Jeden hříšník se starým a špatně seřízeným motorem vydá tolik prachových částic, kolik jich vyprodukují tisíce nových autobusů. Zhruba deset procent nejhorších hříšníků totiž způsobilo 40 % všech emisí částic. Tak zní jeden z výsledků měření znečištění ovzduší loděmi v Praze. Problém je ale zejména na legislativní úrovni. Lodě v průběhu jejich užívání nemusí procházet žádnými technickými kontrolami. Pochopitelně je důležité, aby lodníci měli správně seřízený motor a náležitě se o něj starali.
Městská část Praha 5 nechala na základě podnětů od občanů bydlících na Janáčkově nábřeží změřit u renomovaných odborníků z ČVUT a Akademie věd ČR emise lodí. Emise částic u „nejhorších“ lodí jsou desetinásobky emisí plavidel s novými motory. Plavební komory a náplavky, kde kotví lodě – to jsou místa na Vltavě s nejvyšším počtem částic na centimetr krychlový. Prokázala to měření provedená experty z ČVUT.
Rozptyl naměřených hodnot je ale značný, protože některé lodě mají relativně nové moderní motory, zatímco jiné lodní motory jsou desítky let staré, a u mnohých lodí jsou navíc ve špatném technickém stavu, což je v těch nejhorších případech patrné i pouhým okem – stoupá z nich šedý až černý kouř.
Uvedl to mj. doc. Michal Vojtíšek, Ph.D., z Fakulty strojní ČVUT v Praze na středeční prezentaci výsledků měření emisí v prostoru plavební komory Smíchov i kvality okolního ovzduší na mimořádném, veřejně přístupném společném zasedání Výborů územního rozvoje a životního prostředí a Komise dopravní MČ Praha 5.
„Naftové motory obecně produkují velké množství pevných částic i oxidů dusíku. U silničních vozidel emise částic výrazně snižují filtry, emise oxidu dusíku redukční katalyzátory. U nesilničních motorů, včetně těch lodních, se filtry a katalyzátory zavádějí s nějakým zpožděním, neplatí pro ně tak přísné emisní normy a nepodléhají kontrolám. Emise mezi jednotlivými naftovými motory se tak liší až o několik řádů, starý lodní motor ve špatném stavu může vyprodukovat tolik částic jako několik tisíc nových autobusů,“ řekl Michal Vojtíšek.
Podle něj orientační stanovení emisí vzorkováním vzduchu nad hladinou po průjezdu jednotlivých lodí poukazují na relativně vysoké emise částic i oxidů dusíku (NOx). Průměrné hodnoty (cca 6 x 1015 částic, 1,7 g částic a 74 g NOx, vše vyjádřeno na kg paliva – a tato čísla mohou být a pravděpodobně budou ještě upřesněna) jsou násobně vyšší, než uvádějí 5–10 let staré studie pro silniční vozidla.
Výsledky ukazují, že v určitých místech jsou emise z lodí větší problém než z aut, třeba u Dětského ostrova. "Měření prováděli největší odborníci v ČR, jsou nezpochybnitelná a musí se řešit co nejdříve. My v tom máme svázané ruce, nejdříve musí dojít ke změně legislativy. Když jsme toto téma otevřeli, rádi budeme nadále nápomocni, aby zákonodárci přijali změny co nejdříve. Vzhledem k tomu, že příští jaro máme otevřít kompletně zrekonstruovaný Dětský ostrov, jsou tyto výsledky pro mě velmi důležité,“ uvedl starosta MČ Praha 5 Ing. Pavel Richter.
Hnací motory výletních lodí v oblasti historického centra a plavební komory jsou navíc provozovány při velmi nízkém zatížení, což je z hlediska emisí částic, a zejména rakovinotvorných polycyklických aromatických uhlovodíků, nejhorší provozní režim. Spaluje se totiž relativně málo paliva, ochlazuje se spalovací prostor, kvalita spalování klesá, vlivem nízkých teplot výfukových plynů se ve výfukovém potrubí tvoří úsady a snižuje se, pokud je jimi motor vybaven, účinnost katalytických zařízení.
U lodních motorů velmi záleží na kvalitě konstrukce, výroby, seřízení, údržby a obsluhy motoru a na klimatických a provozních podmínkách. Podle docenta Vojtíška je nejefektivnější řešení nepříznivých dopadů lodní dopravy v zásadě „jednoduché“. Nejprve je nutné seřídit motory a pečlivě je udržovat. Následně je nutné přistoupit k výměně starých nevyhovujících motorů za modernější. „Jenže k tomuto technickému řešení nemůžeme nutit majitele a provozovatele lodí, problém technický se stává problémem legislativním,“ uzavřel docent Vojtíšek, s tím, že u relativně velmi malého počtu historicky cenných plavidel s dobovými motory by se měla udělat výjimka.
Jeho názor podpořil Miroslav Čacký, jeden z účastníků zasedání z řad veřejnosti a zároveň předseda spolku Zdravý rozum. V diskusi připomněl, že „pokud má loď motor z roku 1952, byl jí provoz povolen na základě tehdejších platných pravidel a od té doby se nemusela kontrolovat“.
„Je třeba vyvolat širokou debatu. Inspirace je možná v zahraničí, není potřeba vymýšlet nic nového – stačí se podívat například do Hamburku nebo na Dunaj,“ říká předsedkyně Výboru územního rozvoje MČ Praha 5, Ing. arch. Zuzana Hamanová.
