Znečištění ovzduší může mít podle nového výzkumu závažnější vliv na úmrtnost, než se dosud předpokládalo. Smog totiž podle vědců zvyšuje riziko náhlého úmrtí, tedy nejen riziko smrti v dlouhodobější perspektivě, a to už při relativné slabém znečištění. Koncentrace nebezpečných jemných částic, které se dostávají do ovzduší z výfukových plynů, především naftových motorů, průmyslové výroby či vytápění, mohou například vyvolat mozkovou mrtvici, infarkt, angínu pectoris či embolii. Tyto problémy se podle zprávy mohou objevit už pět dní poté, co byl člověk vystaven většímu znečištění. Napsal to deník Le Monde, který se odvolává na zprávu francouzského ústavu pro zdravotní dozor InVS.

Zdroj: ČeskéNoviny (Smog podle francouzských vědců zvyšuje riziko náhlého úmrtí)

Na začátku nového roku 2015 Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zveřejnil přehled kontrol, které úřad zahájil letos v lednu. Kontroly se mají týkat jednak peněžních prostředků určených na infrastrukturu vodovodů a kanalizací a také prostředků poskytnutých na podporu úspor energie.

Peněžní prostředky určené na infrastrukturu vodovodů a kanalizací

Cíle této kontroly je prověřit poskytování, čerpání a použití peněžních prostředků určených na výstavbu a obnovu infrastruktury vodovodů a kanalizací. Kontrolováno bude Ministerstvo zemědělství a vybraní příjemci prostředků. Tato kontrola by měla být zahájena v druhé polovině ledna, její ukončení na naplánováno na září 2015. Kontrolu bude řídit člen kolegia NKÚ Ing. Jiří Adámek.

Kontrola by měla ověřit, zda je systém poskytování a užití prostředků na infrastrukturu vodovodů a kanalizací dostatečně transparentní, efektivní a hospodárný a zda poskytování a užití prostředků na infrastrukturu vodovodů a kanalizací umožní plnění evropských směrnic. Kontrolovatelný objem finančních prostředků je 11,5 miliardy korun.

Tato kontrola navazuje na kontrolní akci č. 08/22, kde byly v činnosti Ministerstva zemědělství zjištěny značné nedostatky.  V kontrolní akci č. 08/22 - Finanční prostředky určené na čištění odpadních vod, při které bylo zejména zjištěno:

• Podmínky směrnice Rady č. 91/271/EHS nesplňuje 314 aglomerací, z nichž 50 aglomerací včetně Prahy nezpracovalo ani kompletní přípravnou dokumentaci projektů. S ohledem na dobu trvání přípravné a realizační fáze projektu je zřejmé, že v roce 2010 nebudou nezbytná opatření v těchto aglomeracích dokončena.

• Prodloužení přechodného období pro implementaci směrnice Rady č. 91/271/EHS je nereálné, neboť délka přechodného období je součástí smlouvy o přistoupení ČR k EU. Nesplnění termínu je spojeno se sankcí, kterou mohou orgány EU uplatnit vůči ČR.

• Evropská komise dosud nevydala jednoznačné stanovisko definující pojem „vyřešená aglomerace“. MZe a MŽP stanovily vlastní kritéria; nesouhlasné stanovisko Evropské komise s těmito kritérii by však mohlo ovlivnit předpokládanou výši nákladů na realizaci opatření i termín zajištění žádoucího stavu.

• Předpokládané náklady na realizaci opatření činí pro období let 2007-2010 49 134 mil. Kč a budou financovány zejména z fondů EU, a to ve výši 33 166 mil. Kč, tj. 67,5 %. ČR však musí zajistit spolufinancování ve výši 15 968 mil. Kč tj. 32,5 %. Z této částky by investoři měli vynaložit z vlastních zdrojů 10 034 mil. Kč, což představuje 20,4 % z celkových nákladů na implementaci směrnice.

• Strategie financování zpracovaná v roce 2007 předpokládá, že z operačního programu Životní prostředí bude na vodohospodářské projekty čerpána finanční částka ve výši 23 921 mil. Kč. Dle analýzy provedené MŽP bude na tyto projekty poskytnuto z prostředků EU o cca 8 515 mil. Kč méně. Důvodem jsou smlouvy uzavřené mezi vlastníkem a provozovatelem infrastruktury, které dle vyjádření Evropské komise nesplňují podmínky tzv. nejlepší mezinárodní praxe. EU nekompenzuje dotacemi chybějící zdroje vlastníků, jejichž smlouvy se soukromými provozními společnostmi nezajišťují odpovídající výši nájemného a nezavazují provozovatele k investicím do infrastruktury s cílem zajistit potřebnou udržitelnost vodohospodářské infrastruktury. V době kontroly NKÚ nebyly jednoznačně stanoveny zdroje k pokrytí finančního deficitu ve výši cca 8 515 mil. Kč, neboť MŽP ve své analýze uvádí pouze potenciální zdroje k jeho pokrytí, avšak bez uvedení konkrétní finanční částky.

• Podmínky tzv. nejlepší mezinárodní praxe dosud nesplňují některé smlouvy uzavřené mezi vlastníkem a provozovatelem infrastruktury u projektů financovaných z Fondu soudržnosti v období let 2004-2006. V případě, že nedojde k jejich úpravě, nebude příjemci podpory proplacena závěrečná platba ve výši 20 % z poskytnuté podpory EU. Důsledkem nedořešených podmínek je zvýšení vlastních nákladů konečných příjemců dotace na spolufinancování projektů.

• Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (o finanční kontrole), neobsahuje specifickou úpravu delegace pravomocí v oblasti kontrol evropských prostředků, která by lépe odpovídala požadavkům evropské legislativy.

Peněžní prostředky státu poskytované na podporu úspor energie

Cílem kontroly je prověřit poskytování peněžních prostředků na podporu úspor energie a zhodnotit dosažené výsledky v porovnání se stanovenými cíli a použitými prostředky. Kontrolováni budou Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí, Státní fond rozvoje bydlení, Státní fond životního prostředí České republiky a vybraní příjemci peněžních prostředků. Tato kontrola by měla být zahájena koncem ledna, její ukončení na naplánováno na říjen 2015. Kontrolu bude řídit člen kolegia NKÚ RNDr. Petr Neuvirt.

Tato kontrolní akce se zaměří na peněžní prostředky vynakládané v rámci programů, které se soustředí na otázky úspor energie. Jedná se zejména o programy v resortu životního prostředí (OP Životní prostředí - cca 677 mil. EUR za období 2007 - 2013, program Nová zelená úsporám cca 2 mld. Kč), průmyslu (Operační program podnikání a inovace - prioritní osa 3 - cca 493 mil. EUR za období 2007 - 2013) a  bytové politiky (Program podpory výstavby nájemních bytů formou nízkoúročeného úvěru a program Nový Panel na opravy a modernizace bytových domů, který byl nahrazen programem Panel 2013+ dle nařízení vlády č. 468/2012 Sb. - cca 558 mil. Kč v roce 2013). Pro rok 2014 lze očekávat srovnatelné objemy roční alokace.

NKÚ provedl již několik kontrol souvisejících s podporou opatření na úspory energie:  

• 05/08 „Hospodaření s finančními prostředky určenými na Státní program podpory úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie“;

• 08/38 „Peněžní prostředky na programy podpor výroby energie z obnovitelných zdrojů energie a úspor energie“;

•  10/31  „Prodej přebytku jednotek přiděleného množství emisí (Assigned Amount Units) a použití takto získaných peněžních prostředků“;

• 14/06 (kontrola zařazená do plánu na rok 2014) „Peněžní prostředky určené na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů“.

Podpora zelené energie vyjde ČR na bilion korun, dvě třetiny odčerpá fotovoltaika

NKÚ dnes zveřejnil výsledky kontololy, která se zaměřila na využití prostředků na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů. Cílem kontroly bylo prověřit poskytování peněžních prostředků na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů, včetně zhodnocení dosažených výsledků v porovnání se stanovenými cíli a použitými prostředky. Finanční podpora pro zařízení k výrobě elektrické energie z biomasy, větru, vody, slunečního záření a bioplynu bude ještě dlouho extrémně zatěžovat ekonomiku České republiky, kostatuje NKÚ v tiskové zprávě. NKÚ odhad, že do roku 2030 celkové náklady na podporované zdroje elektřiny převýší bilion korun. Jen v letech 2011 až 2014 činily téměř 157 miliard korun. Podstatnou část této sumy zaplatí samotní odběratelé jako příplatek ke spotřebované elektřině. Více k tématu ZDE

Související článek:

NKÚ: Podpora zelené energie vyjde ČR na bilion korun, dvě třetiny odčerpá fotovoltaika

Na téma povinného třídění biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) položila redakce Priority několik otázek Jaromíru Manhartovi, řediteli Odboru odpadů MŽP. Ten tvrdí, že i když novela zákona o odpadech zavádí povinnost třídit BRKO již od začátku roku příštího roku, ministerstvo si uvědomuje rychlost celého procesu, a proto navrhlo, aby byla obcím tato povinnost stanovena každoročně v období od 1. dubna do 31. října.

Proč bylo nutné zavádět povinnost třídit biologicky rozložitelný komunální odpad?
Je to krok, kterým chce Ministerstvo životního prostředí docílit splnění cílů, jež vyplývají ze směrnice 1999/31/ES, o skládkách odpadů. Klíčovým rokem pro Českou republiku je přitom rok 2020. Směrnice ukládá členským státům povinnost snížit množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky. Z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů produkovaného v roce 1995 je třeba toto množství snížit do roku 2020 na 35 procent, to znamená, že Česká republika může v roce 2020 uložit na skládky pouze 535 500 tun biologicky rozložitelných komunálních odpadů.

To byl jediný důvod?
Dalším důvodem je samozřejmě fakt, že z biologicky rozložitelného komunálního odpadu lze vyrobit kvalitní organickou hmotu ve formě kompostu, která by měla skončit především na zemědělské půdě, nikoliv na skládkách odpadů. Z hlediska Ministerstva životního prostředí tedy byly pro zavedení povinnosti třídit biologicky rozložitelný komunální odpad důležité tyto aspekty: docílit splnění cílů podle evropské legislativy, snižovat množství odpadů ukládaných na skládky a navrátit organickou hmotu do půdy.

Máte za to, že tato povinnost způsobí obcím problémy, anebo naopak tuto povinnost budou zvládat?
Vzhledem k tomu, že novela zákona o odpadech a její vyhlášky stanovují minimální požadavky pro obce, jsme přesvědčeni, že povinnosti, které s sebou nová legislativa přináší, nebudou obcím způsobovat problémy. Podstatné je občanům vysvětlit, proč třídit a k čemu systém tříděného sběru povede. V prvé řadě je totiž nutné dbát na kvalitu a čistotu vytříděných biologicky rozložitelných komunálních odpadů a stanovit systém nakládání s nimi takovým způsobem, který zajistí funkčnost systému s ohledem na finanční dopady v příslušné obci.

Dává Ministerstvo životního prostředí obcím na výběr, jak se postavit k povinnosti třídit biologicky rozložitelný komunální odpad?
Ministerstvo dává prostřednictvím vyhlášky obcím mnoho možností ve výběru rozsahu a zajištění odděleného soustřeďování biologicky rozložitelného  komunálního odpadu a prozatím stanovuje pouze minimální požadavky na oddělené soustřeďování tohoto odpadu. Víme, že je nutné ponechat v prvních dvou až třech letech obcím určitou volnost a umožnit jim, aby se daný systém v obci rozvíjel s ohledem na místně příslušné podmínky. Celkové náklady vyvolané zavedením povinnosti odděleného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu je velmi obtížné kvantifikovat, neboť není možné předvídat, pro jaké varianty odděleného sběru tohoto odpadu se obce rozhodnou.

Je tedy možné, že nařízení dozná ještě nějakých změn?
Ministerstvo bude celý systém a jeho výsledky průběžně vyhodnocovat. V případě nutnosti lze přistoupit k úpravám legislativy. Dobré je, že obce mohou dlouhodobě čerpat prostředky z Operačního programu Životní prostředí na zkvalitnění systému třídění odpadů.

Jakým konkrétním způsobem může při naplňování nové povinnosti třídit biologicky rozložitelný komunální odpad pomoci Operační program Životní prostředí?
Připravovaný nový Operační program Životní prostředí 2014–2020 je zaměřen převážně právě na podporu materiálového využití a podporu systému  separace a svozu odpadů. V rámci OPŽP 2014–2020 se připravuje podpora realizace implementace nově zavedených legislativních povinností, jako jsou zejména povinný sběr biologicky rozložitelného komunálního odpadu a posílení sběru ostatních využitelných složek komunálních odpadů. Nelze však opomenout, že již ze stávajícího OPŽP 2007–2013 bylo podpořeno několik set projektů zaměřených na nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem. Tlak bude především na to, aby již podpořené projekty maximálně využily projektovanou kapacitu svých zařízení.

Na co mohou v této souvislosti obce a města zejména žádat?
V této souvislosti budou moci obce žádat především na posílení systému tříděného sběru a svozu odpadů, na výstavbu a dovybavení kompostáren a sběrných dvorů a podobně.

Je třeba, aby obce rozlišovaly mezi odpadem živočišným a rostlinným?
Povinnost obce zajistit místa pro oddělené soustřeďování biologicky rozložitelného komunálního odpadu bude splněna v případě zavedení odděleného soustřeďování minimálně pro biologické odpady rostlinného původu. Obce mohou zavést oddělené soustřeďování biologických odpadů rostlinného původu společně s biologickými odpady živočišného původu, ale je nutné disponovat zařízeními, ve kterých je možné – i s ohledem na požadavky nařízení č. 1069/2009, o vedlejších produktech živočišného původu – tyto odpady zpracovávat. Důležité je, že bez možnosti soustřeďování odpadu, za podmínek zajišťujících ochranu veřejného zdraví a životního prostředí a následného zpracování těchto odpadů v příslušných zařízeních disponujících hygienizační jednotkou, nebude reálné, aby obec tento způsob odděleného sběru zaváděla.

Jak jsou na tom města a obce s tříděním biologicky rozložitelného komunálního odpadu a jeho likvidací v tuto chvíli? Například ve srovnání s jinými zeměmi?
V této oblasti je aktivní řada měst a obcí, které samy, i bez přímé legislativní povinnosti, třídění bioodpadů na svém území již zavedly. Většina obcí s  ozšířenou působností má separaci bioodpadů zavedenu. Několik set projektů bylo podpořeno ze stávajícího Operačního programu Životní prostředí. Avšak odhadujeme, že biologicky rozložitelný komunální odpad třídí přesto v České republice jen jedna šestina obcí. I proto Ministerstvo životního prostředí hodlá finanční prostředky z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020 využít na další výraznou podporu tříděného sběru tohoto typu odpadu.

Mohlo by vás zajímat:

7. verze OPŽP 2014 - 2020 a harmonogram výzev

Zdroj: Priorita 12/2014

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na to, jak stát poskytoval prostředky na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů. Finanční podpora pro zařízení k výrobě elektrické energie z biomasy, větru, vody, slunečního záření a bioplynu bude ještě dlouho extrémně zatěžovat ekonomiku České republiky. Odhad NKÚ je, že do roku 2030 celkové náklady na podporované zdroje elektřiny převýší bilion korun. Jen v letech 2011 až 2014 činily téměř 157 miliard korun. Podstatnou část této sumy zaplatí samotní odběratelé jako příplatek ke spotřebované elektřině. Více ZDE

Nová Priorita přináší článek z listopadového jednání 16. Monitorovacího výboru OPŽP. Během jednání zástupci Evropské komise ocenili pokrok v administraci projektů podpořených v roce 2014. Důležitým textem je i článek o zavedení nové povinnosti, která městům a obcím od začátku roku 2015 stanovuje povinnost třídění rozložitelných biologických odpadů.

Prosincová Priorita přináší článek z listopadového jednání 16. Monitorovacího výboru Operačního programu Životní prostředí. Během jednání zástupci Evropské komise ocenili pokrok v administraci projektů podpořených z OPŽP v roce 2014. Na zasedání výboru se přitom ještě předpokládalo, že výše nedočerpaných prostředků z OPŽP v roce 2014 se bude pohybovat kolem pěti miliard korun. Na konci roku však bylo již jasné, že se z OPŽP vyčerpají všechny finanční prostředky a že Česká republika nebude muset do Bruselu vracet žádné peníze.

Důležitým textem je i článek o zavedení nové povinnosti, která městům a obcím od začátku roku 2015 stanovuje povinnost třídění rozložitelných biologických odpadů. Vyhláška obcím a městům přitom dává na výběr z několika způsobů, jak občanům třídění bioodpadů umožnit. Svou roli sehrává také Operační program Životní prostředí, který bude i nadále podporovat ekologicky šetrné nakládání s odpady.

Hlavním tématem prosincové Priority je však Zpráva o životním prostředí 2013, kterou v listopadu 2014 schválila vláda ČR. Zpráva konstatuje, že stav životního prostředí České republiky se mírně zlepšil, protože zátěže životního prostředí klesají. Podle zprávy se tuzemská příroda však stále ještě vzpamatovává ze znečištěného prostředí před rokem 1989, kdy Československo spolu s NDR a Polskem patřilo do oblasti znečišťovatelů zvané černý trojúhelník. Zpráva se na několika místech zmiňuje také o přínosu Operačního programu Životní prostředí.

Čtěte také:

Na třídění BRKO jde získat dotaci z OPŽP

Priorita 12/2014

Řádově desítky tisíc rodin v Česku stále pijí vodu, která kvůli vysokému obsahu olova nesplňuje moderní limity na obsah tohoto těžkého kovu. S přelomem roku nastala šance to změnit. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) znovu nabídlo majitelům domů, bytů, ale i družstvům a společenstvím vlastníků dotace na výměnu starých olověných rozvodů za nové, zdravotně nezávadné. Dotace se poskytuje na výměnu všech olověných rozvodů vody v celém domě, a to nejvýše částkou 20 tisíc korun na jeden byt. Pokud jde o bytové domy, platí, že na výměně potrubí by se měly domluvit všechny „partaje". Poskytnout dotaci jen na část bytů totiž nelze. „Výzva bude otevřená až do 16. února, žadatelé by však neměli podcenit čas určený na přípravu projektu," zdůraznila Karla Šlechtová, ministryně pro místní rozvoj.

Podprogram Podpora oprav domovních olověných rozvodů stanovuje podmínky pro poskytování státních dotací na snížení obsahu olova v pitné vodě výměnou domovních olověných rozvodů vody za rozvody zdravotně nezávadné v trvale obydlených stavbách pro bydlení, tj. v bytových a rodinných domech, postavených na území České republiky. Dotace poskytnutá z tohoto podprogramu musí být vyčerpána v roce 2015.

Příjemcem dotace je vlastník nebo spoluvlastník domu s domovními olověnými rozvody vody, nebo společenství vlastníků jednotek nebo vlastník nebo spoluvlastník bytu v domě s domovními olověnými rozvody vody, ve kterém společenství vlastníků jednotek nevzniklo.

Podpora má charakter neinvestiční dotace poskytované žadatelům ze státního rozpočtu ČR. Dotace se poskytuje na výměnu všech olověných rozvodů vody v celém domě, a to nejvýše částkou 20 tis. Kč na jeden byt v domě. Dotace je poskytována v souladu s předpisem Evropských společenství1 podle pravidla „de minimis“.

Žádosti o dotaci včetně příloh musí být doručeny nejpozději do 16. 2. 2015. do podatelny Ministerstva pro místní rozvoj. Žádosti a stanovené doklady předkládá žadatel v nerozebíratelném provedení, přičemž všechny stránky budou vzestupně očíslovány a bude uveden celkový počet stran.

Dokumenty ke stažení:

• Podpora oprav domovních olověných rozvodů pro rok 2015

• Metodický pokyn k podprogramu OR 2015

• Pokyn k elektronické žádosti OR

• Hodnotící kritéria OR pro rok 2015

• Metodika pro odběr vzorků, jejich analýzu a vyhodnocení

• ISPROFIN identifikace

• ISPROFIN bilance

Zdroj: MMR ČR, DENÍK.cz

Současná předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková je sice v tomto psotu až od 1. srpna 2011, ale o to více se potýkala s dědictvím fotovoltaického průšvihu doby před rokem 2010 – zpochybněna byla tak či onak řada licencí, které solární podnikatelé získali. „Hrozilo nám, že ať uděláme cokoliv, bude to špatně. Když některé solární elektrárně odebereme licenci a soud rozhodne jinak, hrozí nám, že zaplatíme škodu. Když naopak nezahájím nové licenční řízení, budu mít na krku trestní oznámení právě od některého státního zástupce,“ argumentuje v rozhovoru Vitásková.

Ke snížení nákladů mohlo podle Vitáskové přispět rozsáhlé šetření ERÚ, kdy regulátoři zkoumali oprávněnost licencí starších solárních elektráren. A dále uvádí, že někteří solárníci se pravděpodobně „umírnili ve výrobě, aby moc nevyčnívali“. Celkové výdaje na podporované zdroje energie včetně obnovitelných, které v roce 2014 dosáhly 44 miliard korun, letos poklesnou o dvě miliardy.

Další nepříznivý dopad pro kapsy českých občanů může mít ukrajinská krize. Vitásková připomíná, že na riziko přerušených dodávek suroviny poukazuje i ruský plynárenský gigant Gazprom. Země Visegrádské čtyřky včetně Česka proto chystají investice do nových propojení plynovodů. A ty částečně zaplatí v cenách plynu koncový spotřebitel – tedy domácnosti a firmy. Vitásková považuje budování nových plynovodů za správné, zároveň ale v rozhovoru zastává názor, že Evropa se bez ruského plynu neobejde.

Rozhovor s předsedkyní ERÚ pro Česko pozici čtěte ZDE

Mohlo by Vás zajímat:

HN: Letos mírně zlevní elektřina, ceny plynu, tepla i vody půjdou nahoru

Zdroj: Česká pozice

V šesti obcích Moravskoslezského kraje začala platit vyhláška, která zakazuje lidem prodávat šrot v soukromých sběrnách. Pod hrozbou pokuty až třicet tisíc korun ho mohou pouze zdarma odevzdávat ve sběrných dvorech. Postihy hrozí i provozovatelům sběren, které budou dál kovový odpad od soukromníků vykupovat. Představitelé obcí, kteří tak chtějí bojovat proti krádežím kovů, se ale shodli, že zpočátku nebudou nedodržování vyhlášky pokutovat. Na některých místech tak bylo dnes vše při starém.

Především zavedení bezhotovostního výkupu, které slíbil ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO, by mohlo zbavit zloděje kovů po celé republice hlavní motivace - peněz na ruku. Vyhláška ale teprve vzniká. Úřad nemá například jasno, jakou formou by měli lidé dostat zaplaceno - zda na účet, nebo třeba formou složenky.

Od ledna 2015 se měly totiž kovy vykupovat už pouze bezhotovostně, novinka se ale odkládá. Ministerstvo životního prostředí zatím nedokončilo příslušnou vyhlášku. Úprava, podle které lidé už ve sběrně za kov nedostanou peníze na ruku, chce zbavit zloděje kovů hlavní motivace. Vyhláška, která zavede ve sběrnách surovin bezhotovostní výkup, teprve vzniká. Zatím úřady nemají jasno, jakou formou v budoucnu dostanou lidé za kovy zaplaceno. "Jedna z možností je platba na účet, anebo by to byla forma složenky. Tato diskuze je ještě vedena," přiblížil zvažované varianty ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart. Podle ministerstva by mohla začít platit od jara.

Související články:

Nové obecní vyhlášky zakazující výkup kovů zatím sběrače nezastavily (ČT24, 5.1.2015)

Hotovost za kovy už dlouho výkupny vyplácet nebudou (ČT24, 31.12.2014)

Plán přípravy vyhlášek na rok 2015 (30.12.2014)

Zdroj: ČT24

Foto: https://sberny.hofrmetal.cz

Ceny emisních povolenek by mohly na konci letošního roku atakovat hranici deseti eur. ČTK to řekl analytik společnosti Virtuse Energy Anatolij Stolbov. "V našem průměrném scénáři počítáme s tím, že ceny povolenek se mohou do konce roku přiblížit deseti eurům. V nejvíce ambiciózní verzi počítáme s cenou deset eur již v létě a s cenou 12 eur na konci roku," řekl Stolbov. Podle něj bude pro vývoj cen nejdůležitější, jestli a případně v jakém formě přijme Evropská komise takzvanou tržní stabilizační rezervu. Rezerva má navázat na takzvaný backloading, který byl v Evropě spuštěn v loni právě kvůli přebytku povolenek a jejich klesajícím cenám. Během tří let mají být jeho prostřednictvím postupně staženy povolenky na 900 milionů tun emisí. Tyto povolenky se pak mají postupně vrátit na trh v letech 2019 a 2020. Současná cena je asi sedm eur. 

Zdroj: ČTK

Nakládání s odpady, registr znečišťování životního prostředí i pravidla pro národní parky čekají letos legislativní změny. Některé začaly platit již s nástupem nového roku, jako například vyhláška o nakládání s bioodpady a kovy a změny v podmínkách obchodování s emisními povolenkami. Ministerstvo životního prostředí chystá i další novinky, jako například novelu zákona o ochraně ovzduší, která by mohla zrychlit informování lidí o smogu.

Až do ledna se oproti původním plánům protáhla příprava rozsáhlé novely zákona o odpadech. Budou dva - klasický o odpadech včetně nebezpečných a komunálních a druhý zcela nový o výrobcích s ukončenou životností. MŽP tím chce zavést větší kontrolu nad sběrem například elektrošrotu, vysloužilých solárních panelů a autovraků. Oba zákony mají platit od roku 2016.

Od Nového roku nicméně platí Plán odpadového hospodářství, který na dalších deset let určuje, jak nakládat s odpady. Před Vánocemi ho schválila vláda. Počítá s omezením skládkování a zvýšením recyklace. K obsahu ale mají výhrady ekologové, firmy i obce.

Novelizací prošel zákon o posuzování vlivů na životní prostředí EIA, který schválili v prosinci poslanci. Ekologové ho přivítali, podnikatelé a stavaři varovali před dopady na stavebnictví. Vadí jim odkladný účinek žalob, který prý může ochromit infrastrukturní stavby. Nová legislativa EIA je vedle služebního zákona podmínkou pro čerpání evropských dotací. Měla platit od Nového roku, Sněmovna ale účinnost odsunula na 1. března. 

Počátkem příštího roku bude přijat Akční plán pro oblast environmentální legislativy, který vymezí základní témata spolupráce Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) a Ministerstva životního prostředí ČR. Dohodli se na tom při jednání prezident SP ČR Jaroslav Hanák s ministrem Richardem Brabcem dne 18. prosince 2014. Dohoda navazuje na dřívější Memorandum o spolupráci z roku 2012. Akční plán se bude zabývat i dopracováním věcných záměrů zákona o odpadech a věcným záměrem zákona o výrobcích s ukončenou životností. Tyto věcné záměry mají být dopracovány do podoby paragrafovaného znění. Věnovali se i problematice EIA, resp. tvz. jednotného povolovacího řízení, který je klíčovým pro zlepšení investičního prostředí v ČR.

Změnami prochází i zákon o ochraně přírody a krajiny, který má upravit pravidla pro národní parky. Ministerstvo ho má brzy předložit vládě. Ekologové dříve namítali, že norma ustoupila od zájmů ochrany přírody a nedostatečně řešila otázku lesního hospodářství. Z různých důvodů se nelíbila ani starostům některých obcí.

V první polovině roku má nabýt účinnosti i návrh zákona, kterým se mění integrovaný registr znečišťování životního prostředí a ohlašovací povinnosti. Má dojít ke snížení počtu provozovatelů a administrativy. Týká se to třetiny současných ohlašovatelů, zejména malých a středních podniků. MŽP slibuje, že se změnami nezhorší ochrana životního prostředí.

V červnu by měl začít platit zákon o prevenci závažných havárií, které způsobily nebezpečné chemikálie. Návrh zákona není novou regulací, ale navazuje na předchozí systém prevence závažných havárií. Cílem právní úpravy je zavést evropskou směrnici o kontrole jejich nebezpečí.

MŽP předpokládá, že v prvním čtvrtletí roku začne platit i novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. V prosinci ji schválila Sněmovna. Norma snižuje platby za vynětí půdy z fondu a zavádí výjimky z plateb odvodů pro dopravní nebo průmyslové stavby v průmyslových zónách. Nelíbí se ekologům kvůli snížení ochrany zemědělské půdy v chráněných územích před zástavbou.

MŽP s hydrometeorology navrhuje změnu statistiky pro posuzování vývoje koncentrací větších prachových částic. Vyhlášení smogových situací by se tak mělo zrychlit a předpovídat mnohem pružněji. Podle Lidových novin by se novela zákona o ochraně ovzduší měla během tří měsíců dostat do připomínkového řízení. Schválení resort očekává do konce roku.

Přehled nově účinných předpisů v roce 2015 najdete - ZDE

Čtěte také:

Plán přípravy vyhlášek na rok 2015 s vyznačenou povinností zpracování RIA (30.12.2014)

Nad vodárenským byznysem v Česku bude nadále bdít několik ministerstev, nikoliv jeden nezávislý regulátor, jak původně chtěla Evropská komise. Vyplývá to z materiálu Ministerstva průmyslu a obchodu, který resort poslal do připomínkového řízení. Do konce ledna příštího roku se má objevit ve vládě.

Ministerstvo v dokumentu ve shodě s ostatními resorty navrhuje, že místo vytváření nového regulátora pouze upraví současný stav. A plánovaná úprava spočívá ve zřízení koordinačního regulačního orgánu na Ministerstvu zemědělství.

Formálně se toho příliš nemá změnit. Cenovou regulaci budou mít nadále na starosti na ministerstvu financí. Ministerstvo zemědělství bude plnit roli koordinátora všech úřadů, které se na regulaci podílejí. Ministerstvo zemědělství se má zároveň postarat o to, aby zákazníci věděli, na koho se mohou obracet se stížnostmi na vodárny. Resort proto navrhuje zřízení centralizovaného místa pro pomoc při vyřizování stížností, námětů a žádostí o vysvětlení v problematice vodáren. Stát chce navíc nově vodárny vzájemně porovnávat podle jednotlivých ukazatelů, počínaje ekonomickou efektivitou a konče zákaznickým servisem.

Ještě v létě se hovořilo o tom, že by pravomoce regulace vodáren přešly na Energetický regulační úřad (ERÚ).

Dokument ke stažení:

Návrh koncepčního řešení regulace cen ve vodárenství a Předkládací zpráva

Zdroj: iDNES.cz (Hlídač vodáren nebude, stížnosti zpracuje Ministerstvo zemědělství)

AVÍZO Efektivní čerpání evropských fondů – to je podle premiéra klíčový úkol vlády pro letošní rok. Jak na to? V čem děláme při čerpání stále chyby? Hostem Heleny Šulcové bude dnes ve Dvaceti minutách Radiožurnálu ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Záznam pořadu - ZDE.

Foto: Hydepark ČT24

Zdroj: ČRo

V příloze uvádíme plné znění sedmé verze Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) pro programové období 2014 - 2020. Tato verze je připravena ke schválení Evropskou Komisí. Dále v příloze publikujeme předběžný harmonogram výzev k podávání žádostí v OPŽP.

Dokument ke stažení:

• Text 7. verze OPŽP

• Přílohy 7. verze OPŽP

• Harmonogram výzev na rok 2015

Zdroj: SFŽP

Předběžné informace o prvních výzvách z programů 2014-2020 jsou již dostupné! Vzhledem k tomu, že vyjednávání programů není v tuto chvíli ukončeno a jeho výsledky mohou mít vliv na vyhlášení dílčích výzev, budou předběžné harmonogramy výzev během roku 2015 dále aktualizovány a ve finální podobě projednány na prvním řádném jednání Monitorovacího výboru daného programu. A co se potenciální žadatelé z předběžného harmonogramu výzev dozví? V jaké prioritní ose / prioritě Unie a v jakém specifickém cíli / opatření bude výzva vyhlášena, jak bude výzva zaměřena – na jaké podporované aktivity, pro jaké příjemce, jak bude výzva nastavena – zda bude kolová či průběžná a předběžné datum vyhlášení výzvy.

Ministerstvo životního prostředí slibuje vypsat první výzvy k podávání žádostí o dotace, které budou obsahovat i konkrétní podmínky pro získání evropských peněz, už v prvním čtvrtletí příštího roku. První podpořené projekty mají být zaměřené na posílení biodiverzity, zprůchodnění migračních bariér pro vodní živočichy či zlepšení kvality prostředí v sídlech.

V březnu podmínky pro získání prvních dotací plánuje představit také Operační program Podnikání a inovace, který nejprve přispěje podnikům na inovativní projekty či průmyslový výzkum a experimentální vývoj.
 

Dokument ke stažení:

OP Podnikání a inovace

OP Výzkum, vývoj a vzdělávání

OP Zaměstnanost

OP Doprava

OP Životní prostředí

Integrovaný regionální OP

OP Praha - pól růstu ČR

OP Technická pomoc

OP Rybářství

Program rozvoje venkova

Program přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika