Prezentace a video ZEVO Chotíkov Minulý týden 16. září 2015 proběhl v rámci doprovodného programu mezinárodního strojírenského veletrhu MSV2015 odborný seminář "Odpady 2015 a jak dál?", který pořádalo STEO - Sdružení provozovatelů technologií pro ekologické využívání odpadů. V rámci programu například Ministerstvo životního prostředí (MŽP) představilo aktuální postoj k energetickému využívání odpadů v ČR, Teplárenské sdružení informovalo o významu energetického využívání odpadů pro teplárenství, Svaz měst a obcí zas prezentoval svou strategii pro odpadové hospodářství. Nechyběl příspěvek k aktuálnímu stavu realizace ZEVO Chotíkov ani příklady ze zahraničí. Přednášky včetně videa k ZEVO Chotíkov najdete ZDE.

Konec se zvýhodněním obnovitelných zdrojů a rovné podmínky pro jadernou energetiku. Tak si Česko představuje nový model trhu s elektřinou, který se v EU začíná připravovat. Budoucnost energetiky patří decentralizaci, zásadní roli bude hrát skladování energie. Na to reaguje i ČEZ, který sleduje nejen vývoj v Bruselu, ale také v sousedním Německu, které přišlo s vlastním návrhem pro budoucí fungování trhu. Česko chce, aby se EU vydala směrem k jednomu trhu s elektřinou, který nebude poskytovat speciální podmínky obnovitelným zdrojům a nebude pracovat s takzvanými kapacitními mechanismy Na mezinárodní konferenci International Energy Club v Ostravě to minulý týden řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Více ZDE

Čtěte na EurActiv.cz také:

Země střední Evropy se ozývají proti plánům na vybudování třetí a čtvrté větve plynovodu Nord Stream z Ruska do Německa. Slovensko projekt označilo za podraz, který jde proti jednotě EU a ohrožuje Ukrajinu. Evropská komise prý Nord Stream nepovažuje za prioritu, pokud ale bude vyhovovat evropským pravidlům, nemusel by jí projekt vadit. Více ZDE

V Česku se úložiště oxidu uhličitého (CO2) zatím sice připravovat nebude, čeští geologové nicméně už několik let zkoumají, kde by se na území ČR technologie zachytávání a ukládání CO2 pod zem uplatnila. A mají i vytipované oblasti. ČTK do sdělil Vít Hladík z brněnské pobočky České geologické služby.

Geologické ukládání oxidu uhličitého CO2 pod zem je součástí metody, kterou odborníci považují za jeden z perspektivních způsobů zmírňování klimatických změn. Novela zákona, na níž pracuje ministerstvo životního prostředí, tuto možnost ukládání sice nevylučuje, do roku 2020 ji ale nepovoluje (více k návrhu zákona ZDE).

Úřad chce do té doby určit rizika vlivů CO2 na podzemní vody, působení na horninové prostředí, ekonomickou výhodnost a bezpečnost. Ministerstvo podle Jany Taušové z tiskového oddělení v současnosti vypořádává připomínky k návrhu zákona, který vychází z evropské legislativy.

Česká geologická služba vytipovala lokality v "českém permokarbonu". Jde o pás hluboko uložených prvohorních usazenin táhnoucí se od Žatce až do Podkrkonoší a v pásu karpatské předhlubně na východní Moravě.

"Máme předběžný konzervativní odhad úložné kapacity zhruba 850 milionů tun CO2, což by určitě umožnilo realizovat desítku projektů CCS. Nic ale není zadarmo. První projekt by potřeboval podporovat subvencemi, jak se to děje na celém světě. Postupně by se technologie měla stát komerční," řekl Hladík z brněnské pobočky České geologické služby. Ta pracuje také na výzkumném projektu geologického ukládání CO2 v ČR. Skončí příští rok.

CCS (Carbon dioxide Capture and Storage) je podle Hladíka jedinou technologií, která umožňuje omezit emise CO2 při spalování fosilních paliv u stacionárních zdrojů o 90 procent a více. To může být důležité při naplňování cílů dekarbonizace do roku 2050, kdy se na úrovni EU očekává osmdesátiprocentní snížení emisí CO2.

Za posledních 250 let se množství skleníkového plynu CO2 v atmosféře neúměrně zvýšilo kvůli rostoucímu spalování fosilních paliv (uhlí, ropy a plynu). Zhruba polovinu nadbytku vstřebala vegetace nebo se rozpustila v oceánech, kde způsobuje jejich nežádoucí okyselení. Zbytek se hromadí v atmosféře a negativně ovlivňuje klima.

V rámci metody CCS se oxid uhličitý ukládá do hlubokých geologických vrstev porézních a propustných hornin, které jsou překryty nepropustnými horninami. Neexistuje však celosvětová dohoda, že opatření ke zmírnění změny klimatu (včetně této technologie) jsou potřebná, není jasné financování a veřejnost není vstřícná a důvěřivá k jakémukoli ukládání.

Jak zachytávat a ukládat CO2 zkoumá Evropa, Amerika, Austrálie i Japonsko od 90. let minulého století. Například téměř 20 let se už ukládá v moři poblíž Norska; další projekty jsou v USA, Kanadě (kde je první elektrárnu vybavenou technologií CCS), Brazílii a Saúdské Arábii.

Energetický regulační úřad předložil do připomínkového řízení návrh vyhlášky o podrobnostech udělování licencí v energetických odvětvích s termínem připomínek 14. října 2015. Návrh vyhlášky se podle navrhovatele vydává na základě ustanovení § 98a odst. 2 písm. a) energetického zákona. Z tohoto pohledu je ERÚ oprávněn stanovit vyhláškou způsoby prokazování finančních a technických předpokladů a odborné způsobilosti pro jednotlivé druhy licencí, způsoby určení vymezeného území a provozovny, prokázání vlastnického nebo užívacího práva k užívání energetického zařízení, náležitosti prohlášení odpovědného zástupce a vzory žádostí k udělení, změně a zrušení licence a vzory žádostí o uznání oprávnění k podnikání uděleného v jiném členském státě Evropské unie. Vzhledem k rozsáhlosti změn navrhuje ERÚ vydat novou vyhlášku. Podklady ZDE.

Větrná energetika by mohla mít v roce 2030 Evropské unii nezastupitelné místo, soudí dnes portál E15. Vychází totiž z prognózy Evropské asociace pro větrnou energii (EWEA), která uvádí, že vítr pokryje do patnácti let čtvrtinu evropské poptávky po elektřině. Do roku 2030 by tak  měla kapacita větrných parků v EU činit 320 gigawattů, přičemž 254 gigawattů dodají pozemní větrné elektrárny a zbylých 66 gigawattů zas offshore větrných parků. S uvažovanou instalovanou kapacitou bude evropská větrná energetika vyrábět 778 terawatthodin elektřiny, což je zhruba 25 procent celkové spotřeby elektrické energie v Evropské unii. Pro srovnání, za součásného stavu vítr pokryje zhruba 10 procent evropské poptávky po elektřině.

Zdroj: E15

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo program na podporu projektů NNO - podprogram na podporu projektů NNO působících v oblasti ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje pro rok 2016. V rámci podprogramu budou podporovány výhradně neinvestiční projekty nestátních neziskových organizací.

Doba realizace podpořených projektů je ohraničena rokem 2016. Minimální výše podpory je 30.000,- Kč, maximální výše podpory je 200.000,- Kč na jeden projekt, jedna organizace může podat maximálně 2 projekty. Uzávěrka příjmu žádostí je 21. října 2015 ve 12:00 hodin. Případné dotazy zodpoví odbor finančních a dobrovolných nástrojů - kontaktní osoba RNDr. Miloslav Novák miloslav.novak(zavináč)mzp.cz.

Dokument ke stažení:

• Vyhlášení (PDF, 292 kB)

• Žádost (XLS, 181 kB)

Cílem navrhované vyhlášky je upravit postup registrace podpory elektřiny a podpory tepla u operátora trhu tak, aby registrace byla funkční, co nejméně zatěžující pro výrobce, ale zároveň zajišťovala operátorovi trhu veškeré informace, které potřebuje znát pro výplatu a evidenci podpory. Vyhláška nahrazuje současnou vyhlášku č. 346/2012 Sb., jejímž cílem bylo sjednocení všech procesů vyplácení podpory včetně zajištění toho, že v rámci České republiky je jedno cílové místo sloužící pro registraci výrobců z podporovaných zdrojů ve smyslu zákona o podporovaných zdrojích. Tato právní úprava je však již překonaná a cílem této vyhlášky je tedy aktualizovat právní úpravu s ohledem na praxi fungování celého systému výplaty a evidence podpor podle zákona o podporovaných zdrojích. Více ZDE

Kanadská firma Carbon Engineering vyvinula systém pro čerpání oxidu uhličitého z atmosféry. Jejím dalším cílem je jeho následné zpracování do podoby uhlovodíkového paliva. Recyklace do atmosféry vypuštěného CO2 by sice umožnila nulovou uhlíkovou stopu v procesu spalování takto vyrobeného paliva, ekonomická efektivita uvedené metody je ale zatím sporná a tato oblast proto příliš nepřitahuje investory. Nelze také čekat, že by podobné technologie měly měřitelný vliv na globální životní prostředí.

Demonstrační systém pro zpracování oxidu uhličitého vypadá jako velký blok zdi, vybavený po celé ploše polem velkých větráků. Tyto větráky vhánějí vzduch směrem ke speciální kapalině, která má schopnost zachycovat právě oxid uhličitý. Kontakt kapaliny s oxidem uhličitým je zabezpečován přes systém zvlněných plastových desek, přes které obě substance proudí. Kapalina je pak odváděna do sady jímek, kde je z ní oxid uhličitý zase odčerpáván.

Demonstrační systém může zatím zneutralizovat uhlíkovou stopu asi jen 33 průměrných Kanaďanů. Výhledově však chce firma Carbon Engineering postavit na tomto principu větší farmu, která dokáže zneutralizovat emise CO2 z asi 300 000 automobilů, což představuje asi 20 000krát větší objem CO2. Je také zajímavé, že podobně výkonný lesní porost by zabral asi tisíckrát větší plochu země.

K výrobě uhlovodíkového paliva potřebuje tento systém kromě dodávky CO2 také vodík, který bude uvolňován pomocí štěpení vody. Tuto schopnost chce firma Carbon Engineering přidat do svého systému v roce 2017. Funkčně podobné systémy vyvíjí také řada dalších firem, například newyorkský startup Global Thermostat a švýcarská společnost Climeworks, která demonstrovala funkčnost své technologie ve spolupráci s německými firmami Audi a Sunfire. Velkým problémem technologií tohoto druhu je však jejich vysoká energetická náročnost a nutnost zahřívání oxidu uhličitého na teploty kolem 400 stupňů Celsia.

Zdroj: ČRo Plus Leonardo

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) poslalo do přípomínkového řízení návrh vyhlášky o stanovení podrobností ochrany kvality zemědělské půdy a o změně vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Vyhláška je předkládána v návaznosti na novelu zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, provedenou zákonem č. 41/2015 Sb. Účinnost vyhlášky je navrhována k 1. 4. 2016, zejména z důvodů, že se jedná o novou kompetenci České inspekce životního prostředí. Termín připomínek je stanoven na 13. října 2015. Více ZDE

ERÚ předkládá se ke schválení návrh nařízení vlády, kterým se stanoví sazba poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu. V současné době je poplatek vybírán na principu, kdy sazba poplatku je stanovena přímo energetickým zákonem a je jak v odvětví elektroenergetiky, tak v odvětví plynárenství vázána na hodnotu spotřeby za kalendářní rok, který předchází kalendářnímu roku, ve kterém se sestavuje návrh rozpočtové kapitoly Energetický regulační úřad. Sazba poplatku činí 2 Kč/MWh elektřiny a 1 Kč/MWh plynu. ERÚ navrhuje stanovit nařízením vlády sazbu 2,50 Kč za měsíc na každé odběrné místo zákazníka odebírajícího elektřinu a sazbu 1,40 Kč/MWh za množství spotřebovaného plynu. Termín připomínek je stanoven na 13.10.2015. Další informace ZDE

Aktuální Priorita se zabývá čerpáním z právě končícího Operačního programu Životní prostředí. Dále Priorita přináší shrnutí jednotlivých typů projektů, jež mohou být podpořeny v právě vyhlášených výzvách Operačního programu Životní prostředí 2014-2020. Další díl netradiční příručky pracovníků právního odboru Státního fondu životního prostředí ČR se věnuje některých úskalím, fíglům a dokumentům při zadávání veřejných zakázek v rámci OPŽP.

Dokument ke stažení:

Priorita_9_2015.pdf

Princip je podle ERÚ velmi jednoduchý. Úřad nově definoval na následující období (2016–2018) podmínky regulace kvality dodávky elektřiny, které jsou součástí celkového regulačního rámce a jsou závazné pro všechny distribuční společnosti (ČEZ Distribuce, a.s., E.ON Distribuce, a.s., PREdistribuce, a.s.).

ERÚ stanovil nové, přísnější, požadavky na hodnoty tzv. ukazatelů nepřetržitosti, které slouží k hodnocení kvality dodávek elektřiny. V rámci tohoto ukazatele úřad mimo jiné sleduje a vyhodnocuje i množství a délku trvání odstávek v dodávkách zákazníkům. Pokud distributoři stanovená kritéria nedodrží, pak budou přísně penalizováni. Na druhé straně bude úřad poskytovat bonus těm společnostem, které dokáží provozovat své soustavy jen s minimálními výpadky dodávek pro své zákazníky.

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení odpadového hospodářství v Praze udělili pokutu 1,8 milionu korun společnosti Alza.cz za porušení zákona o obalech. Firma dlouhodobě neplnila svou povinnost zajistit využití a recyklaci obalů z prodávaných výrobků.

Společnost ALZA se zabývá prodejem baleného zboží spotřebiteli (internetový obchod). Část prodávaného zboží dováží nebo přeshraničně přepravuje. „Přestože v kontrolovaných letech 2012 až 2014 uvedla Alza.cz na trh a do oběhu v Česku asi čtyři tisíce tun obalů, nezajistila jejich využití a recyklaci stanovené zákonem. Tuto povinnost mají všechny subjekty, které uvádí na trh nebo do oběhu balené zboží - dovozci, výrobci. Oproti konkurenci tak výrazně ušetřila náklady spojené se splněním této povinnosti,“ uvedl Václav Beroušek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Praze.

„Smyslem zákona o obalech je, aby odpady z prodávaného baleného zboží nekončily bez užitku na skládkách, ale byly naopak dále využity,“ vysvětlil Lukáš Kůs, vedoucí oddělení odpadového hospodářství ČIŽP.

Internetový obchod nesplnil také další povinnosti, a to přihlásit se do seznamu zpětného odběru nebo využití odpadů na Ministerstvu životního prostředí (MŽP) a posílat průběžně informace o evidenci obalů do celorepublikové databáze ISPOP. „Do seznamu se firma přihlásila až ve čtvrtém čtvrtletí roku 2014, přestože jí tato povinnost vznikla daleko dříve,“ dodal Kůs. Společnost Alza.cz nezaslala na MŽP ani roční výkazy o nakládání s obaly a odpady z obalů. Právě tyto informace jsou pro MŽP nezbytné k pravidelnému vyhodnocování procenta recyklace a využití odpadů z obalů stanovená zákonem.

Alza.cz se proti rozhodnutí ČIŽP odvolala, Ministerstvo životního prostředí však sankci udělenou inspekcí potvrdilo. Firma pokutu uhradila.

Na světové výstavě World Expo v Miláně představila společnost Coca Cola první PET láhev vyrobenou stoprocentně z rostlinných materiálů. Společnost Coca Cola používala již dříve PET láhve vyrobené ze směsi konvenčních a rostlinných materiálů. Podle sdělení společnosti je při jejich výrobě používána patentovaná technologie. Cukr obsažený v rostlinách je při výrobě změněn v plast.

Obaly fungují stejně jako tradiční PET a stejně se recyklují. Zatížení životního prostředí je nižší a šetří se přírodní zdroje. Nová láhev se může používat v rozličných velikostech pro balení minerálních vod, limonád, šťáv a čajů.

K jejich výrobě používá Coca Cola jako výchozí surovinu cukrovou třtinu a odpady z jejího zpracování. Coca Cola zavedla na trh PET láhve ze směsných materiálů již v roce 2009 a dodala od té doby do 40 zemí více než 35 mld. láhví.

Tyto PET láhve byly vyrobeny s podílem 30 % PET z rostlinných zdrojů. Podle odhadu bylo ušetřeno od jejich zavedení ročně více než 315 000 t emisí CO2. Coca Cola chce dále investovat do výroby těchto (Plant Bootle) láhví.

Zdroj: https://www.packaging-cz.cz

VIDEO Ve čtvrtek 17. září 2015 se uskutečnil seminář Národního konventu o EU na téma odpadové hospodářství. Úvodní příspěvky přednesli: Jan Maršák z Ministerstva životního prostředí, Pavel Růžička ze společnosti EMPRESS a Zbyněk Kozel generální ředitel společnosti  EKO-KOM. Přibližně třicetiminutové video, které zveřejnil Národní konvent o EU na kanálu YouTube si můžete prohlédnou ZDE.

Připomínáme, že Národní konvent pokračuje v pořádání odborných kulatých stolů, prvním tématem, které je naplánované na tento pátek dne 25. září, bude právě oběhové hospodářství. Diskuse se zaměří především na podmínky pro přechod k oběhovému hospodářství nebo na priority, které by Česká republika měla prosazovat při formování evropské legislativy v oblasti oběhového hospodářství. Konkrétně bude diskutováno také nastavení cílů, postupů a nástrojů při nakládání s odpady v České republice.

V pátek 30. října 2015 uspořádá Národní konvent  kulatý stůl na téma vzdělávání v podnikání. Poslední odborná diskuse proběhne v pátek 11. prosince 2015. Její účastníci se zaměří na oblast vědy a výzkumu.

Podle harmonogramu výzev nového Operačního programu životní prostředí (OPŽP) na rok 2015 se zájemci o dotace mohou těšit na další nové dotační příležitosti. Státní fond životního prostředí by měl totiž příští měsíc  15. října vyhlásit výzvy v prioritních osách 1 (čistota vod), 2 (kvalita ovzduší), 3 (zpracování odpadu) a 5 (energetické úspory). Níže uvádíme přehledný přehled plánovaných výzev. Na konci článku si můžete stáhnout plán výzev až do roku 2018. Upozorňujeme, že informace obsažené v tomto harmonogramu mohou být upravovány s ohledem na skutečný vývoj implementace operačního programu.

• Střednědobý harmonogram výzev do roku 2018

• Harmonogram výzev na rok 2015 (Aktualizován: 14.9.2015)