V Brně mohou lidé přímo v obchodním centru darovat potraviny a pomoci tak potřebným. Speciální Food Box je zatím v Česku jediný, zájemci ho najdou v nákupním centru Avion. Lidé mohou donést i trvanlivé jídlo, které mají doma a nepotřebují ho. Jídlo ale musí být opatřené původní etiketou. Vkládat by se do schránky neměly například zavařeniny z domova. Kromě dětí dostávají jídlo i senioři z pečovatelských domovů nebo matky v tísni. Tvůrci projektu Potravinové banky chtějí umístit boxy i do dalších obchodů. Do konce roku by mohly být nejméně na deseti místech.

Poslanci ANO, ODS a STAN, kteří měli na dnešním jednání Výboru pro životní prostředí většinu, nepřijali návrh na zrušení výjimek z nových limitů pro znečišťování ovzduší z uhelných elektráren. Návrh navrhla předsedkyně výboru Dana Bacarová (Piráti). Zrušení výjimek tento týden podpořila Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR, lékaři, vědci a některé známé osobnosti. Ministerstvo životního prostředí zaujalo k zrušení výjimek neutrální stanovisko, které odůvodnilo nedostatečným vyhodnocením dopadů návrhu. Ministerstvo prostřednictvím poslankyně Fialové a poslance Schillera předložilo sedm pozměňovacích návrhů - viz níže:

MŽP: Novela zákona o ochraně ovzduší: Povinné revize kotlů jednou za 3 roky a nižší cena revizí

Ministerstvo životního prostředí navrhuje spolu s poslankyní za ANO Evou Fialovou změnu frekvence tzv. revizí kotlů a zlevnění ceny za dopravu i samotnou kontrolu. Poslankyně pozměňovací návrh k novele zákona o ochraně ovzduší představila dnes na jednání sněmovního Výboru pro životní prostředí. Další návrhy, které MŽP mj. ve výboru podpořilo, se týkají možnosti zákazu spalování pevných paliv na území obcí (protinávrh poslankyně Fialové k návrhu předsedkyně výboru Dany Balcarové) a posílení role Programů zlepšování kvality ovzduší (návrh poslankyně Fialové). Na obou návrzích MŽP s Evou Fialovou spolupracovalo. Současně MŽP nepodpořilo návrhy předsedkyně výboru Dany Balcarové. Na jednání výboru to dnes řekla náměstkyně ministerstva životního prostředí Berenika Peštová.      

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) na základě vyhodnocení situace po první vlně povinných revizí kotlů, které zavedl zákon o ochraně ovzduší z roku 2012 na návrh poslanců ODS, navrhuje sociálně přijatelnější změny v zákoně o ochraně ovzduší. Do konce roku 2016 musel ze zákona každý kotel na pevná paliva v České republice projít tzv. revizí svého stavu. Ne každý výrobce má však dostatečný počet vyškolených kontrolorů, kteří by byli rovnoměrně rozmístěni po celé České republice. V praxi pak docházelo k absurdním situacím, kdy kontroloři požadovali za revizi kotle neúnosně vysoké ceny navýšené o cenu za dopravu. Tomu chce ministerstvo do budoucna zabránit a současně i snížit frekvenci revize, aby se lidé pod tíhou finančních nákladů povinnosti nevyhýbali. První vlna revizí v roce 2016 potvrdila, že technický stav kotlů v České republice není dobrý a podíl kotlů s nějakou závadou či nesrovnalostí je podle odborníků z řad výrobců kotlů až 80%. Odstranění závady vede nejen k nižším dopadům provozu kotlů na kvalitu ovzduší, ale také ke zvýšení účinnosti spalování a bezpečnosti provozu.

„Ministerstvo spolu s paní poslankyní navrhuje, aby lidé v situaci, kdy se v okolí nebude nacházet výrobcem (jejich kotle) vyškolený kontrolor, který by revizi provedl za vyhláškou stanovenou referenční cenu, a to včetně dopravy, měli možnost vybrat si jiného, levnějšího odborníka. Opět vyškoleného na daný typ kotle, ale jiným výrobcem. Odborníky budou moci vyhledávat v jednotné a úplné databázi, kterou povede MŽP. Se změnou zákona by se i posunul termín další plošné revize kotlů. Termín další revize tak bude až v roce 2019. Tedy ze dvou let se frekvence revizí zvýší na jednou za 3 roky,“ komentuje návrh ministr životního prostředí Richard Brabec. „Cíl našeho návrhu je jasný. Ulevit od finanční zátěže za revize všem poctivým občanům, zajistit maximální předvídatelnost výdajů za revize a zajistit, aby revize neposloužily ke snadnému zisku a nekalé praxi některých subjektů. Současně ale chceme zachovat potřebné nástroje vedoucí k ochraně ovzduší. Revize technického stavu a provozu kotlů jedním z takových významných nástrojů určitě jsou,“ dodává Brabec.       

Druhým z návrhů, které ministerstvo životního prostředí dnes podpořilo, byl návrh poslankyně Fialové na možnost zákazu spalování vybraných druhů paliv v kotlích 1. a 2. emisní třídy v obcích. „Paní předsedkyně Balcarová za Piráty navrhla, aby obce měly možnost zakázat na svém území plošně spalování hnědého uhlí. S tím ale nemůžeme souhlasit, protože lidé si v dobré víře a s vidinou budoucího zákazu provozu kotlů 1. a 2. emisní třídy pořizují nové, účinnější a ekologičtější kotle, byť na uhlí. I kotlíkové dotace podporují pořízení těch nejekologičtějších kombinovaných kotlů (na uhlí a dřevo). Příliš striktní návrh Pirátů, který by zakázal topit uhlím všem i v těch nejmodernějších kotlích, které mají dnes srovnatelné emise prachu s kotli na dřevo, tak nemůžeme podpořit. Jsem tak pro možnost dát obcím kompetenci rozhodnout o dřívějším zákazu provozu kotlů 1. a 2. emisní třídy. Ten přijde tak jako tak v září roku 2022, kdy všechny staré kotle budou muset být odstaveny z provozu, a já uvítám možnost, aby si starostové o tento zákaz - s cílem chránit ovzduší ve své obci – mohli říct o pár let dřív a navíc v době, kdy MŽP poskytuje občanům na výměny starých kotlů štědré kotlíkové dotace,“ komentoval návrhy, o kterých jedná Výbor pro životní prostředí, ministr Brabec.

Další návrh, který MŽP připravilo spolu s poslankyní Fialovou a dnes ho i podpořilo na jednání výboru, je návrh na změnu několika ustanovení, která se týkají Programů zlepšování kvality ovzduší (PZKO). V roce 2011, při přípravě nového zákona o ochraně ovzduší, tehdejší Legislativní rada vlády požadovala, aby se Programy zlepšování kvality ovzduší vydávaly formou opatření obecné povahy, kterou zakotvuje český správní řád.  Na konsekvence takové formy upozornil loni v prosinci Nejvyšší správní soud. Ten ve svém rozsudku o žalobě nevládních organizací Frank Bold Society a Čisté nebe na PZKO pro aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek upozornil, že prostřednictvím opatření obecné povahy nelze bez zákonné opory vymáhat po obcích nebo krajích příslušná opatření nebo je sankcionovat za neplnění opatření.

Nejvyšší správní soud tak ve svých výrocích k PZKO zpochybňuje, jestli zvolená forma opatření obecné povahy je pro takový dokument, jakým je PZKO, vhodná vzhledem ke konstrukci českého práva a k charakteru PZKO. Současně soud uvádí, že po stránce rozsahu a obsahu nelze samotným programům téměř nic vytknout.

Právně problematickou formu tak MŽP spolu s poslankyní Fialovou napravuje v pozměňovacím návrhu k novele zákona o ochraně ovzduší. PZKO by již v budoucnu nebyl vydáván formou opatření obecné povahy, ale byl by schválen na úrovni Ministerstva životního prostředí a vydán ve Věstníku MŽP. Tato forma vydání PZKO nikterak nevylučuje z procesu přípravy veřejnost, která se i nadále bude moci do procesu zapojit v rámci posuzování vlivu koncepce na životní prostředí. PZKO navíc budou připravovány jako doposud přímo ve spolupráci s obcemi i kraji. Zákon pak bude ukládat obcím a krajům, na které se PZKO vztahuje, povinnost vypracovat nejpozději do roka od vydání a schválení PZKO podrobný časový plán realizace příslušných opatření uvedených v PZKO. Ta musí kraje i obce v rámci svých možností realizovat co nejdříve.

„Návrh zvyšuje efektivitu PZKO. Změna nebude mít žádné negativní dopady na realizaci programů, ani teď, ani v budoucnu. Česká legislativa dnes neumožňuje MŽP ukládat obcím a krajům prostřednictvím opatření obecné povahy povinnosti nad rámec zákona, ani jim k tomu stanovovat závazné harmonogramy. Opravdu důležité je, aby nejen státní správa, ale i obce a kraje realizovaly opatření, která jsou jim programem uložena a která jsou v jejich samosprávné kompetenci. K tomu by si měly samy vytvořit harmonogram dílčích kroků, jehož vypracování jim bude nově ukládat zákon. Každý si pak bude moci ověřit, zda obec nebo kraj postupuje podle harmonogramu a zda nejen úřady, ale i každý starosta a hejtman chrání ovzduší na svém území a co vše pro to dělá,“ upozornil dnes ředitel odboru ochrany ovzduší Kurt Dědič. Navrhovanou změnou zákona se nijak nesnižuje význam PZKO pro obyvatele České republiky. Naopak se posílí a konkretizuje jejich provádění v podobě povinnosti realizovat stanovená opatření a povinnosti vytvořit podrobné časové harmonogramy ze strany obcí a krajů. Vymáhání opatření pak bude v rukou veřejnosti, která bude mít nad realizací opatření dle vytvořených časových harmonogramů dohled.   

Neutrální postoj zaujalo MŽP k návrhu poslankyně Balcarové na zákaz výjimek z nových povinností dle evropské legislativy pro české uhelné elektrárny. „Jsme určitě pro další zlepšování kvality ovzduší včetně snižování emisí v průmyslu, ale návrh zcela postrádá vyčíslení dopadů zákazu na ceny energií, a tím pádem na peněženky občanů. Současně návrh postrádá vyčíslení reálného efektu na kvalitu ovzduší. Bez těchto podstatných podkladů proto nemůžeme k tak zásadnímu návrhu s možnými neúměrnými finančními dopady do sociální sféry zaujmout jednoznačné stanovisko,“ potvrdila již dříve názor MŽP na předkládaný návrh náměstkyně ministerstva životního prostředí Berenika Peštová.

Mikroelektrárna Wave není větší než běžný kotel a umí dodávat teplo a elektřinu jen za pomoci biomasy. Jde o první zařízení svého druhu na světě. Vynálezci navíc nyní dokázali zvýšit výkon přístroje a automatizovat řadu funkcí. Letos plánují 4 pilotní projekty, při kterých mikroelektrárnu nasadí do běžného provozu.

Nová verze elektrárny má tepelný výkon 120 kW a řadu automatizovaných funkcí, jako jsou například samočisticí mechanismy. Pro uživatele to znamená, že elektrárna je prakticky bezúdržbová – podobně jako plynový kotel. Zařízení je navíc možné ovládat i na dálku pomocí smartphonu. Každý rok je potřeba zajistit pouze odbornou revizi.

Mikroelektrárna využívá jako palivo štěpku. Do zásobníku kotle se jí vejdou až 2 m³, což zajistí její provoz přibližně na půl dne v závislosti na požadovaném výkonu. Ideální uplatnění by mikroelektrárna s výkonem 120 kW mohla najít ve větších penzionech, kulturních domech, úřadech nebo wellness studiích.

Nezávislost na distribuční síti jí navíc dovoluje fungovat i v odlehlých částech země. Zařízení zaujalo jak v ČR, tak i za hranicemi.

„První náznaky zájmu jsme zaznamenali například ze Sibiře, Aljašky nebo Finska. Jde o místa, kde není nouze o štěpku a elektřina je tam drahá. Na Aljašce jsou navíc lokality, kde se často využívají elektrocentrály spotřebovávající benzín. Ten je ale obtížné na tamní samoty distribuovat. Mikroelektrárna tento problém nemá, bude fungovat kdekoli,“ doplňuje Jakub Maščuch z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT v Praze (UCEEB).

V tuto chvíli jedná vývojový tým Jakuba Maščucha s Pražskou vodohospodářskou společností o možnosti testování prvního zařízení s výkonem 50 kW v ostrém provozu. Jde o součást projektu Technologický transfer pro chytrou Prahu financovaného z Operačního programu Praha – pól růstu ČR. Na trh by se podle nejoptimističtějších vizí mohla elektrárna dostat během tří let.

Prvotní myšlenka na mikroelektrárnu se stala základem disertační práce Jakuba Maščucha už v roce 2008. Jeho cílem bylo vytvořit prostorově nenáročné zařízení, které bude produkovat teplo a elektřinu, bude fungovat dlouhodobě a bez závislosti na dalších energetických zdrojích.

K velkému posunu došlo o pět let později, kdy ČVUT v Praze otevřelo UCEEB. Pod jeho hlavičku se dostal také projekt mikroelektrárny Wave. V současnosti na něm v laboratoři pracuje tým 15 lidí.

Zájemci si mohou elektrárnu i laboratoř, ve které vznikala, prohlédnout 21. března 2018 od 13.00, kdy bude v prostorách UCEEB probíhat Den otevřených dveří. Program akce je k dispozici na www.uceeb.cz.

Nápad na zařízení ocenila před třemi lety společnost E.ON. V rámci soutěže E.ON Energy Globe, jejíž 10. ročník v současné chvíli probíhá, podpořila vývoj mikroelektrárny částkou 300 000 korun a pomohla k větší medializaci projektu. Projekty, které pomáhají šetřit energii a životní prostředí soutěž ocení i letos. Přihlášky je možné posílat do 31. března 2018.

Lobby spalovačů a skládkařů vedou už dlouho lítý boj o to, komu bude likvidace odpadků z českých domácností napříště přinášet zisky. Letošek začal ostrou přestřelkou a očekává se rozhodující bitva. Půjde v ní hlavně o jedno číslo. A sice jakou výši poplatku za jejich uložení na skládku se podaří dosadit do zákona o odpadech. Na tom závisí, pro koho budou popelnice napříště slušný byznys. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Desítky obcí kolem Znojma poskytly svým občanům barevné sběrné nádoby na třídění odpadů až do jejich rodinných domů. Podobně jako v jiných obcích a městech, kde se touto cestou vydali, jsou výsledky v navýšeném třídění jasně patrné. Konkrétně papíru a plastů. U plastů došlo k nárůstu třídění od roku 2015 z hodnoty 141,9 tun do roku 2017 na hodnotu 203,7 tun. U papíru byl nárůst z hodnoty 201 tun v roce 2015 na hodnotu 314, 6 tun v roce 2017. V obcích se podařilo vytřídit i větší množství bioodpadu. Neméně důležitá je také skutečnost, že i když celková produkce odpadů v těchto obcích v letech rostla, množství směsných komunálních odpadů se systémem podařilo snížit o celých 144 tun. Více ZDE

Čtěte také:

Hradečtí třídí stále více a lépe, směsného odpadu bylo loni opět méně (10.3.2018)

Hradec Králové rozšiřuje projekt na třídění odpadů, tentokrát míří na bytové domy (9.2.2018)

Zdroj: ČAOH

Ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády (LRV) schválil Plán přípravy vyhlášek ústředními orgány státní správy na rok 2018 s vyznačením povinnosti zpracování RIA. Plán je členěn podle resortů, obsahuje časový výhled předložení návrhů vyhlášek k projednání do LRV, předpokládanou účinnost a povinnost zpracování RIA. Plán byl připraven v souladu s bodem 5.3 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA), podle něhož předseda LRV rozhoduje o provedení RIA u návrhů vyhlášek na základě zaslaných přehledů dopadů.

Dokument ke stažení:

lán vyhlášek na rok 2018 s vyznačenou povinností zpracování RIA

Za porušení podmínek integrovaného povolení byly uloženy dvě pokuty v celkové výši 540 tisíc korun společnosti FCC Dačice, s.r.o., která provozuje Skládku odpadů Borek u Dačic na Jindřichohradecku. Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Českých Budějovic zjistili při kontrolách v roce 2016 a 2017 hned několik pochybení.

„Mezi porušení zjištěná při první kontrole v listopadu 2016 patřily například otevřené plynosběrné studny, z nichž skládkový plyn volně unikal do ovzduší. Firma dostatečně neprováděla monitoring tohoto plynu. Nevhodně nakládala s průsakovými vodami, kdy se z nich přímo na tělese skládky vytvořila laguna. Nedocházelo také k překrývání neaktivních částí skládky materiálem k technickému zabezpečení skládky a správnému hutnění odpadů. Za tato významná pochybení byla firmě uložena pokuta 400 tisíc korun,“ uvedl Vladimír Jiráček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Českých Budějovicích.

Další kontrolu na této skládce provedli inspektoři v srpnu 2017 a při ní opět zjistili porušení podmínek integrovaného povolení. Firma neprovedla kompletní jednorázovou analýzu odvážených průsakových vod. U dvou odplyňovacích studní neudělala monitoring skládkového plynu a nepřipojila pět plynosběrných studní do aktivního odsávacího systému skládky. „Při této druhé kontrole nebyla pochybení tak rozsáhlá jako při kontrole první. Nicméně porušení zákona jsme shledali, proto jsme uložili pokutu 140 tisíc korun. Zda provozovatel Skládky Borek dodržuje všechna zákonná pravidla, budeme dále pravidelně monitorovat. Stejně jako to děláme u provozovatelů všech dalších skládek v ČR,“ řekl Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vyhlašuje výzvu pro příjem žádostí o poskytnutí finančních prostředků z Programu péče o krajinu, konkrétně z Podprogramu pro zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí (PPK B) a Podprogramu pro zabezpečení péče o ohrožené a handicapované živočichy (PPK C). Program se týká drobnějších projektů.

PPK B se zaměřuje na opatření ve volné přírodě, podpora směřuje např. na šetrnou péči o travní porosty, péči o hnízdiště nebo odstranění dřevinného náletu. Žádat o dotaci může fyzická nebo právnická osoba, přiznaná částka může dosáhnout až 100 % uznaných nákladů z rozpočtové části dokumentace a místních podmínek, maximálně však 250 tisíc Kč.

PPK C cílí na ošetřování zraněných a handicapovaných živočichů, usiluje o jejich návrat do přírody a pomáhá s péčí o trvale handicapovaná zvířata. Žadatelem se prostřednictvím akreditované záchranné stanice může stát fyzická nebo právnická osoba, přiznaná částka může dosáhnout až 100 % uznaných nákladů z rozpočtové části dokumentace a místních podmínek.

Žádosti je možné podávat do 9. dubna 2018.

V roce 2017 bylo v PPK B financováno 680 projektů za více než 28 milionů Kč (jednalo se především o výsadbu a ošetřování dřevin nebo údržbu vzácných biotopů). V rámci PPK C bylo podpořeno celkem 33 záchranných stanic pro zraněné a handicapované živočichy, a to v celkové výši téměř 12 milionů Kč.

Kdy se lidstvo ocitne na suchu? Čekají svět boje o vodu? Jak s vodou zacházíme a jak si jí vážíme? Přímý přenos ze Staré čistírny odpadních vod v Praze – Bubenči. Pozvání do pořadu přijali mimo jiné dálková plavkyně Yvetta Hlaváčová Tulip, oceánolog Zdeněk Kukal, klimatolog Alexander Ač nebo egyptolog Miroslav Bárta.

Rafinérská a petrochemická skupina Unipetrol ve své rafinérii v Kralupech nad Vltavou uvedla do provozu zrekonstruovanou čistírnu odpadních vod, která splňuje nejpřísnější požadavky Evropské unie na minimalizaci dopadů průmyslové výroby na životní prostředí. Díky rekonstrukci klesl objem vypouštěných znečišťujících látek až o 75 procent a došlo k eliminaci zápachu. Celková investice dosáhla výše bezmála 200 milionů korun. 

Právní předpisy Evropské unie v oblasti prevence a ochrany životního prostředí regulují široké spektrum průmyslových a zemědělských činností. V České republice se zákonná povinnost aplikace nejlepších dostupných technik (BAT) v průmyslové výrobě a provozu týká mimo jiné i chemických podniků.

Unipetrol vnímá aplikaci BAT ve svých výrobních areálech jako jednu z priorit. Zrekonstruovanou čistírnu odpadních vod v Kralupech nad Vltavou zprovoznil dle plánu stanoveného ve spolupráci s Krajským úřadem Středočeského kraje a Povodím Vltavy. Výstavba byla zahájena v roce 2013 a dokončena v roce 2015. „Následovalo dvouleté testování funkčnosti. V prosinci minulého roku jsme obdrželi rozhodnutí o kolaudaci a začátkem letošního roku jsme přešli do ostrého provozu,“ říká Pavel Sláma, ředitel jednotky EKO Unipetrol RPA, a dodává: „Ochrana životního prostředí je pro nás více než plnění zákonných norem. Náklady skupiny se v této oblasti ročně pohybují na úrovni jedné miliardy korun.“

Čistírnou projde veškerá voda z areálu rafinérie. Tedy nejen voda, která byla použita při výrobních procesech, ale také srážková voda, která do prostoru výrobního zařízení a skladů spadne ve formě deště a sněhu. V rámci hydrologické ochrany podzemních vod v okolí rafinérie projde čisticím procesem i podpovrchová voda. „Denně vyčistíme 2 000 m3 vody, což je pro představu trojnásobné množství, než které pojme pětadvacetimetrový krytý bazén v nedalekých Kralupech,“ přibližuje Michal Skácel, vedoucí provozu rafinérie v Kralupech nad Vltavou, a dodává: „Při přepočtu na obyvatele bychom byli schopni obsloužit až 40 tisíc obyvatel, takže velikostí jsme srovnatelní s městskou čističkou v Kralupech.“

Součástí čistírny je i nová biologická dočišťovací nádrž. Ta se záhy stala vyhledávaným útočištěm žab, kachen a labutí. „Do nádrže jsme vypustili i několik ryb, konkrétně karasů obecných. Rybníkářství ale provozovat nehodláme. Našim hlavním úkolem je zajistit, aby veškerá voda, která projde areálem, odcházela v odpovídající čistotě,“ usmívá se Michal Skácel.

Hlavními nečistotami, které v areálu čistírny technici z vody odstraňují, jsou uhlovodíky, dusíkaté látky a nerozpuštěné látky. Provoz čistírny je z velké části automaticky řízen řídicím systémem a sledován dvacet čtyři hodin denně pomocí nejmodernějších monitorovacích zařízení z centrálního velína kralupské rafinérie. „Plníme všechny emisní limity. Investovali jsme také do zastřešení čisticích nádrží a likvidaci odpadních plynů na biofiltru, abychom eliminovali případný zápach,“ uzavírá Michal Skácel.

Rafinérská a petrochemická skupina Unipetrol je jediným zpracovatelem ropy v České republice, významným výrobcem pohonných hmot, plastů a hnojiv a vlastníkem sítě čerpacích stanic Benzina, která je s počtem 402 stanic největší sítí v Česku.

Evropská komise navrhla modernizovat legislativu, aby zaručovala kvalitnější pitnou vodu a snazší přístup k ní všude v EU, Rada schválila dohodu s Evropským parlamentem týkající se nakládání s odpady v EU. Evropský účetní dvůr si posvítí na obnovitelné zdroje, Budoucí podoba trhů s elektřinou je stále nejasná, EP i Rada odsouhlasili dohodu o reformě EU ETS.

Komise reviduje legislativu zajišťující pitnou vodu v celé EU

• Návrh by měl usnadnit přechod na oběhové hospodářství a pomoci členským státům ke zdrojově efektivnímu hospodaření s pitnou vodou.

• Předpokládá nižší spotřebu energie a omezení zbytečných ztrát vody.

• Větší transparentnost by měla dát spotřebitelům možnost rozhodnout se pro udržitelnější řešení, např. pít vodu z kohoutku.

• Nižší spotřeba plastových lahví by mohla domácnostem ušetřit na 600 mil. € ročně.

Komise 1. 2. 2018 předložila návrh revidované legislativy pro kvalitnější pitnou vodu a přístup k ní, a také pro lepší informovanost lidí.

Aktualizaci směrnice č. 83/1998 o pitné vodě zařadila Komise do svého pracovního programu v přímé návaznosti na evropskou občanskou iniciativu Right2Water. Předpisy přijímané před více než 30 lety chrání zdraví občanů a zaručují, že voda určená k lidské spotřebě je nezávadná. Vodohospodářská politika stojí na 3 hlavních zásadách:

• kontrola kvality pitné vody se provádí podle norem odpovídajících nejnovějším vědeckým poznatkům,

• kvalita pitné vody se efektivně a účelně sleduje, hodnotí a prosazuje,

• spotřebitelům se poskytují přesné, včasné a náležité informace.

Většina lidí žijících v EU má velmi dobrý přístup k bezpečné pitné vodě vysoké kvality. V rámci kohezní politiky má být v letech 2014-2020 investováno do odvětví vody 14,8 mld. €, což by mělo poskytnout lepší přívod vody pro cca 12 mil. lidí. Právo na přístup ke kvalitním základním službám včetně pitné vody je jedním z principů evropského pilíře sociálních práv, ke kterému se jednomyslně přihlásili předsedové vlád či hlavy států na summitu v Göteborgu. Pod žádost o lepší přístup k nezávadné pitné vodě v celé EU se v rámci ní podepsalo 1,6 mil. lidí.

• Smyslem návrhu je to, aby dodavatelé vody poskytovateli spotřebitelům jasnější informace o spotřebě vody, o cenové struktuře a o ceně za litr, aby si ji spotřebitelé mohli porovnat s cenou balené vody a měli vlastní spotřebu více pod kontrolou, což by mělo vést k omezení zbytečného používání plastů a menší uhlíkové stopy.

Klíčové a sporné body

Většina lidí v EU velmi dobrý přístup k vysoce kvalitní pitné vodě má. Komise chce zajistit, aby tomu tak zůstalo i do budoucna. Podle nových předpisů budou muset členské státy zajistit lepší přístup k pitné vodě obecně, a zejména ohroženým a marginalizovaným skupinám obyvatel, které v současnosti dobrý přístup k vodě nemají. V praxi to bude znamenat instalovat zařízení pro přístup k pitné vodě na veřejných místech, vést informační kampaně o kvalitě vody a zasazovat se o přístup návštěvníků k pitné vodě ve veřejných budovách a na úřadech. Na seznam kritérií pro posouzení nezávadnosti vody na základě nejnovějších vědeckých poznatků a doporučení Světové zdravotnické organizace přibydou nové položky, jako je legionella a chlorečnany.

• Další změna by měla nabídnout veřejnosti snadný a uživatelsky přívětivý přístup k (online) informacím o kvalitě a dodávkách pitné vody v místě jejich bydliště, aby lidé začali více důvěřovat vodě z kohoutku. Podle odhadů by snížila nová opatření potenciální zdravotní rizika spojená s pitnou vodou tak, že místo 4 % jim bude vystaveno jen méně než 1 % obyvatel. Nižší spotřeba balené vody kromě toho může domácnostem ušetřit přes 600 mil. € ročně. Čím více budou lidé věřit vodě z kohoutku, tím více přispějí k omezení množství odpadu tvořeného plastovými lahvemi a tím i množství odpadků v moři. Právě plastové lahve totiž patří k nejčastěji se vyskytujícím plastovým předmětům na jedno použití tvořícím odpad na evropských plážích.

Lepší hospodaření s pitnou vodou v členských státech by mělo pomoci zamezit zbytečným ztrátám vody a zmenšit uhlíkovou stopu, čímž by navrhované změny přispěli ke splnění cílů udržitelného rozvoje do roku 2030 a Pařížské dohody o změně klimatu. Při zajišťování nezávadnosti vody se nyní bude vycházet z hrozících rizik a kontroly se více zaměří právě na oblasti, kde jsou rizika nejvyšší. Zároveň Komise urychlí proces standardizace, jehož účelem je zajistit v celém vodárenském sektoru na vnitřním trhu EU, aby stavební prvky, jako jsou nádrže a potrubí, pitnou vodu neznečišťovaly.

Předpokládaný další vývoj

Dále se návrhem budou zabývat Rada a Evropský parlament.

Odkazy

• Čistší pitná voda v celé Unii
• Safer drinking water for all Euroepans
• Proposal for a directive on the quality of water intended for human consumption

Rada schválila dohodu s EP týkající se nakládání s odpady v EU

• Dohodou se instituce zavázaly k jasným cílům v oblasti opětovného použití, recyklace a skládkování a k pravidlům pro lepší nakládání s různými toky odpadů.

• Dohoda by měla přispět k rychlejšímu přechodu k oběhovému hospodářství a k minimalizaci dopadu na planetu.

• Předpisy by měly zajistit, že cenný materiál z odpadu je účinným způsobem znovu používán, recyklován a znovu zapojen do evropského hospodářství.

• V oběhovému hospodářství je odpad postupně využíván jako zdroj a vznikají nové ekonomické příležitosti.

• Velvyslanci při EU 23. 2. 2018 potvrdili předběžnou dohodu s EP ohledně 4 legislativních návrhů v rámci balíku předpisů o odpadech, které mají vést ke zvýšené recyklaci odpadů a přispět k vytvoření oběhového hospodářství.

Pozadí

Principem oběhového hospodářství je to, že se hodnota produktů a materiálů zachovává co nejdéle. Minimalizuje se množství odpadu a využívání nových zdrojů. Když výrobek doslouží, suroviny se z hospodářství nevyřadí, ale znovu se použijí k vytváření nové hodnoty. Podle Komise je nutné se zdroji nakládat rozumnějším a udržitelnějším způsobem pro zajištění udržitelného růstu. Opatření by mohla dle Komise podnikům v EU přinést čisté úspory ve výši 600 mld. € ročně (8 % ročního obratu), a zároveň snížit celkové roční emise skleníkových plynů o 2–4 %.

Komise přijala balík týkající se oběhového hospodářství v prosinci 2015. Revidované právní předpisy řeší problémy životního prostředí s nadnárodním dopadem, včetně důsledků nevhodného nakládání s odpady pro emise skleníkových plynů, znečištění ovzduší a vyhazování odpadků, a to i v mořském prostředí. Cílem je snížit závislost EU na dovozu surovin podporou obezřetného, účinného a rozumného využívání přírodních zdrojů. Rada a EP dosáhly předběžné dohody o nových pravidlech EU pro odpady v prosinci 2017. Mění se tyto právní předpisy: rámcová směrnice o odpadech (č. 98/2008); směrnice o obalových odpadech (č. 62/1994); směrnice o skládkách odpadů (č. 31/1999); směrnice o elektrických a elektronických odpadech (č. 12/1999), směrnice o vozidlech s ukončenou životností (č. 53/2000) a směrnice o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech (č. 56/2013).

Klíčové a sporné body

Nová pravidla stanoví právně závazné cíle pro recyklaci odpadu a omezení skládkování s pevnými termíny. Tyto cíle by měly zvýšit podíl recyklace komunálního a obalového odpadu s konkrétními cíli pro recyklaci materiálů používaných pro obaly. Pravidla rovněž zahrnují cíle pro snížení množství skládkování komunálního odpadu. Členské státy se dohodly na těchto cílech pro přípravu k opětovnému použití a recyklaci komunálního odpadu:

Členské státy budou do 1. 1. 2025 muset zavést tříděný sběr textilu a nebezpečného odpadu z domácností. Mimoto musejí zajistit, že do 31. 12. 2023 bude biologický odpad buď tříděn odděleně nebo recyklován u zdroje (např. formou domácího kompostování). To platí navíc k již existujícímu tříděnému sběru papíru a lepenky, skla, kovů a plastu.

Balík by měl rovněž stanovit minimální požadavky pro všechny režimy rozšířené odpovědnosti výrobce. V případě výrobků spadajících do těchto režimů musí jejich výrobci nést odpovědnost za fázi nakládání s odpady. Za tímto účelem se od výrobců bude požadovat uhrazení finančního příspěvku. V právních předpisech EU byly navíc pro veškeré obaly zavedeny povinné režimy rozšířené odpovědnosti výrobce.

• Skládkování odpadu má za následek znečištění povrchových vod, podzemních vod, půdy a ovzduší. Právní předpisy proto obsahují i konkrétní cíl týkající se omezení skládkování. Členské státy se vynasnaží zajistit, aby od roku 2030 nebyl ke skládkování přijat žádný odpad, který může být recyklován nebo jinak využit, zejména pokud jde o komunální odpad. Jediná výjimka se týká odpadu, pro nějž skládkování představuje řešení nejvstřícnější vůči životnímu prostředí. Mimoto členské státy zajistí, aby se od roku 2035 podíl skládkování komunálního odpadu snížil na nejméně 10 % z celkového množství generovaného komunálního odpadu.

Obecně mají členské státy za to, že tyto široké cíle EU vytvoří pro průmysl EU minimální rozsah v oblasti investic do nových recyklačních technik a technologií.

Předpokládaný další vývoj

Právní předpisy budou předloženy EP k hlasování a následně Radě ke konečnému přijetí. Vstoupí v platnost 20. dnem po vyhlášení v Úředním věstníku.

Odkazy

• Velvyslanci při EU schválili nová pravidla pro nakládání s odpady a recyklaci

• Rada a Parlament dosáhly předběžné dohody o nových pravidlech EU pro odpady
• Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council amending Directive 1999/31/EC on the landfill of waste (COM(2015)0594)

• Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council amending Directive 2008/98/EC on waste (COM(2015)0595)

• Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council amending Directive 94/62/EC on packaging and packaging waste (COM(2015)0596)

• Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council amending Directives 2000/53/EC on end-of-life vehicles, 2006/66/EC on batteries and accumulators and waste batteries and accumulators, and 2012/19/EU on waste electrical and electronic equipment (COM(2015)0593)

Evropský účetní dvůr si posvítí na obnovitelné zdroje

• Auditoři budou kontrolovat efektivitu využití veřejných zdrojů.

• Výsledky dalšího, již proběhlého auditu ukazují nedostatky při koordinaci podpory OZE s regionální politikou.

Evropský účetní dvůr 1. 2. 2018 oznámil, že se chystá provést audit efektivity veřejné podpory pro výrobu elektrické e energie z větrných a fotovoltaických zdrojů. Auditoři se zaměří na 4 členské země: Německo, Řecko, Španělsko a Polsko. Cílem bude zejména odpovědět na tyto otázky: zda jsou evropské a národní strategie navrženy tak, aby podporovaly výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, zda se neprojevil nedostatek právní jistoty vlivem častých regulatorních změn či zpětných změn v politice a zda se státní podpora dokáže přizpůsobit měnícím se podmínkám na trhu. Výsledky audity by měly být zveřejněny začátkem roku 2019.

Budoucí podoba trhů s elektřinou je stále nejasná

• Komise povolila 6 členským státům zavést kapacitní mechanismy.

• EP se naopak vyjádřil pro jejich postupné omezení a zrušení.

Komise 7. 2. 2018 oznámila, že udělila souhlas se zavedením kapacitních mechanismů v 6 členských státech EU: Belgii, Francii, Německu, Itálii, Polsku a Řecku. Souhlas Komise s jejich zavedením byl potřebný proto, že se jedná o formu státní podpory. Souhlas s kapacitními mechanismy byl udělen v době, kdy se intenzivně vyjednává o reformě trhů s elektřinou a byla to přitom právě Komise, která v rámci tzv. zimního balíku proti kapacitním mechanismům ostře vystupovala a prosazovala princip, že stabilitu elektrické sítě by měly zajistit především trhy. Nyní sice Komise prohlašuje, že bylo zajištěno, aby schválené kapacitní mechanismy fungování trhu neohrožovaly (jejich fungování je například časově omezené), jedná se však stále o ústupek z původních pozic. Proti kapacitním mechanismům se naopak vyslovil EP, jehož poslanci na schůzi výboru ITRE 21. 2. 2018 odsouhlasili mandát pro interinstitucionální vyjednávání o reformě trhu s elektřinou (kromě toho byl také schválen mandát pro vyjednávání o nařízeních o agentuře ACER a o rizikové připravenosti v odvětví elektřiny). Poslanci podpořili původní návrh Komise, podle kterého by neměly být v rámci kapacitních mechanismů podporovány zdroje emitující více jak 550 g emisí CO₂ na vyrobenou kWh, což prakticky vylučuje uhelné a také část z plynových elektráren. Ty přitom tvoří drtivou většinu z kapacit zapojených do těchto schémat. Podle EP by dále neměly být po roce 2020 dostupné dotace pro nově postavené elektrárny, a po roce 2025 by měly dotace skončit i pro již existující elektrárny. EP dále vyjádřil stanovisko k dalším důležitým prvkům nového designu trhů. Poslanci především podpořili zachování prioritního přístupu malých obnovitelných zdrojů do sítě, a vyslovili se proti zachování pravomoci států zakázat odstavení důležitých elektráren z provozu.

EP i Rada odsouhlasili dohodu o reformě EU ETS

• Reforma má zvýšit cenu emisních povolenek.

• I přes rekordní nárůst cen povolenek není jasné, zda se podaří naplnit očekáváné cíle.

Rada 27. 2. 2018 odsouhlasila reformu evropského systému pro obchodování s emisními povolenkami, dohodnutou v listopadu 2017. Kompromisní znění návrhu předtím (6. 2. 2018) odsouhlasil také EP.  Hlavním bodem reformy je stanovení tempa roční redukce dostupných povolenek o 2,2 % mezi lety 2021–2030 (oproti dosavadní hodnotě 1,74 %). Více povolenek by mělo rovněž být staženo do stálé rezervy emisních povolenek, jejíž objem by se měl mezi lety 2019-2023 zdvojnásobit. Platnost části povolenek ve stálé rezervě by navíc mohla po roce 2023 vypršet, pokud množství povolenek v rezervě překročí objem povolenek zobchodovaných v systému v předchozím roce. U energeticky náročných odvětví má být poskytnuta záruka mezinárodní konkurenceschopnosti. Na odvětví, kterým hrozí přesun výroby mimo EU, má být také soustředěn princip bezplatných emisních povolenek. Od roku 2021 má pokračovat obdobný mechanismus rozdělování povolenek jako dosud, díky kterému by mělo být rozděleno 6,3 mld. povolenek. Na změnu ETS už reagovaly i trhy, cena emisních povolenek se vyšplhala těsně pod 10 € za tunu CO₂, což je její šestileté maximum. Vzhledem k tomu, že pro dosažení potřebných úspor emisí je potřeba cenová hladina okolo 30 €, se však jedná pouze o marginální posun.

Ve sdělení o revizi nařízení REACH Evropská komise konstatuje, že po 10 letech funguje nařízení REACH dobře, dosahuje výsledky a řeší obavy obyvatel o chemické bezpečnosti. Jedním z hlavních nálezů revize je zjištění vysokého podílu registračních dokumentací, které nevyhověly kontrole shody s požadavky nařízení REACH a které je třeba řešit. ECHA již přijala různá opatření ke zlepšení úrovně kontroly shody a bude dále rozvíjet nápravná opatření a zvyšovat účinnost procesu hodnocení.

Nicméně aby byla legislativa účinnější, jsou potřebná další vylepšení u procesů hodnocení, povolování a omezování. Sdělení v tomto směru navrhuje akce určené pro ECHA, členské státy, Komisi a průmysl:

• Zlepšení shody registračních dokumentací: nedostatek údajů v registračních dokumentacích musí být řešen prostřednictvím zlepšených postupů shody a hodnocení chemických látek;

• Zjednodušení procesu povolování: povolování podle nařízení REACH je ještě relativně nový proces, který by měl být více funkční a pro společnosti jednodušší a předvídatelný;

• Zajištění rovných podmínek pro společnosti z EU a mimo EU: výrobci z EU jsou v nevýhodě ve srovnání se společnostmi mimo EU, jestliže vyrábějí předměty obsahující látky vzbuzující mimořádné obavy, které jsou předmětem povolování. Evropská komise prověřuje způsoby řešení této nevýhody;

• Zvýšení vymahatelnosti kompetentními úřady členských států včetně kontrol dovozů celními úřady;

• Provázanost s ostatní legislativou: vysvětlení styčných ploch mezi nařízením REACH a legislativou ochrany zaměstnanců (OSH) i s legislativou odpadů;

• Podpora MSP: existují obavy z ohrožení MSP. Evropská komise žádá ECHA a členské státy, aby zvýšily úsilí při přípravě pokynů přizpůsobených konkrétním požadavkům MSP a podpoře nástrojů zaměřených na podporu MSP, aby vyhověly požadavkům nařízení REACH.

Evropská komise očekává, že se ECHA stane evropským a celosvětovým centrem pro udržitelné řízení chemických látek, včetně souvisejících právních předpisů EU. Sdělení také zdůrazňuje dlouhodobou potřebu finanční stability ECHA poté, co se zredukují její příjmy z registračních poplatků.

Evropská komise bude výstupy z revize a doporučené akce diskutovat s Evropským parlamentem, členskými státy a zúčastněnými stranami na veřejné konferenci plánované na červen 2018.

Dokument ke stažení:

• Tisková zpráva Evropské komise o revizi nařízení REACH [EN]

• Sdělení Evropské komise o revizi nařízení REACH [EN]

• MEMO [EN]

• Souhrnná zpráva o fungování nařízení REACH a revize jeho určitých částí - Závěry a opatření [EN]

• Pracovní dokument útvarů Komise [EN]

Zdroj: MPO

Společnost EKONOX, s.r.o. si Vás dovoluje pozvat na seminář "Povinnost aktualizace vnitropodnikových dokumentů v oblasti životního prostředí aneb pořád ve střehu, stále se něco aktualizuje!", který se uskuteční dne 11. dubna 2018 v Kongresovém centru Nové Adalbertinum (Hradec Králové) v rámci Energetického fóra a Teplárenských dnů.

Seminář je určen zaměstnancům, kteří mají ve společnosti na starosti životní prostředí a zpracovávají vnitropodnikové dokumenty nebo hlášení orgánům státní správy.

• Víte, jak se česká a evropská legislativa promítá do Vašich vnitropodnikových dokumentů na ochranu životního prostředí? Ovzduší, vody, odpady, chemické látky, prevence havárií, a další?

• Víte, které změny ve Vaší společnosti mohou mít dopad na povinnost aktualizace vnitropodnikových dokumentů?

• Provádíte pravidelně aktualizaci vnitropodnikové dokumentace: směrnice, provozní řády, bezpečnostní listy, havarijní plány, základní hodnocení rizik ekologické újmy, protokol o nezařazení (PZH), písemná pravidla, ILNO a další?

• Ohlašujete změny ve vnitropodnikové dokumentaci nebo v ohlašovacích povinnostech příslušným orgánům státní správy?

• Víte, že se vystavujete finančnímu postihu za nesplnění povinnosti aktualizace?

Přednášející:

• Ing. Jitka Hofmanová, EKONOX, s.r.o.

• Ing. Kristýna Pithardtová, EKONOX, s.r.o.

• Ing. Šárka Kratochvilová, EKONOX, s.r.o.

• Ing. Jiří Švachula, CSc., EKONOX, s.r.o.

Účastníci získají potvrzení o absolvování školení o legislativě v oblasti ochrany životního prostředí.

Ke stažení

• Program konference a přihláška
   

Kontaktní osoba

Ing. Kristýna Pithardtová
Tel.: +420 466 415 010
Email: pithardtova@ekonox.cz

Uhelným elektrárnám a dalším velkým spalovacím zdrojům tikají hodiny. Odpočítávají čas do srpna 2021, kdy budou pro všechny platit nové emisní limity a také požadavky na jejich měření. Obojí vyplývá z evropské legislativy, ne z české, která je v tomto ohledu zatím benevolentnější. Co přesně změna přináší a proč by to mělo zajímat radnice a krajské úřady v průmyslových oblastech České republiky?

O co se jedná: závěry o BAT pro velká spalovací zařízení

V srpnu 2017 schválila Evropská komise tzv. Závěry o BAT (Best available techniques – nejlepší dostupné techniky, zkráceně BAT).[1] Tento dokument stanoví přísnější emisní limity, které budou muset všechna velká spalovací zařízení plnit do čtyř let od jejich schválení, tedy do srpna 2021. Závěry o BAT zároveň stanoví i přísnější požadavky na monitoring emisí znečišťujících látek, než jaké v současnosti upravuje česká legislativa. Velká spalovací zařízení se tak budou muset přizpůsobit i těm.

Kterých spalovacích zdrojů se nová pravidla týkají?

Závěry o BAT se týkají:

• spalování paliv (včetně odpadu) v zařízeních o tepelném příkonu 50 MW a více
• zplyňování černého uhlí nebo jiných paliv (uhlí, plyn, biomasa, kapalná paliva, ale i vedlejší produkty průmyslové výroby) o tepelném příkonu 20 MW a více

Kompletní seznam těchto zdrojů najdete v portálu Ministerstva životního prostředí k integrované prevenci. Jedná se o všechna zařízení z kategorie 1.1, 1.4 a 5.2.[2]

Změna č. 1: kontinuální monitoring

Zpřísnění pravidel pro monitoring znečišťujících látek spočívá zejména v tom, že řadu látek doposud monitorovaných jen jednorázově je nyní nutné monitorovat kontinuálně. Rozdíl mezi těmito dvěma typy monitorování je důležitý: Jednorázové měření se provádí v intervalech, které stanoví úřad v integrovaném povolení. Zajišťuje jej provozovatel prostřednictvím autorizované osoby. Naproti tomu kontinuální měření emisí probíhá soustavně za pomoci zařízení, které je třeba každé tři roky podrobit kalibraci. Přesnost kontinuálního měření je zároveň kontrolována jednorázovými měřeními, která provádí opět autorizovaná osoba. Je zřejmé, že kontinuální měření nabízí lepší zprávu o skutečných emisích a může tedy lépe přispět k ochraně životního prostředí. (Podrobněji: vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší)

Povinný kontinuální monitoring je v současnosti stanoven pro tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý, oxidy dusíku a oxid uhelnatý. Závěry o BAT přidávají nové požadavky na kontinuální monitoring amoniaku (pro všechna zařízení, která používají sekundární opatření k odstranění oxidů dusíku ze spalin) a také kontinuální monitoring emisí rtuti (pro všechna velká spalovací zařízení s instalovaným výkonem nad 300 MW). Obě tyto látky jsou velmi nebezpečné pro lidské zdraví a je tedy žádoucí mít podrobný přehled o jejich emisích.

Změna č. 2: jednorázový monitoring

Všechna zařízení, ve kterých se spaluje černé či hnědé uhlí, budou muset navíc nově monitorovat emise plynných chloridů (HCl) a fluoridů (HF), a to nejméně třikrát za rok. Další novou povinností bude monitoring těžkých kovů (arsen, kadmium, olovo, zinek a další) v emisích do ovzduší, který by měl probíhat minimálně jednou za rok.

Změna č. 3: každodenní měření odpadních vod

Velká spalovací zařízení vytvářejí rovněž poměrně velké množství odpadních vod, které mohou obsahovat rozpuštěné anorganické soli, nerozpuštěné látky či těžké kovy. V této oblasti se aplikují Závěry o BAT pro čištění odpadních vod a odpadních plynů.[3] Ty oproti stávající právní úpravě přicházejí navíc s povinností měřit emise nerozpuštěných látek do vody s denní frekvencí (stávající právní úprava požaduje pouze 12 nebo 24 měření za rok).

Důsledek pro krajský úřad - příslušný orgán integrované prevence

Krajské úřady mají povinnost během čtyř let po publikaci Závěrů o BAT (tedy do srpna 2021) promítnout všechny jejich požadavky do všech integrovaných povolení pro velká spalovací zařízení. Provozovatelé, úředníci i odborná veřejnost často diskutují o přísnějších emisních limitech. Je ale důležité, aby krajské úřady ve čtyřleté lhůtě zahrnuly do integrovaných povolení také požadavky na monitoring.

Pro monitoring nelze udělit výjimku

Zpřísnění pravidel se promítne také do integrovaných povolení, které udělují odbory životního prostředí či integrované prevence krajských úřadů. V následujících měsících až letech se na ně budou obracet provozovatelé velkých spalovacích zdrojů s žádostmi o výjimky. Tentokrát ale naraz. Zákon o integrované prevenci sice umožňuje za velmi přísných podmínek udělit výjimku z emisních limitů spojených s nejlepšími dostupnými technikami. S možností udělit výjimku z povinnosti měřit emise ale ani zákon, ani evropská směrnice o průmyslových emisích, nepočítá. Provozovatelé velkých spalovacích zařízení by tak neměli zapomenout, že kromě přizpůsobení se přísnějším emisním limitům je čeká také adaptace na nové požadavky na monitoring. 

Zdroj: Laura Haiselová, Frank bold (Článech vyšel v časopisu PRO města a obce)

Poznámky:

[1] https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?qid=1503383091262&uri=CELEX:32017D1442
[2] Jejich seznam najdete zde: https://www.mzp.cz/ippc/ippc4.nsf/seznamy.xsp
[3] Tzv. Závěry o BAT pro CWW – Common waste water and waste gas treatment.https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=uriserv:OJ.L_.2016.152.01.0023.01.ENG