřesvědčila ani ujištění, že seizmické stanice budou situaci sledovat a čerpání vody se případně omezí. Nepomohly ani sliby dodávek levného tepla nebo dotací pro radnice. "Změnili jsme územní plán, ten už nedovoluje podobné zařízení na území města postavit," řekla již dříve ČTK semilská starostka Lena Mlejnková.

Zdroj: ČTK

Obrázek: Náčrt geotermální elektrárny v Semilech
Zdroj: https://jablonecky.denik.cz/z-regionu/entergeo-pripravuje-vystavbu-geotermalni-elektrarny-v-tanvaldu-20140115.html

ArcelorMittal Ostrava úspěšně uvedla do provozu další z ekologických investic. Dnes převzala od dodavatele modernizovanou hasicí věž na koksovně. Modernizace a ekologizace hasicí věže dvou koksárenských baterií v hodnotě 34,5 milionu korun sníží množství tuhých znečišťujících látek vypouštěných během hašení žhavého koksu hluboko pod limity Evropské unie. Právě ukončené garanční zkoušky potvrdily vysokou účinnost: ročně se zachytí deset tun prachu, což je oproti původnímu stavu o dvě třetiny více. Výstavba trvala 33 dní a proběhla za provozu koksovny.

„Evropská unie stanovila pro koksovny mezní hranici vypouštěného prachu na 25 gramů na tunu vyrobeného koksu. Za snížení množství prachu pod 18 gramů na tunu nám poskytla na tento projekt 50% dotaci. Naměřená hodnota emisí je s rezervou pod touto hodnotou,“ popisuje úspěch Tapas Rajderkar, generální ředitel ArcelorMittal Ostrava.

Nový ekologický projekt se soustředil na posílení a zefektivnění zachytávání prachových částic, které vznikají při chlazení žhavého koksu, kdy se voda přemění v páru. Zatímco dříve prach v hasicí věži zachytávaly tzv. lamely, nyní je průřezem hasicí věže nainstalován dvouvrstvý komůrkový systém o rozměrech 100x100x25 cm, který záchyt prachu ve vodní páře výrazně posílil, aniž by omezil účinnost hašení a průtok vody.

Aby byly zajištěny potřebné tahové podmínky, hasicí věž byla zvýšena o čtyři metry. Také dostala nové nerezové nádrže na vodu a kompletně nové je i kazetové opláštění z modřínového dřeva. To zajistí snadný přístup do všech částí věže pro případné opravy a čištění nové technologie.

Modernizace věže probíhala 33 dní za provozu koksárenské baterie. Dodavatelem byla místní společnost Hutní Projekt Frýdek-Místek. Pracovalo se o víkendech i svátcích, přičemž po dobu výstavby musela být výroba koksu a stavební harmonogram plně sladěny, aby se neohrozila výroba, stavba investice a především bezpečnost zaměstnanců.

Letošní rok je pro ostravskou huť rokem ekologizace. Napříč provozy se staví nová zařízení k omezování emisí celkem za tři miliardy korun, která dohromady zachytí více než 510 tun prachu ročně. Po jejich dokončení se ostravská huť zařadí mezi nejčistší hutě na světě.

Hasicí věž slouží ke zchlazení čerstvě vyrobeného koksu, který po vytlačení z komory dosahuje teploty 1100°C a na vzduchu začíná hned hořet. Speciální vagón jej doveze pod hasící věž, která žhavý koks skropí vodou a zchladí na cca 300°C, čímž jej zachrání před shořením.