Nová trať rychlovlaku Šinkansen mezi Tokiem a Nagojou, kterou postaví železniční společnost JRC, zkrátí cestu dlouhou 332 kilometrů na pouhých 40 minut. Superexpres snů se na ní bude řítit krajinou hlavního japonského ostrova Honšú téměř rychlostí letadla – až 500 km/hod. I když tato doba je zatím daleko, plány hovoří o jejím zprovoznění v roce 2027, JRC chce s výstavbou začít už letos na podzim. Nicméně projekt se potýká s obrovským problémem: co stavba udělá s životním prostředím. Stavitelé počítají, že trasa procházející sedmi prefekturami a protínající japonské Jižní Alpy povede z 86 procent podzemím, takže krajinný ráz významněji neovlivní. Výstavba podzemních a horských tunelů ovšem znamená přemístit 56,8 miliónu kubíků zeminy. Se vzniklým dalším odpadem půjde o pohyb hmot o objemu 63,8 miliónu kubíků. Tunely hloubené pro trať navíc mohou přetnout proudění podzemní vody, což by vedlo k poklesu vodní hladiny v tocích na povrchu. I hodnocení vypracované JRC kupříkladu předpokládá, že průtok řeky Oj v prefektuře Šizuoka se sníží o dva metry krychlové za vteřinu. Více ZDE

Zdroj: NOVINKY.cz (Právo)

Obrázek: www.vysokorychlostni-zeleznice.cz (rychlovlak Šinkansen Série 500)

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) představí veřejnosti a obcím návrh aktualizované Politiky územního rozvoje ČR, včetně vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území. Podle stavebního zákona mohou obce a veřejnost uplatnit k těmto materiálům písemné připomínky a aktivně se tak podílet na přípravě. Ministerstvo proto připravilo dvě veřejná projednání, která se uskuteční v Praze 8. července 2014 od 16.00 hodin ve velkém sále Městské knihovny (Mariánské nám. 1) a v Brně 9. července 2014 od 16.00 hodin v sále Rotunda veletržního areálu (přízemí pavilonu A) na výstavišti (BVV).

„Účelem veřejných projednání je seznámit veřejnost a obce s návrhem aktualizace Politiky územního rozvoje a s vyhodnocením jeho vlivů na udržitelný rozvoj území, poskytnout odborný výklad o těchto materiálech, informovat o dalším postupu jejich projednání a také o způsobu zasílání možných připomínek na naše ministerstvo,“ řekla Věra Jourová, ministryně pro místní rozvoj.

O pořízení návrhu Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje ČR rozhodla vláda v srpnu 2013 na základě Zprávy o uplatňování Politiky územního rozvoje ČR 2008 obsahující návrhy na aktualizaci. Politika územního rozvoje ČR 2008 je první politikou územního rozvoje, kterou MMR pořídilo podle stavebního zákona a je dosud platná. Předmětem návrhu jsou změny provedené ve stávajícím textu, od jejíhož schválení vládou uplynulo pět let.

Černým písmem je vyznačen původní text, který není měněn a nebude předmětem projednání vládou. Červeným písmem jsou vyznačena nová doplnění a modrým přeškrtnutým písmem jsou vyznačeny z původního textu vypuštěné části. Návrh aktualizace je zpracován formou tzv. bodového textu, rovněž zveřejněného na webových stránkách MMR, a v této podobě bude schvalována vládou,“ přiblížil materiál Tomáš Sklenář, ředitel odboru územního plánování.

Politika územního rozvoje ČR obecně je nástrojem územního plánování s celostátní působností. Není to územní plán České republiky (neumisťuje přesně záměry), ale strategický dokument, jehož hlavním účelem je koordinovat kraje a obce v jejich územně plánovací činnosti a koordinovat tvorbu resortních koncepcí, které mají průmět do území. Politika územního rozvoje ČR zajišťuje územní ochranu záměrů pro jejich možnou budoucí realizaci. Ve stavebním zákoně je zakotvena hierarchie v závaznosti - Politika územního rozvoje ČR je závazná pro nižší nástroje územního plánování, kterými jsou zejména zásady územního rozvoje krajů, na úrovni obcí jsou to územní plány a regulační plány.

Nejvíce jsou aktualizací Politiky územního rozvoje ČR dotčené rozvojové záměry dopravní a technické infrastruktury, zejména z důvodu zohlednění nových dokumentů, např. revize evropské dopravní sítě TEN–T a evropské energetické sítě TEN–E.

Součástí výše uvedeného návrhu je vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území, které bylo zpracováno na základě požadavku Ministerstva životního prostředí uplatněného podle stavebního zákona.

Materiály, ke kterým mohou obce a veřejnost uplatnit připomínky, jsou zveřejněné na internetových stránkách MMR: Politika územního rozvoje ČR.

Lhůta pro uplatnění písemných připomínek veřejnosti a obcí, které se podávají přímo na ministerstvo, je do 8. září 2014. K tomuto účelu lze využít i dva formuláře zveřejněné na internetových stránkách MMR.

Související článek:

MMR: Územní rozvoj ČR počítá s přehradou i jezy na Labi (8.7.2014, ČeskéNoviny.cz)

Čeští vědci vyvinuli unikátní zařízení Purgaz, které dokáže vyrobit z odpadů plyn, na který lze jezdit nebo na něm vařit. Biometan, plyn podobný zemnímu plynu, vzniká z čistírenských kalů, zbytků jídel i z živočišného odpadu. Základním produktem, z něhož se biometan získává, je surový bioplyn - směs, který vzniká při rozkladu organické hmoty.

Principem separace plynů je rozdílná rozpustnost jednotlivých složek ve vodě.

Proti dosavadním technologiím má Purgaz mnoho výhod – je jednoduchá, levná, jednokroková a flexibilní. Vznikla jako výsledek základního výzkumu v Ústavu chemických procesů AV ČR v Praze.

Technologie má velmi jednoduchou koncepci – bioplyn je natlakován na cca 5,5 baru, dovhlčen a případně temperován na potřebnou teplotu a pak přechází na separační jednotku. Na vstupní straně membrány dochází ke kondenzaci vodní páry, která vytváří na povrchu hydrofilní membrány tenký perm-selektivní film. Právě v něm se na základě různých rozpustností rozpouštějí jednotlivé složky plynů ze směsi. Bioplyn se rozdělí na membráně na retentát (to, co membránou neprojde), který obsahuje minimálně 95 % metanu, a permeát (to, co membránou projde), kde jsou nežádoucí prvky – CO2, H2O, siloxany, sulfany atd. Jedním technologickým krokem jsou tak odstraněny všechny nežádoucí složky v bioplynu.

Zařízení je dodáváno v kontejneru bez pevného spojení s pozemkem, tudíž může být vedeno jako dočasná stavba. Zařízení lze doplňovat následnými čistícími jednotkami. Navíc je plně automatické a bezobslužné. Jedinou chemikálií v procesu je voda, která je přímo obsažena v surovém bioplynu.

Na základě této metody byla postavena pilotní jednotka v Ústřední čističce odpadních vod v Praze. Po 18 měsících zkušebního provozu byla úspěšnost tohoto procesu spolehlivě prokázána. Následně byla postavena malá plnokapacitní jednotka v Technologickém parku Jihlava. Nyní zde probíhá zkušební provoz, jehož cílem je zejména doladění automatického řízení jednotky.

Projekt je přínosný především proto, že účinně a efektivně zpracovává odpady, s nimiž bychom si jinak nevěděli rady. Výroba pohonných hmot z odpadů se může v budoucnu stát tématem číslo jedna. Na biometan můžou jezdit například autobusy hromadné dopravy.

Jedná se o ryze českou technologii, která má velký ekologický i ekonomický potenciál. Z veškerého biologického odpadu se dá za určitých podmínek vyrábět bioplyn a ten naší technologií vyčistit až na kvalitu zemního plynu, který poslouží jako palivo pro vozy MHD, traktory, nákladní auta či automobily. Tento přístup sníží energetickou závislost České republiky na dovozu paliv a zemního plynu, ušetří mnoho finančních prostředků a sníží ekologickou zátěž z výfukových emisí. Projekt je unikátní tím, že metoda čištění bioplynu „vodní kondenzující membránou” je zcela novou patentovanou technologií, která ze surového bioplynu vyrobí zemní plyn. Proti dosavadním finančně náročným tlakovým a chemickým metodám čištění, membránovým a kryogenním technologiím má mnoho výhod – je jednoduchá, levná, jednokroková a flexibilní. Vznikla jako výsledek aplikovaného výzkumu v Ústavu chemických procesů AV ČR, v.v.i. ve spolupráci s projektem Česká hlava.

Ing. Pavel Izák, Ph.D.
vedoucí zpracovatel projektu

Přehled nominovaných projektů E.ON Energy Globe Award ČR 2014 najdete ZDE

Zdroj: www.energyglobe.com
 

Technologická agentura České republiky (TA ČR) včera vyhlásila výsledky první veřejné soutěže v programu GAMA. Vůbec poprvé v historii ČR díky tomu výzkumné organizace dostanou dotaci od státu na otestování, které z jejich nápadů mají šanci prosadit se v praxi. Celkem bylo do soutěže přijato 31 návrhů projektů, do hodnocení postoupilo 28 návrhů a podpořeno jich bude 10.

Program aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací GAMA je rozdělen na dva podprogramy, přičemž první veřejná soutěž byla vyhlášena pouze v podprogramu 1. Ten pomáhá ověřit, zda je výsledek výzkumu provedeného ve výzkumné organizaci využitelný v praxi. Většinou jde o výsledky, které vznikly při řešení výzkumných úkolů neplánovaně, často jde o nové nápady studentů či mladých vědeckých pracovníků. V kompetenci výzkumné organizace je přitom celý proces od vyhledávání vhodných výsledků výzkumu, přes ochranu duševního vlastnictví, až po nabídku výsledků aplikační sféře a rozdělení případných výnosů.

Při posuzování návrhů tak TA ČR nehodnotila věcný obsah výzkumu, ale to, zda sama výzkumná organizace má vhodný systém komercializace výsledků výzkumu a vývoje a ustanoveny takové vnitřní orgány, které budou schopny posoudit (následně kontrolovat a vyhodnotit), zda je jim navrhován k podpoře projekt, který bude mít výsledek uplatnitelný v praxi. Není to tedy TA ČR, kdo rozhoduje, jaký projekt přinese výsledky, ale snaží se o to sama výzkumná organizace, například vysoká škola, ústav AV ČR apod.

Tento přístup, v angličtině nazývaný „proof of concept“, je tímto způsobem v Česku vůbec poprvé v historii podpořen státními financemi. Pro vlastní posuzování už mají výzkumné organizace k dispozici metodiku z fondů Evropské unie (program OP VK řízený MŠMT) známou jako EF-TRANS (efektivní transfer znalostí). Díky programu GAMA Technologické agentury ČR ji teď mohou použít a ověřit, zda opravdu funguje.

Program GAMA ovšem může fungovat i jako pilotní ověření pro daleko větší program stejného zaměření (vytvoření tzv. pre-seed fondu), jenž bude podpořen z evropských fondů v rámci připravovaného operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

Z hlediska objemu financí byly v první soutěži programu GAMA podpořeny spíše malé až střední projekty, jeden projekt mohl být podpořen maximálně do výše 21 milionů Kč. Pro první rok řešení (tzn. 2014) bylo úspěšným žadatelům vyhrazeno 15 milionů Kč, zároveň jim ale bylo umožněno zahájit řešení projektu až od ledna 2015 (bez krácení celkové dotace). Někteří z nich tuto příležitost využili a z toho důvodu TA ČR nepodpoří tolik projektů, kolik by rozpočet alokovaný na rok 2014 umožňoval. V roce 2015 totiž dojde k součtu závazků projektů financovaných jak od července 2014, tak i ledna 2015.

Technologická agentura ČR doufá, že konečně nastává doba, kdy se bude ve větší míře dařit úspěšně zhodnocovat výsledky výzkumu a vývoje v České republice. O účast na hodnocení projektů v programu GAMA a rozhodování o nich totiž projevila zájem řada českých bank, které hledají příležitosti k investicím do inovativních řešení.

Dokument ke stažení:

Přehled úspěšných projektů

Zdroj: TA ČR

Průkopníkem společného evropského trhu s elektřinou se může již brzy stát Česko. Bohužel ho to může přijít až na 200 milionů korun ročně. V době, kdy i Soudní dvůr EU rozhodl, že podpora obnovitelných zdrojů nemusí být mezinárodní, připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu plán, jak podporovat i dováženou zelenou energii. Vše ve snaze vyjít Evropské komisi vstříc v otázce způsobu podpory obnovitelných zdrojů. Té se dlouhodobě nelíbily příliš vysoké dotace na zelenou energii ani to, že příspěvky na obnovitelné zdroje byly vybírány za množství spotřebované elektřiny. Vše má vyřešit připravovaný zákon, který bude nově podporu určovat na základě kapacity připojení jednotlivých zákazníků. Řešením je tak dohoda, podle které budou moci nárokovat zákazníci, kteří spotřebují elektřinu ze zahraničí a prokážou to certifikátem, navrácení příspěvku na zelenou elektřinu ve výši bezmála pěti set korun za jednu MWh u operátora trhu. Systém by měl fungovat u importované energie zpětně od 1. ledna 2013 až do nabytí účinnosti nového zákona o platbách za kapacitu. Ten by měl platit nejdříve v půli roku 2015. Více se dočtete ZDE nebo v dnešních hospodářských novinách.

Zdroj: Hospodářské noviny (8.7.2014)

Předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková dnes na tiskové konferenci představila 4 hlavní výhrady proti novele zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon, zákon) a zároveň uvedla konkrétní příklad dopadů do regulačních vyhlášek ERÚ ještě před přijetím tohoto zákona. „Navržená novela energetického zákona v podstatě popírá smysl existence regulátora a dává do rukou regulovaných subjektů zákonnou možnost regulaci znemožnit a vyjednat si individuální podmínky. Návrh novely vychází vstříc přirozenému monopolu, naopak na spotřebitele a jejich ochranu má negativní dopad,“ uvedla dnes A. Vitásková s tím, že výhrady se týkají konkrétních částí novely, které nebyly projednány s regulátorem.

„Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) veřejně slíbilo debatu o konečné podobě zákona a zpočátku to vypadlo, že slib splní. Měli jsme přes 110 připomínek, o všech se jednalo. Pak jsme však z projednávání poslední verze byli vynecháni. Místo toho ministerstvo připravilo klíčové změny ve finální předloze, pravděpodobně za vydatné pomoci regulovaných subjektů a jejich poradenských firem. Stejnou situaci jsme řešili v loňském roce, kdy po týdnech vyjednávání se najednou v legislativním procesu objevila úplně jiná verze. Nakonec tehdy musel zasáhnout ministr průmyslu a obchodu a kompletní návrh stáhnout a odložit jeho přípravu. Zmíněné zásadní změny poškozují ty, kdo za energie platí, a jednoznačně zvýhodňují ty, kdo na energiích vydělávají,“ řekl tiskový mluvčí ERÚ Jiří Chvojka.

Podle slov A. Vitáskové se rovnováha na trhu tímto společným postupem MPO a regulovaných subjektů změnila ve prospěch monopolů. „Z prostředí, kde měli mít všichni účastníci energetického trhu rovná práva, se stal privilegovaný prostor pro monopolní výrobce a distributory, což bude mít negativní dopad do cen, dojde k jejich zvyšování. Je potřeba jasně říci, že takto předložená novela znamená v podstatě likvidaci nezávislé regulace cen energií v České republice, k níž jsme se zavázali v Evropské unii,“ uvedla A. Vitásková s tím, že pokud bude novela přijata, bude ji „jako loajální státní úředník pochopitelně plně respektovat a veškeré podzákonné normy budou bezodkladně v této souvislosti upraveny“.

1) Rozpor mezi hlavním úkolem ERÚ a možností jeho naplnění v regulaci

Novela zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) přináší zásadní rozpor mezi posláním ERÚ, kdy mezi jeho hlavní úkoly patří zejména ochrana oprávněných zájmů zákazníků a spotřebitelů (§ 17, odst. 4: „Energetický regulační úřad zejména chrání oprávněné zájmy zákazníků a spotřebitelů v energetických odvětvích.“), a mezi podmínkami regulace, kdy podle verze zákona z dílny MPO musí ERÚ zajistit na prvním místě návratnost finančních zdrojů a finanční stabilitu regulovaných subjektů. Novela zákona přenáší veškerá rizika na stranu ERÚ a následně na zákazníka. Při porovnání nových ustanovení zákona s posláním ERÚ je zřejmé, že jedna zákonná povinnost popírá druhou, tedy že ERÚ nemá možnost splnit požadavky ze zákona.

2) Zásadní změna v pohledu na regulaci

Klíčová změna týkající se způsobu regulace cen v energetice a základních principů je však ve změně § 19a, který se týká přímo toho, jak má ERÚ postupovat vůči regulovaným subjektům. V současném znění zákona má regulátor zajistit oprávněné nároky licencovaných subjektů tak, aby stanovené ceny pokrývaly účelně vynaložené náklady na zajištění spolehlivého, bezpečného a efektivního výkonu licencované činnosti, dále odpisy a přiměřený
zisk zajišťující návratnost realizovaných investic.

V novele energetického zákona je však těmto principům předřazena povinnost zajištění návratnosti finančních zdrojů použitých při výkonu licencované činnosti a finanční stability příslušného držitele licence. Pokud tedy ERÚ bude připravovat jakákoliv rozhodnutí v regulaci, vždy bude každý regulovaný subjekt požadovat na prvním místě zajištění své finanční stability. Pod tímto termínem si lze představit v zásadě každé navýšení nákladů ze strany regulovaných subjektů, které mohou požadovat bez jakéhokoliv omezení. V praxi se tak upouští od regulace ve smyslu ochrany před monopoly a zavádí se ochrana monopolů. Ani u subjektů podporovaných podle zákona o obnovitelných zdrojích nemá ERÚ povinnost zajistit finanční stabilitu.

3) Významné komplikace ve vydávání regulačních rozhodnutí

Zásady regulace, které se následně promítají do vyhlášky upravující jednotlivá regulační období, budou podle novely zákona vydávány formou opatření obecné povahy. To umožní kterémukoliv regulovanému subjektu napadnout obecné principy regulace v rámci správního soudnictví. Následně bude řízení o parametrech regulace vedeno jako klasické správní řízení, v jehož rámci lze podat řádné i mimořádné opravné prostředky, takže se může táhnout několik
let. Nyní jsou parametry regulace uvedeny ve vyhlášce o regulaci cen, je to jediná možnost, jak nějaká pravidla vůbec stanovit, vždy se tak děje po dohodě s regulovanými subjekty.

Stejný proces se bude opakovat i každý rok v řízení o cenách, kde reálně hrozí, že nebude žádné platné a účinné rozhodnutí o parametrech nebo o cenách, které by daným subjektům regulovalo ceny.

Spolu s tím se v zákoně objevují povinné lhůty při přípravě pravidel regulace (§ 17e, odst. 5–11), které nahrávají regulovaným subjektům a jsou diskriminační vůči zákazníkům a výrobcům, zejména co se týče postupu informování a lhůt pro připomínky. Navíc má ERÚ povinnost podle těchto pravidel konzultovat i libovolný záměr cokoliv změnit, tedy existence ERÚ je tím pádem bezpředmětná, protože k žádné změně nikdy nedojde. Navíc má zákon vejít v platnost od poloviny roku 2015, takže pravidla pro rok 2016 už nebude možné přijmout a dodržet přitom lhůty dané novelou zákona.

4) Netransparentní a nátlaková možnost uzavření veřejnoprávní smlouvy

V případě, že nevejdou v platnost pravidla regulace, mají licencované subjekty možnost dohodnout se na parametrech a cenách s ERÚ formou smlouvy namísto vydání rozhodnutí, a to bez jakéhokoli odkazu na alespoň přiměřené použití zásad platných pro regulaci formou rozhodnutí ve správním řízení. Půjde o smlouvy opatřené obchodním tajemstvím, zcela bez pravidel platných pro standardní regulaci, v nichž budou mít regulované subjekty možnost
požadovat legální obcházení pravidel regulace.

V podstatě jde o mechanizmus s velkým „vydíracím“ potenciálem, kdy regulovaný subjekt může nabídnout vstřícný postoj (například stažení žaloby u správního soudu) výměnou za podepsání individuální smlouvy. ERÚ bude nucen o podobných smlouvách jednat, aby platil nějaký cenový rámec. Každý subjekt však bude postupovat podle jiných podmínek a nikdo veřejně a transparentně nezjistí, jak se k dané cenové dohodě došlo. Popírá to smysl regulace a existence ERÚ jako nezávislého úřadu, který má zejména chránit zájmy spotřebitelů a zákazníků.

5) Novela zákona má dopad do regulace plynárenství již nyní

Návrh novely energetického zákona, který byl předložen MPO do meziresortního připomínkového řízení, zcela zásadně mění principy regulace. ERÚ přistupuje k regulaci v souladu s požadavky transparentnosti, stability, předvídatelnosti a zachování právní jistoty pro regulované subjekty. Z tohoto důvodu nemůže ERÚ vydat regulační vyhlášku pro plynárenství pro IV. regulační období v současné podobě, kdy ji dokončil po dvouletém procesu do legislativního procesu. Vzhledem k tomu, že se připravuje novela energetického zákona a ERÚ zná možné dopady na zásady regulace, přivedl by obor plynárenství do právní nejistoty.

ERÚ tak předloží regulační vyhlášku pro plynárenství s prodloužením III. regulačního období o rok. Regulační vyhláška pro plynárenství upravující IV. regulační období bude vydána bezodkladně po schválení novely energetického zákona tak, aby pravidla regulace měla oporu v novelizovaném energetickém zákoně a platila od 1. 1. 2016.

„My jsme při přípravě nové vyhlášky pro IV. regulační období postupovali podle stávajícího znění § 19a energetického zákona, podle něhož jsme měli zajistit oprávněné nároky licencovaných subjektů. V okamžiku, kdy jsme po dvouletém úsilí vyhlášku připravili k projednání v legislativní radě vlády, byl přes náš velký nesouhlas celý § 19a v připravované novele zákona zásadně změněn. Tím dochází k zásadní změně principu regulace,“ uvedla místopředsedkyně ERÚ zodpovědná za regulaci Martina Krčová.

„V této situaci nemůže regulátor udělat nic jiného, než prodloužit III. regulační období pro obor plynárenství o rok a vyhlášku pro IV. období vydat, jakmile bude zřejmá zákonná úprava způsobu regulace v České republice, tedy jakmile bude přijata novela energetického zákona. Jen tak můžeme zajistit regulovaným subjektům to, na co mají nárok, tedy mimo jiné právně stabilní prostředí v oblasti nastavení pravidel regulace,“ řekla dále A. Vitásková.
ERÚ se již několik let snaží prosadit, aby zejména společnosti NET4GAS a RWE musely proinvestovat více než tři miliardy korun, které vybraly od zákazníků, ale nepoužily je na investice tak, jak bylo určeno. „Přestože pravidla IV. regulačního období toto zohledňují a neproinvestované finanční prostředky budou muset subjekty vrátit a investovat do plynárenských zařízení, musíme kvůli zásadní změně v novele připravené MPO tento náš krok odložit,“ uvedla A. Vitásková.

Společnosti PPD (Pražská plynárenská Distribuce) a E.ON Distribuce přiznané povolené odpisy dle zjištění ERÚ ve III. regulačním období proinvestovaly. Naopak RWE neproinvestovalo 1,198 miliardy Kč a společnost NET4GAS neproinvestovala dokonce 1,828 miliardy Kč v rámci III. regulačního období. Tyto prostředky měly být investovány v ČR do infrastruktury sloužící českým spotřebitelům, kteří výše uvedené prostředky zaplatili zálohově dle plánování investic, jež jednotlivé firmy předkládaly regulátorovi. ERÚ připravil mechanizmus pro jejich proinvestování ve IV. regulačním období, ale nyní se tento proces odkládá.

Video z tiskové konference na ČT24 najdete - ZDE

Prohlášení MPO ke dnešní tiskové konferenci ERÚ

V souvislosti s dnešní odpolední tiskovou konferencí předsedkyně Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové uvedlo Ministerstvo průmyslu a obchodu následující informace:

Mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a ERÚ se v úterý 1. července uskutečnilo jednání nad návrhem novely energetického zákona na úrovni náměstka ministra pro energetiku Pavla Šolce a prvního místopředsedy ERÚ Otto Golda. Na této schůzce došlo k dohodě nad drtivou většinou problematických bodů návrhu novely energetického zákona, kterou do meziresortního připomínkového řízení předložilo MPO.

MPO proto nechápe, proč body, nad nimiž byla minulý týden mezi oběma úřady dosažena shoda, byly dnes, ještě před ukončením meziresortního připomínkového řízení, na tiskové konferenci prezentovány v původní, pro ERÚ problematické podobě a při medializaci nebyly zohledněny výstupy z jednání minulý týden.

Meziresortní připomínkové řízení k návrhu energetického zákona totiž bude ukončeno až 11. července a do té doby je možné předložený návrh novely věcně připomínkovat. Teprve po ukončení meziresortního připomínkového řízení dostanou ERÚ a všechna další připomínková místa vypořádání připomínek, kde se budou moci o této skutečnosti přesvědčit. Pokud nedojde k vypořádání připomínek v tomto stupni připomínkového řízení a bude přetrvávat rozpor, řešil by se na vládní úrovni.

Jakákoliv medializace nám tedy v tuto chvíli připadá jako naprosto předčasná a irelevantní a vytváří dojem konfliktu mezi MPO a ERÚ, který ve skutečnosti neexistuje.

Související článek:

MPO navrhuje změnu systému platby za podporu obnovitelných zdrojů energie (3.7.2014)

MPO poslalo do připomínkového řízení novelu energetického zákona (12.6.2014)

Zdroj: ERÚ, ČT24, MPO

Tím, jak se stále častěji vyskytují sucha, hrozí úbytek podzemních vod. Velký problém to je i letos. Ministerstvo životního prostředí vedené Richardem Brabcem z hnutí ANO proto vymýšlí, že by zdražilo jejich čerpání. Jedním z nástrojů ochrany zásob má být během příštího roku také zvednutí poplatku za čerpání právě podzemní vody. Tři koruny za kubík užitkové a dvě koruny za kubík pitné vody z podzemí dnes platí odběratelé, kteří za rok vyčerpají více než šest tisíc kubíků. Pro představu: jde o roční spotřebu zhruba stohlavé vesnice. Právě obce bez napojení na vodovod a nádrže by byly jedněmi z těch, na koho by zdražení dopadlo. A s nimi zemědělská družstva, fabriky a vodárenské společnosti. Lidí, kteří mají na zahradě nebo chalupě studnu, se poplatek netýká. Ministerstvo ale zatím nemá konkrétní návrh, jak moc by mělo čerpání půdních zásob zdražit.

"Stát by měl mít jasnou strategii, jak chce ochranu životního prostředí podporovat a financovat. Do roku 2020 budeme moci využívat evropské fondy, pak ale budeme potřebovat jiné, státní zdroje. A stát si musí říct, že zde má nějaký fond. Poplatky pro firmy nejsou trest, je to logicky jejich odpovědnost. Šest let jsem dělal ředitele chemičky a chápal jsem, že máme vliv na životní prostředí a že za to platíme. Trošku jiná situace je u odběru podzemní vody. Na to se chceme podívat z pohledu, kolik dneska stojí kubík vody s vodným a stočným a kolik platíte, když čerpáte podzemní vodu," řekl ministr Brabec pro HN. Více o připravované reformě čtěte v pondělních Hospodářských novinách. (částečně ZDE)

Související článek:

Podzemní voda podraží, má to ochránit její klesající zásoby (iHMED, 7.7.2014)

Zdroj: Hospodářské noviny (7.7.2014)

Na konci června jsme vás informovali, že Výbor pro životní prostředí projednal 25. červa novelu zákona o odpadech a přijal řadu pozměňovacích návrhů týkající se například třídění bioodpadu nebo omezení skládkování recyklovatelných a využitelných odpadů. Jedná se senátní návrh zákona, jehož cílem je zpřísnění pravidel pro provozování sběrných surovin. Kraje by měly mít nově možnost zakázat provozování sběren, které poruší zákaz výkupu vybraných druhů odpadů. Opatření je namířeno především proti zlodějům kovů. Poslanecká sněmovna projednala návrh v prvním čtení na poslední desáté schůzi.

Výbor pro životní prostředí přijal řadu pozměňovacích návrhů. Mezi které patří i to, že obec bude povinna zajistit místa pro oddělené soustřeďování složek komunálního odpadu a to i pro kovy a biologicky rozložitelný odpad. Podle návrhu výboru bude mít i obec možnost stanovit závaznou vyhláškou místa a v jakém čase je v obci provozování zařízení ke sběru nebo výkupu zakázáno. Dále výbor rozšiřuje pravomoc ministerstva životního prostředí, které by mělo podle návrhu upravit vyhláškou seznam odpadů, které je možné využívat jako technologický materiál na technické zabezpečení skládky, a požadavky na jejich využívání, a nebo výčet recyklovatelných a využitelných odpadů, které je od roku 2024 zakázáno ukládat na skládku. Novela zákona by měla být platná od ledna 2015. Níže uvádíme stanovisko ČAOH k tomuto pozměňovacímu návrhu.

Odborné stanovisko České asociace odpadového hospodářství

Po jednoznačném odmítnutí cesty schvalování zásadních strategických změn v odpadovém hospodářství formou poslaneckých návrhů, ke kterému došlo před 14 dny ve sněmovně v rámci tisku č. 172, jsou podobná témata opět načtena jiným poslaneckým pozměňovacím návrhem, tentokrát v tisku č. 153. Česká asociace odpadového hospodářství k navrženým bodům přínáší své odborné stanovisko.

Odborné stanovisko České asociace odpadového hospodářství bylo s průvodním dopisem zasláno ministru životního prostředí Brabcovi a také poslancům a senátorům Parlamentu České republiky. Klíčovým důvodem zpracování stanoviska jsou často opakované irelevantní informace týkající se potřeby velmi rychlého přijetí neprojednaných strategických změn s odkazem na údajné závazné podmínky platné legislativy EU k odpadům. V aktuálním poslaneckém návrhu je rovněž obsažena řada faktických chyb a legislativně technických nesprávností, které by při jejich schválení negativně dopadly na původce odpadů a odpadový sektor.

Z navržených opatření ČAOH dlouhodobě podporuje ty, které se týkají potřeby třídění a recyklace odpadů, tedy zavedení povinného třídění kovů a zejména biologicky rozložitelných odpadů tak, aby nekončily na skládkách. Tato dvě témata rovněž skutečně mohou být, narozdíl od ostatních, předmětem infringementu EU, proto má jejich zrychlené projednání racionální důvod.

Komentář ČAOH k jednotlivým bodům poslaneckého pozměňovacího návrhu k novele zákona o odpadech (tisk 153) je v přehledné podobě uveden níže.

Základní témata:

1. Řešení problematiky sběren odpadů – vládou přijatý návrh novely je rozumný; aktuální pozměňovací návrh není v souladu s ústavou, což jednoznačně sdělil i ústavně-právní výbor Senátu (jednání dne 5.2.2014)
2. Zavedení třídění kovů – ano, pro opatření je shoda; riziko infringementu ano
3. Zavedení třídění biologicky rozložitelných odpadů – ano, pro opatření je shoda; riziko infringementu ano
4. Termín ukončení skládkování odpadů v roce 2024 – v navrhované podobě problematické, rok 2024 je akceptovatelný, ale při zavedení omezujícího parametru výhřevnosti; riziko infringementu ne
5. Zákaz skládkování SKO, recyklovatelných a využitelných odpadů – v navrhované podobě prakticky neproveditelné (veškerý SKO), lze realizovat při zavedení omezujícího parametru výhřevnosti; riziko infringementu ne
6. Úplné omezení technologického zabezpečení skládek (TZS) na strop 20% - z odborného stavebně-technického hlediska prakticky nerealizovatelné; řešení navrženo níže v textu; riziko infringementu ne
7. Riziko načtení pozměňovacího návrhu týkajícího se zdražení poplatků v druhém čtení na plénu; riziko infringementu ne

Stručný komentovaný výtah zásadních bodů aktuálních pozměňovacích návrhů ke sběrnám, ke komunálním odpadům a ke skládkování (tisk 153):

Zavedení kompetence pro obce vydat vyhlášku, která bude moci omezit, či zakázat sběrny na svém území

• Tento návrh byl původním senátním návrhem projednávaným jako tisk 196 na začátku roku 2014 v Senátu – přikázán třem výborům (Ústavně-právní výbor, Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu).

• Ústavně-právní výbor se jednohlasně shodl na legislativní nesprávnosti návrhu a nutnosti přijetí pozměněného znění návrhu (nyní původní znění sněmovního tisku 153). Ostatní senátní výbory toto stanovisko Ústavně -právního výboru podpořily. Důvodem byla protiústavnost původně navrhovaného znění senátního tisku 196 spočívající mj. v tom, že obecně závaznou vyhláškou obce by měl být vázán krajský úřad v povolovacím procesu, tedy akt samosprávy by zavazoval státní správu ve výkonu přenesené působnosti. Senátorka Eliška Wagnerová s erudicí bývalé vysoce uznávané ústavní soudkyně k této věci na jednání výboru dále mimo jiné namítla, že se vlastně jedná o jakousi nepřímou a velmi špatnou novelizaci zákona o obcích. Kromě zásadních legislativních nedostatků, poukázala paní senátorka rovněž na materiální nezpůsobilost původního návrhu, když sdělila: „Ústavní soud vždy provádí test způsobilosti, tedy jestli je vlastně ta právní norma způsobilá přivodit ten právní účel, který si dává za cíl. Podle mého soudu není způsobilá, vedle těch formálních nedostatků, které jsem tedy už zmínila a které by se řešily jako primární, a ty jsou po mém soudu nezhojitelné.“

• Již v Senátu bylo proto přijato pozměněné znění návrhu, které je v souladu s právním pořádkem. To bylo odsouhlaseno všemi výbory, schváleno Senátem a odsouhlaseno vládou. Prošlo i prvním čtením v Poslencké sněmovně. Je na něm široká shoda, podporuje jej i ČAOH.

• Nyní se v tisku 153 opět navrhuje jako pozměňovací návrh původní již Senátem jednoznačně odmítnuté protiústavní znění...

Konstruktivní řešení ČAOH pro nový zákon o odpadech (termín předložení věcného záměru září 2014): je třeba zejména zefektivnit dozor a sankce nad sběrnami – je možné zavést povinnost fotodokumentace převzatých věcí provázanou s již povinně vedenou evidencí; zavést povinnost bezhotovostních plateb – zcela kontrolovatelné komu jsou prostředky vypláceny + historie převodů; větší kontrolní a sankční kompetence pro obce – nechť je delikt řešen operativně v místě (v obci) tak, jak jej obec vyhodnotí (výnosy z pokut mohou být příjmem obcí). Tato opatření jsou efektivní, cílí na nepoctivé provozovatele a nepostihují plošně všechny.

Zavedení povinnosti třídění kovů

• Tato povinnost může být vymáhána po ČR přes infringement. Na zavedení třídění je široká shoda a ČAOH toto opatření dlouhodobě podporuje, neboť vede ve zvýšení recyklace.

Zavedení povinnosti třídění biologicky rozložitelných odpadů

• Tato povinnost může být vymáhána po ČR přes infringement. Na zavedení třídění BRO je široká shoda a ČAOH toto opatření dlouhodobě podporuje a prosazuje, neboť vede ke zvýšení recyklace a odklonu odpadů od skládkování. Opatření rovněž zásadním způsobem pozitivně ovlivní splnění konkrétního cíle EU ke skládkování, a to omezení skládkování BRO pro rok 2020 na 35% (jiný číselný cíl ke skládkování v závazných přepisech EU není).

• Opatření nevyžaduje žádné navýšení poplatků. V komunálním odpadu (KO) je cca 45% BRKO a jeho odkloněním se výrazně snižuje produkce SKO a tedy náklady na svoz SKO.

• BRO neskončí na skládkách, ale v kompostárnách či bioplynových stanicích a vytvoří se z něj komodita s pozitivní hodnotou. Vhodné propojit využití výstupů do zemědělství.

Termín ukončení skládkování k roku 2024

• Tato povinnost nemůže být vymáhána po ČR přes infringement, neboť povinnost jednoznačně není definována v žádném platném a závazném evropském předpisu.

• V pracovních skupinách na MŽP byla cca roční shoda na termínu 2025 (resp. 10 let od účinnosti povinnosti). MŽP termín roku 2025 prezentovalo i na odborných konferencích. Aktuální pozn. Evropská komise aktuálně vydala dne 2.7.2014 materiál s předpokládanými budoucími strategickými cíli v OH a i zde se pro účely budoucí evropské odpadové směrnice navrhuje rok 2025.

• Rok 2024 může být finálně stanoven a ČAOH jej může podpořit. V tomto směru je však zásadní otázka, které odpady nebude možné skládkovat. Úplný zákaz skládkování je z odborného hlediska zřejmý nesmysl a je nerealizovatelný (jen ze spaloven je nutné na každých 100tis tun vstupu skládkovat cca 30000 tun odpadu).

• Skutečnost ohledně míry skládkování v ČR a EU – celková produkce směsných komunálních odpadů (SKO) v ČR je cca 3,2 mil tun v roce 2012 (v tomto parametru shoda dat MŽP ISOH i ČSÚ); skládkuje se 53.8% (rok 2012, zdroj MŽP), V ČR se tak na občana a rok skládkuje průměrné či podprůměrné množství komunálních odpadů ve vztahu k dalším státům, jak je uvedeno i v grafu Eurostat (2010) pod textem. Více skládkuje např. UK; Finsko; Itálie; Slovinsko; Slovensko; Španělsko; Portugalsko; Irsko a další. Aktuální data Eurostatu (2012) pak uvádějí pro ČR přepočet na občana 174 kg za rok.

Zákaz skládkování směsného komunálního odpadu (pozor nejen neupraveného, ale veškerého) + recyklovatelných a využitelných odpadů

• Tato povinnost nemůže být vymáhána po ČR přes infringement, neboť povinnost jednoznačně není definována v žádném platném a závazném evropském předpisu.

• Zákaz skládkování veškerého SKO by vedl k zásadnímu navýšení nákladů na OH.

• Z odborného hlediska je logické přijmout zákaz skládkování neupraveného SKO s definovaným parametrem - výhřevnost.

• Vysvětlení – recyklovatelné odpady je zakázáno na skládky ukládat již nyní (vyhl. č. 294/2005 Sb.), na skládky se neukládají mimo jiné i proto, že mají pozitivní hodnotu; definovat využitelný odpad výčtem katalogových čísel je chybné, neboť povinnost bude obcházena jiným zařazením odpadu; ze skládek má smysl, kromě recyklovatelných odpadů (včetně BRO) odklonit odpady s obsahem energie, a ty využít v k tomu určených energetických zdrojích (paliva z odpadů, či spalovny); biologicky rozložitelný odpad se ze skládek odkloní zavedením povinnosti třídění BRO – v obcích, kde toto opatření již dobrovolně zavedli, se to jednoznačně efektivně daří; zbylý odpad, který není ani recyklovatelný, ani biologicky rozložitelný a nemá potřebnou energetickou hodnotu se samozřejmě bude dále skládkovat.

Úplné omezení technologického zabezpečení skládek (TZS) na strop 20%

• Zásadní věcná a technická chyba návrhu je omezení nikoli nezpoplatněného TZS, ale veškerého TZS, tedy úplné omezení možnosti využití odpadu na TZS v míře max. 20% (stavebně-technicky); toto opatření kriticky ovlivní stavebně technickou stabilitu těles skládek – jiné množství TZS potřebuje těleso údolní skládky, jiné množství potřebuje kopcovitá skládka, apod.; takové opatření je tedy silně environmentálně negativní a může způsobit nemalé škody na ŽP neboť tělesa skládek a jejich zabezpečení podléhá stavebně-technickým podmínkám konkrétního projektu skládky a příslušné technické normy; v případě realizace povinnosti bude logicky docházet k sesuvům těles skládek.

• Otázka nastavení procent je úzce spojená s nákladovostí OH pro původce zejména nebezp. odpadů, tedy většinově pro průmysl; při nastavení na hodnotu 20% to znamená zásadní zdražení nákladů průmyslu a omezení jeho konkurenceschopnosti. Při nevhodném nastavení, bude reálně docházet k ukládání odpadů mimo povolená zařízení, což je environmentálně neakceptovatelné. Zásadní zdražení dopadne také na rozpočet MF ve vztahu k financování sanací starých ekologických zátěží – zde bude dopad v řádech mld Kč.

• Objektivní nastavení procent nezpoplatněného TZS je při realistickém přepočtu objemové hmotnosti skutečně využívaných odpadů cca 40% hmotnostních. Zcela hraniční hodnota je 35% hmotnostních. Důležitá je rovněž možnost využití nebezpečných odpadů na TZS na skládkách nebezpečných odpadů (často se jedná o kontaminované zeminy, jejichž využití pro účely zabezpečení skládek NO je ideální).

• Souhlasíme s důvodem navrhované změny, tedy potřeba zajištění kontroly a výběru poplatků - k zajištění většího výběru poplatků jednoznačně povede změna dosavadních objemových procent na hmotnostní v kombinaci se snížením současné výše rizikové složky poplatků, kterou má ČR doposud násobně nejvyšší na světě – v ČR je celková cena za skládkování tuny NO 6200 Kč, další nejdražší stát v EU Belgie má cenu ve výši cca 1760 Kč (zdroj ETC/SCP, 2011). Dosavadní extrémně vysoké zdanění je v kombinaci s řešením přes objemová procenta hlavním důvodem dosavadní neefektivnosti výběru poplatků.

Riziko načtení pozměňovacího návrhu týkajícího se zdražení v druhém čtení na plénu

• Je reálné očekávat opětovné načtení bodu týkajícího se zdražení skládkovacích poplatků s odůvodněním, že stávající poplatky jsou příliš nízké a EU chce zdražení.

• Tato povinnost nemůže být vymáhána po ČR přes infringement, neboť výše zpoplatnění není a nemůže být definována v žádném platném a závazném evropském předpisu.

• ČR má ve srovnání s dalšími státy EU a jejich HDP poplatek naopak nadprůměrný, viz graf níže, kdy červená linka ukazuje průměrnou hodnotu poplatku ve vztahu k HDP státu. Pozn. srovnávací graf zobrazuje poplatek, nikoli celkovou cenu za skládkování - cena nemůže být řešena zákonem, zákonem je řešen poplatek.

• K potřebnému odklonu využitelných odpadů od skládkování jednoznačně povede zavedení třídění BRKO a zavedení omezujícího parametru výhřevnosti; nástroj umělého zdražení je zbytečný a bude mít nemalý negativní dopad na občany, český průmysl a firmy.

• Pro případnou dodatečnou podporu recyklace, a pokud to bude sociálně únosné a politicky prosaditelné, plně postačuje postupné zdražení na 700 Kč. Maximem je hranice 800 Kč. Vyšší zdražení je z odborného hlediska zcela iracionální.

Vedení chebské radnice si pohrává s myšlenkou na energetickou soběstačnost města. Teplo vyrobí z odpadu, elektřinu poskytnou vlastní větrníky. Nápad, jak získat alespoň část spotřebované energie z vlastních zdrojů, vnukl představitelům města nejen boom větrných elektráren v Německu, ale především podnikatelé, kteří se v poslední době začali rojit kolem městských pozemků, na kterých to pěkně ,fouká‘. Podle starosty Chebu Pavla Vanouška by bylo vhodné, kdyby místní nějakým způsobem na výrobě energie participovali. „Mohla by například vzniknout komunální společnost, ve které budou podílníky sami občané.“ Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Evropská komise schválila využití celkem 53 milionů eur k uzavření a dekontaminaci někdejších ropných vrtů v povodí řeky Moravy. Cílem projektu je ochrana zdrojů podzemní vody, které patří do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy a chráněné oblasti Natura 2000. Záměrem je bezpečně likvidovat a sanovat místa znečištěná ropou, která se tam těžila od 20. do 90. let minulého století. Celkové náklady na projekt činí 65,5 milionu eur (asi 1,77 miliardy Kč), evropské peníze půjdou z operačního programu Životní prostředí na likvidaci starých ekologických zátěží. Projekt se týká také oblasti Hodonína, Mikulčic a Týnce na Moravě. Projekty nad 50 milionů eur (1,35 miliardy Kč) jsou označované jako "velké projekty", o kterých musí rozhodnout komise.

Soumrak břidlicového plynu? Německo chce sedmiletý zákaz frakování

Německo do roku 2021 zakáže těžbu zemního plynu pomocí hydraulického frakování z hloubky menší než 3000 metrů. Uvádí to návrh zákona, který společně připravily ministerstvo hospodářství a ministerstvo životního prostředí. Proti návrhu protestují opoziční Zelení, podle nich nejde zákaz dost daleko. Více ZDE

Zdroj: ČeskéNoviny.cz (ČTK), E15

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR) poslalo do připomínkového řízení návrh novely zákona o veřejných zakázkách. Přijetím novely zákona dojde k formulační úpravě ustanovení upravujícího podmínky pro zadávání dodatečných stavebních prací a dodatečných služeb. Dále zadavatel bude moci jako další dílčí hodnotící kritérium využít i hodnocení organizace, kvalifikace a zkušeností pracovníků podílejících se na plnění veřejné zakázky. Přijetím novely dojde také ke zrušení povinnosti zrušit zadávací řízení za situace, kdy zadavatel obdržel pouze jednu nabídku. MMR ve svém vyjádření odmítá informací, že by měl vzniknout nový úřad pro veřejné zakázky, který by měl dohlížet na tendry. Žádnou takovou instituci ministerstvo nepřipravuje, uvedlo v tiskové zprávě. Účinnost návrhu je navržena k 1. lednu 2015. Termín připomínek je stanoven na 17. července 2014. 

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR poslao do připomínkového řízení návrh novely zákona o veřejných zakázkách. Materiál je předkládán v souvislosti s potřebou změn zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“), nekoncepčního charakteru. Předmětem navrhované právní úpravy je odstranění nedostatků účinného znění ZVZ a zrušení některých ustanovení ZVZ, která byla přijata v rámci novelizace ZVZ provedené zákonem č. 55/2012 Sb. a zákonným opatřením Senátu č. 341/2013 Sb. Předkládaný návrh neukládá adresátům žádné nové povinnosti.

Přijetím novely zákona dojde k formulační úpravě ustanovení upravujícího podmínky pro zadávání dodatečných stavebních prací a dodatečných služeb tak, aby tato formulace byla již plně v souladu se směrnicí o zadávání veřejných zakázek 2014/24/EU. Nově tedy bude muset potřeba dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb nastat v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat.

Další oblastí, jejíž úpravu předkládaná novela navrhuje, je rozšíření kritérií uváděných v ZVZ při hodnocení nabídek na základě základního hodnotícího kritéria ekonomicky nejvýhodnější nabídka. Zadavatel bude moci jako další dílčí hodnotící kritérium využít i hodnocení organizace, kvalifikace a zkušeností pracovníků podílejících se na plnění veřejné zakázky. Dojde tím k implementaci dílčího kritéria uváděného ve směrnici o zadávání veřejných zakázek 2014/24/EU.

Další navrhovanou úpravou je zrušení povinnosti předložení oponentního odborného vyjádření k odůvodnění významných veřejných zakázek, jež byla stanovena zákonným opatřením Senátu č. 341/2013 Sb. a jehož účinnost má nastat 1. ledna 2015. Přijetím novely dojde také ke zrušení povinnosti zrušit zadávací řízení za situace, kdy zadavatel obdržel pouze jednu nabídku. Poslední oblastí, kterou předkládaná novela upravuje, je zrušení ustanovení ZVZ upravujících seznam hodnotitelů, a s tím spojené zrušení celého tohoto právního institutu a povinností, které z jeho existence měly pro zadavatele vyplývat. Dojde též k úpravě části ZVZ, týkající se výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek.

Podklady ZDE.

EU nastínila plán, jak v době, kdy se tzv. zelená ekonomika rychle rozvíjí, maximálně využit pracovní příležitosti a podpořit pracovníky v odvětvích šetrných k životnímu prostředí. Tzv. zelená pracovní místa, jež zahrnují práci s informacemi, technologiemi či materiály, které pomáhají životnímu prostředí, patří mezi nejrychleji rostoucí v Evropě. Patří sem pracovní místa v oblasti recyklace, biologické rozmanitosti, izolace domů ke zvýšení energetické účinnosti, zlepšování kvality ovzduší a technologií pro obnovitelnou energii.

V tomto odvětví dokonce během hospodářské recese vzrostl počet pracovních míst o 20 %. Podle EU je ekonomický přechod na tato odvětví klíčem k dosažení udržitelného hospodářského růstu. Odhaduje se, že do roku 2020 by v zelené ekonomice mohlo vzniknout 20 milionů pracovních míst.

Podpora zelených pracovních míst

Ekologizace ekonomiky si vyžádá vytvoření nových typů pracovních míst a přeměnu těch stávajících. Bude zapotřebí pracovníků se specializovanými dovednostmi, znalostmi a odbornou přípravou.

Plán EU na podporu vytváření pracovních míst v zelených odvětvích a na pomoc pracovníkům, kteří se musí adaptovat na změny, zahrnuje tyto úkoly:

• předvídat dovednosti a znalosti, které budou v těchto oblastech potřebné, a pomoct pracovníkům je získat

• přesunout daňovou zátěž ze zdanění práce na zdanění znečištění

• podněcovat diskuzi mezi zaměstnavateli a odbory v zájmu podpory pracovníků

• zlepšit mezinárodní sdílení znalostí ohledně růstu zelených odvětví

• poskytovat podporu pro malé podniky, aby přechod na ekologičtější ekonomiku zvládly, dodržovaly předpisy v oblasti životního prostředí a předvídaly nedostatek kvalifikovaných pracovních sil.

Zelená ekonomika

Zelená ekonomika reaguje na změnu klimatu a globální nedostatek zdrojů technologickými inovacemi, vznikem nových trhů a změnami spotřebitelské i průmyslové poptávky.

Evropská unie vnímá přechod na zelenou ekonomiku jako zásadní, protože neefektivní využívání zdrojů a neudržitelný tlak na životní prostředí ohrožují dlouhodobý hospodářský růst.

Rostoucí poptávka v rozvíjejících se ekonomikách znamená, že ceny zdrojů, surovin a energie budou nevyhnutelně růst. Evropské hospodářství musí na tyto změny lépe reagovat.

Plán, který představila Evropská komise, bude nyní předložen Radě ministrů EU a Evropskému parlamentu ke schválení.

Související informace:

Zaměstnanost v zelené ekonomice – časté otázky (ANJ)

Zdroj: Evropská komise

Richard Brabec si dal za cíl zpřístupnit nejcennější kouty české přírody. Turisté by se třeba mohli toulat okolím stezky k Modrému sloupu na Šumavě. Ovšem jen s povolením v mobilu, počty návštěvníků má totiž regulovat webová aplikace. V rozhovoru pro dnešní Hospodářské noviny se ministr vyjádřil i k tématu nízkoemesních zón a modernizaci vozového parku v ČR. "V této chvíli ne, řekl bych, že možná jenom proto, že není moc společenská poptávka. Konzervativní Čech čeká, co se nabídne. Ale aut, která jezdí na LPG, je hodně a má to ekonomický stimul, je to prostě levnější. Podle vývoje technologií si myslím, že do deseti let se můžeme těšit na velké věci. Když se podíváme na energetickou koncepci státu, z hlediska spotřeby elektrické energie se počítá s tím, že se bude výrazně snižovat spotřeba elektřiny a tepla tam, kde to jde. Zároveň se ale počítá s tím, že když se vyřeší problém s akumulací, pak se hodně rozšíří i auta na elektrický pohon. CNG bude ovšem podle mě cesta, která se masově rozšíří dřív," odpověděl ministr pro HN na otázku, zda podobně jako ve Skandinávii či v USA neplánuje daňová zvýhodnění.

Zdroj: Hospodářské noviny (4.7.2014)

V souvislosti s chystanou aktualizací státní surovinové politiky České republiky uspořádalo Ministerstvo průmyslu a obchodu 1. kulatý stůl se zainteresovanými subjekty na téma: Nové perspektivní komodity pro high tech průmysl a jejich pozice v surovinové politice. Připravovaná další setkání budou opět za účasti zástupců odborné veřejnosti, průmyslových asociací, vysokých škol i nevládních organizací. Nejbližšími navrhovanými tématy jsou například budoucnost těžby uranu v ČR, domácí zdroje hnědého uhlí, role nerudních surovin v české ekonomice a možnosti rozvoje stavebnictví ve vazbě na zásoby stavebních surovin v ČR. Právě na téma Možnosti rozvoje stavebnictví ve vazbě na zásoby stavebních surovin proběhne kulatý stůl dne 23. července 2014, od 13,00 hod v budově MPO (pozvánka ZDE).

Surovinová politika je zpracována ve vazbě na aktualizaci Státní energetické koncepce, protože musí v segmentu energetických surovin vytvořit reálné předpoklady surovinového zázemí pro její naplnění. S ohledem na význam surovinové strategie státu pořádá Ministerstvo průmyslu a obchodu diskuzní setkání nazvané Kulatý stůl na vybraná zájmová témata surovinové strategie, kterých se účastní odborná veřejnost, zástupci surovinového průmyslu, profesních asociací i nevládních organizací. Diskuse a náměty kulatých stolů budou využity k doplnění návrhu nové surovinové politiky. Materiál bude poté projednán Radou vlády pro energetickou a surovinovou strategii ČR, odeslán do meziresortního připomínkového řízení a předložen vládě k projednání.

Závěry a doporučení z 1. kulatého stolu:

• aktivně a systematicky prosazovat zájem státu o základní znalosti výzkumu, vyhledávání a geologického průzkumu ložisek nerostných surovin;

• definovat společenský zájem na výzkumu, vyhledávání a geologického průzkumu ložisek nerostných surovin a zahrnout jej do strategických koncepčních materiálů státu;

• projednat v Radě vlády pro surovinovou a energetickou strategii ČR otázku užití a přerozdělení financí z úhrad na výzkumu, vyhledávání a geologický průzkum ložisek nerostných surovin a na základě diskuse formulovat doporučení pro vládu;

• zahrnout do připravované surovinové politiky ČR zájem státu na výzkumu, vyhledávání a geologického průzkumu ložisek nerostných surovin;

• zahrnout do připravované surovinové politiky ČR podporu českých subjektů v činnosti na zahraničních projektech v oblasti výzkumu, vyhledávání, geologického průzkumu a využití nerostných surovin.

Dokumenty ke stažení:

• Závěry (Nové perspektivní komodity pro high tech průmysl a jejich pozice v surovinové politice)

• Centrum kompetence efektivní a ekologické těžby nerostných surovin - prezentace

• Potencionální zdroje kritických surovin v ČR

Zdroj: MPO