Více času na podstatné

 


ODPADOVÉ FÓRUM

Aktuální číslo: Staré ekologické zátěže

 

Membránové technologie ve službách udržitelnosti
Redakce OF

Stabilizace: rychlá a efektivní úprava geomechanických vlastností zemin systémem ALLU
Ivo Cerný

Odstraňování starých ekologických záteží stálo už pres 66 miliard korun. Trvá více než 30 let a stále není hotovo
Hana Kadecková

Jak ochránit investice pred skrytými environmentálními riziky?
Tereza Voláková a Luboš Maršálek

Návrh směrnice o monitorování a odolnosti půdy a problém terminologie sanačních technik
Zdenek Suchánek

Revoluce v masném prumyslu
Redakce OF

Seminář o zálohování: klíčové informace a nové perspektivy
Petr Novotný

Jednotné environmentální stanovisko a změny zákonu na úseku životního prostředí
Jitka Jelínková a Miloš Tuhácek

Jak udržitelnost mení naše podnikání a společnost?
Redakce OF

Trendy zmen podmínek pro strategické rízení udržitelného materiálového hospodářství ČR
Bohumil Beneš

Kroky udržitelného stavebnictví
Jirí Nouza

Jak elektromobily pomohou k rešení klimatické krize
František Vörös

Sanace ohnisek kontaminace v bývalém areálu TDV Duchcov
Radek Cervinka, Ondrej Lhotský, Ondrej Urban a Jakub Kubálek

Likvidace Li-Ion baterií: co byste meli vědět a nejcastejší otázky a odpovedi
Redakce OF

ECCOTARP: specialista na záchyt unikajících nebezpečných látek
Veronika Karbanová

Bývalý distribucní sklad PHM v Novém Bohumíne: komplexní sanace a biodegradace
Jirí Kamas, Miroslav Minarík a Antonín Stríbrný

Dekontaminace průmyslového areálu a jeho proměna v moderní městské centrum
Vojtech Dvorák, Jakub Barvír a Petr Lacina

Mapování antropogenní kontaminace sedimentu přehradních nádrží v povodí Váhu
Martin Žídek

První výzkum kontaminace sedimentu z Kachovské nádrže provedl ukrajinsko-český tým
Marcela Cernochová a Jindrich Petrlík

 

 

PŘEDPLATNÉ / INZERCE / VÍCE O ČASOPISU

 


REKLAMA

 

 

KALENDÁŘ AKCÍ

 

  ZAŘADIT AKCI  
Duben    
16.4. Workshop o odpadech aneb odpadářské minimum
Opakování: 17.4.
23.4 iKURZ: ekolog a BOZP a jejich součinnost při plnění požadavků legislativy ochrany životního prostředí
23.-24.4. Dny teplárenství a energetiky 2023
23.4 Používejte Cyrkl jako superhrdina | Webinár
24.4. AZBEST
24.4. Odpadové hospodářství měst a obcí
25.4. Jednotné environmentální stanovisko a změny zákonů na úseku životního prostředí
26.4. iKURZ: modul ILNO v IS ENVITA v legislativních souvislostech
28.5. Konference Bioplyn a legislativa 2024
Květen    
13.5. Webinář: Praktický kurz odpadové legislativy pro původce a oprávněné osoby
15.-17.5. SANAČNÍ TECHNOLOGIE XXVI
16.5. iKURZ: Jak provozovat sběrný dvůr a nebýt v rozporu s legislativou
21.5. Práce s IS ENVITA na PC - pokročilé funkce programu
Opakování:
22.5.
22.-23.5. Chemická legislativa pro průmysl a obchod
23.5. Odpady v podnikové ekologii
28.5. iKURZ: Nová pravidla pro nakládání s odpady ze zdravotnictví
28.5. Aktuální témata lesního hospodářství
29.5. Povinnosti v podnikové ekologii v praxi
Opakování: 30.5.
30.5.    Novela vodního zákona v souvislosti s novým stavebním zákonem
Červen    
3.-4.6. 28. ročník odborné konference
MĚŘENÍ EMISÍ A OCHRANA OVZDUŠÍ
3.-6.6. Konference Pitná voda 2024
4.6. iKURZ: modul PIO / ZPO v IS ENVITA ve vazbě na požadavky legislativy
5.6. Práce s modulem OLPNO, ILNO a evidence odpadů v IS ENVITA
11.6. iKURZ: Soustřeďování komunálního odpadu a jeho tříděných složek ve firmě ve vazbě na požadavky zákona o odpadech pro implementaci do praxe
14.6. iKURZ: Mobilní zařízení pro sběr versus obchodník rozdíly, výhody a povinnosti podle nové legislativy
18.6. Práce s IS ENVITA na PC - pokročilé funkce programu
Opakování:
19.6., 20.6.
25.6. iKURZ: Biologicky rozložitelné odpady, vč. kalů a specifické nakládání s nimi
27.6. Evropské obalové symposium
Září    
3.9. iKURZ: práce s modulem OLPNO v IS ENVITA i z pohledu legislativních povinností
5.9. iKURZ: Nakládání s asfalty – nová vyhláška dle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech
12.9. iKURZ: modul ILNO v IS ENVITA v legislativních souvislostech
17.9. Workshop o odpadech aneb odpadářské minimum
Opakování: 18.9.
26.9. iKURZ: Recyklace a nakládání se stavebními odpady v roce 2024 včetně novelizace vyhlášky č. 273/2021 Sb. vyhláškou č. 445/2022 Sb.
Srpen    
     
Říjen    
1.10. iKURZ: Jak nakládat s kovovým odpadem v roce 2024 v souladu s požadavky legislativy
3.10. WEBINÁŘ: Jak v IS ENVITA v modulu EKO – KOM vytvořit čtvrtletní výkaz o celkovém množství a druzích komunálního odpadu vytříděných a odstraněných v obcích
8.10. iKURZ: ekolog a BOZP a jejich součinnost při plnění požadavků legislativy ochrany životního prostředí
8. 10.  Aktuální témata lesního hospodářství
10. 10. iKURZ: Nakládání s odpady z pohledu obce od 1. 1. 2025
 
  

 

Novinky

07.10.2014 11:20

Náměstci MŽP a MPO diskutovali v Miláně otázky ochrany klimatu a energetiky do roku 2030

Náměstek ministra životního prostředí pro oblast fondů EU Jan Kříž a náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc se zúčastnili společného neformálního zasedání Rady ministrů EU pro energetiku a pro životní prostředí. Se zástupci členských států evropského společenství jednali o přípravě nového rámce pro politiku EU v otázkách ochrany klimatu a energetiky do roku 2030.

Hlavním cílem jednání bylo hledání společných kompromisů mezi členskými státy EU před nadcházející Evropskou radou. Ta se uskuteční 23. – 24. října v Bruselu a v jejím průběhu by měla být nalezena finální dohoda o novém rámci pro klima a energetiku a cílech EU do roku 2030.

Při pracovním obědě představitelé členských států prodiskutovali téma energetické účinnosti, a to v návaznosti na sdělení, které Komise vydala, k příspěvku energetické účinnosti k energetické bezpečnosti a ke klimaticko-energetické politice EU. „Z pohledu České republiky v této souvislosti vidíme stále značný potenciál v sektoru budov. Pro plné využití technického potenciálu úspor tohoto sektoru by však bylo třeba výrazně většího množství finančních prostředků na investice. Právě proto by dle názoru českých zástupců měla mít ČR i po roce 2020 k dispozici dostatečné finanční prostředky na zvyšování energetické účinnosti, včetně těch ze strukturálních fondů EU,“ potvrzuje náměstek ministra životního prostředí pro fondy EU Jan Kříž.

Společně s náměstkem Křížem v Miláně hájil české zájmy i náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc. Jedním z klíčových témat byla také otázka energetické bezpečnosti EU a připravenost členských zemí na nadcházející zimu a možné ohrožení dodávek plynu v souvislosti s rusko-ukrajinskou krizí. „Členské státy ocenily aktivní roli Evropské komise, zejména značnou osobní angažovanost komisaře pro energetiku Günthera Oettingera v hledání řešení sporu, který může eskalovat tuto zimu a vystavit celou Unii další plynové krizi,“ okomentoval jednání náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc.

Co se týká rámce Evropské unie v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 podporuje ČR jeden závazný cíl na redukci emisí skleníkových plynů, a to ve výši 40 % na úrovni EU, za předpokladu spravedlivého sdílení nákladů mezi členskými státy. Pokud jde o cíl pro obnovitelné zdroje energie a energetickou účinnost, je Česká republika ochotna podpořit nezávazné celoevropské cíle, ale pouze za předpokladu, že budou stanoveny jasné garance suverenity členských států ohledně výše příspěvku k těmto cílům a politik, které si pro dosažení těchto cílů zvolí.

„Česká republika věří, že navzdory přetrvávajícím značně rozdílným pozicím jednotlivých členských států a navzdory tomu, že do říjnové Evropské rady zbývají pouhé tři týdny, budou země EU na konci měsíce schopny dosáhnout pevné dohody,“ dodal po jednání ohledně rámce do roku 2030 náměstek Jan Kříž. 

07.10.2014 10:20

EIA: Je česká legislativa přísnější než evropská směrnice?

AKTUALIZOVÁNO Malá novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí hraje v současné době důležitou roli. Novela prošla minulý měsíc prvním čtením v poslanecké sněmovně a následně byla a bude projednána v patřičných výborech. V rámci diskuze v prvním čtení několik poslanců uvedlo, že naše EIA je přísnější než evropská směrnice. Níže tedy uvádíme srovnání limitů naší a evropské legislativy a počet již realizovaných posouzení dle zákona EIA na základě informačního systému. Dále také uvádíme počty realizovaných zjišťovacích řízení vycházejících z české legislativy - tzv. malá EIA.

 

 

 

Záměry vždy podléhající posouzení (velká EIA)

 

 

ZÁMĚRY dle – zák. č. 101/2001 Sb. příloha č.1

Směrnice EU – Příloha I Směrnice 2011/92/EU

Rozdíl / Poznámka

Počet záměrů dle inf. systému EIA

1.1 Trvalé odlesnění nebo zalesnění nelesního pozemku o ploše od 25 ha.

Zalesňování nelesních pozemků a odlesňování za účelem změny způsobu využívání půdy

Uvedeno v příloze č. II směrnice 

6

1.2 Odběr vody nebo převod vody mezi povodími nebo mezi dílčími částmi povodí, pokud množství odebírané nebo převáděné vody přesahuje 100 mil. m3 za rok nebo pokud dlouhodobý průměrný průtoku v povodí, odkud se voda převádí, přesahuje 2 000 mil. m3 za rok v případě, že objem převedené vody přesahuje 5 % tohoto průtoku.

Díla sloužící k přečerpávání vodních zdrojů mezi povodími řek, pokud cílem tohoto přečerpání je zabránit případnému nedostatku vody, a pokud objem přečerpané vody přesahuje 100 milionů metrů krychlových za rok;

Ve všech ostatních případech díla sloužící k přečerpávání vodních zdrojů mezi povodími řek, pokud víceletý průměrný průtok v povodí, odkud se voda čerpá, přesahuje 2 000 milionů metrů krychlových za rok a objem přečerpané vody přesahuje 5 % tohoto průtoku.

  1

1.3 Čerpání podzemní vody nebo umělé doplňování zásob podzemní vody v objemu 10 mil. m3/rok a více.

Zařízení k odběru nebo umělému doplňování podzemních vod, jestliže roční objem odebrané nebo uměle doplňované vody dosahuje nebo přesahuje 10 milionů metrů krychlových.

  7

1.4 Přehrady, nádrže a jiná zařízení určená k zadržování nebo k akumulaci vody a v ní rozptýlených látek, jestliže objem zadržované nebo akumulované vody přesahuje 10 mil. m3.

Přehrady a jiná zařízení určená k akumulaci vody nebo k dlouhodobé retenci vody, pokud nový nebo doplňkový objem akumulované vody přesahuje 10 milionů metrů krychlových.

  14

1.5 Čistírny odpadních vod s kapacitou nad 100 tis. ekvivalentních obyvatel a kanalizace pro více než 50 000 napojených obyvatel.

Čistírny odpadních vod o kapacitě převyšující 150 000 ekvivalentních obyvatel podle definice v čl. 2 bodu 6 směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod

ČR: limit se vztahuje také na kanalizaci

20

1.6 Projekty vodohospodářských úprav nebo jiných opatření ovlivňujících odtokové poměry (např. odvodnění, závlahy, protierozní ochrana, terénní úpravy, lesnicko-technické meliorace, atd.) na ploše nad 50 ha.

Vodohospodářské záměry pro zemědělství, včetně zavlažování a odvodňování půdy

Uvedeno v příloze č. II směrnice

5

1.7 Chov hospodářských zvířat s kapacitou nad 180 dobytčích jednotek (l dobytčí jednotka = 500 kg živé hmotnosti).

Zařízení k intenzivnímu chovu drůbeže nebo prasat s více než:

a) 85 000 místy pro kuřata, 60 000 místy pro slepice;

b) 3 000 místy pro jatečná prasata (nad 30 kg) nebo

c) 900 místy pro prasnice.

ČR: EIA nad 90.000kg

382

1.8 Kafilerie nebo veterinární asanační ústavy.

Kafilérie.

Uvedeno v příloze č. II směrnice 

2

2.1 Těžba ropy v množství nad 50 t/den a zemního plynu v množství nad 50 000 m3/ den.

Těžba ropy a zemního plynu ke komerčním účelům, pokud denní vytěžené množství přesahuje 500 tun v případě ropy a 500 000 metrů krychlových v případě plynu.

  4

2.2 Těžba černého uhlí – nový dobývací prostor.

    0

2.3 Těžba ostatních nerostných surovin - nový dobývací prostor; těžba ostatních nerostných surovin nad 1 000 000 tun/rok; těžba rašeliny na ploše 150 ha a více.

Lomy a povrchová těžba, pokud plocha místa přesahuje 25 hektarů, nebo těžba rašeliny, pokud plocha místa přesahuje 150 hektarů.

Různé měrné jednotky 120

2.4 Úprava černého a hnědého uhlí  - vsázka nad 3 mil. tun/rok.

    0

2.5 Uran – těžba (včetně změny a ukončení těžby) a úprava uranové rudy (chemická úprava a jiné technologie, odkaliště a kalová pole).

    17

3.1 Zařízení ke spalování paliv s tepelným výkonem nad 200 MW.

Tepelné elektrárny a jiná spalovací zařízení s tepelným výkonem minimálně 300 MW

ČR: přísnější o 100 MW

43

3.2 Zařízení s jadernými reaktory (včetně jejich demontáže nebo konečného uzavření) s výjimkou výzkumných zařízení, jejichž maximální výkon nepřesahuje l kW kontinuální tepelné zátěže.

b) Jaderné elektrárny a jiné jaderné reaktory včetně demontáže nebo konečného uzavření těchto elektráren nebo reaktorů (s výjimkou výzkumných zařízení pro výrobu a přeměnu štěpných a množivých látek, jejichž maximální výkon nepřesahuje 1 kW nepřetržitého tepelného výkonu).

  1

3.3 Zařízení na konverzi, obohacování nebo výrobu jaderného paliva.

Zařízení k přepracování vyhořelého jaderného paliva;

i) k výrobě nebo obohacování jaderných paliv,

  0

3.4 Zařízení určená pro zpracování  vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva nebo vysoce aktivních radioaktivních odpadů.

Zařízení k přepracování vyhořelého jaderného paliva;

ii) ke zpracování vyhořelého jaderného paliva nebo vysoce radioaktivního odpadu,

  0

3.5 Zařízení určená pro konečné uložení, konečné zneškodnění nebo dlouhodobé skladování plánované na více než 10 let vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva a dále radioaktivních odpadů na jiném místě, než na kterém jsou vyprodukovány.

Zařízení k přepracování vyhořelého jaderného paliva;

iii) ke konečnému zneškodnění vyhořelého jaderného paliva,

iv) výhradně ke konečnému zneškodnění radioaktivního odpadu,

v) výhradně ke skladování (plánovanému na více než 10 let) vyhořelého jaderného paliva nebo radioaktivního odpadu na místě odlišném od místa výroby.

  1

3.6 Nadzemní vedení elektrické energie o napětí nad 110 kV a délce od 15 km.

Budování nadzemního vedení elektrické energie o napětí 220 kV a vyšším a o délce nad 15 kilometrů.

ČR: přísnější o 100 kV

29

3.7 Dálkové produktovody pro přepravu plynu, ropy, páry a dalších látek včetně toků oxidu uhličitého za účelem jejich ukládání do přírodních horninových struktur a připojených kompresních stanic, o délce nad 20 km a průměru nad 800 mm.

Produktovody o průměru větším než 800 mm a délce přesahující 40 km:

a) k přepravě plynu, ropy, chemikálií;

b) k přepravě toků oxidu uhličitého (CO2) za účelem geologického ukládání, včetně připojených kompresních stanic.

ČR: přísnější o 20 km

6

4.1 Pražení, aglomerace a slinování (sintrování) kovových rud.

 

Kategorie vychází ze zákona o IPPC č. 76/2002 Sb.

5

4.2 Zařízení k výrobě surového železa a oceli, včetně kontinuálního odlévání.

Integrovaná zařízení pro primární tavbu litiny a oceli;

  24

4.3 Zařízení k výrobě neželezných surových kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných surovin pomocí metalurgických, chemických nebo elektrolytických procesů.

Zařízení pro výrobu neželezných surových kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných surovin pomocí metalurgických, chemických nebo elektrolytických postupů.

  16

4.4 Povrchová úprava kovů nebo plastů včetně lakoven, s kapacitou nad 500 tis. m2/rok celkové plochy úprav.

Zařízení pro povrchové zpracování kovů a plastů elektrolytickou nebo chemickou cestou;

Uvedeno v příloze č. II směrnice

94

5.1 Průmyslové závody na:

      a)  výrobu buničiny ze dřeva nebo podobných vláknitých materiálů,

      b)  výrobu papíru a lepenek s výrobní kapacitou vyšší než 200 tun za den.

Průmyslová zařízení k výrobě:

a) papíroviny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů;

b) papíru a lepenky s výrobní kapacitou nad 200 tun denně.

  8

6.1 Cementárny, vápenky nebo výroba magnezitu.

Zařízení k výrobě cementu;

Uvedeno v příloze č. II směrnice

5

6.2 Zařízení k těžbě azbestu; zařízení ke zpracování a přeměně azbestu a výrobků obsahujících azbest:
       a) na azbestocementové výrobky s roční produkcí nad 20 tis. tun konečných výrobků,
       b) pro třecí materiály s roční produkcí nad 50 tun konečných výrobků,
       c) pro další používání azbestu nad 200 tun/rok.

Zařízení k získávání azbestu a zpracování a přepracování azbestu a výrobků obsahujících azbest: pro azbestocementové produkty s roční výrobou přesahující 20 000 tun konečného produktu; pro třecí materiály s roční výrobou přesahující 50 tun konečných produktů a pro jiné využití azbestu při spotřebě vyšší než 200 tun ročně

  7

7.1 Tepelné nebo chemické zpracování uhlí, popřípadě bitumenových břidlic, včetně výroby uhlíku vysokoteplotní karbonizací uhlí nebo elektrografitu  vypalováním nebo grafitizací.

Zařízení ke zplyňování a zkapalňování uhlí a živičné břidlice o kapacitě 500 a více tun denně.

ČR: nemá stanoven limit

10

7.2 Rafinerie ropy nebo primární zpracování ropných produktů.

Rafinerie surové ropy (s výjimkou závodů vyrábějících pouze maziva ze surové ropy

  5

7.3 Zařízení k výrobě základních organických a anorganických chemikálií (například uhlovodíky, kyseliny, zásady, oxidy, soli, chlór, amoniak, apod.).

Integrovaná chemická zařízení, a to zařízení k výrobě látek v průmyslovém měřítku chemickou přeměnou, kde je několik jednotek navazujících a funkčně propojených, a které jsou určeny:

a) k výrobě základních organických chemikálií;

b) k výrobě základních anorganických chemikálií;

  49

7.4 Průmyslová výroba farmaceutických produktů chemickou nebo biochemickou cestou.

Integrovaná chemická zařízení, a to zařízení k výrobě látek v průmyslovém měřítku chemickou přeměnou, kde je několik jednotek navazujících a funkčně propojených, a které jsou určeny:

e) k výrobě základních farmaceutických produktů chemickou nebo biologickou cestou;

  9

7.5 Zařízení k výrobě biocidů, pesticidů a průmyslových hnojiv. 

c) k Integrovaná chemická zařízení, a to zařízení k výrobě látek v průmyslovém měřítku chemickou přeměnou, kde je několik jednotek navazujících a funkčně propojených, a které jsou určeny:

c) k výrobě fosforečných, dusíkatých nebo draselných hnojiv (jednoduchých nebo složených hnojiv);

d) k výrobě základních přípravků na ochranu rostlin a biocidů;

  4

7.6 Zařízení k výrobě výbušin  a regenerace nebo destrukce výbušných látek.

Integrovaná chemická zařízení, a to zařízení k výrobě látek v průmyslovém měřítku chemickou přeměnou, kde je několik jednotek navazujících a funkčně propojených, a které jsou určeny:

f) k výrobě výbušnin.

  7

7.7 Zařízení na skladování ropy a ropných a chemických produktů s kapacitou nad 100 tis. tun.

Zařízení ke skladování ropy, petrochemických nebo chemických produktů o kapacitě 200 tisíc tun a vyšší.

  3

7.8 Nové zařízení k výrobě oxidu titaničitého nebo zařízení k jeho výrobě, pokud je kapacita zvýšena  o 15 tis. t/rok a více.

    0

9.1 Novostavby železničních drah delší 1 km.

Výstavba dálkových železničních tratí a letišť se základní rozjezdovou a přistávací dráhou o délce 2 100 m a více;

Rozdíl ve výkladu slova „dálkových“

27

9.2 Letiště se vzletovou a přistávací dráhou v délce 2 100 m a více.

Výstavba dálkových železničních tratí a letišť se základní rozjezdovou a přistávací dráhou o délce 2 100 m a více;

  14

9.3 Novostavby, rozšiřování a přeložky dálnic a rychlostních silnic.

Výstavba dálnic a rychlostních silnic

  40

9.4 Novostavby, rozšiřování a přeložky silnic nebo místních komunikací o čtyřech a více jízdních pruzích, včetně rozšíření nebo přeložek stávajících silnic nebo místních komunikací o dvou nebo méně jízdních pruzích na silnice nebo místní komunikace o čtyřech a více jízdních pruzích, o délce 10 km a více.

Výstavba nové čtyřproudé nebo víceproudé silnice nebo rekonstrukce nebo rozšíření již existující dvouproudé nebo méněproudé silnice na čtyřproudou nebo víceproudou, jestliže tato nová silnice nebo část rekonstruované nebo rozšířené silnice má minimální souvislou délku 10 kilometrů.

  13

9.5 Vodní cesty včetně jezů a ostatních vzdouvacích zařízení a mol pro nakládání a vykládání na břeh nebo přístavy pro vnitrozemskou  vodní dopravu pro plavbu lodí s výtlakem nad 1 350 tun.

Vnitrozemské vodní cesty a přístavy pro vnitrozemskou vodní dopravu umožňující plavbu lodí nad 1 350 tun;

Obchodní přístavy, přístaviště pro nakládání a vykládání spojená s pevninou a vnějšími přístavy (s vyloučením přístavišť pro převozní lodi) přístupné lodím nad 1 350 tun.

  4

10.1 Zařízení k odstraňování nebezpečných odpadů.

Zařízení ke zneškodňování nebezpečného odpadu spalováním, chemickým zpracováním, ve smyslu přílohy I bodu D9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech, nebo skladováním ve smyslu čl. 3 bodu 2 uvedené směrnice

ČR: týká se všech zařízení

112

10.2 Zařízení k odstraňování ostatních odpadů s kapacitou nad  30 000 tun/rok.

Zařízení ke zneškodňování nikoliv nebezpečného odpadu spalováním, chemickým zpracováním, ve smyslu přílohy I bodu D9 směrnice 2008/98/ES o kapacitě přesahující 100 tun denně.

Rozdílný limit dle časové jednotky -den/rok

53

11.1.  Úložiště oxidu uhličitého

Úložiště podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého

   

11.2. Zařízení k zachytávání oxidu uhličitého za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur13), a to ze zařízení, která vždy podléhají posouzení podle tohoto zákona, nebo ze zařízení o celkové roční kapacitě zachyceného oxidu uhličitého 1,5 megatuny nebo vyšší.

Zařízení k zachytávání toků CO2 za účelem geologického ukládání podle směrnice 2009/31/ES ze zařízení, na něž se vztahuje tato příloha, nebo ze zařízení o celkové roční kapacitě zachyceného CO2 1,5 megatuny nebo vyšší.

   
 
 
  • Uvedeno v příloze č. II směrnice - Členské státy pro záměry uvedené v příloze II určí, zda záměr podléhá posouzení dle směrnice EIA. Členské státy provedou toto určení na základě přezkoumání každého jednotlivého případu nebo prahových hodnot nebo kritérií stanovených členským státem. V případě přezkoumávání každého jednotlivého případu nebo při stanovení kritérií nebo prahových hodnot pro účely odstavce 2 jsou brána v úvahu odpovídající kritéria výběru uvedená v příloze III. Členské státy mohou stanovit prahové hodnoty nebo kritéria, na jejichž základě určí, kdy záměry nemusí podléhat určení podle odstavců 4 a 5 ani posouzení vlivů na životní prostředí, nebo prahové hodnoty a kritéria, na jejichž základě určí, kdy záměry musí v každém případě podléhat posouzení vlivů na životní prostředí, aniž by podléhaly určení podle odstavců 4 a 5.


Záměry vyžadující zjišťovací řízení

 

ZÁMĚR

Počet dle inf. Systému EIA

1.1 Trvalé nebo dočasné odlesnění plochy od 5 do 25 ha.

4

1.2 Restrukturalizace pozemků v krajině, využívání neobdělávaných pozemků nebo polopřirozených oblastí k intenzivnímu zemědělskému využívání, uvedení zemědělské půdy do klidu na ploše od 10 ha.

22

1.3 Vodohospodářské úpravy nebo jiné úpravy ovlivňující odtokové poměry (např. odvodnění, závlahy, protierozní ochrana, terénní úpravy, lesnicko-technické meliorace, atd.) na ploše od 10 do 50 ha.

74

1.4 Úpravy toků a opatření proti povodním významně měnící charakter toku a ráz krajiny.

182

1.5 Chov hospodářských zvířat s kapacitou od 50 do 180 dobytčích jednotek (l dobytčí jednotka = 500 kg živé hmotnosti).

350

1.6 Rybníky určené k chovu ryb s obsádkou při zarybnění nad 10 t živé hmotnosti.

7

1.7 Přehrady, nádrže a jiná zařízení určená k zadržování nebo k akumulaci vody a v ní rozptýlených látek, pokud nepřísluší do kategorie I a pokud objem zadržované nebo akumulované vody přesahuje 100 000 m3 nebo výška hradící konstrukce přesahuje 10 m nad základovou spárou.

61

1.8 Odběr vody nebo převod vody mezi povodími nebo mezi dílčími částmi povodí, pokud je množství odebírané nebo převáděné vody od 10 do 100 mil. m3 za rok, nebo pokud dlouhodobý průměrný průtok v povodí, odkud se voda převádí, je od 200 do 2 000 mil. m3 za rok v případě, že objem převedené vody přesahuje 5 % tohoto průtoku; čerpání podzemní vody nebo umělé doplňování zásob podzemní vody v objemu od 1 do 10 mil. m3 za rok.

12

1.9 Čistírny odpadních vod s kapacitou od 10 000 do 100 000 ekvivalentních obyvatel, kanalizace od 5 000 do 50 000 napojených obyvatel nebo průmyslové kanalizace o průměru větším než 500 mm.

170

2.1 Těžba uhlí nad 100 000 tun/rok.

10

2.2 Lignit – těžba nad 200 000  t/rok.

1

2.3 Těžba a úprava rud včetně odkališť, kalových polí, hald a odvalů (chemické, biologické a jiné technologie).

8

2.4 Zvýšení povrchové těžby nerostných surovin nad 1 000 000 tun/rok.

4

2.5  Těžba nerostných surovin 10 000 až 1 000 000 tun/rok; těžba rašeliny na ploše do 150 ha.

322

2.6 Těžba v korytech nebo údolních nivách vodních toků.

2

2.7 Úprava černého a hnědého uhlí – vsázka 1 až 3 mil. tun/rok.

4

2.8 Odkaliště, kalová pole, haldy a odvaly při úpravě nerudních surovin.

6

2.9 Budování podzemních prostor pro skladování nebo umístění technologických zařízení (provozů) od 10 000 m3.

1

2.10 Zneškodňování odpadů ukládáním do přírodních nebo umělých horninových struktur a prostor.

10

2.11 Hloubkové vrty pro ukládání radioaktivního nebo nebezpečného odpadu, hloubkové vrty geotermální, hloubkové vrty pro zásobování vodou u vodovodů, s výjimkou vrtů pro výzkum stability půdy.

27

3.1 Zařízení ke spalování paliv o jmenovitém tepelném výkonu od 50 do 200 MW.

317

3.2 Větrné elektrárny s celkovým instalovaným výkonem vyšším než 500 kWe nebo s výškou stojanu přesahující 35 metrů.

286

3.3 Vodní elektrárny s celkovým instalovaným výkonem výrobny nad 50 MWe.

1

3.4 Vodní elektrárny s celkovým instalovaným výkonem výrobny od 10 MWe do 50 MWe.

5

3.5 Zařízení ke zpracování a skladování radioaktivního odpadu (záměry neuvedené v kategorii I).

0

3.6 Vedení elektrické energie od 110 kV, pokud nepřísluší do kategorie I.

87

3.7. Produktovody k přepravě plynu, ropy, páry, vody a dalších látek o délce větší než 5 km a průměru 300 – 800 mm, pokud nepřísluší do kategorie I; produktovody toků oxidu uhličitého za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur13), pokud nepřísluší do kategorie I.

37

3.8 Zásobníky zemního plynu a jiných hořlavých plynů s kapacitou nad 10 000 m3.

8

3.9 Povrchové zásobníky fosilních paliv s kapacitou nad 10 000 t.

5

3.10. Zařízení k zachytávání oxidu uhličitého za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur13) ze zařízení, která nepřísluší do kategorie I.

 

4.1 Průmyslové provozy na zpracování železných kovů, včetně válcování za tepla, kování kladivy a pokovování; provozy na tavení, včetně slévání či legování, neželezných kovů kromě vzácných kovů, včetně recyklovaných produktů – kovového šrotu, jeho rafinace a lití.

140

4.2 Povrchová úprava kovů a plastických materiálů včetně lakoven, od 10 000 do 500 000 m2/rok celkové plochy úprav.

564

4.3 Strojírenská nebo elektrotechnická výroba s výrobní plochou nad 10 000 m2- výroba a opravy motorových vozidel, drážních vozidel, cisteren, lodí, letadel; testovací lavice motorů, turbin nebo reaktorů; stálé tratě pro závodění a testování motorových vozidel;  výroba železničních zařízení; tváření výbuchem.

178

5.1 Impregnace dřeva při použití chemických látek v množství od 1 000 t/rok.

0

5.2 Výroba dřevovláknitých, dřevotřískových, pilinových desek nebo překližek a dýh s kapacitou od 10 000 m2/rok. 

11

5.3 Výroba nábytku s kapacitou vstupu suroviny nad 10 000 m3/rok.

7

5.4 Textilní úpravny nebo barvírny se spotřebou vybraných nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků (vysoce toxických, toxických, zdraví škodlivých, žíravých, dráždivých, senzibilizujících, karcinogenních, mutagenních, toxických pro reprodukci, nebezpečných pro životní prostředí)11b) nad 3 000 t/rok.

8

5.5 Koželužny s kapacitou zpracované vstupní suroviny nad 10 000 t/rok.

1

5.6 Polygrafické provozy se spotřebou vybraných nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků (vysoce toxických, toxických, zdraví škodlivých, žíravých, dráždivých, senzibilizujících, karcinogenních, mutagenních, toxických pro reprodukci, nebezpečných pro životní prostředí)11b)  nad 1 t/rok.

98

5.7 Průmyslové závody na výrobu papíru a lepenky (projekty nezařazené v kategorii I).

5

5.8 Zařízení na výrobu a zpracování celulózy.

1

6.1 Průmyslová výroba keramických produktů vypalováním, zejména střešních tašek, cihel, žáruvzdorných cihel, dlaždic, kameniny nebo porcelánu s kapacitou od 25 000 t/rok.

9

6.2 Výroba stavebních hmot a výrobků neuvedených v kategorii I ani v předchozím bodě s kapacitou nad 25 000 t/rok; zařízení na výrobu azbestu a výrobků obsahujících azbest (záměry neuvedené v kategorii I).

199

6.3 Výroba skla, skelných a umělých vláken s kapacitou nad 10 000  m2/rok nebo nad 7 000 t/rok.

12

6.4 Zařízení k tavení nerostných látek, včetně výroby minerálních vláken s kapacitou od 7 000 t/rok.

3

6.5 Obalovny živičných směsí.

111

7.1 Výroba nebo zpracování polymerů a syntetických kaučuků, výroba a zpracování výrobků na bázi elastomerů s kapacitou nad 100 tun/rok.

374

7.2 Výroba mýdel, surfaktantů, detergentů a nátěrových hmot nad 200 t/rok.

18

7.3 Ostatní chemické výroby s produkcí od 100 t/rok.

59

7.4 Zařízení pro skladování ropy nebo ropných produktů s kapacitou 5 000 až 100 000 t.  

10

7.5  Zařízení  pro  skladování  ostatních  chemických  látek  neuvedených v kategorii I  ani v kategorii II  s kapacitou od 5 000 t  nebo od  1 000 m3.

15

7.6 Ostatní zařízení k výrobě oxidu titaničitého (záměr neuvedený v kategorii I v bodě 7.8).

 

8.1 Výrobny nealkoholických nápojů s kapacitou od 50 000 hl/rok výrobků.

13

8.2 Pivovary s kapacitou od 100 000 hl/rok výrobků a sladovny s kapacitou od 50 000 t/rok výrobků.

6

8.3 Škrobárny s kapacitou od 50 000 t/rok výrobků.

 

8.4 Lihovary nebo pálenice s kapacitou od 5 000 hl/rok výrobků.

37

8.5 Drožďárny s kapacitou výroby droždí od 1 000 t/rok.

1

8.6 Cukrovary s kapacitou zpracované suroviny od 150 000 t/rok.

2

8.7 Výroba rostlinných nebo živočišných olejů nebo tuků s kapacitou od        20 000 t/rok výrobků.

4

8.8 Zpracování mléka od 50 000 hl/rok.

9

8.9 Balírny a konzervárenské závody s kapacitou od 100 000 t/rok výrobků.

5

8.10 Výroba cukrovinek a sirupů s kapacitou od 10 000 t/rok.

3

8.11 Jatka, masokombináty a zařízení na zpracování ryb (včetně výroby rybí moučky a rybích olejů) s kapacitou od 5 000 t/rok výrobků.

9

9.1 Novostavby, rozšiřování a přeložky silnic všech tříd a místních komunikací I. a II. třídy (záměry neuvedené v kategorii I).

590

9.2 Novostavby (záměry neuvedené v kategorii I), rekonstrukce, elektrizace  nebo modernizace železničních drah; novostavby nebo rekonstrukce železničních a intermodálních zařízení a překladišť. 

164

9.3 Tramvajové, podzemní nebo speciální dráhy včetně lanovek.

23

9.4 Vodní cesty včetně jezů a ostatních vzdouvacích zařízení a mol pro nakládání a vykládání na břeh nebo přístavy pro vnitrozemskou  vodní dopravu.

11

9.5 Letiště se vzletovou a přistávací dráhou  do 2 100 m. 

11

10.1 Zařízení ke skladování, úpravě nebo využívání nebezpečných odpadů; zařízení k fyzikálně-chemické úpravě, energetickému využívání nebo odstraňování ostatních odpadů.

1264

10.2 Krematoria.

40

10.3 Odkaliště, kalová pole, haldy a odvaly, pokud nejsou uvedeny v jiném bodě této přílohy.

14

10.4 Skladování vybraných nebezpečných chemických látek a chemických přípravků (vysoce toxických, toxických, zdraví škodlivých, žíravých, dráždivých, senzibilizujících, karcinogenních, mutagenních, toxických pro reprodukci, nebezpečných pro životní prostředí)11b) a pesticidů v množství nad 1 t; kapalných hnojiv, farmaceutických výrobků, barev a laků v množství nad 100 t.

1198

10.5 Skladování železného šrotu (včetně vrakovišť) nad 1000 t.

177

10.6 Skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3000 m2 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu.

3357

10.7 Sjezdové tratě, lyžařské vleky, lanovky a související zařízení.

223

10.8 Sportovní areály na ploše nad 1 ha, golfová hřiště, motokrosové, cyklokrosové a cyklotrialové areály mimo území chráněná podle  zvláštních právních předpisů.

288

10.9 Rekreační přístavy na jachty a malé čluny.

22

10.10 Rekreační a sportovní areály, hotelové komplexy a související zařízení v územích chráněných podle zvláštních právních předpisů.

246

10.11 Rekreační areály, hotelové komplexy a související zařízení na ploše nad 1 ha.

103

10.12 Stálé kempy a místa na karavany s celkovou kapacitou nad 50         ubytovaných.

24

10.13 Tématické areály na ploše nad 5000 m2.

142

10.14 Záměry uvedené v kategorii I určené výhradně nebo převážně k rozvoji a zkoušení nových metod nebo výrobků.

2

10.15  Skladování železného šrotu nad 1000t včetně vrakovišť (zrušen zákonem č. 216/2007  Sb.)

2161

 


Související článek:

Další jednání o osudu novely zákona EIA se očekávají na konci listopadu (5.10.2014)
 

07.10.2014 08:37

OPŽP: Aktualizace Závazných pokynů pro žadatele a příjemce podpory

Ke dni 6. 10. 2014 byly zaktualizovány Závazné pokyny pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí. Upraveny byly kapitoly 4 a 8, dále byla vložena nová příloha č. 9 Čestné prohlášení žadatele o podporu v režimu de minimis.

Do podkapitoly 4.4 Upřesnění pravidel pro veřejnou podporu byly vloženy informace ke znakům veřejné podpory. V podkapitole 4.4.1 byly doplněny informace k Obecnému nařízení o blokových výjimkách č. 800/2008 - byly vloženy informace ohledně opatření, na která se vztahuje toto nařízení, o míře podpory a dále o přechodném období do 31. 12. 2014. Byla vložena nová podkapitola 4.4.2 týkající se Obecného nařízení o blokových výjimkách č. 651/2014 - v podkapitole je uvedeno, jaká opatření se řídí úpravou tohoto nařízení, jakým žadatelům nebude podpora poskytnuta a jsou zde uvedeny hlavní změny oproti úpravě Obecného nařízení č. 800/2008. Dále byla upravena podkapitola 4.4.3 popisující čerpání podpory de minimis - do podkapitoly byly vloženy informace o Nařízení Komise (EU) č. 1407/2014 vztahujícím se na čerpání podpory de minimis, dále byly vloženy informace o definici jednoho podniku. Byla odstraněna podkapitola popisující veřejnou podporu v prioritní ose 5.

V kapitole 8 Zásady financování - náležitosti Žádosti o platbu, podkapitole 8.1 bylo k bodu l) týkajícím se projektů menšího rozsahu doplněno, že informace o proplácení podpory na bankovní účet příjemce podpory jednorázově po dokončení realizace projektu se nevztahuje na projekty, u nichž je stanovena povinnost profinancování určité části projektu do konce roku 2014. Dále byla z kapitoly 8.2 odstraněna informace, že režim modifikovaných ex-ante plateb nelze uplatnit u zálohových faktur.

Do Závazných pokynů byla vložena nová příloha č. 9 Čestné prohlášení žadatele o podporu v režimu de minimis - odkaz na toto prohlášení byl doplněn i do podkapitoly č. 4.4.5.

 

Aktualizovaná verze Závazných pokynů je k dispozici - ZDE

 

 

Zdroj: SFŽP

07.10.2014 08:28

Mapové aplikace RESTEP bude přístupná již 10. října!

Dne 10. října 2014 bude plně zpřístupněna mapová aplikace ReStEP. Projekt ReStEP si klade za cíl vypracovat, zavést do praxe, testovat a rozšířit v rámci veřejné správy i podnikatelské sféry novou komplexní metodu pro navrhování a posuzování energetických záměrů, a to z hlediska efektivního využití přírodních zdrojů a reálné ochrany ŽP prostřednictvím interaktivní mapy lokálních podmínek. Více ZDE


 

 

06.10.2014 09:53

Bohdan Zronek bude novým ředitelem Temelína

Novým ředitelem Jaderné elektrárny Temelín se od 1. ledna 2015 stane Bohdan Zronek. Ve funkci nahradí Miloše Štěpanovského, který od stejného data povede Dukovany. Třiačtyřicetiletý Bohdan Zronek nyní řídí bezpečnost všech elektráren společnosti ČEZ. Temelín velmi dobře zná. Po ukončení elektroenergetiky na ČVUT začínal jako operátor turbíny. Postupně prošel všemi pozicemi ve velíně jihočeské jaderné elektrárny. Od roku 2010 vedl provoz Temelína a po dvou letech dostal od vedení společnosti ČEZ důvěru řídit bezpečnost všech elektráren energetické společnosti. Miloš Štěpanovský se na Dukovany vrací po sedmi letech řízení Temelína. Na Temelín přišel v závěru roku 2007 z pozice ředitele údržby jaderných elektráren.

 

Bohdan Zronek (43)

Narodil se 21. ledna 1971 ve Vimperku. Vystudoval Gymnázium ve Strakonicích, poté absolvoval ČVUT v Praze, obor elektroenergetika. Po škole začal pracovat v ČEZ, po dvou letech školení nastoupil v Temelíně. Postupně si prošel celou řadou funkcí - operátor turbíny, operátor reaktoru, vedoucí blokové dozorny, vedoucí reaktorového bloku, směnový inženýr, v roce 2008 se stal hlavním technologem, po dvou letech vedoucím provozu Temelína a po dalších dvou letech začal šéfovat bezpečnosti všech elektráren ČEZ. Je ženatý, má dvě děti.

06.10.2014 09:25

Věcný záměr zákona o liniových dopravních stavbách

Ministerstvo dopravy ČR poslalo do připomínkového řízení Věcný záměr zákona o liniových dopravních stavbách. Zákon o liniových dopravních stavbách bude komplexně upravovat přípravu a výstavbu liniových dopravních staveb a správní řízení předcházející vydání jediného správního rozhodnutí, na jehož základě bude výstavba povolena, a související otázky. 

Zákon by byl lex specialis pro oblast liniových dopravních staveb – a to speciálním zákonem vůči stavebnímu zákonu, správnímu řádu, zákonu o vyvlastnění, zákonu o pozemních komunikacích, zákonu o drahách, zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí a dalším zákonům. Tyto zákony by se aplikovaly pouze v případě, že by zákon předpokládaný tímto věcným záměrem neobsahoval zvláštní úpravu, resp. nevylučoval použití konkrétních ustanovení těchto zákonů. 

Zákon stanoví, že vždy po uplynutí pěti let od nabytí účinnosti zákona, kterým byl schválen Plán potřeb bude schvalován na neurčitou dobu, provádí Ministerstvo dopravy analýzu aktuálnosti Plánu potřeb. 

Po vzoru německé právní úpravy se jako následující krok navrhuje provedení Trasování. Cílem Trasování bude konkretizovat záměr realizace liniové stavby obecně vymezený koridorem v zásadách územního rozvoje, případně bude řešit varianty liniové stavby pro účely návazného posouzení vlivů na životní prostředí. 

Závěrečnou fázi přípravy záměru liniové stavby představuje řízení o povolení liniové stavby. K tomuto řízení bude mít výlučnou příslušnost specializovaný úřad s celostátní působností zřízený při Ministerstvu dopravy. Toto řízení bude integrovat posouzení vlivů záměru na životní prostředí (EIA) a územní a stavební řízení a jeho výsledkem bude správní rozhodnutí – rozhodnutí o povolení liniové stavby, které proto bude v sobě zahrnovat závazné stanovisko o posouzení vlivů na životní prostředí, územní rozhodnutí, resp. územní souhlas i stavební povolení. 

Na vydání rozhodnutí o povolení liniové stavby, nebudou-li získány pozemky a stavby pro realizaci liniové stavby dobrovolným odkupem od vlastníků, bude navazovat případné vyvlastňovací řízení, které bude pro oblast liniových staveb vykazovat určité odchylky v právní úpravě. Speciální vyvlastňovacím úřadem ve věcech liniových staveb bude Ministerstvo dopravy. 

 

Další informace a podklady - ZDE



 

06.10.2014 07:59

E15: Oceláři bojují o zachování výhodnějších povolenek

Evropští oceláři varují. Navrhovaná reforma trhu s emisními povolenkami mezi roky 2020 až 2030 navýší náklady hutí o 70 až 100 miliard eur. Ve hře je podle evropské ocelářské asociace Eurofer osud stovek tisíc pracovních míst. Oceláři proto nyní vyzvali evropské státníky, aby na nadcházejícím říjnovém summitu Evropské unie jasně řekli, že hutě před dodatečnými náklady na emisní povolenky ochrání. Mezi signatáři výzvy jsou i největší české hutě. Oceláři politikům navrhují, aby systém byl nastaven minimálně tak, že hutě, které investovaly v minulosti do nejlepších technologií a mají nejnižší emise, budou dostávat i nadále všechny povolenky zdarma. Další variantou je, aby se povolenky přidělovaly nikoli na základě historické výroby, což vede k přebytkům, ale podle aktuální produkce. Více ZDE

 

Zdroj: E15

04.10.2014 08:28

Staré ekologické zátěže ohrožují podzemní vody

Podzemními vodami v Česku se stále, i po čtvrtstoletí odstraňování ekologických škod, šíří dehet ze zapomenutých plynárenských jímek. A nejde jen o něj. Spodní vody jsou pozvolna otravovány i dalšími po desítky let neřešenými zdroji jedovatých látek, jako jsou chlorované uhlovodíky, rtuť, fosforečnany. Může za to pomalé tempo investic do sanací starých ekologických zátěží. V databázi MŽP je celkem evidováno 5000 starých ekologických zátěží různých úrovní, zdrojů a druhů látek. Česko nemá jednotný systém evidence zátěží. Zahlazování následků po hornické činnosti je pod ministerstvem průmyslu a obchodu. Ministerstvo životního prostředí každopádně nyní eviduje ještě 126 prioritních ekologických škod. Jsou ohrožující. Na ně ministerstvo financí poskytlo garanci ve výši 190 miliard korun. A to se zhruba 150 starých havarijních míst již podařilo sanovat. „Zamoření bývá rozsáhlejší, než se předpokládalo v případě odstraňování kalů z většinou zapomenutých dehtových jímek po bývalých plynárenských podnicích. Průzkumná firma odhalí dvě jímky, a když tam začnete kopat, objeví se jich pět,“ potvrdil Právu Richard Přibyl z ministerstva životního prostředí (MŽP). Více ZDE

 

Zdroj: Novinky.cz (Právo)

03.10.2014 14:55

Studie: Jak nakládat s vyhořelým jaderným palivem v Evropě

Expertní rada evropských akademií (EASAC) a Společné výzkumné centrum Evropské komise (JRC) vydaly novou studii „Nakládání s vyhořelým jaderným palivem a odpadem“. Studie definuje udržitelnou politiku nakládání s vyhořelým jaderným palivem a odpadem, která by vedla k jeho odpovědnějšímu a efektivnějšímu zajištění jak po technické, tak po finanční stránce. Expertizu v úterý 30. září 2014 oficiálně veřejnosti představil v budově Královských akademií vědy a umění Belgie předseda EASAC Jos van der Meer spolu s generálním ředitelem JRC Vladimírem Šuchou a dalšími odborníky na tuto problematiku ze zemí Evropské unie. Úplné znění expertízy je ke stažení na stránkách EASAC - ZDE.

 

 

Zdroj: AVČR

03.10.2014 10:36

Soud znovu posoudí zmařenou investice do větrných elektráren

Nejvyšší soud dal staviteli větrných elektráren novou šanci na vysoké odškodnění od státu za zmařenou investici v Krušných Horách. Firma měla stavební povolení, úřady jí ale stavbu větrníků nakonec zakázaly kvůli ochraně tetřívka obecného. V žalobě pak investor požadoval od ministerstev životního prostředí a místního rozvoje 339 milionů korun, avšak neuspěl. Nyní se spor vrací k Obvodnímu soudu pro Prahu 10 k dalšímu řízení, zjistila ČTK z verdiktu.

Obvodní soud pro Prahu 10 žalobu dříve zamítl s vysvětlením, že žádné z úředních rozhodnutí nebylo později zrušeno jako nezákonné, proto není stát povinen hradit škodu. Zároveň nárok označil za promlčený, což později potvrdil i Městský soud v Praze. Stavbu povolil v roce 1997 stavební úřad v Duchcově, později povolení několikrát prodloužil, a to i přes výhrady ekologů. Projekt zastavila v roce 2003 Česká inspekce životního prostředí, která zakázala kvůli ochraně tetřívka jakoukoli další stavební činnost. Více ZDE

 

Detail rozhodnutí Nejvyššího soudu najdete - ZDE.

 

 

Zdroj: ČeskéNoviny.cz

03.10.2014 10:20

CENIA: V EU klesá používání látek poškozujících ozonovou vrstvu Země

Látky poškozující ozonovou vrstvu Země jsou v EU postupně stahovány z výroby a průmyslového využití a nahrazovány vhodnějšími alternativami. K tomuto příznivému vývoji dochází v souvislosti s naplňováním Montrealského protokolu, který upravuje nakládání s více než 200 chemickými látkami; a nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1005/2009, které je oproti Protokolu ještě přísnější a zahrnuje více chemických látek. Podrobný přehled o výrobě, používání, exportu a importu látek poškozujících ozonovou vrstvu v EU přináší zpráva EEA, vydaná při příležitosti Mezinárodního dne ochrany ozonové vrstvy.

Množství látek poškozujících ozonovou vrstvu se měří jednak v hmotnostních jednotkách (obvykle tunách) a také v tzv. potenciálu poškození ozonové vrstvy, který zohledňuje odlišné chemické vlastnosti jednotlivých látek a přesněji vyjadřuje míru jejich negativního environmentálního efektu. Uvedená zpráva konstatuje, že v případě hmotnostních jednotek i potenciálu poškození dochází k dlouhodobému poklesu výroby, používání a odstraňování těchto látek.

S postupnou eliminací látek poškozujících ozonovou vrstvu, tzv. freonů, je však spojen nárůst využití tzv. F-plynů, kterými jsou freony v chladírenských technologiích, klimatizacích i aerosolových sprejích nahrazovány. Tyto látky jsou mimořádně silnými skleníkovými plyny, s radiační účinností až několikatisícinásobně větší než CO2. Emise F-plynů se v EU zvýšily v období 1990–2012 o cca 60 % a v roce 2012 zaujímaly cca 2 % celkových agregovaných emisí skleníkových plynů. V roce 2013 však byl zaznamenán pokles produkce těchto látek o 1,4 %. Za účelem snížení emisí F-plynů připravuje EU nové nařízení, které vstoupí v platnost 1. 1. 2015 a jehož cílem je snížit emise F-plynů na třetinu do roku 2030 ve srovnání s rokem 2010. Přehled o výrobě a nakládání s F-plyny v EU obsahuje další zpráva EEA.

03.10.2014 08:12

E15: Zřízení solárních minielektráren má být nyní jednodušší

Rodiny, které by si chtěly dát na střechu domu solární panely a vyrábět elektřinu pro svou spotřebu, budou mít jednodušší život. Ministerstvo průmyslu a obchodu nově navrhuje, že nebudou potřebovat licenci a nebudou muset měřit a vykazovat elektřinu ani v případě, že spotřebují jen část vyrobeného proudu a zbytek pošlou do distribuční sítě. Více ZDE

 

 

Zdroj: E15

02.10.2014 19:30

LRV dnes schválila zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, energetický zákon zatím ne.

Dnes, ve čtvrtek 2. října 2014, se v sídle vlády konalo zasedání Legislativní rady vlády (LRV) ČR. Rada rokovala o dvou materiálech, které už jednou měla na stole a jejich projednávání přerušila. Prvním byl návrh novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a zákona o Státním fondu životního prostředí ČR, který LRV přijala. Druhým materiálem byl energetický zákon, projednávání tohoto bodu bylo přerušeno.

Obecným cílem této novely zákona je zvýšit a zabezpečit ochranu zemědělského půdního fondu. Nová úprava zákona řeší problémy, které vyplynuly z aplikační praxe v průběhu platnosti zákona od roku 1992, a reaguje na nové právní prostředí v oblastech, které s ochranou zemědělského půdního fondu přímo souvisejí (nová právní úprava alternativního využití zemědělské půdy, katastrální zákon, zákon o zemědělství, stavební zákon, správní řád a zásady právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů).

Původní návrh novely zákona Legislativní rada vlády projednala na svém zasedání dne 18. září 2014 s doporučením zapracovat připomínky zpravodajů LRV a následně předložit upravený návrh zákona Radě k opětovnému projednání.

V mezidobí od předložení původního návrhu vládě došlo současně k dohodě ohledně úpravy výjimek z platby odvodů pro plochy průmyslových zón schvalovaných vládou v režimu zákona o investičních pobídkách - a to tak, že u těchto ploch se nepoužijí ve výpočtu odvodů ekologické váhy vlivu, tj. koeficient násobení.

Tato verze návrhu zákona byla dnes LRV schválena.
 

Obsahem předloženého návrhu zákona je především:

  • posílení ochrany zemědělského půdního fondu jak kvalitativní (ochrana před poškozováním půdní úrodnosti a dalších funkcí půdy degradačními procesy, zejména erozí a kontaminací), tak plošné (ochrana před nadměrnou a nenávratnou ztrátou půdy v důsledku záboru),
  • přesnější vymezení povinnosti vlastníka nebo nájemce zemědělské půdy,
  • stanovení povinnosti, jejímž obsahem je zajištění protierozní ochrany půdy,
  • úprava systému hodnocení znečištění půdy škodlivými látkami a ukládání opatření k nápravě,
  • zdokonalení systému získávání, předávání, hodnocení a uchování dat o kvalitě půdy,
  • úprava otázek souvisejících s odvody, a to mimo jiné v reakci na aplikační praxi ve vztahu k zákonu č. 402/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony,
  • úprava kompetencí orgánů ochrany zemědělského půdního fondu,
  • přesnější vymezení povinností stanovených zákonem a zvýšení následné sankce za jejich porušení.

 

Legislativní rada vlády doporučila vládě schválit návrh zákona ve znění jejího stanoviska.

 

Energetický zákon

Druhým materiálem dnešního programu LRV pak byl návrh zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů - tj. energetický zákon. Projednávání tohoto bodu bylo přerušeno, s tím, že na 9. října bude svoláno mimořádné zasedání LRV jen k tomuto zákonu. 

Cílem návrhu zákona je zapracování relevantních ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2012/27/EU o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES do energetického zákona. Dále je návrhem zákona energetický zákon adaptován na Nařízení č. 1227/2011 o transparentnosti a integritě velkoobchodního trhu s energií a Nařízení č. 347/2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.

Součástí návrhu je také reakce na skutečný vývoj trhu s elektřinou a s plynem a rozvoj teplárenství v České republice včetně vztahů mezi jednotlivými účastníky trhu s elektřinou a s plynem a v teplárenství tak, aby byly upřesněny dosavadní vazby a usnadnila se aplikovatelnost, kontrola a vymahatelnost práv a povinností v jednotlivých energetických odvětvích i ve vazbě na pravomoci orgánů státní správy a jejich kompetence.

Dále návrh zákona obsahuje právní úpravu pro ustanovení, fungování a pravomoci nově se zřizující Rady Energetického regulačního úřadu, předpoklady pro členství v Radě Energetického regulačního úřadu a funkční období Rady Energetického regulačního úřadu.

V návrhu zákona je rovněž obsažena novela zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, novela zákona č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, novela zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, a novela zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů.

 

Legislativní rada vlády projednávání návrhu zákona přerušila s tím, že jednání k návrhu zákona bude pokračovat na mimořádném zasedání Legislativní rady vlády dne 9. října 2014.

 

Související článek:

Výsledky jednání Legislativní rady vlády - ochrana zemědělského půdního fondu (18.9.2014)

Seznamte se s aktuální verzí novely energetického zákona (29.9.2014)

 

 

02.10.2014 19:03

Topná sezóna začíná, nezapomeňte vyčistit komín!

Září je u konce a nastal podzim. Jak vypadají naše kotle a komíny po létě? Určitě by je měl před zprovozněním prohlédnout odborník, abychom si byli jisti, že topení v nadcházející topné sezóně bude bezpečné. Pokud čištění spalinových cesty budete dělat svépomocí, nezapomeňte provést záznam do tzv. požární knihy. Více ZDE.

 

 

Partneři portálu:

 

WASTE

FORUM

https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200002839-c5b7cc6b1e/VYSTAVBA_1.jpg
Vodní hospodářství https://biom.cz/img/biom-ikona.gif
https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200000917-3edaa3fd4d/esipa.jpg https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200002466-86159870f6/ikonka.jpg

 

Provozovatel webu: České ekologické manažerské centrum (CEMC) je sdružením českých podniků a podnikatelů. Bylo založeno v roce 1992 pro šíření znalostí o environmentálním managementu v českém průmyslu. Posláním CEMC je podílet se na snižování nebezpečí z průmyslové a jiných činností pro životní prostředí a zároveň přispívat ke zvyšování efektivity podnikání. Další informace ZDE.

 

Inzerce na webu - podrobné informace ZDE