STANOVISKO MŽP Výbor pro životní prostředí k tzv. infringementové novele zákona o odpadech navrhuje celkem dvanáct pozměňovacích návrhů. Změny se týkají označování nebezpečných vlastoností odpadů (nově "HP"), ke způsobu a rozsahu označování nebezpečných odpadů by mělo ministertvo vydat prováděcí předpis, rozšiřují se zákonné povinnosti v oblasti zpětného odběru pneumatik a definují se podmínky pro vznik kolektivního systém.

Novelu projednal výbor v polovině dubna a usnesení bylo dnes zveřejněno. Níže uvádíme přehled navrhovaných pozměňovacích návrhů. Na konci článku si můžete stáhnout patřičné sněmovní tisky včetně platného znění zákona s vyznačením navrhovaných změn (neobsahuje změny VZP!).

S pozměňovacími návrhy Ministerstvo životního prostředí souhlasí.

Novela je zejména reakcí na infringementové řízení, které je s ČR vedeno ze strany Evropské komise k nesprávné transpozici směrnice o odpadech a to v oblasti působnosti zákona, definic, hierarchie nakládání s odpady, obsahu plánů odpadového hospodářství a vymezení jednotlivých způsobů využívání a odstraňování odpadů v přílohách zákona. Navrhovaným zákonem je dále zajišťována implementace předpisů EU v oblasti odpadních baterií a akumulátorů, recyklace lodí a přepravě odpadů. Novela také reaguje rovněž na podněty z tzv. ekoauditu a to ve vztahu k elektronizaci přepravy nebezpečných odpadů a některých evidenčních povinností. Na poslední březnové schůzi PSP ČR prošla novela prvním čtení.

Přehled navrhovaných změn:

1. V čl. I bodě 3 se slova „§ 13 odst. 2 písm. a)“ zrušují.

2. V čl. I se za dosavadní bod 12 vkládají nové body, které znějí:

„xx. V § 7 odst. 1 a 5 se slova „H1, H2, H3-A, H3-B, H12, H14 a H15“ nahrazují slovy „HP 1 až HP 3, HP 12, HP 14 a HP 15“.

xx. V § 7 odst. 6 se slova „H4 až H8, H10, H11 a H13“ nahrazují slovy „HP 4 až HP 11 a HP 13“.“.

3. V čl. I se za dosavadní bod 17 vkládají nové body, které znějí:

„xx. V § 13 odstavce 1 a 2 včetně poznámek pod čarou č. 19 a 69 znějí:

                   „(1) Balení nebezpečných odpadů se řídí přiměřeně zvláštními právními předpisy¹⁹⁾.

               (2) Původce a oprávněná osoba, která nakládá s nebezpečnými odpady, jsou povinni zajistit, aby nebezpečné odpady byly označeny písemně způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a grafickým symbolem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a  směsí⁶⁹⁾ v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Nebezpečný odpad s nebezpečnou vlastností HP 9 Infekční se označuje grafickým symbolem stanoveným prováděcím právním předpisem.

    -------------------------------

   ¹⁹⁾ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění.

                Evropská dohoda o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí - ADR (Ženeva 1957), vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 64/1987 Sb., v platném znění.

                Řád pro mezinárodní železniční dopravu nebezpečného zboží (RID), který je přípojkem C k Úmluvě o   mezinárodní železniční přepravě (COTIF), vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 8/1985 Sb., v platném znění.

      ⁶⁹⁾ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění.“.

            xx. V § 13 odstavec 4 zní:

            „(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou

            a) obsah identifikačního listu nebezpečného odpadu,

            b) způsob a rozsah označování nebezpečných odpadů.“.“

4. V čl. I dosavadním bodě 32 § 39 odst. 3 se za slova „provozu zařízení“ vkládají slova „nebo o činnosti dopravce odpadů“ a za slova „provozovatele zařízení“ se vkládají slova „nebo dopravce odpadů“.

5. V čl. I dosavadním bodě 33 § 39 odst. 10 větě druhé se slova „o dopravcích odpadů a“  zrušují a ve větě třetí se za slova „provozu zařízení“ vkládají slova „a dopravcích odpadů“.

6. V článku II se doplňuje nový bod 10, který zní:

„10. Do dne 31. prosince 2015 nejsou původci a oprávněné osoby povinni zajistit, aby byly nebezpečné odpady označeny podle § 13 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud zajistí, aby nebezpečné odpady byly označeny podle § 13 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“.

7. V čl. I se za dosavadní bod 30 vkládá nový bod, který zní:

„xx. Za nadpis části páté se vkládá označení nové hlavy I, které včetně nadpisu zní:

„HLAVA I

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ“.“

8. V čl. I se za dosavadní bod 31 vkládají nové body, které znějí:

„xx. V části páté se za § 38 vkládá označení nové hlavy II, která včetně nadpisu zní:

„HLAVA II

ZPĚTNÝ ODBĚR PNEUMATIK“.

xx. V § 38a se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí:

            „(3) Povinná osoba podle § 38 odst. 3 plní své povinnosti stanovené pro zpětný odběr použitých pneumatik, zpracování a využití odpadních pneumatik, informování konečného uživatele a zpracování roční zprávy o plnění povinnosti zpětného odběru

a) v individuálním systému, a to samostatně, organizačně a technicky na vlastní náklady, nebo

b) v kolektivním systému, a to uzavřením smlouvy o zajištění plnění povinnosti zpětného odběru použitých pneumatik, zpracování a využití odpadních pneumatik (dále jen „smlouva o společném plnění“) s právnickou osobou oprávněnou k provozování kolektivního systému podle § 38c (dále jen „provozovatel systému“).

            (4) Pneumatikou se pro účely této části zákona rozumí pružná součást sestavy kola, která je z přírodního nebo syntetického kaučuku a vyztužujících materiálů bez ráfku, s výjimkou kola k použití na zařízeních tažených či tlačených pěšky jdoucí osobou, na jízdních kolech a na osobních zdravotnických prostředcích či rehabilitačních a kompenzačních pomůckách.

            (5) Povinná osoba a distributor, včetně posledního prodejce, jsou povinni při prodeji pneumatik uvádět náklady na zpětný odběr použitých pneumatik a zpracování a využití odpadních pneumatik odděleně. Tím nejsou dotčeny povinnosti posledního prodejce podle cenových předpisů⁵⁹⁾.“.

xx. V § 38b odst. 2 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje.

xx. V § 38b odst. 2 písm. b) se slova „označené uznávanou elektronickou značkou nebo“ zrušují.

xx. V § 38b odst. 2 se na konci písmene b) tečka nahrazuje slovy „ , nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:

„c) prostřednictvím datové schránky provozované podle zvláštního právního předpisu⁵⁸⁾.“.

xx. V § 38b odst. 3 písm. a) se slova „místa podnikání“ nahrazují slovem „sídla“.

xx. V § 38b odst. 3 písm. d) se za slova „zpětného odběru“ vkládají slova „použitých pneumatik“ a slova „ , využití a odstranění“ se nahrazují slovy „a využití“.

xx. V § 38b odstavec 8 zní:

                      „(8) Ministerstvo zpřístupňuje aktuální Seznam povinných osob na portálu veřejné správy v tomto rozsahu

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo obchodní firmu, jde-li o fyzickou osobu; obchodní firmu nebo název a právní formu, jde-li o právnickou osobu,         

b) identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

c) značku pneumatik, které povinná osoba uvádí na trh,

d) způsob plnění povinností povinné osoby podle § 38a odst. 3, včetně uvedení právnické osoby oprávněné k provozování kolektivního systému podle § 38c, jejímž prostřednictvím plní své povinnosti.“.

xx. V § 38b se za odstavec 8 vkládají nové odstavce 9 a 10, které znějí:

                      „(9) Distributor pneumatik nepocházejících od povinných osob zapsaných v Seznamu povinných osob nebo od povinných osob, které plní své povinnosti prostřednictvím kolektivního systému podle § 38a odst. 3 písm. b), má práva a povinnosti povinné osoby stanovené v této části zákona.

            (10) Pokud povinná osoba plní všechny své povinnosti prostřednictvím kolektivního systému podle § 38a odst. 3 písm. b), nevztahuje se na ní povinnost uvedená v odstavci 1. Údaje o povinných osobách plnících své povinnosti v kolektivním systému, které ministerstvo získává od provozovatele systému podle § 38c, zpřístupní podle odstavce 8.“.

Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 11.

xx. Za § 38b se vkládají nové § 38c až 38h, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 69 znějí:

㤠38c

Provozovatel systému

            (1) Provozovatelem systému může být pouze akciová společnost nebo společnost s ručením omezeným, kterým bylo ministerstvem vydáno oprávnění k provozování kolektivního systému podle § 38d.

            (2) Pokud je provozovatel systému akciovou společností, smí vydávat pouze kmenové akcie, a to jako zaknihované akcie znějící na jméno. Stanovy nesmí připouštět vydávání akcií s rozdílnou váhou hlasů. Pokud je provozovatel systému společností s ručením omezeným, musí mít zřízenu dozorčí radu a společenská smlouva nebo zakladatelská listina nesmějí připouštět vznik jiných než základních podílů, určovat rozdílný počet hlasů ve vztahu k výši vkladu společníka a umožňovat vydávání kmenových listů. Akcie a podíly lze upisovat pouze peněžitými vklady.

            (3) Akcionářem nebo společníkem (dále jen „společník“) provozovatele systému může být pouze povinná osoba, která uvádí na trh pneumatiky. Ke dni podání žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému musí být společníci provozovatele systému povinné osoby, z nichž každá uváděla na trh pneumatiky nejméně po dobu 3 předcházejících let a za předcházející 3 kalendářní roky uvedla na trh pneumatiky v objemu nejméně 1 000 tun.

            (4) Zisk provozovatele systému nesmí být rozdělen mezi společníky, členy orgánů nebo zaměstnance provozovatele systému. Lze jej použít výhradně na provoz, rozvoj a zefektivnění systému zajišťování společného plnění povinností povinných osob při zpětném odběru použitých pneumatik, zpracování a využití odpadních pneumatik a informování konečného uživatele a posledního prodejce. Provozovatel systému nesmí snížit svůj základní kapitál za jiným účelem než k úhradě ztráty nebo k plnění povinností stanovených zákonem a nesmí zvýšit svůj základní kapitál podmíněným způsobem.

            (5) Provozovatel systému nesmí být členem orgánů jiných právnických osob, ani se nesmí účastnit jejich podnikání.

            (6) Kromě činností spojených se zajišťováním plnění povinností povinných osob, které uvádějí na trh pneumatiky, stanovených v této části zákona nesmí provozovatel systému vykonávat jinou činnost než poradenskou činnost v oblasti předcházení vzniku odpadních pneumatik nebo výzkumnou, přednáškovou, osvětovou nebo propagační činnost v oblastech zpětného odběru pneumatik a nakládání s odpadními pneumatikami.

            (7) Provozovatel systému nesmí uzavřít s právnickou osobou nebo fyzickou osobou, která k němu má zvláštní vztah podle odstavce 8, smlouvu, která vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku by nebyla uzavřena při vynaložení péče řádného hospodáře s jinou fyzickou nebo právnickou osobou, nesmí zajišťovat dluhy této právnické osoby nebo fyzické osoby ani na ni bezúplatně převádět majetek.

            (8)  Za právnické osoby nebo fyzické osoby, které mají k provozovateli systému zvláštní vztah, se považují

a) statutární orgán a členové statutárního orgánu provozovatele systému, členové     dozorčí rady nebo správní rady a zaměstnanci provozovatele systému na vedoucích   místech, z nichž může být zaměstnanec podle pracovněprávních předpisů odvolán   statutárním orgánem^30e),

b) členové statutárních orgánů právnických osob, které jsou společníky provozovatele systému,

c) osoby blízké^30f) osobám uvedeným v písmenu a) nebo b),

d) právnické osoby, v nichž některá z osob uvedených v písmenu a) nebo b) má přímo či nepřímo podíl na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech přesahující

            33 %,

e) společníci provozovatele systému, kteří jsou právnickými osobami, a další jimi ovládané právnické osoby.

            (9) Se společníkem provozovatele systému, s právnickou osobou jím ovládanou nebo s osobou ovládající některého ze společníků provozovatele systému nesmí provozovatel systému uzavřít jinou smlouvu než smlouvu na základě odstavce 6 nebo smlouvu podle § 38e odst. 1.

            (10) Podíl jednotlivého společníka nebo společníků jednajících ve shodě na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech provozovatele systému nesmí přesáhnout 33 %. Jestliže se tak stane, je tento společník povinen nebo tito společníci povinni neprodleně tuto skutečnost oznámit ministerstvu a snížit svůj podíl na hranici nejvýše 33 % nejpozději do 6 měsíců ode dne jejího překročení.

            (11) Společník provozovatele systému nesmí podnikat v oblasti nakládání s odpady, s výjimkou nakládání s jinými odpady než s odpadními pneumatikami, a jednat v zájmu jiných osob, jejichž předmětem podnikání je nakládání s odpady nebo jejichž činnost přímo souvisí s nakládáním s odpady. To platí obdobně i pro členy statutárního orgánu provozovatele systému, členy dozorčí rady nebo správní rady a zaměstnance provozovatele systému na vedoucích místech, z nichž může být zaměstnanec podle pracovněprávních předpisů odvolán statutárním orgánem^30e).

§ 38d

Vydávání oprávnění k provozování kolektivního systému

            (1) Ministerstvo vydá oprávnění k provozování kolektivního systému na základě žádosti osoby (dále jen „žadatel“), která prokáže splnění podmínek stanovených pro provozovatele systému tímto zákonem.

            (2) Žádost o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému se podává u ministerstva ve dvou listinných vyhotoveních a současně v elektronické podobě, nebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu^30c) nebo prostřednictvím datové schránky provozované podle zvláštního právního předpisu⁵⁸⁾. Žádost obsahuje obchodní firmu, právní formu, adresu sídla, identifikační číslo žadatele, bylo-li přiděleno, a seznam všech společníků žadatele s uvedením jejich podílu na základním kapitálu a na hlasovacích právech nebo seznam všech akcionářů žadatele, včetně výše jejich podílu na základním kapitálu a na hlasovacích právech. K žádosti se připojí

a) společenská smlouva nebo zakladatelská listina, je-li žadatelem společnost s ručením omezeným, nebo stanovy, je-li žadatelem akciová společnost,

b) výpis z obchodního rejstříku žadatele a výpis emise zaknihovaných akcií žadatele ne starší než 7 dní, je-li žadatelem akciová společnost,

c) poslední výroční zpráva žadatele, pokud existuje,

d) čestné prohlášení žadatele o splnění podmínek podle § 38c odst. 5, 6, 7 a 9 a společníků o splnění podmínek podle § 38c odst. 3, 10 a 11,

e) vzor smlouvy

            1. o společném plnění,

            2. o zřízení místa zpětného odběru pneumatik a

            3. o využití systému sběru a třídění komunálních odpadů stanovených obcí v případě, že k zajišťování společného plnění povinností povinných osob, které uvádějí na trh pneumatiky, bude využívána spolupráce s obcemi,

f) popis způsobu zajišťování společného plnění zahrnující zejména

            1. popis technických, organizačních a finančních opatření, kterými zajistí společné plnění povinností povinných osob při zpětném odběru použitých pneumatik, zpracování a využití odpadních pneumatik,

            2. uzavřené smlouvy se zpracovateli a zařízeními pro využití odpadních pneumatik,

            3. popis způsobu zajištění informování konečného uživatele a posledního prodejce,

            4. popis způsobu vedení evidencí podle § 38f,

            5. podrobný popis předpokládaného finančního zajištění společného plnění povinností povinných osob, které uvádějí na trh pneumatiky, v jednotlivých letech platnosti oprávnění,

            6. podrobný popis způsobu a četností kontrol funkčnosti kolektivního systému,

            7. předpokládaný počet uzavřených smluv o společném plnění a předpokládané množství pneumatik, pro něž bude zajišťováno společné plnění v prvních třech letech platnosti oprávnění k provozování kolektivního systému, a

            8. předpokládané množství odpadních pneumatik, pro které bude zajištěno zpracování a využití v prvních třech letech platnosti oprávnění k provozování kolektivního systému.

            (3) Osoba, které bylo vydáno oprávnění k provozování kolektivního systému, je povinna oznámit ministerstvu jakékoli změny údajů předložených podle odstavce 2 do 30 dnů od okamžiku, kdy nastaly. Má-li změna vliv na obsah oprávnění k provozování kolektivního systému, vydá ministerstvo rozhodnutí o změně tohoto oprávnění.

            (4) Seznam vydaných oprávnění k provozování kolektivního systému s vyznačením jejich platnosti a rozhodnutí o jejich zrušení, jakož i obsah těchto oprávnění a rozhodnutí s výjimkou údajů, které jsou předmětem obchodního tajemství nebo na které se vztahuje zákon o ochraně osobních údajů, zveřejňuje ministerstvo na portálu veřejné správy.

            (5) Účastníkem řízení o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému je pouze žadatel. Účastníkem řízení o změně oprávnění k provozování kolektivního systému je pouze osoba, jíž bylo oprávnění vydáno.

            (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému.

§ 38e

Povinnosti provozovatele systému

            (1) Provozovatel systému zajišťuje společné plnění povinností povinných osob, které uvádějí na trh pneumatiky, na základě smluv o společném plnění s jednotlivými povinnými osobami. Podmínky těchto smluv musí provozovatel systému stanovit pro všechny tyto povinné osoby jednotně a tak, aby žádná povinná osoba, typ nebo značka pneumatik nebyly neodůvodněně zvýhodněny či znevýhodněny v hospodářské soutěži.

            (2) Provozovatel systému je povinen uzavřít smlouvu o společném plnění s každou povinnou osobou, která o uzavření smlouvy projeví zájem a nemá vůči provozovateli systému nesplněné splatné dluhy, a to pro všechny pneumatiky, které tato povinná osoba uvádí na trh.

            (3) Provozovatel systému zajišťuje provoz a financování zpětného odběru použitých pneumatik, zpracování a využití odpadních pneumatik a informačních kampaní na základě příspěvků povinných osob, které uvádějí pneumatiky na trh a které mají v okamžiku vzniku příslušných nákladů s provozovatelem uzavřenou smlouvu o společném plnění. Příspěvky jsou stanoveny provozovatelem systému zejména podle podílu příslušných povinných osob na trhu.

            (4) Provozovatel systému v případě, že se pneumatika prokazatelně nestane na území České republiky odpadem, vrátí obdržený příspěvek na zajištění nakládání s touto pneumatikou osobě, která prokáže, že pneumatiku po uvedení na trh v České republice vyvezla nebo dodala do jiné členské země Evropské unie.

            (5) Provozovatel systému nesmí sdělovat informace o množství pneumatik uvedeném na trh jednotlivými povinnými osobami, se kterými uzavřel smlouvu podle odstavce 1, třetím osobám, s výjimkou jejich sdělení příslušnému správnímu úřadu.

            (6) Provozovatel systému je povinen vyhlásit za účelem zajištění zpracování a využití odpadních pneumatik veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku⁶⁹⁾. Podmínky soutěže musí vycházet z otevřených, nediskriminačních kritérií pro zpracování a využití odpadních pneumatik. V podmínkách soutěže musí být stanoven způsob výběru nejvhodnější nabídky.

            (7)  Provozovatel systému je povinen zajistit, aby auditor

a) ověřil účetní závěrku a výroční zprávu provozovatele systému,

b) ověřil správnost a úplnost vedení evidence osob, s nimiž uzavřel smlouvu podle   odstavce 1, a evidence množství pneumatik v rozsahu stanoveném pro účely roční zprávy podle § 38 odst. 10,

c) vypracoval zprávu o ověření podle písmen a) a b).

            (8) Provozovatel systému je povinen zajistit ověření a vypracování zprávy podle odstavce 7 v každém roce, ve kterém platí oprávnění k provozování kolektivního systému; zprávy o ověření je provozovatel systému povinen ministerstvu písemně doložit vždy nejpozději do 6 měsíců od skončení ověřovaného období. Ověření skutečností podle odstavce 7 nesmí pro provozovatele systému provádět auditor, který k němu má zvláštní vztah podle § 38c odst. 8. To platí i pro fyzické osoby vykonávající jménem auditora auditorskou činnost.

            (9) Ministerstvo stanoví vyhláškou podmínky financování zpětného odběru použitých pneumatik a nakládání s odpadními pneumatikami.

-------------------

69) § 1772 až 1779 občanského zákoníku.

§ 38f

Evidence a informování konečného uživatele

            (1)  Provozovatel systému je povinen vést evidenci

a) povinných osob, s nimiž má uzavřenu smlouvu o společném plnění, v rozsahu podle § 38b odst. 3 písm. a) až c) a prováděcího právního předpisu a

b) množství pneumatik, k nimž se vztahují jím uzavřené smlouvy o společném plnění, množství a toku zpětně odebraných pneumatik od místa zpětného odběru až po zpracování a způsobu využití odpadních pneumatik v rozsahu stanoveném pro zpracování roční zprávy o plnění povinnosti zpětného odběru.

            (2) Provozovatel systému je povinen

a) poskytnout ministerstvu na jeho vyžádání údaje podle odstavce 1 písm. a) a b),

b) ohlašovat ministerstvu údaje z evidence povinných osob, s nimiž má uzavřenou   smlouvu o společném plnění, v rozsahu podle § 38b odst. 8 písm. a) až c) včetně jejich změn do 30 dnů ode dne uzavření této smlouvy nebo ode dne, kdy se o této    skutečnosti dozví, a to v elektronické podobě v přenosovém standardu dat o odpadech,

c) zpracovat a zaslat ministerstvu souhrnnou roční zprávu o plnění povinnosti zpětného odběru za uplynulý kalendářní rok podle § 38 odst. 10 za všechny povinné osoby, s nimiž má uzavřenu smlouvu o společném plnění.

            (3) Provozovatel systému je povinen informovat konečné uživatele zejména prostřednictvím informačních kampaní o způsobu zajištění zpětného odběru použitých pneumatik, zpracování a využití odpadních pneumatik včetně zveřejňování aktuálního seznamu míst zpětného odběru.

            (4) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah evidencí.

§ 38g

Dohled nad činností provozovatele systému

            (1) Na činnost provozovatele systému dohlíží ministerstvo.

            (2)  Zjistí-li ministerstvo v činnosti provozovatele systému nedostatky, může podle závažnosti a povahy zjištěného nedostatku

a) uložit, aby provozovatel systému ve stanovené lhůtě zjednal nápravu,

b) podat podnět inspekci k zahájení řízení o uložení pokuty provozovateli systému.

§ 38h

Rozhodnutí o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému

            (1)  Ministerstvo může rozhodnout o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému, pokud

a) bylo vydáno na základě nepravdivých údajů uvedených v žádosti nebo v dokladech připojených k žádosti nebo dodatečně přestal provozovatel systému splňovat podmínky pro jeho vydání,   

b) provozovatel systému nezjednal nápravu uloženou podle § 38g odst. 2 písm. a) ve stanovené lhůtě, nebo

c) provozovatel systému porušil některou z povinností stanovených tímto zákonem.

            (2) Pokud se provozovatel systému rozhodne, že jej nadále nebude provozovat, je povinen bezodkladně tuto skutečnost oznámit ministerstvu. Ministerstvo na základě tohoto oznámení vydá rozhodnutí o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému nejdříve 30 dní poté, co mu provozovatel systému prokázal, že o zamýšleném ukončení činnosti informoval 6 měsíců předem povinné osoby, s nimiž uzavřel smlouvu o společném plnění, obce, s nimiž uzavřel smlouvu o využití systému sběru a třídění komunálních odpadů stanovených obcí, a další osoby, které pro provozovatele systému zajišťují zpětný odběr použitých pneumatik, zpracování a využití odpadních pneumatik.

            (3) Účastníkem řízení o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému je pouze provozovatel systému.“.

Poznámka pod čarou č. 30f) zní:

      „^30f) § 22 odst. 1 občanského zákoníku.“.“.

9. V čl. I se za bod 40 vkládají nové body, které znějí:

„xx. V § 66 odst. 4 písm. i) se za slovo „výrobců“ vkládají slova „nebo povinných osob“.

xx. V § 66 odst. 4 písm. i) a j) se za slova „podle § 31l“ vkládají slova „nebo § 38c“.“.

10. V čl. I se za bod 41 vkládají nové body, které znějí:

„xx. V § 72 odst. 1 písm. i) se na konci textu bodu 5 doplňují slova „a návrhy na zápis do Seznamu povinných osob podle § 38b“.

xx. V § 72 odst. 1 písm. i) se na konci textu bodu 6 doplňují slova „a § 38d“.

xx. V § 72 odst. 1 písm. i) bodě 10 se slova „a § 38“ nahrazují slovy „ , § 38 a 38b“.“.

11. V čl. I se za bod 43 vkládají nové body, které znějí:

„xx. V § 72 odst. 1 písm. j) se na konci textu bodu 7 doplňují slova „a § 38d“.

xx. V § 72 odst. 1 písm. j) bod 11 zní:

„11. Seznam povinných osob podle § 38b,“.“.

12. V čl. I se za bod 45 vkládají nové body, které znějí:

„xx. V § 72 odst. 1 písmeno u) zní:

„u) vydává oprávnění k provozování kolektivního systému a rozhoduje o prodloužení platnosti nebo změně oprávnění k provozování kolektivního systému podle § 31m a § 38d, rozhoduje o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému podle § 31r a § 38h,“.

xx. V § 72 odst. 1 se na konci textu písmene v) doplňují slova „a § 38g.“.“.

Dokument ke stažení:

• Platné znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění (neobsahuje navrhované změny VZP)

• Novela z. o odpadech ST č. 409

• Pozměňovací návrhy VZP: ST č. 409/1

Energetická společnost ČEZ by měla vypsat nový tendr na výstavbu jaderných bloků nejpozději v příštím roce. Českému rozhlasu to řekl ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Podle něj by se měl postavit jeden blok v Dukovanech i v Temelíně. „Příští rok je nejzazší termín. Musíme postavit nový blok v Dukovanech a následně v Temelíně. ČEZ je na tom finančně velice dobře, jeho zadlužení je nejmenší v Evropě,“ uvedl Babiš. Podle šéfa společnosti ČEZ Daniela Beneše ale zatím není o termínu ani o lokalitě rozhodnuto. Odborníci na energetiku se spíše přiklánějí k rozšíření Temelína.

Zdroj: ČRo (Více ZDE)

ČT24: Pokud vejde v platnost novela stavebního zákona v takové podobě, v jaké je dnes, zkomplikuje to čerpání peněz, jak ze státního rozpočtu, tak z evropských fondů, shodli se dnes na jednání tripartity zaměstnavatelé s odbory. Firmy se dokonce obávají toho, že se s pracemi na některých stavbách, jako jsou silnice ani nezačne. Ministerstvo pro místní rozvoj má ale jasno – zákon naopak vydávání stavebních povolení urychlí.

Některé úřady v důsledku novely přijdou o rozhodovací pravomoc, ale do povolovacího procesu bude moci na druhou stranu vstoupit až 40 různých organizací. A zde je kámen úrazu – není jasné, kdo bude součástí jednotného povolení a kdo bude vydávat stanovisko samostatně.

"Já jsem dokonce posunula i termín účinnosti stavebního zákona na léto příštího roku, zhruba od července," řekla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová v reportáži pro ČT24. Novela vedle toho ale počítá ještě s dalšími změnami. Zkrátit by se měly třeba lhůty pro soudní přezkoumání žalob proti navrženému stavebnímu řešení.

Novelizace stavebního zákona je jedním z mála dosud nenaplněných závazků programového prohlášení. Vláda již na své schůzi na konci března projednala základní teze a časový harmonogram novelizace. Úprava má přinést zjednodušení a zrychlení povolovacích řízení a dojde také ke spojení územního a stavebního řízení. Zároveň ale zůstane zachována možnost samostatných řízení a investor si bude moci postup zvolit. Novela podle vlády výrazně pomůže sektoru stavebnictví, který je důležitý pro celou ekonomiku.

Více na ČT24 - ZDE

Zdroj: Vláda ČR, ČT24

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací České republiky (SOVAK ČR) porovnalo poplatky za vypouštěné odpadní vody ze kterého vyplývá, že se ČR nachází na špici mezi novými členskými státy EU. Navíc ve státech jako jsou Francie nebo Velká Británie vůbec institut zpoplatnění vypouštění neexistuje. Stát tak výrazně zatěžuje podnikatelské subjekty i občany. Podle sdružení je zřetelné, že jakékoliv návrhy pro zvýšení poplatku jsou pouze další snahou o navýšení rozpočtu Státního fondu životního prostředí.

V přípravě je změna poplatkové politiky za vypouštěné odpadní vody (zákon č. 254/2001 Sb. a prováděcí předpisy - nařízení vlády č. 143/2012 Sb. a vyhláška č. 123/2012 Sb.). Připomeňme, že právě nastavení vhodné meze zpoplatnění a sazby za vypouštěné množství znečištění bylo a je motivačním faktorem pro zajištění kvality čištění odpadních vod a není možné ho zařazovat mezi mandatorní příjmovou kapitolu rozpočtu.

I proto je důležité srovnat současnou úroveň poplatků s okolními státy EU. Sdružení SOVAK ČR zpracovalo níže uvedené porovnání. Je tak zřejmé, že se již nyní v regionu nacházíme na samé špici ve zpoplatnění a stát tak výrazně zatěžuje podnikatelské subjekty i občany. Navíc do srovnání nejsou uvedeny státy jako Francie či Velká Británie, kde vůbec institut zpoplatnění vypouštění neexistuje.

Zpoplatnění objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových

Zpoplatnění kvality vypouštěných odpadních vod do vod povrchových

Při podrobném pohledu na zdroje dusíkatého znečištění je zřejmé, že v řadě lokalit je již minimální podíl bodových zdrojů (ČOV) na celkovém znečištění oproti plošným zdrojům (zejména zemědělství). Například u vodárenské nádrže Švihov tak představují plošné zdroje více jak 80 % z celkového zatížení ukazatelem dusík. Vzhledem k nedosažitelnosti limitů tak nyní dojde k pouhému zvýšení poplatků bez stimulu k zlepšení současného stavu.

Nutné je vnímat i to, že celkový objem vyčištěných odpadních vod výrazně ročně kolísá v závislosti na množství a intenzitě srážek, kdy jsou dešťové vody z větší části odkanalizovány a čištěny s vodami odpadními. I proto je velmi těžko akceptovatelné navýšení takto variabilního zpoplatnění, které při vlastním procesu čištění již samo navyšuje provozní náklady, které opět ponese konečný zákazník. Pokud budeme pracovat s 10násobným navýšením poplatku za objem vypouštěných odpadních vod a zvýšením sazeb za vybrané indikátory, tak opět pracujeme s plošným navýšením stočného o 7-15 %. A to není do cen zatím promítnut další deklarovaný záměr Ministerstva životního prostředí zpoplatnit i odlehčované dešťové vody, které nejsou dle aktuální podoby zákona č. 254/2001 Sb. řazeny mezi vody odpadní a nejsou tedy zatím zpoplatněny.

Z výše uvedeného srovnání je zřetelné, že jakékoliv návrhy pro zvýšení poplatku objemového či koncentračního jsou pouze další snahou o navýšení rozpočtu Státního fondu životního prostředí namísto snahy o dosažení maximální kvality vypouštěných vyčištěných odpadních vod. Zde je více než dostatečnou současná regulace, která je prováděna vodoprávními úřady nastavením přípustných limitů kvality vypouštěných odpadních vod. V rámci EU jsou tyto limity zpřísněné díky zařazení do tzv. „citlivého území“ a dále vnitřní legislativou (níže uváděné nařízení vlády č. 61/2003 Sb.) jsou dále sníženy oproti základní hladině, stanovené Směrnicí 271/91/EHS.

Posílení zdrojů Státního fondu životního prostředí jako nevyhnutelnost?

Při analýze výše uvedených argumentů nacházíme jeden jmenovatel – tím je posílení příjmu Státního fondu životního prostředí. Je ale opravdu nezbytné? Existuje celá řada reálných argumentů, které toto jednoznačně vyvrací. V první řadě zcela zásadní 75 % snížení dostupných prostředků OPŽP v programovém období 2014-2020 v oblasti vodního hospodářství (osa 1.1 a 1.2 – 12 mld. Kč) a tím pádem i menší počet jak žádostí, tak i poskytované spolufinancování.

Dalším argumentem je deklarovaný odklon Státního fondu životního prostředí od přímé (dotační) pomoci k poskytování finančních nástrojů – tedy zprostředkování vratných půjček na konkrétní projekty. Ovšem v době, kdy je komerční financování pro města a obce na historických minimech, je minimální reálnost toho, že budou města a obce žádat Státní fond životního prostředí o teoreticky i bezúročné půjčky do výstavby a rekonstrukcí vodohospodářské infrastruktury. Zvláště pokud uvážíme související pavučinu požadavků, pravidel a podmínek pro žadatele, na jejímž konci vždy hrozí to, že žadatel musí dotaci/půjčku při jakémkoliv pochybení vracet.

Stanoviska SOVAK ČR a Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) k novým nařízením vlády o vypouštění odpadních vod do vod podzemních a povrchových.

Budeme mít nejpřísnější požadavky v EU na čištění odpadních vod z malých čistíren odpadních vod (ČOV)?

Nové nařízení vlády o vypouštění odpadních vod do vod podzemních č. 416/2010 Sb. v řadě navržených změn může zjednodušit život vlastníkům ČOV v místech, kde není možné odváděné odpadní vody vypouštět do recipientu. Na druhou stranu norma přinesla zcela zásadní navýšení požadavku na odstraňování celkového dusíku z čištěných odpadních vod a to na úroveň 12 mg/l pro ČOV s kapacitou nad 50 ekvivalentních obyvatel (EO) a 20 mg/l pro 10-50 EO. I zástupci výrobců domovních ČOV uvádí, že dosažení takových hodnot je nereálné a požadované účinnosti nedosahují ani nejlepší německé domovní ČOV v kategorii D. Navržené hodnoty jsou také pod současnou požadovanou úroveň takzvaných nejlepších dostupných technologií (BAT) pro velké ČOV nad 10 000 EO.

Bude zrušena poslední jistota vlastníků čistíren odpadních vod?

Druhým novým nařízením vlády je nařízení vlády č. 59/2015 Sb., které nahrazuje nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Přestože limity řada studií vč. studie Ministerstva zemědělství z roku 2009 potvrzuje, že podmínky aktuálně platného nařízení jsou přísnější, než požadavky Směrnice 271/91/EHS, je předkládáno další zpřísnění a to zejména odstraněním číselných hodnot limitů dosažitelných nejlepšími dostupnými technologiemi (dále jen BAT) v příloze č. 7 stávajícího nařízení. Tyto limity jsou v současné době nepodkročitelné, tedy bez souhlasu znečišťovatele není vodoprávní úřad oprávněn stanovit limity pod tuto mez. Města a obce, jako majoritní vlastníci vodohospodářské infrastruktury v ČR se tak dostávají do prostředí právní nejistoty pro stávající i nové projekty výstavby a rekonstrukce ČOV, kdy limity, pro které budou připravovány projekty, mohou být zásadně odlišné od současných. To však zcela zásadně ovlivňuje investiční i návaznou provozní nákladovost.

Současná aplikace číselných limitů BAT tak není ochranou provozovatelů před nutností kvalitního čištění odpadních vod, ale ochranou obyvatel před navyšováním nákladů na stočné nad sociálně únosnou mez a také ochranou také před nerovnými podmínkami, kdy bez těchto limitů bude docházet ke stanovení různých požadavků na úroveň čištění v různých ORP a bude tak docházet k diskriminaci části obyvatel nutností dalších rekonstrukcí ČOV, příp. výrazným zvýšením provozních nákladů. Vlastní limity BAT jsou běžné i v ostatních oblastech průmyslové činnosti a ochrany životního prostředí a musí být nastaveny pro podmínky nejméně vhodné pro biologické procesy čištění odpadních vod. Přitom takové limity musí zohledňovat i ekonomickou přijatelnost použitých technologií. Aplikace navrženého přístupu v horizontu několika let zjevně povede zejména v malých aglomeracích k zvyšování cen stočného a to přitom, kdy se v mnoha regionech cena vodného a stočného blíží ceně sociálně únosné.

Komunikace na prvním místě

K návrhům je samozřejmě ještě dlouhá řada dalších připomínek, ovšem jako zásadní problém se jeví to, že ministerstvo životního prostředí naprosto přestalo komunikovat v oblasti ochrany vod v průběhu zpracování novelizací právních předpisů a vše podstatné se odehrává nyní až v meziresortním připomínkovém řízení. Tento stav lze stěží pokládat za uspokojivý.

Čtěte také:

Navrhovaná legislativa v oblasti vod zkomplikuje život (21.4.2015)

Zdroj: SOVAK ČR

I když v novém programovém období pro čerpání evropských dotací bude na zlepšování kvality pitné vody méně peněz, pravidla pro poskytování finančních prostředků by se měla zpřísnit. Aniž by to požadovala Evropská unie. To by však vedlo k tomu, že by o podporu mohlo žádat mnohem méně měst a obcí než dosud, a hrozilo by tak i zdražení vody pro běžné občany. Svaz měst a obcí ČR proto volá po změně připravované legislativy a po zahájení konstruktivního dialogu mezi předkladateli právních předpisů, odbornou veřejností a samosprávou.

„Legislativu týkající se ochrany vody, která se v současné době připravuje, sledujeme s obavami,“ uvedl předseda Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek a dodává: „Mají z ní následně vycházet podmínky pro čerpání dotací na snížení znečištění vod poskytované z Operačního programu životní prostředí 2014 – 2020 (OPŽP). Zůstanou-li ale pravidla tak, jak se dnes navrhuje, půjde na zlepšení kvality vody méně veřejných peněz. Mnoho měst a obcí totiž nebude schopných splnit stanovené podmínky, a tedy realizovat potřebné projekty.“

Připravované právní předpisy mimo jiné počítají s tím, že by se mohly realizovat pouze projekty tzv. oddílné kanalizace, tj. splašková a dešťová voda v samostatném vedení. V České republice je však nejvíc tzv. jednotné kanalizace z důvodu úspory nákladů a terénních podmínek, náklady s její výstavbou by však neměly být v budoucnu „uznatelné“ k získání dotace z OPŽP. Přitom právě prostřednictvím jednotné kanalizace se v České republice odvádí většina odpadní vody a města a obce ji budovaly v současném programovém období a předpokládají její budování i v dalších letech.

„Pokud by se jednotná kanalizace vyloučila z uznatelných dotačních nákladů, znamenalo by to zmařené investice související s přípravou a schvalováním projektů v oblasti čistoty vod v končícím programovém období v řádu stovek milionů korun,“ říká člen předsednictva Svazu měst a obcí ČR a starosta Velkého Oseku Pavel Drahovzal a dodává: “A protože příprava projektu, územní a stavební řízení a vlastní výstavba vždy trvá několik let, hrozí, že se peníze v novém programovém období ani nebudou čerpat.“      

SMOČR k připravované legislativě:

Svaz měst a obcí ČR také nesouhlasí se zamýšleným zpřísněním limitů pro vypouštění odpadních vod. Vedlo by totiž k opětovnému zvýšení nákladů vlastníků i provozovatelů čistíren odpadních vod na nové technologie, ačkoliv do nich v minulých letech již investovaly mnoho peněz. Toto by v konečném důsledku skokově zdražilo stočné pro koncové uživatele – tedy širokou veřejnost. „Je to paradoxní, protože česká města a obce se snaží plnit limity dané EU a státem a odezvou za jejich snahu a dobrou práci je, že se jim opět uloží nové a téměř nedosažitelné limity, které zatíží jejich rozpočty a zdraží nakládání s vodou pro občany,“ doplňuje Pavel Drahovzal.

REAKCE MŽP: Pro zvyšování cen vodného a stočného není důvod, oddílná kanalizace je ekologičtější i ekonomičtější

Čtěte také:

Navrhovaná legislativa v oblasti vod zkomplikuje život (21.4.2015)

Stanoviska SOVAK ČR a Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) k novým nařízením vlády o vypouštění odpadních vod do vod podzemních a povrchových

V pondělí se vláda vrátila také k otázce auditu Ministerstva financí na Ministerstvu pro místní rozvoj, který se týkal systému pro monitorování evropských fondů v období 2014–2020. Vláda přijala usnesení podle kterého bude další financování hrazeno ze státního rozpočtu. Ministryně zdůraznila, že čerpání z fondů není ohroženo a systém je plně funkční. První výzvy by tak měly být vypsány podle plánu v průběhu května.

Není ohroženo čerpání evropských dotací na nové programové období v souvislosti s novým monitorovacím systém (MS2014+), uvedla na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.  Vláda totiž přijala usnesení, že náklady na systém se budou hradit ze státního rozpočtu. Monitorovací systém bude tak podle ministryně Šlechtové pokračovat dále ve svém vývoji a  v současnosti je již připraven na vkládání prvních výzev.

Premiér Sobotka dále uvedl, že vláda nechce ohrozit čerpání z EU fondů, tedy funkčnost monitorovacího systému tak, aby mohly být vkládány nové výzvy po schválení operačních programů Evropskou komisí. První čtyři nové operační programy by měla Komise schvalovat už příští týden.

K problémům okolo auditu monitorovacího systému evropských fondů ministryně Šlechtová minulý týden po jednání vlády uvedla, že spolu s ministrem financí Andrejem Babišem přinesli na vládu návrhy řešení, kterými se bude kabinet zabývat v pondělí, tedy dnes. "Jedná se o čtyři různá variantní řešení, kde v podstatě k dispozici máme pouze jedno,“ uvedla minulý týden ministryně s tím, že blíže se k jednotlivým možnostem vyjadřovat nebude.

Monitorovací systém evropských strukturálních a investičních fondů pro období 2014 až 2020, který nahrazuje nynější tři rozdílné systémy řízené třemi ministerstvy a centrální zastřešující systém, je pro čerpání peněz z fondů EU klíčový. Právě prostřednictvím něj budou řídicí orgány jednotlivých operačních programů vyhlašovat výzvy k předkládání žádostí a přijímat konkrétní projekty.

Bod jednání vlády:

Návrh dalšího postupu řešení pro zajištění provozu a rozvoje monitorovacího systému ESI fondů MS2014+
Předkládá: ministryně pro místní rozvoj
Výsledek jednání vlády: Schváleno.

První avízo výzev z NOVÉHO OPŽP vyhlášeno!

Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR uveřejnily avíza prvních letošních výzev v Operačním programu Životní prostředí 2014-2020. Žadatelům jsou ode dneška k dispozici veškeré podklady a klíčové dokumenty, včetně hodnoticích kritérií, nutné pro zahájení přípravy projektů. Více ZDE

Každý Čech ročně vyhodí v průměru 307 kilogramů odpadků. Toto číslo je rok od roku vyšší.  Většina obyvatel poctivě třídí plasty, papír a sklo. Jeden jediný odpadkový koš nahradilo v posledních letech ve většině domácností několik nádob na třídění odpadu. Necelá polovina (40 procent) toho, co ročně skončí v popelnici, je takzvaným bioodpadem. Více ZDE

Podzemní kontejnery – mimořádně šetrný a účinný sběr separovaného i směsného odpadu

Dne 10. dubna 2015 přijala Evropská komise rozhodnutí o oznámení předloženém Českou republikou týkajícím se přechodného národního plánu podle článku 32 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích. Tato informace byla zveřejněna v Uředním věstníku EU dne 11. dubna 2015. Postup povolujících úřadů a provozovatelů ve věci přechodného národního plánu je podrobně řešen v příslušném metodickém pokynu (viz níže).

Dokumenty ke stažení:

• 2015_04_06 Přechodné mechanismy a IPPC _final_ PUB.pdf (114.91 kb)

• 2015_04_11 Uredni vestnik EU (PNP).pdf (668.70 kb)

• Czech Republic TNP - Commission Decision 10-04-2015 (CS version).pdf (248.32 kb)

Zdroj: MŽP

Ve druhé části nedělního pořadu Otázek Václava Moravce (OVM) se také diskutovalo na téma čerpání dotací EU v novém programovém období. Česku hrozí, že mu Evropská komise nebude proplácet dotace z nového programového období, dokud se nevyjasní problémy kolem monitorovacího systému. V OVM to řekla česká eurokomisařka a bývalá ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO). Odhaduje, že by to mohlo trvat několik měsíců. Více ZDE

Náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku Pavel Šolc a náměstek polského ministerstva hospodářství Tomasz Tomczykiewicz podepsali dne 20. dubna 2014 Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvem hospodářství Polska ohledně spolupráce v oblasti zemního plynu s cílem implementace polsko-českého projektu propojení plynárenských sítí.

Podpisem Memoranda o porozumění v rámci mezivládních konzultací České a Polské republiky dochází na politické úrovni k deklarování podpory realizaci projektu STORK II, tedy výstavby druhého obousměrného česko—polského propojení, které po roce 2019 umožní bezpečnou a spolehlivou přepravu plynu mezi oběma zeměmi. Nové propojení bude součástí české a polské přepravní soustavy a umožní navýšení přepravní kapacity mezi oběma zeměmi. Evropská komise dne 14. října 2013 zařadila projekt na seznam projektů společného zájmu (PCI).

Iniciativa vedoucí k podpisu vzešla ze společného jednání pana ministra J. Mládka s J. Piechocinskim    5. března 2014 ve Varšavě. Cílem projektu, který je nedílnou součástí severojižního plynárenského koridoru, je posílení přeshraniční kapacity mezi Polskem a ČR vybudováním velkého přepravního koridoru, který umožní flexibilní přepravu plynu ve střední Evropě v ose sever — jih. Dojde tak k významnému posílení bezpečnosti dodávek plynu v zemích středoevropského regionu a zároveň projekt přispěje významnou měrou k vytvoření jednotného trhu s plynem v tomto regionu a posílení konkurence na tomto trhu.

Plynovod STORK II bude možné využít jak pro přepravu plynu do Polska tak i opačně. Projekt také zajistí, po realizaci severojižního propojení na polském území, možnost dodávat na tuzemský trh zemní plyn z LNG terminálu Świnoujście a v případě rozvoje těžby břidlicového plynu v Polsku i tento plyn a v neposlední řadě přispěje ke zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti Moravsko—slezského regionu. Zajištění bezpečnosti a spolehlivosti dodávek plynu je vzhledem k situaci na Ukrajině důležitým tématem.

Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) na svém zasedání dne 24. dubna 2015 schválila návrh dalšího navýšení rozpočtu na vědu. Nadpožadavky byly navýšeny o dalších 500 milionů korun, a ty by se měly rozdělit mezi MŠMT (300 mil.), Grantovou agenturu ČR (100 mil.) a Technologickou agenturu (100. mil.). Celkový návrh rozpočtu na rok 2016 tak činí 29,1 miliardy Kč, což znamená meziroční nárůst o 2,6 miliardy oproti střednědobému výhledu.

RVVI už na konci března schválila první návrh rozpočtu pro příští tři roky. Původně navrhoval pro rok 2016 zhruba 28,7 miliardy Kč. Na rok 2017 by mělo podle návrhu jít 29,3 miliardy a na rok 2018 až 29,9 miliardy korun. Letošní rozpočet činí 26,9 miliardy Kč.

Ministerstvo financí k tomu na dotaz ČTK pouze uvedlo, že o státním rozpočtu na rok 2016 se teprve bude jednat.

RVVI jednala také o návrhu věcného záměru zákona o výzkumu a schválila způsob hodnocení výzkumných organizací pro letošní rok. To se uskuteční podle upravené metodiky z roku 2013 a začne ještě letos. Podobně se bude postupovat v roce 2016. Zároveň se začne připravovat nová metodika, podle jejíchž principů by se mělo hodnotit od roku 2017.

Zdroj: RVVI, ČTK

VODA, OVZDUŠÍ, ODPADY, KRAJINA Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR uveřejnily avíza prvních letošních výzev v Operačním programu Životní prostředí 2014-2020. Žadatelům jsou ode dneška k dispozici veškeré podklady a klíčové dokumenty, včetně hodnoticích kritérií, nutné pro zahájení přípravy projektů.

Šanci začít připravovat projekty a žádosti tak ode dneška mají obce, města, kraje, neziskové organizace a občanská sdružení či podnikatelské subjekty. MŽP avizuje první výzvy téměř za 8 miliard korun pro oblasti budování čistíren a kanalizací, protipovodňovou ochranu, ochranu biodiverzity, odpadové hospodářství i ochranu ovzduší. Oficiální výzvy budou vyhlášeny v druhé polovině června.

Žádosti budou přijímány prostřednictvím informačního systému MS2014+ (IS KP14+) po schválení Programového dokumentu OPŽP Evropskou komisí a schválení hodnoticích kritérií Monitorovacím výborem OPŽP.

„Ostré výzvy vyhlásíme ihned po prvním jednání monitorovacího výboru, který musí schválit hodnoticí kritéria výzev a jehož první zasedání je v současnosti naplánováno na polovinu června. S ohledem na dostatečnou dobu pro přípravu projektů ke zveřejněným výzvám zahájíme příjem žádostí letos 14. srpna,“ uvedl ministr životního prostředí R. Brabec.

Maximální celková dotace z prostředků EU na schválené projekty v rámci nyní avizovaných výzev bude činit bezmála 8 miliard korun. Alokace finančních prostředků pro projekty v oblasti zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní je stanovena na 1,3 miliardy korun, pro projekty zaměřené na zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech na 2,5 miliardy korun, pro oblast odpadů a materiálových toků, ekologických zátěží a rizik na 1,2 miliardy korun a konečně pro projekty z oblasti ochrany a péče o přírodu a krajinu byla alokace finančních prostředků na podporu vybraných projektů stanovena na 2,9 miliardy korun. Avizované výzvy jsou určeny na individuální projekty, u nichž celkové náklady projektu nesmějí přesáhnout 50 milionů eur, včetně daně z přidané hodnoty.

Žadatelům jsou ode dneška k dispozici veškeré podklady a klíčové dokumenty, včetně hodnoticích kritérií, nutné pro zahájení přípravy projektů (dokumenty jsou uvedené pod článkem).

„Žadatelé mohou počítat s efektivní administrací projektových žádostí v ambiciózních termínech ze strany Státního fondu životního prostředí, kterou jsme nastavili v loňském roce a pokračujeme v ní i letos,“ řekl ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman a zároveň upozorňuje: „Žádosti o podporu musí být v souladu s Programovým dokumentem OPŽP, Pravidly pro žadatele a příjemce OPŽP a výzvou pro podávání žádostí a projekty musí reflektovat zveřejněná hodnoticí kritéria garantující efektivní vynakládání prostředků EU.“

Prioritní osa 1 - Zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní

Specifi cký cíl 1.1 a 1.2.

Výzva pro specifi cký cíl 1.1 (Snížit množství vypouštěného znečištění do povrchových a podzemních vod z komunálních zdrojů a vnos znečišťujících látek do povrchových a podzemních vod) a 1.2 (Zajistiti dodávky pitné vody v odpovídající jakosti a množství) se bude vztahovat na individuální fázované projekty, které byly podány do LXI. výzvy Operačního programu Životní prostředí 2007–2013 a které byly schváleny k fi nancování. Výzva bude nesoutěžní. V rámci předmětné výzvy budou přijímány projekty, jejichž předmětem je realizace druhé fáze projektu, kdy první fáze byla či je realizovaná a podporovaná z Operačního programu Životní prostředí 2007–2013. Typ výzvy: 2. fáze fázovací výzvy, nehodnocená výzva s příjmem žádostí do 13. 11. 2015.

Specifi cký cíl 1.3 - Zajistit povodňovou ochranu intravilánu

Typy podporovaných aktivit

Aktivita 1.3.2 – Hospodaření se srážkovými vodami v intravilánu a jejich další využití namísto jejich urychleného odvádění kanalizací do toků

Aktivita 1.3.3 – Obnovení, výstavba a rekonstrukce, případně modernizace vodních děl sloužící povodňové ochraně – pouze projekty zaměřené na vybudování nebo rekonstrukce bezpečnostních přelivů vodních nádrží

Aktivita 1.3.4 – Stabilizování a sanace svahových nestabilit ohrožujících zdraví, majetek a bezpečnost vyplývajících z „Registru svahových nestabilit“

Typ výzvy: Kolová s příjmem žádostí do 13. 11. 2015.

Prioritní osa 2 -  Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech

Specifi cký cíl 2.2 - Snížit emise stacionárních zdrojů podílejících se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek

Typy podporovaných projektů a aktivit

a) Náhrada nebo rekonstrukce spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování za účelem snížení emisí TZL, NOX, SO2, NH3 a VOC.

b) Náhrada nebo rekonstrukce ostatních stacionárních zdrojů znečišťování za účelem snížení emisí TZL, NOX, SO2, NH3 a VOC.

c) Náhrada nebo rekonstrukce stacionárních zdrojů emitujících těkavé organické látky za účelem snížení emisí TZL, NOX, SO2, NH3 a VOC.

d) Pořízení dodatečných technologií a změny technologických postupů vedoucí ke snížení emisí a úrovně znečištění TZL, NOX, SO2, NH3 a VOC u spalovacích stacionárních zdrojů.

e) Pořízení dodatečných technologií a změny technologických postupů vedoucí ke snížení emisí a úrovně znečištění TZL, NOX, SO2, NH3 a VOC u ostatních stacionárních zdrojů.

f) Pořízení dodatečných technologií a změny technologických postupů vedoucí ke snížení emisí a úrovně znečištění TZL, NOX, SO2, NH3 a VOC u stacionárních zdrojů emitujících těkavé organické látky.

g) Pořízení technologií ke snižování emisí NH3 z chovů hospodářských zvířat.

h) Omezování prašnosti z plošných zdrojů (dle povahy procesu např. vodní clony, skrápění, odprašovací nebo mlžící zařízení).

i) Rozšiřování a rekonstrukce soustav centralizovaného zásobování tepelnou energií, včetně realizace nových soustav.

Typ výzvy: Kolová s příjmem žádostí do 13. 11. 2015.

Pravidla pro žadatele: Stacionární zdroje, na které se vztahuje směrnice o průmyslových emisích, nebudou podporovány za účelem dosažení prostého souladu s intervalem hodnot dle nejlepších dostupných technik (BAT). V uvedeném případě je oprávněná pouze podpora dosažení nižší (a tedy nejvíce ambiciózní) poloviny intervalu hodnot dle BAT, a to v souladu s podmínkami veřejné podpory. Pokud hodnocení nákladové efektivity (v rámci studie proveditelnosti) ukáže, že zaměření na dolní polovinu intervalu hodnot dle BAT není proveditelné, bude možné podpořit i horní polovinu intervalu hodnot dle BAT.

Prioritní osa 3 - Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika

Specifi cký cíl 3.2 - Zvýšit podíl materiálového a energetického využití odpadů

Typy podporovaných projektů a aktivit

Aktivita 3.2.1 – výstavba a modernizace zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů (systémy pro sběr, svoz a separaci odpadů a bioodpadů, sběrné dvory a sklady komunálního odpadu, systémy pro separaci komunálních odpadů, nadzemní a podzemní kontejnery včetně související infrastruktury)

a) Systémy pro separaci (bez svozových prostředků) biologicky rozložitelných odpadů (BRO) z nezemědělské činnosti. Jedná se především o pořízení nádob a kontejnerů, případně o stavební úpravy sběrných míst. Výzva se nebude vztahovat na podporu domácích kompostérů,

b) systémy pro separaci (bez svozových prostředků) plastů, papíru, skla, kovů, textilů a nápojových kartonů. Nádoby na separaci kovů musí být uzavřené a zabezpečené. Jedná se především o pořízení nádob a kontejnerů, případně o stavební úpravy sběrných míst,

c) výstavba/vybavení/modernizace sběrných dvorů.

Omezení žadatelů: veřejný žadatel

Aktivita 3.2.2 – výstavba a modernizace zařízení pro materiálové využití odpadů

• výstavba/vybavení/modernizace (s navýšením kapacity) kompostáren. V rámci této výzvy nebudou podporována zařízení typu komunitní kompostárny ani malá zařízení provozovaná dle § 33 b odst. (1), písm. b) zákona o odpadech, ale pouze zařízení provozovaná v souladu s § 14 odst. 1 zákona o odpadech

Omezení žadatelů: veřejný žadatel

Typ výzvy: Kolová s příjmem žádostí do 13. 11. 2015.

Specifický cíl 3.4 - Dokončit inventarizaci a odstranit staré ekologické zátěže

Typy podporovaných projektů a aktivit

Aktivita 3.4.2 – realizace průzkumných prací, analýz rizik
a) Realizace průzkumných prací, analýz rizik konkrétních lokalit,

b) realizace průzkumných prací, analýz rizik pro problémová území obsahující více než jedno kontaminované místo.

Aktivita 3.4.3 – sanace vážně kontaminovaných lokalit (pouze v případech, kdy žadatel o podporu není původcem kontaminace nebo původce již neexistuje, nebo v případě, že tato povinnost je vázána na organizační složku státu nebo právnickou osobu státem pro tyto účely zřízenou)
a) Jednotlivé etapy komplexní sanace kontaminovaných staveb (včetně zbytků technologií), půdy (horninového prostředí) a podzemních vod,

b) sanace deponií nebezpečných nebo rizikových odpadů (starých skládek)

c) odstraňování kontaminace půd, stavebních konstrukcí a podzemní vody pomocí inovativních sanačních technologií, apod.,

d) monitorovaná přirozená atenuace kontaminovaných míst,

e) sanace SEZ vzniklých v důsledku hornické činnosti.

Typ výzvy: Kolová s příjmem žádostí do 13. 11. 2015.

Prioritní osa 4 - Ochrana a péče o přírodu a krajinu

Specifi cký cíl 4.1 - Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území

Specifi cký cíl 4.2 - Posílit biodiverzitu

Specifi cký cíl 4.3 - Posílit přirozené funkce krajiny

Specifi cký cíl 4.4 - Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech

podrobnosti viz - Avízo výzev OPŽP 2014 - 2020 str. (7 až 11)

Dokumenty ke stažení:

• Pravidla pro žadatele a příjemce podpory z OPŽP 2014 - 2020

• Avízo výzev OPŽP 2014 - 2020

• Hodnoticí kritéria pro SC 4.1, 4.2, 4.3 a 4.4

• Hodnoticí kritéria pro SC 3.4

• Hodnoticí kritéria pro 3.2

• Hodnoticí kritéria pro SC 2.2

• Hodnoticí kritéria pro SC 1.4

• Hodnoticí kritéria pro SC 1.3

• Základní požadavky na projekt z SC 1.4

• Náklady obvyklých opatření OPŽP 2015 - 2020

PRVNÍ AVÍZO VÝZEV Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zítra v devět hodin ráno vyhlásí první avízo výzev z nového Operačního programu životní prostředí (OPŽP) pro období 2014 až 2020.

Výzvy se budou týkat čtyř prioritních os: vodohospodářství (1,3 mld. Kč), kvality ovzduší (2,5 mld. Kč) ovzduší, odpadového hospodářství (1,2 mld. Kč) a ochrany přírody (2,9 mld. Kč).

Na projekty bude možné získat dotaci ve výši 85%, přičemž na protipovodňové opatření nebo varovné systémy se bude dotace pohybovat okolo 70%. Na nové projekty bude alokováno 8 mld. korun, přičemž na jeden projekt bude možné žádat maximálně 50 mil. EUR vč. DPH.

Oficiální výzvy budou následně vyhlášeny po schválení nového OPŽP Evropskou komisí a Monitorovacím výborem OPŽP, což by mělo proběhnout nejpozději v polovině června. Příjem žádostí by měl pak probíhat od poloviny srpna (14.8.2015). Výzvy budou otevřeny do poloviny listopadu, tedy přibližně tři měsíce.

Projekty bude hodnotit hodnotící komise na jejich členy by mělo být vypsáno transparentní výběrové řízení. Pro každou prioritní osu bude samostatná komise, která bude mít osm až deset členů odborníků z akademické sféry, asociací a neziskových organizací.

Další podrobnosti, tedy konkrétní podmínky pro žadatele najdete - ZDE

Dnes ve čtvrtek 23. dubna 2015 se na Úřadu vlády se konalo zasedání Legislativní rady vlády (LRV) ČR. K projednání měla rada pět bodů – věcný záměr zákona o výrobcích s ukončenou životností a věcný záměr zákona o odpadech, návrh zákona o soukromé bezpečnostní činnosti, návrh zákona o právu shromažďovacím, návrh zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Oba nové odpadové zákony doporučila LRV schválit ve znění jejího stanoviska. Paragrafová znění zákonů by měla jít do legislativního procesu odhadem září nebo na podzim 2015, s tím, že účinnost by měla být v roce 2017.

Schváleno:

• věcný záměr zákona o výrobcích s ukončenou životností

• věcný záměr zákona o odpadech 

• návrh zákona o soukromé bezpečnostní činnosti

• návrh zákona o právu shromažďovacím

Přerušeno:

• návrh zákona o podnikání na kapitálovém trhu

POSLANECKÁ SNĚMOVNA A SENÁT:

Již příští týden V ÚTERÝ (28.4.) bude zahájena další schůze Poslanecké sněmovny. Dle návrhu programu by měli poslanci pokračovat v diskuzi na téma podpory biopaliv a dále ve druhém a třetím čtení projednat novelu zákona o ochraně veřejného zdraví. Na programu zatím není druhé čtení infringementové novely zákona o odpadech ani zákona o prevenci závažných havárií. Oba předpisy již projednal Výbor pro životní prostředí. Zbylé přidělené výbory projednají zákon o PZH tento týden. O čtrnáct dní později bude zahájena i další schůze senátu, kde senátoři budou projednávat novelu energetického zákona. Anotace předpisů - ZDE (26. schůze PSP ČR).

Věcný záměr zákona o výrobcích s ukončenou životností:
Věcný záměr návrhu zákona upravuje práva a povinnosti osob při nakládání s vybranými výrobky v celém jejich životním cyklu. Týká se to elektrických a elektronických zařízení včetně solárních panelů, baterií a akumulátorů, pneumatik a vozidel. Stanovuje práva a povinnosti všech, kteří nakládají s elektrozařízeními, bateriemi a akumulátory, pneumatikami a vozidly od jejich uvedení na trh až po jejich zpracovaní poté, kdy se staly odpadem. Věcný záměr návrhu zákona vychází z principu rozšířené odpovědnosti výrobců, proto stanoví jejich povinnosti tak, aby bylo zajištěno environmentálně přijatelné nakládání s těmito výrobky na konci jejich životnosti. Povinnosti ukládá výrobcům jednotlivých komodit, kteří výrobek vyrobí nebo uvedou na trh v ČR, i těm, jejichž značka se objeví na výrobku. Předkladatelem zákona je Ministerstvo životního prostředí (MŽP).
 

Věcný záměr zákona o odpadech:
Nový zákon zavede povinnost pojištění zařízení pro nakládání s odpady, které bude krýt poškození životního prostředí a také velmi časté situace, kdy po osobě nakládající s odpady po jejím zániku zůstane velké množství odpadů, jejichž odstranění musí v současnosti zajistit stát. Obec bude nově ze zákona účastníkem všech řízení o povolení provozu zařízení pro nakládání s odpady provozovanými na jejím území. Doposud tomu tak bylo pouze u zařízení ke sběru a výkupu odpadů. Zároveň dojde k navýšení kontrolních a sankčních pravomocí obecních a krajských úřadů, protože mají přehled o fungování odpadových zařízení na svém území a také zájem na jejich bezproblémovém provozu. Věcný záměr zákona o odpadech navrhuje řadu odchylek od stávající právní úpravy, a to zejména pokud jde o komunální odpady, evidence odpadů, tzv. černé skládky, nebezpečné odpady, skládkování, výkup kovů, limit pro ohlašování produkce odpadů a udělování pokut. Předkladatelem zákona je Ministerstvo životního prostředí (MŽP).

Návrh zákona o soukromé bezpečnostní činnosti a o změně souvisejících zákonů:
Návrh zákona definuje soukromou bezpečnostní činnost, upravuje podmínky výkonu soukromé bezpečnostní činnosti, podmínky výkonu bezpečnostní činnosti pro vlastní potřebu a působnost Ministerstva vnitra a dalších orgánů vykonávajících státní správu na úseku bezpečnostní činnosti. Zároveň stanoví, na které činnosti se návrh zákona nevztahuje (např. advokátů, notářů, patentových zástupců a soudních exekutorů, ČNB, činnosti pojišťoven, Policie České republiky, ozbrojených sil České republiky, Vojenské policie a Vojenského zpravodajství, nebo zpravodajských služeb, při výkonu jejich činnosti podle jiného právního předpisu). Podle návrhu zákona bude soukromou bezpečnostní činnost moci vykonávat pouze ten, kdo je držitelem licence vydané Ministerstvem vnitra. Předkladatelem zákona je Ministerstvo vnitra (MV).

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů:
Cílem novelizace je posílit pravomoci obcí v okamžiku oznámení shromáždění. V současné době totiž obce mohou jen velmi těžko regulovat např. konkrétní místo konání shromáždění, případnou kolizi dvou shromáždění nebo shromáždění s kulturní, sportovní či jinou akcí (koncert, vánoční trhy). Navíc bude obecní úřad dále moci rozhodnutím upravit podmínky konání shromáždění, pokud bude dáno riziko narušení veřejného pořádku či zásahu do práv jiných osob (půjde-li např. o pogromistické pochody). Doposud bylo možno shromáždění jen zakázat, z nemnoha důvodů uvedených v zákoně, a obecní úřad nemohl svolavatelům ukládat závazně povinnosti, mohl se maximálně snažit o dohodu. Stanovení podmínek je zároveň menším zásahem do shromažďovacího práva než úplný zákaz demonstrace. Zástupcům obecních úřadů se též výslovně přiznává oprávnění udílet pokyny k zajištění pokojného průběhu shromáždění, včetně situací, kdy dochází ke střetu s jinými právy či zájmy (rušení shromáždění jinou akcí, výkonem jiného práva, např. petičního, ohrožení zdraví či majetku). Předkladatelem zákona je Ministerstvo vnitra (MV).

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů:
Návrh zákona obsahuje převážně změny, jimiž se sleduje implementace evropských právních předpisů, konkrétně revidované transparenční směrnice, směrnice Omnibus II, nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů a směrnice UCITS V. V souvislosti s výkladovými nejasnostmi ohledně některých stávajících transpozičních ustanovení je rovněž žádoucí normativně precizovat předmětnou úpravu tak, aby bylo vyhověno požadavku na řádné zapracování evropské legislativy do vnitrostátního práva. Další úpravy dotčených zákonů jsou vyvolány potřebou reagovat na vývoj trhu a reflektují poznatky z praxe. Navrhované změny sledují zatraktivnění fondového podnikání a zjednodušení procesních otázek v oblasti kapitálového trhu, jakož i harmonizaci správních poplatků na úseku finančního trhu. Předkladatelem zákona je Ministerstvo financí (MF).