Hnědouhelné těžební limity padnou. Nikoli plošně, ale v konkrétní vybrané lokalitě. Ministerstvo průmyslu a obchodu totiž pracuje na plánu, který umožní zrušit limity na dolu Bílina. Na ministerstvu se o chystaném dokumentu hovoří jako o „malém prolomení limitů“. Lom patří společnosti Severočeské doly, které jsou součástí skupiny ČEZ. Informaci potvrdily týdeníku Euro dva na sobě nezávislé zdroje. Prolomení územních limitů v Bílině je relativně jednoduchá záležitost. Pozemky, na kterých by se v takovém případě těžilo, totiž patří Severočeským dolům a neleží na nich žádná obec. Pokud by ministerstvo zrušení prosadilo, Severočeské doly by se dostaly k zásobám uhlí, které dle odhadů dosahují 180 milionů tun uhlí. ČEZ by tak zajistil zásobování uhlí pro své elektrárny na další desítky let dopředu, část z těchto zásob by mohly využít i teplárny. O případném zrušení limitů v Bílině se s největší pravděpodobností rozhodne až počátkem příštího roku. Více ZDE

Zdroj: EURO

Více na: https://euro.e15.cz/archiv/stat-chysta-male-prolomeni-limitu-chce-180-milionu-tun-uhli-z-dolu-bilina-1069995#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink Více na: https://euro.e15.cz/archiv/stat-chysta-male-prolomeni-limitu-chce-180-milionu-tun-uhli-z-dolu-bilina-1069995#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink Více na: https://euro.e15.cz/archiv/stat-chysta-male-prolomeni-limitu-chce-180-milionu-tun-uhli-z-dolu-bilina-1069995#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Spotřeba pitné vody v jaderných a klasických elektrárnách ČEZ od roku 2001 vytrvale klesá. V jaderných elektrárnách se snížila o 64 %, v klasických zdrojích o 38 %. Celkově tak elektrárny ČEZ spotřebují téměř o polovinu pitné vody méně ve srovnání s dobou před 13 lety. Spotřeba povrchové (technologické) vody v klasických elektrárnách klesla ve stejném období o 19,7 procenta. O dramatických 43 % klesla také spotřeba podzemní vody. Průměrná spotřeba pitné a povrchové (technologické) vody v jaderných zdrojích byla loni na úrovni 2,773 m3/MWh. V případě produkce tepla se jednalo o 0,261 m3/GJ. Vyplývá to z výstupů hospodaření s vodami v ČEZ. Více ZDE

Přístup k obnovitelným zdrojům energie (OZE) se může velmi lišit podle vnímání těch, kteří s nimi pracují. Od čistě finančního – tedy jak získat co nejvíce peněz na podpoře od státu, přes technický – jak využívat dané přírodní zdroje co nejefektivněji, až po environmentální, který zkoumá, co všechno příroda nabízí v daném místě a jaký typ obnovitelného zdroje je nejlepší využívat. Zejména ten poslední přístup zajímá tým odborníků, kteří sestavují interaktivní mapu zdrojů RESTEP. Celý systém RESTEP včetně metodického přístupu má sloužit pro zlepšení krajských energetických koncepcí a regionálního strategického a územního plánování. Více ZDE

Česká republika by měla mít jednoznačnou strategii v odpadovém hospodářství. Shodli se na tom ministr životního prostředí Richard Brabec s předsedou Svazu měst a obcí ČR Danem Jiránkem na prvním společném jednání. Podle ministra je zpětná vazba a spolupráce s obcemi v souvislosti se životním prostředím naprosto zásadní. Svaz tak musí být zapojen do jednání k úpravám i zcela novým právním předpisům, a to od jejich začátku. Po koncepční právní úpravě volá už řadu let průmyslový i komunální sektor. Říkají, že bez jasných pravidel není možné investovat do odpadových zařízení, která v České republice chybí. Více ZDE

Lídři členských zemí EU se budou na svém březnovém summitu věnovat především ekonomickým tématům jako posílení růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. Na pořadu jednání jsou otázky spojené s konkurenceschopností evropského průmyslu, které přímo souvisí s energetickou politikou a plány v oblasti ochrany klimatu. Premiéři a prezidenti se budou věnovat také aktuální situace na Ukrajině.

Termín/program: 20. - 21. března 2014

• evropský semestr,
• konkurenceschopnost průmyslu,
• klima a energetika,
• přípravy na nadcházející summit EU-Afrika a vztahy s Afrikou.

Výbor: Životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin:

Termín schůze: 19. března 2014

Program:

• Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o statistikách sestavených podle nařízení (ES) č. 2150/2002 o statistice odpadů a jejich kvalitě
• Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění směrnice 2009/31/ES o geologickém ukládání oxidu uhličitého
• Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě: Jakost benzinu a motorové nafty používaných v silniční dopravě v Evropské unii – jedenáctá výroční zpráva (Zpráva za rok 2012)
• Vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a změna směrnice 2003/87/ES
• Přeprava odpadů
• Změna směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství s cílem provést do roku 2020 mezinárodní dohodu o uplatňování jednotného celosvětového tržního opatření na emise z mezinárodní letecké dopravy
• Změna nařízení (EU) č. 525/2013, pokud jde o technické provedení Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu
• Snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší a změna směrnice 2003/35/ES

Zítra se v Bruselu na svém summitu sejdou hlavy evropských států a vlád, a jedním z důležitých bodů programu jejich jednání bude zásadní debata o energetické budoucnosti Evropy. Při této příležitosti generální ředitelé největších energetických společností, ze kterých se skládá tzv. "skupina Magritte", budou znovu hovořit o potřebě přijetí komplexních a ambiciózních, ale zároveň realistických a včasných rozhodnutí, ke kterým předložili seznam příslušných doporučení. Devět doporučení se zaměřuje na reformování evropské energetické a klimatické politiky s cílem dosáhnout tří klíčových cílů: konkurenceschopnosti, udržitelnosti a zabezpečení dodávek. Další podrobnosti najdete ZDE.

Přehled doporučení skupiny Magritte:

1. Docílit vyšší konkurenceschopnosti cen energií v Evropě.
2. Obnovit význam systému ETS jako hlavního nástroje energetické a klimatické politiky.
3. Vybudovat globální klimatické partnerství s mezinárodními konkurenty Evropy v rámci mezinárodních jednání o klimatu.
4. Upravit veřejnou podporu novým obnovitelným zdrojům energie tak, aby byly konkurenceschopné a bylo možné je stále více integrovat do energetických soustav.
5. Podporovat vůdčí postavení Evropy na poli zelených technologií, a to i prostřednictvím velkorysé politiky výzkumu a vývoje.¨
6. Zaměřit se na zajištění diverzifikovaného, nákladově efektivního nízkouhlíkového energetického mixu.
7. Zvyšovat počet energetických kanálů pro dovoz nákladově efektivních nízkouhlíkových zdrojů a rozvíjet vlastní výrobu.
8. Financovat dostupné a kvalifikované kapacity, které představují službu zajišťující bezpečnost dodávek do energetického systému.
9. Vybudovat pružnější, transparentnější a propojenější vnitřní trh.

Čtěte také:

Energetici, průmyslníci a zástupci EP a EK diskutovali nad budoucností energetiky a konkurenceschopností průmyslu

Po snídani s nevládními organizacemi se ČEZ sešel na půdě Evropské unie i se zástupci průmyslu, vybranými poslanci Evropského parlamentu a s představiteli Evropské komise v čele s jejím místopředsedou Ollim Rehnem. Hlavním tématem byla otázka, jak propojit klimaticko - energetický rámec Evropy do roku 2030 s posilováním konkurenceschopnosti evropského průmyslu.

Energetika a průmysl se shodují zejména v tom, že by měl být stanoven pouze jeden závazný cíl v oblasti snižování emisí CO2 spolu s reformou fungování systému obchodování s povolenkami. „Právě skrze flexibilní systém EU ETS by mohlo dojít k bližšímu propojení energetiky a průmyslu, pokud by objem vydávaných povolenek byl přímo navázán na průmyslovou produkci, aby se předešlo jejich přebytku, a tudíž snížení ceny vlivem hospodářské recese,“ vysvětluje Ivo Hlaváč, ředitel útvaru Public Affairs společnosti ČEZ.

Současně odmítají závazný cíl pro obnovitelné zdroje. Masivní podpora obnovitelných zdrojů totiž již v minulosti vedla nejen k výraznému růstu nákladů pro domácnosti, ale také ke snížení konkurenceschopnosti evropského průmyslu. „V důsledku subvencí do OZE vzrostly ceny elektrické energie pro průmysl v Evropě od roku 2008 o 38 %, zatímco ve Spojených státech se snížily o 4 %. Obávám se, že důsledkem ambiciózních cílů nerespektujících tři dlouhodobé strategické priority evropské klimaticko-energetické politiky – bezpečnost dodávek, udržitelnost a konkurenceschopnost - může být odchod průmyslu z Evropy,“ upozorňuje Jakub Vít ze Svazu průmyslu a dopravy ČR s poukazem na skutečnost, že jen od roku 2008 zmizelo z Evropy 3,5 milionu pracovních míst v průmyslu. Řešením navíc není ani přístup řady, převážně tradičních, členských států EU, jež stanovené cíle plní formou výhradně národního, nekoordinovaného přístupu s využitím často kontroverzních subvenčních a úlevových schémat. Ty totiž v konečném důsledku v rámci EU zavádějí nerovný, nespravedlivý přístup a významně podkopávají základní principy jednotného trhu jako základního pilíře EU.

Průmyslníci i energetici proto vyzývají k ponaučení z rámce pro rok 2020. Vzájemně se překrývající cíle vedly kromě poklesu konkurenceschopnosti průmyslu a celkové přeregulovanosti, k pokřivení energetického trhu a paradoxně k nárůstu emisí. „Původní odhad Evropské unie dopadů zavedení cílů do roku 2020 například bylo, že cena povolenky CO2 se bude pohybovat v rozmezí 22 až 24 EUR. Dnešní cena je pod 5 EUR, takže nejvýhodnější je provozovat staré uhelné elektrárny,“ uvádí Ivo Hlaváč. Průměrná hodnota obnovitelných zdrojů je oproti původnímu odhadu dvojnásobná.

Včasné přijetí aktualizovaného klimaticko – energetického rámce pro rok 2030 je podmínkou ke znovuoživení energetického i průmyslového sektoru a především pro poskytnutí právní jistoty z hlediska jejich budoucnosti. Jednat by o něm měla Evropská rada ve dnech 20. a 21. března.

Čtěte také:

Pozice České republiky a ostatních států ke klimaticko-energetické politice EU po roce 2020

Zdroj: ČEZ

Evropská unie už přemýšlí nad tím, jak vystaví svou klimaticko-energetickou politiku po roce 2020. Znamená to i přijetí nových závazků pro snižování emisí CO2, nejspíš i pro využívání obnovitelných zdrojů a do budoucna možná také pro energetickou účinnost. Ministři životního prostředí se v Bruselu návrhem zabývali 3. března, ministři pro energetiku pak o den později. Nyní se očekává zasedání Evropské rady, která se sejde v Bruselu 20. a 21. března a bude se zabývat otázkami energetiky. Až členské země plán Komise přijmou, měl by začít vznikat konkrétní legislativní návrh, který budou evropské instituce schvalovat v nejbližších letech. Komise by také ráda, aby Rada a Parlament do konce letošního roku schválily, že by se EU měla počátkem roku 2015 zavázat ke snížení emisí skleníkových plynů ve výši 40 % jako součást globálních klimatických jednání, která budou uzavřena v Paříži v prosinci 2015. Jak se na věc dívá Česká republika a ostatní státy se dočtete v článku na EurActiv ZDE.

Evropská rada:

Lídři členských zemí EU se budou na svém březnovém summitu věnovat především ekonomickým tématům jako posílení růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. Na pořadu jednání jsou otázky spojené s konkurenceschopností evropského průmyslu, které přímo souvisí s energetickou politikou a plány v oblasti ochrany klimatu. Premiéři a prezidenti se budou věnovat také aktuální situace na Ukrajině.

 

Termín: 20. - 21. března 2014

• konkurenceschopnost průmyslu,
• klima a energetika

Související článek:

Sobotka: EU by neměla zavádět cíl pro podíl obnovitelných zdrojů (19.3.2014, Českénoviny.cz)íce na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/sobotka-plan-bruselu-zvysit-podil-zelenych-energii-je-nerealny-1070761#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Energetici, průmyslníci a zástupci EP a EK diskutovali nad budoucností energetiky a konkurenceschopností průmyslu

Vládní Výbor pro EU schválil pozici ČR k jednáním o klimaticko-energetické politice EU a obnově evropského průmyslu

Těžaře zřejmě čeká zásadní navýšení poplatku za těžbu hnědého uhlí. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) je příliš nízký, a proto by mohl vzrůst až desetinásobně. Dnes těžařské firmy platí státu 1,5 procenta z ceny, za kterou uhlí prodají. "Jako minimum bych viděl 15 procent," řekl v rozhovoru pro HN Brabec. Stát podle Brabce díky nízkým poplatkům za těžbu surovin přišel od roku 1989 o sto miliard korun. Kromě výše poplatku by se mělo změnit také jeho rozdělování. Stát dnes dostává čtvrtinu vybraných peněz, zbytek jde obcím, na jejichž katastru se těží. Nově by měly peníze dostávat i sousední obce či zasažený kraj. Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) chtěl část přeposílat i do fondu na rekultivaci krajiny po těžbě. Samotní těžaři se vyšším poplatkům nebrání. Pro navýšení je i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Od vyššího poplatku si slibuje stamiliony do rozpočtu státu i dotčených krajů. Černého uhlí se zvýšení poplatku týkat nebude. Pokud by se uhlí některým energetickým firmám zdražilo, mohlo by to zvýšit jen cenu tepla, nikoliv elektřiny. Více čtěte v dnešních Hospodářských novinách nebo ZDE.

Čtěte také:

Richard Brabec pro HN: Státní správa je pro mě jako noční můra (19.3.2014, HN)

Když bývalý generální ředitel jedné z chemiček Andreje Babiše nastoupil na pozici ministra životního prostředí, vyměnil náměstky i celé vedení Státního fondu životního prostředí, který pro ministerstvo rozděluje evropské dotace. "Fond byl rozvrácený personálně i morálně, neexistovalo tam vedení," říká Richard Brabec, který se musí vypořádat s hrozícími ztrátami eurodotací.

Na dotaz HN k novele zákona o hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) ministr R. Brabec uvedl (zkráceno):

Stojíme před časově brutálním úkolem. Bez fungující novely EIA nám reálně hrozí, že budeme mít zastaveno čerpání všech operačních programů. Česko ztratilo dva roky tím, že vymýšlelo různé kočkopsy. Musíme najít kompromis, který nebude blokovat stavby a nebude dávat příliš možností někomu, kdo je chce zneužít. Nesmí ale brát možnosti těm, kteří mají reálné právo se bránit. Kompromis je strašně křehký. Nejde jen odněkud okopírovat zákon.

Richard Brabec: Kvůli ztrátám eurodotací se nepostaví hlavně vodovody a kanalizace

Na jedné straně bude snaha jasně stanovit lhůty, včetně správních a soudních, dokdy musí být reálně rozhodnuto. Musíme také jasně vymezit skupiny, které budou mít právo do procesu zasahovat. Aby se do akce, která je v Aši, nemohl nabourat občan z druhé strany země, protože - při vší úctě - jeho se to netýká. Určitě tam patří majitelé okolních pozemků a nevládní organizace a bude vydefinováno které.

Zpracování velké studie zabere pět až sedm měsíců, se správními lhůtami rok. Kdyby pak někdo podal na projekt žalobu v územním i stavebním řízení, přidalo by se maximálně šest měsíců. Dnes je to bez lhůt, projekt leží a je to mrtvola. Průměrná doba od zahájení záměru je u dopravních staveb 12 let. To je strašné, nedá se nic stavět. Budeme se snažit v rámci EIA stanovit, že práva na obranu před úřední zvůlí nejsou omezena, ale zároveň to nebude trvat plus minus 300 let.

Více se dočtete v dnešních Hospodářských novinách nebo ZDE

Čtěte také v dnešních HN:

Za těžbu uhlí chce stát vybírat až desetkrát víc (19.3.2014, HN)

Zdroj: Hospodářské noviny (iHNED.cz)

Sněmovní hospodářský výbor včera odmítl návrh poslance ANO Jaroslava Faltýnka na obnovení podpory výroby elektřiny z bioplynu. Výbor nepodpořil ani návrh poslance ČSSD Milana Urbana, který měnil způsob řízení Energetického regulačního úřadu. Oba návrhy směřovaly k novele energetického zákona, kterou výbor nakonec doporučil Sněmovně schválit jen s legislativně technickými úpravami. Novela má především vyjasnit účtování poplatků za obnovitelné zdroje. Výbor o Urbanově návrhu ani nehlasoval, protože ministerstvo průmyslu a obchodu k němu zaujalo negativní postoj. Návrh přepokládal mimo jiné zřízení pětičlenné rady ERÚ. Samotnému úřadu se tento návrh nelíbil a obrátil se kvůli němu dokonce na Evropskou komisi, aby přezkoumala, zda je v souladu s evropskými směrnicemi. Urban řekl, že návrh nebude vznášet ani ve druhém čtení zákona.

Novela energetického zákona a zákona na podporu OZE

• II. čtení: St 19. března 2014 od 14hod
• III. čtení: St 26. března, 1. bod odpoledne
• Novela energetického zákona a zákona POZE - ST99
• poslanci schválili termín druhého a třetího čtení návrhu zákona
• Hospodářský výbor projednal návrh zákona a vydal 18. 3. 2014 usnesení doručené poslancům jako tisk 99/1 (pozměňovací návrhy)
   

Další informace z průběhu schůze ZDE

"My zřízení regulační rady jako princip podporujeme a dokonce jsme v tomto smyslu s ERÚ zahájili práce na tom, jak to formulovat do velké novely," řekl poté novinářům náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc. Podle něj je potřeba pečlivě zvážit, jaké budou pravomoci rady i předsedy úřadu, a také je nutné, aby takový návrh prošel připomínkovým řízením. "V každém případě tento návrh bude zapracován do velké novely zákona a takto jsme jednali i s ERÚ," dodal. Velkou novelu energetického zákona by podle něj měla vláda předložit Sněmovně do poloviny roku.

Výbor nepřijal ani návrh poslance Faltýnka na obnovení podpory výroby elektřiny z bioplynových stanic. Ministerstvo k němu zaujalo také negativní postoj, ale členové výboru o něm hlasovali, protože si ho osvojil předseda výboru a Faltýnkův spolustraník Ivan Pilný. Podpořilo ho jen šest přítomných poslanců.

Související článek:

Svaz průmyslu varuje před nesystémovými zásahy v energetické legislativě

Tento týden poslanci i senátoři projednají řadu environmentálních předpisů

Zdroj: zpráva ČTK

Dnes od 14 hodin proběhla v centru Prahy v Hotelu Ambassador – Zlatá husa konference pod názvem Budoucnost energetiky v ČR III – setkání I. ASEK nebo NASEK? Na konferenci za účasti ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka proběhla diskuse, zda přijde nová Vláda ČR s novou, aktualizovanou energetickou koncepcí. Mezi devíti diskutujícími se vyjádřili i předseda Rady Českého plynárenského svazu (ČPS) Miloslav Zaur a místopředseda Rady ČPS Jiří Šimek, kteří se shodli, že stabilita legislativního a regulačního prostředí v energetice je nezbytná pro jakýkoliv její další rozvoj.

„Vývoj několika minulých let přinesl do energetiky velké množství externích vlivů, které šlo jen stěží předvídat. Přesto českým plynárenským společnostem stále nechybí ochota investovat do rozvoje nových zdrojů a distribučních sítí. Chtějí mít ale jistotu, jak bude vypadat energetická politika státu, která jejich investiční prostředí ovlivňuje,“ řekl Miloslav Zaur, předseda Rady ČPS. „V energetice jsou plánována investiční rozhodnutí na desetiletí dopředu. Investoři nemohou počítat s politickými riziky, potřebujeme rozumnou a stabilní legislativu, která pomůže vytvořit prostředí, ve kterém se minimalizují investiční rizika. Pro přijetí takového rozhodnutí je třeba mít jasnou představu, jakým směrem se bude energetika dlouhodobě ubírat,“ dodal Miloslav Zaur. Více ZDE

Nezisková kolektivní organizace ECOBAT vybrala loni v ČR poprvé více než 1 000 tun použitých přenosných baterií. Tím se podařilo zcela naplnit cíle ve sběru a recyklaci, ke kterým se dříve zavázalo České sdružení výrobců a dovozců přenosných baterií v Dobrovolné dohodě s Ministerstvem životního prostředí ČR. Dobrovolnou dohodu podepsali v prosinci 2001 tehdejší ministr životního prostředí Miloš Kužvart a za České sdružení výrobců a dovozců přenosných baterií členové představenstva Václav Bazala a Jiří Opletal. Více ZDE