Hned první pracovní den v srpnu otevře Ministerstvo životního prostředí spolu s Moravskoslezským krajem další společnou výzvu pro podávání žádostí o výměnu kotlů. Moravskoslezský kraj pro tuto výzvu uvolnil ze svého rozpočtu 30 milionů korun, stejnou částku poskytne MŽP prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR. Spolu s touto novou dotací tak je v kraji na výměnu kotlů investováno už 280 milionů korun.

„Ještě před příchodem na ministerstvo jsem si vytyčil jako jednu ze svých hlavních priorit zlepšení ovzduší v celé České republice a v krajích s největším znečištěním především. Hned při první návštěvě Moravskoslezského kraje začátkem roku jsme se s panem hejtmanem Novákem domluvili, že bychom chtěli v úspěšných kotlíkových dotacích pokračovat. Během všech dosavadních výzev bylo jen v Moravskoslezském kraji na nové kotle vydáno už 220 milionů korun, o které se v rámci jednotlivých výzev přihlásilo téměř 5000 žadatelů. Jsem rád, že jsme spolu se SFŽP ČR schopni na zlepšení ovzduší v tomto regionu poskytnout dalších 30 milionů. Chtěli bychom, aby lidé mohli staré kotle za nové ekologické vyměnit v celé zemi. Aktuálně vyjednáváme s Evropskou komisí o tom, jakým způsobem tuto výměnu umožnit co největšímu počtu domácností, které by v novém programovém období Operačního programu Životní prostředí na nové kotle mohly čerpat 9 miliard Kč," prozradil ministr Richard Brabec.

Podporovanými typy kotlů v nové, už 6. výzvě Moravskoslezského kraje jsou opět plně automatické kotle třetí a vyšší emisní třídy nebo zplyňovací, atmosférické a kondenzační kotle na zemní plyn. Výše dotace je závislá na typu pořizovaného kotle a pohybuje se od 15 do 60 tisíc korun.

„Dotační program se zaměřuje především na obyvatele, kteří provozují dnes již nevyhovující kotle na tuhá paliva, a směřuje je k tomu, aby zvážili změnu systému vytápění nemovitostí a s využitím dotace snížili své náklady na pořízení nového vytápění. V průběhu příštích několika let tak budou muset stejně učinit, protože jejich kotel už nebude emisně vyhovovat nové legislativě na úseku ochrany ovzduší. Tento program jim dává šanci učinit tak včas a s výrazně nižšími náklady," říká náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Daniel Havlík.

Lidé, kteří o dotaci požádají, dostanou do 20 týdnů od podání žádosti vyrozumění, zda jim finance na nový kotel budou poskytnuty, či nikoli. Úspěšní žadatelé pak mají 9 měsíců na to, aby zlikvidovali starý kotel, koupili a nainstalovali nový a předložili kompletní doklady ke kontrole. Finance žadatelé obdrží na svůj účet do třiceti dnů po podpisu smlouvy o poskytnutí dotace.

„Vynaložení těchto finančních prostředků považuji za velmi dobrou investici do budoucnosti našeho kraje, kvality života jeho obyvatel a zlepšení stavu životního prostředí, jak prokázaly výsledky předchozích výzev," dodává náměstek hejtmana MSK kraje Daniel Havlík.

Seznam podporovaných kotlů je zveřejněn a spravován Státním fondem životního prostředí ČR: ZDE.

Podrobné informace k už proběhlým výzvám v Moravskoslezském kraji naleznete zde.

Zdroj: SFŽP

Evropská komise zveřejnila nový seznam ohrožených průmyslových odvětví. Je na něm hutnický i chemický průmysl. Pro české společnosti, které v těcho oborech podnikají, to znamená dobrou zprávu. Dostanou výjimku z emisního systému. Přesto mají k emisní politice EU výhrady.

„Pro evropské chemické podniky z toho vyplývá, že mají nárok na povolenky zdarma. V případě, že naplní nastavená měřítka,“ říká ředitel Svazu chemického průmyslu Ladislav Novák. Zjednodušeně řečeno, společnosti z chemického průmyslu dostanou emisní povolenky zdarma, ale jen do výše, kterou určuje Brusel. Ten vychází ze spotřeby z předešlého roku a regionálních emisních průměrů.

Právě v tom však vidí firmy háček. „Měřítka jsou nastavena na zemní plyn, což je diskriminující pro některé ekonomiky založené na uhlí. Zejména tedy Česko a ještě více Polsko. Konkurence proto bují i uvnitř EU,“ kritizuje metodu Bruselu Ladislav Novák. Česká republika kvůli uhelné energetice přesahuje emisní limity o téměř padesát procent.

Více: ZDE

Prázdninová Priorita přináší mnoho statistických údajů o tom, v jaké situaci se nyní nachází nejenom čerpání finančních prostředků z Operačního programu Životní prostředí.

Důvodem je rozhovor s ředitelem Odboru fondů EU Ministerstva životního prostředí Jaroslavem Michnou, v němž se to čísly jenom hemží. Ostatně zdá se, že čísla a z nich vzešlé různé tabulky jsou jeho hobby, což je dobře, protože z jeho informací člověk získá velmi dobrý přehled o tom, jak se Operační program Životní prostředí vyvíjí v čase.

„Velmi zjednodušeně řečeno alokace Operačního programu Životní prostředí činí zhruba 132 miliard korun, přičemž téměř všechny tyto prostředky již byly rozděleny konkrétním projektům. K tomu je však třeba také dodat, že projektů s vydaným Rozhodnutím o poskytnutí dotace, a tedy zahájenou realizací, je bohužel jenom zhruba za 78 miliard korun a z toho jich je reálně proplaceno příjemcům za necelých 60 miliard korun," říká Jaroslav Michna, který přitom odpovídá i na otázku, kolik peněz Operační program Životní prostředí žadatelům o podporu v tuto chvíli ještě nabízí.

„V operačním programu jsou stále k dispozici finanční prostředky na úrovni zhruba 54 miliard korun. To je oněch 132 miliard korun mínus 78 miliard korun, které jsou přiděleny projektům bez zahájené realizace," říká Jaroslav Michna.

Priorita dále přináší několik tipů na výlet, které čerpá z netradičního průvodce po české vlasti „Půjdem tudy...". Průvodce loni vydal Státní fond, který jeho prostřednictvím čtenáře seznamuje s atraktivními turistickými cíli v jednotlivých krajích České republiky, kde byly úspěšně zrealizovány projekty podpořené z Operačního programu Životní prostředí.

Ke stažení: Priorita 7-8 

Zdroj: SFŽP

Doporučujeme Co způsobuje, že se v některých nádržích či rybnících nedá koupat? Jak můžeme přispět k tomu, aby rybníky byly zdravými ekosystémy? Uměl se o rybníky starat Jakub Krčín z Jelčan lépe než my? Jakou kvalitu mají koupaliště v lomech a těžebních jamách? Hostem Studia Leonardo 21. července 2014 od 16.10 hodin byl hydrolog Jaroslav Vrba z Jihočeské university v Českých Budějovicích. Pořad moderovala Martina Mašková. Záznam si můžete poslechnout ZDE.

Doc. RNDr. Jaroslav Vrba studoval na Přírodovědecké fakultě UK speciální biologii a ekologii a od roku 1983 pracoval nejprve v Ústavu krajinné ekologie a později v Biologickém centru Akademie věd ČR. Dnes je docentem na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích.

Z projektů, na kterých se doc. Jaroslav Vrba podílel, připomeňme např. výzkum horských ekosystémů na Šumavě. Na Masarykově univerzitě v Brně přednáší studentům v rámci kurzu Vybrané kapitoly z ekologie stojatých vod a je také hlavním redaktorem sborníku Silva Gabreta Správy národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava a redaktorem Limnologických novin, které vydává Česká limnologická společnost.

Zdroj: ČRo Plus Leonardo

Ekologové přezdívají Česku "ráj skládek" a mezinárodní srovnání jim dávají za pravdu. Zatímco sousední Německo zrecykluje 60 procent odpadu, v Česku se zvládne jen třicet. Na skládkách skončí více než polovina veškerého odpadu.

Už podruhé za posledních pár měsíců se do novely zákona o odpadech, který projednává sněmovna, dostal návrh, aby do roku 2024 obecní skládky postupně úplně zmizely. A k tomu chce od začátku roku 2015 ministerstvo životního prostředí (MŽP) přidat ještě bonusy motivující lidi ke třídění.

Na českých skládkách skončí více než polovina odpadu, přičemž do roku 2020 musí země podle unijního závazku toto číslo srazit na třicet procent.

„Obce dostanou zákonnou možnost nastavit poplatek za komunální odpad tak, aby zvýhodňoval poplatníky, kteří více třídí,“ říká mluvčí MŽP Petra Roubíčková.
 

Více: ZDE

 Zdroj: IHNED.cz

Stát hledá, jak splnit plán na zvýšení obnovitelných zdrojů v dopravě na deset procent. Bionafta z řepky pomalu naráží na své limity. Pro nová paliva, jako je biometan či rostlinný olej, však zatím chybí odbyt, pro paliva z odpadů i výrobci. Ministři členských zemí se nedávno dohodli, že takzvaná konvenční biopaliva, která se vyrábějí z potravinářských plodin, by se měla podílet na celkové spotřebě do roku 2020 jen sedmi místo současnými deseti procenty. Vedle toho však prosazují, aby půl procenta pocházelo z takzvaných moderních biopaliv. Ta mohou vznikat z odpadů, jako jsou použité oleje, kafilerní tuky, nebo z mořských řas. Komerčně se však nevyrábějí nejen v České republice, ale téměř nikde v Evropě. Více ZDE

Na neformálním setkání zástupci států EU nejprve projednali přípravu EU na zářijový klimatický summit generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna. Českou republiku reprezentoval náměstek ministra Jan Kříž. Ten zdůraznil, že úspěšný průběh tohoto setkání je i z pohledu mezinárodně-politického zcela zásadní pro dosažení nové mezinárodní dohody v Paříži v roce 2015. Pozitivním signálem je příslib Německa a dalších zemí podílet se na kapitalizaci Zeleného klimatického fondu (GCF). Česko uvedlo, že EU by měla na summitu vyzdvihnout úspěšné naplňování svých závazků a že naše země je připravena se summitu na nejvyšší úrovni účastnit.

Dále se diskutovalo o evropské klimaticko-energetické politice do roku 2030. Toto téma se postupně v průběhu roku projednává, tak aby z jednání vzešlo kompromisní znění balíčku, které bude přijatelné pro všechny členské státy. Dohoda se čeká na říjnovém zasedání Evropské rady, přičemž mnoho bodů je otevřených – např. kritéria pro rozdělení závazků.

Členské státy zopakovaly své pozice, z diskuse vyplynula rovněž otázka termínu pro zavedení stabilizačního mechanismu v rámci EU ETS. Náměstek Kříž za ČR na jednání vystoupil v souladu s dlouhodobou pozicí ČR, tedy že klimaticko-energetická politika musí zároveň sledovat cíle udržitelnosti, energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti EU v mezinárodním měřítku. „Česká republika podporuje úsilí dosáhnout shody na základní podobě rámce 2030 na říjnové Evropské radě. Strukturální reforma EU ETS musí včas poskytnout jasná pravidla, tak aby měl průmysl dostatek casu na adaptaci,” řekl na zasedání náměstek Jan Kříž.

Co se týká revize strategie Evropa 2020 a ozelenění tzv. evropského semestru, tak se členské státy za účasti komisaře Janeze Potočnika shodly, že větší zapojení ministrů životního prostředí do této revize by bylo přínosem. Navíc je vzhledem ke snaze o efektivní využívání zdrojů a aktivitě EK (nedávné sdělení k oběhovému hospodářství) nevyhnutelné. Účastníci summitu se také shodli v otázce zavedení nového nepovinného hlavního indikátoru v rámci revize strategie Evropa 2020 - resource productivity indicator. ČR ve svém vystoupení zdůraznila roli opatření na ochranu životního prostředí jako příležitost k růstu a zaměstnanosti. „Spotřeba zdrojů představuje jeden z hlavních náporů na životní prostředí, proto bychom se měli tomuto tématu aktivně věnovat, především ve smyslu implementace stávajících opatření. Tzv. zelená agenda by měla být na programu i dalších formaci Rady, nejen Rady pro životní prostředí,“ doplnil náměstek Kříž. Toto téma bude také předmětem závěrů Rady pro životní prostředí v říjnu 2014.

Závěr jednání patřil otázce tzv. zeleného růstu a zelených pracovních míst (green jobs), o níž diskutovali společně ministři životního prostředí a ministři práce. „Zaznělo jasné sdělení o přínosu vzájemného propojení tzv. zeleného růstu a trhu práce v přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku,“ dodal Jan Kříž.

Zdroj: MŽP

Otevřený trh s elektřinou zaznamenal v roce 2013 značné změny, zejména v oblasti změn dodavatele, jejichž počet byl ve srovnání s předchozím rekordním obdobím poněkud nižší. Zatímco v předešlých letech se obchodní společnosti při získávání zákazníků opíraly zejména o podomní prodej, nově začaly k růstu na trhu s energií používat i jiné nástroje, například reklamní kampaně, účast v hromadných elektronických aukcích pro skupiny zákazníků nebo akvizice slabších konkurentů. Pokud jde o integraci velkoobchodního trhu s elektřinou, k úspěšně probíhajícímu projektu propojování denních trhů s elektřinou České republiky, Slovenska a Maďarska se s perspektivou budoucí účasti připojily také Rumunsko a Polsko. Významným krokem na trhu s elektřinou bylo rovněž zrušení provozní podpory obnovitelných zdrojů energie uvedených do provozu počínaje rokem 2014.

Pokud jde o trh s plynem, uplynulém roce došlo k významným změnám ve vlastnické struktuře některých plynárenských společností. Vzhledem k nasycenosti maloobchodního trhu nebyl ve srovnání s rokem 2012 zaznamenán tak výrazný nárůst nových obchodníků. V porovnání s předchozím obdobím došlo ke snížení počtu změn dodavatele, noví obchodníci nezískávali zákazníky tak snadno jako na počátku liberalizace trhu s plynem, a to z důvodu, že zákazníci, kteří nebyli spokojeni se svým dodavatelem, provedli změnu již dříve. Vzhledem k nekalým praktikám spojeným s podomním prodejem byla tato forma prodeje v některých městech a obcích zakázána. V oblasti integrace velkoobchodního trhu měla přednostní význam spolupráce s polským regulačním úřadem ve věci projektu polsko-českého plynovodu Stork II. Energetický regulační úřad se aktivně podílel rovněž na řešení problematiky regionálních projektů s cílem vytvořit obchodní region v rámci několika zemí. Pro Českou republiku má největší relevantnost projekt integrace na bázi zemí Visegrádské 4 a projekt Central East Europe Trading Region.

Dokumenty ke stažení:

Národní zpráva Energetického regulačního úřadu o elektroenergetice a plynárenství v České republice za rok 2013

Austrálie ruší daň z emisí oxidu uhličitého (CO2), kterou v rámci boje proti globálnímu oteplování zavedla teprve před dvěma lety. Zrušení tohoto opatření po dolní komoře parlamentu odhlasoval dnes také australský Senát. Daň byla velmi nepopulární i mezi obyvateli, protože v jejím důsledku stouply ceny energií zhruba o deset procent. Opatření zavedla předchozí labouristická vláda, která tak chtěla přispět ke splnění slibu Austrálie snížit do roku 2020 emise CO2 o pět procent z úrovně roku 2000. Jednotná uhlíková daň dosahovala výše 23 australských dolarů na tunu (435 Kč). Liberálové chtějí emise CO2 snižovat jiným způsobem: průmysl chtějí za jejich pokles odměňovat dotacemi a podporou čistších energií. Tento plán, který je za více než 2,5 miliardy australských dolarů, ale podle médií oklikou opět zaplatí daňoví poplatníci. Austrálie se podílí na globálních emisích kysličníku uhličitého podílem 1,5 procenta. Je však největším znečišťovatelem mezi rozvinutými zeměmi, a to zejména kvůli výrobě elektřiny z uhlí.

Zdroj: ČeskéNoviny.cz

Centrum pro otázky životního prostředí UK hledá nového ředitele/ředitelku. Písemnou přihlášku do výběrového řízení je nutné zaslat nejpozději do 22. srpna 2014 na adresu Univerzita Karlova v Praze, Ovocný trh 3/5, 116 36 Praha 1, a to prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, nebo osobně do podatelny rektorátu UK (úřední hodiny 7.30–14 hod). Přihlášku je třeba doručit v uzavřené obálce s nápisem „Výběrové řízení na místo ředitelky/e CoŽP – neotvírat“. Jednotlivé listy přihlášky musí být pevně spojeny v jeden celek. Předpokládaný termín nástupu je 1. říjen 2014.

Požadavky:

• jmenování profesorem nebo docentem na základě ukončeného habilitačního řízení nebo řízení na jmenování profesorem v oboru příbuzném působnosti Centra,

• nejméně pětiletá pedagogická a vědecká praxe v některém z oborů působnosti Centra; odpovídající vědecká, výzkumná a publikační činnost a zapojení do mezinárodní vědecké spolupráce,

• zkušenosti s vedením větších výzkumných týmů,

• organizační schopnosti a zkušenosti,

• trestní zachovalost,

• občanská bezúhonnost.

Zkušenostmi doložená schopnost podporovat mezioborové zaměření Centra a interakci mezi různými vědními disciplínami, jimiž se pracoviště zabývá, je výhodou.

Nabízíme:

• zázemí Univerzity Karlovy,

• vedení prestižního vysokoškolského pracoviště zaměřeného na interdisciplinární výzkum v oblasti životního prostředí na rozhraní přírodních a společenských věd i dalších humanitních oborů s rozsáhlou badatelskou činností a významnou činností pedagogickou,

• motivující mzdové a pracovní podmínky, zaměstnanecké benefity.

Přihlášku je třeba doložit:

• profesním životopisem, včetně přehledu personální bibliografie,

• doklady o dosaženém vzdělání a akademických hodnostech,

• projektem dalšího rozvoje Centra na období 2015 – 2017, jehož součástí bude především koncepce rozvoje výzkumu i vzdělávací činnosti a výhled další činnosti pracoviště včetně mezioborové spolupráce,

• výpisem z rejstříku trestů, ne starším tří měsíců.

Zdroj: Centrum pro otázky životního prostředí

ČEZ dnes zprovoznil novou rychlodobíjecí stanici pro elektromobily v Hradci Králové na Riegrově náměstí. Řidiči elektromobilů si tak mohou i v Hradci Králové dobít svůj vůz za méně než 30 minut. Hlavním přínosem nové stanice je, že pro rychlé stejnosměrné dobíjení jsou k dispozici oba standardy konektorů CHAdeMO i Combo 2. Navíc je stanice doplněna o zásuvku na rychlé dobíjení střídavým proudem Mennekes. Díky trojkombinaci dobíjecích standardů je zaručena univerzálnost jejího využití. Jde o hlavní rozdíl oproti dobíjecím stanicím podobného typu instalovaným v České republice a v zahraničí. Více ZDE

Rozhovor Zrušit všechny české skládky je nesmysl, stejně jako začít stavět nové spalovny. Podle ředitele České asociace odpadového hospodářství Petra Havelky pro DENÍK by se Česká republika měla vydat cestou většího třídění a výroby paliv z odpadků. Na otázku zda je reálné, že do roku 2023 by měla zmizet většina skládek ředitel asociace odpověděl: "Toto je neodborná zkratka, kterou začali někteří využívat. Fakticky je to totiž nemožné. Když přivezete do spalovny sto tisíc tun odpadu a spálíte ho, tak musíte zhruba 30 tisíc tun nespalitelných zbytků odvézt zpravidla na skládku. Evropská legislativa hovoří pouze o tom, že se má omezit skládkování využitelných či recyklovatelných odpadů. Sama Evropská unie ani ne před dvěma týdny vydala dokument, ve kterém jako vhodný termín pro omezení vnímá rok 2025. To je přesně doba, kterou jsme dlouhodobě navrhovali my i pracovní skupiny na MŽP." Celý rozhovor ZDE

Zdroj: DENÍK

Foto: ČAOH

Plán rozšířit jadernou elektrárnu v Temelíně stále žije. K jeho příznivcům se totiž připojil dosud spíše skeptický ministr financí Andrej Babiš. „Musíme ty dva bloky jednoduše postavit. Otázkou je, kdy a kde,“ prohlásil Babiš v rozhovoru pro týdeník Ekonom. Nejpravděpodobněji se jeví varianta, že jeden nový blok vyroste v Temelíně a druhý v Dukovanech. Podle Babiše by se nové bloky daly postavit formou PPP projektu. Dodavatel by zajistil výstavbu a pak by po určenou dobu nové reaktory provozoval. Další směřování české energetiky určí vládní analýza, kterou mají ministerstva průmyslu a financí vypracovat do konce roku. Babiš má ale jasno už teď. „Analýza je strašně jednoduchá. My potřebujeme jádro. Plyn není alternativa, uhlí bychom si měli odložit pro další generace,“ řekl. Ještě před čtvrt rokem se přitom Babišovo hnutí ANO stavělo proti stavbě nových temelínských bloků. Více ZDE

Rozhovor s Andrejem Babišem čtěte v aktuálním vydání týdeníku Ekonom.

Mohlo by Vás zajímat:

Rozšíření jádra v Česku možná zaplatí i dodavatelé (E15, 17.7.2014)

Zdroj: iHNED.cz (EKONOM)

Více než 200 připomínek k energetické legislativě z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu, tedy k novelám energetického zákona, zákona o podporovaných a obnovitelných zdrojích a souvisejícím právním předpisům, podal Energetický regulační úřad. Oznámil to dnes ředitel sekce vnějších vztahů ERÚ Jiří Chvojka s tím, že největší výhrady má ERÚ k poslední verzi novely zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon).

„Přímo novely energetického zákona se týkalo celkem 194 připomínek, z toho 75 připomínek považujeme za zásadní, bez jejichž akceptování bude novela porušovat zásadní principy regulace a řadu evropských směrnic. Ve stručnosti lze říci, že tato novela, kterou úřednický aparát MPO připravil za vydatné pomoci monopolních energetických hráčů, porušuje rovnováhu na trhu. Zákon však má i vážné logické vady, množství připomínek od nás i od dalších více než 40 subjektů ukazuje, že finální verze novely nebyla řádně projednána s odbornou veřejností a dotčenými organizacemi. Celkové množství dodatečných požadavků
připomínkových míst lze považovat za vysoce nestandardní,“ uvedl Jiří Chvojka.

Energetický regulační úřad tak potvrdil výhrady, které má zejména k nově pojatému způsobu regulace cen v energetice a základních principů dle nově připraveného § 19a novely Energetického zákona. Ten přímo říká, jak má ERÚ postupovat vůči regulovaným subjektům. V současném znění zákona má regulátor především chránit konečného spotřebitele a teprve následně zajistit oprávněné nároky licencovaných subjektů tak, aby stanovené ceny pokrývaly účelně vynaložené náklady na zajištění spolehlivého, bezpečného a efektivního výkonu licencované činnosti, dále odpisy a přiměřený zisk zajišťující návratnost realizovaných investic. Podle nového záměru MPO je však na prvním místě povinnost ERÚ zajistit návratnost finančních zdrojů použitých při výkonu licencované činnosti a finanční stability příslušného držitele licence. Pokud tedy ERÚ bude připravovat jakákoliv rozhodnutí v regulaci, vždy bude každý regulovaný subjekt požadovat na prvním místě zajištění své finanční stability, pod čímž si lze představit libovolné navyšování údajných nákladů bez možnosti omezení ze strany ERÚ. V praxi se tak upouští od regulace ve smyslu ochrany před monopoly a zavádí se ochrana monopolů.

Další připomínky se týkají adaptace na Nařízení Evropského parlamentu a Rady 1227/2011 (Nařízení REMIT), ochrany zákazníka, institutů náhrady škody a veřejnoprávní smlouvy, možnosti soudně napadat vydávání cenových rozhodnutí a regulačních vyhlášek, diskriminačních faktorů a řady dalších ustanovení.

Související článek:

Hlavní výhrady ERÚ k novele energetického zákona (7.7.2014)

Stát chce ušetřit na podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů (ČeskéNoviny.cz, 16.7.2014)

Město Šternberk zavedlo sběr použitých rostlinných olejů z domácností, které nyní lidé většinou vylévají do kanalizace či vyhazují do popelnic. V minulém týdnu město rozmístlo několik plastových nádob zelené barvy, o objemu 240 litrů. Nádoby jsou opatřeny informačním štítkem s informací co je a není vhodné odkládat do nádoby. Nádoby jsou uzamčené, k vhozu slouží pouze vyřezaný otvor na horním víku nádoby. Použitý rostlinný olej nachází další uplatnění v energetice, stavebnictví i lesnictví. Více ZDE

Náměstek Ministerstva životního prostředí (MŽP) Jan Kříž včera zahájil sanaci starých těžebních vrtů. Sanace je financována z operačního programu životní prostředí a půjde na ni rekordních 1,4 mld. Kč. „Tento projekt  je z pohledu ochrany životního prostředí  velmi významný. Vytěžení desítek tisíc metrů krychlových kontaminované zeminy po těžbě ropy a uzavření desítek bývalých vrtů především zamezí znečištění nedalekého zdroje pitné vody pro 20 000 lidí. Likvidace této staré ekologické zátěže také zabrání ohrožení lokality Natura 2000 a přilehlých lužních lesů. Kromě toho vůbec největší projekt v Operačním programu ŽP  pro období 2007-2013 pomůže výrazně k dočerpání prostředků EU v tomto roce,“  uvedl náměstek.

Pozadí:

Evropská komise dne 3. 7. 2014 schválila v pořadí osmý takzvaný velký projekt Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) s názvem „Odstranění starých ekologických zátěží po těžbě ropy v prostoru jímacího území Moravská Nová Ves v CHOPAV Kvartér řeky Moravy“. Celkové náklady projektu činí 79 283 186 EUR, tj. více než 2 mld. Kč. Vydaným rozhodnutím k projektu přislíbila Evropská komise poskytnutí dotace z Fondu soudržnosti ve výši 53 064 302 EUR (cca 1,4 mld. Kč).

Projekt se zabývá realizací bezpečné relikvidace a sanace starých ekologických zátěží po průzkumu, těžbě a úpravě ropy v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy, v okresech Hodonín a Břeclav. Specifickým cílem projektu je ochrana zdrojů podzemní vody pro veřejný vodovod a ochrana ekosystémů (tj. lužních lesů) na okolním území Natura 2000.

V okrese Hodonín a Břeclav probíhala těžba ropy od 20. let 20. století až do konce 20. století. Těžba v řešeném území byla zakonzervována na bývalém dobývacím prostoru Hodonín z důvodu vyhlášení ochranného pásma vodního zdroje Moravská Nová Ves (v roce 1990). Těžba na dobývacím prostoru Týnec probíhala nadále za podmínek stanovených vodohospodářským orgánem – ložiska tedy zcela dotěžená nejsou, což má dopady projevující se zbytkovým tlakem v nedostatečně zlikvidovaných sondách. Ropné sondy tak představují transportní cestu mezi ropným ložiskem a nadložními geologickými vrstvami, kde se nachází zdroj podzemní vody, který je využíván pro pitné účely. Ropné sondy, ze kterých se po jejich nevhodné likvidaci uvolňuje kontaminace (ropných látek) do okolních zemin a podzemní vody, představují vysoké riziko pro jímací území Moravská Nová Ves, respektive CHOPAV „Kvartér řeky Moravy“, ze kterého je zásobováno cca 40 000 obyvatel pitnou vodou (okresy Hodonín a částečně Břeclav).

Realizace výše uvedeného projektu významně přispěje k zlepšení životního prostředí v okrese Hodonín a Břeclav a zároveň dojde ke zlepšení podmínek pro život místních obyvatel, pro které kontaminované území představuje zdravotní riziko, jež bude po rekultivaci eliminováno. V průběhu rekultivace se předpokládá, že dojde k odčerpání cca 106 215 m3 kontaminovaných vod a odtěžení cca 22 100 m3 kontaminované zeminy.