Odložit výstavbu dvou nových bloků Jaderné elektrárny Temelín o pět let se podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové může vyplatit. Česko totiž v mezičase může získat zkušenosti s tím, jak se jinde ve světě osvědčí provoz reaktorů, které v temelínském tendru nabízejí americká společnost Westinghouse a česko-ruský MIR.1200, říká v rozhovoru pro HN. "Žádný z reaktorů dnes neběží. Nejblíže k tomu jsou asi Rusové, ale to, co nabízeli pro Temelín, nikde na světě nestojí," dodává Drábová. Už letos má spustit Westinghouse svůj první jaderný reaktor AP1000 v čínské jaderné elektrárně Sanmen. Podobně Rusové mají letos dokončit stavbu jaderného bloku s referenčním reaktorem VVER-1200 u Voroněže na jihozápadě Ruska. Šéfka úřadu pro jadernou bezpečnost zároveň tvrdí, že se svět poučil nejen z jaderné havárie ve Fukušimě - od ní dnes uplynuly tři roky -, ale ze všech nehod a havárií, které se za zhruba sedmdesát let, co existuje jaderná energetika, odehrály. "Jaderná energetika je specifické průmyslové odvětví, ale je to průmyslové odvětví. Když vám tedy někdo říká, že v něm nebude docházet k nehodám a haváriím, tak buď neví, o čem mluví, nebo nemluví pravdu," dodává Drábová, podle níž je pouze otázkou, než přijde další jaderná havárie. 

Celý rozhovor si můžete přečíst v dnešních Hospodářských novinách nebo na iHNED.cz ZDE

Zdroj: HN (iHNED.cz)

Sníží se nebo zmizí poplatky, které každý zákazník platí při nákupu ledničky či počítače? I to může být důsledek revoluce, kterou chystá ministerstvo životního prostředí v recyklaci odpadu. Elektrošrot je totiž atraktivní zboží. Cílem je zprůhlednit to, jak firmy, jež se o odpad ze zákona monopolně starají, s penězi vybranými na poplatcích nakládají. Podle zjištění LN úředníci do konce roku připraví novou legislativu, která má kolektivním systémům, jak se firmám obhospodařujícím elektrošrot i další odpady říká, nastavit transparentnější pravidla fungování a zavést nové povinnosti. Bude se týkat všech výrobků s ukončenou životností, tedy nejen elektroodpadu, ale i autovraků, baterií, pneumatik, plastů či skla. Nejvíce kritizovanou částí však je právě recyklace elektroodpadu. Více ZDE

Zdroj: Lidovky.cz

Události na Ukrajině by mohly ovlivnit dodávky ropy do evropských států. Právě Ukrajina je totiž tranzitní zemí. Jsme připraveni na možné výpadky dodávek? Ptal se dnes moderátor Martin Veselovský v pořadu Dvacet minut Radižurnálu Jaroslava Pantůčka, generálního ředitele společnosti MERO ČR, která provozuje ropovody v Česku. „Krizový scénář máme připravený řadu let a už jsme ho aktivovali,“ tvrdí Jaroslav Pantůček. Společnost MERO ČR je tedy podle něj připravena na rychlou reakci. „Denně dostáváme informace. Pokud dojde k omezení, jsme připraveni aktivovat náhradní trasu,“ dodává. Co by se stalo, kdyby Ukrajina zastavila tranzit ropy mezi Ruskem a Českou republikou? „Rusové mají spoustu možností, jak dopravovat ropu. A to se projevuje na jejich vyjednávacích pozicích,“ upozorňuje Jaroslav Pantůček. Celý rozhovor si poslechněte ZDE.

Čtěte také:

Česko se obává ruských obstrukcí, žádá USA o dovoz plynu (Česká republika se spolu s dalšími zeměmi visegrádské čtyřky obrátila na Spojené státy s výzvou, aby rozšířily vývoz svého břidlicového plynu do Evropy pro případ, že Rusko zastaví své dodávky plynu přepravované přes neklidnou Ukrajinu. Žádost byla adresována šéfovi Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu Johnu Boehnerovi. Ten v reakci vyzval prezidenta Baracka Obamu, aby "vyslyšel spojence". E15.cz, 8.3.2014)

Více na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/cesko-se-obava-ruskych-obstrukci-zada-usa-o-dovoz-plynu-1067740#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Plynovod South Stream má problém. EU šlape na brzdu (Evropa musí diversifikovat své energetické zdroje, myslí si evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger. Někteří členské státy EU totiž plně závislí na ruském plynu. Komisař zároveň žádá tvrdá ekonomická opatření proti Rusku. E15.cz, 9.3.2014)

Bulharsko hájí South Stream, přípravy na stavbu nezastaví (Bulharsko nezastavilo přípravné práce na výstavbě ruského plynovodu South Stream, který obchází ukrajinské území. Tamější úřady nicméně kvůli krizi na Ukrajině velmi pozorně sledují vývoj ve vztazích mezi Bruselem a Moskvou, uvedl premiér Plamen Orešarski. Evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger v neděli naznačil, že projekt může kvůli kryské krizi nabrat zpoždění. E15, 10.3.2014)

Více na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/bulharsko-haji-south-stream-pripravy-na-stavbu-nezastavi-1068261#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Více na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/plynovod-south-stream-ma-problem-eu-slape-na-brzdu-1067846#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Zdroj: ČRo (Dvacet minut Radiožurnálu, rozhlas.cz), E15.cz

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek navštívil v pátek 7. března při své cestě do Ústeckého kraje obce a místa, jichž by se nejvíce dotklo případné prolomení stanovených územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí. Komunální politici stejně jako poslanec za Ústecký kraj Jaroslav Foldyna se při jednání shodli na tom, že stát dostává z těžby nedostatečný podíl ze zisku a region, který těžbou nejvíce trpí, by se měl dočkat významně větší podpory. „Otázku případného prolomení limitů musíme vidět v rámci připravované Státní energetické koncepce a surovinové politiky státu. Roli zde hraje energetická politika EU, naše závazky v oblasti ekologie a snižování emisí do roku 2030 i rozhodnutí o dostavbě nebo odložení dostavby JETE." uvedl ministr Jan Mládek.

„Ačkoliv vláda nebude v tomto roce dělat v otázce případného prolomení limitů žádné zásadní kroky, pro mne osobně je nesmírně důležité, že jsem se mohl zblízka podívat na místa, jichž by se další těžba negativně dotkla. A především hovořit s lidmi, kterých se budoucnost limitů bezprostředně dotýká již nyní. Problematika limitů se totiž stává stále více diskusí politickou. A viděl jsem, že to, zda těžit a jak těžit, je nejen otázkou ekonomickou či ekologickou, ale nesmírně důležitý je tu prvek sociální. Proto jsem se také sešel nejen se zástupci kraje a místních samospráv, ale i s odboráři,“ uvedl ministr Jan Mládek. 

Svou návštěvu Mostecka zahájil ministr v Litvínově, kde se setkal s litvínovským starostou, radními Litvínova a představiteli Horního Jiřetína. Této obce a především jeho místní části Černice by se případná těžba za hranicemi stávajících limitů na dolu ČSA dotkla zcela bezprostředně. Hrana těžební jámy by se mohla posunout několik set metrů od okraje Litvínova.

Komunální politici stejně jako poslanec za Ústecký kraj Jaroslav Foldyna se při jednání shodli na tom, že stát dostává z těžby nedostatečný podíl ze zisku a region, který těžbou nejvíce trpí, by se měl dočkat významně větší podpory. Poukázali též na poslední průzkumy veřejného mínění, podle nichž jsou místní občané proti prolomení limitů a bourání.

Naproti tomu představitelé odborů, s nimiž se ministr Jan Mládek sešel v podvečer, upozornili ministra na to, že jasné a rychlé rozhodnutí vlády by významně pomohlo uklidnit sociální nejistoty v regionu a že odkládání závazného rozhodnutí situaci neprospívá. Na další komplikace v souvislosti s potřebou novelizovat horní zákon poukázal radní Ústeckého kraje Martin Klika.    

„Otázku případného prolomení limitů musíme vidět v rámci připravované Státní energetické koncepce a surovinové politiky státu. Roli zde hraje energetická politika EU, naše závazky v oblasti ekologie a snižování emisí do roku 2030 i rozhodnutí o dostavbě nebo odložení dostavby JETE. K odborným diskusím o optimálním nastavení budoucího energetického mixu v tomto případě přistupuje ještě výrazný aspekt sociální, otázka zaměstnanosti v regionu a jeho revitalizace. Osobně si proto dokážu představit variantu, kdy se vládní strany shodnou na tom, že závaznou odpověď na otázku prolomení limitů dá výsledek krajského referenda,“ uvedl ministr Jan Mládek.

Jednou z kompromisních variant, kterou ministr Jan Mládek zmínil, je takzvané „prolomení s malým pé“, kdy by došlo k rozšíření limitů, ale ne na úkor významného bourání lidských obydlí. „Zároveň s debatou o limitech bychom ale měli diskutovat též o změně horního zákona a o zvýšení poplatků za těžbu uhlí,“ soudí Jan Mládek.

„Máme hořkou zkušenost z Libkovic, které byly zbourány, ale nikdy se pod nimi nezačalo těžit. Toto se už nikdy nesmí opakovat,“ uvedl ministr při návštěvě státního zámku Jezeří, který stojí těsně za hranou povrchového dolu Československé armády. Tohoto dolu by se kritické aspekty případného rozšiřování těžby dotýkaly nejvíce. Oproti tomu prolomení limitů na dole Bílina by bylo prakticky bezkonfliktní, protože v prostoru, kam by se mohl rozšířit, není žádné lidské sídlo.

„V letošním roce vláda žádné zásadní kroky v otázce prolomení limitů podnikat nebude. Nicméně musíme v této věci vést mezi vládními stranami odpovědnou diskusi a předpokládám, že bychom mohli rozhodnout v roce příštím,“ konstatoval ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Čtěte také:

Mládek: O limitech by vláda měla rozhodnout do konce roku 2015 (Českénoviny.cz, 7.3. 2014)

O případném prolomení nebo ponechání limitů těžby uhlí v severních Čechách by mohla vláda rozhodnout do konce roku 2015. Na návštěvě obcí a měst, kterých by se prolomení limitů dotklo, to řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Sám by preferoval také krajské referendum, které by bylo závazné. Ale i to bude věcí dohody vládních stran, řekl ČTK Mládek. Více ZDE

Zdroj: MPO, Českénoviny.cz

K příležitosti jednoho měsíce Richarda Brabce ve funkci ministra životního prostředí se dnes na půdě Ministerstva životního prostředí konala tisková konference za účasti ministra, náměstkyně a náměstků a ředitele Státního fondu životního prostředí.

Více než jeden měsíc v úřadě mě vede k malému bilancování mého dosavadního působení na ministerstvu. Se žádnými sto dny hájení jsem nepočítal, bylo třeba mnohé urychlit hned. V první řadě jsem provedl personální změny ve vedení MŽP a SFŽP a s tím související reorganizaci těchto institucí (včetně změn v systému odměňování zaměstnanců a přidělování mimořádných odměn). V současné době probíhá prověřování stavu hospodaření celého MŽP i jeho resortních organizací. Vzhledem k prioritám, které jsem si stanovil, jsme podnikli urychlené kroky k čerpání stávajícího OPŽP, vyhlásili nové výzvy, včetně Nové zelené úsporám, snažíme se o navýšení alokace nového OPŽP a pokračujeme v kotlíkových dotacích tak, abychom finance, které máme od EU k dispozici, dokázali v co největší možné míře využít tam, kde je tato republika vážně potřebuje. Mimo jiné připravujeme novou legislativu pro posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) a odpadové hospodářství,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Během tiskové konference prezentovali novinky a změny v jednotlivých sekcích náměstkyně a náměstci Ministerstva životního prostředí. S plány Státního fondu životního prostředí pro rok 2014 seznámil novináře jeho nový ředitel Petr Valdman. Náměstkyně pro technickou ochranu životního prostředí Berenika Peštová zmínila nutnost práce na odpadové legislativě, a to přípravu Zákona o odpadech a Plánu odpadového hospodářství ČR na 2015–2024, včetně jeho vazby na OPŽP. O problematice Národního parku Šumava a schvalování jeho Plánu péče hovořil náměstek pro sekci ochrany přírody a krajiny Vladimír Dolejský. Ostře sledované téma čerpání peněz z EU bylo na náměstkovi pro sekci fondů EU, ekonomiky a politiky životního prostředí Janu Křížovi. 1. náměstek ministra pro sekci úřadu ministerstva Jan Landa rozvinul otázku auditů na MŽP, včetně prověření stávajících smluv a vypovězení smluv na neúsporné zakázky. Náměstek Vladimír Mana pro sekci státní správy představil snahu ministerstva o intenzivnější komunikaci s nevládními organizacemi.

Naší neposlední prioritou je úzká komunikace s kraji, obcemi a nevládními organizacemi. Pro nevládní organizace se nám například podařilo navýšit podporu pro nevládní neziskové organizace pro letošní rok na 7,7 mil. Kč na podporu 48 nejúspěšnějších projektů, což je uspokojivý, dvojnásobný nárůst podpory oproti roku 2013,“ dodal ministr životního prostředí Richard Brabec.

Dokument ke stažení:

Prezentace z TK

Zdroj: TZ MŽP

V roce 2012 se podílely obnovitelné zdroje na hrubé konečné spotřebě energie v EU28 14,1 % (8,3 % to bylo v roce 2004). Od roku 2004 podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie vzrostl ve všech členských státech. Největší nárůst v tomto období byl zaznamenán ve Švédsku a to z 38,7 % v roce 2004 na 51,0 % v roce 2012. Bulharsko, Estonsko a Švédsko již dosáhlo svých cílů pro rok 2020. Česko letos může splnit slib, který dalo Evropské komisi, že bude vyrábět 13,5 procenta spotřebované elektřiny z obnovitelných zdrojů. Stane se tak o šest let dříve oproti původnímu záměru, uvedl na začátku března server E15. Podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie je jedním z hlavních ukazatelů strategie Evropa 2020.

Související článek:

E15: Cíl Bruselu pro zelenou energii splní Česko už letos, podíl OZE nadále poroste. (E15, 5.3.2014)

Významné snížení ekologické zátěže v podobě poklesu emise oxidů dusíku až o 60% se dočkají obyvatelé z Lounska a potažmo i Mostecka. Stane se tak díky modernizaci Elektrárny Počerady. Elektrárna sníží emise NOx na povolené maximum, a to o rok dříve než ukládá nová ekologická směrnice Evropské unie. Od roku 2016 totiž vejde v platnost směrnice, která ukládá všem zdrojům s instalovaným výkonem nad 50 MW snížení emisí oxidů dusíku na hodnotu pod 200 mg/m3. Ekologizace Elektrárny Počerady proběhne dvojím způsobem. V prvním případě půjde o montáž dalšího pásma dohořívacího vzduchu do kotlů, aby bylo zajištěno vykrytí průřezu topeniště právě proudy dohořívacího vzduchu i při sníženém výkonu kotle. Ve druhém bude po úpravách spalovacích systémů vstřikována do práškových kotlů na hnědé uhlí močovina. Investiční akci za 250 milionů korun zajistí pro Skupinu ČEZ na klíč brněnská společnost Alstom. Práce, které zatím nevyžadují odstavení výrobních bloků, začaly v elektrárně dnes v pondělí 10. března. Více ZDE

Snížení prašnosti u velkých firem i lokálních topenišť slíbili při nedávné návštěvě Varšavy polští kolegové svému protějšku, ministru životního prostředí Richardu Brabcovi. Termíny ale zatím neexistují.  Za tři, možná za čtyři roky, ale možná o něco dříve. A nebo později začne Polsko odprašovat. Továrny i malá topeniště. "Na našem setkání mi to řekl polský ministr životního prostředí," řekl ministr životního prostředí Richard Brabec. "Jejich zájem je hlavně ve snížení prašnosti lokálních topenišť, které jsou podle polské strany největším problémem, co se tohoto způsobu znečišťování týká. I z toho důvodu je zajímají výsledky našich kotlíkových dotací, rádi by je zkusili i na svém území," dodal ministr s tím, že by se oba státy mohly v budoucnosti soustředit i na společné získávání evropských dotací na zlepšování kvality životního prostředí. Více ZDE

Čtěte také:

Téma ostravských lagun chce ministr Brabec diskutovat ve vládě, současný postup sanace nepovažuje za uspokojivý.

Zdroj: iDNES.cz

Česká města začínají využívat možnost financování energeticky úsporných projektů prostřednictvím tzv. EPC metody. Díky ní nemusí město na energetickou modernizaci vyčleňovat zvláštní peníze, veškeré náklady totiž uhradí firma poskytující energetické služby a město pak investici splatí z dosažených úspor. Firma nese plnou zodpovědnost za vhodnou volbu použité technologie, projekt, realizaci a následný provoz. Spotřebitel energie pak tuto investici splácí postupně z dosažených úspor nákladů na energii. V praxi to znamená, že spotřebitel energie nemusí na realizaci projektu vyčleňovat žádné mimořádné finanční prostředky a na nákup energie i splátky investice mu stačí stejný objem financí, jaké dosud vynakládal pouze na platby dodavatelům energie. Tuto možnost využila před rokem například Moravská Třebová k modernizaci veřejného osvětlení. Nápad na platbu z uspořených peněz se do Česka dostal pod názvem Energy Performance Contracting v 90. letech. Reportáž ČT najdete ZDE. 

Zdroj: ČT24

Ve slunečních elektrárnách se v České republice loni vyrobilo 2070,2 GWh elektrické energie, to odpovídá roční spotřebě elektřiny zhruba 600 000 běžných domácností. Solární sektor pak zásadně ovlivnilo prodloužení solárního odvodu na celou dobu životnosti pro instalace z roku 2010 a další zásahy, které narušily zákonem garantovanou návratnost. Loňský rok byl posledním, kdy mohli zájemci o solární elektřinu získat podporu pomocí výkupních cen nebo zelených bonusů. Do sítě se tak stihlo připojit ještě pět desítek megawattů, které odpovídají asi šesti tisícům drobných střešních instalací. Celkový výkon solárních elektráren tak dosahuje v Česku na 2131,36 megawattů. Více ZDE

Evropský chemický průmysl během desetiletí na chronickou neschopnost konkurovat zanikne a s ním skončí šest milionů pracovních míst, pokud se politici neprobudí a nepřestanou podkopávat jeho pozice. Podle britského listu Daily Telegraph to Evropské komisi napsal většinový vlastník britské chemické společnosti Ineos Jim Ratcliffe. Ochromuje jej „toxická směs“ vysokých energetických nákladů, které žene vzhůru podpora drahých obnovitelných zdrojů, řádově dražších surovin než jinde a nekonkurenceschopné pracovní síly. Výsledkem je podle Ratcliffa rychlé uzavírání evropských továren. Chemický průmysl v Evropě vykazuje známky úpadku ještě před očekávanou vlnou exportu ze Spojených států. Ta bude výsledkem toho, že američtí výrobci plánují do roku 2020 investovat 71 miliard dolarů (1,4 bilionu korun). Americký chemický průmysl tím využívá prudkého rozvoje ložisek břidlicového plynu, díky němuž plyn v USA prudce zlevnil. Plyn je pro chemický průmysl nejen zdrojem energie, ale i hlavní surovinou k výrobě. Více ZDE

ECHO: Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek se v sobotu zúčastní setkání s bývalým britským ministerským předsedou Tonym Blairem. V rámci Fóra Hospodářských novin budou čeští politici a představitelé byznysu diskutovat s T. Blairem mj. o budoucnosti Evropy, jejím hospodářském růstu a konkurenceschopnosti českých a evropských podniků.

Krize evropských energetik sráží investice ČEZ

Energetický gigant ČEZ na letošní rok plánuje investice za víc než 43 miliard korun, přičemž v dalších letech se mají snížit na zhruba 30 miliard ročně. Pokles je dán tím, že ČEZ již dokončuje rozsáhlou modernizaci uhelných elektráren, do které v předchozích letech investoval přes 100 miliard. Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž uvedl, že evropská energetika aktuálně prochází krizí, kdy se nevyplatí investovat do žádných elektráren, které nejsou jinak dotovány. Josef Němý z Komerční banky poznamenal, že proti předchozímu plánu z loňského února očekávané investice ČEZ poklesly. Pro letošek skoro o šest miliard a pro rok 2017 dokonce o víc než 13 miliard korun. Snížení podle něj zřejmě souvisí zejména s odsunutím případného zahájení dostavby jaderné elektrárny Temelín. Více ZDE.

Mládek: O limitech by vláda měla rozhodnout do konce roku 2015

O případném prolomení nebo ponechání limitů těžby uhlí v severních Čechách by mohla vláda rozhodnout do konce roku 2015. Na návštěvě obcí a měst, kterých by se prolomení limitů dotklo, to řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Sám by preferoval také krajské referendum, které by bylo závazné. Ale i to bude věcí dohody vládních stran, řekl ČTK Mládek. Více ZDE

Vládní rada RVVI seškrtala seznam odborných časopisů, má kritiky

Z více než sedmi set odborných časopisů, v nichž mohou vědci a odborná veřejnost publikovat své články, zbyly na oficiálním seznamu zhruba čtyři stovky. Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) vyřadila ty z nich, které nesplňovaly podmínky a měly nedostatky. Aktualizovaný seznam zveřejnila rada na svém webu. Některým šéfredaktorům se to však nelíbí. Tvrdí, že se vyřazení titulů týká i celých oborů, například obrany. Podle rady nejde o úspory, nýbrž o kvalitu. Více ZDE (Seznam recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ČR - platný v roce 2014).

Více na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/krize-evropskych-energetik-srazi-investice-cez-1067646#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Více na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/krize-evropskych-energetik-srazi-investice-cez-1067646#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Více na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/evropske-chemicky-skonci-jako-textilni-prumysl-varuje-sef-gigantu-ineos-1067672#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink Více na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/evropske-chemicky-skonci-jako-textilni-prumysl-varuje-sef-gigantu-ineos-1067672#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink Více na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/evropske-chemicky-skonci-jako-textilni-prumysl-varuje-sef-gigantu-ineos-1067672#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

V rámci návštěvy Moravskoslezského kraje si ministr životního prostředí Richard Brabec prohlédl i Laguny Ostramo. "Dosavadní postup sanace lagun rozhodně není uspokojivý," řekl ministr a slíbil, že toto téma otevře ve vládě. Ministr také debatoval o kvalitě ovzduší. Moravskoslezský kraj volá po další výzvě na kotlíkové dotace a po zatraktivnění Nové zelené úsporám pro kraj. Šéf resortu hodlá peníze uvolnit ještě letos, rozděleny by měly být hlavně mezi Ústecký a Moravskoslezský kraj. Už v příštím týdnu chce ministr jednat se zástupci Státního fondu životního prostředí o tom, jaký objem peněz by bylo možné na projekt uvolnit.

V rámci návštěvy Moravskoslezského kraje si ministr životního prostředí Richard Brabec prohlédl i Laguny Ostramo, které patří k největším starým ekologickým zátěžím, na jejichž likvidaci bylo proinvestováno přes 1,6 mld. Kč. Ministr považuje za skandální pálení ropných odpadů z Ostravy v čížkovické cementárně v Ústeckém kraji. Za jejich likvidaci platí stát miliardy a výsledkem jsou stížnosti, trestní oznámení a protesty Polska. "Dosavadní postup sanace lagun rozhodně není uspokojivý," řekl ministr a slíbil, že toto téma otevře ve vládě. Podle Brabce je také otázkou, kolik odpadů ještě v lagunách bývalé rafinerie ve skutečnosti je. Firma Geosan ze sdružení Čistá Ostrava, která dostala na likvidaci lagun státní zakázku, totiž v roce 2012 oznámila, že odpadů je v Ostramu o desítky tisíc tun více, než předpokládal průzkum.

O kvalitě ovzduší i původcích jeho znečištění debatoval ministr Brabec také na Krajském úřadu v Ostravě s členy Pracovní skupiny Moravskoslezského kraje - hejtmanem, primátory i starosty měst a představiteli velkých průmyslových podniků v regionu. Moravskoslezský kraj volá po další výzvě na kotlíkové dotace, zatraktivnění Nové zelené úsporám pro kraj nebo třeba po sjednocení jednotlivých dotačních programů do jednoho společného fondu. Desítky milionů korun na čistší vzduch slíbil ministr. Kromě jiného tak v regionu může pokračovat společný program ministerstva a kraje na podporu starých kotlů za ekologičtější. Šéf resortu hodlá peníze uvolnit ještě letos, rozděleny by měly být hlavně mezi Ústecký a Moravskoslezský kraj. Už v příštím týdnu chce ministr jednat se zástupci Státního fondu životního prostředí o tom, jaký objem peněz by bylo možné na projekt uvolnit.

Ministr Brabec si také vyslechl prezentaci projektu EMISE studentů Slezského gymnázia v Opavě. Studenti představili výsledky své práce v terénu při obhlídce způsobů topení v domácnostech a nastínili možnosti, jak v Opavě a okolí snížit množství zplodin a škodlivých látek v ovzduší. Ministr udělil projektu záštitu, navrhl jeho rozšíření po celém Moravskoslezském kraji a zmínil se také o finanční podpoře. „Chceme, aby se projekt z Opavy dostal dál, aby se stal pilotem nejen v Moravskoslezském kraji, ale i po celé republice,“ řekl ministr a dodal: „budou pokračovat i kotlíkové dotace, v kraji bylo za 3 roky vyměněno zhruba 5 000 kotlů za 200 milionů Kč, ale je jich třeba vyměnit ještě tisíce.“ Znečištění ovzduší pochází stejnou měrou z průmyslu jako z lokálních topenišť a dopravy.

Související článek:

Brabec: Pálení kalů z ostravských lagun v Čížkovicích je skandální (ČT24, 7. 3. 2014)

Ministr Brabec přislíbil na Ostravsku peníze na čistší vzduch (ČT24, 7. 3. 2014)

Zdroj: ČT24, MŽP

Komise vydala očekávané střednědobé hodnocení naplňování cílů strategie Evropa 2020, která v roce 2010 vystřídala Lisabonskou strategii. V úvodu upozorňuje na skutečnost, že při hodnocení strategie se musí vzít v úvahu finanční a ekonomická krize, která postavila Evropu před nové úkoly. V roce 2009 se HDP EU propadl o 4,5 % a po negativním vývoji v letech 2010 - 2012 je prognóza růstu pro rok 2014 1,5 % a pro 2015 2%. Prvním rozhodujícím krokem při koncipování růstové strategie EU po období krize je jasné pochopení plného dopadu krize a sdílení společné diagnózy stavu, ve kterém se Evropa nachází, a pak se vrátit k růstovému modelu.

Zaměstnanost 75 % ve 2020 nedosáhne, výkonnost trhů práce se zlepšuje. Ohroženy jsou investice do VaV. Cíle ve vzdělávání a snižování emisí CO₂ budou naplněny.

Pokud jde o naplňování samotných cílů Strategie 2020, obrázek je smíšený. Krize měla negativní dopad zejména na zaměstnanost a míru chudoby, což negativně ovlivnilo pokrok v dosahování dalších cílů, s výjimkou snižování emisí skleníkových plynů. Dalším charakteristickým rysem byl rostoucí rozdíl ve výkonnosti mezi členskými státy v mnoha oblastech, zejména v zaměstnanosti a vědě a výzkumu. Pokrok v naplňování cílů Evropa 2020 také v různé míře ovlivnil stupeň reformních opatření napříč EU. I přes probíhající krizi byly patrné pozitivní trendy, zejména pokud jde o úrovně vzdělávání, vytváření udržitelnějšího energetického mixu a přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku. Rezistence míry nezaměstnanosti v období krize signalizuje oproti minulému období i lepší výkonnost trhů práce.

Nejcitlivější pro EU a Evropu vůbec je nezaměstnanost. Společného cíle zaměstnanosti 75 % v roce 2020 dosaženo nebude. Předpokládá se, že může být dosaženo 72 %. Ohroženy jsou také investice do vědy a výzkumu. Místo předpokládaných 3 % dosáhne EU do roku 2020 jen 2,2 %. Cíle snižování emisí skleníkových plynů by podle současného vývoje měly být dosaženy. Mnohé členské státy již dosáhly cíle snížení procenta studentů předčasně odcházejících ze škol pod 10 % nebo se mu blíží, v roce 2012 dosáhl průměr EU 12,7 %. Dosaženo by mělo být i cíle minimálně 40 % mladých lidí ve věku 30 - 34 let s ukončeným terciárním vzděláním. V roce 2012 průměr EU činil 37,5 %.

Na otázku, jak strategie Evropa 2020 funguje, by měla přinést odpovědi také veřejná konzultace, kterou EK otevře na jaře 2014.

Dokumenty ke stažení:

Sdělení Komise k vyhodnocení strategie Evropa 2020

Příloha

Čtěte také:

Česká republika patří mezi tzv. „mírné inovátory“

České úřady se pokusí zachránit 24 miliard eur, které jsou pro Českou republiku připraveny v evropských fondech a které se zatím nedaří vyčerpat. Ministerstva za tímto účelem připravila krizové plány, které tento týden ve středu schválila vláda. Mezi opatření, na kterých pracovaly jednotlivé rezorty i regiony, patří například rychlé spuštění některých dopravních projektů či uvolnění přibližně tří miliard korun na zateplování veřejných budov. Ministryně Jourová uvedla v nedávném rozhovoru pro EurActiv, dalším možným opatřením, jak zachránit některé prostředky z evropských fondů, je jejich přesun do úspěšnějších priorit. „Přesuny mezi operačními programy již nejsou v tento moment možné, lze pouze přesouvat mezi prioritními osami, tedy v rámci jednotlivých operačních programů. To se bude týkat například Operačního programu Životní prostředí,“ řekla. U velkých projektů lze pak využít možnosti tzv. fázování, tedy rozdělit je na ucelené části a ty poslední převést do implementace nového období, tedy po roce 2015. „V neposlední řadě pak budeme jednat s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, aby neblokoval některé projekty a urychleně se k nim vyjádřil. Celý článek ZDE.

Události, komentáře (ČT24, 5.3.2014): V příštím programovém období by kraje a města měly zřejmě čerpat peníze z Evropské unie z jediného Integrovaného regionálního operačního programu. Řídit ho má ministerstvo pro místní rozvoj. Zlepší chystané změny čerpání peněz z evropských fondů? Probereme s náměstkem ministryně pro místní rozvoj Danielem Brownem a hejtmanem Pardubického kraje, předsedou komise pro financování a evropské fondy Martinem Netolickým /ČSSD/. Video (43. minuta) ZDE.

Související články:

Žádosti o dotace na zateplení veřejných budov je možné podávat od dnešního dne. Výzva byla vyhlášena na konci února!

SFŽP vyhlásil tři nové výzvy pro OPŽP v prioritních osách 1, 2, 3, 4 a 6

Zdroj: EurActiv.cz, ČT24